agť-Vw tf1!' — - Ti— in ' i T -1 in in ' ini-i li in- -r-iii i mi r rminm finf ' '-' : % :f :-Ja''
2 Pokrok Západu
Senátor Hoar proti rozpínavosti
(Pokutováni)
Byl učiniti pokus uvalit! zodpo
vědnost za tuto vílku ca ty lidi
kteří byli proti ní Pokus tea ne
byl přilil zdařilým Žádný človík
jehož uši duševní nejsou dost dlou
hými ab}' dosáhly odtud až na
filipínské ostrovy nebude věřiti
že oni lidé byli povzbuzeni ku boji
— ne těmi lidmi kteří podnikli
koupení jich jako ovcí a zaplacení
zlatem kteří zrakem žádostivým
pohlíželi na jejich pozemky na
jejich doly drahokamů a na jejich
pole koaopě nesoucí kteří spě
chali s odesíláním tam vojína a
válečných lodí na jejich ostrovy
když uzavřeli mír jejich starým
tyranem ' — nýbrž těmi lidmi
kteříž odporovali všem těmto vě
cem kteříž radili k pokoji kteříž
sf'fíáli abychom je nechali sobě
samým i?da že by oni sami si
přáli našeho píispěni
Když se niluvíflKy senátu dne
g ledna 1899 což bylo počátkem
veřejné debaty vyjma konstituční
ho argumentu který vedl senátor
z Connecticut byla tehdy prohlá
šena válka s obou stran Generál
Miller ležel se svými vojíny v zá
livu iloiloském Po kolik týdnů
naléhal na generála Otise aby dal
mu nařízení k útoku tvrdě že po
vstalci rozmnožují své síly ve mě
stě a zvětšují nesnáze každoden
ně Presidentova proklamace kte
rouž činil nárok na svrchovanost
a nařídil Otisovi tuto prováděti
byla již vešla v známost Agui
naldo odpověděl proti proklamaci
prohlašujíc že jestli jaký útok
bude podniknut na Visay-y on a
jeho lidé budou se brániti Tato
proklamace Aguioaldibo byla na
lepena po všech zdích Manily v
městě to plném jeho přívrženců
Vezmeme-li ohled na rozdíl v ča
se bylo "to více než 24 hodin
dříve nežli jsem mluvil a skoro
48 hodin dříve nežli moje řeč
přišla na veřejnost Nuž co bylo
příčinou věcí jež přišly? Co bylo
příčinou že ona vděčnost kteráž
fi A A i % a £n ÍA rAr% ti Xít ca
j v launia vuvu iiU auta navu a
kol našich konsulů a kol našich
vojínů v prvních dobách roku 1898
a vítal je co osvoboditele vítal je
skoro jako anděle z nebe změnila
se nejdříve v pochybnost pak v
podezření pak v nevlídnost pak
v nenávist a končila válkou n9
smrt? Chcete-li odpověď na tuto
otázku zeptejte se co byl by činil
americký lid v podobném případě
Zeptejte se co by jste sami byli
učinili v onom případě Vzpo
meSe si na naučení jež jste obdrže
li od svých otců a tc naučení se
mánj pochybnosti že odevzdali
jste sYín synům Tento i id za
počal s radosti práci budování své
republiky Oni zřídili místní sa
mosprávu po všech ostrovech
anglickou rodnou řeč svobody
oni pilně studovali životy našich
velkých vlastecců a osvoboditelů
Oni vypudili Špančly ze své půdy
vyjma jediného města a ať právem
neb neprávem oni byli jisti že
jsou v stavu zmocniti sé i toho
Zbraně byly jim také poskytnuty
Aguinaldo a jeho soudruzi byli
přiveženi a účel za kterým byli
přiveženi a ozbrojeni byl prove
den Nuž a tu shledali předně
stálé opovrhování se strany naších
vojínů jakéž Američan je mi líto
že to říci musím skoro samojedi-
ný mezi všemi civilizovanými ná
rody chová proti lidu každého ji
ného " plémě' ~ Však oni taktéž
shledali že sliby kteréž jsme jim
učinili jsou neupřimné a vyhýba
vé Stari přímá mluva kcnsulů
ač se jí naše administrace nezříka
la nebyla opasována nežli ve
pádech když jsme chtěli nabýti
nějakých výhod od nich My jsme
jich upotřebili My jsme měli
proapěcb z nich My isme vyma
čkali citron a zdálo se že jsme
nepochybně pohotově odhoditi
slupku Ont shledali že americké
časopisy a američtí veřejní řečníci
počali mluviti méně a méně o svo
bodě a víc a více o obchodu
Slova spravedlnost svoboda a
právo zdály se mizeti z naší záso
by slow Pak po dobytí Manily
kdy generál Otis prohlásil že ne
více než i 000 vojínů bude zapo
třeby k udržení pokoje na celém
souostroví 1200 ostrovů oni vidě
li ie spěcháme s posíláním tam
posil rozmnožováním naší ná
mořské i vojenské síly Pak při
sel hlas požadavku a autority
President McKinley tvrdil opě
tovaně ve veřejných řečích Ze ne
máme oprávněného nároku ani na
jedno stopu půdy na oněcb ostro
vech vyjma ve městě Manile
A přece oslí generálové požado
vsíi f neskrývanou výhrůžkou
ustoupeni z jejich linie a rozšíření
nafií Pak přišlo presidentovo
prohlášení a nahražení gen Oti
sem za toto jiného kterýmž se ob
novoval slib neodvislosti a ne
šťastná náhoda následkem kteréž
obě provolání vydány stejnou do
bou Může být Že to by se zdálo
asiatské mysli neupřímností a čelí
cí ku klamu Ovšem my víme že
to bvla pouhá náhoda My známe
čestný charakter presidentaa čest
ný charakter gen Otise vsak
dejme tomu že by byl po bitvě u
Yorktownu vydal král francouzský
prohlášení Že koupil svrchova
nost nad všemi třinácti původními
osadami a nařídil svým generá
lům aby tuto svrchovanost ve
skutek uvedli a v tentýž den byl
by francouzský velitel vydal pro
hlášení ujišťující že jsme svo
bodným a neodvislým lidem jako
ta nejsvobodnější země pod slun
cem Nebylo by tu rozhořčení?
Nebyl by vzniknul i v klidné my
sli puritánské plamen ohnivý?
Nebyla by nastala válka? Jediný
rozdíl mezi tímto případem a ná
mi jest ten Že nemyslím že by se
byl nalezl Francouz kterýž byl by
dosti bezohledným aby přičítal
tuto událost nějaké řeči ve fran
couzském sněmu kterouž by se
bylo radilo k míru a protestovalo
proti zneuctění
Jak marným jest toto přičítání
oněch událostí kteréž se děly po
sedm měsíců účinkům brožůr a
řečí držených deset tisíc mil dale
ko z nichž některé drženy byly
dávno potom když tento stav věcí
nastali Jest pouze jeden a to
jednoduchý klíč k dějinám oněch
sedmi měsíců Použijte téhož a
vše se snadno vysvětlí a bude rá
zem jevíti se zcela přirozeno Po
myslete sobě že Filipiůané ovlá
dáni jsou těmi samými pohnutka
mi kteréž by ovládaly nás aneb
kteréhokoliv svobody milovného
Američana v jejich postavení Po
myslete si národ Žíznící po svobo
dě přející si samosprávu a neod-
vislost ohrožený silnější mocí
připravený k hájení svých zásad i
životem jestli třeba a přece vzhle
dem ku dějinám svých mocných
odpůrců nemohoucí uvěřiti že by
to bylo možným Vše co jsme
zvěděli ze věrohodných zdrojů
jest tímto spůsobem vysvětleno a
nemůže být vysvětleno jakýmkoliv
spůsobem jiným Byl to duch
svobody kterýž povzbudil lid fili
pínských ostrovů jako za dřívěj
ších dob povzbudil Švýcary jako
za dřívějších dob povzbudil Švé
dy jako za dřívějších dob po
vzbudil fíeky ba jako za dřívěj-
í'rh a lenžírh Hnh rwnjrVnirlil
ŠpánŽly samé A když došly
zprávy FilipiSanům z naší země
zasvěcené svobodě a na svobodě
založené že uzavřena byla smlou
va na zničení jejich neouvisloslí a
s nabídkou velice urážlivou jejich
mužným srdcím že jim dáme do
brou správu sami tento Asiat stál
na svétiť právu býti počítánu k
národům svobodymilovným na
světě Jestli nemohl býti mezi
těmi mohl aspoň zemříti Jest
podivuhodná podobnost mezi po
měry lidu na filipínských ostro
vech během minulého roku s li
dem španělským v době když
Španělsko ovládnuto bylo Napo
leonem FilipiSané kteří stojí
při Aguinaldovi jsou tak schopni
samosprávy jako byl lid španěl
ský Jestli admirál Dewey měl
pravdu když porovnával je s oby
vatelstvem Kuby jsou mnohem
schopnější než toto Napoleon
chtěl dáti Španělsku co nazýval
dobrou vládu Jak Španěiové
chrabře tomu odporovali řekl
lépe než kuo jiný dovede iiejvclSí
z anglických básníků od času Mil-
tonova Wilham Wordsworth
nou a dále uvádí prohlášení Agui
v-
aaldovo kterýmž týž nařídil zří
zení místních úřadů po celých fili
pínských ostrovech Vyvrací pak
dále tvrzení že by senát byl zby
tečně prodlužoval jednání o smlou
vě míru a dovozuje že právě na
opak byla tato schválena mnohem
rychleji nežli se děje v jiných pří
padech s důležitými listinami
Tvrdí pak dále že kdyby se bylo
dostalo Filipi&anům takového uji
štění jako se dostalo Kubáncům
že by válka nebyla nikdy vypukla)
Pokratorini bod
Ti kdož někdy stíženi byli bo
lestmi v bocích ví jak bolestným
to jest a ti kteří St Jacob's Oel
proti tomu použili ví že jest nej
lepším lékem proti tomu
Pás&ffl Ďřaáníkftn spolkfi
Úíetní (obchodní) knihr JaVi Ledg
tra loornaU denní knihy a jiuér
73c 1 ahora Pekroka £ášfa£a
Ten český národ
My Čechové arreričtf co zavátá
větev se stromu národa českého
vždy se Živým zájmem sledujeme
události ve staré vlasti Radujeme
se z každého pokroku a truchlíme
nad zprávami neutěšenými ze sta
ré vlasti Zvláště nynější zápas
národa českého proti Němectví a
vládě rakouské nás zajímá neboť
v něm spatřujeme jakési předzvě
stí dob lepších Avšak nesmíme
se klamati domněnkou že ten ná
rod náš již pokročil tak že se
vrhá sebevědomě v boj s odvěkým
nepřítelem za práva národní plnou
silou svou Je tam ještě mnoho
zpátečnictví ramenářství a sobě
ctví což výsledek boje nynějšího
činí velice pochybným
Sebrali jsme z Časopisů nás do
cházejících různé ukázky národní
ho zpátečnictví nesnášelivosti a
neuvědomělosti lidu českého ve
staré vlasti jež tuto ku poučení
čtenářů našich podáváme Nejprvé
podáváme ukázku kterak se lid
selský chová k učitelstvu těmto
předním pracovníkům na národa
roli dědičné Když se na sněmu
Českém domáhali učitelové zlep
šení svých platů aspoň" podle úřad
nictva Btátního odporovali tomu
někteří zástupcové stavu rolnické
ho "Selské Noviny" orgán to
agrárníků strany Alf Šťastného
psaly o tom:
"Tím vším co se dosud učitel
stvem od sněmu žádalo není věc
skončena Rolnictvo začne vy
stupovali s požadavky svými a
bude chtít u příležitosti té také
těžiti Jest to totiž snížení povin
nosti školní aspoa na 7 ne-li na 6
let Když učitelstvo chce větší
plat tedy se samo sebou rozumí
že zafi jest povinno více pracovati
atd"
Tedy to "pokročilé" rolnictvo
české bude žádati aby buď záko
nitá povinnost Školní návštěvy
byla snížena nebo1 aby učitelům s
přidáním platu se í práce přidalo
Dále tito "pokročili" rolníci
čeští podpisovali petici k vládě
již poslanec Janda předložil vládě
vídeňské v níž se protestovalo
proti zavedení 8hodinové doby
pracovné v uhlodolech Sedláci
čeští mají strach že by neměli
dosti čeládky když by se uhloko
pům dobře vedlo poněvač by se
chudý lid venkovský hrnul pak do
dolů a ku práci průmyslové
Ve schůzi Sdružení českých ze
mědělců ve Vosicích měl řeč posl
Udržal a tam se pustil do českého
učitelstva poněvač žádá o zlepše
ní platů O řeči té psala Osvěta
Lidu:
"Úspěch řeči jeho byl dokonalý
demonstrativní potlesk a hrubé
surové a nepřátelské výkřiky proti
učitelstvu Pan posl Udržal si
mohl gratulovati z celého shro
máždění nenašel se nikdo kdo by
mu dal otázku jak si stojí dnes
mladočeská politika ve Vídni kde
jsou ty její úspěchy vydobyté při
sluhováním vládě a spojenectvím
s pravicí atd místo toho posl
Udržal sklidil ještě pochvalu a po
tlesk za svoje výpady proti učitel
stvu Učitelstvo stalo se tu be
ránkem který sejmouti musil hří
chy mladočeské politiky Výsledky
takovéto výchovy lidu ukázaly se
také ihned na schůzi: Rolník pan
SvatoQ navrhl zavedení tělesních
trestů ve škole - rolník pan Brčka
z Bělešic prohlásil že vzdělání
není tak potřeba jako peněz"
O českých : spolcích veterán
ských jsme přinesli již mnoho
zpráv že sezříkají onoho znaku
poroby vojenské a přeměňují se na
spolky podpůrné O tomto úkazu
však čteme v Nár Listech:
"Co se napsalo a nadeklamo vá
lo o mocném vlasteneckém ruchu
který následkem událostí v po
slední době zmohi se mezi veterá
ny Tak prý štnahem odkládají
uniformy a oblékají se do čamar
Nešlo nám na rozum že by v těch
to spolcích v nichž hlavní věcí je
uniforma a všechno ostatní vedlej
ší mohlo dojiti kdy k agitaci proti
vojenskému stejnokroji Barevný
límeček na něm zlatou hvězdičku
neb prýmeček čáku s chocholem
po případě též "polní pás" jako
oficír ve službě jaké to potěšení!
Na štěstí jsme se přesvědčili o tom
co na té 'národní veteránské agi
taci" pravdy a jaké jsou výsledky
její ' V Praze pořádali veteráni
jakousi slavnost Bylo jich v prů
vodě zastoupeno dost a dost ale
všichni v uaiformách Jenom asi
osm mužů vykračovalo si v řadě
ostatních v černém úboru a v ča
maře A jak s vrchu pohlíželi na
ně ostatní a jak podivně se po
nich otáčelo obecenstvo Nemylme
se naše obecenstvo miluje vojáky
velmi To co stalo se v ryze ně
meckém štýrském Hradci aby po
tamnějších demonstracích a po
domnělé urážce která prý v tom
městě stala se nacionálům něme
ckým se strany velitelstva nikdo
do vojenského koncertu nepáchl
je u nás naprosto nemožno"
Na Střeleckém ostrově pořádán
byl sjezd spolků veteránských
kdež zistoupeno tylo 58 těchto
spolků více než 200 delegáty Po
dlouhé debatě bylo konečně 36
hlasy proti 31 usneŠeno odložiti
uniformu veteránskou O tomto
usnešenf píše pražská Samostat
nost: "Veteráni v království českém
rozhodli se na svém nedělním
sjezdu že odloží stejnokroj Tedy
jen kalhoty a xaDar — aie je 10
zatím aspofi něco Za stejnokro
jem musí stateční vysloužilci od
hoditi také svůj vnitřek tu vojá
ckou domýšlivost i otrockost zá
roveň to sloužení rakouské my
šlénce to všecko šosáctví které
bylo v nich takřka ztělesněno To
bude ještě těžká a dlouhá práce
pro lepší jejich lidi ale nesmí se
jí nikdo z nich báti Není vylou
čena možnost že se veteránstvo
roztrhne neboť na sjezdě byla
jen malá většina pro odložení stej
nokroje a ohromná menšina proti
Kdyby se roztržka stala tentokrát
musila by si lepší část veteránstva
zase vzpomenouti že byla vojáky
kteří v kritické chvíli musí býti
pohotově Nesměla by otáleti ani
okamžik a musela by se ihned pu
stili do otevřeného boje s menši
nou jíž zelenavé kalhoty a kabát
tolik byly přirostly k srdci aby ji
v čase co cejkratším porazili a
razdrtili o její sesmčšnění v očích
veřejnosti by se již postaralo ča
sopisectvo" O tom kterak bylprof Masa
ryk veřejně urážen za tože se po
stavil rozhodně naproti víře lidu
v rítuelní vraždu jsme podali již
zprávy před časem Nyní zase
shledáváme kterak jest tento zna
menitý muž českého národa urá
žen pro jeho politické náhledy —
Prof Masaryk totiž založil novou
stranu národní v jejíž programu
naznačil možaost smíru mezi Če
chy a Němci ve staré vlasti Za
to jest nyní hanoben a odsuzován
od lidu stranami jinými rozeštva
ného V Ml Boleslavi odbývána byla
schůze občanů v níž program
prof Masaryka probírán a kritiso
ván býti měl Prof Masaryk se
do schůze té také dostavil aby
tam program svůj hájil ale po
chodil zle jak z následujícího re
ferátu Nár Listů vysvítá:
"Při zrníce že prof Masaryk
dostavil se do schůze zaburácelo
celým shromážděním volání: "Ven
se zrádcem ať se stydí Nechce
me bo slyšeti Ať jde 'mluviti k
židům!" atd ----- -
Po řeči dra Bobka přihlásil se
k slovu prof dr Masaryk Sotva
Že to předseda oznámil rozpouta
la se nová bouře v celém shro
máždění "Pryč se stranou židov
skou Pryč s Masarykem ať zhy
ne zrádce!" bouřilo to v celém
shromáždění Ten velikému úsilí
předsedy pana B Matouška poda
řilo se konečně zjednati ticho
Nicméně byl prof Masaryk stále
bouřlivě přerušován Obhajoval
se proti výtce že hájí Hilsnera
Test prý proti židům ale brojí jen
proti povére o ntueiní vrazae —
- _ M v v
"Lžete nevěříme vám burácelo
stále ve shromáždění Někteří
studenti chtěli povzbudili prof
Masaryka potleskem ale vždy
znovu a znovu ozyvaio se voiam
" t 1 #wř
"Pryč se stranou realistůpryč— '
Dva řečníci strany mladočeské
byli vyslechnuti a bouřlivě jim
tleskáno když prof- Masaryka a
íeho stranu tepali a odsuzovali
když se však ku slovu přihlásil dr
Tobolka přívrženec strany reali
stické započala vřava znova '
Dr_ Tobolka začal citátem
hásně Macharow Sotva citát
ukončil rozpoutala si ve shro
máždění ohromná bouře: "Urážíte
nás nechceme vás slyšeti '
Marně zvonil předseda marně
volal cosi do rozbouřeného shro
mážděni Konečně podařilo se mu
zjednati tolik klidu aby optal se
shromáždění chce-li vyslechnout
dra Tobolku "Nechceme ne
rhreme!" Předseda dává hlaso
vat! má li dr Tobolka mluviti
Návrh většinou se zamítá
Ke slovu hlásí se zástupce ná
rodního dělníctva p V Rej m on
Mluvil proti dru Masarykovi
oroti straně realistů Po ukonče
né Feči téhož přihlásil se opětně k
slovu dr Masaryk aby odpovédé
na vývody dr Bičíka Opětovaly
se tytéž scény jako za jeho prvé
řeči
lék
Fro regulování celého systému nestává ničeho lepšího než
Xr flitfltip Jtonig'v
jež vyléčí veíkery nemoce žaludeční a jaterní řlití krev a nimacují
chuť k Jídlu Jeat to neJobllbenřtSf domácí proitředek a
dává mu přednost před Jinými léky pro
navrácení zdraví
K slovu hlásí se páni realisté
eroutka a Hlaváček Již při
prvých slovech p Peroutky nová
bouře tak že týž vzdává se slova
Když p Hlaváček v úvodu své
řeči prohlásil že dříve býval od
půrcem Masarykovým nyní však
jeho stoupencem volalo shro
máždění unisono: "My ale ne!
Bouře se stále více razpoutává se
všech stran se volá: Ven Masary
ku1 Pryč s vámi! Jděte odkud
jste přišel! Nenávidíme vás!
Konečně po velikém hřmotu a
surovém urážení prof Masaryka a
jeho přívrženců předseda zakon
čuje schůzi následujícími slovy:
"Namáhal jsem se dle sil svých
s obětováním vlastní popularity
abych získal slechu pánům reali
stům leč nepodařilo semito Páni
přesvědčili se že ačkoliv si osobují
název strany lidové lid český ne
chce o nich ani slyšeti Snad bude
to pro ně zdravým naučením že v
národě našem není pro ně půdy a
že pánové tito sbalí své ranečky a
půjdou odkud přišli!
Obecenstvo zanotovalo pak ná
rodní naši hymnu "Kde domov
můj'' Jako hradby kupí se kolem
prof Masaryka a jeho stoupenců
Marně prosí předseda aby se ob
čané klidně rozešli Konečně prosí
pány realisty aby se vzdálili po
něvadž při panujícím rozčilení
není mu možno déle ručiti za udr
žení pořádku Prosí zárovefi obe
censtvo aby nechalo p dr Masa
ryka á jeho přívržence klidně ode
jiti Sám s přispěním několika
pánů provází je špalírem po3lu
cbačstva ven ze sálu "Jen přijďte
jesté jednou vy zraace vy pro-
spěchářil' Výkřiky a posměchem
provázen vychází konečně prof
Masaryk ze sálu a jen pomalu
vrací se klid a utišení v rozbouřené
posluchačstvo'
Dle těchto ukázek nechť si čte
nářstvo naše učiní pojem o té uvč
domělosti českého lidu Ve všech
těchto případech se jedná o inteli
gentní třídy českého národa—jak
to asi vypadá u těch neinteligent
ních?
Z pařížské výstavy
Nyní jest tedy výstava v úplném
oořádku a lidu se v ní ien stále
hemží Návštěvy z ciziny jsou
stále četnější a Pařížané počítají
že během těchto 6 měsíců co vý
stava potrvá cizinci přinesou do
Paříže asi $200000000 penezjež
tam utratí
černoška Agnes Moodyová ná'
bývá popularity na výstavě s po
celé Paříži Je to americká čer
noška stará 48 roků a zrozená v
jihanském otroctví Ve stáří asi
1 o roků se dostala do Kanady
tajným spůsobem jejž John Brown
a jeho spojena tehdy zařídili aby
otroci z moci pánů svých mohli
býti osvobozováni Roku 1866
se dojtala do Chicaga nabyla dosti
dobrého vzdělání avšak hlavně si
zfskala kuchařských vědomostí v
různém spůsobu upravování jídel
kukuřičných- „ : :
Amerikánům a to jak mlyná
řům rolníkům a obchodníkům se
jedná o rozšíření odbytu kukuřice
do Evropy Za tím účelem jest
postaven na pařížské výstavě ku
kuřičný palácpředstavujícf obrov
ský kukuřiční klas V paláci tom
se upravují ta nejrůznějŠÍ jídla ku
kuřičná a komisař Peck povolal
tuto černošku "tetu Moodyovou"
aby zde dělala kuchařku Ona prý
se nejlépe vyzná v připravování
kukuřičné polévky kaše lívanců
koláčů nákypů a jiných jídel
této americké plodiny coi před
kládá navštěvovatelům výstavy —
Tím se má ukázati evropskému
obyvatelstvu co vše možno z ku
kuřice připravovat! za chutná
laciná jídla aby byl vývoz plodiny
této do cizozemska jeiti rozšířen
-Američanů je nyní na výstavě a
po celé Paříži plno V hotelích
kavárnách na bulvárech a viude
e a nimi lze potkatl Bohatl
Amerikáné pak dávají často hosti
ny o nichž se pak v nóbl společ
nosti mluví a v novinách píše po
chvalně Jakub Astor s manželkou
dávají často hostiny v hotelu Ritz-
ovu jednom z nejpřednějších v
Paříži Dr Ed Chas Wendt z
New Yorku'dával hostinu ku poctě
komisařů Spoj Států a mezi jeho
bosty se nalézali kníže Monacký a
vicomt de Yamotte ďAllogny
Král Švédský a Norský navští
vil též pavilon Spoj Států kdež
byl slavnostně uvítán komisaři'
americkými i vrchními pro celou
výstavu Když mu bylo oznámeno
že na 1000000 jeho krajanů se
nalézá ve Spoj Státech pravil že
to ví a že myslí že jich tu je příliš
mnoho — O americkém praporu
se vyslovil že jest ode všech re
spektován Mezi Paříži a Lyonsem odbývá
ny byly závody samohybných vo
zů při nichž se účastnil též ame
rický stavitel autcmobil Winton
Zkouš-1 dřív svůj stroj na téže
cesiě několikráte a chlubil se že
je si jist vítězstvím Zatím však
jeho automobila brzy po vyjetf
zůstala nejposledoější a než dojela
do' Orleansu což jest polovice
cesty závodní byla polámána tak
že se musela vzdáti dalších závo
dů Při závodech těch zvítězilá
automobila Charronova ujevši 490
mil v době něco málo přes 3 ho
din Francouzský stroj ten jel
tedy průměrnou rychlostí 60 mil
za hodinu což je neočekávaný vý
kon který sotva asi bude tak brzy
předstihnut
Před 27 lety
Stručný výtah zpráv politických
amerických i evropských z kruhů
česko-amerických a z kroniky udá
lostí uveřejněných v Pokroku
Západu-Amerikánu
Politické evropské
Ve Vídni započal krach
Dne
1 5 května Oísaámeno na
br§
151 úpadků
Při volbách ve Španělsku zvo
leno téměř : 400 republikánských
federalistů a na ostatní strany
sotva 41 mandátů připadlo
Politické americké
V Illinois zvolen při volbě soud
ce nejvyššího soudu kandidát far
merský Craig většinou 5000 hla
sů proti kandidátu železnic soud
ci Lawrence-ovi
Z kruhu česko-amerických
V Chicagu začal vyebázeti "Svo-
Jan" pod redakce Ladimira Kiá
cela Z našeho státu
Ďo Omaby přibylo 13 prérijních
skůnerů se 60 osobami až na
jednu vesměs Čechy se 60 kusy
dobytka hovězího Hodlají se
usadit v Butler Co Na cestě byli
V Nebrasce napočteno 51123
dítek Školních proti 32762 v roce
1870 '
Prudké namožení obyčejně učiní vás
neschopným k práci po tři neb čtyři
týdny Mnoho případů však se událo
v nlchi vyléčení docíleno za t&éně než
týden pouiitím Cbamberlains Pain
Balm Na prodej u všech lékárníků
Týlety pro hledající sobě
domovy
V první a třetí úterý v květnu
červnu červenci a srpnu Missouri
Pacific dráha' prodávat! bude líst
ky železniční na cestu tam i zpět
za ceny velmi nízké do Kansas
Arkansas Oklahoma Indián Ter
ritory a do některých míst na jihu
a na jibo-východě O podrobnosti
pište neb hlaste se v úřadovně
společnosti jiho-východní roh 14
a Douglas uL Omaha 70tí
J O řnllllpcl
AO FftP A
T F Godfrey
PTA-
Předplácejte na Knihovnu Ame
rickou pouze $100 ročně