TICH A 2XYJLLL7A
řiii
Napoleon III a Eugenie
JliitirUíý román Joh
rr "Fokrva ZájJu" iMvlao
DÍL II
llamadový křižd
Smrt vévody Ossuna a samo
vraida pokladníka Henryho v
domácnosti hraběnky r Montijo
uvedly pozornou londýnské po
lici na obydli a existenci této
dámy — Jak snadno pochopiti lze
Uly se kruhy úřadoí nedůvěři
vými k této cizozemské dámě t
jejíl uejbliKitn v Skolí tik smut
né dva případy v krátké době se
udily
Ia'o so a nejšetrnějším sj 8 so
bem hraběnce na srozuměnou by
anglické hlavni tnřslo opustila
a pant z Montijo byla tímto vy
sváním tolik uražena ie okamži
té dala rozkaz by se' vše k odces
stoyání přichystalo
Kugenia nevěděla o příčině nic
a nebyla tímto nařízením své
matky nemile dojata Též t ona
nenalezla nic příjemného v sever
ním živobytí a smluvila to záhy
matkou v Paříži nový domov
obě zařiditt — Splnilo ne tímto
dlouho chované přání — Pařil se
stával pro ni vždy přítallivějšm
—Pařil s tím nádherným příjem
ným životem přece mnohem se
bližii zvykům jejího domova než
chladný Londýn
O to se nestarala kde vzíti ty
ohromné sumy peněz kterých k
nádhernému životu v Paříži tře
la bylo aby se tkvěla domácnost
a drahocenné řat-tvo zřiditi mo
hlo— onu sotva věděla Že jest k
takovému živobytí peněz v o
hromných sumách třeba a něžná
milující matka nenechala svému
dítěti cítit 2í e někdy zvláště
po smrti Iobrého Henry eitěz
nedostává
V Paříži se musely opět nové
prameny otevřiti — a hraběnka
patřila k těm iťastným povahám
které na zítřek mnoho nemyslí
těšila se tirn že se tam tcidutro
rdečných Šlechticů najde kteří
to za lest považovali budou Špa
nělské hraběnce šetrným spuso
bem proukázati se obětavými za
požité u ni příjemné hodiny !
Tak darovala jistá stárnoucí
excellence jménem Wulkoff rodu
rukého a bohatsví nesmírného
roztomilé paní z Montijo před
krátkým ča-em kytici v které
opatrná dáma několik tisícíliber
ních bankovek odkryla — usmí
vala ío této něžné pozornosti še
trného líu-a a zvláště příjemné
bylo při tom že jí poděkování
ušetřil— Takovéto dl kazy přízně
tajila vily v jemném srdci roa
teNkém pře 1 kontekou
Též tak se vyznamenával co
něžný ctitel a vděčný ilechtic
Earl z 5Iaboroui"h v nejvyšším
toho slova smyslu když poslal
jak hraběnco tak koratesce drahý
nákrční iperk aniž by svého jmé
na udat — matka obdržela takový
Šperk posázený smaragdy a bri
lanty Kuenia a velikými perla
mi na kterém se drahocenný 32
velkými diamanty poházený kří
žek nacházel
Oba tyto perky stály takovou
sumu která se nemírnou nazý
TaU inúii- ale co bylo několikrát
sto tísíe pro bohatého hraběte
jenom když mohl dámám radost
tp5obiti o kterých tak často
těch nejpřSjcmnějiicb chvil ztrá
vil !
Itovněž nczajwměl na někdy
tak milovanou paní z Montijo
Lord Clarendon I Tento Angli
7au byl právě tak obezřelý jak
ilechetný muž pod jehož ochra
nou by hraběnka po celý avfij ži
vot dobře zaopatřená by bývala
kdyby svýrni lehkomyslnými zná
mostmi jJ byla nezapudila!
Kterak se mohl také tento vysos
ce ílechetný a vclevž dělaný mu
tím sj fisobera žtvota jaký hra
běnka po celou řadu let vedla
spřáteliti ? Jelo domlouvání jes
ho otcovské rady které se Eugos
nie týkaly přijímala hraběnka a
Montijo a ironickým úsměvem a
jinak sobě jich nevšímala — Ta
kovéto jednáni muselo i takové
ho láskyplného ochrance jako
byl Lord Clarendon odpudili {
Posílal vlak jeStS neustále a
pravidelně značné sumy hraběn
ce statovaly ale obyčej d5 sotva
ca nejblíže příští čas po doručení
Jaková domácnost jako této
dámy TViadovala více nežli d3
chody ministra více nei příjmy
uilionáře a vlce Ttcl obětí jedis
ného bohatého ctitele 1
Eugenie pociťovala v salonních
společnostech své matky onu zi
baru kterou kratochvíle a pano
váni takovými 'samolibým srd
cím poskytuje ! Panovala OfJem
nad celou společností vzácných
pán 5 kteří měli do kruhS její
matky přístupu úplné rozhod
ni neboť jeden každý se namá
bal krásné koratesee nejenom
zdvoíiloslě lichotivě Tikati ný
sýbrl každý ii ujišťoval a zapří
sahal nejvřelejírnu zboinováof
— U jednoho to byla pravda po
něvadl krása Kogenie byla vidy
Oaloujkí jej vystupování omaina
jící a jiných to byly fráze módní
a touha po zamilovaných dobro-
dmžstTÍch — nikdo z nich viak
nedosáhl touženého cíle o koket
ni komtesky Vyslechla a rozto
milým (Úměrem jich šepotání
potom jí to ale bavilo vysmáti se
jim a nechzt jetouiebně vzdýeha
ti — Byla Dcnnou Dianou a tc
sice druha velmi nebezpečného
onen princ se viak jeStS neobje
vil kterýž by pýchu jej zlomil
jenž ji od staré věštkyně proro
kován byl! Eugenie sobě v oné
noci kdy na zámku v Madridu
tajně vyslechla hovor Markýzky
a Beville a Narvaezem pevné
předsevzala a přísahala že bude
hledět tak vysoko vystoupit! co
jenom možná aby na její Štěstí
závistivě pohližeti museli a toto
předsevzetí obdrželo ještě více
podstaty od té doby co stará
věštkyně její náděje na tak vyso
ký stupen vyšroubovala
Celou krásu svého obličeje a
vzrSsta používala jenom k tomu
aby ní zvítězila a k vytknutému
výsledku se depracovala Euges
nie byla rozmazlena lichocením
se všech stran a to jí právě do
dávalo přesvědčení úplného vítěz
ství v budoucnosti ! — Nemohla
snést! aby někdo jejím vnadám
vzdoroval takovýto vzdor ji tím
více dráždil a proto se tak živě
zajímala pro Olympio Aguado 1
Bylo jí to trapným pocitem že
miloval jinou a jí se mnoho ne
vnímal nesnesitelná myšlenka to
že ona dcera zámeckého se před
ní s jeho láskou chlubila I O Do-
lores neslyšela mnoho let ničehož
neboť na pověsť Že se též v Lon
dýně nachází úplně nevěřila!
Proč se ale Olympio vzdaloval
sjolcčno6tí u hraběnky ?
Že se pro ní zajímá bylo nos
vým 13 kazem když jej na mostě
Chelsea viděla a toto opětné i
shledání jakož i hovor a Marký- j
zem vzbudily v ní přání tohoto
Olympio Aguado u svých nohou 1
viděli ! Kterak jenom mohl
jí vzdorovati a jinou milovat! !
Myslívala často o něm a nepozo-!
rovaně rostlo její přání také to
hoto muže svými vnadami pokos
řiti Mue!a se dozvěJěti jestli
ona Dolorea mezi něm a ní stála
— domnívala se ovšem že tomu
tak a tato myšlenka byla pro ni
velice trapná! Zdálo sejí že lás
ka její k tomuto vzdornému muži
vždy více rostla — láska která z
podivných pocitU závisti litosti a
touhy po vítězství se skládala
Přemýšlela na jaký sp&tob by
se s ním sejiti mohla a konečně
měla ji náhoda krátce před opu
Itěním Londýna k tomu pomocná
býti
Téhož řaso vystoupla celý svět
svým zpěvem okouzlující Jenny
Lind v divadle Convent-Garden
a patřilo to k raodě tato předsta
vení n&vštěvovati kde se v krás
ných těchto místnostech divadel
rdch každý večer vznesená spo
lečnost londýnská shromážďo vsi i
Paní z Montijo a komteska
měly každý večer svou loži v
které se vždy v nelvkusnějsí toi
lettě objevily a předmětem vše
obecného obdivu se staly
Uylo to třetího večera když v
jedné sousední loži Olympio se
objevil — Eugenia ho zpozorovala
ihned a za Žádnou cenu sobě ne
chtěla tuto příležitost dát! uklou
znout! aby neučinila dlouho cho
vanému přání zadost! — ťřízní
vějli náhoda se ani nemohla na
Vytnout! k setkání ho přinutiti
a krásná komteska jásala nad
touto šťastnou náhodou
Šlechetný Don spatřil k~ sné
Spanělky a poklonil se by jím
svou úctu projevil — marně ale
doufala Eugenie Ze vstoupí do
její lože !
Zdál se býti krásným zpěvem
Jenny Lind okouzlen a neopustil
po celé představení své místo
"Když jinak to nejde tak Tě
přinutím" šeptala si hrdá kom
teska "však on se najde prostře
dek Tebe pokořit! Don Olympio
— OEugenia rozumí tím zachá
zeti a neleká se nižádných pro
středků k dosaženi vytknutého
cíle! Do Paříže mne mál násle
dovati dosáhla jsem slib Tvého
pří i a to dostačí Tebe mé v&Ii
pod biti !
Krátce před koncem předsta
vení zvedly se obé dámy — Slu
žebník je očekával ve foyeru di
vadla by jim pomohl při oblé
kání
Eugenia pozorovala loži v
které Olympio se nacházel — otá
lela a oblékáním tak dlouho a i
očekávaný dveře své lože otevřel
by též svBj povoz vyhledal
Když Olympio vstoupil do
chodby která v tomto okamžení
ještě dosti prázdna byla rozká
zala Eugenie služebníkovi by
dole zavolal povoz
Hraběnka kráčela k schodům
by se hrdě a pomalounku dolu o
bírala komteska jí následovala
Olympio přehodil přes sebe
plášť a viděl dámy zmizeli —
V tom okamžení utrhla Euge
nie násilně diamantový ' křížek a
pustila na koberec kterým po
dlaha pokryta byla
Podivuhodná záře kamenfi o
pozornila příchozího Olympia na
křížek před nim ležící— Zvedl ho!
Nikdo jiný ncl komteska mo
hla drahocenný tento Iperk ztra
titi neboť jenom ona sestupovala
právě a hraběnkou se schodS
Olympio epozoroval že jeden
kámen při pádu so vyloupl ae
hnul se ještě jednou by jej nalezl
Namáhání jeho z&stalo bez vý
sledku neboť v tom okamžení so
vie z ostatních loží hrnulo na
chodbu — kámen nebyl k nalezení!
Dále sobě myslel že Eugenia
tuto zliatu jii zpozorovala —
bylo to tedy jeho povinností
komteska odevzdáním kříže u
spokojití! Spěchal po schodech dolu by
dámy dohonil — ale nastala tako
vá tlačenice že bylo zhola ne
možné by je dohonili
Konečně byl v divadelním por
tálu ku kterému ekypáže se don
stavovaly viděl hraběnku a £o
genii několik krokS před sebou
vstoupily vlak již do svého vozu
a než se jenom poněkud přiblížiti
mohl ujížděl tentýž k domovu 1
"Zpropadená věc zvolal ňáS
přítel a stál chvilku bez rady a
pomocí co zatím jeho povoz ae
na nrčité místo dostavil "toťmi
jiná pomoc není než abych 8e
ihned do domu hraběnky odebral
Musím komtesco tento kříž doru
čiti neboť al ve svém budoiru
Šperky své skládati bude spozo
ruje ztráta o které so nyní nezdá
míti ani tušeni — " a Olympio
tento herkuleský Španělský Don
rozkázal Valentinovi aniž by ú
mysl krásné komtesky jenom tut
šil aby povoz ihned do hotelu
pani z Montijo se odebral 1
Potom vstoupil do vozu křiž
posud ve své ruce držíce
Valentino který vodle kočího
na kozlíka seděl se tomuto roz
kaza poněkud divil avšak neměl
právo o tom přemýšleti nýbrž
pouze povinnost rozkazu po
slechnout! Ekypáž jeho uháněla ulicemi a
krátce po příjezdu dám které
svSj povoz již opustili zastavil
OlympiSr vozka koně před nád
herným domem zastavil v jehož
hořejších prostorách salony ]aní
z Montijo jasným světlem záříce
se nacházely
Olympio rozkázal sluhovi by
ho ihned a komtesky opověděl !
Tvářila se jako by byla touto
návštěvou překvapena rozkázala
by Šlechetný Don ihned do hovor
ny uveden byl mezi tím skočila
před zrcedlo upravila sobě koket
ně své kadeře usmívala se a mu
sela s'ini sobě přiavěičiti že zjev
její jet vskutku okouzlující a
velmi svSdný! Celá její posiava
byla tak antická tak souměrná
Že se zdálo jakoby se příroda s
uměním spojila by vše okouzlila !
Olympio ttál jako okouzlený
nemohouce při vcházení Eugenie
oči a ni spustili ! Ještě nikdy mu
Eugenie z Montijoo tak krásnou
býti se nezdála jako této noci !
Kouzlo jasně osvětlené hovor
ny účinkovalo' velmi mnoho by
její zjev jeltě více oslnil
"O raSj milý Done — myslela
jsem na nějaký omyl když Vás
ohlašoval sluha" pravila s oným
nevýslovně sladkým úsměvem
který neustalo na její rtech sobě
pohrával když chtěla jista býti
jakéhosi zvláUního vítězství —
joli možná ? Vy jste to v pravdě
sám t Jak dlouho jsme se nevidě
li Olympio 7"
"Před ho Jinou jsem měl čest
Vás v divadla pozdravili" odpos
věděl Olympio a přistoupil blíže
k Eagenii- by její bílou ručka k
svým itúui přitisknul
"Ah tak— takové setkání ve
vzdálenosti jsem nemínila Don
Olympio" řekla sjemnou ironii
"měítc zajisté stále d&ležité za
městnán( — avšak to jsou tajnosti
srdceka kterým já žádného práva
nemám ! Jsem odměněna a strach
mSj že jsem Vám snad ublížila
již minul an Vás nyní sde vidím!
Ani nevíte co taková nenucená
skoro bych řekla přátelská ná
vštěva pro mne za dobrodiní jest
která mne na vzdálenou otčínu
milenou pamatuje! Ano ano
Don Olympk i ! Vy patříte k o-
něm přednost majícím osobám a
kdybyste byl věděl jakou radost
takováto návštěva beze všeho
pozváni mne p5obí zajisté bysto
byl již dříve — čili ne? Vy se tak
podivně usmíváte — "
"Pokouší se o mne zahanbení
když tak nezasloužených laska
vých slev slyšeli musím Madon-
na—"
"Kterak tomu mám rozuměli —
tak nepřicházíte ani dnes z jakés
hosi vnitřního pndn nýbrž—"
Ustaňte koratesko ! Vaše
slova mne tíží neboť cítím se
vinoíkem ln 4
Ei eí Šlechetný Done— tak
jsem so i i Vámi oklamala a to
bolí ! Pamatujte se Don Olympio
že byla jednou doba kdy jsem
na Vás úplně spoléhala a Vás
mileráda svým kavalírem nazý
vala! Nyní jest tento čas již
vzdálený — a vzdaluje sé neustá
le více a více avšak upomínka na
mnohou krásnou hodino tehdejší
sj mně často vrácí!"
- "Jest torna tak Eugenie — od
puste komtesko — dovolte bych
Vám především sdělil za kterou
příčinou právě nyní přicházím 1
"Přijměte místo Don Olympio
— tedy i Vy se ubohé komtesky
Montijo stranujete ie se před ní
pouze tenkráte objevujete když
masité" pravila Eagenie bolest
ným výrazem wdoufah jsem vždy
že krajan v cizá zemi krajana
blíže stojí — —avšak všechny
libé sny a naděje ? kterými jsem
ae dříve kojila mizejí vždy více a
více a nezbývá z oné kouzelně
minulosti z pných krásných snS
kterými sobě život okrášlujeme
nie než aludoná holá skutečnost
— jest to smutné Olympio — V
""Eugenie co se to třpítl ve Va
šich krásných očích — slze ? ííení
to klam ? " Drlcl jsem Vás za le
dovou květino — jestli jsem Vám
sblížil o tož prosím snažně za
odpuštění í
"Držíte mne za chladnou Olym
pio? Vy — při viem co svatého
myslím ie Vy jste žádné přííiny
k tomu neměl ! Vzpomeňte sobě
na onen karneval — "
"V kterém jste Marquisovi a
mné ochranou byla a nás zachrá
nila — -jsme Vám věčně k dikům
zavázány a nale kordy jsou Vám
k službám !"
Vy nevíte Olyrijpio že so toto
zachráněni v Madridu k těm nej
hanebnějším intrikám použilo lo
byla ona osoba která Vám cestu
otevřela ze zrády viněna — a já
přece nemohla jinak jednati tře
ba bych i do nemilosti uvržena
byla!"
"Žádejte m8j život komtes
ko—" "Jak často slýchávám tuto krás
nou frázi mBj šlechetný Done"
usmívala ee Eugenie ironicky —
"a jak snadno jest s nf náděje
vzbudili a udržeti !"
"Olympio Aguado ncslibyl ni
kdy co by nedržel Madonna !
Každé jeho slovo jest pravdivé !"
"Dokažte mi to mSj šlechetný
Donel Jenom jedinou otázku mi
dopřejte — co Vás zdržovalo od
Eugenie? Žádám upHmnostOlym
pio jakou já k Vám projevují!
Vstoupla mezi nás ona dívka
kterou jsme v zahradním salonu
vévody zpívatt slyšely? Ona
dcera zámeckého která na Vás
zvláštní dojem činiti ko zdála?
Čtu odpověď ve Vašbh tazích
mfij šlechetný Done jest tomu
tak jak jsem tušila! Nuže tedy
jděte Olj-mpio — rozlučme se!
Nechci býti sokyni děvky která
na svých rukou děcko drží—"
'Eugenie"! — zvolal Olympio
couvnouc o krok nazpět v hrozné
rozčílenosti — 'proto jsem k Vám
přišel? Trapte mne urážejte mne
ak chcete — ale ušetřte onu by
tost která pro mne hrozně trpí a
beznadějně ztracena' býti se zdá!"
'Dosti mSj Šlechetný Done—
milujete onu Dolore a já se od
říkám býti její sokyni" řekla
Eugenie ledovou chladnosti
která Olympio jako mráz se dot
kla — "když jste mne v oné kar
navalní noci svou lásku zjevil
kdj-žste na kolenou přede mnou
ležel kdyžste mně onu libovon-
nou rílži poslal — tenkráte jsem
snila o Štěstí o blaho — vždy a1
opět jsem myslela opojena jsouc
kouzlem lásky žo Vás co svého
upřímného a pravého přítele na
zývati budu — nyní jrst po všem
— dlel jste v náručí Dolorcs !'
"Viděl jsem jí pouze jednou a
to zběžně komtesko tato ne
šťastnice jest v moci velkého pas
douchá"!
"O oua dovedla Vaši soustrast
vzbudit! a soustrasC jest lásce
velice příbuzná — Odpusťte že
jsem jii dříve se nelátala co Vás
ke mně přivádí — avlak co je to —
pohřešuji sv3j diamantový kří-
iek!"
"Dovolte bych Vám ho směl
navrátili Eagenie nalezl jsem
ho v loži divadelní"
"Tedy tato okolnost Vás sem
přivádí Olympio— -O přála bych
sobě kdyby někdo jiný tento kří
žek byl nalezl měla bych tuto
trapnou hodinu ušetřenou" šep
tala Eugenie zakrývajíce sobě
obličej Zdála se hluboce dojata
býti — snad uložila svému srdci-
své síle příliš těžkou úlohu — ne
boť co mínila nad Olympiem zví
tězili chytila se ve vlastuí léčce
an není pravdě podobno Že by i
herečka umělkyně tento výstup
věrněj hrála! Eugenia cítila že
slábne ie tento krásný mocně
stavěný Don když ji nyní tak
na blízka byl více moci nad ni
měl než by byla ověřila — při
stoupil k ní — uchopil jí za chvě
jící se ruku — viděl její bolem trp
kým prorytó tahy — její chvějící
se rty — a ona by la tak krásná
spanilá — svůdná— v tomto oka
mžiku účinkovala na něho mas
gickou sílou-Iedová kura roztála
kterou srdce její bylo obložoné !
Byla v tomto okamžiku pokoře
nou Ženou ? Nacházela se v její
duši ještě struna která by se v
této noční době dotknuta jsouc
bujným Oly mpiemch vějícím zvu
kem zavzněla a její vládychtis
vost mrazivou chladnost a všech
ny plány náhle rozbourala ?
"Eugenie" šepotal Olympio
a přivinul k sobě "nemohu Vás
vidět trpěti 1 Dovolte bych tyto
slze vysušil !"
"Pryč — pryč" vzdycula "vse
jest ztraceno vše" a slzo kanuly
na sněhobílá ňadra
Olympio opojen touto svodnou
chvíly přemožen slzami i nářkem
obejmul tuto krásnou bytost zlí
bal kanoucí slze s krásných tvá
ří ——
t Ta sebou svodná žena pojed
nou Škubla jako by byla procitla
žhoucí rty na svých licich —
"Co činíte Olympio vzdychla
cvednouco vlhká zářící oči a so
sláblou rukou jeho ruku odstraš
nujíco — „'' s
' "Rád bych ' tento diamantový
křížek na své místo zavěsil' šep
tal měkce a tiše "dopřejte mi tu
radost V -
"Ne nikoliv podržte ho co pa
mátka na tato hodinu Olympio
považujte ho a co mulet co talia
maní Přivěšto si ho kdykoliv
mne budete chtít na tuto hodina
připamatovati a vždy ať se na
cházíme kdekoliv zachvěje se
duše má při pohledá na něj ! Pro
sím Vás za to přijměte ho ! No
sila jsem ho dlouho a tnžla jsem
ho velmi ráda— proto právě sobě
přeja aby byl ve Váších rukou f
4 :"Tedy taliaman — díky líky!
Eugenie odvětil Olympio šeps
tem dívaje se na třpiticí kříž
"Vidíte" pravila Eugeriíe je
den kámen vypadl má to být
nijaké pokynuti osudu V
"Přál bych sobí kdybych tím
to křižem vše Vám odejmouti
mohl co Vá tíží co bol!
Eugenie ! Chci ho zachovat! a
chránit co poklad nejdralií ! Čhct
ho noslti v době nebezpečí a nou
ze ale také vidy Via od zlého
varovali budu — bude to pro &£
věčnou upomínkou bude k Vám
mluvili beze slov: Eugenie pas
matuj na sv&j slib — pamatuj na
ona hodinu v které jsi tento kříž
talismanem učinila l A toto voláš
ni bude hlas varujícího když na1
propasti státi budeme ! Ji jdu
Eagenie — béřu ale drahocennou
zástavu ssedon ! Cestujete jak mi
Ciande de Montholon zdřlil v
krátkém čase do Paříže — téi i my
jsme toho míněni tam se odebrán!
Žijte blaze!"
'Olympio — s Vámi odchází zá
roveň mfij dobrý genius — cítím
to v této hodině která se nikdy
více nenavrátí" pravila Eagenie
s náruživosti jako by ho nechtě
la ód tebe pustili jako by nim v
této noci nové city prohozené
byly nová naděje jako povětroa
který náhle na noční obloze ne
objevil —
"My so uhlídáme opět Euge
nie pravil tise "bude Vám
na blízku třeba jte na
mne více nemyslela! Budete
tento talisman vidět třpíliti kte
rý z Vaši ruky jsem obdržel —
žijte blaze!"
Olympio Šel — Eugenie ta stála
jako by měla kouzelný sen — po
zdravil a zmizel — —
Sahala za ním jako za mizejí
cím obrazem ve snu — volala ho
Uše — on to neslyšel —
Osud je rozloučil — —
Přejela sobě rukou přes čelo
a oči jako by byla procitla potom
kráčela vážně a mlčky do své
ložnice aby tuto noc na svých
jemných polštářích probděla —
Kdož jest v stavu hádanky lid
ského srdce rozluštili I —
Kříž na stepi
("4 JuarC kotrlklM
i t lkroUU)
3
Již byl den když se našim po
cestným ukázal BuLopol na pra
vém poněkud vyvýšeném břeha
Iíuhu PochmSrný včerejší večer
zvláště nevelký deštík který
občerstvil vzduch a ozelenil lou-
ky p3obil překrásné jitro a obě
pmi jo krátkém ale dobrém snu
ve voze občerstvé a veselejší pos
blížely netrpělivě na městečko:
buď aby se posilnily snídaní buď
to aby se dověděly o další cestě a
vzaly s sebou potřebné věci po
travní Kalinecká pokojně a s od vahoa
pohlížela na step očekávajíc pro
sebe nových dojemSv Ačkoliv
Semen někam se poděl přece
rozmluva obou kozák&v kterou
vyslechla v noci neustále sejí v
hlavě pletla a pomyšleni jakési
tajemné ochrany nad jejím spán
kem i cestou naplňovalo ji slad
kým blouzněním Blouzněni to
žo někdo nad ní bdí proměnilo
se skoro v jistotu když sepřiblí
žila k Buhu Prám stál již na le
vém břehu řeky jakoby na ně
čekal a převozníci ledva že je
zdaleka spatřili chopili se jedni
vesel jiní s největší opatrností
vedli koně a přitáhli povoz Mi
chal připisoval tq jejich hotovost
krásnému spřežení nádhernému
kočáru a snad i svým vousfim
ale rckyně naše kteráž taktéž
pozornost na to obrátila klama-
jic ráda sama sebe jako so klame
srdce tlukoucí pod vlivem probu
zené nonadálé náklonnosti vidě
la i v tom tajnou ruku která se
k ní zjevně otevřiti neosmělovala
Zcela jiné myšlénky zaujímaly
tetu Ačkoliv ujištěna od ! paní
Adamové že cesta jejich bude
bezpečná ačkoliv vědělaže plu
kovník silně so njal její sestřeny
a naléhaje aby tudy jelyy musel
pomysli ti na prostředky aby u-
Činil cestu jejich příjemnou a po
hodlnou jelikož ale dosud Žád
ných příprav nespozorovala po
lekala se velmi a mimovolný
stra h ji napadal A vskutku to
bylo s pomyšlení ano i odvážli
vřjší srdce naplnilo by nepoko
jem Krajina ta tehdáž nebyla
taková jako jest nyní Iíyehle
a obroský 'vzrostající zámožnost
Oděsy soustředěný tam obchod
obilní z Podolí Poboieži aUkra
jmy" rozšířená pověst mořských
lázní a moda každoročního jich
navštěvování zalidnili tři hlavní
silnice vedoucí' k města ' tomu
četnými ekvipážem! pán&v a čet
nějšími ještě karavanami Čuraá
kuv svážejících odevšad k moři
zlatou plenici ž ' 1 ' '
! Nyní na mnoho mil lze vjděti
menší neb Větší osady více neb
méně pohodlnou krčmu ař blíže
Buhu a Dněpru' tu i tam řádné
ovčiny vystavěné zámožnými o
byvateli ukrajinskými a maloru
skými kteří stavše se vlastníky
těch plání' veliká stáda ovcí po
celé léto tam pasou ' U prostřed
t4 planiny a oa polovici cesty me-
Ul Bubem a břehy mořakjmi vys
píná se teď nevelké městečko a
vzrůstá vidy Tle a vteoobchod
dřevěných materiál i v a nářadí
domácího i hospodářského které
ta jest oo poklad veliké ceny A
je tehdáž cvláite ta cart kraje by
la úplně pustinou Pře dvacet
mil od Buhu do Oděsy nebylo ni
čeho tolika rovná bujná země a
nebe začasté palčivé obyčejně ale
jasné a příjemné Toliko Uile
Daěstrv a na eeail od Balty d
Oděsy bylo možaá shledali aeko
lilt bídaých oaad několik fcilaých
krtem a protfe! krar při
řekách Ctčakteji a Tytig? s
vilké množství chatrči tl+pesjca
s nastnke a drna k J měli neká
li av9j přiulek kde vodka jedi
ný prSmysl stanovila a kde ča
se ca cikáV-i stati svSj rozbili po
ctní kovánkoa v kte-rl e o
f 1 tlí- mi} Kntavilv ktoKiVv
j — j — — j
spravovaly koty a někdy m ta i
také cestajírita kola neb koně os
kovaly "V
Tskovoato krajino mly jeli
dvě ženštiny majtci nebom toli
ko čtvero malkýcb dívka !ow
ží! a paaskoa t pr3vo4 neveimi
btp#čoý a to tn víc lokaj
a kuČhiř byli tak náramně bázli
ví nejím myalivec pontaival a
dívka Hedvika ni a aieh laky
třepila Avšak I Michal ač o4
vállivějU poškraUval a v hla
vě a bera věc na uválení zakro
ceval voosy kdyi ho Žid v Baho
poli npominal aby vzal ebo
aáioba otm třísek a mhli aby
tah é n nebo vzali adexk vot
ky an ji nenajdoa al aa osm nxú
a caa 1 1 dále
Vzdor torna vlema aepřilU a-
ni myšléoka nepohodlí a nebez
pečenství na kj yI {aaf Kaíia#
cké Kdyl aln MchaLaakmaliv
nejprv bičem křil nad koaazi jet
od krčmy cetot rovnoa ttrdoa
a tihnoaci e po jv-inotvárné pla
nině jak daleko oko do-iato
kdyi teta začala odřiklvat-KdoS
hra na Nejvyšliho"" tehdál
rekvně eašo vychýlivši hlava skra
okno povozu necítíc skoro jeho
pohybování po hladkém po v re ha
za li pěla zrak i dacha v té bez
meisé prostranoati a atřila n
jakýmsi vytrtvaim na rozestýlají
cí so vždy dále a dále květnatý
koterve země a aa rczpiaajiťi t
nad její hlavou vždy hlahšl a
hlulrši jané a lUti nebe
P dvou hodinách rychlé a
ostálé jizJy kdyi m viděli býú
na íplné stepi oddychajíc paal
Kalinecká plnýma prsoraa zvola
la v záchvatu : "Ach drahá teto
jak jet ta dobře jak ta krásaě a
paailv ! Cílil ta svěiml váak
ten raorný oddech hojné aeaaě
který mne naskrz proniká? Iatř
vfikol není ničeho toliko zelenost
bez mezí a blankyt adozírat
Jak je ta volno oka jak široké
prsoam a mysli ! Veliká je příro
da když ji člověk přilepky ra-
koa svýt-h nekazí a aebřidi Viz
drahá teto že kdybych ta pobyla
apoa týden kdybych mohla jak
děcko podovádět na téh lakách
vykcejat se ve vlnách tě-h kvě
tin t:mývat ráno a vcJr maua
padající n tak řitího nbe aa tak
čistou a nezkalenoa zemi bjla
bych zdravější soa-1 bych byla
úpluft zdráva snad by naděj dI
šího života vstoupila v noa dcli
Oh ! snad bvih poněkad i štěkli
poznala na té zemi
Domluvivši ta slova obrátila
se urxtia para kokou al v
Krátce zkřikla lehce a Cťoavoavši
rpět lo kočáru rak ryla rukama
tvář ti dala se do usedavého piiJe
C je li mé zlato T tázala
ji jtolekaná teta
"Nic nic drahá tetol To je
pouhý přelud Pohled al tam
uvidí Hi něco"
"Zdá o mi i vklíní někoho
odpověděla teta dívajíc
"Tisly j to pravda řekla rys
chle mladá dama a usmívajíc ne
utírala slzy a živý ruměnec polil
její líre
Více snad ne! pSl druhé versty
od cettty ukázal e na stepi jezde
na pěkném arabském koni Bílá
srst oře leskla ne zdaleka na zel-
né p&Jě trávuikua tmavý pláštík
jezdco míhal se a barevnou pod
šívkou odhaluje ne v klusu jeho
rametta Kysy tváíe nebylo mo
žná rozeznali ale zdála ne býti
napnuta k povozu karaž i běh
koně jeho směřoval Kdyi
tak nu několik set krokS přihli-
iil pozastaviv se rychle jakoby
nad jakýmsi viděním zastavil své
ho kon vzal bílou Čepičko a
přikládaje jí k čela aby chránil
zrak před slunečními paprsky
dlouho se napnutě díval
IiekynS naše mlčíc sledovala
kaidé jeho hnutí Srdce její bi
lo mocně a předvídalo kdo by
byl ten král stepi rcjdicl tam tak
svobodnř tak o samotě aa pyš
ném koni který se zdál býti dít
kem pouště Ačkoli oči jji do
zřiti iemohly jeho rysav zdilo
se jí plece ie vidi na jeho čele to
zamyšlení jei ji tak mocné doja
lo a v očích jeho zapadlých a čer
ných tun hluboký výraz smatko a
vášně jeni ji do hlubokosti duše
vniknul "
Několik minut stál ještljeadee
na místě a zdal ne zledovatí zra
kem blh povozu Nechat odpo-
činouti chvíli svémaarabovi kte
rý vypinal vzh&ra šíji a chytal
nozdrama povětří V krátce
vztýčil se ve třmenách ohlídal ae
kolem a pustil se přímo k cestě
květnatou oklikou Z počálkw
jel klum potom vidy rychleji a
rychleji konečné jakoby byl co
si s ponořoval co ae ho tklo
vzchopil ae jako kdyi pták spla
iený vj razí a letem větra ubáně
je a miluje se na pláni zmizel ji
konečné oči jako malý obláček
vlekouci ae nad zemí
Těžko bylo popsati stav jejího
srdce i ři tomto pohledu který
tak krátkou chvíli trval Zdilo
ss jí le t nemýlí le tjEav který
hdll nad cestou A přece b-
mohoscnotS vysvitli ti pral se
apřibUoral ptI rjhfll 1
káal e ta aj ki y zavU
býti i saa bale ráda zadala fa-
chybovat čala vířit jakii#-ř
paltěnl ktré aeaafhval za-
čala ndiWti strachy a eláiáaí
drané nvé p4tooaky která a
látka takUl aaraiavala jh
spatřeni aaaámého a p 44á%
al jho tim nilařji odtiaLa vs
aázai o další Wp?o ay
KJU by t Bnohl býti drahá
teto r otázala koa?aé KaL-
aecki
Nevím taé z!ata odpovědi
Uta sauiaé
-M4 Jálj tJ kii aai-
ný- pravil aaova anUiá dáma
4dlvaji a v daraatl na li-i 2
ttta potvrdí ji v té atvšljacnai
vyřka tjazaao kt4 vysl
síoviti oaměuvau
bytlkiaiaf £
mokla jaa dv'd3ati tváře'
Ostataé ař j ta zaásiý el aeJ boíni zibaj tWki dra
k-Jyby tám ehtií býti alos?a t ha abwli att sti a cea
v té poMtiaě byl by fřiblilil tak atur f vfcl irj ikdk shs-
AU SMihyt aa tak 4-alc f -llitw
avSdav aby podíval k i v i Sutu a J-&wy a ad
jst-" I ft# et a aÍ'lHMt-~csrs
T j pravda' dpvviVLa f dwč? jvt aáa káit na v liivora
přidAkaf iu h!acet Ka!&-xká a' tl taf a tily 4iaCka
vraoac w éo kouta koCára a&l- í J o b r é k av' p Jiav4 —
k!- A dtii její Uady m ty Itďt imiui
aobaaa4 plaaiay ktr -X aJa J- Vi
dávao roakláialy # pí #4 a W f IM— 4 Ol i - T' n_
koac povětří tai ji l „
ééčýmméft4 adravý by-j %U Cht SVCa i?tS mít
la by ehta řltu w aejry- f wrM 4m a4rK% kol
wji ta 8Hřtwa araa a si luu-1
doa chvíli domýšlela poa&áa- i
ti nových dojalv & ktrá — i
ayat zdála Mti ápís pou a
jdaotvárati svoa na ltoa
ft oiin Jia lilu i-1 Ku
a
j na ai%eaa eta txa
př4 aiaai roveá přímá jako š4á
etnika a aa právo i aa hívo ru-
k Udala aIaá aiva rovná
kvitaalá niávajivš n vie a vic
š4oai já kiHMv oěaora
splývala poaaaáJIa v hUakvt a i
pojovala nbtMu
IVJiíej Yavhka r zkřk-f
aal koaevaě 31 k hal aa
Taoa dal eo4 bUakyy !
dlm nějaký J abrhoJ i
pokrmil v tom prvalatie kraj i
kdy by t bj La apo& krčnma a- J
pa aěaká tsjttda kUrá byí!"
hlidaLa-
KJi by vza!a boa U kijl
aa aai ozval o nttai lo-
kL
-Twj praTiA odpoi:-i !
rik črta kdyby ta a~ )
poa na :a irvkl ka bj ! t
kJyby aiki kolo o paMlvk za-'
vadilo aah amriuka v or:v vv-
a atcao a} Ci bot a ka
ni so kí:2L~
Tomlav} vztt4-a pt t
jakoby chtži aVr-tvUH roav s !
aal karaUJ a pák! jim Y~
dvakráte lo vki
rozlv bal
Avšak aiaL£ o víraj ta f
slďha který maloval aaUla
a araooa raní aa-ao 1 1-4 %
své htwiV kUrvat i voaiL
bb phniotj&i adaWka h'
lcl_ BLáVB1 M f ?ltM 1( 1 a i i -
patrný mb a Irat aa so tvářnost
nUvchy skvil vldv v- bioa
nvoa larvo a Kdyl al a tUxll
— — — — r-
li podivením ae dloi al ti'twMai
rozbitý StáU Uk poneaký
domaívajk- - } aiio vv:if
jsoaauir le v aatatk uvstvn-
aiavk bodově nějaký odiálný!
npkalaat učinil tta psr-tÍ íaa
k vlaataíma ni tka a k pohoJU f
CtajU-ích AU ládný klaa 2á4a
rach ařtchlzrl i 1-K
— 4 — J
n aa& rocttlsi líto r-timlí'
a n a - m mt
BTánléTěxlJrálft W lfkA Hnssi vm t ok mavM !
— — — — — — l nn anw
cWfaaet a vkus vol by protý
vfvJilkar zatt arciail
doba do hlavy naU rvkvai St-
tek jfjt zmizel rbrazaot oliv ila
n a pomy!aíi tkk loj
pro ai vzbudilo v al noví aalfj
a pokryla obkiopujk-i ji ara a
nebe ještě divsptavjum Taa lam
1IU tvář j-rjS zplaaala ehněna a
srdce Ho daě v pocitu jlatoty
ie Uk v akatku jst 1 j to dLIo
jeho ochrany a e]Jaaoaii kdyi
byli popatřil 4 vnitra alaaa
Bylo tam v Je co :řbovaii
mohli pocestní ku kritkima od
počinku a UhkJma poilaai
Nevelký stolek pokryt byl Ua
kfoa proatěradieta a aa aěet v
vkaaalsa aáČiai stála výborná
paštika a drobných ntepaiVk ptáč
klv notová kára v Bvašiacw poj
kterou byl daný tik úil pak
smetana čerstvé má?oa roiei
nitá cukrovinky a icaUky Y
pěkné láhvi stála voda a při al
červené vlao ai kolikero draklv
a pravý východaí norWc Takl-c
dvé iálk&v dvé nkWak- dvé bii
lek noře a vfcllitky všcko ta
bylo uctyntásM aa atol v aj!p
lim poiádka V koa li taa v
veliké mine byla aaMUaa pli ai
na talíři sýr sil a veltký bochatk
dobře vypčeabochiba Toto
jak aa soudili dalo yk ataao
veno pro alahy j eoi tím iatěji a
okázalo aa tam by ba láaviCka a
kalíšek Dvé nklidavých křel
etálo stolka a po4 stéaoa ttaa
rotloiea byl na seeai tarecký di
van a aa nim nová kulem po
dnlka Xa atole Ulel papír n aá
piaeat lXoepodáI atepi pv
ntaýaa
Jako pani aaáe ve stasa amé
al ndivn! kt: I
77 7 J "1VV" au
LT -J 3 r
ěkio v itzat přbývaL Kdvita
ty! cw %% l já aařtaal
i avual JIaUI a- laLa zau
a hiii ni vnty ~lt va % ''
hjl aM%l nmtút N '
f n4áJ Jmmm takoaé f astma-1
ky" J
í Jk v i:k htU %áA:ha e
ÍpadíaJi aesáLaaz Nr%
j krakSv 4 utt aIau dva
i fai 4 alite I
i
:
S Va llsWa bj U dí a a
i ic aék kllv :í U aii
hlfch k jhtáiáai kai t -
dál UI v la pecaa no4kca
! dJfchkm k aapwat W
4 a a4
Ulh s apí
rt'iniÉiij
cr~rrr'- — — — - —
z Femist Frtat
Cl t llOTL a Moli 1TANE í J
iMrv Vaas v itm aái t
vyi a a4 roia i
aí nai j a
a it k
d ah ! taáj laMtav aall
střj 14 -V A kor haa
J I
KEYIOAlá P&1LE21TQST!
Pro lkaokIaVa s-Tciiit ka
ptáIM aask 'tí přú2ií%#
vvkMipiu baf dlbt:í ísao4
v aWli tsuňw v Coor4 araí
í)so4 4&rM ftíava
ř zprára rdá zstsakt
C e c h á t D o a a i
t 4 X 1
j % x a
- sí--s teaiiiit aw m~m
Josef Klima
_A TTCTT IU i Me
U WSISS
KQKSULA8XI 1£0SUT£L
-w ii aa li ai
ni t aLvAa ťafaaa a ls
j a v at a a a
směaky % ávěrai
a t k
' ~í
l Déiktti X ííírí aí##k
j pB taa wtg fc
f I T rTTt „
% l'
j m s
%if ymmmm jMnw
!
Ji lr™m
? rrr
i Kl
i — w
és1ts ftUMMaiJtt %
i Cd S5 ÍZ S23
i
j-a a i jisa
r t 1 1 a t
aaaeff ts
BUCHU!
pitm0 lna
nemoc Crightovu
Á"ísnwrylj
vf tau z nrcnr
Skh4 Wl lma Str N#w York
mm tmmrn: mam mmmmmmmmi
St Jřítríjw (W (4)
PEtllZE
k zaUsí
a 4uUro Í2kita proto - i ě pros
ataim iroklaa a ainwi
prování
IVaíss vypliti ttar3
H U Czz
4Liíuta fřx
trrti r!izy u n czir~
aaírai v
u i: x i: z iz ja % i
'"I t im a a — '- i i i li r
Si— ií-rl Et
listy
mm -mm —
mtm piM~iifca ni a ai
l itit m a i in Ml mmm
inrinna inra
tttotM pm ns K m — 1 i— T
M i-t "— — i i n Um mi
t p-f a tiřu vhs ťM r—
M r— -ir m nirm tawai i lil n ii_
VujHw - -Ir— -- -iir- mim fiiiT—n
JÉhnVns) n]n4kJa nNn¥V pnlV1 afenaaWinBs)vsVnaTni
nVatr a Uvit ta
W M — 'tm mm fc ~ tu i
kM twa a mm mmm tim wmr
frmt Jmmm — á m JmMmm mmmm S mwi— i i
mm rm m
5AIISoritrA£í2E XJk
TISKAnilň
W4 aevě'JS aa t'J
J
Jřš e-sMesrAary rm - picu
j A trcu1 ŮSsT1ro £
1
j
i f tř afsl tíikfvo t 3 řO
C UdAUlC -I dCB
Velké pami lisy
nt avemut
A ti %t
s
AYCR-UV YLASOSIL
(UJklu tiuoí:
- a mr m vn- á
aiz
sim Mr
f 4 rtraMk to
tw Si lUni Knc
mm mmt mmm
i-CATtazkriMUMiriusi
HAITS
i tiirr tnu: mct sj ax
TTATTiTiT" 1 JjLii
laamm ui
— TZTTatz" ri
w iv s- s- - a raat
! IJl(p '
S T ''sZ -nn
2 i — s Sv ' — a-
- Jt
'""i" '" M f ii mini u t m
tt t m mm 'mZZ4 w- 1
a !Kmmm lm tam -my --mm~~
r - t I ť h% 31 tí
r mília rA
r mi iiaamM im mMmm t t M„ t
Ymi"t ""
i Jf - -'Za
fcl LU
+9W -mnu a % iiatin wskuk lk pwmm
'"w ( viiniaai a wwstl —
a tim r Mm
m wiy Asm mm kv ar mm v
Tiaift UtM ii itbuii k a
WM m mm T-I Jm
— 1 — mm
"" ''' " " "'a r~r - a
jmmX nia-aaf fmm mm-% mmmm
ae-nn—M
nai nrtstiMii_il a fc h
IK" i mm
tmmm t s manm mm mi-mi m tLmarmt - tmmv
mmmm a m m wmm
7 W4jp %tm„m aa av t--
— ~ — — i - - ii - j a i- ' -„
f kiiiii mm~n mm mm mimu mmm
k tkawaav nw— n a r M -mim mz+m
mmmt %mmm aa a aa
WiJ % a T mrnum -mmtm bmw
tetřslfcasjWnTnSi a4Mn!4Tan4ejBasi 'Sn-MalMiC Jhsk£MF
%mm mmMmm mmmS aay— Zar 4 f
anak ri""' aaAaaa awa a JmKm aaaaa
fmm mm mmmm mmmmm1lmmr4l %y9tmm
'IU 4
nttmitMfcU
- ~ I 1 1 t _J_ T-%1
OS AM mmmm aa a fmtilvll
"JI- I""1'"61-'" aara aav
VZ% is mmm fc I T iMrja Ca „ 4_M
" Ca ln% t-ii— n: r 5
r:Jr'-'-s- Jstt-íj r i
nn%t--fcr-a-tífc '
f ~ Taa m