Senátor Hoar proti rozpínavosti
(Pukmtoráolt
Jest ještě jedno pravidlo kteréž
přispěje některému senátoru z jeho
nesnází Musí to býti vítaným
každému kdo vězí v nejistotě
Každý národ jest oprávněn ku své
neodvislosti kterýž pokročil tak
daleko jako byla Kuba 8 jara
1898 To snad všichni připouští
Ba co připouští! To všichni tvrdí
te ujišťujete a úsilovne na tom sto
jíte! Vy všichni to zaruíujete
svými životy a jměním a ctí Vy
půjdete do války a pošlete své
syny do války ku potvrzení toho
Kdyby to chtělo Španělsko popí
rati aneb kterákoliv jiná země
vyjma Anglie běda jí Podle Va
šeho náhledu není třeba míti ústa
vu není třeba míti soudů není
třeba míti sídlo vlády není třeba
míti ani škol Sídlo vlády může
býti v sedle Není třeba v držení
míti nějaké město aneb přístav
není třeba držeti trvale ani akr
půdy není třeba vypuditi vetřelce
ze země není třeba míti ani desá
tý díl toho nároku co mají Filipí
řlané aneb učiniti desátý díl toho
co Filipířiané učinili To vše jste
rozhodli pro sebe a pro svou zemi
již dávno — 10 března 1898
Proto myslím že jste tuto hádan
ku navrhli pouze jen proto aby
jste měli potěšení sami jí zodpoví
dat Jefferson odhadoval obyvatel
stvo Louisiany v době koupě téže
na 42375 ve své zprávě ku kon
gresu Její rozloha ve čtverečních
mílích byla 1182752 jedna oso
ba na 27 čtverečních mil Však
Gayarre nejlepší nedávná autori
ta odhaduje počet obyvatelstva
na 20000 čili méně než jednu
osobu na 50 čtverečních mil Oby
vatelstvo Floridy v době připojení
čítalo as 20000 Při prvním sčí
tání obyvatelstva potom bylo ho
34725 tak že bylo málo více než
jeden obyvatel na dvě čtvereční
míle Obyvatelstvo Floridy ve
sjezdu žádalo o ochranu Spojených
Států co nerozdílná část týchž a
jest všeobecně známo že obyva
telé byli velice dychtiví aby byli
annektováni V případě Louisia
ny osadníci v New Orleans Činili
přístavech byli ochotni Však
osadníci v New Orleans byli z vel
ké části pouzí cestovatelé kteří se
hodlali vrátiti nazpět do Francie
A Francie jak Napoleon dobře
věděl byla malomocnou než aby
je udržela naproti Anglicku Nikdo
nemůže čisti velkou řeč pana Sum
nera v soukromném zasedání a
tvrditi že by byla do nejmenší
míry úchylkou od zásad prohlášení
neodvislosti aneb příkladem pro
dobytí aneb koupi Filipínských
ostrovů Pan Sumner prohlásil
že v té krajině obsahující 570000
Čtverečních mii mající 4000 mil
pobřeží nesčetné ostrovy a když
počítáme zálivy a ostrovy neméně
aež 11270 míl délky přímořského
pobřeží bylo pouze 54000 oby
vatelů podle toho nejbedlivějšího
odhadu On tvrdil že tam nebylo
vlády že ruská nadvláda byla pou
ze dle jména že na mnohých ma
pách ruského císařství toto území
nebylo ani naznačeno Tvrdil že
vláda tamnějšf jest málo více než
jméno aneb stín ani ne kostra že
byla sotva viditelnou že jediným
jejím representantem jest kožešni
cká společnost ku kteréž později
připojena byla ledařská společ
nost Celá ta nesmírná zem byla
bez formy a bez světla bez činno
sti a bez pokroku Vzdálená jsouc
daleko od císařského sídla a oddě
lená od hlavní části ruské říSč"ne
podílela se na životě společné ze
mě Její život byl osamělý a sla
bý" její osady pouLi tábořiStí
Její rybářské zájmy byly spíše
obchodem národů Již cena sama
ti c 00 000 za 600000 čtv mil úze
mí jest důkazemŽe to bylo pusté a
opuštěné místo bez národního ži
vota bez národa v tom pravém
smyslu slova bez obyvatelů kteříž
by činili nárok jiný než na své ne
patrné chýše aneb dočasné přibyt
ky a za hlavni příčinu ku nabytí
Alasky udával Sumner rozšíření
republikánských zařízeni kteréž
jak pravil jsou naší tradicionelní
snahou V tomto duchu byla do
cílena neodvislost a ve jménu lid
ských práv tak jako naši otcové
svrhli moc královskou docíleno
bvlo toto připojení Pan Sumner
končil svou řeč tvrzením že té
krajině dáme republikánskou sprá
vu rovnost zákonů a svobodné
Školství což bude lepším nežli
všechno co moieme za to obdržeti
nechť ti to budou náklady ryb
písek rlatýnejvybranějsí kožešiny
aeeb nejkrásnější slonovina
V případu Hawaiska ústava
byla udržována v míru po pět
roků vzdor známé maze pana
Clevelanda aby zakročil a ji pře
vrhnul To bylo zvláštní opatře
ní opravňující vládu k uzavřeni
smlouvy annexační V případě
provincie nabyté od Mexika ne
bylo tam obyvatelů schopných
zvláštního národního života a ne
byla aspofi žádná příčina k do
mněnce že lid tomu odporoval
Však v tomto případě máte jasnou
rozhodnou otázku kteráž leží
před lidem: chcete ozbrojeným
násilím aneb koupí nabýti území
náležející lidu kterýž tomu odpí
rá Čítajícímu se na miliony za
účelem aby jste drželi je v porobě
navždy lidu kterýž docílil své
vlastní neodvislosti měl svou vlá
du v pořádku a míru který tak od
poruje Vaší nadvláděže jest ocho
ten zemříti v beznadějném skoro
odporu proti ní
Pokračováni bud
0 poméru k státu
List
L N Tolstébo dra J
v Peltl
E Scfamlttovl
Píšete že lidé nemohou nikte
rak pochopiti že státní služba
jest nespojitelna s křesťanstvím
Zrovna tak lidé dlouho nemohli
pochopiti že indulgence inkvisi
ce otroctví mučení jsou nespoji
telny s křesťanstvím ale přišel
čas a bylo toto pochopeno jako
přijde čas a bude pochopena —
napřed nespojitelnost vojenské
služby s křesťanstvím (to již začí
ná) a potom také vůbec služby
státní
Již před 50 roky americký spi
sovatel Thoreau velmi málo zná
mý ale velmi pozoruhodný jasně
nejen vyjádřil tuto nespojitelnost
ve překrásné stati o povinnosti
člověka neposlouchati vlády ný
brž i skutkem dal příklad tohoto
neposloucháni Odepřel platiti
daně žádané na něm nechtěje
býti podporovatelem a účastníkem
té vlády která uzákonila otroctví
a byl za to uvězněn
Thoreau odepřel platiti daně
vládě Pochopitelno že na tém
Že základu nemůže také nikdo
sloužiti vládě jak jste se překrás
ně vyjádřil ve svém listu mini
strovi že nepokládáte za spoji
telné s mravní důstojností dávati
svou práci takovému zřízení které
jest představitelem uzákoněného
vraždění lidí a loupežení
Thoreau řekl toto jak se mi
zdá první před 50 roky Tehdy
nikdo ani článkem neobrátil na'
toto eho odepření pozornosti —
tak se to zdálo zvláštním Vy
světlili to výstředností Vaše
odepření rrá v zápětí výklady á
jako vždy kdykoli se objeví nové
pravdy dvojí podivení: podivení
Že člověk mluví takové zvláštní
věci a hned za tím podiveni —
jak jsem se sám nedohádal téhož
co pověděno tímto člověkem —
tak je to patrné a nepochybné
Takové pravdy jako to že kře
sťan nemůže býti vojákem t j
vrahem nemůže býti služebníkem
toho zřízeni které se drží vraždou
a násilím — jsou tak nepochybný
prosty a nevyvratny že k tomu
sby si je lidé osvojili neni třeba
ani úvah ani důkazů ani výmluv
nosti nýbrž jest jen třeba bez
přestání opakovati je aby většina
lidí je uslyšela a pochopila
Pravdy že křesťan nemůže býti
účastníkem vraždy nebo sloužiti
a dostávati plat násilně výbíraný
od chuďasů náčelníky vrahů —
jsou tak prosty a nezvratný že
nikdo uslyšev je nemůže nesou-
1: 1)!
je dále proti těmto pravdám te
dy jen proto že přivyknul jednati
proti nim — ž mu jst těžko pře
moci se a že většina jedna pravé
tak jako on takže nenásledování
pravdy nezbavuje ho úcty většiny
nejváženějších lidí '
Děje se totéž co s vegetarián
stvím "Člověk může býti živ a
zdráv nezabíjeje pro své jídlo
zvířat — tedy jí li maso spolu
působí při zabíjení zvířat jen pro
vrtoch své chuti Tak jednati
jest nemravno" To je tak prosté
a nepochybné že nelze s tím ne
souhlasiti Ale protože většina
ještě ji maso lidé uslyšíce tento
úsudek uznají jej správným a tu
pak smějíce se říkají: "ale přece
jen jest kousek dobrého beeí
steaku — dobrá věc a já s potě
šením sním jej nyní při obědě"
Zrovna tak se nyní mají důstoj
níci a úředníci k důvodům o ne
spojitelnosti křesťanství a human
nos ti s vojenskou a občanskou
službou "Ano toť se rozumí
to jest pravda' řekne takový
úředník "ale přece jest příjemno
nosití mundúr epauletty podle
kterých vás všude propustí a pro-
jeví úctu a ještě příjemnější jest
nezávisle na jakýchkoliv nahodi
lostech správně a jistě dostati
každého prvního svůj plat Úsu
dek váš jest tudíž spravedlivý ale
já se přece jen postarám abych
dostal přídavek a pensi" Úsu
dek se uzná nepochybným ale za
prvé nestane se aby býka na
beefsteak zabíjel sám nýbrž býk
jest už zabit a nestane se aby
sám daně vybíral a vraždil nýbrž
daně jsou už vybrány a vojska
existují a za druhé většina lidí
ještě neslyšela tohoto úsudku a
neví že jest nepČkno tak jednati
A proto možno se ještě nezříci
chutného beeísteaku a mundúru
který poskytuje tak mnoho pří
jemného řádův a hlavně každo
měsíčního platu: "a potom bude
vidno"
Vězí to jen v tom že lidé ne
slyšeli úsudku ukazujícího jim
nesprávnost a provinilost jejich
života A proto musíme neustále
opakovati "Carthago delenda est"
a Carthago jisto jistě bude zni
čeno Neříkám že bude zničen stát a
jeho moc — ještě se tak brzo ne
rozpadne ještě jest v davu příliš
hrubých elementů podporujících
jej — ale zničí se křesťanská
opora státu t j přestanou násil
níci podporovati svou autoritu
svatostí křesťanství Násilníci
budou násilníky a víc nic A
když toto bude když se nebudou
moci krýti domnělým křesťan
stvím — tehdy i konec všelikého
násilí bude blízek
Budeme se pak snažiti přiblížili
tento konec "Carthago delenda
est" Stát jest násilí křesťanství
je pokora neprotivení se láska
a proto stát nemůže býti křesťan
ským a člověk který chce býti
křesťanem nemůže sloužiti státu
Stát nemůže býti křesťanským
Křesťan nemůže sloužiti státu
stát nemůže atd
Zvláštní věc — v tu dobu kdy
jste mi napsal o nespojitelnosti
státní činnosti s křesťanstvím
skoro na totéž théma jsem napsal
dlouhý list jedné známé Posílám
Vám tento list Uznáteli za nut
né otiskněte jej
12 října 1896 Přeložil K V
Ten náš lid
Jakýsi dopisovatel píše pražské
Samostatnosti:
Náš lid je — chvála Bohu — lid
hloupouČký a při tom neobyčejně
domýšlivý — naproti svým vlastním
lidem Pozoruji jeho politickou
náladu a mám dojem ten že s ta
kovým vojskem je možno táhnouti
leda proti zajícům Vytlouci pár
židovských oken v noci a ráno
kupovat jen u žida sokolovat a
hejslovanit při pivě a přes to při
jímat do své společnosti žida
který německy studoval a české
holky kazil a kazí a dělá při tom
za pár šestáků vlastence — to těm
největším vlasteneckým otevřbu
bům pranic nepřekáží
Chcete pro ten lid uspořádat
přednášku Přijde řečník až z
Prahy Do síně vejde z 3000
obyvatelů 40' Zatleskají řečníkovi
— bašta' Předoášku která hotově
stála alespoň 10 K vyjma práci
zapomenou okamžitě — Začnou
hrát v karty a mluvit o holkách
Dáte do hospody noviny- Zadar
mo Chcete aby si je někdo
přečetl Nikdo po nich nesáhne
Pobídnete někoho u koho byste
tušili zájem Odpověď: "Dejte
mi pokoj s těmi hloupostmi! Já
mám dost svých starosti! Ostatně
- tvt ř v „ l_ „ _ř__
t: ssuvmau uaíi př uasvu irsiCírivii
a nedělají sami to co nám radí "
Někdo Jksndiduje NáS človřlf
Lacd o ačs: ví "Aha ebeo aít
desítku diéty!"'
-Učitelé chtějí vyšší plat Náš
Člověk vám hned poví: "Aha le
noši! Nemaji dost na pivo a my
máme na ně se dřít Chtějí si hrát
jen na pány Vždyť ti lidé nic
nedělají a jen se procházejí"
A takových zkušeností máme na
tisíce Snad se myslí Že se nešlo
na ten lid taktně? I šlo! Neponi
žujete se ale také je nepřezíráte
Mluvíte od srdce A přece po vás
jen plivnou když ne hned do očí
tedy za zády až odejdete Dva —
tři 1 nich pak vám to žalují ale
vzepříti se tomu nedovedou
Z novin čtou naši lidé — i ti
studovaní — nejraději "Národní
Politiku" Píše jasně má látku
pěkně na malé odstavce rozvrže
nou mi vhodný příruční íormát
všechno je v ní přehledné a struč
né I ten tisk jest jasnější a mi
lejší Píší to vše jen namátkou Kdy
bych měl času a trpělivostí dost
mohl bych soustavně vypsat celou
povahu toho dobrého vlastene
ckého uvědomělého lidu Českého
Také jsem se ovšem pokoušel
vyvrátit mu některé mylné náhle
dy Ale byl jsem Často tak odbyt
že jsem ztratil navždy chuť Náš
člověk hodí vám'na hlavu pár im
pertinencí hodně sprostoty a od
ioukne si u blahém vědomí jak
toho študovaného hlupáka sebral
Od té doby nevnucuji nikomu
poučení nechodím přednášet k
ničemu se nenabízím o nic se ne
ucházím Zvláště přednášky po
važuji skoro za hříšnou ztrátu
času Několikráte jsem byl svěd
kem jak posluchači považovali to
za akt milosti pro přednášejícího
že ho poslouchali a pak mu také
zatleskali
Náš lid nám studovaným vůbec
nedůvěřuje Po poučení valně
dychtiv není spíše se mu to pro
tiví Má cak praví svých starostí
i svého rozumu dost
Na dopis ten odpovídá redaktor
časopisu onoho:
Co jste právě přečetli je vzorný
výron toho čemu se říká nálada
Pesimistická nálada jaké se neu
bráníte nikde v žádných okolno
stech v Žádném postavení v Žád
ném kraji Jak ta nálada přijde
ihned poleje svou černou barvou
všechno a co se vám jevilo až
dosud světlým a bílým jeví se vám
zamazaným a černým co bylo
prospěšným to sé ukáže býti bez
cenným moudré promění se v po
šetilost nadějné v beznadějné
Našeho pisatele přepadla také
taková nálada tak strašně pesi
mistická nálada že dokonce pro
hlásil přednášky za hříšnou ztrátu
času
Náš pisatel mluví s despektem
o vzdělání našeho lidu Dlouho
trvá nežli se jednotlivec stane
poněkud vzdělaným oč teprve déle
to musítrvati nežli se stane celý
lid trochu vzdělaným! Lid mající
několik vrstev společenských roz
dílný dle kraje ve kterém bydlí
dle tradic ve kterých žije dle po
volání jemuž se věnuje Praví se
že krejčí a obuvníci bývají filoso
fy—a já jich znám skutečně něko
lik těch krejčovských a obuvni
ckých filosofa Proč asi? Že při
sezení celodenním mohou více
přemýšleti nežli na př truhlář při
svém hlučném a pohyblivém ře
mesle Či že křejčovští a obuv
ničtí tovaryši nejvíce ze všech
chodí do světa na zkušenou? Aneb:
Lid evangelického vyznání jest u
nás celkem vzdělanější nežli kato
lického vyznání Zda to nesouvisí
zase-s jeho rodinnými a nábožen
skými tradicemi? Lid v rovinách
středních Čech jest pokročilejší
nežli na horách Dělnictvo orga-
nisované tudíž především tovární
jest vyspělejší než neorganisované
atd Náš pisatel snad má ten
osud že zapadl do kraje kulturně
zanedbaného
Ale jest ještě něco k čemu jest
přihlížeti: Rozdíl věku Jsou staří
a mladí staré generace a mladé
generace Což neni zde opravdu
také spolu rozdíl ve vzdělání neb
aspoň ve snaze býti trochu vzdě
lanými Starý strom se těžko ohý
bá starý člověk se těžko vzdělává
Ale vedle starých jsou tu ještě
mladí A u těchto že by opravdu
padaiy všecky snahy vzdělávací na
skálu že by byly bráchem na stě
nu? Vždyť slýcháme teď na př o
mladém hnutí v Sokolstvu hnutí
tak kulturním tak toužícím se
vzdělávati! Školy nové celý ten
spůsob rooderníko veřejného živo
ta že by nezanechával nijakých
lepších stop v mladých myslích
staršího veřejného života v myslích
generací které jsou dnes již sta
rými? -
A přednášky! Ty Že by nezane
chaly ani v jediném nějakého
dojmu nějakých stop že by ne
povzbudily ani jediného přemý
šleti o tom co slyšel pátrati po
dalším o tom poučení? A když
aspoň v jediném zda Bůh nechtěl
k vůli jedinému spravedlivému za
chrániti Sodomu? Říkávaji mně
často přednášeči a řečníci kteří
dovedou při svém výkladu zároveň
pozorovati své posluchačstvo Že
najdou sice v každé schůzi lidi
zřejmě nepozorné nudící se nebo
se i v duchu řečníkově snaze
chechtající ale že vedle nich zá
roveň vždycky setkají se s poslu
chači pozornými vnímavými u
přeně se dívajícími na řečníka
pohyby své hlavy přikyvujícími
nebo odporujícími "S počátku
mluvím ke všem — pravil mně řeč
ník — jakmile však seznámím se
takto s posluchačstvem pak už
mluvím jen k těm které jsem na
lezl pozornými a vnímavými Dru
hých si vůbec nevšímám mohli by
třebas odejftimohli by spátimohli
by se baviti mezi sebou mně by
to bylo lhostejno neexistují jii
pro mne vůbec Ale těch pozor
ných si vážím a cením neboť u
těch slova má nebudou hříšnou
ztrátou času''
Konečně: všichni ti pesimisté
nechať si představí že by se ne
dály pro vzdělání lidu nejen ty
přednášky nýbrž zhola nic že by
nebyly ani čítárny ani knihovny
ani čtenářské spolky ani schůze a
že by se lid ponechal sobě samé
mu A bylo-li by to pak se
vzděláním lidu stejné jako je dnes
to ponechávám zodpověděti naše
mu pesimistovi Jest mnoho těž
kých úloh společenských a vzdě
lání lidu patří k nejtěžším z těž
kých Fcuilleton
Zdobení hrobů bychom mohli
porovnati k dušičkám ve staře
vlasti Z počátku byly zdobeny
jen hroby padlých vojínů z občan
ské války nyní však se již obyčej
ten rozšířil na všecky hroby Lidé
přicházejí aby co upomínku na
zemřelé položili jim kvítí na rov
dokazujíce tím že dosud vzpomí
nají na ty kteří jim kdysi na tom
světě byli potěchou radostí V
Čechách v den dušiček pálí na
hrobech svých milých svíčičky
chtíce tím naznačiti aby těm ne
božtíkům kdesi na onom světě
svítilo světlo věčného blahosla
venství Tak jako vXechách den duši
ček tak i zde den zdobení hrobů
jest polovičním svátkem Kdo
jej chce světití může ale kdo ne-1
chce nemusí Neděli světití jest
přikázáno tu musí každý od oby
čejné práce ustáti ale v takovéto
polosvátky není nikdo nucen ku
svěcení A přece lidé den ten za
svěcují a to v mnohém ohledu
více než kdyby byli k tomu zá
konem nuceni Věnují aspoň v
jediný ten den vzpomínku mrtvým
Když člověk zemře co tu plá
če co nářku Jeho nejbližší po-
krevenci a přátelé se dlouho ne
mohou spřátelili s myšlénkou že
ten jejž tak milovali nežije více
Nemohou tomu ani uvčřiti že na
místo živoucího člověka leží před
nimi jen mrtvé tělo podrobené
rozkladu které musí býti co nej
rychleji uklizeno aby zdraví a
životy těch pozůstalých neohrožo
valo Bol ztrátou osoby milé
spúsobený však slábne mizí a po
nějakém čase zůstane v pozůsta
lých jen slabá upomínka na osobu
zemřelou Ba stává se že veliký
žal nad ztrátou osoby milované
se promění velmi rychle ve lho
stejnost ba někdy i v nelásku
Představme si jen mladého muže
nebo mladou ženu když ztratějí
druhou manželskou polovici Měli
se rádi želeli srdečně ztráty ale
pojednou na místě mrtvé osoby se
usadí v srdci obraz osoby jiné
živoucí a hned je po smutku Ří
ká se zvláště o ženách že se o
pohřbu manžela nastrojí do ná
padného smutečního obleku aby
na sebe upoutaly pozornost mužů
Nebudu ale sahati ženám do
svědomí však ono to u mužů ne
vypadá lépe Vždyť se ne bez
důvodu říká že muž u smrtelného
lůžka již vyhledává nástupkyni za
umírající Jak to ale vypadá při
takových Ke zdobením hrobu?
Dá-li muž zemřelé ženě věnec na
hrob co tomu říká ta druhá řjvá
Žena Mohla by z toho míti ra
dost mohla by si pomysliti že i
na ni bude kdysi muž vděčně
vzpomínati až zemře Ale kolik
jejich takových? Jsou žárlivé i
na ty mrtvé co? na živé! I ubo
zí sirotci po zemřelé první ženě
musejí často těžce pykati zato Že
otec jejich nedal přednost této
druhé ženě před prvcu Macechy
jsou v tom ohledu již pověstný
tak že se pojem hodné macechy
ani nedá pochopiti
LO 81 tO
aie nue Vžpúiiiucti
klásti květiny na hroby na místě
pálení svíček? Zvláště ten kdo
má svoji květinovou zahrádku
kde si natrhá kvítí mnoholi jen
chce Je to nějaká oběť? Neni
v tom vidřti více lásky když se
na hrobě spálí svíce jako voj? A
pak ty svíčky jsou z vosku vosk
dělají včeličky a včela prý je z
pána Ježíše čela Není to tedy
mnohem krásnější když každý
spálí nijakou svíci na hrobě svých
milých? Mají z toho užitek vče
laři voskáři i obchodníci a kdo
mi co z těch kytiček? Oni jsou
tu sice také zahradníci kteří se
zabývají pěstováním květin ale
co je to a porovnání se svíčkami
kdyby se jich tolik spálilo co se
dnes těch věnců na hroby na
klade?
Ji však nepoložil věnec na žid
ný rov aniž nespálil svíci na hro-
bě svých milých Hroby jejich
jsou rozptýleny po světě a mnohý
bych liž ani nenaiezi věnuji
však věnec vzpomínek přece ně
kterým Nejsou to příbuzní byli
přáteli mými v době kdy jsme
pro spásu lidu pracujícího byli
nadšeni Jeden odpočívá pod po-
lotropickým sluncem dálného Te
xasu druhý uložen jest snad ně
kde na pověstném poli hrnčířovu
ve východní Metropoli Jeden
zemřel smrtí přirozenou jen proto
že neměl dosti odvahy nit života
svého přestříhnouti druhý ji pře
stříhl Oba byli nadšeni pro lep
ší pořádek na světě oba zajímali
se o to aby veškerá bída veškeři
zloba s povrchu zemského zmize
ly Pečovali o blaho celého Člo
věčenstva a na sebe zapomněli
Jak bláhový je Člověk! Stará
se o Jiné a na sebe zapomene Ti
pak o něž se tak pečlivě staral
zapomněli na něj též Bláhovci
vy již chcete svět přetvořiti tak
aby veškerá bída s něj byla od
straněna a aby celé člověčenstvo
žilo jen v blahu a fitěuí Vždyť
nevíte ani co vlastně štěstím jest
Kterak chcete všecky lidí Šťaotný
mi učiniti když ani nevíte jak to
štěstí vypadá? Či myslíte že bo
hatství přinese každému štěstí?
Vždyť jest mezi boháči právě to
lik ne-li ještě více nešťastníků
jako mezi chuďasy Vždyť mno
hý boháč teprve když veliké své
jmění rozházel poznal pravé
štěstí
Tito dva jimž věnce vzpomínky
na hrob kladu byli sice pro opra
vy společenské stejně nadšeni ale
povahami se velice různili Co
jeden byl vždy vážný střízlivý a v
každém ohledu zdrženlivý byl
druhý více méně světák Nu a ten
vážný střízlivý a ve všem zdržen
liví inuí fl:onČil dráhu životní
smrtí přirozenou v stáří 52 roků
kdežto ten nestřízlivý ve věku 55
let zakončil život svůj smrti násil
nou A pak se říká že nestříd-
most zkracuje věk
Kde jsou ty doby Šlechetného
nadšení kdy jsme se domnívali
že to milénium zlatého věku jest
již přede dveřmi? Kam se poděli
všichni ti šiřitelé zásady lidské
rovnosti? Uplynulo jen 20 roků
od doby té kdy se ve městských
osadách česko-amerických fikalo:
"co Čech to socialista ' a dnes
nadšenci oné doby hynou v bídě a
zoufalství Tehdy jsme veškeré
íly a schopnosti své věnovali
myšlénce jíž jsme chtěli obšťast
niti celé Člověčenstvo a dnes tutéž
myšlénku považujeme za poblou
zení mladistvé fantasie A že to
byla jen fantasie toho důkazem
jest skon těchto dvou mužu jimž
vzpomínku tuto věnuji
Takový je život Člověk si
utvoří modlu nazve ji bohem obě
nuje ji svůj život a na konec ona
se mu pod rukama rozpadne v
nivec Lépe je těm kteří si těch '
model utvořejí více tak že když
Be jim jedna rozpadne mají tu v
náhradu jiné Kdo v péči o vlastní
tělo konečně si žaludek pokazí
ztratil svoji modlu právě tak jako
ten kdo blaho své příliš ve styku
s druhým pohlavím vyhledával
Kdo se přílišně všem rozkoším
života oddá přesytí se konečně
tak že jej ani to nejvýstřednčjší
nezajímá Ano í kdo se duševní
práci přílišně oddá časem ztratí
pro ni smysle nebo i na rozumu
se pomate A kdo 86 oddá ide
álům sezná konečně že ídeil
vlastně ani nepoznal Proto nej
lcpším životem lidským' musí býti
život všestranný k žádné jednotli
vé modle života ] se neklonícf
irlYVÍ llUi VKUUtVU) 6íjiCiii Bt
jen o to co právě před rukama
jim leží a co dosáhnouti mohou
Ti se nepachtí po ideálech po
čemsi nedostižitelném nýbrž jen
po tgm co jim život v dosah při
vede Tém pak leckdos položí
věnec vzpomínky na hrob kdežto
na výše podotknuté dva pamatuje
snad jen sám Józa
Jeho život zachráněn
Chamberlairťs CoUe Choilera and Diarr
hoea Betnedy'
"Jsem jist ie Cbsinberlain'a Colic
Cholera and Dlarrboea Remedy jednou
zachránil ml život" praví A £ Lata
lette z Gregory Lund i Dg Clark Co
Mo "Byl jsem na tom tak Spatně ie
lékaři naděje se vzdali Když jsem
byl na tom jii nejhůře jeden z mých
sousedů přioenl láhev Chamberlaln's
Colic Cholera and Dlarrboea Remedy
vzal jsem bo a dostalo se mi okamžité
úlevy Ziby jsem vstal a chodil To
bylo před devíti roky a dosud jsem pH
plném sdraví Od té doby lék onen
mám stále doma a vidy ho míti buda
Jest nejlepší m na svite Ua prodej a
viech lékárníků
Tfedpldcejle tvým přátelům neb
tndmym do Čech Ilotpoddřť itofi
powe S 160 rotní