Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189?, June 08, 1900, Page 2, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    2
JPOKROK ZÁPADU
Senátor Hoar proti rozpínavosti
ťPokr&íovául)
V souostroví filipínském jest
1200 ostrovů kteréž zaujímají
rozlohu jako od Maine až ku Flo
ridě Obyvatelstvo odhaduje se
různěod osmi do dvanácti milionu
Jsou mezi nimi kmeny kteréž
nikdy m slyšely o Kristu a ostrovy
kteréž nikdy neslyšely o Španěl
sku Však mezi těmi jest obyva
telstvo ostrovu Luzon čítající tři
a půl milionu a obyvatelstvo ostro
vů visayských počítající dva a půl
milionu aneb více Jsou to kře
sťané a lidé civilizovaní Ti zá
pasili o svou neodvislost od Špa
nělska a zřídili republiku Na
jejich práva nemá vliv několik
divokých kmenů v jejich vlastních
horách aneb obyvatelé jiných
ostrovů o nic více nežli na práva
našich původních třinácti států
měli vlivu Francouzové v Kanadě
aneb šest kjnenů indiánských v
New Yorku aneb Čerokýzové v
Georgii aneb Indiáné západně od
Mississippi Naši velící generá
lové dvakrát ujistili onen lid o
jejich neodvislosti My jistě a
beze vší pochybnosti utvořili s
nimi allianci My požádali je aby
s námi spolupůsobilimy odevzda
li zajatce do jejich opatrování my
hledali jejich pomoci při ošetřo
vání našich nemocných a poraně
ních Oni nám opětovaně sdělili
že bojují za svou neodvislost
Jejích úmysl byl znám tak dobře
našim generálům jako válečnému
odboru a presidentu právě tak
jako to že stojí ve zbrani My
jsme z klamu je nevyvedli pokud
nepřátelství nebylo prohlášeno v
roce 1899 President opětovaně
prohlásil že nemáme žádného
práva a nečiníme žádného nároku
na nic mimo město Manilu Ne
přátelství započalo v místě kde
my neměli právo býti a bylo v
něm pokračováno s naší strany
vzdor ujišťování Aguinaldiho že
lituje toho co se stalo a jest ocho
ten ustoupiti za hranici kterou
bychom ustanovili Jestliže my
zničíme tuto republiku oloupíme
ten lid o jeho svobodu a neodvi
slost a podrobíme jej naší vládě
bude to hanebné a bezectné
'abychom podrobili si tento lid?
Abychom zřídili naši vládu za
jejich samovládu za ústavu kte
rouž oni sami přijali a prohlásili
abychom zřídili vládu takovou
jakou bychom mohli smysliti sobě
na deset tisíc mil vzdálenosti Je
liž to pravým abychom ustanovili
jim úřadníky kteréž my vybéřeme
a oni musí poslouchali a piatiti?
Jeliž to pravým abychom ustano
vil! lim rtn( carHu v ráimti na£prr-
j— — 1 — - —
a sí t jejich' 7 Zdaliž o zájmech
manílských pěstitelů tabáku roz
hodováno bude zdi po vyslechnutí
pěstitelů tabáku v údolí Connect
ieut řekv? Zdaliž máme pohlížet!
aa ty hory železa ty valouny zlata
ta ložiska uhlí a pole nesoucí ko
nopě a zahrady nesoucí ovoce
zrakem chtivým a žádostivým na
ších zákonodárců? Má těmito
věcmi rozhojněn býti blahobyt
jejich aneb náš? Jsou jiné důležité
otázky z nichž některé třeba bu
dou vyžadovati vyšetřování a tro
chu přemýšlení a zpráv našich
velitelů Zdaliž nabyli právem
své neodvislosti když nepřátelství
vypuklo mezi námi a jimi? Pozbyli
práva k neodvislosti následkem
vypuknutí války? Zdaliž nepodali
celkem důkazů že jsou tak schop
ní samosprávy jako Kuba jako
Řecko jako Španělsko jako Ja
ponsko jako Hayti aneb San
Domingo jako kterákoliv zem
jižně od nás od Rio Grande až k
mysu Hornu byla s naším schvá
lením když_ tyto země dobyly si
7 s c'cBod" oi SpaněískáTMůžems
z "právem " podrobili sobe iíd
protože rny považujeme jej za ne
schopna samospiávy? '
Sir James Mclntosh když děle
na byla Polska pravil: "Není ne
právější a horší politické zásady
nežli té kteráž vady ve vnitřní
správě některé země uvádí na o
mluvu nespravedlivého uchvatitel
ství téže a za útěchu v náhradu za
zmaření její neod vislostL Jelikož
žádná země není bez velkých vad
pak zásada taková množí jen pří
činy k válce poskytuje neobme
zené příležitostí k ctižádosti a po
skytuje dobrou záminku ku kaž
dému druhu násilí"
Obyvatelstvo filipínských ostro
vů nepodrobilo se nikdy dobrovol
ně Španělsku Po dvě století ne
byla nikdy doba v kteréž by ne
bývali ochotni sprostní se jtu
poddanosti Jejich dějiny byly
dějinami ukrutnosti a útisku se
strany jedné a odporu a snaze po
svobodě se strany druhé V roce
1896 vypukla revoluce jíl vřele
stál Aguinaldo Lid jeho byl ne
ozbrojený a chudý V zemi ne
mající cest bylo těžko docíliti spo
jení proti moci kteráž ovládala
moře a přístavy Však vzdor tomu
revoluce byla dosti značná tak že
donutila Španělsko ku slibům
opravy a odstranění stížností
Aguinaldovida že neustálý zápas
spůsobí mnoho utrpení vyžádá
mnoho životů a konečně může
vésti k porážce přijal sliby Špa
nělska a přivolil k tomu že hlavní
vůdcové revoluce jejich manželky
vdovy a dítky odebéřou se do vy
hnanství když Španělsko postará
se o jich podporu Španělsko
stalo se nevěrno svým slibům
oprav a splatilo pouze část peněz
Toto jednání bylo zde velice kriti
zováno však po mém náhledu ne
nechává žádné poskvrny na pocti
vosti neb vlastenectví vůdce po
vstalců Není žádného důkazu
že on sám nabyl jakýkoli prospěch
z tohoto jednání - aneb Že vyňalo
žil jediný cent těchto peněz ku
svým vlastním potřebám Jednání
to tedy bylo jak věci tehdy stály
v zájmu samého lidu
(Senátor pak uvádí z úředních
zpráv našeho konsula v Manile
Williamse konsula Pratta zé Sin
gapore a Wildmanna z Hong
Kongu ujišťování o tom jaké
úctě a důvěře Aguinaldo těší se u
svého lidu a s jakým zdarem po
vstání pokračuje Taktéž i výBat
ky ze spisu Murat Halsteada v
kterémž tento dovozuježe peníze
jež byly Španělskem složeny ne
byly rozděleny mezi filipínské
vyhnance nýbrž když Španělsko
slib svůj porušilo použity byly k
zakoupení zbranftak aby se mohlo
vydatněji proti Španělsku válčiti a
obnovena revoluce)
Těším se tomu ŽenaŠí komisaři
ve zprávě potvrzují zevrubně vy
vrácenou pomluvu že Aguinaldo
přijal od Španělů jaké peníze pro
své vlastní účely Dřívější revo
luce skončena byla smlouvou s
vůdci že tito opustí ostrov a na
slib Španělů že lid obdrží zastou
pení v kortezích Španělských že
mniši budou pryč odesláni že dáno
bude osadám právo spolčování a
svoboda tisku Všechny tyto sliby
byly porušeny Civilní stráže po
čaly mrskali střílet! a týrat: lid
jako dříve a tvrdí seže v provincii
manilské jedině na 200 osob bylo
usmrceno Peníze kteréž byly
vyplaceny vůdcům revoluce byly
pak ihned obráceny ve fond pro
novou revoluci Celá tato záleži
tost byla pouze jen FilipiSanúm
příznivou kteří jak naši komisaři
praví měli mnoho vojínů avšak
pouze jen 6oo kusů drobné zbraně
pozůstávající z riflí brokovnic a
několika zastaralých děl Peníze
jež obdrželi od Španělska byly
použity k zaopatření si nejlepších
a nejnovějších zbraní Dne 1
května 1898 admirál Dewey zni
čil sp&ú&íáÁc íoústvo iJue 19
toho samého' měsíce přišel Aguí
naldo se třinácti členy svého štá
bu a bylo mu dovoleno vystoupili
na pevninu v Cavite a organizo
vati armádu Mladší senátor z
Colorado v mužné řeči kterouž z
většiny schvaluji praví že Agui
naldo je chrabrým poctivým a
vlasteneckým Jest mi potěšením
gratulovali senátu že aspoS jeden
hlas byl nalezen mezi podporova
teli imperialismu který činí po
právu chrabrému nepříteli Presi
dent Scburman též pochvalně o
něm se vyjádřil „Tito pánové byli
aspoň dosti bystrozrakými aby
viděli že ti lidé kteří snaží se
zneuctili jméno Aguinaldovo zne
ueťují též admirála Dewey-bo a
presidenta McKinley-e Buď jest
Aguinaldo chrabrým poctivým a
vlasteneckým aneb náš veiký ad
mirál se schválením velkého pre-
sirfenta pnve?i a vyzbrojí! zrádce
a náj&tcs ' a postavil
lidí kteříž byli naši
jej v Ccio
spojenci ve
1 J I : _ - --
iuuui 1 iiicui aiiait icwt au
své pomoci křivopřísežného dare
báka kterýž zaprodal duši svou
jako Jidáš a zemi svou jako Ar
nold uzavřel s ním allianci žádal
jeho spolupůsobení a radu ode
vzdal mu Španěly k opatrování a
svěřil mu naše nemocné k ošetřo
vání? Spojené Státy Americké ne
používají zrádců a darebáka za
své nástroje při velkých činech
svých dějin
Pokračováni bod
$100 Odměny $100
Čtenáři toboto llata e zajistil radoef do
ttoa ie Jrstjii aieapoB Jenna nemuč vitkw
fiřemožena a míla být ve všech stupních vy
éčena a to jest katar Bail' Catarrli Cue
Jestjedlnýnj prostředkem proti teto nnwíi
Jakýnvní lékaři ansjí řonívadi Jest katar
nemoci soustavy most býti tói soustavní
l&en Halí' Catarrta Care se oiívá vnitřně
tíiakoje přimo na krev allxné blan sou
stavy íimx intfl cáklad nemorf eeaíll nemoc
o a moru abu dováním eelá teieenl eoostavy
Donošením přírod vykonávaní Jejlpovin
doxií MaJlírU tohoto B ko maji tolik divtry
v tento Uítt nabitěji Jedno sto dollar ta
kaidý případ jent by Jimi nemohl byt vyleeeo
Poplita al pro eeanatn vyavtdlenL
AdraenJUl WJ 0BC5ET 00 TOLEDO O
4Hall'( Famfly Pilulky Jsou aejlepat
ajmda]a]akJnikaene
Zásluhy Šafaříkovy
U příležitosti přenešení ostatků
Šafaříkových z evangelického hřbi
tova pronesl starosta Sokola praž
ského dr Scheiner následující
řeč
"Sešli jsme se dnes" — pravil
v úvodu řeči své pan přednášející
— ''bychom u příležitosti kdy
tělesné ostatky Pavla Josefa Šafa
říka z dosavadního hrobu na evan
gelickém hřbitově karlínském mají
býti přeneseny na hřbitov' olšan
ský uvědomčli sobě význam a
veliké zásluhy tohoto muže o náš
národ i celou rodinu slovanskou
o jejíž povznesení s tak nezdolnou
vytrvalostí a vzácného ducha své
ho nadáním byl pracoval Je to
ovšem příležitost nahodilá neboť
kdyby mělo dojiti na náležitou
oslavu a poctu tohoto nejpředněj
šího pracovníka slovanského mu
sil by celý národ sejiti se k proje
vu nehynoucí vděčnosti a úcty ku
svému buditeli musili by se do
staviti i všichni kmenové slovanští
obývající Širé nivy mezi Krkono
šemi a Balkánem Šumavou á
bělokamennou Moskvou neboť
pro ně všechny Šafařík aŽ do
posledního dechu svého pracoval
pro ně strádal a s nadšením za
Čest jejich a slávu zápasil Bylo
by to jen nepatrnou splátkou
dluhu a pozdním zadostučiněním
za všecky ty neskonalé ústrky
hrozná muka a neskonalou bídu
jež byla údělem tohoto nevyrovna
telného pracovníka jehož duch
vznášel se ve výšinách vědy lid
ské kdežto tělo jeho upoutáno
bylo ostnatými pouty ke půdě
která mu každým krokem balvany
překážek v cestu stavěla
Řečník líčí po té mládí Šafaří
kovo na úpatí hor taterských
uprostřed velké vznešené přírody
jeho pobyt v Rožnavě a na lyceu
v KeŽmarku kde v prsou dospíva
jícího jinocha vzbuzeno mocné
vědomí slovanské ve středu stu
dující tamže mládeže slovanské a
zejména též pod mocným vlivem
Jungmannových děl Z KeŽmarku
ubírá se mladý slovanský učenec
na universitu v Jeně kde pod
vlivem osvíceného učitelstva vy
růstá v muže dokonalého a vědce
jéůž Celý SVuj život žásvěcuje stu
diu počátků dějin slovanských
národů
V úmyslu svém utvrzen je
Palackým s nímž později setkává
se v Prešpurku by tam dokončil
svá studia a připravil se ke dráze
příští Roku 18 19 povolán jest
za ředitele nového pravoslavného
gymnasia v Novém Sadě kde se
mu otevírá rozsáhlé pole působení
v zamilovaném jeho předmětu ve
studiu dějin literatury staroslo
vanské Tátz uprostřed neporu
šeného živlu slovanského sbírá
jako včela pilně z archivů klášter
ních neznámé dosud známky pí
semnictví slovanského a Ukládá
práce ty do veikého díla "Dějin
slovanského jazyka a literatury
dle všech nářečí' ' Než nepřízeS
poměrů literární spory srbské
nevraživost mnichů a podezřívání
vlády maďarské pudí jej odtud do
Čech kdež hodlá nalézti kyprou
půdu pro snahy své Za pomoci
přátel svých Jungmanna Pala
ckého a j kteří mu byli roční
důchod zabezpečili putuje Šafa
řík do Prahy a zahajuje zde obrov
skou práci svoji vydání "Staro
žitností slovanských" v nichž ulo
žil íúzsálilé a bohaté sbírky po
zemích slovanských nastřádané
Dílo to vydává s napjetfm všech
svých sil duševních i fysických s
obětováním posledních zbytků
svého jmění Nesmrtelným spisem
tím odkrývá zahalenou dosud mi
nulost slovanských národů a neo-
jr0žeijS staví se na obranu vůči
Imrztvm tu "'tělům a hanobítelňm
Slovanstva ukazuje na starý pů-
vod a sídla kmenů slovanských
jich vzdělanost a kulturu Navzdor
skvělým nabídkám činěným mu z
ciziny setrvává Šafařik v Cechách
by dokončil životní úkol svůj
přijímá nůzné úřady síly jeho
poďtínající a pracuje dále na ná
rodopisu slovanském a na vydá
vání staročeských památek vydává
"Počátky staročeské mluvnice' a
tak odhaluje národu svému a ce
lému slovanskému světu nádherný
obraz jeho původu vývoje a mi
nulosti Jméno jeho nese se da
leho široko po světě slovanském
všude vzbuzuje úctu a chuť ke
práci na zanedbaném dosud tomto
poli a vyvolávajíc řady nových
pracovníků kteří z bohatých zá
sob jeho pramenů budují dále na
velkém díle slovanské historie V
cizině Šafařík oslavován v domo
vině však vydán bídě nejkrutčjšía
nekonečnému strádání jei oebro
muje jeho síly fysické a posléze i
duševní Přesto však Šafařík
neochabuje v práci započaté a v
pozdním ještě věku věnuje se úmor
nému studiu hlaholštiny Dne 26
června 1861 vypustil Šlechetného
svého ducha nad ohromnými zá
sobami látky nastřádané o životě
a duchu slovanském Šafařík ná
ležel k nejvčtším mužům našeho
věku O práce jeho opírá se dosud
veškeré studium dějin slovan
ských jež on tak pronikavým
spůsobem byl osvítil a vysoko po
vznesl Po něm nenalezlo se do
dnes pracovníka tak vynikajícího
pilného a takových všestranných
vědomostí A řadi li jej národ
náš vedle Jungmanna a Palackého
k největŠím mužům svým z dob
národního našeho probuzení prá
vem se to děje Šafařík v plné
míře úcty a holdu jejž na mohyle
jeho vzdává vděčný lid byl sobě
zasloužil!
Nový průmysl
V přítomné době zdržuje se
v městě našem krajan pan Jan
Tuma známý zde z dřívěších dob
jakož i dobře známý v Dodgekdež
po kolik roků bydlel TýŽ cestuje
nyní značně a má příležitost tedy
pozorovali co se kde děje Sdělil
nám "Že během minulých dvou
roků vznikl nový obor zaměstnání
na řece Mississippi mezi Prairie
du Chien a Dubuque
Čtenářům naším známo jest že
před desítiletý neměli jsme v této
zemi žádnou výrobu perleťových
knoflíků ty všechny přivážely se
z Evropya valná část týchž z Ra
kouska hlavně z okolí Vídně
Před deseti lety přijat byl nový
zákon celní kterýmž poskytnuta
byla též ochrana průmyslu knoflí
kářskému a následek toho byl že
vznikly v této zemi různé knoflí
kárny Z počátku přiváženy pro
tyto skořápky perleťové z ostrovů
východoindických však později
vznikla zde myšlenka zdali neda
ly by se upotřebiti k témuž účeli
skořepiny z našich mlžů říčných
z nichž některé jsou též perloro
dými jak již častěji zmíněno bylo
A skutečně přišlo se k poznání že
mnohé ze skořepin těchto lze upo
třebiti a v řece Mississippi vyvinul
se z toho celý průmysl při němž
asi 500 neb 600" lidí jest zaměst
náno Jak nám pan Tuma vyprávěl
děje se lov těchto mlžů dvojím
spůsobem Někteří mají velké
lodice k tomu účeli zařízené z kte
rýchž spouští nad dno řeky jakési
hrábě kteréž skořepiny mlže ob
sahující nabírají Jiní zařízeni
jsou jednodušším způsobem mají
ce pouze nékolikastranné hákyjež
do vody spouští a po dně řeky
vlečou na kteréž se mlže nabodá
vají Někteří z těchto "rybářů"
mají velké lodě na nichž s rodi
nami svými žijí úplně tomuto po
volání se věnujíce Jiní na lov
"ouze ve svých lodičkách vyjíždí
~ Nachytané mlže musí se chovat!
živé pokud by se nepřikročilo k
jich usmrcení neboť kdyby pošly
počnou se záhy kaziti a tím po
škodí se skořepina ztratíc na
lesku Proto se ničí mlže ve
skořepinách hromadně a sice pa
řením kterýmž zárovea spůsobí
se že se skořepiny rozevřou a
mlže lze z nich snadno odstranit!
kdežto jinak za živa se skořepiny
rozevřít: sedají bez poškození
Větší aa knoflíků (perleťových)
jež se v zemi spotřebuje vyrábí
se nyní z těchto skořápak neb
lastur domácích Dosti zhusta
naleznou se v těchto i perly jež
někdy mívají značnou cenu až do
set dolarů sáhající -
Pan Tuma co horlivý a ne
ústupný demokrat ovšem nepři
pustí ani na okamžik že by o
vznik -vírobv kasfiíkft a ls:K- j o
lov skořápek byl uicl úcja&uu zá
sluhu zlodějský zákon celní ač
ovšem podivné a nevysvětlitelné
je proč dávho nevzniknul zde ten
průmysl jakož t výreba plechu?
Vždyť jsme vždy dříve dováželi
sem knoflíky i plech po všechna
léta až' do té doby kdy proti nim
postavena "čínská zeď" celního
zákona McKinleyho načež rázem
vznikl zde onen průmysl — to se
rozumí že jen' pouhou náhodou!
Pěšky k seiemíma pólo
Po lett iDsiíme te dotáhnout! teverní
hó pVlu loilí a vzdor útrapám a nebezpe
čím snažili M cestovatelé dotáhnout! ti
doacíbo mítta onoho Faktum ie pól jest
pro n4t dotud tajemstvím zdáte dok a
zovati te dotsvadnf podnik v bylr cbyb
nfmis zdáte dodávat! prtvdč podobnosti
nedávné výpovřdí jednoho ufence ie
zanechali mutím lodí ie nápodobit! mu
síme Eikymáka a ie musíme k pólo jiti
pččky Tskovíto prosté rozumové pra
vidlo piatiti by i mřlo v6ři zdrávi Jert
pouze jediná cesta k pozdraveni trpících
nemocemi žaludečními a ta jest pomoci
Uostettert 8 tom ach Bitters ťokouteli-li
jste te vylífiti nezáživoott zácpa spatné
tráveni nemoc Jater neb ledvin bez nf
ta Jednodule byli jste na ipatné cestf
Bitwrs ?á vyléčí
ČEŠI V AMERICE
1 1
1 V Clevelandu se dostal do
cely žalářní Alois Chadima Že
učinil násilný útok na dvě děv
čata jedno uleté a druhé 81eté
Byl odkázán trestnímu soudu pod
zárukou $1000 za každý z těchto
případů
H Paní Beznosková v Cleve
landu zažalovala před nějakým
časem společnost pouliční dráhy
o náhradu $1000 za ujetou nohu
jejímu svěřenci 3letému Fr Mar
xovi Společnost dráhy se ani
neobhajovala a soud přiřknul ná
hradu žalující na plný obnos na
jaký žalovala
mi Spolek starých českých osad
níků v New Yorku se rozpadl
poněvadž členové o něj nejevili
žádný zájem Zbytek pokladní
darován byl stávkujícím doutní
kářům a tím spolek přestal exi
Rtovati Dle toho tedv ti staří
nejdou mladým dobrým příkladem
napřed
1 Krajan Frant Vaněk se pá
dem na Špatném chodníku ve Wi-
noně Mina těžce poranil začež
žaloval obec za náhradu Prvně
mu soud přiřknul náhrady £4000
při druhém soudu £jooo a koneč
ně se spokolil s {2750 aby již
těch soudních tahaček byl zbaven
Spočítá-li výlohy soudní a práv
nické ztrátu času se soudy a jiné
výdaje zbude mu asi velmi málo
z té náhrady
% leden z chicagských Čechů
kteří se vypravili do Alašky píše
Svornosti ' ze Seattle Wash
V dopisu tom udává že mezi
mnoha tisíci na přeplav do Alašky
čekajících nalezl jen 13 Čechů
Jsou to Rohel Koudela a Miláček
zgsev Dakoty pak Melzer Habr
Behenský Filipi Hoffer a Staša
z New Yorku V Sedláček ze
státu Washington a Skala z Chi
caga mt V Cedar Papids přestoupit
celý sbor Žižkův Dub k Záp Čes
Brat Jednotě čímž této rázem
přibylo 100 nových členů Spolek
ten náleže] k Jednotě Táboritů
která má v Chicagu svůj hlavní
stán a shledav Že ve zkvétající
nové Západní Jednotě členové při
menších poplatcích mají lepší vý
hody přestoupil sborově do této
jednoty Obřady uvádění prove
deny byly v pondělí 4 června při
čemž promluvili dojemné řeči pá
nové Měkota a Záhořík
mí "V Cedar Rapidsích pokraču
je zdárné avoDOdomysine uraz
stvo V neděli 27 května pořá
dalo druhou přednášku která
byla četně navštívena Cedar
rapidští krajané si to zařídili dle
new-yorskýcb a spojili poučné se
zábavným Při přednášce totiž
účinkovala též hudba což pouč
nou líA velmi pěkně doplňovalo
Krajan Záhořík přednášel o pev
ném přesvědčeni nejen v ohledu
náboženském ale i národním a
politickém právník Měkota pak
zase o ženě a jejím poměru práv
ním Ku Svobod Družstvu se
přihlásilo mnoho nových členů
tak že prý to bude v nejsilnčjší
spolek český v Cedar Rapidsích
% O českém chicagském politi
káři Loefflerovi ' psala nedělní
Chronicle že prý po vyjití veřej
né školy v Trhanově ve svém
rodišti Šel na universitu do Pra
hy z které graduoval O návště
vě pražské ' university p Loeífle
rem píše "Svornost": "Věříme
že se mezi našinci nalezne mnoho
nevěřících Tomášů kteří té uni
versitní kariéře Loefíleřově nebu
dou chtít věřit Leč ať nikdo
nezapomíná že na světě jé všech
no možné Každý se zajisté pa
matuje na České viřtláře Ti vel
mi SištO žaíiibit te vým Irntíftern {
do kasáren nebo do nějakéno
učebního ' ústavu a nabízí horké
uzenky Kdo pak ví zdali
pan Loeííler na tu pražskou uni
versitu chodil "akorát' s kni
hami!" 1 Baltimorský dopisovatel ča
sopisu "Svornosti'' píše Něme
cká Beneficial Union odmítla vy
platit dědicům po zemřelém Vác
Sesulovi úmrtní částku proto Že
prý byl krajan ten když se do
spolku dával starším než udal
Chudé vdově matce 4 malých
dětí po krajanu Senohrábkovi
jenž náležel k řádu Hetapsoes
zdráhá se Jednota vyplatili úmrt
ní podporu poněvadž prý ho mu
seli pro 85 centů které o jeden
den zaplatit! zmeškal suspendo
vat! Ovdovělá manželka pp kra
janu F Hauserovi nemůže zase
dostat od Jednoty Legie Cti úmrt
ní částku protože nějaký dobro
dinec český jí tam peníze "zašta
poval'' z nízké nějaké msty kra
janské A tak když všechno
pozorujeme s těmi anglickými a
německými "spolky k nimž našin
ci přináležejí vidíme že by lépe
udělali kdyby dali spolkům těm
výhost a drželi se spolků českých
1 V Racine a sousední Caledo
nu u spořádají tamní řády ČSPS
Slavie a Česká Caledonie slav
nost která má účel agitační aby
Čechové oněch dvou osad seznali
že spolky ty nejsou pro nás Čechy
záhubné nýbrž nejvýše prospěš
né ' ' Nejprve bude v sobotu 9
června večer slavnost v Racine a
pak v neděli jo v Caledonii Při
obou slavnostech budou řečnili
prof B Šimek z lowa City p J
Vlach právník z Milwaukee a
redaktor Slavie p J J Král
Milwaučtí Čechové slíbili se slav
nosti v hojném počtu zúčastniti
1 V clevelandském dělnickém
časopisu "Pochodeíi'' píše jakýsi
dopisovatel ze St Louisů násle
dovně: "Své doby usneslo se ně
kolik zdejších dám na myšlénce
založiti vzdělávací spolek žen
kde by se dámy poučovaly o spo
lečenském životě pěstování před
nášek a dramatického umění Tak
jako všude i zde byly dvojího
smýšlení Několik jich ovšem
bylo ryze svobodomyslných ale
většina jich byla směru protestant
ského Předčítala-li některá ze
svobodomyslných dám výňatky ze
"Svojana"' "červánek" neb z
"Dennice'' to byl rámus v Izra
eli tu hned těm křesťansko-husit-ským
bojovnicím to bylo prý soci
alistické nevěrecké a pro ženy se
nehodící' Za takových poměrů
ovšem ty ženy svobodomyslné
nechtíce házeti zbytečně hrách na
zeď raději se schůzí vzdalovaly a
to tím spíše jelikož své doby za
čaly do spolku docházeti paní rev
Vrbického jakož i jehp misionář
ka Po takých íntradách nebyly
ani ty "křesťanské bojovnice" za
ženská práva v stavu spolek při
činnosti udrželi"
ADRESÁŘ SPOLKŮ
ČeikoS'ov Dřluiťké Podpor Jednoty
pro everoiápadni Btáty:
Minnesota lowa Wisconsin Nebra
ka a oWS Dakoty
l!lflaf Jřdsots v McntííťBiery Mlas
olMvávé8CbřM kaídou 4 toíwtu v rotaci v
fiiťť V HtuHtsion h viffr Velkopfednwta
I "ustával Vťlkotajerentk I V Htaník
vVkíhí' itiik Jos E r okul Vulkopukladuik
Josef liimka
(' I t Montfromery MIdb
odljfvá tv xcliftjto kaMoo ítvrtou nedíll v
uiřstiVI ťřediiťfla Fr K Btaník TuJocnn'k
FrJKxa Účetnik Jos" E Sokol Pokladník
Touiál Havel
Č II Mladořpfli v Le Siiour Ccuter
Minnesota
odbfri vé K-hAz kaidon 2 nedfllt v mSsicl
ini 1U0K ťh-dst-da Jukub Krenik tajemník
Fr Bárta IHumrCnu-r Mino oíot J Bl
cek pokladník Vac Kráva
Č III t St Pan! Xlnn
odbývá svs i:Me kaftdou 3 středu v mísící
tredxeds Frank Bkok tajemník K J- Pavlbť
ttMCanton st dfrttnik ťrant Bílka (71
W 7th bt Paul Mlnn '
Sare! Uavlek Bití ř IT
Kíancapulls Mino
odbývá svá scbftze kadou 1 nedill v míníc) v
hhil i 231 cnrner ot Washington & Cedar ave
Po Predwda Petr Straka 616 22 A v 8 taj
Josef Straka 60 mtl Btr B pokl Kmll Au
brecht ofetnik Adolf UoublUek 1317 Wasln
Ave 6
Č T t JioTé Praze Mina
odbývá svá sch&ze katdou 4 nedHI v tnisícl
Ftodiieda Volta Cbalupsk tal F J Novot
ný aíetník Václav ťosel pokladník Jakob
Svoboda New ťr&Kue Minu
Komenský í TI r Uayward
Minnesota
odbývá svá ichftztf I neděli v mísící Předa
Fr Sístekdozoroe Ant CechtaJ Vojt Paoov
skř fiox óouienvtiie Mlnn atatolk JosBva
to! poklad Jos Nerad Oakland Mlnn
Earel Yeliký l TU r tiové Třeboni
Minnesota
odbývá svá schoze kaidou 4 nedSU v mísící
PFedseda Jan Klein pokladník Jan M Klela
(letník Jta Noska tajemník Jan Jindra
Klikuney LeRuwiir Co„ Mlnn
Č VIII Rovnoftt Owalonna Mlnn
odbývá tvá schoze každou 1 neděli v mísící v
síni Č S P 8 VředHcda Frant Horáa tajem
ník Jos F Martinek abitník Knrol {£
bofňf poWiad Aiuis řjrkurm Owntnnna Mino
Spolek č IX T PiiíM í iif Minnesota
odhřvá ará aeh&M tíin- áruSsa iralčii v
mbácl Produoda Jun 4t-h! mhtfhďscda
Totni Biíiltsjern Jot U:trtoíhox 3Í Ucroun
afetuík Jan H- JJa l'lu (Jity iilim poklad
Jan Šambuvr Pine City Mlnn
t X fechoHloTan v Ollvla Mlnn
Předseda Karel Kolín mlxUipredseda M
PetHí ka tsjemník Kraot Htlncll áíetník B
Kotek pokladník Václav 0 1'loyharU
Čechle Č XI v So Omaha Seb
Odbývá rph5e každý druhý řtvrusk v mltl
ci o osm hodin večer v síni J Kxratskýho Před
seda Vác Snajdr tajemník Adolf Zeznlákna
2U a O uL ačetník Jan Hajný pukl JVocáaek
íixlo XII Chrudim v Racine Wl
odbývá svá achAse kaidno treti sobota v mi
si'' i v 7 bodln večer Předseda Jos I)uk 101
HagererKt taj Joe Htehlik Ij2 Milwaukee
Bk áíetník J L Bys 1022 Ulft-h 8U
Číslo XIII Český Lev r Seaforth Red
wood CoM Mina
odbývá aeh6 kaldoo druhou nedtll v mtsícl
Předseda Fr ftistek tajemník Jan Posekaný
pokladník Vác PkttnUa Helview Kedwood
Co Minnesota áčetníkF 81! Seaforth Bed
wuod Co Mína
Číslo XIT Ladiaír Klaeel
t Bair-a Wl
odbývá Khtze kaldoa dru hon nedíll v mMel
fl2U2í Vr1U íí?1'!1 Jnnik Vác Kla
1ik°S- Mendlik Uaugen Wat poklad
nik ř i Koukl
laa Haa l XT Hopklas Mlaa
"ífi "T "'"í kaldoa dmhoa sobota v
ssssícl Přede Vsela Tyra taj Jos Hromád
ko Hop kina Mlaa