TXGR a zrsrciTA
íili
Napoleon IIL a Eugenie
JlUtoriciý román z potl duh
Trn "Cukrok Zmpmdu" pWoUno
(Pckríonl )
XIX
SJíruc)
"Dovol krásná masko bych ti
nabídnul své rániž" íepotalo
řervené domino vysoké postaty
vábnému vílepodobnénia zjevu
zahalenému v bílý démanty se
třpytící háv majícíma na obličeji
ozdobnou černou Škraboška "Jo
to ncjvyiSúa politkem mého Jití
mél po tví m boku kráčeli a tvou
roztomilou ručku ▼ mé drčeti"
Kdo jsi řervené domino?" od
povídala kránoá dolía měříc od
vállivého při vodce svého od bia
Ty k patř a jdouc a ním kdežto
mladá královna v zářícím obleku
se námelovou modrou škraboškou
kráčel vedla Dona Serrana a
nimi o Narvaezovi hovořila šep
tem "Kdo jsem neaboJneS krásná
masko" Šepotalo červené domi
no raej dosti na tom Je vím
kobo vedu"
"Dokai mi 2o mne poznal
matko
"Púj! mi roztomilou ručku vou
— tak — a teď bleď"
Domino kreslilo prstem do dla
ne mu podané veliké a zřetelné
písmeny E z M
1 pohlédla ještě udiveněji za
stavte ae na chvíli na tajemného
pravodíí svého bádajíc kdo by
to asi byl
NuIe nhodl jsem? O já se
jesle tážu ! Vždyť jsem té poznal
ty nejkrásnřjíí hned jak jeia
vkročil do bálu"
"Nejsem sice jista ale myslím
Ie té poznávám masko '"
Pochybuji ale zkus toho tu
inoj ruka vábná Eugenie"
Konteaka Engenie neboť ona
to vskutku byla která netušíc to
ho kráčela po boku Olimpia
Aguado vzala ruka svého úsluž
ného a nadšeného průvodčího a
krealila mu do dlané "II z ne
domnívala so totiž míti před se
bou vévoda a Kianzares který ji
c to dával kradmo d&kazy hlu
boké k nl úcty
Olimpio s ú-rněvera zavrtěl hla
vou — "ne ne krásná masko mý
lil Mt
"Mám za to že se vale vzneše
nost nechce nechat prozradí" ti
leptala Eugenie neb vysoká a
plecnatá postava vévody podoba
la se poslav? Olimpia
"Netál so dále krásná masko
miluji té to ať ti stačí Hodiny
slavnosti jsou beztoho krátké —
a zítra nesmíme se více spatři ti I
-Jham mne to veaete vzncs
nosti enaa uo audienční siné v Olimpio se ulekl Toho neoce
"Nejmenujt© mne vznešeností ni q jsle ukrutná— upo-
ncjKraínejn Komes-so jmenuji
mne jen masnou neo aonem Co to díte — o jak jo mi po
pryc z ryku maisar — zde nám jivn0_ x0lala pojednou Eoge-
natiouchajt rad tytu v uoverno
ati nakolik slov s vámi promlu
vil" "Ale budou nás pozorovali a
topovatí"
"Unikneme jich vietecným zra
kSm krásná mako Nevíte anif
jak horoucné jak bouřlivě vás
miluji"
"Mluvíte podivné Šlechetný
doue odvilila Eugenie zapýříc
ae pod masícoa
A Olimpio hovoře k Eugenii
stále o své horoucí lánco cimž je
jí sebelásce iichotilvedl ji po tara
su dolu do parku kde maskované
párky hovoříce se procházely
mezi krámí přírody uměle zvý-
ienýml a bledou září lampionu
cmyeicn) mi — aaic jesie oaie —
tu svítil už jen bledý méníc na
houštiny a chodby parkové a vá
bil k d3 věrnému sdílení
Zvuky hudby ze sálu doznívaly
sem už jen v slabých ohlasech— a
vodotrysk svým příjemným Sumo -
tem mísil so v ohlasy ty
v 9 w a %
Krásna Koniesiu t niuboka i
oddechla — i pro ní bylo okolí
toto vabivym uoznavaia ze se
poullí v nebezpečí alo lichotilo jí
to ubilo so ji takové uobrouruz-
tví
Vzdalujeme se příliš m8j Sien
chetný done" napomínala Euge
nie
"Jste t mé ochraně důvěřujte
jen mému vedení Nerá vás po
strašit podobný osud jaký udál
e varn tenuy prt uneseni z parku
aranjnczakého
Nac mne to upomínáte — za
vzdechla Eugenie zarazíc ae na
okamžik pak ale se smíchem do
ložila: "víte m5j šlechetný done
že mne připomínáte takto na ono
ho odvážného velikého karlístic-
kého velitele jenž mne unesl V
To mne působí rozkol — chtěl
bych ještě jednou
'Myslím onoho Olimpia Agua
do jenl uprchl % vězení
"Jak se vám ten lilii drahá
kontesko?"
0 bylto výtečný velmi ůslažs
ný kavalír jen! znal dobře za
cháxeli i dámami"
"Neposlal vám rfiži Eugenie 7"
'Odkud vy to víte done ?
"Znám vSecka vaše tajemství
mm kráni kontesko ncusmívei-
ta ae nedavlřlivě vždvťdal isem
— _„ ¥ m
vina toho tž důkaz Nevíte ani
jak horoucrě via milují drabi
} fimm tul HckMa tJloTÍ drav
i~ Tba I-~m JtYi'i!uloJiouiia
Eugenie O prokažto mi tu pří
zelí a posaďte se se mnou oka
mžik jen na onom mechovém se
dátku" "Ale jen okamžik Šepotala
Eugenie
"Ano jen na okamžik — a do
volte bych v této samotě směl
pokleknout! k vašim nohoum
bych směl pohlédnouti jeŠtS jed
nou do vašeho andělského obliče
je ! Ach vy jste tak krásná — a
přesvědčte se jak srdce moje bije
mocii 8 — o jak jste laskavá 1"
Konteťka posadila se na sedit
ko naznačené kvítím obrostlé na
něž měsíční paprsky zkrzo větve
6tromo padaly A Olimpio cne
Sen její krásnou postavou a její
povolností vrhl se před ní na ko
lena a bouřlivě tiskl ručku její ku
svým rtSm Bylo tu tak tichoan
ko Že šelestění listí a vršku stro
mu bylo slyšeli jedině
Y tom pojednou hluboko z
houštiny za nimi ozvalo se jako
hlasem hrobovým pronešenojmé-
no : Dolores Á znělo to tak
bolestně tak dojemně a tiše že
Eugenie vyskočila vzhoru a při
vinula se ve strachu svém blíže k
Olimpio v i
Nastalo op?t ticho
"Neslyšel jste nic Šepotala
"Zdálo se mi jakoby z dáli ozý
valo so nějaké jměno — "
Pouhý zvuk krásná kontesko
který mi popřál té blaženosti že
blíže jsem vás směl přivinouti k
sobě"
Tojďme zpět k tarase"
"Jen ještě okamžik krásnáEu
genie Jen té milosti mi popřej a
sejmi masku svoji bych směl ve
tvář tvoji pohlédnouti a pak tře
ba zemřiti
A Eugcnio dala si říci usedla
opět na lavičku a sejmuvši mas
ku dodala : "Máto pravdu jeť
to beztoho nepohodlné — i vy
mažete si popřáli v samotě této
té svobody a odhalili se"
Olimpio zahleděl se do krásné
tváře své Aboihované kontesky
Ty zlatobarcvné vlasy — temněl
modré oči — jemná téměř pru
zručná k&že — všo bylo čarovně
vábné Tváře její byly růžově
nadchli krk sněhobílý a tak
krásně útvarný bílý tyl rámě je
jí zahalující prvějším rychlým po
hybem poněkud sehnaný — krása
ta veškerá tah jej nadchla že ne
mohl se přemoci a ovinul rámě
své kolem těla její
♦Vstaňte Šlechetný muj done !'
prosila tile konteska
"O z&staft zSstaK nikdo nás
nevidí nikdo neslyší — o ty nej
krásnější všech žen na zemi !"
'JenejvyŠŠÍ čas budou nás hle
dá ti"
"Zde nás nikdo nenalezne jen
jediný jeltž okamžik
r0 j jednou výminkou masko
Mluv žádej vše obětuji za
jtt hlaženosL"
'Odložte masku !'
bIechnu-li je konec slasti mé
aie — veďte mne zpět! A2e ne —
dříve odložte škrabošku svoji Žá
dám — poroučím to !'
Když poroučíte krásná kon
lebko tož uposlechnu" pravil
Olimpio vstávaje "Užil jsem ho
dinku blaženosti — o jak vás milu
ji— patřte !"
A strhl škrabošku svou
Engenie vykřikla zděšením a
couvla několik kročeju zpět
Mé tušení !' — pravila — 'vy
jste —
Don Olimpio Aguador-kontes
ko — musím se rozloučit! — ach
má doba vypršela"
Tu toiednou zavzněl od stranv
řimku nápailný a tcmnf hlomoz
hUy mí(5lj# krořtj0 jako tJu
V(- ka ee tli2ilv
V tom někdo z dálí druhé stra
ny volal jméno Ulimpia — byl
to přítel jeho markýz
"Především musím vás do pro
voditi k terase kontesko Euge-
1 nje
Pro všechny svaté — prosím
vás prchněte Hrůzná předtucha
mne uesí snad dozvěděli se o
vašem odvážném vloudění so do
ramku — o prchněte — jste ztra
"VáS hlas vaše bázefi krásná
kontesko prozrazují mi že nnio
milujete'
Pryč — pro boha pryč I
Konteska byla plna strachu
péče a don Olimpio nemohl se od
n( j)řcco odloučit ac nebezpečí
roáU
Než obraťme so do sálu a vit
me co se tam zatím událo
Černý onen mnich % rotundy
známo velmi brzo spozoroval ony
tři pány karlistické v sálo Filipo
vě Viděl že červené domino vy
Slo 'ta sálu s douou nějakou a za
nimi ie plížil se markýz a zrnize
nimi Končině spatřil i Vlacha
▼ bílém dominu a sice nedaleko
sebe I musel se před ním ukrý
vati neb věděl že by Filipo jej
hnedle poznal a účel jeho takto
zničil
Bílé domino stálo n sloupu
rozhlíželo se po maskách v&kol
Ainicn 02 chiěi kolem nebo im
prosmeknouti a vrchnímu ředíte
PC8U dáli tamení— než úmys
NeU tomio okamžiku přerušen
Filipo jej spozoroval a — bylo to
ná něm viděti — zalekl se Po
stava tajemné homnicha zde v sá
le jej poděsila Než spamatoval
se btóř a stopoval uhánějícího
cnicha —víme le to byla pfevle-
ťrWirk sklárna ni Jcsna —
Mnich vida so pronásledován od
bílého domina kradl bo rychle
davem maškar a oči jeho padly
do jeskyň umělých V jedné z
nich stála na rozkaz mladé krás
lovný postavená egyptská sfinx
Byla ze sádry zhotovena ale po
vrch jejl nměle nápodobil starý
ovětralý kámen a podstavec veli
ký pod ní byl nápodoben po mra
moru Ač tato sfinx představovala
ohromnou starožitně vypadající
sochu byla přece lehká a dutá
pouhá to hříčka a klam niaškars
ní
Mnich seznal že to bude pro
něho v tomto okamžiku nej vý
hodnějším úkrytem I vklouzl
za sochu a zmizel zrakům proná
sledujícího Filipa který kráčel
pozorné přeu se hledě mimo so
chu dále Mnich le zaradoval
Tu ale ku překvapení svému
spozorovala Juana na zadnf stra
ně podstavce malý kroužek kte
rým když zatáhla s podivením
spatřila otevříti se zadní stěnu co
dvéře A vidouc hnedle na to
mladou královnu blížiti se po bo
ku Serrana do jeskyně neroz
mýšlela se dlouho a vklouzla do
otvoru v némž zmizela dveře ty
ea sebou uzavřevši Mohla tam
ve tmě sice ale pohodlně státi
Isabel! blaženě věsíc so na rá
mě milovaného generála Serra
na pozastavila se před sochou
touto a rozmlouvala něžně s prů
vodčím svým Vůkol bylo ticho
a na chvíli prázdno
Tu pojednou ozval se hlas kte
rý zdál sc vycházetí z vnitra so
chy k ulítn královny IabeHa
se zalekla ale Serrano ji chlácho
lil Že to bude nějaký jen maškar
ní žert
"Královno" zné'o to temné ze
tfinx v tvé blízkosti nalézají se
onino tři karlističtí důstojníci
kteří tě uloupili a unesli a chová-
ji velezrádné zámysly Olimpio
jest mezi nimi"
"Co to bylo"— šepotala Isabel-
la— slySel jste generále V
"To není možno" odvětil po
chybuje Serrano
"Vloudili se sem do sálu zněl
hlas ten tajemný cále "a vmícha
li so mezi hosty S'yl na m&J
hlas í"
"Je to bezpochyby žertík maš I
karní" smála se Isabclla "snad I
se někteří pánové ode dvora od 5- I
li jich maskami" I
"Podivný žert" povážlivé pra- j
vil Serrano Prohlédněme si ale
dříve sochu tu"
"Žádný žert královno" znělo
to opět "Povel ať so společnost I
demaskuje obsaďte vchody do
do sálu a do parku a seznáš Že
mluvím pravdu Uposlechni a
neváhej a nalennel ony 3 pány"
General chtěl dříve sfinx pros i
hlédnouti čemuž ale královnv ne
připustila namlouvajíc mu žera-
ději uposlechne výstrahy ana
beztoho půlnoc ni minnla a že
nechá zatroubiti k demaskovánl
Vy velíte královno a já upo j
slcchnu" rozhodl se generál a už
spěchal aby řediteli plesa dal roz
kazy královniny a obstaral obsa
zení sálu i parku dvorní stráží
Okamžiku toho použila Juana
a vyklouzla ze své skrýše
Zatím Filipo nenadav se nebez-
peČÍ opět vekd do sálu Isabella I
přiblížila se ku královně matce I
při níž stál vévoda z Rianzares Zadik opouštěl ji vždy rozčilc
markýsku z BevillevidSla neda- ný a uděšený s srdcem tak těžkým
eko po boku magistera pod je-1
hož maskou věděla žo vězí don
Salustiano Olozsga — alo Eugc
nii nadarmo hledala
Tu zavzněla síní fanfára oo zna-
mení k deraaskování Hosté upo-1
sí celili okamžitě
Isabel la sejímajícsvou SkraboŠ
ku bedlivě slídila kolem a spa
třila bílé domino spěchající ze si
n5 pod Škraboškou V tom též
zařinřcly halap&rtny před sálem
dveře se rozlítly a za niiri stáli
vousatí vojíni v odění
VSeobecné udivení a překvape-1
ní následovalo
Condc Engrannoa bral so rych -
le bedlivě každého zkoumaje sá -
lem Filipovým ale co hlodal ne -
nalezl
Konečně jeden důstojník zahló -
dl bílé domino pod maskou — a
ihned spěchal za nim
Bílé domino vidouc se proná -
sledováno spěchalo ca pozlace-
nou galerii a nerozmýšlejte se
dlouho přesrnyklo se přes jeho
obrubu do zahrady a než li prcw
následovníci se přiblížili zmizelo toliko vo vzniku Bainém potlačo
mezi hustým stromovím Byl to vaná vášeň prozradí se láska
skok odvážný a žádný ze stráže kteréž učinilo so zadost dovede
nechtěl jej nápodobiti za uprchlí -
kem
Jednotlivé výkřiky se ozývaly
stíbali odvážného uprchlíka ale
nadarmo
Filipo už spěchal ku hlavní zi-
meeké bráně zadnf
A bluk tento to byl který Em
genii a dona Olimpi vyděsil z
jich zanícení a upozornil je na
hrozící nebezpečí _
Eugenie so třásla musela svého
průvodčího zachrániti— a už vidě-
lajak jednotlivá oddělení králov-
ské stráže vnikají do parkul
Za mnou rychle pojďte Vcbo-
dy jsou vesměs obsazeny 1 Smi-
lujto se a uposlechněte mně Je
tu tajná branka vedoucí na osa -
roělou ulici Manzanares — kudy
královna čmf tajně své výlety
Mam k nl kliček'
Vtr mi a a lrorlíHlřo "
J J 1 — ♦
Tu přikročil k nim markýs
"Pojď se mnou" Šepotal mu
Olimpio a už všichni tři spěchali
ku vysoké kamenné zdi obrazují-
! cf park
Eugenie tiše otevřela dvířka —
a oba odvážní pánové Dona Gar
losa vyklouzli do temné uličky
vedoucí podél řeky Manzanares
"Díky vroucí má drahá krást
ná kontesko" volal tile Olimpio
'Rychle pryč — Žijte blaze I' od
větila Eugenie
Olimpio ještě jednou chopil so
ručky kontesky a zulíbal ji ohni
vě Než nebezpečí rostlo — Euge
nie vzala mu ruku svou a opatrnS
uzamkla opět tajnou branku ve
zdi parku
íPokrÍOTtnl)
Zadik
Román od I" 31 A "V
Z fraocouzsktbo píeloiit prof K KrcJ C
(ťokratovtnl-)
vin
Žárlivort
Neštěstí Zadikovo vzalo původ
z štěstí obzvláště ale zo zásluh
jeho Každodenně vyrážel se s
králem a veledustojnou chotí je
ho Aslartou Zábavy zmíněné
stávaly so vždy zajímavějšími po
něvadž Zadik patrně zalíbili se
snažil a co mladý muž příjemnés
ho icvnějška na královnu Astar
tu mocný učinil dojem aniž by
sama z počátku byla to znamena
la V nevinných ňadrech jejích
vzmáhala se v úle Ti co den Bez
starosti a obavy oddala se své
rozkoši přijímajíc návštěvy a ba
víc so s tímto mužem královské-
mu choti i státu velím muym
Neustále chválila ho králi mlu
vila o nem sc svými dámami
které ještě víco vychvalovaly co
vše posloužilo —
Časem dávala dárky Zadikovi
při čemž víco jevila něžnosti než
myslela domnívala se žo mluví
k němu jako královna projevte
spokojenost so službám! jeho a
V5ak někdy vyklouzly jí slova
dámy cituplné a laskavé
Astarta byla daleko krásnější
než Semira která nenáviděla je
dnooké sličnější než druhá žena
která chtěla uříznouti nos svému
muži
Přátelství Astartino příjemné
rozmluvy při kterých někdy so
začervenala její od něho se odvra-
cnjící očí které vždy na jeho o
čích utkvěly roznítily v srdci
Zadikově plamen jemuž se podi-
vil
Zápasil sám sebou opíraje so o
filosofii která povždy ho spasila
Rozmanitých poskytovala mu ná-
hledí avšak nikoliv útěchy
Povinnost vděčnost uražená
majestátnost královská objevily
se mu jako bohové mstící on bo
joval a zvítězil Avšak vítězství
také jehož každým okamžikem
na novo domáhati se musel stálo
mnoho slzí a sténání Již neo-
povážil so rozmlouvali s králov-
nou- s oncu příjemnou prostotou
která druhdy je blažívala oba
Zrakv ieiieh jaksi zachmuřily se
hovor stával se nuceným a nesou-
vislým
Zadik uklopil oči a jestli jo
proti vull své pozvednu] a na
královnu pohlédl spozoroval že
je uplakaná Zdálo so jako by
k sobě chtěli říci : „My so zbož-
nujeme avšak bojíme se milova
ti plamen který odsuzujeme zlí
rá nás"
že nemohl to vydrželi U veli-
kém roznícení konečně svěřil své
tajemství svému příteli Kadorovi
jako Člověk který bolest velkou
snáší až ji při vzrůstajícím bolu
da na jevo výkřikem noh stude-
ným pottm na cele
Kador pravil : „Jíž dříve spo
zoroval jsem vaše city které sám
před sebou chtěl jste lajiti roajíť
vášně vůbec svá neklamná zna
mení Snďto milý Zadiku poně
vadž já dovedl v vašem srdci čí
sli zdali král nenalezno v něm
city které ho budou urážeti Ne
1 maťjuio chyby než že jo straSně
1 žárlivým Vy odporujete 8vé vá
l Sní mocněji néž královna poně
1 vadl jsto lilosofcm a Zadikcm
I Královna naproti tomu je ženou
1 která přílišnou neopatrností mlu
ví svýma očima vědouc že noní
j viana a na neštěstí ujištěna o své
1 nevinnosti zanedbává formy ze
I vnější Byl bych v strachu o ní
I ac neum viny Žádné Kdyby jte
I se již byli dohodli snadno by jste
1 oklamali zraky všech poněvadž
1 so skrývali"
I Zadik zachvěl se vfiči takové-
I mu návrhu ku zrazení svého krá-
lovského dobrodince směřující-
I mu Nebvltf nikdv králi věrněiv
Síra jako právě nyní když so cí-
j tij vinna poklesku kterého mimo
?Sli proti němu se dopustil
I Královna naproti tomu jmeno-
j vala Zadika přečasto tvář její
I pokrývala so při tora nápadným
ruměncem byla brzo rozčílená
brzo zaražená kdyl mluvila o
něm u přítomnosti králově ano
jakási blouznivost neobyčejná
zmocnívala se jí po jeho odchlu
vždy že ustrašený král vSemu
I věřil co viděl a všeho se domy
1 siel co neviděl Spozorovav že
J botky chotí modré a Zadiaovi
I též stužky žluté a jeho ěepice ta-
1 ké strašné v tom viděl znamení
I rm liniilíhn tlAdn delikátního
I l
I Podezření tato proměnila se v
I přesvědčení v jeho mysli rozčile-
I né
Všickni otroci král o v a krilo-
ven jsou zároysu vyzvSdaci po
kuďře týčo srdcí královských Y i
krátkostí vědělo so le Astarta je '
zamilovaná a král žirliv Zlvi-!
stnfik přiměl ženu aby poslala '
králi svůj podvazek který byl '
královninu podobný a na neštěstí
též modrý Král nyní pouze
přemýšlel jak by se pomstil
Předsevzal sobé jedné noci že dá
královnu otráviti a Zadika pově
siti před slunce východem Roz
kaz ku vykonání pomsty dán i
hned jednomu nelítostnému vy
kleštěnci V komnatě královské nalézal
se malý trpaslík který sice byl
němý ale přece slyšel Trpěli ho
vŠudj' Bylť svědkem i toho nej
tajnějSího co se dělo _ v komna
tách jako v&bec nějaké domácí
zvíře
Tento trpaslík byl královn? i
Zadikovi velmi nakloněrr a pře
kvapením a hrůzou slyšel jak
dán rozkaz k usmrcení jích a
však jak to navléknout! aby hro
zný ortel nedošel uskutečnění
který již za několik hodin měl
býti vykonán 1
Poáti sice neuměl ale naučil se
mal vsti podobizny V noci vy
maloval tužkou co chtěl královně
sdělili Na jednom konci obrazu
nalézal se král na na nejvýše ro
zlobený dávaje rozkazy vykle
štěnci na stole modrá ?iúra a
nádobka vedlé podvazka mo
drých a žlutých stužek U pro
střed obrazu královna umírající
v náruči svých dám a Zadik uškr
cený u jejích nohou V pozadí
objevovalo se vycházející slunco
na dSkaz že strašná exekuce má
se odbyti za svítání Jakmile
skončil běžel k jedné dámě Astar
tině zbudil ji a naznačil abv
hned odnesla obraz královně
V půlnoci klepá na dvéře ko
mnaty Zadikovy Zbadej í ho a
dají mu lítek královnin Zdá se
mu jako by to byl sen otevře
lift rukou třesoucí Jaké ale by
lo jeho překvapení ! Těžko vylí
čiti jeho leknutí a zoufa!tvíkdy2
četl tato slova: „Prchněte okam
žitě jinak přijdete o život Pr
chněte Zadiku přikazuji vám to
ve jménu lásky naší a stužek Žlu
tých Neprovinila jsem se avšak
poznávám Žo zemru jako bych
byla zločin spáchala byla"
Zadik sotva mohl mluvití I-
hned dal zavolati Kadora a mlč
ky odevzdal list Kador ho nu
til aby hned prchnul směrem k
Memfisu „Jestli pojdete hledati
královnu" pravil „urychlíte její
smrt budetc-li mluviti s králem
přijdete o život vlastní Posta
rám se o královnu vy ale prchně
te Rozšířím žo jste utekl do
Indie pak vás vyhledám a vše
sdělím co so stalo v Babylonu
Kador dal vypraviti dva dro
medáry Či drabaře kteří k běhu
se hodili k tajným dveřím paláce
a Zadika polomrtvího vynesli a
naložili Jediný sluha ho dopro
vázel V krátkosti Zadik Kado
rovi v udivení a žalu pohroužené
mu zmizel
Tento vznešený uprchlík jak
mile přišel na pokrají návrší od-
kuď odkrývala so výhlídka na
Babylon spatřiv hrad královský
a nabývaje smysl 3 proléval slze
žádaje soLě toliko smrt- Zanáše
je se osudem žalostným ženy nej
laskavěji! a nejprvnřjší královny
světa konečné rozmyslel se na
okamžik sám nad Kebou a zvolal :
Co je tedy život lidský 7 O ctno
sti k čemu si mně kdy poslouži
la ? Dvě ženy ničemně mno okla
maly a třetí ač nevinná a nejkrá
sněji vsecn umře: se dobro
které jsem učinil bylo mi pouze
pramenem zla a kletby byl jsem
vynesen na ncjvySší vrchol slávy
jenom abych spadl do nejhlubší
propasti neštěstí Kdybych byl
býval zlým zajisté by so mi do
bře dařilo jako ostatním"
Dojat těmi trudnými upomín
kami v tváří bledý jako smrt
zrakem prozrazovav hluboký bol
v mysli ponořen v nejkrajnější
zoufalství ubíral se dálo k Egyp
tu —
!t IX
Výprask ženy
Zadik řídil so na costé podél
hvěd Orion a jasný Siriua vedli
ho k přístavu Kanónově Obdi
voval tato veliká světlá těle-a
nebeská ktorá se nám jako malé
jiskry jeví kdežto zem nasi kto
rá vo vesmíru pranepatrným jo
práškem považujeme za cosi ve
likého a vzriwseného Teď před
stavoval sob5 lidi jakými vlastně
jsou totujako bmyzy na lirou
dě malé se sžírající! Pravdivý o
braz tento mírnil jaksi jeho nes
Štěstí uváděje mu na mysl vlast
ní nicotu jakož i celého Babylo
nu Duch jeho takým spasobem
zalétni do nekonečnosti vesmíru
a pozoroval nezměnitelný poři-
dokjcho Jakmile alo navráti
se sám Botě a nahlédnul do svého
srdce vzpomenuv že Astarta snad
k v&li němu již umřela mizel ve
smír před jeho zraky Nevidělť
v celé přírodě než umírající As
startu a nešťastného Zadika
Co takto filosofie a bol střídaly
se v mysli jeho dorazil na hraní
ce Egypta Služebníka odešla
do první vesničky aby po něja
kém bytu se poohlédnul Mezi
tím procházel se Zadik kolem za
hrad které dědina obrubovaly
Nedaleko silnice spatřil Ženu
uplakanou volající pro boha o
pomoc a muže jenž ji pronásle
doval Za krátko ji chytil Pro
síc objímala jeho kolena svSak
on obsypal ji nádivkami rana
mi
" Fod!é roxlíeeaí Egypťana a n#
ustiUha prošení za odp tslcSsI
soudil le to žirliv a nevlrai
Kdyl ale bíile povJimaal sol4
ženy poznal la byla velmi krá
sni a neíťastné Atart3 potek 4
podobni prořež nabýval soucitu
k nl a ©povrženi k Egypťan
„Zachraňte mne vzlykajíc zvo
lala na Zdika „vyrvete au %
rukou tohoto uejiirv5iíiho ílo
věka zachraňte mi živL"
Na tento křik přiběhl Zadik a
vrhl e mni ní a toho barbara
Znal so potekui jazyka egypt
ském proJež pravil k aěta :
„Máte-li jn poněkad lid-kivtl
zapf iahám vi mjte tedy 4trp
noti slabostí a lrá M
te tak potupili mítrovké !!
přiroly které Ulic noho va
šich nemá kt óbra&e své ucl sl
ze r
wAha ! oJvHil rozdardJoýtj
ji také milojeS U-ly se míei j-
ilí dříve na toW jwatitl
Při těchto s!ove-h partii dimu
kterou držl za vlar chopil #
piky a chtí l Zadika pnboJtoití
Ztdik ehltdnokrvva hl m
ráně a uchopil oltěp netla!ko ko
vání Tah&li e oftřj Jede ho
chtěl druhému vyt rh noa ti al ho
zlomili Egypťan tail meí % Za
dik též Dali so do be První
vedl na sto fádných ran avšak
druhý srážel je obrat&e láma
mezi tím seděla ta Llixkém tri
vniku a spravovala i TÍay E
gypťan byl patrně iln?jíí avšak
zalepn lottí vedl ráoy na z lit
buh Zadik naproti tom byl o
bratnějlt a bil m jako IWvřk je
hož páže itdí rozara PřikK:l
k němu a odzbrojil Lo C Eyw
ťan ještě více # dojilív chtil e
na něho vrhnouti thopil ho nv4
zvednul povalil a stavív mti
na prsa jeho vyzval aby proil o
život Egypťan tail dýka a v
toiutéž okantliku kl vitvcaý
Zadik mu chtěl darovali život {st
ranil ho na noze Zadik rozlícen
proklál jeho hruď Egypťan
strašně vykřiknul po?al svtoa
trhali e zemřel Nyní obráliv
k dámě pravil hlasem přívětivým:
Donutil mne abych jej zabil
te pomstí ia a zbavena nejtáro-
ějiiho Člověka jakého jcm kdy
iděl co sobě nyní přejete?"
„Abys zhynul padoucha" o4-
ětila abys umřel ty zavraž-
il mého milého kdybych mo
hla roztrhám tobž srdce"
V pravdě milá dámo pravil
měla jte pre[odivného člověka
za milence Miáti! vás ze všeh
sil a chtěl mne zabili poněvadž
jste mne prosila abych vám řt-
el na pomoc"
(Přála bych aby mne jcítž bX
odpověděla s křikem w2Jyťj-v t
zbudila jeho žárlivost Kel by
úh dal aby mne bil a ty nalézal
se na jeho místě"
Zadik překvapen £ rozhorlen
více než kdy ve svém životě pra
li : „Dámo a! j-te dosti krásni
řece zalouž!a byste i výprask
ode mne tak velice i -to drzou !
Avšak nevezmu sobi ta práci"
Sedl potom na syého velblouda a!
obrátil ku vesnici
Sotva udělal několik kroku
zbudil jeho pozornost na se hluk
který Činili 4 kurýrové a Babylo
nu ťniudeu Vťiktiu envatem
Jeden z nich spatřiv dámu sro
til i „To je oua podobá so podo
bizně kterou mamě ! -ScYima
íco sob mrtvého chopili ii
neodkladně
Křičela i nyní: „Zachrahte
mne jšt tenkráte vetkudušnj
cizince zůstanu vaši až do smrti"
Zadikovi přešla ale chuť bíi sé
nadál jro ni Vždyť dobře"
zvolal „vicekráto mne nenap-ilí-
te" Ostatně byl raněn krvácel
a měl sám pomoci zapotřebí též
objevení se Babyloncu anepoko-
ilo jej Po]Sšil sobé do vesnice
nerozmýšleje proč as ti Babylon-
c vzali Egypťanka jejíž povaze
se divil
(tVkríoTJD
Zločiny
X V Cílen líaven Orant Co
Wis celá obec jest u vytržení nad
neobyčejným zločinem Byv jte
nátor M K Youií měl 4 yny
Albert jeden a wi'l byl velmi
lehkoniytliivm Nedávno přišlo
se na ětopu žo ÍUUoval oipisy
na směnkách a vvbiral iK-nize z
banku pro sebe Otec zvěděv to
nechtěl věc tu uplatili nýbrž přál
si by spravedlnost' zákona dola
uspokojení Syna to rozzuřilo a
pí i í cl min pátku a vražedným ů-
myslem na otce na jeho farmu O
tec obávaje so zlého uzamknul
so v pokoji Albert vSak vypáčil
dvéře a vida otce prchajícího
před sebou zadními dveřmi vy
střelil několik ran za ním z revol
veru Otec so obrátil a střílel po
synu První rána veSla do živo
ta syna alo ten pokračoval v zo
živosti své Oba vystříleli sv
náboje a otec zemdlen ztrátou
krve padl k zemi Zuřivý syn
chopil se sekery a mlátil ní do
hlavy otce jako by sekal do ma
sa
Zatím sběhli se ůdové rodiny a
sousedé na místo události ale
nežli mohu vraha so zmocniti
ten uprchl do pele nabil znovu
rovolver a střelil se do hlavy a
vypálil si ničemný svSj mozek
Otce měl i koule v hlavě
mnoho ran od sekery mezí Šedi
nami svými Žil jeite nějaký
tas Úřady vyšetřují ©elo ta u
dalosť
' X PasBcdÍ ▼ Caatlti%e
M_ il#a % BibohtIs& a 1
válenjlkk cbJaal v stáís cai
syn Posnroy-e Teo byl Tíal
prwtopáiaý a darvbný Poll
jj do aaniih- titM FajCt
do školy Maj sa t 1 tam ha
de púú přilelltovti k lawpaJcaL
Za několik tjdal il m pitU
liti jak syn chová na!zl však
i tento na-iíal hromada tllahl
xaa oa2il jsto divkoa n
chtčl — o2nitu Sklamai} ote
vzal jj JotaS sebo za fial!
dlahy ! neckUl a dáli pvas
by mohl oženit) jlikol hj I
i4t5 neplnoletý n nir nevmit
{imi hy navhi niívtu N--L
ra yn teď poíal m saaÁSeti ar-
Sléakon jak by i lpocnal ka
penězSa I nuvtl eb aa
vrUJiti ntr matka a Svairs a
by mohl státi dědicem Svěřil
e itém SlaatonovL ieanl mli í
bil tl-5aJ aby pomohl aloíin
ten vykonali Pravil mi I fcr í
mohl v St- ljta:i íi víka
k tom za óii ale le
aby ten nezabil eSlob j"
mito jeho lidí Jlaatn nať i Ji
Poneroy-n% n by eeli v n# i
ve stodole a od ta l le vy?-! -n k
fina Zatím tc Staatan tlak
Ulil tai5 otci a k lyl t#í e
chtřl uvěřili tosia ďal t 4r
vJJkvkt
vo1 ili J tvIolv No nai#!a
a tnlalf !oCip-ee Pwiartr pll
a vyvt!oal Stafnovik íI--pnveia
T ehopn jei i dva
kryti svědci a dovedJi př-I ef-e
Ol vzal kárali vvfitiil jej
dka!e A! m m#?im $Zů
a vyhnal jj d ns Poměre r
Jl d í!a# rrfiil
ka a odj-t i St tl
dbr není o pJta t!vi
X V Dvenw-rt I a 4!fat
e zajímavý wjtttp v h'í
tíev C„ NirhoU hyl aaiVf na
naléháni ženy jeho a tři d -er kte
ré j-j prohlai-tjl za blliRa a chtě
jú br přišel do b!áiape a jehta
jměnt přifa-ilo jim Všecky 4
avedlily le je blázen Jiaýrh
v5ak lt Třdkl ndivi le NkhS
nii ioe pa ioncf nemoc ale le ni
kdy neblázní Koo-ňkaH zal
2e necf blázaem Uaei po vý
njkn toc dal Nlchol zatksoau
víeky ty 4 Ziké a zt véh
Ta Sta na obžaloba le e spikli k
jt ho trápeni a tla!oTáa£ a ka
baveni jej svobody Byíi diai
pi rakojBÍ
X Trachlivi nxlalowf svě-taje
se z Woclhnlf Slenhea Co NÍ
Uvinia Thoeaavva dcera kaza
tele 21 kt stará bvl kráo a
vzdělanou divkoa a2 rodlJ jvji
byli chudí Ne4ávao itíiaila i
snámoeť a mladíkem jtým John
Farrb-em ai 2T let atarým kt
rý sem i řiíl z Ilhaca n korko
val ta Usedle zinkal u její nÁ
klonosti rodíce její vtdnoe t
něm slolaého mladíka nehnili
překážek svaJée Otec aám je
od-IaU Mladý párek vydal o na
svatební výlet do VTaikia dlel
v Langd Ja-hou-k A po třech
dnech {ozorova!a mlllá mi:jU{
ienn vrlkoa změna a manželi
Stal e valivf m n přtžel veSer do
mi opilý iir ee nezblázaila
nebohá nad tim Avak klekla
mu největn lakavot: du!-i-vatL
Oa ale thialiě ji 4 kU
od-lriil a sdělil ji le neaí jtho
žnoa jelikol jeho první lena 2i
je doeui t !lhra l On ie teď
vrátí ka své pravé lnř a pr ni
že nezbývá navito nlli nty
vstoupila do nvJt!h dwa
kterf jí jmenoval A akaUÍoe
odi-iťl nezaplativ ani v hotele
Jala e vyptávali ptesvédMa
ae le mluvil pravda ano le je
znam co zloděj podvodník
Nemajíc peněz nebohá zasta
vila v hotel sv8j vak klenoty
nemohouc odhodlat! zpet k
rodtbiitt Bmínila i aalésli idol
ba ve Watkina Nalezla m mLao
min soboty rodiny p Ss!onv-
na kde vyprávěla o svém nevě
sti V pondělí na to Sel n VVat
kin do botetit nby ji vyzvedl je
jí vak ten byl ale vy kra lva ý
řarru vrátil e v neděli totiž d
bolela obdrlcl pokoj v uZrnl
byl dříve se svon lvnn vv kra
dl vak vzav a něho slaté k£di-
ky řetěz zlatý n jiné cenné dro
bnosti Solomoa nechal FarrUe aat-
knouti ten byl v 4terý odsou
zen n 6 mc-ticl do káznico pro
loupeže dlada žena jeho aeehlé
I zadatí žalob dallí proti aětaa
ale piln pracovala v rodit} So-
lomonovS Minté středy po v- '[
ti-rm ji raci oaeiia aveno
kojiku žo bud peitt matce Iic
Brzy na to přiSla doll obleeni
domácí mysleli ie nesla lut na
poito
Brzy na to viděli ji lidé ka-
nala hledící do vody Na to lla
po trati ielezničné Asi v Š ho
din jel tudy vlak nikladat k ji-
hn Sprivec vlak spatřil při
trati předl vlakem ženltinn my
slel ie ceká al vlak přejede
kdyl ale vlak přiblilil se al k al
učinila skok vrhla pod strjj
S hrusoa vidtl její po?ínia{ troj
nik ale nemohl nltroj saatavttt
tak le evlý vlak přejel pře ni Na
jeho znamení sběhl o dar iida
nalezli jed i no hlav celo tea
roabití Coroner Thompeoa do
zvědět s teprvé od p Solomon
o celé aileiitoeti n teďjeet cell
město rozzuřené na ahovadlUho
FerrUe byli by jj na mbtl
lynčovali kdyby polici jej
chránila 1 Iioasa pU
posltaJLT tini]ji zuircýeJk
ra4 Ji Wo4i
X V Balúore ndá-a Vrl-
aai a dti4 nevy sprtowaá vral
ia ata!a 4Jka Da 23 kv
odp LIJi 43i kIa ifsl a
triaia lapiitckf W N Zli z
vnitra pronikavý nářk itiai t
Vyraalli díř Wali p lliik
lahom n naJleře na!rsU 4 tmtě
Ufllik- !2s' v krvi majtci hla
t roahittNt d3La ranai kla
ckem kUrýl ft-ki-vŠA-ený Iml-ň &a
VÍLik Bylo to d-k v tvy pi -
Vonnevé bteia£ ít-t-čajikr CKi
nIi i 4 cn eslaV tv ma n :
aavwlaaf li kal sroikLLil ráae aa
mrtlé IVi t byl W v 5- i
lomí a křiíc! avěi (ukr ?
bíijL Páínia p zlici
ni prvaU y l--s? -♦! r-vil i
zvonila _
klířt m9lnl íf hS l %
i
J
: 1 i í-i? a že
tam ni a r-k V í NJ lí%
vkiJIi ho jut d t í 1 1 J'-í t M-iť-r i
a nalita i e ní h 4 a k k
íii w hii:iri I l aarv% ai t
4omI s-rai x tt:!v v pí-i a
aa2 !it Lak'vj hv rtl twaal
e j r tli V
pípvi llinv if-Ta
!--t-tvit tyt i rce
v -i'4 a2'i 4'n
t-rn Ii-ia -"Wak 1 2 ta
A i-- : FY £ L K V- I PU
Kroi S"-rai t VT"
4 t-ft-i-
W a-eH t—
?--: mm 5w -- j
w tix t s w
fMKí a w-fc r nw-n
i ra Kw l-a ?n
r-
Pír zzmižLQvr
mbtjm mmmSSmi 3mm fm V~4ť m te
Hlt m mm fll
1'luw lwfeMlntttM kt--
' WsZiai Nw Vra
Mč e c h ú v
M
ZrwM
A X T O X K X J A X %
Irnmm Vrt aa %r1tt
t—m- kt Wl
--iMř JdNf
Ki]!e?li
le a e
fwei
žr!a JvlTavti drii V
rx l-eý itir na Z ár kl
X-1 fSri4 irvM mmtít fmm w 4 t i
- f I % k
r— mmmm' mtmime mm 1 1 1 ii — i Ofc 'm
U - tyt ani m il t
Z W mm mm ww
t 7— 4— a 1 1 euk m t
p~£mmmf -a wa (wwi n
et m-mm mm i u" 4 t
mtá mm irn ae— le
Ute f-n m
Josef Klima
nádraží v
c ít tlt-: - i: tt tt v ~ i
í 4W- %— w%
v Autorit fmm-m-im i 4-
r-m W-xata mm m 4 t-
KEARřiZYHO
niiut a
BUCHU!
fmán? mm m' S mmm
nemoc k?rÍghtOYU
iVbt? n l-lvt
i mmttm
VÝTAH Z BUCHU
Cmmm mu m mmm tmMmt na
ííkíI l lane Sir Xw Y-k-
l4a) am raan aJ -tmmmM-ítm-
mmrmmm uai r
CRAr:z a CHicttAra
Sti JrVwirco Calm (I)
AYCfl-A PILUUtY
(AYEKS CATEAKTIC VlUÁ}
-' ří ii-t Hat Mtan
U mmt B MM HJauh fmmm him — im
ba a mmt mmt m pmmm n
mf% taatM 4T W-M mmmt tmm m mm mmmt
mm mám a haa 4ímj c4 tfmkm mmm- i
tmm liiatax mim I n — MI V
ftlmimm %mm tm M jii n mttm te % a
- rin lili )aM— limu KMai tm jt
mrnfl I Jan— tm jmmm
T"~wmi -eeln J C aTT- O
mmmt '
Uw um
mmíi aMnJw m mm
W ' —iwi wK W m m
ianii aaufia I W M s -a) í
mm mmtmimm ttwcaa ma aaj aW
fwakkiamM bte4ii ttaata ni n 1 1 taji4
mr m wmtmm mmmiM m
f 4fwa m
aaiae a ar tfX
f a
e-"V"4w a'ai a %ímmmmmtt
Al t m ~ tm tímaa
f" v S_ w4b a
-xaiT'- tMal—
SNvvs
n mmmmTmUm-m p%
anaM M laaatwit %mmmm fcf im'
m% faan w 4amm dk aU
m m m m€ m-_ fc _ _
můmi b
zuauma
"" Am smaé
rrw
vylinji tí
e lahv i2kn na a k o i k
3 sj-a-aM ia
VT o s ťs
--—
LIVER P1LLS
K"irt PlT
ils: -M-Taraaact
O: Aví
-
i ca tri b"u a taíesti hlav
4i-i:v _ Z- e íi-
i t!-e ijcw PrCiti kal i i kij-aiV
TheTriaane Xeeierk
HALL-S
i:iitt tnu: m imx
TT ATTVIU1M 11 WHIL
J in mm 'ýjí nrvk artw% pm ke-
4m mm mm m e~MV mm mtmmk m m
w4 m IU4U
f 4 ji i n i i t sam m f m au hwA-
ttaaaiv W% pmm ? mm mm m-ymr
k a aírt Mat
mm mm nmMt aa%- m£mm
% mm-mr — é a í-um tt Mra %
a 4riV i i X
mmm tmmm m tm fm mm můmL euaam
4 IbK tm mmt tm 4S fmí frliíTi l j 1
Vat -taaaa4i '
TI
Jmi ní mmé Mkta(aatMaj % immn fmritm ¥ %~
e fm-Zi iinli t tmm mm wmmmtmmi 4j4t
fcda s tt! a I aVMa 4a-aaH J
- mm tM m ta Ma Mt4U rtwH
aM 4a iraaar- 4
Zw
ILrlLlLLa tXK X a-í-e X U
AYE-UY VLASOSIL
{Uxttt Yio::)
af a$WV V 4 i j~- V l a)
e
mm 4-
H vflMia 'tmmái mjrnm mM:a n-
w4v kaa athinl taVJJWn mmi mlf-l %
ajar Va4ui f f naaiaiie % taj aa mmt lr-
ka
k 41 ii Iťl 1M tMal lMt44-
t aí a mm a#t k4m v mtméi m
ajajL'44aSm mmmrnS m mmtmm 44 k tw y
ty mm ffymmmim iaava
41 ne a t4 mm hwirk im&h mt)mi
tmtmm aaat mmtU m mtamf l hcmtm
(MkatxaMkMH i'4 U M l
I— ti — 1 -Hi ) a- lb&
441aarW44
Vamv4t kaaMc
p a e avrx a u mt co
mmmtmmmmmímí alan m
Vy -ía vare-i IV rvi a Zl jfj
Hř !?
ISK í4 5ví"c:i-TlNr
in mmm~m
I v-w mmn-m-L k m i m w
t - l- %-i mw M+t- mn %m
mmjmm% fa
- — ~
i Jt e- tiwftVi) Vee-
Dosov
ar9 1 a pr% iwm lMt_k hM
l n 1 m~T~ tmmmmmmm aí í
I m mi a mmm f — — aamM Ti ttm
aa aáitan w % i — at i _
- In tiw m ie -
%'tmmm mm mnuéC
r—ii'i w— (Wt a k
-aaai " a-" mm -11
F- -'V fc'4M ra-
4- 1 ean
Lf 3 - — 4 —
f?í ř "4 s
t V Smrnm mmmm
ko wimmm mm
fmmrtmm mm tv%
-v - i t
-- I I