Pokrok
ZApadu
Senátor Hoar proti rozpínavosti
(Pokraiuvini)
Jeliž kde člověk tak smělý
aby do opravdy pronesl trzení
že kde jednou americký prapor
byl vztýčen nesmí být dolu sta
žen? Slyšel jsem že bylo řečeno
že kdo by dolu stáhnul neb na
vrhnul dolu stáhnout tento znak
národní kde jednou již byl vlál
byl by vinen zbabělství Chce
někdo tvrditi že bylo zbaběistvfm
když Paul Jones přistál na sev
chodním břehu Anglie a vzal zpět
svůj prapor když jej opouštěl
Byl Scott zbabělcem aneb Polk
zbabělec? Byl Taylor zbabělcem?
Byly Spojené Státy národem zba
bělců když opustily města Mexi
ko a Vera Cruz aniž by zanecha
ly prapor za sebou? Byli jsme
zbabělci když jsme ustoupili z
Kanady? Kdybychom byli pod
nikli útok na pobřeží španělské
jak bylo jednou během té války
obmý&leno bývalo by naší povin
ností abychom drželi Španělsko
na vždy aneb byli bychom poko
řeni v očích lidstva pakli bychom
tak neučinili? Jednalo snad An
glicko zbaběle po všechna tato
léta když ustoupilo z mnoha míst
z pole vítězného? Podle této na
uky mělo držeti Belgii navždy po
bitvě u Waterloo a Španělsko na
vždy po bitvách u Corunna a Ta
lavera Z Venezuely by se ovšem
nebylo mohlo stáhnouti nazpět se
ctí kdyby arbitrací nebývalo roz
hodnuto v jeho prospěch Tato
řeč že americký prapor nesmí
býti nikdy vzat pryč kde jednou
vlál jest to nejpošetilejší a nej
blouznivěji řečnické blábolení
jaké kdykoliv znělo v uši rozčile
ného obyvatelstva Žádné děcko
neblábolilo nikdy nic hloupějšího
děcku jinému
Nuž což jest skutečností vzhle
dem ku filipínským ostrovům a
americkému praporu? My obsa
dili jediné město část jednoho ze
čtyř set ostrovů mající snad asi
120000 obyvatelů z 10000000
Španělské vojsko bylo sevřeno li
dem oněch ostrovů kterýž po
vstal aby prohlásil svou svobodu
až my se tam dostanen Nuž jaké
pak je to amerikánství jaké vla-
oieucctvi jdun lasKa & svuuuuc
abychom obrátili naše děla na ten
vlastenecký lid a vyrvali mu svo
bodu kteráž byla skoro již v jeho
dosahu a držely tyto ostrovy k na
ším vlastním účelům v poddanosti
a právem výboje proto že ameri
cký prapor by neměl být stažen
dolu tam kde jednou vlál aneb z
té jcáiě uídučjáí pohuuiky aby
chom vydělali několik dolarů do
roka na jejich obchodě? Toť jest
zásadou pouhého rabijáctví a ty
ranie V tom není nic z prohlá
šení neodvislosti V tom není nic
z ústavy Spojených Států V tom
není nic z našich otců V tom
není nic z Jiřího Washingtona
aneb Tomáše Jeffersona V tom
není nic z Virginie neb ze staré
Jižní Karoliny neb ze starého
Massachusetts Kdyby každá zem
nad kterou zavlaje prapor některé
jiné země musela býti pro vždy
držena a nikdy více popuštěna
národu jemuž náleží pak by kaž
dá válka mezi velkými a mocnými
národy musila býti válkou na vy
hubení aneb válkou nečestnou
jak pro vítěze tak i pro poražené
ho My očekávali jeliž pravda
když jsme prohlásili válku že vy
rveme Kubu Španělsku ne k něja
kému vlastnímu zveličení nýbrž
pouze jen proto abychom mohli
tam zříditi svobodnou vládu lidu
a že lid na Kubě byi a právem
býti měl svobodným a neodvislým
že aáš prapor bude vláti aa Kubě
po dobu války jako vlál dříve ve
siávě a ctL Zavázali jšffič e tím
snad ku jednání které by zneucti
lo prapor naší země před tváfí
lidstva? Kdo smí jej stáhnouti
dolu až čas nadejde? Ten muž
kterýž podepsal jméno své a slib
ten muž s jehož jménem nikdy ani
myšlenka zneuctění praporu země
jeho nebyla spojena podrží svou
čest i čest své země i toho prapo
poru nepoškvrněnou když sám
jej dolu stáhne
Já pravím mým přátelům kteříž
appelují na prapor naší země a
kteří praví že bez ohledu na prá
vo spravedlnost aneb konstituční
moc oni stojí vždy při praporu a
následují buben a nenaslouchají
ničemu jinému nežli zvuku trubky
a dbají pouze jenom o muže v ani
forrr a odkládají všechny otázky
svobody a lidskosti pokud by ne
umlkla hudba vojenská a neuticbl
řinkot zbraní a prapor nebyl za
víují já pravím těmto mým přá
telům že prapor americký jest pro
mne vyíšíin posvátnějším neili
jest pro ní Já miluji ten prapor
ne co kus pestrobarevné látky nel
pro jasné jeho barvy ve splývají
cích záhybech nýbrž co posvátný
odznak a symbol Americký pra
por jest dražší mému srdci proto
že zdá se mi něčím více něčím
vznešenějším něčím šlechetněj
ším než co jest representováno
vlajkou které jiné země Já ho
dlám bude li v mocí mé udržeti
jeho záhyby prosty každé skvrny
V dřívějších dobách otroctví bás
ník anglický Campbell popudil k
zlosti americký lid bodavou sati
rou veršemi v nichž pravil že
hvězdy našeho praporu znamenají
hvězdy svobody pro občany bílé
avšak pruhy na našem praporu že
jsou odznakem jizev otroků Co
tehdy řekli svobodumilující vůd
cové těch pokolení? Zda-li pak
řekli: "Jestli znamená prapor
otroctví my jsme pro otroctví
jestli znamená útisk budeme uti
skovately pro vždy'' Nikoliv
Oni řekli: "Jestli prapor vláti
má nad širým tím územím mezi
Mississippi a Pacifikem vláti
bude nad zemí svobodnou" Když
vláda Spojených Států v dobách
Pierce a Buchanana pokusila se
podrobiti svobodníky Kansasu a
Nebrasky tito hájili svou svobo
du Oni upírali právo Buchá 1a-
novi a Piercoví že by tento svatý
symbol byl odznakem vlády člově
ka aneb jakéhokoliv plémě proti
jeho vůli
Toto jsou důležité otázky to
jsou věci kteréž zasluhují aby
přemýšleli o nich američtí senáto
ři a američtí státníci Ony sahají
ku kořenu našeho národního živo
ta Nejsou to věci dnešní ne
včerejší neb zítřejší Na ty se
pomýšlelo když naše zem byla
esazována O nich se debatovalo
během dlouhého zápasu celého
století kterýž předcházel revolu
ci Mysle našich předků byly
jimy plny Odpověď k nim byla
napsána v těch nehynoucích řád
cích prohlášení neodvislosti a v
ústavě států a národa My vedeni
jsme byli ku přemýšlení o nich po
celé naše první století velikosti a
slávy My potvrdili naší zásadu
ohledně nich když slavili jsme
století našeho trvání roku 1876
Ony byly ve dne i v noci v
myslích Abrahama Lincolna a
Chas Sumner
Kdyby Lincoln
a Sumner měl opakovati nyní co
o nich 'soudí bylo by jim přezdí
váno "malých Američana'' sqaw
men a zrádců Nuž co jest od
povědí když opakovati budeme
staré zásady ne v naších vlast
ních slovech však ve slovech
předků Lincolna a Sumnera?
Odpovědí bude: — ovšem jsou
některé výminky však všeobecně
bude odpovědí že jest vojín kdesi
v uniformě střílející někoho že
americký prapor vlaje a někteří
chudáci kteří prchají když jej
uvidí na polo vyzbrojeni napolo
vycvičeni na polo oděni na polo
syti mají také takové myšlenky v
hlavě a bojují pro ně a umírají pro
ně a myslí si že my jsme je pře
padli a střílí na náš prapor Bo
jíte se jich? Ne Jsou mocni?
Ne Vedeme podle Vašeho ná
hledu válku s cizí mocí? Ne
Však tak dlouho pokud prapor
Spojených Států zastupující 70
milionů lidí nejbohatŠích nejsil
nějších nejbystřejŠícb jak my
tvrdíme na celé zemi kdekoliv
na šírém světě nalézá odpor ne
může
Mi
i řeči o
_ _ t _ J X
Etwuuuc
Cti
ústavní svobodě aneb národních
povinnostech na této širé polo
kouli Jestli to jest pravda a
jestli nemůžeme mluviti o ničem
nežli o uniformách praporech
bubnech a trubkách pokud po
slední FihpiBan nebude mrtev
pak Vás Agtunaldo již porazil
On přinutil Vás aby jste vzali zpět
nejsniěiéjaí slova jež jste vypusti
li On donutil Vás aby jste plvali
na památku svých otců aby jste
šlapali na své přísahy že podpo
rovat! budete ústavu aby jste
nahradili mozek svůj prázdným
bubnem a svědomí své píšťalou a
aby jste od nynějška přemýšleli
ne hlavou ale patami
DokonřenI bod
— Bolesti hlavy přejdou okam
žitě vezmete-li si Severovy prášky
proti bolestem hlavy Proti ne
uralgickým bolestem není lepšího
léku nad ně Cena 25c
Laciné výletní ceny do Colorado
t dnech 19 tijň íerrna t i a IT Serrence a
I 7 il ironm pro Matky Chicaga a miat
rfebodně od reky Misaoari a ▼ dnech 18 a
íl éerrnt 1 TM 8 10 17 18 torrenoe X
7 aL erpna od řeky MlMoarl do Denrer
Colorado Sprtnta Mulino Pueblo Salt
Lake City Ogden CtaaaipH prodáránr
budou
GUVTiAT
HOCS IST-iATTX)
T-l-P A WOTT
nenos flady Jedna' apfiraikoa St 00 se centy
otyt Lístky platný budou do ti října -Plité
! pro WIU podrobnosti a pro apiack
"Colorado The M afin Selen t" — adama
- ' JOHS KBACTMK
O P JL CHICAGO
Feullleton
Tedy čtvrtý July den prohláše
ní americké neodvislosti zase mi
nul a s ním í ten rámus křik a
lomoz Někteří z těch oslavova
telů dne svobody mají sice dosud
nějakou památku buď popálené
ruce obličeje nebo třeba jen
kalhoty a to je vše co nám po
tom slavném dni zbylo Teď
zase jde vše ve 6tarých kolejích a
jen ty velké dětičky se připravují
na novou slávu až bude totiž náš
nový "král ve fraku'' zvolen Pak
bude nové střílení a jásání neboť
národ americký rozhodne ve své
svrchované vůli kdo jej má pro
příští čtyři roky — spásat
Však si toho ale zaslouží ten 4
červenec aby byl tak velkolepě
oslavován V den ten bylo přijato
prohlášení neodvislosti této země
na základě přirozených lidských
práv Zrozen tu byl nový národ
který prohlásil že vláda jest pro
národ a nikoliv národ pro vládu
Všichni lidé prohlášeni byli sobě
rovnými všichni nadáni nezada
telnými právy ku svobodě štěstí
a blahobytu Přiřknuto jim bylo
právo změniti vládu kdy se jim to
za dobré uzdá a na základě tohoto
prohlášení si také lid země této
mění vládu někde každého roku
někde až za dva tři a nejvýše za
čtyři roky V příštím listopadu
tedy budeme zase voláni k osudí
volebnímu abychom si buď vládu
změnili nebo tu nynější na další
4 roky v platnosti ponechali
"Ale jděte mi k šípku stou
svou svobodou1' zahubuje si
mnohý My v Čechách si mohli
vypiti sklenku dvě třeba 10—20
piva kořalky vína kdy jsme
chtěli a tady to zapovídají Mohli
jsme v neděli tancovat divadlo
hrát jakkoliv se bavili a zde se t j
zapovídá Máme tu trusty a mo
nopoly které národ ožebračují
nestydatě vyssávají a národní ma
jetek vždy více v ruce své stahují
Vojáctví se tu rozmáhá jako v
Evropě a vláda této země kuje
pouta otrocká na národy zemí
jiných Kde je tu ta vyhlášená
svoboda? Že máme právo voleb
ní? Vždyť ti boháči apolitičtí
předáci si to udělají jak oni chtě-
Tx
z předu si vyberou své
stvůry kapitálu zaprodané a ná
rod má jen příležitost zvoliti ze
dvou nebo více zel to menší
Takovéto hubování máme příle
žitost čisti a slyšeti velmi často
nyní pak až zápas volební začne
budeme to moci čisti na všech plo
tech a skalách Řečníci nám bu
dou svatosvatě dokazovati že tu
máme otročinu a žebrotu na jedné
přepych panovačnost a hrabivost
na druhé straně což národ žene
střemhlav v záhubu To vše nám
dokáží řečníci a novináři tak jasně
a nepopiratelně že se budeme ví
děti na místě pod blankytem pra
poru amerického pod despotickým
orlem ruským kdesi na Sibiři A
pak ještě mluvte o svobodě a ku
cti její vypalujte rachomejtlice 1
Ale nejen politikáři nýbrž i jiní
velevážení lidé nám dokáží nad
slunce jasněji že tu není svobody
Vezměte si jen správce duší lid
ských různé ty velebné pány
dvojctihodné pány breberenty
rabíny a jak se všichni jmenují
Ti vám dokáží že tohle je nekře
sťanská republika která neuzná
vá žádného pánaboha dovoluje
den páně znesvěcovati dovoluje
lid otravovati kořalkou pivem a
jinými ďábelskými vynálezy ne
nechá ani děti řkolní učiti svaté
mu náboženství ba teď dokonce
ani ty svaté misionáře v Číně ne
chrání Je to nějaká svoboda
když se dovolí každému od ko
lébky až do vysokého : stáří aby
běžel rovnýma nohama do pekel?
Na místě aby vláda otcovská roz
střílela na cimpr campr všecky
vinopalny pivovary hospody ba
i lodi otravu alkoholovou sem při
vážející ona jim dá vládní povole
ní k tomu aby mohly svobodně
otravovat a hubit lid
Ale jsou tu zase lidé kteří říka
jí: Je to hanbou pro republiku
beznáboženskou že dovoluje kne
žoury všech sekt se zde tak široce
roztahovati Každý zákonodárný
a vůbec každý jiný sbor musí býti
zahajován modlitbou u soudů a
všech úřadů se skládají nábozen
ské přísahy a vojska a námořni
ctva se vydržují kněži z církevní
ho majetku se nevybírá žádná
daři náboženská neděle se záko
nem vynucuje ano i do Skol se
cpe všeliké náboženství jehož je
tu všude více pod vládou republi
ky než jinde v monarchiích
Nemají tihle lidé také recht?
Co dělničtí agitátoři o této nej
lepší republice soudí to jiZ víme
Můžeme to čisti v novinách letá
cích a knihách slyšeti pak v nej
různějších shromážděních Lid
pracovný má zde svobodu se dříti
do úpadu za bídné živobytí a vlá
da této země svobody jen splétá
karabáč zákonů na lid dělný aby
jej kapitalistům vydala na milost
a nemilost ku většímu zotročení
Myslíte ale že vláda této země
je kapitalistická a vše že koná jen
ve prospěch kapitálu? To byste
tomu dali Vždyť se již vyslovil
nejeden z těch velmožných pánů
Že vláda této země se hledí zalíbi
li jen lidu chudému a boháče ože
bračiti Přijímání zákonů ku o
chráně dělnictva ku zkrácení do
by pracovně ku zajištění jeho
mzdy a ku ochraně organisací to
jsou všecko zařízení nesvobodná
ku spoutání kapitálu a na pro
spěch dělnictva čelící a tudíž je to
třídní zákonodárství Tuhle ne
dávno si zase na to stěžoval wash
ingtonské komisi průmyslové pan
Thompson tajemník organisace
jižních průmyslníků z Alabamy
Poslyšte co ten dobrý pán má
proti vládě a dčlnictvu
Oné již výše podotknuté komisi
si stěžoval že dělnické unie jsou
nej horším nepřítelem vlády a ná
roda že ohrožují republiku a
vláda by je měla potlačili S
vůdci dělnictva by měla zatočiti
jako s vlastizrádci totiž postříleti
je a unie rozehnati bodáky Když
se dělníci opovážejf stávkovati
měli by býti trestáni jako zločinci
Zákony na ochranu dělnictva by
měly býti prohlášeny neústavními
poněvač jsou to zákony třídní
jen ku ochraně jedné části národa
čelící jiné části ale zhoubné
Tak vidíte vy nadšenci pro
tuhle republiku jak svobodnou je
zemí? Stojí vám za tea prach a
prskavky co jste pro ní minulé
středy vypálili? Nejhorší země
je to na povrchu zemském To
je pak svobodná vláda když
nechrána ani pána ani sedláka
ani generála aniž vojáka ani
kněze ba ani pánaboha Všecko
tu hyne klesá kazí se tak že už
to tu nebude v brzku ani k vydr
žení Bezuzdnost drzost roz
jívenost vydíravost bezbožnost
rouhačství vzdorovitost a všecky
ty špatné lidské vlastnosti se v
této zemi široce roztahují pod
pláštěm svobody a lidé se nechtě
jí báti ani policajta aniž pánabo
ha Nemají povinnou úctu ani
před osobami duchovními aniž
před úřady světskými není tu
kázně a proto také není bázně
Jděte mi na horoucí skálu s tou
vaší svobodnou republikou s tou
lidovládou ústavou prohlášením
neodvislosti a se vším tím julajo
vým boucháním Žádnému z vás
není ta země a její vláda recht
každý ji chcete míti jinou každé
mu aby vám extra sloužila jako
ten ubohý Perun tomu caru Vladi
míru kde hubuje:
Sám se nechce žádný starat
za všechno se modlí
jako by měl každý boha
jen pro své pohodlí
Na místo boha tam dejte stát a
máte to To modlení pak zname
ná politisování Tak na to po
hlíží Józa
Výlety pro hledající sobě
domovy
V první a třetí úterý v květnu
červnu červenci a srpnu Missouri
Pacific dráha prodávati bude líst
ky železniční na cestu tam i zpět
za ceny velmi nízké do Kaasas
Arkansas Oklahoma Indián Ter-
ritory a do některých míst na jihu
a na jiho-východě O podrobnosti
pište neb hlaste se v úřadovně
společnosti jiho-východní roh 14
a Douglas ul Omaha 70tí
J O Phiiiiřři
AGFAP A
T F Goáírey
p A
Železniční pozemky na prodej
V severním Wisconsinu Chica
go St Paul Minneapolis A Oma
ha dráha má na prodej při nízkých
cenách a výhodných podmínkách
platebních as 400000 akrů vybra
ných pozemků rolnických Ti
kdož koupí záhy mohou vybrati
si pozemky při krásných řekách a
iezerech v nichž jest hojnost ryb
a jež poskytují nevyčerpatelný
zdroj vody jak pro rodinu tak 1
dobytek
Pozemkv po většině jsou zales
něny půda jest úrodnou a snadno
zpracovatelnou Chicago Milwau
kee St Paul Minnespolis
Dulutb Superior Ashland a četná
jiná prospívající města na dráze
C St P M & O a na dráhách
jiných poskytují dobrých trhů pro
plodiny íarmerské 4
O bližší podrobnosti pište na
Gt W Bell
poaetnkorj konala Ho1ob Wla
"b G MíRae
UPVD A O P A §- Pani Nisa
Vláda tmy
ZenUhraJnkí alavnotti Perlant
VCařihradě koncem května
Západní Evropa která odsuzuje
krvavé zápasy s býky strnula by
kdyby byla svědkem příšerného
divadla které se každoročně zde
v Cařihradě v předvečer 10 Mu
harém (obyčejně v prvé polovici
května) — - den velké náboženské
slavností ašurské — odehrává
S večera světí Peršané posmrtnou
památku velkého mučenníka Hus
sejna jenž padl v bitvě u Kerbeba
r 680 před Kristem a jeho bratra
Hasana synů kalila Aliho Obřady
slavnosti jsou přesně předepsány
a vyžadují z pravidla několik lid
ských životů za oběť
Slavnost koná se v nádvoří
ohromného Valide Hahnu z nej
větších stavení a bazarů štamboul
skýcn kde se jinak provozuje po
celý rok čilý obchod hlavně s per
skými koberci Bazar sestává asi
ze 3 — 400 krámů písáren směná
ren a j patřících hlavně bohatým
Peršanům Ve středu stojí malá
perská modlitebna
Již v předvečer jest celé nádvoří
obestřeno černým suknem až do
výše 8 — 10 metrů Do sukna
všity jsou různé výroky z koránu
Hlavní péče věnována jest modli
tebně okrášlené bohatě zlatem Po
celou noc přichází nábožní Perša
né modlíce se po mnoho hodin
ležíce na kobercích tváří k Výcho
du Vlastní slavnost začíná druhého
dne o 12 hodině dle tureckého
času (o půl 7 hodině dle našeho)
Již dlouho napřed proudí ulicemi
k Valide Hahnu davy Turci
Rekové Arméni Peršané Evro
pané Nádvoří jehož střed jest
pro účastníky provazovou bariérou
ohražen přeplněno jest obecen
stvem hlavně Evropany a rudě
osvětleno asi 20 dřevěnými hrani
cemi na způsob velkých pochod
ní '
Slavnost skládá se z desíti prů
vodů Tré z nich se po třikráte
ve stejném pořádku ale s jinými
pokaždé účastníky opakuje Prú
vody sestavují se v blízké mešitě
V prvním průvodu v jehož
neseny jsou korouhve a praporv
představující buď znak persky:
běžícího lva držícího meč v p
zadí s vycházejícím sluncem neb
různé výroky z koránu nebo ji-
symbolická vyobrazení kií'-
pela pěti klarinettstů pěti čmt-i
stů a pěti bubeníků Hudba z
monotónně příšerně Za ďidho
OeSGU číyíi iliuži V úúáuních uč
če asi šestileté svázané na nohou
i v pasu Pak kráčí 4 hoši 6— 8U-t
mezi sebou svázání vedle tčch p
obou stranách čtyři v bílá po fcn
tníky sahající košile odění miiíi
Hoši mávají krátkými širokými
meči jimiž sobě obČ3S krvavé
ránv na hlav? zpisobují Iic5i
představují v otroctví prodané děti
Husejnovy Dále jsou vedeni tři
skvostnými čabrakami a koberci
úplně ověšení oři První má k bí
lému zakrvácenému sedlu připev
něny dvě bílé holubice znazorfiu
jící čisté duše obou bratří Druhý
ků8 představuje koně na němž
Hussejn táhl ďo nešťastné bitvy
Třetí kůfi má k sedlu připevněný
štít a dva meče Hussejnovy
Průvod uzavírá asi 60 v bílé
košile oděných holohlavých mužů
kteří držíce se společně levou ru
kou za pas dva řetězy obliřejem
proti sobě tvoří Pravicí mávají
asi metr dlouhým mečem za stálé
ho bolestného volání: "Hussejn
Hassanl" Když byi ceiý průvod
octl se obličejem proti modlitebně
kde jest pro perského vyslance a
jeho personál postaven zvláštní
baikon zastaví se a jeden z imanó
(kněží) předříkává z koránu mo
dlitby jež shromáždění žalostným
hlasem opakuje Na to průvod
obejde třikráte za stálé hudby a
nepřetržitého volání Hussejn a
Hassan nádvoří a hlavním vcho
dem odejde Nové pochodně se
zapalují staré zásobují se novým
palivem a za krátko přichází prů
vod nový
Opět korouhve praporyhudba
několik koní pak více imanů své
modlitby pilně odříkávajících a
kcaečně as 30 — 40 v čené hrubé
haleny oděných mužů Na hlavě
Černá turbany záda úplně obna
lená Kráčtjí v řadáwh po ícfcii
Iia v čele po zpitku jich vfiilct
Z jedoitváínčho bolestného vo
Idcí: Hussejn Hasara z azují
s oté afUkarai ořoěioý oi a
íhroceaýui tMrašré rány v obna
ženi žida j'ž se brrn rancdráva
jí a začeraávají ssedio j krví
Průvod obejde ádvo?í nastaví
přtd modltebnou imani fředří
kávají modlitby shromáždit 1 tru
chlivým blksem odpovídá Průvod
ra stálého mrskání se ještě dva
kráte obchází nádvoří a ustupuje
průvodu novému
Ten již z daleka je slyšeti Du
nivé údery jej ohlašují Průvod
se blíží Za obvyklou stafáží —
jako dříve — asi 100 mužů s roz
halenou hrudí Vůdce opět po
zpátku Všecko opět za stálého
volání Hussejnaa Hassana pravicí
sobě tak prudce do prsou teše že
divák každou chvíli čeká kdy ten
či onen si rozrazí pr9ní koš U
modlitebny odříkávají imani opět
modlitby
Pochodně novým dlívím živené
a petrolejem polévané ve středu
nádvoří se poněkud urovnaly a již
známým "Hussejn a Hassanl''
ohlašuje si poslední průvod — nej-
příšernější! Kdo nemá provazové
nervy dobře učiní spokojí-ii se
s tím co již uzřel a rychle se od
klidí Za prapory za hudbou a
řadou několika vedených koní
kráčí dvě řady obličejem k sobe
obrácených 3 — 400 v dlouhé bílé
košile oblečených mužů Lebky
mají úplně oholené Souseda drží
levičkou v pasu pravici pak zasa
zují sobě as ]i m dlouhým Širo
kým mečem hluboké rány do oho
lené lebky Košile jsou brzy úplně
krví zbroceny oko řinoucí se krví
úplně oslepeno
Nejvyšší imano dal znamení a
průvod zastavuje aniž vidi kde se
nalézá Iman předčítá nosovým
hlasem životopis obou světců Ve
chvílích kdy iman popisuje jed
notlivá utrpení Hussejnova vypu
ká zástup za bolestného volání
"Jagane Jagane kysům Baš ossen
jaganel" v srdcervoucí pláč Iman
skončil a fanatism ubožáků dostu
puje vrchole Za děsného řevu
"Hussejn Hassan Jaganel" oba
řetězy mužů opět se berou ku předa-
Kány dvojnásobnou prudko
stí dopadají za každého sebetrý
znitele staví se muž aby prudkost
ran dřevěnou holí mírnil Jiní
s miskou a houbou v ruce zachy
cují fiuoucí se s obličejů krev
Mnoho rauěných a vysílených
mátou krve již kleslo Jsou
rychle odnášeni Diváku úzkostí
tají se dech a přece jako okouzlen
uo u se vrací zrak ku příšernému
íiju Konečně průvod zdeci
nován odtáhl Oddechnete si
i hluboká jea příšerná hudba a
iSkhvé výkřiky zní vám dlouho
nkh v uších Dlouho klid ostatně
ivrval Čtyři muži na širokém
jn-nŽ odnášejí prvního nebožtíka
běť fanatismu brzy jich násle
lnje vícé V těle jeho trčí několik
nožů Proč v mrtvé tělo nože za
bodávají nemohl jsem se dovědě
li S nebožtíkem ebejdou třikráte
nádvoří Přítomní hlasitě pláčí
mrtvolu ze tri zasypávají Iman
ía mrtvolou oznamuje přítomným
že Alae zvolil sobě nebožtíka za
sluhu svého což jej povznáší na
světce
Následují v průvodu školní dít
ky (hoši) kněži předříkávají děti
plačíce hlasitě se modlí
Průvody důtkářů v prsa se bi
jících a meči sekajících za stej
ných obřadů a zvýšeného fanati
smu dvakráte se opakují Asi o
druhé hod po půlnoci zavládne
teprv obvyklý klid Druhého dne
jest Hahn opět obvyklým trži
štěm Nezasvčcenec nemá ani
tušení jak hrozné scény setu pře
dešlé nocí odehrály
Druhého dne koná se nábožen
ská slavnost "Ašura"' Ta UŽ bez
okázalejších ceremonií Davy
Peršanů putují na rozsáhlý více
hodin dlouhý hřbitov ve Skutary
kde se odbývají společné modlit-
by-
Ranění ze včerejší slavnosti jsou
pečlivě ošetřováni bohatými Per
šany (jsouť sami chudáci) šatem
jídlem a penězi podarováni a ko
nečně do tureckých lázní posílání
Krev toho večera prolitá je svatá
Jistě pohne Alaha k milosrdenství
Kdož svůj fanatism životem za
platí jsou prohlášeni za světce
Zkrvácené košile se uchovají a po
celý rok v nich nebožtíky pocho
vávají V moderním státě by se podob
né výjevy ovšem netrpěly Ale
Mohamedán jest v těch věcech
ukrutně — tolerantní Ponechává
podmaněným národům nejen jazyk
a národnost nejen víru a zvyky
ale i právo sebe trýznit a od prav o
vat V K
NeoJvAujet se žádného rlsika
kdyi koupíte Cbamberlaia's Collc
Choler k Diarrboea Remedj Vii
plní lékárníci vrátí vám peníze nebo
drte li po použití Jeho spokojeni Viu
d uznitván Jest ta oejáípěinějií lék
proti nemocím střevním a Jest Jedi
ným kterýž nikdy nechybí Jest pří
Jemným betpeěným a spolehlivým
Předplácejte na Knihovnu Ame
rickou pouze lt00 ročně