"v
' :
V
-
3
f
"
t í
1
V
♦
r
v
i-
✓V
7
-V
TICH A XT5n21TA
íiii
Napoleon III a Eugenie
JlUtoriiiý román z jfod dob
rro "1'okruk Zaiwdu" řrluroo
(rukratováat 1
Dli" II
i
Husti mlha rozestírala nad la
hirintent ulic londýnských Sot
va na iř t kroku bylo lze tíuIí
před avb Dláldřuí bylo celá
zvlhlo a tkluzke a plit míli co
chránili uepod úrazem Z celných
svílilcn hořících vidi) ji nějakou
al kdyl stál i před ní ramoo
Kilo v takový večer nevyzná
tto výborně v Londýuě aneb ne
má zbývajících peněz by ai najal
povoz zabloudí vzdor všemu po
ptávání io každých ato krok 3
Tůn hůře alo jont pohybovali ao
ia hlavních ulicích kdo neustale
povozy ro valí houfně a kde kal
lé chvíle tano ae neítéstí pěiira
A k tomu j-Hou chodníky w uli
cích ca Vfíow tak zhuata užívaní
í každým obratem vrátil do ně
jakého poctivce neb zloděje
ZvhUtě cizinec neutlo naráží
tub nezvykne si tak lehko na
vyhýbáni tc na le vo jakěho ao
tu užívá venměa
liojcm Londýna na cizince
který třeba u2 videi Pařil Vidět
a 1'rahu jest přec úchvatný ba
omamujícf jNrsiuěrný objem i
roeta " j a ryk hluk a iraraot j
be konce vie to panobí na člo
věka nepřívětivě a k tomu ka
vmmiiu jett Angličan k cizinci tak
in u-luíiiým a úshciiJuv 1U věz
le promluví li na tebe na veřej
ném místě v LotidýnS Angličan
muiu'? už ohledávali si kapny neb
la nejupíSe jest nějaký lotr tebo
lákající v idla
Tohoto mlhového dno kráčel
ul!i emi muž zahalený v dlouhý
plášť a na hlavě maje iiroký kas
labrcký klobouk od přístavu
podol vysoké zdi Towera My
uchránil se před drobným hustým
deštěm vtlaííl si klobuk hluboko
do o"í a jKd jláŠiSm něco nesl
v nárufl
Pak obrátil aó za Tower Hill
d úzké uliíky Lower Tbamcs
která redo k Ijondýnskému mo
stu Tato láif Londýna značně ol
ktmi o sobě veliká slujo obecni
'ci'V"
V u lci bylo ještě hodhe iivo
Muž ten řpěcha! těsně při domech
ulivkou a pal ° obrátil na iiro
ký imt v ivo stojící
Tu bylo ještě Živěji ale nikdo
nez lál se povšimnout! st mulo
který zpod jeho klobuku rozhlí
žel so po vůkolí trochu bojácně
když se blížil k mostu
U pilíře pod svítilnou stál poli
cista který bystrým okem pozo
roval v Sečky na most a a taostu
so ubírající Stál v stínu svítilny
o ní opřen a hnedle byl mu muž
ten v pláiti nápadným A co
lsnt chtěl vkroíiti na most
Hotrpíl k něam jKlicista lehce
1 'Lrar mu na rataono tázal
a zaki
' íjj 2a to nes pod
se zIvoři_ r
idášlěm ? ' „
"PodvnámHnttl
jazykem czinco prozrazujícím
"Jak k tomu přichJ1"0 lmne
se na to tázali"
"Odpuste konám sv"" pOT'1'
not pane a chci vára poriti
uepříjemnost vedení Tái" třeba
zbytečně k nejbližSi policeju U
Itki" "No to když chceta vědět tož
vizte" pravil odhodlaně mul a
odhrnul pláíť
"Iílě" pravil policista "a jak
se z lá hoík— je pane váS ?"
"A ři by byl Uál sO toho hlo
mození a mrznul proto jej radě
ji ne-u v teple pod plállěm"
"Je dobřo pane odpuste" pra
vil ilicita a nechal muže dále
jiti
Atšak celá ta událost zdála so
mu iodezřelou A proto nespu
stit muže toho oka nýbrž krá
čel za chvíli nepozorovaně za
ním
Podezření jeho rostlo když
muž doída na konec dlouhého
mostu zastavil a rozhlédl se ko
lem a pak bral so do ulice Too
ky kde jen málo doma etllo a
málo lidi chodilo— pojednou mu
ale zmizel z očí
Policisté londýnStí znají každý
_ _ - í okrslek zovrubně neb zo
stává1'00 v něm mnoho let neu
nále' zn"tí každý jeho dfim a
vlrhnr icho obyvatele
prisnUil sl tedr a spatřil muž
ten zahnul do uzounké uličky vo-
douci k Temži a ta zaklepal a
ittdiioho t dom3
"Aha— ťi jě d!lm Mary Hall
ové— ona má YZÍti ai dílko to do
vychávání — " myslel a sebe poli-
ita 'To bude nějaký poslanec
nijaké lady která toha hlapeí-
ta binf u hto neb nesmí míli u
#cb Miry lízli aaaa vydělá
v0Juou sumu Musil? dělat o-
-u6 renízfl ta ženská neb
nudí inrucn _ 7
— a
% hIIaLL knřlna
žejetonejmčDv #
4 XaSA ntilflnAO
ítětí— vždyť ten chlap má irta
lost za aeboa pra podivní Icruoa
—ale co je ti do toho— počxam
jen až ten mul ryjde a pak ao
llary Uall-ov na nlj přeptitt
Caia io r-Iký centlsoen rzll
pěkné nové rukavičky na rukou"
A při této samomluvě postavil se
policista ta sloup stojící u břehu
Dum do kterého cizinec byl
velel Vypadal zvenčí pěkně a
vkusně Měl lv6 poschodí širo
ka cihtAokna a byl natřen jasnou
olejovou barvou Vo více oknech
bylo světlo Dvéře byly uzam
čeny jako vuboo v Londýně
Když byl cizinec zaklepal a
dvéří otevřelo Be okénko v nich
a chraplavý hlas ee jej tázal po j
jeho přání '
"Přeji si viděli pí Ilall-ovu"
zněla odpověď jeho 1 "mám na
spěch"
"Paní sodt u veceřo {cď ncmS
o so k ní" odvětil chraplavý
onen hlas
Ona onS očekává — jen otovř
te" WA ták-vy jsto onen jasný pán!"
zvolala řlužka stará— "o proaím
za odpnStěnf my lorde"
"Dobře dobře" pravil mni
vcháznjo do domu "Tu máto su
veréu a oznamte mně své paní"
"Diky diky mylorde— prosím
rařto do hovorny" klonila so sta
řena a svítila příchozímu po ši
rokých schodech nahoru
Kdy i muž ve šel na schody za
slechl 20 zadní řásli domu slabé
dušená úpění
"To jsou ty dřtiřky" vysvě
tlovala mu stařeua
Dum tento oyl útočištěm ne
mluvňat a malých dítek jcí ro
dile pro jUté rozličné jitřiny
museli od sebo dáli za ně se sty
dět! neb snad i zavrhovali V tak
velikém městě jako Londýn je
podobných matek na tisíce a pro-
tó DJi othoU Mar' HalUové vý
borný
Již dlo zevnějšku domu bylo
snáti 2o tu nebylo nic pro chudé
siroty nýbrž že každé dítko mu
selo přiuášeti s sebou bohaté vě
no Za peníze udělala Mary Mail
V šo — i to nejhroznejši jak pozdě
ji uvidíme
Stará služka dovedla cizince do
hovorny v niž hořela skvostná
svítilna Kolem byly drahocen
né židle vzácné rytiny visely na
stěnách veliká zrcadla zdobili
sloupy těžké hedvábí é záclony
halily částečně okna
V tomto salonu jak so Mary
Halí chlubila přijímala ona v
nejdavěruřjším hovoru vévod
kyně hraběnky kněžny ba i
princezky a na tom zeleně po%
krytém štolo přijímala ohromné
sumy peněz
Cizinec posadil chlapecká na
jodnu Židli sejmul plášť a klobuk
a tu bylo lxo pozorovali že dloiu
hý jeho vous byl sice černý ale
přece značně plízrzavělý — co ani
barvení jeho zřejmé nemohlo za
temuiti Oři jeho byly nepokoj-
né naslálé jeho obličej byl úzký
a hubený— jako by odznaky vy
sok ó li o rodu a sprostoty byly o
něho smíšeny
Dítě celé so třesouc sputtilo v
pláE Bylo na něm zřejmě viděli
Že se toho muJie bojí
"Teticko Dolores ! Teticko Po
lorca !" volalo polosrozumitelní
ve Spanělaké řeři a plakalo Ui-o-davě
Muž dělal z počátku jakoby
si pláče toho novlíinal když ae
pláí byl stále hlasitější a usedá
vější osupil so na dítko volaje :
#udeS mlčet sic dostane! bití!"
Tu fstoupil Mary Halí pě
alounka do síně Ve 4 f přích je
lll dávala rozkaz služce řkoucí
"Pověz panu Edwarda Fulto
nov že jej budu z pili hodiny
zde řekfttt"
Pak veíla a zkuScným zrakem
měřila cizince od hlavy do paty
Mary Halí byla vysoká štíhlá
Angličanka asi 21 let stáří Její
tahy byly tvrdé vlas plavý oři
Sedá pichlavé ía sobě měla pev
ně přiléhající zelený lat a přes
něj velký hedvábný šatek na ra
měnou Ajer její ]'
celkem a při prvním pohledu
budila u cizinco darěru
Než pod touto Ikraboikoa do
broty kryl so dabeí v ní ďábel
hrabivosti ukrutnosti a ncsvMo-
mitosli
"Jláčil jste 0 láskavS ohlásiti
pane vévodo" počala obratně ale
zdrženlivě' "přijměte místo— o
jak krásný to hošík" pravila při
bližujíc so k dítku "Podej mi ru-
čioku srdečko— rozumí to dítě
co so k němu mluví ?"
"Angličina jest mu jest mu je
Itě cizí roa dámo odpověděl
oslovený
"I na vás pane vévodo jo to
anáti žo nejsto rozen na pudě
anclická Drosím— " a ukázala
mu na sedadlo zeleně potažené
o
"Přicházím váa prosit paní
neměla li byttte pro toto dítko mí
ala ve svém ústavu" pravil ko
nečně muž -
"Místností mé sico vfiči d&věře
vo mně skládané jsou nedostateč
né než doufám přece žo— "
"Jiačto mi rozuměli ma dámo
lanto hoch lift nSnož mi velico zá
leží nesmí zemříU
"Dobře pane vévodo vlečky
mně svěřené dítky těší so nejlop-
iimu zdraví a ošetřování laalcř
skimn"
J}ačU tuto přijmout! zatím
notu na tlsío liber a já pf ijda ř
od času ao nan podívali"
"Odpusťto na okamžik pane
vávodo cořádek mého ústavu
- — v a v
vyžaduje nějaké zaznamenání'
pra?iia Mary llall a přikrořio
km psacímu atol k o otevřela voli-
koS kniho při níž leželo stříbrné
paacl náčiní
Cizinec nedSvěrliví hledl na
ksiha Uadil $ llítinatý irt}
vosa
Mary Halí otevřevíí knihu
vzala do ruky péro a tázala se :
"Jak so jmenuje ten ' roztomilý
hošík pane vévodo V
"Piíto Juan Cortina"
"Tedy mladý špauěl" mínila
pisatolka "teď budou v mém ů
stavu téměř viecky národností
zastoupeny pane vévodo a Mes
diny a Vale obydlí P
"Oxford street číslo 10-než"-"Nepřejete
si by bylo Vaie
jméno a obydlí zaznamenáno
jeli pravda pane vévodo?"
"Ano bylo by mi milejší kdy
byste si to ráčila jen v paměti
zaznamenati"
"I dobřo— ulice Oxford— číslo
10 — nedaleko cirku — I"
"Ano ten je mfij palác Račte
se jen při nějakém poselství obra
coti vždy na mého komorníka
Johna a ne na jiného"
Mary Mail chladně se pousmá
la— "Vaše přodpisy se vyplní pane
vévodo jsem ▼ tom ohledu tak
přísná jakož i dovedu ntajiti ta
jemství mi svěřené Poználo
mně doufám Moje první pnu
vidlo co majitelky tohoto ústavu
jest mlčenlivost Tento dSm o-
brazně řečeno jest jako hrob
Mlčení jej kryje Dítko to od
této hodiny jest mým a ani jmé
no Juan Cortina neuslyší víco —
nýbrž budo se nazývali Juan
Mali pokud u mně bude"
"Výborně má dámo ale ještě
jednou — umřiti nesmí — jest mi
nenahraditelnými"
"Z cela po vašem přání pane
vévodo" odpovídala chladně Ma
ry llall zavírajío kuihn
A když cizinco bral klobuk a
plášť plakalo opít dítko volajíc
"Teto Dolorcs "
Pěstounka je pohladila a do
provodila vzácného hosta v němž
laskaví čtenáři zajisté poznali
správce Endema ku dveřím — —
"Odnes chlapce do sínB star
ších !" velela Mary Mali staré
služco po chvíli A je Edward
Fultou už zdo?"
"Právě přijel a večeří" od po
vídala stařena vzala dílko do ná
ručí a r mizela s ním
"Tento vévoda s Mediny se mi
nějak nelíbí" bručela Mary Hall
pro sebe "Snad budo konečně
chlapec ten pravým vévodou a on
nějakým dobrodruhem Vždyť
nemá ani spusoby ani tahy vévo
dy Xož po tom mí nic není On
mi zaplatil a zaplatí ještě vleo a
dosti"
To řkouc odcházela Mary llall
ao síně neboť měla důležitou pos
radu a Edwardem Fultoncm o
němž so pravilo Že žije a ní v di
vokém manželství J nalezla jej
při čaji právě sedícího
' Edward Fulton byl muž něja
kých 34 rok S jemuž bylo na obli
čeji Izo vyčisti bouřlivou minu
lost Nosil hnědý voug 31 £
bezlcsklé hluboko vpadlé oči
Čelo jeho ťabalo až do temeno
takže jon vzádu na skráních čně
1 o" trochu vlasS ještě Celek obli
Eejo joho činil dojem surovosti a
odvážlivé drsnosti
"Uyl jsi u lady Mortonové'
tázala so Mary Septem
"Byl — nechala mně čekali —
vsadil byt-h so že by) princ zase
u ní — zdálo se že přítomnost
má ií nebyla milou "Snad se o-
bávala návratu lorda"
"Nuže a co ti řekla í"
fJá jí slíbil že ji sprostí m stra
chu ieíího íotiá íto noci — ona
' aff W ~
ae přitom třásla"
"Této noci loitě— a co U nabí
dla V
"2000 6uvcrénu-polovipa da-
a závdavkem"
"Dobře pošlu starou Baby spat
— ty ducá málomluvnýmEdwar
de"
Mně je jakoby nás mělo pot-
kati něco nepříjemného— a cena
jest přilil nízká za princátko"
"Tys měl žádati víco — vím že
by to zaplatila — vždyť ji mámo v
rakou svých"
On zítra sem přijde zaplatit
ostatek— vynuť a ní nějakou vět
ší sumu — vždyť věčna nám ob
chod náš nepokvele"
"Jak se mi zdá tys dostal na
jod noa atrach" odpověděla Mary
llall posměšně
"Hlouposti l byl jsem t South-
end— " " "
Ty 'a ai nechal prorokovat
nad" otázala se Mary elylíe to
to mÍ£to nedaleko Londýna leží
cí" : 1 ™ : : '
"Ano—ta eUrá čarodějnice tni
slibovala žo zemru na Šibenici
pakli nebudeme spokojení a ne-
zanechámo v čas obchodu našeho
Mary llall hlasití se xachech
tala — bylo ale znáti žo chechtat
ten byl nucený
hX tj ověřil tomn co ti ta sta
řena za penise prorpkovala r
'0věřil neuvěřil" odpověděl
Fulton vstávaje— pošli starou
Baby apátebci do sálu dítěelho
Veliké visací hodiny avěstora
ly půlnoční hodinu Mary Uall
opustila a(ft
Bylo alyletl nlkolikanáaobnA
vrznutí dvéří a pak slyšel Fuh
ton který procházel ae po afni a
rukama na sad složenýma lehké
kroky po spljflfjecn vzhůru
'fo jo stará Baby jde spat—'
bruSel pro wbo— "ne ta jáma nCt
nimi dosti bezpečnou Vápna
sico stráví mrtvoly dítek rychle
alo co kdyby nás překvapila pro
hlídka domu I Než — co ae buda
mi starali— je to přece jiatější
nežli jiti a mrtvolou na ulici a
nad na hřbitov'
Ta pootevřely se dvéře a Mary
Hall prostrčivši hlavu pravila
tlumeným hlasem :
"PojT už— vezmi svítilna s so
boa I" Fulton vzal zvláštně upra
venou svítilnu jejíž záře mohla
okamžitě býlí uzavřena a Žel za
Mary Brali se spolu mlčky a
tile ku nejzadnější části domu
přes malý na všech stranách za
stavený dvorek Na dvorku y
koutě bylo několik prken která
zdála se žo zakrývají nějakou já
mu aby do ní nikdo nespadl Na
druhém konci v rohu byla stu
deň též prkny pokryta:
Vešli do zadní části doma po
vrzavých schodech a f otevřely
dvéře do síně dítek Mnoho hlá
sá úpění dítek hladových a ne
mocných zaznívalo jim tu vstříc
Mary Hall už uvykla - hlasSm
těm a nevšímala si jich leda žo
některým odrostlejším pohrozila
těžkým trestem nobudou li mlče
ti a spáti
Většina dítek těchto byla svě
řena pěstounco tóto proto žo so
rodičové jejich za ně styděli aneb
chtěli se jich zbavili Mnohé z
nich měli na obličeji zřejmé sto
py souchotin neb nedomřivosli
tak zvaué nemoci anglické neb
andělské a jen mlo které x nich
silnou přirozeností nadané dove
dlo překonali útrapy a nedostat
ky a vypadalo silné a zdravé a
spalo klidně a zdravě na chudob
ném svém loži Smrt v řadách
těchto hospodařila zuřivě a kde
přirozenost dítka některého od
pírala jí tu pomohla zločinná ru
ka Edwarda Fultona
Vešli do fcíně nemluvňat kdo
tálo ležela vedló sebe hustě na
slámě každá pod svým Číslem
jejž ao srovnávala v číslem v kni-
so zápisní Když však slarásluž
ka Baby zmátla Čísla neb položi
la některé na nepravé místo na
tom nesešlo — vždyť konečně mě
la všecka stejný cíl— zahynutí
Co na tom
Nečistý zápach nečištěných ne
mluvňat křik a nářek jen jednou
za den mlékem krmoných nevi
ňátek která zde měla-pykati za
hřích svých roditelů bohatých a
vznešených přivítaly příchozí
Mary Hall zastala u dvéří a Ful
ton šel so svítilnou vy hlodá ti žá
doucí číslo A tu nalezl asi tři
měsíce staré dosti silni a zdravé
nemluvně spící v tuhém spánku
Surově jo sebral s l$žka dojedná
ruky a přijda k pčslouce dal jí
do ruky svítilnu a nesl pak dítko
po schodech dolil které vo spaní
so třepetalo a noiičkaina i ručič-
kaina házelo chvíli — pak ale únU
ně se utišilo — cestou škrtil jo jod
nou rukou až jo uškrtil — a nežli
došli na dvorek ukázal Marv
Halinová jeho děsuou mrtvolu
Mary Halí otřásla se více chlad
ncm noci nežli hrůzou tohoto
pohledu — bylať tomu už dávno
přivykla
A nyní v rychlosti přiskočili oba
k jámě prkny přikryté — Mary
Halí svítila— Fulton hodit do ni
dítko— bylo tam plno vápna — a
přinesl ještě ze stáje několik los
pat nchašeného vápna nasypal
jo na mrtvolu a právě hleděl ve
škerá stopy Činu svého odčiniti
když bylo slyšeli už sem silná
klepání z nlico na hlavní dvéře
♦Kdo to asi klepá— snad opět
nový nějaký zákazník šeptala
Mary Hall "pospěš — ať jen po
čká"
Fulton rychle pořádal prkna
na zakrytí jámy a nežli byl a
tím hotov klepalo se opět ještě
silněji nežli dříve
Mary llall teď sta oleřiti se
svítilnou v ruce — & Fulton tiše
kradl se po schodech do svá lož-
nice -i
Mary otevřela kukátko ve 4vé- 1
řich a a hrůzou zpozorovala žo
přodo dveřmi stojí policista-Než
sebrala so a co možno a hlasem
klidní m so tázala
"Kdo to tluče tak silně v tak
pozdní hodinu V"
"Otevřte paní to jo policista
des Kiviers
"Ještě v noci t To jo podivně
rušení pokoje — co pak so dějo ?"
A naschvál hodně zdlouhavě mě
la se k otevření aby její pomoc
ník nalezl času vklouznou do
lože ' ' - 1 ' 'i
Dvéře so otevřely a -policista
vklouznul do chodby
"Odpusťte tanf mám na Vás
otázku již nesmím odktádati — a
jak vidím byla jste jeJtě ve svém
domě zaměstnaná"
"Jakž jinak— vždyť musím
projiti vždy síně dítek v noci
nežli se uložím abych se přesvěd
čila le jsou v pořád ku —a jaka
jest to otázka jež váa sem vodo?"
"Ilačte mno paní dovéiti do
gvá J)Ovoroyf zdo dole to nejde—
nezdržím vás jen okamžik
''Člověk zemdlí znašně po co
lodenní práci mluvila Mary
Halí eestoa k hovorně
"Za to jest však práoo t vý
nosnou jak se zdá— Jo pan FuK
ton ještě ve Vašem domě V
"Ten už dávno asi spí— vojdě
(epane" pravila a pyšnou nedba
lostí otevírajíc dvéře hovorny
VciU
"Paní vy jsto měla dnea večer
návštěvu jistého pána jenž vám
přinesl asi dvouletého chlapce —
'Pobře tak jost"
"Nechtěla bysto rol ukázat
kniha zápisní vaši bych 4o ní
nahlédnul'
Mary llall byla nad žádosti
tou zaražená
"Musím se vyxnatiže mi Vale
iádoat jest nápadnou velice pa
ne?"
"Toť možno— prosím kdo byl
ten pán jenž toho chlapce při
nesl?" V -'
' "Byl to nějaký Španěl— jméno
jeho jsem eapoměla— ale nemy
sloto Bi io bych vám chtěla něče
ho tajili — nikoli — zdo máte kni
hu" '-i ' (PoknKSovinl) : ~
Za dl 2x
Bomko od T MT AJt' '
Z fautcoumktbo ptelotil profc R KrJ (
(Doknnfcnl)
Večer přišli k domu jednoduše1
ale slušně vystavenému kde nic
neprozrazovalo ni marnivco ni
lakomce Majitelem byl filosof
jenž vzdálen světa v poklidu
hleděl sobě ctnosti a moudrosti
pročež neměl nikdy dlouhou
chvíli Vystavil sobě ten útulek
v kterém přijímal cizinco důstoj
ným spSeobcm alo bez vší okáza
losti Sám přišel vstříc oběma
cestujícím nechal jo odpočinou ti
v pohodlném pokoji a za nějaký
čas zval jo k tabuli přiměřené
Čisté při kteréž se vší šetrnosti
hovořilo so o posledních revolu
cích Babylonských Královně
byl upřímně nakloněn a přál
aby byl Zadik na kolbišti ao ob
jevil a zápasil o korunu :
"Avšak" doložily -lidé nezaslu-
hují míti za králo muže jako jo
Zadik"
Zadik so začervenal a boj jeho
zdvojnásobiičl V hovoru dal
ším uznalo se žo věci na tom
světě nejdou vždy podlé chuti roz
uměj 5 ích přání
Poustovník dokládal ncnslálc
žo neznámy jsou cesty prozřetel
nosti a žo lidé neprárě soudí z
velmi nepatrná části známé o cel
ku" Mluvilo so o vášních
"Oh ! jak jsou strašné !" pravil
Zadik
To jsou vřtij- které napínají
plachty korábu" odvětil pouste
vnik ' Někdy sico loď potopí
ale bez nich nemohla by z místa
Zluč působí zlost a činí Člověka
nemocným avšak bez ní nemohl
by žiti Všo zde na zemi jo ne
bezpečná alo zároveu nutné"
Mluvil o rozkoši Poustevník
dokazoval 2o to dar božský
"Člověk" pravil "ncmS2o sobě
dáli ni citu ni myšlenek vSo dos
stává j strasť a rozkoš přicházejí
jako jeho bytí od jinud"
Zadik so divil jak Člověk jenž
vykonal taková věci nerozumné
muže tou měrou rozumovali
Konečně po léto poučná a pří
jemná zábavě odvedl oba cesto
vatele do jejich komnat děkovav
nebosSm žo poslali mu takové
dva muže moudré a ctnostná Na
bídl jím též penízo spusobem tak
slušným žo nikdo nemohl být!
uražen Poustovník nepřijmnl
jich nýbrž poroučel so mu poně-
vadž před slunce východem chtěl
cestovat! k Babylonu ' Loučení
bylo srdečně Zadik obzvláště
cítil úctu a náklonnost k tomu
laskavému muži
Když byli vesvém pokoji roz
mlouvajíce dlouho chválili veli
ce svého hostitele Jak svítalo
zbudil poustevník svého soudru
ha řka : "Musíme jiti ale pokud
ještě všickni spí chci podati dů
kaz své uznalosti a náklonostiJ
Při těch slovech chopil so pos
chodně a zapálil d3m Zadik
ustrašen vykřiknul a snažil so
zdrželi ho od spáchání tak straš
ného Činu Poustevník zmoh
jej jakousi silou nadpřirozenou a
dum byl v plamenech '
Když byli značně daleko " za
stavil so poustevník a hleděl klid
ně na požár ! ' ' '
"TÍaIti AtVtr H neopil ir nA
ho mjléliQ )p!jtite]o zbořen do zá
klada 1 gťastný člověk ]''
Zadika ponoukala slova tato
jednak k hlasitému smíchu jinak
alo měl zároveň chuť nadali po-
ádně ctihodnému otci vypráska
i mu a prchnouti Neučinil ale
nic takového ' nfbr? Přcniožen
vznešeností jeho provázel ho
proti vuli svá k poslednímu no
clehu - í ) rt 5
Přišli k jedná laskavá a cnosU
ná vdově která měla u sebo vel
mi sličného ycuka Uletého jenž
jedinou byl jojl nadějí PřiČínU
la so jak jon mohla aby jo nalc?
žitě pohostila' Druhého dno při
kázala svému vnukovi aby ce
stovatele doprovodil al na most
Bylť před nedávnem porouchán
a přechod přea nej nebezpečný
Mladík spěchal a šel tedy napřed
Když byli na mostě "Pojďte
som" pravil poustevník k mladí
ku ''chci přece yaŠI tetě stou
uznalost dokázat!"—
Chopil ho za vlasy a uvrhl do
řeky Hoch objevil so na hladi
ně na okamžik a zmizel v prou
du - '' " ' - '
"Onestvflrol 6 nej větší zlo-
syne všech lidí I" zvolal Zadik
"Slíbil jste mj vípo trpělivosti"
pravil poustovník přerušiv ho
"Vězte pod zříceninami toho do
mu ktorý prozřetelnost zapálila
našel majitel ohromný poklad)
věztež dálo mladík jemuž pro-
zřetel nost zlomila vaz by byl
zavraždil po roce svou tetu ' a za
dví leta váa"
"Kdo ti to alo řekl barbare f
svolal Zadik "A letMi jsi to ve
svá knlso osudí jak ti dovoleno
utopili dítě ktpró ti neublížilo?'1
Co jc-Stě Babyloncc mluvil
spozoroval le stařec neměl více
vousu a tvář nabývala tah a mla
distvf ch ponetovnieký odě-r zmi
zel a Ityry kriiaá křidla příkrý
vala tělo majestátně jak slunce
se lesknoucí
"O posle nebeský l o andělí bo
ží r? zvolal Zadik padnuv na tvář
"ty'a sestoupil s nebes abya nau
čil slabého smrtelníka podříditi
se zákon 8m věčným ?" '
"Lidé" pravil anděl J es rad
"posuzují všecko aniž co znají
tys jediný zo všech jeni zásluho
val býti více osvícen" : '
Zadik prosil o dovolení by
směl mluviti
"Nedůvěřuji sám sobS pravil
"smím-li so osměliti a poprosili
vás o vysvětlení nějaká pochyb
nosti 7 Nebylo-li by bývalo lépe
polepšiti toho hocha aby se stal
ctnostným než utopili jej t Byl-H
by býval cnostným a na živa by-
o osudem jeho býti zavražděna
se svou ženou i synem kterého
měl míti" Ale jak? zvolal Za
dik "je nutností aby zdo bylo
zločinu a neštěstí která by padly
na lidi nevinné?"
'Zlí'! pravil Jesorad "jsou vždy
nešťastni a slouží pouze ku zkou
šení nepatrného množství spra
vedlivých po světě roztroušen
ných není ostatně zla a něhož
by nepošlo dobro"
4 A co" pravil Zadik "což kdy
by tu nebylo než dobro f :
"Pak" odvětil Jeserad "by
tento avět byl jiným světem spo-
itost výjevl vymáhala by jiného
moudrého uspořádání které bv
bylo dokonalá a nemSže býti než
sídle věčné bytosti nejvyšsí
která zlo so přiblížili nem&že
Stvoíilať miliony světa z nichž
ni jeden není úplně podoben dru
hému a tato rozmanitost je pří
znakem vŠemohoucnosti její Ni
dva listy na stromě nejsou stejné
ni dvě nebeská tělesa v nekoneč
ném prostoru světovém a vše
co tu vidíš ti a tom malém prášku
na němž jsi se narodil muselo
vždy býti na -svém místě a jiti
před so v určitý čas dlo nezměni
telných zákonu toho jenž proni-
á vše Lidé myslí že to dítě
teré zahynulo spadlo náhodou
do vody taktéž žo náhodou sho
řel ten který dum avšak není
nlhodj' všo jest buď zkouškou
trestem odměnou nebo opatře-
ním Vzpomeň sobě na onoho
rybáře který myslol že je nej -1
nešťastnější všech lidí Orosmad
poslal tebo abys změnil jeho o
sud Rlah Hinrte1nf? f nsisK iil I
reptati proti tomu jehož mál
zbožfiovati"
UAWnnvil 7aib I
Jak řekl "ale" zvedl se anděl
a povznášel se ku kur&m desáté I
síéry Zadik na kolenách vzý J
val prozřetelnost a podřídil se
Anděl x výšo ještě volal : "Ode I
ber se do Baby lonn" I
xxl
JláJtuJíy
iuítbh smysiu jiso ciw
— JI- _i _ _a_i-a _ I
fYa° nenoz Bnouu nrom
vi ui ii n auar van 10 iiaoy-1
~ i
ou pnsei prae nOÍ ane auyz
všickni kteří zápasili na kolbišti
uj Buromu„ ▼"
předsíni královského paláce aby
vykládali hádanky a odpovídali
naoiazay Kaueno vemym ma-
gem vsicicni jezaet nyn
lomní vyjmouc xoieneno
1 1 i
Jak Zadik ao objevil ve městě
shromáíďoval so lid kolem něho
zraková Vset-h nemohli se ho na-1
bažili ústa nedosti vynachválili!
všickni přáli mu zo srdce arálov {
stvf !
Závistník viděl ho jiti okolo
clrmtl k Alks-_ lil _a ' aL Alna
i
U Zad ka až dq shromáždění
Královna xvěděvši o jeho při-1
chodu zmítaná úzkostí a nadějí
byla na mysli pobouřena nerao
hlať pochopit! proč Zadik jest bes
zbroje a Itobad v jeho zbroji bf-1
lé Tu i tam jevila so nespoko
jenost při vystoupení Zadikoyě
všickni byli sico radostně překva-1
peni příchodem jeho ale toliko]
jpídcfinij kteří zápasili povoleno
iiřijíti do Khromálděni
"Zápasil jaem jako ostatní"
praviI"avSak jinjT noí mou zbroj
zatím ncl budu míli fest nálelU
tých podali d Svod 3 pročum aby
mi bylo dovoleno ú?astnit ao yy -
kládail hádanek'
Sbíraly ao hlasy
Dobrá pověst jeho byla utkvě
la tou měrou v mysli viecb le
bez okolku byl připuštěn
Veliký magua pak položil prv%
ní otázku: "Co je na arětě vioho
nejdelSi a nejkratSÍ nejrychlejJt
nejzdlouhavějlí nejvíce dělitelnou' k atájil v pěkná vazbě aa
a neirozsáhloiaí neivíáa hvá a
nodbáváno a oželeno bez íehoJ
nic povstali nemile jel vie co
jo malí ničí velké ale oživuje 7"
Itobat měl první odpovídali
tyekl le takový mul jako on ne-1
znáao v hádankách doataěnje
mu kayž zvuezu oiiepem
Jiní pravili lo to znamená
itětí jínilo to země ort HnL
le prý to světlo
Zadik koneíní piavil le jet
to ♦řaa"
"Nio není deisr pravit mířif
so jím věcnost nio kratlího ne
dostávat? so ho na lira podnikům
nic není zdlouhavěji! torno kdo
ho očekává nic neprchá rychleji
těm kdol ulívají rozkole roz
prostírá so do nekonečna a dá dl-
lili na nekonolná máli oddíl ky
_?:U aannrfhávatl A stritn
vawwM
l„K nnlakávalt nlC neděle Se DeB
í""v " -
nenO priT wj-viuouiiu vae
co nenoano puiumsávrn cini n%
mtlněm! vaei vAlikÁ Ií
4 -
Celi shromážděni dalo Zadiko
vi za pravda
Pakee tázali dále C jet
jež dostáváme aniž bychom UK
kovali užíváme nevěáoc jak
udílíme jiným nevědouc kd#
jsme a ztrácíme aniž pozoruje
me?"
Každý podal svůj nlhWO
Zadik samotný uhodnul Že to
život a rozřešil všecky ostatní
hádanky tou Už lehkostí
Itobad neustále tvrdit 1 není
na avěU nio lehčího a 1 by rov
něž velau velmi snadno všo byl 1
dovedl kdyby soU byl ektěl Ji
ti s tím práci
Dávali ae tešte otázky právat !
ctví všeobecného blaha a vlada
řeni se týkající odpovědi Za Ji ko
vy uznány za nejleplí
"Toť velká škoda" pravili "2
taký výtečný duch tak ípatnýta
vojínem"
Vzneseni pánové" pravil Za
dik "měl jsem čet zvítězili na
kolbUti raně náleží zbroj bili
Pan Itobad zmocnil # ji když
jsem spal soudě nepochyba} že
lépe by ma slušela než selena
Chci ma dokázali mement svým
ae jsem v obyčejném chIJtu a oa
v zbroji krásné bílé kterou mi
vzal Že já jsem to jenž zvítězil
nad statečným Otamem
Itobad přijmal vyzvání a nj
větší důvěrou Nepocfcjbovalť
maje přilbici brněni a cá rámky
lehce zvítězili nad člověkem v
noční čepu-i a župana
Zdik tasil }ozdravovav krá
lovná jež na něj pohlížel a ra
dostí ač úzkostlivě
Itobad tasil svflj meč nevšíma
jo sobi nikoho a iel Zadikovt
vstříc jako člověk jemuž nehroz!
nebezpečí Již vedl rána aby
rozštípil Zadikovi lebka on al
dovedl rána sraziti a obrátil ta
kým spusobem že otH jeho če
pele udeřilo na plocha meče Ito-
badova a ho zlomila
Zadik chopil se svého protivní
ka porazil ho na zemi a nabaliv
čepeJ na štěrbina brněni pravil
"Dejte so odzbrojit jinak vás
smrtím"
Itobad vždy v udivení nad ne
hodami která takového muže
Jto on byl stlbair jHaroMl se
Zadik v tichosti sejmul raa přU
bicí výteční bmenf krmsn tuk
rámky oblekl je a spěcUl v tom-
to oděvu vrnnouU se k nohou ta
královniným
Kador konečně rovněž doká-
1 1: 1111 7 i:k:
Vlickni nanalí ho jednohhknÍ
ta krále obzvláště ale Astarta
Zakusilaťpo tolikerých nesnázích
té slasti ža milenec její v očka
celého světa za hodna ux&lo bý
ti jejím manželem
Zadik kraloval Šťastni a mil
na mysli cti ma pověděl anděl
J es rad vxjvomínaje zároveň na
zrnko pika která ae stalo dl
manteav
l Jvrajovna i on klančli mjt tpo-
VetelnoatL
Zadik nechal krásno Mwafka
tjtkf s vi: i
a— k-v v t( ui ua v m i vAJt i av-
DelnIk Arbo-d_ iemal ndilil
lmtnf AHd T9 r4 artn4ař T_
hlídkou na nejvyŠIi hodno-t
bttJdn M eboTatí jjfcko fidaf r
-j a pilMM mtt iibenici dilli
l„iryL při vlm řemeele k pežni-
pfi-iém —
Setok vT „T0utt - krásnou
I Almonoa a nitra Arabio aby stál
j v čele chchoda Babylonského
Kador obdržel postaven! dle
svých zásluh byl milován co
přítel králftv a Zadik jedinkým
tedr králem kteří měl rřímn
I ho přítele
I _ _ _
isa maiebo nemeňo til rc
nnmXt nlii Ltt 14(
i — i -j —
dam Orkan byl o4sozen k TJ
I placent veliké %umy a musel že
I no vrátiti
I Rybář který již byl sraovdlel
vzal toliko peníze Krásná S-
I míra nemohla sobi od pasti ti tvea
nenávist k jednookému Azora
nepřestal alzy proUvali proto
Io ma chřla uříanouti nos Zadik
I utišil jejích bol krásnými dary a
závUtník zemřel vzuzy a han
bou Říie polí vala pokoje byla slav
ná a zámožná
Tenkrfite byla nejbUienějnřjii
1 ktolctí vUdlať spravedlnost
láakft
Yilckal chvaloře2ili Zadikovt
a on nebesům !
ULUVKICE ČESXO-AKGUCKA
Sestavena od rm b snařasja
A QEUIKGKUA
463 S Canal Str CBZCAk luu
JediuA 2ekl tota kněhkep
tvt v Americe jeet aáobeno vie-
LuT povídek rcmáailv z(4vaU
i kfiv hudebnin ikolnicň imfvh
l Ken cKJcfc o uraz a a tumao
ow™ OBa mc"
i Objednávky a Čech oUtaráva
1 11 bezpoěni a rycňí
Zákon noviúř$iý
ruairtva mm
mm ukT tfcajfcrt aa lalaaNa
II INaU jmmm am IIMail
aaitl M aaoaT anlna aJaaRa)
míjnaiiawi
t Kal la — iaa ŠSaK a n I aař Bat
MHIMM Bk aa mmm mt mmm
aNdyltila) t-M aia)a aatlaata aalauUM
Z) KaMŤ a— faJ 4aia awattoi ftat
i yri Smb la aaaiim i-íá aa aaaa
ajlma
aiilai
)immm jaaaaM aaa ya-aa itiaiwa
1 l l4it4trTaniTaU
I y aa aáraW llat a Maa mmm
I pomtj auratá
mf mmm fmummmt m
aa naataamiati aa
i mmmm m
i N Kim iiiti--i v fT )
I ř— '?saaa l
SIOUX CITY & PACIFIC
SLPAUL&VlCUXOTY
drihy f
O 1(10 nul kratMvLMloSt
luth Eb Biniark
VOZY SE XEMřXl!
srr aoo Mast xal Ja aia!T:
m Ml %mf m 1 m mm "i ™ '
IUMilBJLIr
i fet Kfcrr +~m -
r C XL3 Vt- -♦
Nnib vvpA-iÍTt y :
kdvž ta m224 zamvulii aJItlata 1
llenwer '
JX JřVriMOM t AV6 f L~tii2 1
SA102T
roh nlic Broad A Cttrií
m—m twt mmimty mitmx fcy H
4MvU aNat
(31)
FOZEHKT mtZ~
MaaWli M- aa
FARUERS' H0ML
sosTisrsc
M IVřrt aVtlit
T Schuyir Ctax CWty X%S
mm ty awiv4í t wm mJk f mr-jim
Ma K-W4t a a —mi
Vaa ťv-í a aá a m
11L-WM
paroplavební tvystehaclecké
jednatelstYÚ
uviri u ctitM xiřtfez
# aaaMM aw m
: 1711
ciuu oiua'Txx r v
CuaarL
White Sur
Staie
NattuoaL
Allan
American
O - ™ t 3
IJy L
IÍ4Ssar
IMK mmmhM mmwt SIW 1Cll Illfc
at
UTEotfM Qt -aT- XZ U~
tMtmjuLXt mm aitKrv
ZazVT HaHIalV a a Ma
W-tfJCt) aU flmtmmě nMf4 Kaaut
mmtmj 11 uyra aa A a
Cararf
Lmmty mmxmt aa a tr i{ :
? TUIhhKI titáni
Tickel Oflc Chi-n t Nertk
Weotera EL i3 EarlABt
((raad Ueatral lWlíIs
OMA1IA NEB
C CCravos
privaik
v Cnrihtoa Ckxrk úh 5
(31)
Oxiai Xza
Chicago aíiorthves'r
dráha
4&!lSm~tmmÍ Cm X
OMAHA
-Jo—
CHICAGO A NA VYCH30
a va
Jediná přímá cesta
do
ihAfmmt Zm§ CWe WÍf
Jhé VAL WmŠJMw !%
ťrw íjy AWv $iitmě
Javtaeat a Jitím
JNJ UiV
3mm% aikra at a a-tH— aaa
Omaha a emtwtio!
Miadtnr aaaaiaif aa-aa %a
ammi m a iarataraai aaaa aaaif a t UaM a
laháuwk
denní { spad vozy
iniiMa káro
ata M-itía- Mai mymmm a a
ta a4 — tmuntn i irt w rtM
(14 af mmé ta rn j a ai
ai -i w ttawt wm a4 mmmm a aaam
fmm m+atmfi Sai tm a tmmm m mmm~r-
a I -mnn in iMn
ULkv Si ttirwtxL
V Muiaorar Ta ulev Jvacrtvm
veh mat na rcwU a bat Csty
a laciáe rsilroad
Y liuA! JvcTtivi Fort
ItoJ e iW 9lMaaa (Hui n
Kkk
V MazU4íx da 5L ISvL Mi-
vervsÁpaJakh
Y Cu tUnna d WaíHa
Cedar latia Chartě Ciy lUr-
lietoa a bv Loax
Y CUSTUS k 11 Uatk
Uhh lnirie lH Chien l ACn
k vien bUtUat n ďmhlsk
Chwaa Ctinto lHtb! Ckt-
OS ittb a UiBMatfUt
Y Kixtwm Jo rrprt Ua
Jiuwmaa a a v i m iui
uUtlm v WweaMts
Y Cmjcauo s vlťmi drakaasi a
Chlcag jdocimi
ka atraa radaaJawaa wiala aa Aaaa ta
rť faunami? ftať aa a Oaaa
iiaai'1 rws— ATV aa Saix
rcratr--
Jk WTr&ťl
niiiii i" r
i
unit itwMaai á-a a aa i aa) — laai 1
Wmm la-a-a a ata a V t aa I MiW tW"
éaaaa laiM aa Onaa 1' f a aV I
Vntaiaya aaaaOj aaa afchlal m _ i Imrmm fk araaaiTt
aha— mm f-mim a Waa la i aw ) aa m l
aa aa aw a a aainai -J -t um m !
traa í aaaa aaial f mmí i iri l
Dorrt l±x pna NEDosct
ŽALUDEK!
tL£)X ti iVt VfcJUmii LXSJktXJI
FHAZIEHUV YYTEČMY UÍff i
r ii "I— rtWfMiiMlMMt
U f iM tmmf v m
pm
a '
— 1
I MMi ► tek j imi ml ii mi I
" i i"—-t rfa
Z mm i fat-
-- i
mm - hm a {- av 4 rnmtm
14 mk y na m mmj is
ak t w -tai t -r iitn Mnavaa ajrr
tH mm-m f jr mm% m i—C
ii-£m mrmm-m- mr%j 'M V mm ťn ai
a me m irwil a1-~k % hf M aiiat mm
Jr ( jpmc im hmmm mt Hm-mm
VmX
( tiiVi ttadk-au kia falial mm—
m-mt Mi a Jit mjmrm: aajraa a
{ I atakk a r ' aa a autit Wt aJwa
ai-aiwi a-aii-a l-ta# at Mi knt
-a£ a 4 ia a aa I aiii r tmm t a
lMijaraM Unajl a mnměrmm
í w rzuiit
CV aat axaa
rvaaam í tjat aafaaa a
Imi a - — — i-ti í 1 ~ ~~aiC a
IttA - HiiEí U Him A
il tT afcrr at- t V aaat a B
i" Uawt Tm'mmrtA br~rr C mu tmm
Cav Ibaabjav Wt tmm m m-
St mt Imraar au mm a ťmmmrn Man V
1—4 Scw -V:ť ITaSr
i CW-ao -m C raC ' laraart
Nelepši anglický list
UMĚLECKY A YEHECKÝ
viaaizztt
a fmtmt s awfi a aa4
V ba Z tm mm Kl a Jnt
tawlai mm mmttm
aa %aa mm Va
a- jwm m'H f fn a Jira r
I ájawNufi awa
i M
4 m ! — — — - i w wji mmm m
i A li 'aiiná k-fctir tm± I
mm mm- I
¥ ICbííL I
ca a Han mjtm4? I
i riaa a aiii m-ímy m a i r fi lai
Vtat
i lat y V
2TO VÁ IDU AZ
70 cU
pi!t#Ii ka NEW YORK
O El EXT A l TEA COMPAXY
oUIrLl obcatiraa p%ílr l Lbra vf
bMr%ha aj ( V2 Vea?j l! v
E ČrrkSt Jjkfxa ěh
ilxL takevhA jaký ty?rj
r-r-iii mě v staalin pa UJmO al
SLSOUira
Je ta skatkess veaanř sttá
mj aa 1# orýu r-rav-ia poity
VÍ ZÁaalky abolt UvlMt mm wď '
lati ZA vrlaai kizkj xj Kdir lr
ajV 1 U p Exprt- Crká LK
2+ jť-at pOA S Cli
Xw Ytk A triftl Tca Co
riná tíiv vjltody svhUtat a
rwaouIÁ {b eilrěratclln po ce
Um SMUti -cjíc íaje kUri
kdy dvvvzly ca
Z CEST VE VELKÉM
rhaitky r-rv brt# cc!r ob
j4&Aii íi vij ©4 Nc York asi
Ortcatal CoaRpaar jaoa
X PTdl p4ťCaNt ta dr
il jiEi Iit a iK-£iiioveě dra
ky řae Je xaabsm 2 ihrvaseA
tisoLtvi tak avAajch jt
zUUsviao b alias a vrby a jiných
traAl aia I zraky pik koo-
ky úlová a ptlltaísu a ooela a bý
vá barvený vklijak a prodÁvaný
aa £i4v ÍAj- Za U mil kap a4
Nw Yxk A lcWetal Trn Cea
paey fcavjw p4aW aullo SHA
aaýa oJkrýti )-ítUcaaot s£aIaT&
ai íaj a piii!Mat ta hade k!
diú adrlťii svji dbr2 pově{
tiai ! acb4 prvsliraLi ni-jia-ko
2 4i jaka dol
PRAVÝ CISTY ČAJ !
J ' rWJvall aS# iBA}tot
ai flafAs} ahrchon iaapor
ttfvaii za kotvi v v2k{vh saa
bÁrha ta rodAvaU za
Wv4 ewy Kapaje viecky
íaje aW v přčktAverfc Ciay a Ja
rskA a tak ah}lAKe mso
a vfloay na pevetřcJaiky a i
traty S rsxvěvadl ymta zav%U c
vý tytiam a&esiai navoň ti
Xehtiaa afajřiař výdlek pro
aUedaika a plckapaila a Javá-
sb jt kapajícím phkjie prf
aaa ba kv2ins a4rr ty tM-jWpai
draky íaja aa cts ve wlkěas
4 " lva41
li jpoiřmim 4y mmili
j Lbrý a tací a ý 2a j n rkiřje
pakthrb liu vykávěis je ta va
iil prMr-ch M l m objedasU
UibI od aJU Ja]
tmST Yuta Á2 rik : '
i tMia JaaM !— aaaiASaaalw
aajftagja 3k 4ML TT(
tanaimlSa í W St Tk
lm ímmm aaArí aa 7 a_4Pt _ '
taae fa r n
mmm%&£jÍ ífJT
r- W lila aaiatlMt ra 'mrnkrni t
Vaaaaj C= aa fm tLO t" v
tm—m~mi tiaa mm tiaaďa
aa r-mmm a Ca tmmm tmrmmmm mi m tmm ai t aa
ara a i n ai—wm i C aajaa—j tm
taaiaft m a "i íl adaa aafcara
r%nii ai (a a t a tmm mm r% mm n a
n mr% — ata m orC a tm-t l aa aaa
ty Ml S TmfX jm V art—
itnn jw4 Va r aaal Tk aOk
a
I
-
I
i
'tm
ít 7A
i v