lion a snrsiTA
řití
Napoleon lil a Eugenle
Ilutisricíý román jx$l Job
i CooaS
rrTukrok lUpaJtt jřll
DÍL II
třVkrT4U Ki
IMakal a křiíd potom xae na
íoaehal jelikož mu přicházelo
jako ty kryy e jž blížily—
ano vtdčl vesvé rozíilenoíiti ohni
vé c?i oHÁraných netvora kolem
cbo
Třá-l o vzlykal — pořád bo
jámřjí e do jednoho kouta ko
můrky tiaíil— do krve zbytá zá
da ho náramné bolela — byl jako
polámaný a to tím víc lim ho
íatJ iltnejl tlaJily třeba by
Stará Bo npoJivla ma ni
pokrmí vodu--nJ-njÍ I
tráiiU Žízěa evylovitelná!
II lad cítil Mium stra
-bera riiínS
nh hK-h bvl v b5ním
pUvcri! Třásl a plál
Kmrt s kterou Jasto dřti zde
ústavu zápasili vidíval ! Nacházel
oe ouěm v takovém stupni stra
chu který ra Juo u tak malého
►tTvřeji !urt v zápětí Uiíti nSže!
Avii k Živut u Mary Halí j-j oiu
il velice! XedSwtatí k vclo drá
hu život i u!atií jak v lete tak V
iui uJiiéil ti! jeho předsune
tvrdím a tuhým — Vznikla v je
h liavř tux ilenka tuto komár
ka a tento Km za kaidoo cenu a
ia vi ly op-i-títi — Otázka kam
bv mel olráliti ani mu nvna
pi! i pon-vadž mu od jiných
tu!avýrh ďtúh foaKínkh vic
líjaké skrýše ]o%edoné byly
Když kolikráte lak pohromidš
itekde na kamene dáva!y povi
dávaly --be u podbnýcb vecith!
Tu hyli tltíUii ihlajHÍ kteří ja
ko Juao i j-tího mule a žet rá
tkjm zlKíiun vyřliny bjvalia ta
ké Ui 'é íay užívali jako on
potom iic jiní kteří od rd:Ja
kaž Jé ráno a uliti vyhnány byli
— potom také mnozí trestajícím
a zí-kuthlivým rukoum svývb pč-t-l
u:l utvkli I r ra vlaitní vrub
Lr%ký dárek idřiím bot rozSií
ný itii j'f4ýim lulbaraí iwobž vj že
bra í i a zvellíha dílu pozJřjt řa
dy zb-íiru Z teb přístavních díl
rwitufožovaíi Teu'o pws'Í:í druh pouliJríeh
Hiitaítb kteři sm tak přJ?aanS
íkc-i nataotatnoti téiili a kdyl
e ri re-l jinými hochy bono
lítú na malého Juana nema
lý dojem a n aob5 nechával řa
to j-jkh život dopodrobna popi
fcjvati ! j
Keaí ani k vjío podobaé k té
ru k v takovém velk&m metž ti
nmcrli chlapcově rychle e vy
tíboíi a 3 tvláU? jtoa-li sami
ca n be fiphil iukázinj
Tovídký třtLto malích tu!ik3
mely pro Juana vždy jakousi aa
j!marMt! Vždyť byl chudý iro
tek ! Nikdo ho nemiloval nikdo
iievj chovivil I Teta Ilall byla
trrJÁ a přná k betou 3litr
Fulloiihojiž Jednou před liřja
kým řaem koro k smrti ubil
proti li ostatním chlapcům řekl
žejcrlr é noi jité dítl tajné byl
odvlekl — jcriMin stará Bob byla
až potud k rtmu {-oněkud přívé
Uvá dávaje mu skrovnou stravu
v %m 'pravý lákavé slovo a
blaJki raka matky to mu
bylo neznámou vití ! V někte
rém okamžiku mu přicházelo ja
ko by se mu jindy léj vedlo
jolom se mu ovlera na polo za
Irtmenuté jméno Dolorea na 4
steh chvéio — někdy ji volal Te
snu--ale za jeho pouličního Živo
bytí v a iivocilé spole?noti r
dwn § Mary Ilall na to na vl
zapomenul !
Juan tlitl laťoyon komárku
taině opastiti! Doufal u dobré
Míly ochranu a dobrou radu na
jiti splehalť e třeba na nějaké
ho uličníka l Tito nocovávali za
pil penf-e docela pohodlné v jed
né ložnici ! V této komůrce by
lo byl pro druhou noo žádným
{4dem nevydržel ! Krysy Léhaly
skutečné pře jeho nohy a ruce
ateprvjeho zoufalé výkřiky je
ra chvilku odplalily! Stará Bob
se nenechala ani vidřť" chtélaho
hladem a lízni pro spáchaný na
doktorovy zločin citelné potře
stati což tnu v cejvělll zlosti
přísaha !a
Držela svůj slib 1 Juan hladem
žfznt hlaité plakal !—
l'star Mary Hall byl skutečné
prokletí hodnou skvrnou mést
liundýna tak ie se dirití musíme
tomu kterak to bylo možné la
bez překážky déle nei 20 roku
obstáli nesčíslných dítek zavraž
dili a ostatních zločinnému život
ta vychová vati mohli Vrbá to
vkalk3 aa anglické pomlry vel
mi té mné svitlo I Y domé tohoto
netvora nalezlo v této dobé té
miř 1000 kojenců avou amrt ji-
t ý h l()0Ú zalidaílo žaláře a ko
lonie vy hnaoecké— Výsledek to
tnjUté skvélý kterého ao tato Či
tá péttonnka byla dopracovala a
který jí vzJoaWoiu že nedávné
k tresnímu acuda potahován by
la přete služný kapitál vynesl J—
Kdyl koneiné ráno se ▼ Jřo
vé komůrce evíulo běžel Juao
ku dveřím— -byly aavřené spo
zoroval vlak io jedna lať dole
od trámu utržena jest! — Strach
řia i a žízefi to vie ma dodalo
% :n nápad a ta íílo tuto lať úpí
' nk 'édtrboootf
Jíyaí oalezl malý étký východ
ktrý by i fro tobolo babvného
chlsjco malým byl bývali Vtl-j
kým namáháním se chlapec pro
táhl— bolestí pocítil v komoro
rovnil takř prořež jej neodatra
iily oni které ma nyní pocítili
bylo!— Chtěl pryř a této strašné
komůrky chtěl pryř z tohoto do
ma— chlél k Míly — na ulici thtll
mnohem raději přenocovali než
zde ve opoleSnosti krys tam to
nemohlo nikdybýtihrúzuejSí než
zde v komQrce
Již pul teleni byl a komůrky
když pojednou pozávoral Že dju
aení možno ani ven ni zpět so
dostali byl jako v kletícii — uta
jil e mu dunh — cLtel volatí — jw
knsil e však zoufalstvím jvSiS
jednou a nyní se mu vskutku po- i prohlížel držel se za pravého bo
dařilo dostali so na svobodu háce — Dekoval bohu že tak
Juan si musel pospíšili J Vřdél
tě že tuto dobu vyrostlejší dítky
dum opoultřjí když jím stará
Bob véci k prodeji odpočítala
Domovní dvéře zůstaly přes tuto
dobu otevřené ponévádž stará
baba nemohla za každým jedno
tlivé vycházejícím dvéře uzaví
rali a pro následujícího utevira
ti ! Tento okamžik chtěl Juan
KUŽÍtÍ !
V id? ti z tvhoío jednání le na
9-4 outlé-frtáři byl nadvbyčí jré
moutt
v Dl
Tichou
-ce e lémřř p!ax! by
se dostal třv
i-dty které k
Ílí v tomtrt o-
velkému jeho
kamžiku byly tmaw
ku dví íím
Práíě ktivž !e k u
íúm I f:-
žilwia siará Bob Ie Mllvv lo-
jenc-3
Kdvbv bylo svH! bjva?- by-:
la by maléh Juana vidřJa tak
ale lye!a
pouze u-paíríu zau-i
stěnf
rraklaté krv"
ba a aby jo zahiafa duj la tlijě
na podlahu Čemu Juan r t-niá-ti
inuít i :Ck'tir byl tak v1r-
nešťastný
Nápotom sla so poJivati s a-
t Klapce dlá niožsii ie ho i l iti 1 a liámornici— Podivuhodné ticho
chtěla Jádrů m pá Jcm ak potra- i panuje v těchto ložnicích a vznik
vu neb nájoj nn po lati j Tíe!t jřetw někdy o místo a t p
Po spSsobu bujných h!aj-i£ hádka zajotřebí varujícího hla
musel Juan staré til ě nijaký sa rVonku aby ojětrS pokoj na
kousek vyvécti ačkoíir by se f stal a vinník se vypátral— vý-
snadno prozradili trrdil
Kdyl stará Bob ra žebřík lézíi
chtěla stíj 1 jí h!aj cc tak silně
do bjtka že hlaJié vykřikla v
tom mínění že ji kry kuIa
Juao by se málem do hlasitého
smíchu byl dal radosti — nepomy
slel na to že by výkřik -taré Bob
snadno pěsUanku při!ákaii mohl
byla li na blízku — měltě p tze z
toho radost že wiará baba nhn
do které í citiíiiě ItínL t-vVí
do výSky drží a že sa nctruC!a i
~ M W ' -
le jití
'To mál za ten hlad a žízefc
kterou jsi mně irjěti cecbala"
pravil sám k sotě a r ádii ro
schodech dolu —
Posledtií chlapci jrávě { utíH
d£m — bikcho nebylo na dvoře a
na chodbě ku dveřím vidět — ce
sta by la Volná! Juan uliknl k
dláždění ra dvoře — stará Bob
musela jeho zmizení ziiozorovati
hledaje ho v komůrce marně—
stála nyní jako omráčená se zalo-
enými ruka nu nemohouc sol
vysvětlit! kedy chlajec as unikl
a bezjKKhyby myslíte že jnoiaotí
zlého ducha se ven dotal !
Ubohý nešťastný sirotek ry
chle otevřel přivřené pouze dvéře
a opustil dam Mrs Mary Hallby
se nikdy více nenavrátí! — něŽel
o ulicích až celý unaven na ná-
mělll sv Pavla se došLal — tam
nalezl jak doufal malou Míly
která se s ním o svou skrovnou
snídaní — kousek chleba — rozdě-
ila! Zdravé občerstvení iosky-
tla malému uličníkovi cejbiížíí
studně a byl tolik blažen jako
by ho ta nejkrámějsí budoucnost
očekávala !
Ubohý Juan ! IKz přístřeší bz
otce i bez matky — osamělý a opu-
Itěný r nesmírném mělě Londý
ne byl sto jestě so smáti a sjbě
poskakovat! ! Jak daleko sahají
ale naděje a zármutek dítěte ?
Míly mu dala chleb — Žízeft so-
bS též zahnat — laťová komora a
krysy byly též za zády—a tu so%
bě myslel že so mule sm-tli a ve
sel býti-— Co as hejbiižáí hodina
přinese na to Juan ani rejomy
a!el ! Kde as pře nocuje o to ne
měl starosti! Vždyť 'ještě byl
den ! Kdo pak bude na noc my
sletí pokud jt-Stě slunko svítí !
O jak závidění hodný jest ten
čas v kterém dítě dálo nemyslí
než přítomný okamžik dostateču-
je! Jak snadné upokojeni srdce
jak dlouhý jediný den!
Juan měl mnoho co joyídati
Sel podlé Míly a aby svému vy
pravování vétSího dodal význa
mu ukazoval jí krví naběhlé rá
ny svého ztýraného těla— — Mi
lý plakala nad ním netroufala m
ho dotknoutí by nu novou bo
lest nespuaobila— Juan se v Sak
mál neboť nyní bylo via přetr
pěno! MPověa ftii pak přece to hodlái
nyní počít i' tázalo se aurii a
zkuSenljií děvče
"Počíti ř — Nuže pSjdu mezi
vobodúé ! Po takového domu
JV J 9%ťSJ v j v J
Dívče e epodivrním na chlap
co dívalo—
j Bože ! ale zač aobě dou-
fái chleb a zemáky které po uli
eíeb vařené prodávají koupili —
čím hodlái noclech platili V
Chlapec ♦ roahodl po poradě
býti cídičem bot— byl oviúm pe4
aikud přilit malý aviak tato ži
vnost nevyžadovala zvláítnf Slu!
Scházel ma joaze potřebný
kartáč a něco leilidla potom by
lo v Se t jpořádka— A o to náčiní
so postarali Míly 8 t-dSInosti t%
ochrinu kterou ji proti onomu
muži a dlouhým kabátem a qua
kerským kloboukem byl poskytl !
Sehnala dva staré ale jeltS ob
stojné kartáco a Juan jásal —
Práce počala — Vrhl se na živžjs
lích ulicích kolemjdoucím pánům
k Tiohoum a počal boty leŠtiti
bez ohledu zdadi tomu chilli íi
li nic — Většina se dotěravosti
malého uličníka smála a každý
mu rád hodil nějaký ten penco
divě so tomu že tak malý chla
pce tak zručné dovede kartáčem
vládaouli ! —
Juan ale jásal když první
vlastní rukou vydělaný penco
itastně z domu Mary Ilall vyvá
zl ! — Na noc šel s jinými chlapci
do veřejné ložnice kde každý za
malý peníz noclech obdržel — Ty
to rozsáhlé síně kterých so v
Londýně a ž'ařiži značné množ
ství nachází jsou obyčejně na
předměstí a od lidi postrádají
cích vlastního přístřeší z hustá
hledány
Slabě svíticí olejová lampa visi
se stropu a hoři celou noc podla
ha takové síně kteráž jest pro
mužské a ženské dělená pokrytá
jt 'amou a prostřené jsou hS
ii? pod něž nocleháři vlezou —
Tak leží na nepatrnou vzdálenost
o 1 !- be t-sba vedle osoby Řady
jou při pažené prknama tak Že
nemSže jedua řada druhé překá-
2c ti — bal nei-liá oocklsář na tele
ka
J v e muže ale ráno když
ivoika
u znam?ni k opuíiění Io%
žcír u
1 čcíati
i IVdiť ie di li nad
♦Sou to ložiueo-
kdy na-
int Ovz r a proto uiaio
ložnou jo v nich
zločínco v
ncjvčtíílio dílu se nalézají ado
Iutcué děl uěhíkí kteří nemají
jiruhu j hstítíí tuláci5 vozkové
znaní tohoto zvonku zná každý —
XAVzněl I' a ncna-tal li ihned po
ku cďjerí so policejní stráž a
př-d tou panuje obzvláítní ostý-ehav'-st
Illí I%č ložnice který též pení
ze vybírá Jest ale obyčejně oso
ba všeobecnou vážnost požívající
silný a veliký muž tak lo jeho
mociéslovo ve vlech téměř pří
padech dotlačí by se hádky vy
rovnaly
Jednu tskovon ložnici používal
f tíž i malý Juan byv tam od svých
OidruhS zaveden Zda-li se mu
zle v obec líbilo jakých náideds
k mělo jeho nynější živobytí u
hlidáme v jiné kapitole zde mu
síme obž vsak ještě Mary Ilall
jiovsímnouti poněvadž později se
s ní nesetkáme
Teprv v r 170 se podařilo
když již stará Bob mrtvá byla a
její místo jiná mladH ženitina
jménem Mathilda Bar ret zoujala
vypátrali vraždy jě-tonnkou" a
jejím soudruhem spáchané ! Hlav
ni přirnu ku konečnému vyzra
zení dalo děvče které jo několik
let již s jistým eometrem jmé
nem Loe v divokém žilo manžel
ství a dvakráte se pokusilo cizé
dítě za vlastní podstrčili by víco
prospěl hti naproti Loe vynutilo
— Druhý pokut by se byl málem
zdařil neboť když několik teprv
nvlěl staré dítko zemřelo dostal
Loe zprávu o tomto podvodu a
odevzdal ve spravedlivém hněvu
tuto záležitost k soudu —
Podvodná milenka se ještě v
čas poradila s Vahkeni a upláchla i
za to alo byla Mary Ilall zatknu
ta proto že onomu děvčeti novos
rozené opatřila! Při této příleži
tosti se pátralo hlouběji a zat
knuta byla k obžalobě % úkladné
vražd v zatčena —
Bohužel žo byla možnost Ful
tona nechat upláchnout! aviak
mstivá NemesŠs jej dostihla v
New Yorku kde při jedné kráde
ži od okradených tolik zbit byl
že následkem těžkých ran semřel
Proti Mary Ilall se svědectvím
děvečky Barrctové dokázalo Že
větší čéstka odevzdaných jí no
vorozehátek vždy bez stopy
zmizela
Tato Mathilda Barret svědčila:
"V únoru roku lSGíí vstoupila
jsem u obžalované do služby —
Byla jsem jedinou služkou v do
mě a spala jsem z několika vět
iími dětmi nahoře kde byly lož
nice — Když jsem asi týhoden v
domě byla přinesla jedna dáma
novorozeně — JeSté tu samou noc
jsem slyšela náramný křik dítěte
a velký nejtokoj v domě — Vstala
jsem bych jiozorovala co se děje
a spatřila jsem záhy Mary Jlall
o světlem a Fultona s děckem na
dvfir vystoupili Nepomysleli
sobě že bych je viděti mohla!
Zavřeli aa sebou dvéře a Fulton
hodil dítě do jámy Když jsem
drahý den po dvoře lla viděla
Jsem že díra jest vápnem náplně
ná — Fulton sobě tu noc utíral
Šátkem něco rukou když se od
clutvného Činu vrácvl a jak sel a
Mary Ilall do postele Báno
jsem pozorovala něco krve též
po dvoře cestou k jámě b)la kicv
viděli— Já to umyla
Así lA tjhodeo později přiuesla
zase jedna dáma novorozeně—
dítě bylo livé já st ho dobře pro
Uídla-— Když jsem druhého dne
do světnice malých dítek iďisla
nebylo naznačené dítě již zde
Asi za týden později ©pustila
jsem tuto službu poněvadž inně
nebylo Volno v dome a iolikož
jsem krvavé a Špinavé prádlo p ři
ti nechtěla"
Tato výpověď děvečky dosta
čovala aby se celý dam a jáma
důkladně prozkoumala — V jámě
se nalezly lidské koště — Rozčíle
ní obecenstva bylo náramné !
Po oněch "dámách" které této
hyeně děti nosily nebylo ani sto
py a to tím méně když so Mary
Uall podařilo své joznámky před
zatknutím zničili Ze ziskuchti
vosti aby později ještě peuez na
dotýčných osobách vynutití mo
hla neudala žádných jmen vy
nilouvajo se že nikoho nezná
Jelikož hlavní sio!uvinnik u
prchl byla ohavná jiěstounka na
10 roku do Žaláře odsouzená a
v Sak nábožný doktor Brown kte
rý při tomto vySetřováni co svě
dek státi musel a na něhož ipat
né světlo padlo nczSstal zcela
bez trestu 1 Odebrány mu víocji
ny úřady které tak dlouho vb
stará val a odsouzen byl k značné
jokutě která získuchtivému pás
novi velkou bolest spúobyla!
Zda li ostatní jodobné pěstonn
ky též podobný osud stihl nemažeme-
říci doufáme ale ie zaslou
žen mu trestu též neušly jako Ma
ry Ilallkterá svou dlouhou vazbu
asi nepřežije jelikož její tělo
dlouhým a trapným vyšetřová
ním a snad i kárajícím svědo
mím náramně schíadlé býti má!
Neužila oyoce svého ohavného
činěni neboť krvavý mamon kte
rý jk celou řadu let byla nahro
madila se skonfí~koval ♦ Až snad
j v poslední hodince vyzradí oné
krkavčí matky které jí svých dí
tek odvzdávaly aby rovněž svět
skému trestu: ncuJly — svědomí
je asi— tak předpokládáme my
ke cti lidské společnosti — bezto
ho již stralně a celým právem
potrestalo
Křil na stepi
Pět mil od llumaně Jeli ves
DaŠovka v divokrásné Podolské
dolině ana i na pahorcích ob
klopujících ji ověnčena jest sady
ozdobena zrcadlem nevelkého a-
Ie jako jezero Čistého rybníka a
zalita jako mořem koikoiwm pŠťi j
nkí houpající se v lohatývh vl-j
uacn na imjujcu a uv iieuotir
ných lánech
Na konci té ohromné vsi jťt
vysoká zděná brána krásné vý
stavnosti mající na obou slous
pech řezbou ozdobených erbovní
znaky Než ale brána ta jed mý
to výstřelek aristokratický bývat
Iého vlastníka nevede do paláců
ale do ohromného dřevěného
dvora a prolomenou střechou
velkou síní několika komíny
které z daleka již e bělí na tems
né pSdě obrovských lip zasaze
ných odedávna za domem a zdo
bících starožitnou jeho zahradu
_ i i í l i i
Po obou stranách domu vypínají
se velké pokoje a tvoří dva stra
ny Čtvcrohranu jimž jest nádvo
ří uzavřeno Na velké síni toho
domu jest vždy někdo hotov ku
přijeli z komín fi v Šlehá neustá
le dýln zvěslující štědrost brána
erbová je neustále otevřená ná
dvoří ale není okrášleno skupě
nim keřSv jichž by se nikdo ne
směl dolknoult aniž jest josyjá
no drobným piskem na němí by
ani stopy lidské viděli nebylo
jest ale ujezděné množstvím kol
překřižovairé ušlapanými stezka
mi a oživené tu veselým zpěvem
tu hlasitými rozkazy tu svobod
nou rozmluvu domácích a cizích
služebníkův Ncnítě to dúm ja
ko nějaký novomodný ja!ácek
ustrojený z marnosti a následová
ní ciziny a uzavřený z pýchy a
skrblictví aleje to starodávný
dvůr s otevřenou branou se srd
cem a špižírnou kam v každý řas
možná zajeti kde každý jest přis
jat 8 úsměchem a chlebem tede
pamatováno na sluhy příchozích
a kde koně hostovi neposílají so
do krčmy Byl tam časem staro
dávný hluk a nelad ale byla vždy
také starodávná srdečnost pos
klad to neocenitelný pomíjející
nyní 8 tolikera jinými jenž se
stýrajl a na vždy hynou
Dno 10 června roku 1816 po
hyboval se vfiz za vozem skrze
DaSovku rozléhalo se každou
chvíli práskání biče nádvoří se
naplňovalo a oživovalo a ze
viech komin&v pravého křídla
vznášely se sloupy dýmu zvěslu
jící hojnou hostinu Byl tě to
den bv Justiny den narozenin a
jmenin vlastnice této dědiny vá
žné to matrony paní již nemladé
ale bohaté na rozum dobrotu a
statky vezdejší Celé okolí ji
milovalo a čelní příbuzní z dale
ka í blízka sjížděli ae aby osla
vili ten den jenž byl viem dra-
bý : -''::-:':: j ' -
Paní Adamová vdova již od
několika let po člověku hostin
ném plném cnofttl občanských ft
neohrožená odvahy nezměnila
ani v nejmenlím běh živobytí
jaký on v domě svém by aavedl
Tatáž hostinnost zSjtah tatáž
upřímnost ku v Sem to srdečné
uctění každého hoeta Toliko
vína o něco méně se vypotřebo
valo kterým nebožtík ku konci
svého života trochu přilil štědře
hospodařili zalál ano i více po
řádko a k rovnosti nalezlo se v
knízo vydání Ty dvě věci zvět
šily znamenitě d Schody paní A
damové a dovolily jí k dávné ště
drotě v svítáni přidatt jeitě llě-
drost tajnou cliteČoJlí o které !
vo vůkolí 8 vděčnosti Ivptali a
která úctu k ní dvojnásobně zvět
šila t
O čtvrté hodině acházeli se jíl
ke stolu přes eliký sál Četné pá
ry hostí rozmanitého věku a sta
vu _ Na konci Sla hospodyně
Doprovázal ji za ruku mužský
okolo Čtyřiceti let mající vyso
ký rovnv v Černém obleku
plném elegance skromnosti a
vkusu Tvář jeho krásná a u
slechtilýeh rysův byla }oněkud
opálená v čemýeh zapadlý t h o
čích zaslouěných hustými řairai ]
na bílém a vysokém čele uúilo- i
val jakýsi výraz melancholii a
zamyšlení Krásné černé vlasy
odhrnuté a čela něco málo v týle
zastřižené sbíraly so hustě na
levé ssráni Temné vousy ne
velké ale vkusné ozdobovaly
hořenní pysk přitisknuty neu
smívajíce so Při této úpravě
skrání při těch vousech fernénj
a až ku krku zapiatém ks bité
při lesku temných a zapadlých o
čí odrážela se tím mocbřji jedno
stejná barvitost jeha tváře a čelo
Ir
zářilo neobyčejným leskem Z
celé postavy jeho ohebné a silní
bylo viděti že to byl voják je
hožto tělo sesilily příhody vojen
ské a trudy z čela a vzezřeni
lehko bylo včísti Ž© přes srdce
to přešly bouře žití jejichž vlny
již se odloupaly zastaviv!? po
sobě tolikoVmutck vážnost a za
myšleni Přední z té veselé a rižoba řev
né řady byli ve velkém a poně
kuL pM fítimdáviiu ostrojeném
salrtiTě hospodyně se svým pru
v mlčím nacházela se u trostřed
předsíně když se dal slyíeti rě
koliktáte c}akovaný práskot bi
če a hrkot povozu na nádvoří
"Jeítě někl přijel- IckU pa
ní Adamová a obrátíc ee kT jdou
címu za ní komorníkovi se servi
tem v ruce pravila : Františku
ať se maji čím posilnit Zajisti
jedou zdaleka an m tak zpozdl
snad ani m-bědvali Potom
hlavu pozvednouc ku svému pri
vodčimu řekla s uměcboro :
Privía cnlpnsťte plukovníka
id při vás dělám hoš{odyni ra"-
teŽ vejiti já li tu jozdržim Iui
da bych své nové hosti Miitala"
JMva Ie to vyřkla otevřely
so kvapně dveře a dvě žer lioy
vstoupily : jedna mladá krásná
druhá již bíná tváři přímou a
ustaívavou
"Josefo !' vzkřikla janf Ada
tuová a s rychlosti nad svSj vík
běž!a r rovna ku dveřím a mlád
li a obou dám ťt&ých objimatí
začala Ta so stejrými znaky
oddan-sti vítala hcpH!yni do
mu iba?i její tvář i rucv a jti
tom cnlhrnujic a č:la bílou a prů
zračnou rukou krásné rusé viay
pravila : "O ! jak jsia ťstrit
má drahá tetičko Že tě vidím
Již jsem myslila ie té blažen ti
nedóžija
"Nebohá trsá Joseb ! jsi jr-tě
velmi bledá a hvějeJ t skero
na nohu Zijisté tě cesta tru)á
cela Pojď převleč se td{cíiři
si"
"Jsou to obrovské síly má to
tičko u porovnáni tím co by
lo Y' odpověděla mladá žvntin&
a úsměchem jdným vděku a slad
kosti A C jen řekne teta jak jrem
vyhlížela v této zimě Ona je
tak dobrá! ani na krk ode mne
neus!ouji!a"
An se {ani Adamovi vítala e
starí z přišlých paní mladá dá
ma ohlédnuvši se jo á!e utkvě
la chvilku zrakem v% plukovní
kovi kterého vchod její zastavil
neboť stál stranou jako přimta
zen oči sní nesjoutřje
Pohle Tm© i my na tu interesan
tní osobu kterouž snad určení
j-řivedlo sem právě toho dne
kdyžto ten Člověk který zřídka
kdy se tu ukazoval n scházel se
v tom domě a právě v té chvíli
ve které mohl atřiti na tu divu
jdnou tvář když ji radost uvitá
ní se oživila když v hlas a oči její :
srdce vstujovalo
J ose ta Kalinecká skoro od na
rození sirotek byla vychována v
domě raní Adamové Vzácná ta
dáma milovala ji jako vlastni dí
tě a strýs zacházel vědomiiě a
hospodářsky s jměním které pří
liš ftáhy zemřelí rodičové jedináč
kovi svému byli zanechali Vy
chována a vypěstována od své
tetičky až se stala Šťastně panoa
podivné krásy vzdělaného ducha
a stdce plného něžnosti a dobro
ty Zdraví toliko neodpovídalo
těm pavabfim těla a due Vyso
ká a Stihlá jako třtina sličná m
utvořená jako nejjodivohodnějn
socha jen zřídka kdy zářila le
hounkým rfiŽovým rSmřncvmkte
rý tváří její obyčejů bledé do
dával nevyrovnardivé krásy Ale
byly to chvíle tak řídké že je
dobrá tetička spočítali niobia
neboť jen tehdáž ustoupila a její
ho srdce ustavičná házen o iivot
milované schovanky A preco
so ve dvacátém twt Josefa vdá
vala — Pa Kalínecký byl člo
věk již nezcela mladý ale vále
ný roohovitý pln dobroty nej
něžnějSí oddasoatt k této osobě
k tomuto kvítku který v každá
chvíli adál bo tachvivati se p
své lodyzoJosefi boclilachovaU
k němu úctu i oddanost alesrdc
jeji mlčelo a nepoznalo opravdo
vé lásky právě proto tak řídké
na zemi že připomíná na před-
hřichové chvíle ráje kterého jil
pro lidi nestává více Za několik
let stala so be!ěton vdovou o
plak&vajíc írdeíně nemiU1n4ba
&U tálcrJbo eis! ktrrý U c!i
8té jmění ta nechat Vilaoat a
úctu pro něho chovala tak vel
kou ie a{ s jil araatek dávso
byl skončil ona ceenala černý
iat a rovněž pro pmátku zem
řelého jakož i a ohledá svého
vlastního zdrav! dala i slovo a
předevzaU avale více e ne
provdali Již několikero aápad
níku přivábila svou krásou a vel
kým jměním j odřekla vsetn dm
jíe jim na srozuměnou ie v tako
vém stavu zdraví poviaaa et
spíle myslili smrt než tové
vdavky
" Od umrlí muže byla při al te
ta Ta odevzdala nevchkoa ve
za Luckem dětem a sama oběto
vala své péče a ttarťvii vždy víc
na zdraví klesající Ka'iaeckéai
na chvíli Ji od íb nepoa:ěie
Posledního podzimka a steay tr
pěla mladá vvova moohem více
nel kdykoli před tím Jakfi
nepřemožitelný smutek napadal
ji a trval často cvlý tjdeo 2ase o
l několik neděl tak že aa nikh
slova nechtěla promluvit V roa
drážděni retvorém plakala čato
bez n#j menši příčiny a kaž lé
pohnutí každý plisiracb přivedly
ji do mdlob které ČAsť pil hodi
ny i více trvaly Stav ten Ukal
dobrou teta Obávala e aby m
neproměnil r chronkký aby -přelet
v áplaott katateji i uží
vala rozličných pro#lředkSv aby
oknataou tato rána od vrtli U oj
ooby tak bodné Slět( a života
pozbavecé prvního a ttráccjkt
patrně drmhé S pHctKdnt jara
přiUa poněkud k kí ao tavila
se jakl při opalrcvánl a lCfcl
nt!epíkh v&kolnkh iékallv aa
jrjkhžto radu jela nyní ! tXiíy
do taiskývh láznt jež měly ra
hodně pasobit na Ztepleni jejího
aJravt a sesnleni thvějickb se il
Životnkh
Taková byla ženitina kteří a
ni doktorové asi vlay čriého
moře nemělr tavrátiti zdrávi ani
těL
Za pidrmbl hodiny na to svla
e ía #poíeJt ve vlkée }
ho4!én a rh'adnéw aaioaě Ve
liké dvéře d zabraly byty otev
řeny xasliuěny jtn :arwžittý
eu lípami a nk-hl ktré aaI
zeny bd v skspeni L4 v tál
noci $e stinné akj PřisAEsith
dveřkb byl jxrier vy rrx-j- j
strumy KMH4raJijÍmi a vitrw
novimt opitotřent mav2tvi
květm tjtií(iti j z tatí o
raniene nakražsjtctvu rvztaa
nilými tarvamt a roakuianwi viní
ta chvíli vWJy t trvnia
siariicc a vade-thu
SíSl o prtřd pokoj př#pl
něa byí CitMjlstviía T nj
fhuta?j?h a nejvábeějii&a z ť%
ho rwčniho počaf Tat lákaly
na sebe oka pozorovatel zralé
a v f torné jahody veliké lrÍB
ky iluté a červené jka krrv
maliny j tas cjt kráaývU U
cbýrh mísách stály melvey žlaté
i zlotié híJká vrabkTa&J
- jia —l- ii
um Bwmr iuhnm u rvniu-
aovýth byla rulová plw4k
wraetat t v cromaviat n iai iu
íen cukr: v křilalovýrh Uhikh
a -
stř-d tili ve slřilrné vaaoe
chladilo se v leda několik ValH
které brzo e to za zdravt á
UÍnice měly vybachnoati
Iámy děly dokola zabave
ny bud rozmluvoa mvat wtboa
bud s moicými ktt-H e k nia
byli přiblížili Tvář prvních byla
vážná snad t npokcjená tvá
ření se drhých bylo i likavějU t
o5i i úta jinak e nsn&ivaly ano
Í hlas byl síadli a víco mcblw ky
znějící Nikoliv páržv kteni #
více anály procházel po par
teru přihlížejíce na kvit nb lUtl
které v ladných prttlkáeh drže-
ty
V jednom koutě atál nikoltk
mužských rSznébo věk klaiiě
mezi sebou roamloaviidich a ne
daleko od nich tlkevnik nau
ten opřený o křiii ociiua ka dve
řím napnutfaea h!dě Jakf
t mladý mul zavalitý krátce ostři
haný na vysokých podpatkách
vyhrnuton blavoa i nojJkea
pravil k drahým % Sdy by neby
la a prostřed štola ta lattecie aa
tnoa ltt„ odttVi bych jil dávno
k iryjKilitovi který se svlékl a
leže na tuattaci v &elíl phodW
ně kouří A tabák aiá vfbomf 1
Pře4 týdnem ořlržst ?ertvo
sáaílka a Oděsy
"Na kohož lekáme T otázal ne
druhý
Zajisté že na Kalineckoa- ře
kl jiný '♦která právě kdyl Je
ili ke atole přijela a ayni ae ma
sí strojit aby o?t vkrva na ab
obrátila S!yll jem le je b
kár
Thoř nenf tak mnoho ozval
e onn"krátký elegant na vyso
kých podialkáeb tant to sklad
krásy r
Cola ti jil 1'odolaaky nelK
lir lekl jiný
Co jsem rtřil přdiéh lé
ta Vlalka vOděsr odpověděl
mladík Ka at írst jii
ládná Polka aarod-l která
by byl hodna ji jen salaěrovat"
"Vždycky jen cizí jt &JU
tepli a pěkněji!" ozvat e jakýsi
vážaějlf mužk
"CoŽje U Kalinecká skalině
tak hezká jak jea lyíl ? ©tá
zat e joý
Pro nikoho 8adr odpově
děl mladý ílověk vypnar výl
svSj tofek a vlaajr oprava je
"Bude se vdávat"
-Opravda ? Ví iy t !y Irl
to je nTHKtiá lé dá do mdkb
i Jí ř
Oívat e pevni J f
fcIiáv prt a Tdáiá aa 4k-1
tora který ji mantiovaL Viděl J
jm na ave vlastni o%t aa m-
čet_ ikk na nlkaiikcra dl&nmii !
m jek- ruky hned jakebr iti-i í
Pak rozpřahovala k nimm vl I
ruce brala jeho dlani a tiskla j J
k srdcí na tua Jt" f
i
MLUVNICE CESK0-ANGUC1CV
ÍHUvets cd rss b Zif aa-a
s
jei k tktatani v ji kisi vailV aa i
a oKitiNcKiu
i'i3 v Canal r laK luu
Jdié 2vké tatt klicpe i
lvi v Aark# -st iá)Wiw -
ni drhý řkck kna a Ijuwpt I
3r povidk rvMuáalv s~-ni
kaV btt lba(B klftih -
Lněh črk jvh bra2 a va 41
obor toho patřikiia '
Obdaáky a Ch btará )
t tm twřiíB a ryciv i
~__ — — - '
Ooratci Bibliotéka
j#4 nálev oWríz 4kaých a zás
bavnfch rtKÍs 1 vy ! h
A ti ri u re nu" C2 t %':
C a m a 1 a t t! k i e a s o II V -
vbizJ p nfiitevl liV-r(tv ivh a- i
žd-ko tý lr tlhslržít ýSa r j
vi k i%1 r II pArvuvMi
ajia4ts tocaáaa : Vit-z f
aaT Taan viaiíLsaii rit ai
aiit a ltj3tsJttc rtta tU—
rčajHn knUky lvt vhrt liii
u lovném 4 KtiwTiMistvs
Cl r4a3ia itiratil
Srlí Súk !%'! attr'ktl
dsaáT bibUoíékj b-Kr
roísiářit
Yi&alsaf ar
a ciliem Z£ p-í' právě % ríw
nesi " "
otkat t-v iu im
Wick rafei-la { chválu Jts-Á !
m4h píau-l AWxa-ica li
Bia- 1 řvX' ietei H -t lit :-„
líts&á tní- js- { rt jt i t i
ÍIřakiřea v - k'i iivi irať
wakříi a ♦1vb4 jíi -nt-
válci Atx 1'tia ri i %4t
tcva%f ik tak ie tetív ~
vkr sloračo'at tf 4- i
ertv híVn-l prvsipáfv&i ka
p4 aRMsrt kt 'lwm ki i
teka lMÍvtÝkaat puNss- ivhk '
svil smrv k r'- N ití ' '
fih v=ila3''!í4 aur ti r-aiJiai r mt i
- !
Ss-it ti i al Jtt r% artlisv f i!
4é iřravr isfi Naif t- X s 2
ea a:i44 autre a j-ra e i
nkiaviatcťtr k hva-fi v 1 %
pootMnt rt Mra
Hodnái k V kaí s 4 :
drv 1
Aiit!:ia:
% % s -
'l t V Aa-IIV 4 i-
rh vuá J i atvr aart kýaa
C-vi Ía ha:tr 4EAti rví4ÍLr
I b~ áa ! ásk v ti-'síišs
I -
! 1
i m sv
mil m u j
vyUaai ~ftc%&i vy HVrí5
v řaO lavfh j
a vysraí rvIáky
tyarat jvn rvtákv %t
iwtfc k avíi ťeaa t
ček cliůb"fclii Ifeiw{ ísk St -i
a a rs iv-r
hal na ruLv% U sIabivW v h '
svání vlf'k Já%táai o-b
b14 al k a r ka a t-ra-n-
i nT s vLMaa L tLrt
n%ěfaf m a '~xik %ot f - t -
nim r tato at v: pfi iua s
ber aJ%í k c%k i n aěrist_ !
K tť kia j ř! jtnvná t- !- pr i
klitká p(a4aárui ntnk j
anlkk4 íkaři!rkík aJr
kářeaa jeažto tiWat 1 i4 neivt!
ii mi podali skit jak k 1 Žsv-rf
BaJe t tdv tÍ3t Iataá pt
prrsM sa l íá% v l i ž n v ki j -
ky mai jvlíať'li I a
řada jí a ti tíck-i L- 1
ibii-t psiri-íl b k'-j
VÍTř Jtřvlvall N-' f I 1
it V AtwiH' Lk
ta -kft jjíitkířwi ad
ěk prttaaťi tií K
aa
m v
?#í n I w
tčfeuUcia kraaea b
v i Ísf o V v twnrailť pl
Pastora {-aor rwdák v ia
mžttevaý poaifi Um vjf
íekl obrhoJaikr lvntákv
I abv i awbt lval K J fa-
trovi a-lrvy zaLaiw
arfáe liWitj lMtrKt4 V -
at~
fiat # — mwm k jpmVĚm i
ra bwin %a 4 MiWh
& — r arit v- í
uUutttwtf M4 Man tt-A-m
A Vla M)M Mk t fm-
T1kTrtavkBe 5if avk
oa
k
KCnSULÁnííl JEDriATEi
'mAMé1 th anafSBasnífciJC S##
to — i
íklo Sl#fclŽL antWá
nzl ahc%a Karma a ive f aa
UMAU4 W 5 U
snlaky a svěrsi listy
a tw a (na M
ne k a imai na ta
iprttaaa raa% vtna wt
mkwa aM MMftan tMnM
I 1 ií T K Y a Lo iK
aa tomwn t m 1 4aw
TISKÁRNA
jt njvětli a nUn nápade
Za
J4 riWA t4 tirtiktf a- a
veskereteiovepiace
Velké pami lisy
a i
m~my
aaá nfcí a urrt
a vilito plakáty
oriv m (taaA KtciLtaJtkLi
Wl aasé 4 %mmtt
ANtlUCKS
rUAXiXťTKl-
1 t ťtMltai ss
OZNAMOVANÍ!
ís — ' k1M bUuU II 1 1
i 'imcmm fcpMat mM
♦i r-W C V m% Vl iS
tA
' mw senními ir "r-
t_ M
_
AYER-A PILUUCY
í
řt cat i i v unc pilla
í —
i fan 4viil % itfew
l _JÍr
-- % i e
t wLt mt& a" aa:e sa
- - '
i r!?'%i
i lypniiu aa íeMBii
í T tK UV
' ( IlAlU i IOiT)
í V -l
M 4W ífT
I v w a
! C'V? ř
V?' V
0 %
— t tv i
n„ n — an u bk #
% um i -~- - aaN
W W W
i - " — '
I "
pm mwií a
ana
#{ fc#ii fc
a 1 řss
f - a' vt aoarmxfc aua
ta :n w
i 1 114 ITT klttII InlCtLl &X
STf ATTÍTl 11M 11 ±J i 11 1
awmtm vva0
rtem pmmmm
ky KHM kow f a
UMPkak ÍM 4mi
ay t
skMi rMt4 1 iéMa iM im aa
'%hhm m a a - - - n xa
adwfv ti— ia a- -
émn '"iHw- -Sán i
U F HALL 4 iXXal íi
kJa
( Vf- w r"- ~
v " ' r srv '
as ' i ti
' mmn--aafc4-8v ap- n% ímm i
aa-i?a MMara 4 mi B min mm ř
wami# vo) % Jhm ayii jim I
í aa %Mmm
"V- i : —
aai 4ttMÍ4t 'lnV
a— iPlMiil1 Mate IWftt (rtr9 ( M9
rmmt ř~ f44 m atm
fca Im 'nfc— 14 Em ii n m mnM
Immí Imm fc Mi wtiyt ptmm a£NU Ma
r"A mt mm imM 'i anTná
a t a
I tak jarwi W-m Iibíh aaM
nwiifciiiifr-ta mm ka ta
I k w a immm wmi m
-' Mtf f-ii fcnm
i a!i 0
i
tíratia
&&i-$ťt c?r ?
OMAHA
CHICAGO A HA YYTíiiD!
Ta
jediní p ř t a á c sta
co
Vit íi -Ttmm Jt ti" f J -J
Ihé CáV CVii i
A"
lír
i I
li "
O U A II iTa íTTi C A
o:
9
"£"! shs- a „ „
te- rn Si'- 4 m
a # a~
V Xžvxrnv Vjjuxv
4 x- OVf
vik aa m i
a Paciie mmm-l
v Jctx j
rJL Iv M-íi
— a
a
V XL-tasa: %tx íj x '
afairv tutlala ttwi
vwaá{%Í3k-a
V Caaa Uvrca UV' %
ťWar Fall ťaaH- 'Cka
lita a S Lkí
brít Prali-ar I tVa'b
a ka vieaintiaí _a í~
t"aea CHaiiaa ltó?
'"aS li f a XLiíim-
V FVupua si 1'rcvT!
ntiaíla W 'xjsfex
V Cttrcaoo ir v v saj ď
1 1 ÍSH
3-" tu 8
Lístky phsí
Xr z a-r-
-VL IKm
—Ji
33 r a 2i y
aaajvik a v ki-nii
CVieTk c tlSii-j a„ _
ila 11 —soj ~ lr
AJU arood d T pí s„
t"avk# J Km? ntrt-_
Lak tsr
tía-tva Im Si iTiuiír
t!mv% 4 Eas ja„
8-ÍtsJre d- XT" £a
lit i
I '
i -5
: 4
- ti
4 Ji --54-1
4 1
1 ííais aw ' t J - t -~- 1
TW tivwat tratral Uavt t
YE2JLV VSTKEPM Cl rt
0J3AHA DO tSiíCASQ A !IA
TtCHOD
IImi l%felf JXrw £ rž
ř Zí-ol H'iW
r %
Dt vUki xv!itai -
V Uafc tXtmmm fcui lawti
m mm ja
a i mm toinM jg— a m sÉa
r5it Tfrís aí-?nrt a
%
—a ajc-j%
-V- M Ssaitit IL rkl-e
T A- K a trik ia
S10UX CITY 4 PACIFtC
ST PAKL A SI OCX aiY
O ICMisH tatlí cesia
VOZY srxEMřjat
esa xsdl ítna t it r
ahé 4k sa
u 1 1 — i - v
# _
A V_ V
liaii illlyil MIM mt v M Mb s fc
m u s r1 Mm m mt 4-~ w w
ws —A _
rfa --M wj ta-4 w v % M
a sa t ř a -
_ s—Mi4 mr ~ i
itit
ia aiiti r
V kwtlMlKw v
a i kk a v j
— " 4w!m 'rar-Jl
w- ta
8 IHh
J '" M Wll MMtl sttt
w aw i tej-ak tat
1 7?irČ!" m a
a aiina fcaat aMt mi a
'wr-ism --
Jf"'f"' amA
asaw vWa % r 4
""i— i
IMl"' i f%
CaJkOA HTfal v
Imk ii t C ř t
4nw irfai ar- J _ ssj m m
a n-Mt w -
