l II III M lil II i II II li II IP III I I lili Mi li bil Idllllill liiÉ ilBillllll 1&lAiBt™ tarm"? Ww-T - 1™— — — i— F-íí- 'at — — - -
2
Pokrok Západu
0 poraéra k státu
LUt llberalitn od L Tolstoje
Pokrajováni
Což dělati? Patrně ne to co
během sedmdesáti let se ukázalo
neplodným a jen dosáhlo opač
ných výsledků Což dělati? Inu
totéž co dělají ti jejichž činností
se udál veškerea postup ku světlu
k dobru který se dál a děje od i
těch dob co stoji svět A zrovna
to také nutno dělati — Co pak
je to?
Nu — prosté klidné pravdivé
plnění toho co pokládáno za do
bré a nutné zcela nezávisle na
vládě na tom že se jí to líbí nebo
nelíbí Nebo jinými slovy: Há
jení svých práv ne jako člena ko
mitétu gramotnosti nebo radního
nebo statkáře nebo kupce nebo
dckonce člena parlamentu nýbrž
hájení svých práv rozumného a
svobodného člověka a hájení jich
ne tak jak se hájí práva zemstev
a komitétů s ústupky a kompro
misy nýbrž bez všelikých ústup
kův a kompromisů jak se ani
jinak nemůže hájiti mravní a lid
ská důstojnost
Abychom úspěšně hájili pev
nost musíme spáliti všechny do
my předměstí a nechati jen to co
je pevné a čeho za nic nemíníme
vydati Právě tak i tu: musíme
s počátku odstoupiti vše to co
můžeme vydati a nechati jen to
čeho nevydáme Jen tehdy u
pevníce se na tomto vydaném
můžeme dobýti všeho toho co
potřebujeme Pravda práva čle
na parlamentu nebo třeba zem
stva nebo komitétu — jsou více
než práva prostého člověka a
užívá-li Jcdo těchto práv zdá se
mu že může vykonati velmi mno
ho ale chyba je v tom že se
musíme vzdáti svých práv jako
člověka abychom nabyli práv
zemstva parlamentu komitétu
A vzdá li se kdo třebas části
svých práv jako člověka není už
žádné opory a nelze ani vydobýti
ani zachovati žádného skutečného
práva Abys vytáhnul jiné z
bahna jest nutno abys sám stál
na pevné půdě a máš-li sám sejiti
do bahna abys člověka pohodl
něji vytáhnul jiných nevytáhneš
a sám uvázneš Může býti velmi
dobré a užitečné provésti v parla
mentě osmihodinovou práci denní
nebo v komitétu liberální pro
gram školních knihoven ale zda
li je třeba proto aby člen parla
mentu veřejně zdvihaje ruku
lhal pronášeje přísahu lhal vy
jadřuje slovy úctu tomu čeho si
neváží nebo abychom my chte
jíce provésti nejliberáinější pro
gramy chodili na modlení přísa
hali oblékali mundúry psali lživé
a pochlebné listiny mluvili ta
kové řeči atd tedy dělajíce všech
ny tyto věci ztrácíme vzdávajíce
se své lidské důstojnosti mnohem
více než vyhráváme a míříce k
dostižení jednoho určitého cíle
(většinou 'toho cíle nedocházíme)
zbavujeme se možností dojiti ji
ných cílů nejvážnějších Vždyť
zdržovati vládu a odporovati jí
mohou jen lidé v nichž jest něco
- od čeho za nic za žádných okol
ností neustoupí Aby kdo měl
sílu odporovati musí míti oporu
A vláda velmi dobře to ví a stará
se o to aby vymizelo z lidí to co
neustupuje — lidská důstojnost
KdyŽ pak vymizí z nich vláda
klidně dělá to čeho jest jí třeba
ťčdouc že se nesetká již s pra
vým odporem Člověk jenž se
uvolil veřejně přísahati pronášeje
nedůstojná a lživá slova přísahy
nebo pokorně čeká v mundúru
několik hodin na audienci mini
strovu nebo se zapisuje do stráže
na korunovací nebo ze slušnosti
koná obřad postu nebo se napřed
táže náčelníků censury možno-li
či nelze-li mu vyjádřili ty neb ony
myšlénky atd už není strašným
vládě
Alexandr II řekl že liberálové
mu nejsou strašní protože ví že
všechny je může koupili ne tak
penězi jako vyznamenáními
Vždyť lidé účastSující se vlády
nebo pracující pod jejím řízením
tváříce se že zápasí mohou kla
mati sebe i své přívržence ale ti
kdo s nimi zápasí nepochybně
vědí dle odporu který oni proje
vují že nemají váhy nýbrž dělají
to jen o a oko A to ví naše vláda
o liberálech a ustavičně dělá
zkoušky nakolik opravdu je sku
tečný odpor a ujistíc se dosta
teční pro t)?é účely že ho není
dělá své véd plným přesvědče
ním íe s těmito lidmi jest vše
možno
Vlád Alexandra II věděla to
velmi dobře vidouc to klidně
~tji vfe čím se tak pylnili
liberilové domýšlejíce se že to
všechno udělali změnila soud po
iotn( omezujíc jej potlačila smír
čí soud potlačila universitní prá
va změnila veškeren systém vy
učovací na gymnasiích obnovila
kadetské sbory ano dokonce e
rární prodej kořalky ustanovila
zemské náčelníky uzákonila me
tly téměř potlačila zemstvo dala
bezkontrolnou moc gubernatorům
přiostřila exekuci sesílila admini
strativní deportace a uvěznění a
popravy politické zavedla nová
pronásledování pro víru přivedla
ohlupování hrubými pověrami na
nejvyšší stupeň uzákonila vraždu
v soubojích ustanovila bezzákon
nost ve formě stráže s trestem
smrti jako normální pořádek věcí
a v provádění všeho toho nenara
zila na odpor kromě protestu
jedné vážené ženy která směle
řekla vládě co pokládala za prav
du Liberálové však říkali poti
chounku mezi sebou že se jim
vše to nelíbí ale dále se účastno
vali i soudů i zemstev i univer
sit i služby i tisku Tiskem
naráželi na to nač bylo dovoleno
narážeti mlčeli o tom o čem bylo
přikázáno mlčeti ale tiskli vše to
co bylo přikázáno tisknouti Tak
že každý čtenář dostávaje liberál
ní noviny a časopisy nezasvěcený
do toho co se mluvilo potichoun
ku v redakcích četl výklad bez
komentářů a bez odsouzení nej
ukrutnějších a nejnerozumnějších
věcí a často dokonce schválení
jich Tak všecka smutná činnost
vlády Alexandra III zbořivši vše
to dobré co začalo vcházeti do
života za Alexandra II a pokou
šejíc se vrátiti Rusko do barbar
ského stavu začátku nynějšího
století — všechna tato smutná
činnost šibenic metel pronásle
dování ohlupování lidu — stala
se předmětem šíleného vychvalo
vání Alexandra III tištěného ve
všech liberálních listech a časo
pisech a povznesení ho za veli
kého člověka za vzor lidské důstojnosti
Totéž se dále činí i při nové
vládě Mladého člověka jenž
nastoupil na místo dřívějšího cara
a nemá ponětí o životě ujistili ti
lidé kteří stojí u moci a jimž jest
to výhodno že aby mohl vlásti
stu milionů musí dělati totéž co
dělal jeho otec t j musí se niko
ho neptáti co má J dělati a musí
dělati jen to co mu napadne nebo
co poradí první z blízkých po
chlebníků namlouvaje si žene
omezená samovláda jest posvěce
ný základ ruského národa mladý
tento člověk začíná své panování
tím že místo aby prosil zástupce
ruského národa aby mu pomohli
radami ve vladařství z něhož on
vychovaný v gardovních plucích
ničemu nerozumí a nemůže rozu
měti drze neslušně křičí na zá
stupce ruského národa kteří k
němu přišli s blahopřáními nazý
vaje přání že by rádi vládě před
nesli o svých potřebách (kteréž
přání některý z nich nesměle pro
nesl) — "nesmyslným blouzně
ním" (Dokonč bud)
Spojují se
Štvanice mezi socialisty národ
ními a mezinárodními ve staré
vlasti snad již v brzku přestanou
a dělnictvo české si podá ruce ku
společné práci V Lounech se již
spojili socialisté obou táborů ku
společné činnosti volební což
ovšem - stranám národním nebylo
po chuti Tamní časopis mlaďo
český "Lučaa" káral z toho ná
rodní dělníky Že s mezinárodními
socialisty uzavřeli kompromis na
což mu odpovídá jménem národ
ního dělnictva A Krahulec násle
dovně:
"Pan pisatel onoho článku diví
se že národně-sociální strana po
dala ruky ku kompromisu se soci
ální demokracií Jest zajisté dobře
známo že strana nár sociální
neorganisuje se za tím účelem
aby snad vyvolávala boj a nená
vist jednoho proti druhému my
nepřišli abychom se se sociálními
demokraty rvali nýbrž abychom
přesvědčovali lid o pravdě a lži
A tu zajisté pan pisatel uzná že
přesvčdčovati lid o tom kde jest
poctivá snaha pracovat! ve pro
spěch celého národa českého ne
dá se docílití pouhým hubařením
nýbrž zase jenom poctivou prací a
opravdovými — Činy
Práce a činy dle mého úsudku
jako socialisty národního nejeví se
v tom když do lidi kteří jsou
sfanatisováni různými vůdci pod
rouškou věci dělnické se kopá
nýbrž v tom ře tento lid musí
býti poučován a od svých nepocti
vých vůdců emancipován Tento
úkol sí obrala strana národně
I sociální a proto jest výtka že
"jest to hanba pro dělnictvo ná
rodní'' že "jest to vysvědčení
slabé vůle a nerozmyslnosti1' úpl
ně planou nemajíc dostatečného
podkladu
Z důvodu shora i dále uvede
ných zfejmo že jednáno bylo s
rozmyslem a vůlí pevnou Pan
pisatel nám dává dále ponaučení
že máme vždy a všude jednati sa
mostatně a za podklad béře si ná
silí páchané na našich bratrech v
Moravské Ostravě v Českých Bu
dějovicích v Praze atd Z toho
jest patrno že dnešní politický
boj není bojem ale ptasprostou
rvačkou z toho také vysvítá že
jest to boj nemravný a na celé čá
ře surový který nezdědili jsme po
našich předcích a velikánech ná
roda českého jakým byli Hus
Havlíček Barák a jiní Jsme so
cialisty a proto jest naší povinno
stí tomuto rvaní učiniti konec
Jsme upozorňováni že nemáme
míti se sociální demokracií nic
společného Dobřel Zahloubej
me se však více do zájmů lidových
a přesvědčíme se že s lidem který
v sociální demokracii stojí máme
tak mnoho a mnoho společného
zejména pokud se týká otázek ho
spodářských Co se týče upozor
nění na naši samostatnost odpo
vídám že jsme a budeme stranou
vždy samostatnou na všecky stra
ny neodvislou ale jedná-li se o
vyplnění zájmů lidových a oprav
sociálních jdeme s tou stranou
která je v takovém případě našim
požadavkům nej bližší Dále nechť
vezme pan pisatel ku vědomosti
Že strana naše pcČítá vždy a všu
de s danými poměry Kdo o tom
to se chce přesvědčiti ten ať
vezme si program strany naŠf a
řádně si jej přečte! Můžeme vždy
a všude spolehnouti na svoji sa
mostatnost možno však říci že
výtka která v tom ohledu byla
nám vržena zcela po právu patři
nazpět odkud přišla My neprak
tikujeme svoji moc jako právo neb
násilí — Proti něčemu podobné
mu se naprosto stavíme ponechá
vajíce každému úplnou svobodu
přesvědčení proto že jest to neje
nom proti spravedlnosti a mrav
nosti ale proti zákonu přírody
samé Pan pisatel také nás po-
naučuje o tom že máme vždy a
všude jiti se stranami národními
TěŠ( mne opravdu toto vyzvání a
upozorňuji zároveň že myšlénka
národní není pronajatým bytem
strany jedné zrovna tak jako so
cialismus ne Myšlénka česká a
národní musí býti chápána cele
tak jak se jeví a ne tak jak
chápána jest ďnes aby theorie se
nesly ku cítění demokratickému
co zatím Činy jsou protičeské a
protinárodní
Národní otázka česká musí býti
pochopena jako otázka eminent
ně českého utlačeného lidu
Tenkráte nebude mezi námi
žádných rozdílů To laskavě nechť
vezme pan pisatel ku vědomosti
a počne očistu sám od sebe Ku
konci ještě dodávám že jednáno
li bylo kompromisně Šlo nám o
to zda jest strana protivná hoto
va jiti za věc dělnickou v boj
opravdový nezištný bez politi
ckých štvanic Jednalo se nám o
práci a poctivost — o věc dělni
ckou
Doufám že důvody tuto uve
řejněné postačí k tomu aby byl
zjednán průchod pravdě Proto
ještě jednou upozorňuji nechť
každý zamete před svým práhem
a pak- bude zajisté všude Čisto
My jsme si svého poslání vě
domi dobře a úplně a proto také
počínáme výchovou kterou se
odstraňuje třídní egoism a chau
vinism a ne nezřízeným štvaním
které v zápětí následuje nepro
spěch a sesurování českého lidu"
Z tohoto obražení národního
dělníka českého vysvítá že obě
strany dělnické ve staré vlastí to
míní upřímněji s národem českým
nežli ony tak zvané strany národ
ní Dělnictvo české chce přikro
čili k opravdové práci národní na
zlepšení nejen jazykových ale i
hospodářských poměrů Tam pak
kde toho vidí potřebu jest hotovo
podati rukou k smíru třeba odpůr
cům a to se u stran druhých neje
ví Proto se dá očekávati že
obrození českého národa jeho
povznesení na vyšší stupeň kul
turní lze očekávati spíše od stran
dělnických než od tak zvaných
stran národních
Neodvazujete m řádného riaika
kdji koupíte Cbamberlain's Colic
Cholera k Diarrboea Bemedy Vši
chni lékárníci vrátí vám pěníte nebo
dete 11 po použití Jeho pokojeni Via
de uznáván Jest ta nejóipíioéjií lék
proti nemocím itřevDlm a Jest Jedi
ným kterýs nikdy nechybí Jest pří'
Jemným bezpečným a spolehli rým
Upálení mistra Jma Husa
Kostnický občan Ulrich z Ri
chenthalu byl očitým svědkem
upálení Jana Husa o Čemž napsal
kroniku v níž stojí:
Ludvík odevzal Husa konšelům
kostnickým aby jej upálili: Fojt
nařídil městským holomkům a ka
tovi aby jej vyvedli spálitabymu
však nevzali ani neslékli nic z je
ho oděvu pás šat měšec nůž
peníze spodky ani střevíce a tak
se i stalo Měl dva dobré černé
kabáty na sobě z dobrého sukna
pas málo vykládaný dva nožíky
v jedné pochvě a kožený měšec
v němž asi něco bylo Na hlavě
měl bílou inf uli na které byli dva
čerti vymalováni a mezi nimi na
psáno heresiarcha
Vedli jej Kostničtí s víc jak tisíci
ozbrojenci knížata i páni rovněž
ve zbroji a vedli jej dva sluhové
Ludvíka jeden z pravé druhý
z levé strany A nebyl svázán
neb Šli těsně u něho A zavolali
mne Ulricha k němu Před ním
i za ním šli městští holomci a vedli
jej geltingskou (?) branou ven
A bylo ozbrojenců víc jak tři tisíce
mimo neozbrojené a ženy Na
mostě bylo nutno zdržovati lid
aby po hloučcích přecházel neb
byla obava že most praskne
Při vyvádění modlil se jen (la
tinsky): "Jesu Kriste sjnu Boha
živého smiluj se nade mnou''
A když spatřil podpalné dříví a
slámu tu padl třikráte na kolena a
pravil silným hlasem (latinsky):
"Jesu Kriste synu boha živého
jenžs trpěl pro nássmiluj se nade
mnou''
Pak ptali se ho chce-li se zpo
vídat tu pravil: "Rád jen že
zde jest příliš těsno'' Tu utvo
řen byl široký kruh I ptal jsem
se ho chce-li se zpovídati byl
tam kněz slul pan Ulrich Scho
rand povolal jsem toho pana
Ulricha přišel k němu a pravil
mu: "Milý pane a mistře chcete-li
zříci se nevěry a kacířství pro něž
trpěti musíte chci rád vaši zpověď
slyšeti nechcete-li však to učiniti
víte sám dobře že v duchovním
právu stojí že nemá se kacíři v ni
jaké božské věci přisluhovati" Tu
pravil Hus: "Není třeba nejsem
hříšník smrtelný"
Na to chtěl počít kázati něme
cky ternu scchtČl vévoda Ludvík
a kázal jej spáliti Tu vzal jej
kat a přivázal jej y oděvu se vším
na kolmé prkno podstavil mu sto
ličku pod nohy obložil jej dřívím
i slámou vylil na to trochu smoly
a zapálil to Tu velice křičel
("žalmy zpívaje a k nebi hledě''
cituje Palacký dle Petra) a brzy
byl spálen A když již byl spálen
infule zůstala ještě v ohni celá tu
rozmáčkl ji kat a shořela též
A povstal ten nejhorší zápach
jaký jen možno čichati neb kar
dinál Pangracius měl soumara
jenž zdechl stářím a byl tam dříve
zahrabán Horkem rozevřela se
země Že zápach unikal ven
Pak zavezu veškeren popel co
tam ležel do Rýna
Zpráva končí obrázkem jak dva
holomci lopatami vybírají ostatky
z dvoukolového vozíku "aby' jak
končí Palacký "po nebožtíku nic
nezůstalo co by přátelé schovali
do Čech odnesli a tam jako svaté
mučedníkovy ostatky ve cti míti
mohli"
Hus a svobodomyslnost
Jak se strany katolíků tak se
strany evacdělíkú se vyčítá kraja
nům svobodomyslným Že nemají
práva uctívad památku Husovu
poněvač nevěře jí v to co on věřil
Katolíci v něm vidíjí pravověrné
ho kněze katolického evangelíci
zase kacíře od církve římséé zavr
ženého obě sírany pak si jej při
svojují dokazujíce že jen oni mají
právo na ' něž nikoliv ale svobo
domyslní nebo nevěrci Totéž se
děje i ve staré vlasti o čemž praž
ská Samostatnost píše:
I hlásají někteří vyznavači Hu
sovi že ten kdo by říkal o sobě
že ctí Husa ale Že nevěří v bibli
jako v Písmo Svaté nectí vlastně
Husa nýbrž že staví se proti ně
mu Hus kdyby vstal a slyšel to
odřekl by se ho prý a prohlásil ho
za kacíře
Hus věřil v písmo ale Hus po
žadoval především života podle
Písma a podstatu života toho ne
viděl ve věření v dogmata nýbrž
ve sledování mravních příkazúv
Hus byl pravovřrným křesťanem
nicméně bližním mu byl i ten kdo
byl té víry zodpovědným nepříte
lem bližním mu byl i Turek i
Zid a Hua by jim byl pro jejich
blíženství a přes jejich jiaověrnost
nebo pohanství býval poskytl po
mocí kdyby )í byli potřebovali
Hus rozeznával sice křesťana
Žida Turka kacíře ale ještě více
pociťoval sílu té skutečnosti že to
jsou všichni lidé od Boha stvořeni
před Bohem sobě rovní Hus
dále neznal jen Písma jako vodí
cího principu on uznával za něj
již i rozum a zkušenost Urážela
Husa zkaženost mravů kněžstva
Šlechty i lidu urážela ho a on
proti ní vystupoval Mravním
úsilím Hus započal a z něho tepr
ve se dostal i na pole věroučné
Hus nebvl theologem on byl prak
tikem on byl vroucím Čechem a
přece konec konců byl mu milej
ším dobrý Němec nežli špatný
Čech on nechtěl miň kolem sebe
jen Čechy nýbrž Čechy dobré
řádné poctivé
Kdo může tedy tvrdili že by
Hus dnes odsuzoval tohokterý by
dovedl býti dobrým řádným a po
ctivým Čechem bez bible! Ze by
ho Hus kaceřoval? Nikoliv —
Husovi se příčilo kaceřování a on
výslovně dává své nevoli nad ka-
ceřováním průchod Hus by byl
mohl nanejvýš srdečně litovati že
jsou lidé nevěřící v bibli jako v
Písmo Boží ale při tom by byl
z té duše rád že přes to nejsou ti
lidé zlými A radost jeho by byla
tak čistá jako upřímným bylo
jeho rozhorlení nad těmi fariseji
kteří měli Boha a Ježíše stále na
jazyku při tom však ve skutečném
životě byli lotry a darebáky
Dnes možno jiti dále až na bibli
a přes bibli a možno žiti v duchu
Husově a možno se tudíž k němu
hlásiti se vším právem a poctivo
stí A že je dnes možno jiti až za
bibli a přes bibli o to má svou
světovou zásluhu i Hus který síly
podstoupiti upálení nabyl z pře
svědčení o své pravdě z přeJvěd
čení opřeného právě o touž bibli
Hus také silně držel se věci že
nemohl nežli nevědomky spolu po
moci k otřesení toho základu na
kterém on stál jakožto jediného
pramene mravní síly jednotlivcovy
i celého národa
OD NAŠICH DOPISOVATELŮ
V ALLEGHENY CITY 16
č'ce 1900 — Ct red Pok 7áp
Četl jsem ve Vašem ct časopisu
že si přejete věděti zdali zdejší
duchovní správce rev Houšťjest
onen ze -St Louis- Já sice řev
Houště neznám ale zdejší osadní
ci sami doznávají že je to on
Mluvil jsem s několika členy ko
stelními o těch f 10000 dluhu
v St Louisů ale ti mi odpověděli
že to není jeho vina nýbrž celé
osady st-louiské neb prý to mají
dobře vyšetřené Jinak si zdejší
osadníci velpHouŠtě velice chvá
lí je prý nábožný a šetrný a já
tvrdím že takového skutečně po
třebují Přestavují kostel od zá
kladu což búde hezkých pár tisíc
dolárků státi Ve prospěch stav
by kostela pořádají velkolepé vý
hry ýlety a bály k nimž se pro
dávají čísla a vstupenky s velikou
horlivostí neboť byly vypsány
odměny těm kteří nejvíce lístků
rozprodají V této horlivosti (ne
vím zdaž náboženské nebo za od
měnu) se tak zapomínají že nabí
zejí a prodávají Vstupenky i těm
jimž známý chicagský katolický
časopis z ponuknutí ducha svatého
dal jméno Oalojemci Přál bych
si odpověď od onoho Časopisu
zdaž jsou pěuíze od lidí tak od
nich pokřtěných požehnané na
stavbu kostela či nic Po skon
čení Národopisné výstavy v Praze
jsem četl v st-louiském hlase Člá
nek z nějž si pamatuji toto: "Též
měli (svobodomyslní) znázorněnou
železniční dopravu to snad proto
aby ukázali když pokladník od
spolku udělá zpronevěru jak
rychle ujede" Zajímavo by bylo
věděti jakých a prostředků do
pravních užíval páter Houšť ze
St Louisů do Texasu a odtud do
Allegheny City Pa a zdaž cesto
val samojediný nebo ve společno
sti slečny kuchařky
Józa Jozífek
SCHUYLER Neb 34 Čer
vence 1900 Teď po těch deštích
to kouká zas všecko veselejší jak
v té boží přírodě tak mezi lidem
Ať jest farmář ať jest to dělník
neb obchodník na každém jest
jaksi znát lepší náladu a větší lá
sku k životu Má to ale ta příro
da někdy podivné vrtoeby a za
hrává si námi jako bysme zde
ani nebyli poručit ani uprosit se
nedá kdežto my nejpřednějŠÍ tvo
rové se na ni tak spoléháme a jí
tak vynášíme a milujeme' Pama
tuji se ještě jako malý kluk a to
již jest hezkých pár let tenkrát
mě -bylo 8 neb 9 roků a teď je mi
57 jak' padaly u nás kroupy Moje
jiŽ zesnulá matka byla velmi po
božná a když ty kroupy se začaly
sypat vyšla před dům a začala
spínat ruce prosit pána boha a
všecky svaté aby od nás odvrátil
to zlo ale čím více naříkala tím
více kroupy řádily Mě jí bylo
líto neb byla tak dobrá a pán bůh
ne a nevyslyšel její úpěnlivý nářek
a prosbu až kroupy všecko rozbi
ly pak přestaly Tenkrát jsem si
již udělal podivný úsudek o tom
pánu bohu ale jen pro sebe ven
jsem s tím nesměl to bych byl
dostal Asi po čtyřech letech jsem
vstoupil v městě do Školy Když
přišly velikcnoce a velký pátek na
který zvláště jest přísný půst tak
jsem se chtěl přesvědčit co by se
mě asi stalo kdybych jedl maso
na velký pátek Udělal jsem tedy
ze sebe hrdinu a koupil jsem si u
řezníka za pět krejcarů cervelát a
áchoval jsem se s ním aby mě
žádný neviděl s kuráží se do něho
_ _
snědl Teď čekám co se bude
dít brzoli čeit pro mne přijde a
ono nic Tenkrát jsem zas dal
pánu bohu kredyt že to tak dobře
dopadle Tak jen nezoufat když
bc iiuve&u a ucua i aiu&uvi učtu
stane — Teď se musím zmfniti též
o censu ve Schuyler Lituji že
nesmím povědět tnnoholi obyvate
lů jsem zde napočetl ale to mohn
povědětže kdo měl takový district
jako já že může být úplně spoko
jen s jeho prácí Všude bez vý-'
minky jsem byl zdvořile přijat a
obdržel ochotně správné odpově
di jak od Amerikánů tak Něn ců
a od Čechů Pročež nechť všichni
přijmou můj nejsrdečnější dík a
nemohu jinak než uznat obyvatele
města Schuyler za inteligentní —
Mám toho ještě v hlavě nahroma
děno o našem životě národním ve
Schuyler o příští volbě o Filipí
nách o Číně atd leč o tom po
zději S úctou A J Bittner
Xejlopií lék proti nemocím ža
ludečním a střevním
"Byl Jsem v obchodu lékárnickém
10 dvacet robů a prodával jsem téměř
všechny patentní léky Z celého toho
množství nenaleznul Jsem žádného
kterýž by a vyrovnal Cbamberlaia's
Colic Cholera and Diarrboea Bemedy
proti váem potížím žaludečním a stře
vním" praví O W Wakefleld z Co
lumbus Ga "Lék tentu vyléčil dva
těžké případy ne moce letní v mé rodi
ně a odporučil a prodal jsem ho sta
lahví mým zákazníkům k úplné jich
spokojenosti Poskytuje rychlé a jisté
iécby ve formě příjemné Žádná rodí- VÍ
t 1 _ y t r r 1
na ueuiem uy vy 11 vez ueuo mam 00
stále doma" Na prodej u všech lé
kárníků 2TeJlepšl ze TréecHI
Po padexite let Mra Wlnlov'g Soothlng
Sjrrupmatkbinl podáván Jich Uitkám dobe
kdyt diwtávaj! xoubky Jte vyrulováni v
noci a abavovánl apáoku churavfm násled
kem buleni aubft plaSIcím dítkem? Jestli ano
nM l (lin~l jro iáiieT "Mra Winsiowg
Soothlní Hyrup" pro dítky dostávající Km bky
Ona Ji ho jOMt neodhadnutclni Uleví ubobé
mu trplciino dítku Ihned iipolelin&teae naS
nntky Vyléíí prfijem iregutuje ialudek a
atreva vylétl koliku gměkne dáane ímlrnl
zápal a ďodá aveíeatl celema AatroJÍ "Mra
Wtnilo'a Soothlng tíyrup " pro ditky zoubky
don lávající Jwit příjemná cbutl a Jeat predpl
aem Jedni i nejHtarlicbaneJtepttcb tonakob
lékařek a opatrovnic ve Hpol Státech Jeat
na Drodel u v Jech lékárníku do celém ivťtě
Cena c láhev Huďte Jmtl a potádeJU o
M ra Wlnalow'a Soothlng Byrup"
Ceako-angltcM Caanpla An1!cké Listy vy
cbáxí nyní ve aoela nove Apravé a pHnááí hol
noat rotmanltých povídek llánkb xpráv
vleho druhu anglicky I tenký Mak ae čtou
PHnáAi taká čelná vyobrazeni Je to t&aopla
pro k&aUlélio Čecha aC ui ae ebee uřiti angli
cky od začátku nebo ae chce v tá řeci zdoko
nalili Hlat£e o fialo na ukázku Kdo nyní
ae pFlhláiti dostane cennou pretnll Plité nyní
Můj -Nový veikf angllcko-leak alovník"
který nyní v atáltech vvdávám bud velká
knlba aul S nebo 4 palfé allni' asi 9 palat
dlouhá 6 llroki Jetí lze dostatl cíila od
začátku Hlaateae nyn!_pokud sáMtbaataCÍ
YTuSuji XAmm muii íiúii pustou uioiltt vá omr
iiíitl za tH mésíce anglicky ťoilu vám Jedna
olohu na zkouiku když ml nyní dopllěu —
Mám taká na prodej tři knihy k učeni ae fotí
anglické aica 'Znaleo anglltlny' dále 'Prak
tickou ikolu ana-llckébo Jazyka' a pak "čtenář
novin anirilckycD- encete-u nenteroa iteento
knih plit ml Adre-a: Alt M SoakBf M3 W
Utb et PIImo Btatlaa Cb!ae Ui tVr
991 tftl pftztHbofccso atsU tftl
SEVEBŮY
mVECISTITEl
přtipéaoM pobray podpor J zaxrvaaJ
tmi arwv aui vrgswy
CtnitlOO
Vkattrrhu slizných bl&n
dýchadel
SEVEROV
lalsám pro Plíco
ett lékem aejlepiim
aejjiatějélta
Proti kalil aeal topilko
Ceaa 28 a 50 ct
zMáaaa
Dobré lesní pozemky £
" tvrdým dřívím v okrera Willelaca v vs
Mlnnetoté ss piVi akr Jedna pétiaa
kopni ceny hotové zbytek na procent
úroku Pozemky tyto přivě dány do s]
prodeje DalM vyrvetlenl podá náiled-
natel V J HAYS Y 1408 Ěaenoa aV f i
Nortk Minneapolia Mina w-M Unx )
r
i
t
I)
i
£
5
v
A
i
i