2
JPOKROK ZÁPADU
Senátor Kcar proti rozpínavosti
Před měsícem přinesli jsme
zmínku o tom Že senitor Hoar
mil v senátu pozoruhodnou řeč ve
kteréž odporoval přijeti návrhu
usnesenfjímž filipínské ostrovy by
prohlášeny byly za území náleže
jící ku Spojeným Státům Otázka
filipínská je nejdůležitější jestli
ne jedinou otázkou politickou ny
nější doby a bude bez odporu
hlavní otázkou v nastávajícím zá
pase presidentském Řeč senátora
Hoara je důkladným příspěvkem
k objasnění této otázky a proto
dojista zavděčíme se čtenářům
když důležitější její části předlo
žíme Mluvil mezi jiným:
"Stojíme vstříc otázce o kteréž
možno říci že jest zřejmě a patrně
otázkou konstitučního práva otáz
kou mezinárodního zákona otáz
kou práva a spravedlnosti aneb
otázkou obecného prospěchu
"Otázkou konstituční jest: Má
kongres to právo dle naší ústavy
aby držel v poddanství proti vůli
státy podrobené?
"Otázkou mezinárodního práva
jest: Může který národ právem
postoupit! jinému národu svrcho
vanost nad jiným lidem proti vňJi
tohoto jenž nadvládu jeho svrhl
prohlásil svou ueodvislost zřídil
si vlastai vládu nad kterým nikdy
neměl ve 'skutečnosti kontrolu z
jehož území byl vypuzen a kterýž
odevzdati jest mimo jeho moc?
"Otázkou práva a spravedlnosti
jest: Máme my právo pokořili a
držeti pod svými nohami proti
jeho vůli lid s kterýmž jsme jed
nali co se spojenci jehož neodvi
slost jsme povinni respektovatí
kterýž zřídil si svou vlastní svo
bodnou vládu a kterýž nám důvě
řoval? "Otázkou obecného prospěchu
jest: Je-li to k našemu prospěchu
abychom hleděli obchod svůj šířiti
pomocí děl a bodáků?
"Všechny tyto otázky můžeme
položiti spůsobem praktického ob
jasnění položením otázky jiné zda
li máme činiti to co jsme učinili
činíme a hodláme učinit! v případě
Kuby ascb co jsme učinili čišíme
a co někteří z vás hodlají učiniti v
případu filipínských ostrovů
Ústava praví že kongres má
přijmouti pravidla a opatření ku
správě území a jiného majetku
Spojených Států To podmiňuje
že můžeme nabýti a spravovati
území jež bychom nabyli a pou
žívati jiného majetku tak jako
našich lodí válečných naších děl
aneb pevností neb arseaálů Však
ú?emí jako jiný majetek můžeme
nabýti pouze jen k účelům kon
stitučním a nemůžeme nabýti ho
a spravovati k účelům nekonsti
tučním Nuž jeden z konstituč-
ních účelů jest ' připustiti nové
státy do Unie To jest jedním z
účelů za kterýmž naše ústava byla
sestavena Proto můžeme nabýti
a držeti i spravovati území majíce
účel tento na zřeteli Však držeti
lid v poddanství a držeti jej za tím
účelem pouze není cílem ústav- i
ním Naopak to jest cílem jaký i
ono pokolení jež sestavilo ústavu
a prohlášení neodvislosti prohlá
silo za nespravedlivý a ohavný
proto po mém náhledu nemáme
ústavního práva nabýti území za
účelem abychom drželi je pod
robené v stavu poddanství neb
služebností proti vůli jeho lidu
Zde dlužno poznamenati Že
' jsme aa blipinských ostrovech ne
nabyli žádné půdy asi jiného ma
jetkuvyjma něco obecných budov
Při každém jiném rozšíření území
' Snoi Států Sooiené Státv stalv
se majitelem rozloh půdy Spoj
Státy byly vlastníky obecných po
zemka tas jaito viasiuuy uucvue
pozemky na severozápadě postou
pené jim starými státy Však ve
Filipínách nemáme žádného vlast
nictví Tam lid vlastní své role
příbytky a města Ostatní patří
řádům církevním Filipi&ané přejí
i učiniti to co naši angličtí před
kové učinili v dávných dnecbkdyž
Anglicko bylo ještě katolickým
Lid obával se že církev zmocní
e veškeré půdy a proto přijat byl
zákon o neprodejuosti statků
Musíte buď nechati lid filipínských
ostrovů abjttuto záležitost sám si
urovnal aneb musíte vzítí na sebe
ta obtížnou povinnost urovnalí to
za něho Však koupě aneb výboj
tam jest koupí aneb výbojem pou
ze jen svrchovanosti a ničeho ji
ného Je to svrchovanost nad
lidem kterému nebude nikdy do
voleno jí provádltí aneb v ní se
poseti V tomto případu jsme
jik opakuji nekoupili žádný ma
j Uf podnikli jsme pouze
l — i mchovaaczti říafilipia
r ' ") c -""-i cjlj llizi
obecné pozemky majetek Španěl
ska které bychom koupili a za ni
zaplatili Ty vrchy Železa a ty
valouny zlata a ta pole koaopě
nesoucí — hodláte majitele týchž
zbaviti jejich spravedlivého práva?
My koupili pouze poddanost a nic
jiného A poddanost to je právě
co zákon národů prohlašuje že
koupiti nemůžete
Právo kongresu zbaviti se úze
mí neb jiného majetku Spojených
Států na kteréž se v této debatě
odvolává co na základ vašeho kon
stitučního práva může v jistých
případech nésti sebou právo pod
danosti osadníka na půděLikterou
vlastníme Však tam jsme ne
koupili žádnou půdu Ty vrchy
železa ty valouny zlata ta pole
konopě tabák cukr a kávu ne
soucí nejsou naše leda že bychom
chtěli nejdříve míti za to že mů
žeme od Španělska koupiti pod
danství kteréž onen lid už setřásl
kteréž Španělsko nemohlo prodati
kteréž nemá trvání v spravedlno
sti ani právu Pak ale můžeme
jiti a říci že ústava Spoj Států
nevztahuje se na territorie a že mů
žeme vzíti majetek soukromý to
hoto lidu k účelům obecným bez
jeho svolení
Je známo že obyvatelstvo fili
pínské hodlá zbaviti mnišské řády
jejich nesmírných držav majetku
nemovitého Oni jsou katolíci
avšak cbtí učiniti to co katolické
Anglicko učinilo dávno před refor
mací — zabrániti vzrůst držav cír
kevních nesmírných a cenných
rozloh pozemků jichž lid má za
potřebí Jak já tomu vyrozumí
vám smlouva naše ukládá nám za
povinnost potvrditi majetnické
právo těchto držav a to jest jedna
z věcí kteráž popudila onen lid k
rozhodnému odporu O spravedli
vosti jejich požadavku nehodlám
uvažovati
Zdali neocenitelné a nezmaři
telné zásady lidské svobody budou
v prach zašlapány americkou re
publikou a jestli její velká hradba
a pevnost americká ústava ne
dobytná zvenčí bude zrazena ze
vnitř to je 'nyní otázkou Chce
snad někdo tvrditiže sestavovate
lé ústavy aneb lid kterýž ji přijal
uvažovali za cíl a účel své vlády S j
mocí obmezenou to co prohlášení
neodvislosti prohlásilo mimo sprá
vou moc kterékoliv vlády a na
úkor přirozenému právu? Alexan
der Hamilton praví že prohlášení
neodvislosti je základní ústavou
každého státu Nemohl jsem na
lézti ani jedinou věhlasnou auto
ritu starší než dvanáct měsíců pro
používání práva a mócijež si kon
gres nyní osobuje aby vládl neod
vislým národ lm a territoriím o
kterých se neočekává že stanou
se státy Až do vypuknutí této
války pravý opak byl považován
za ~ patřičný náhled v této otázce
Spokojím se pouze s několika au
toritami Mezi těmi jsou Daniel
Webster William H SewarJ
vrchní soud Spojených Států a
fames Madison
Daniel Webster pravil v senátu
dne 23 března 1848:
''Despotické vlády mohou míti
territorie a vzdálené državy proto
že despotické vlády mohou vlád
nout! jim různými zákony a růz
ným! epůsoby My něco takového
nemůžeme Oni musí býtí z nás
částí nás samých aneb cizinci
Myslím že vidím oastupovati
směr kterýmž změní se ústava
této země v neforemnou obludu v
kletbu 9 místě' požehnání v pod
státe V rámec cestě j &é vlády ne
zakládající se na všeobecném za
stoupení ani na rovností nýbrž
112 sejkřiklavsjší S5rovsostLA já
myslím že se v tom směru bude
pokračovati neb že je nebezpečí
ze se ouae poicracovai7~ az tato
unie se rozpadne na kusy Já
tomu odporuji dnes a odporoval
jsem tomu vždy Nechť kdokoli
váhá aneb prchá já pokračovati
budu v zápase"
Pokrajováni bod
"S radostí a uspokojením odporou
čím Cbamberlains Colic Cholera and
Diarrhoe Remedy" praví lékárník
A W Sawtelle s Hartford Conn
"Jedna dáma aviděvii lék tento ve
výkladní mé skříni pravila ml: Věřím
ze lék tento minulého MU zachoval
mi iivot — a vychvalovala výborné
vlastnosti jeho tou měrou že rozhod
nul jsem se v budoucnosti jej odporu
ěovati Nedávno přišel ke mni do
lékárny nijaký pán stíiený kolikou v
té míře ie k těmi klesnul Dal jsem
mu dárku léku tohoto a pomohlo do
to Opakoval jsem dávko a za patnáct
minut opouštěl lékárno úsměvem na
rtech a ae slovy ie jak liv tak dobře
se necítil" — Na prodej všech lékárníků
Ze soskromé korcspcsdccce Lvi
Tolstébo
Opětně laskavostí jistého příte
le hraběte Lva Tolstého dostal se
nám do ruky překlad dopisu jejž
Tolstoj obdržel od jednoho ze
svých ctitelů v lidu [německém]
Uveřejňujeme dopis ne proto Že
by bylo v něm originelních my
šlének nýbrž jako zajímavý a po
učný příspěvek jakým evropským
mužem jest Tolstoj a jak jeho vliv
sahá i do nejširŠích vrstev všech
národností a jak právě tyto široké
vrstvy vzhlížejí k němu s plnou
důvěrou Dopis z něhož podrob
nou adresu pisatele i podpis ne
třeba uváděti zní:
M 6 března 1900
Velectěný pane hrabě! Jako
muž údu a přítel pravdy a sprave
dlnosti zajisté dovolíte mně pro
stému muži z lidu Šlechetný pane
hrabě s důvěrou k Vám se obrá
titi Právě čtu náhodou kritiku Va
šeho znamenitého románu "Vzkří
šení" Bohužel knihy té koupiti
si nemohu neboť my ranění voji
nové dostáváme většinou neoby
čejně skrovnou mzdu Nuž jako
invalida mám k vám prosbu z nej
vroucnějšího přesvědčení a z nej
hlubší duše své: napište pane
hrabě duchaplné dobré dílo proti
válce — vojna proti vojně! nechať
jest obsahem jeho
Súčastnil jsem se dvou váleč
ných výprav pruského vojska r
1866 — 1870 a zatracuji z hloubi
duše válku neboť učinila mi ne
výslovně nešťastným My ranění
vojínové býváme větším dílem tak
mizerně placeni že jest nám viru
styděti se že kdysi jsme byli vla
stenci Já ku příkladu dostávám
za svoji pravou ruku v útoku na
St Privát 18 srpna 1870 prostře
lenou deaně 80 říšských pfenigů
věru mnohý pes lovecký spotře
buje více na svou výživu A přece
Btonal jsem po léta se svojí dva
kráte prostřelenou pravici Již r
1866 súčastnil jsem se války proti
Rakousku a bojovav u Trutnova a
Hradce Králové dosti hrůzy jsem
uviděl Koku 1870 byl jsem jako
tese vista znovu povolán a jak již
sděleno při útoku na St Privát
dostal jsem ránu do pravé ruky a
to po délce dvakráte Ztratil jsem
své pěkné postavení [bylť jsem
tehdy 'sládkem] a již nikdy více
nemohl jsem ho nastoupiti- Od
té- doby nemohl jsem se už více
zotaviti — neboť to vlastenecké
nadšení záhy se rozprchlo a vojí
na invalidu odbývali by nejraději
mizerným pfenigem aneb almuž
nou Takovým jest vděk otčiny!
Moje vroucně milovaná choť
před čtyřmi lety následkem toho
skončila sebevraždou poněvadž
se na stará léta bála chudobince
proto raději zemřela Rozumí se
že myšlénka tato po delší čas v ní
utkvěla až stala se choromysl
nou Od té doby kdy moje mile
ná choť smrtí byla mi vyrvána
filosofoval jsem často v tichosti o
bídě lidské jsoucnost Manžel
ství jako moje nepřestává smrtí
vyvolené neboť založeno jest na
nejvroucnSjší lásce kteráž přetrvá
smrt i hrob Avšak bolest ta pro
pozůstalého jest velmi veliká To
liko vědomí že jsem mravně či
stým člověkem chtějícim vždy jen
nejlepŠÍ zachránila mne od po
dobného osudu
Nechať i ve světě — kde lidé
jtn jako cvičena zvířata pobíhají
nejsouce schopni více myšlénky
jiné nežli jak by k vůli mrzkému
mamonu se obelstfvali —-platím:
za podivína cítím v sobě tu bož
skou myšlénku míru kteráž v
♦♦konání na hůř' t-k fcrásEČ jest
vyjádřena' Proto šlschetoý pane
hrabě ještě jedenkráte prosím
abyste napsal dobré dílo proti
vojně Dle mého nejvroucoějšího
přesvědčení jest válka toliko ob
chod ve velkém — obchod ctižá
dostivých a mocných se štěstím
národů v A jakých hrůz tam člo
věk zažije! Nikdy nezapomenu
těch nářkův až do kostí pronikají
cích! Lidé kteří jakživi sobě ne
ublížili vraždí se jako bestie A
pak 'eště ubohé otrocké duše k
torna Boha na poiioc přivolávají!
Mému souseda roztříštěna byla če
list ubožák bolestí až zuřil jako
šílenec běhaje sem a tam v úpalu
slunečním neměl ani vody aby
svoo hroznou rána ochladil - Náš
velitel korunní princ Bedřich [po
zději šlechetný císař Bedřich] prá
vem napsal tehdy do svého denní
ku: "Válka jest ironií aa posel
ství spásy"
NuŽ prosím ještě jednou šle
chetný pane hrabě: napište dílo
dobré proti válce! Při Vašich
výborných darech ducha byl by to
velkolepý obraz jaký jit od dob
Kantových napěla nebyl A viro
bjlo by hodno dílo takové potu
práce šlechet niko vyl
Jakkoliv jsem jen chudým mu
lem přece směle o sobě říci mo
hu Že byl jsem již od dětství pro
pravdu a spravedlnost zanícen a
tato útěcha i v mých nevýslovných
bolestech zachránila mne před za
hynutím Podotýkám ještě ie
jsem po celý svůj život nebyl tre
stán vůbec sděluji tuto jen úplnou
pravdu kterouž každé chvíle mi
lze dosvědčiti
Máme-li příležitost v život a
shon těch kupců ' nahlédnout!
shledáme brzo s jakou úžasnou
rafinovaností navzájem se snaží
ošizovati Jest zrovna rozkošným
— kdyby jen nebylo tak příliš
smutným — vidMi pravý lidumil
s jak náboŽensko-vlasteneckými
posufiky se tito ubozí lidé snaží
oklamávati požadujíce při tom
naprostou poctivost jod chudáka
Tu zavzní slovo "Vzkříšení!"
jako mohutný zvuk zvonů z vyš
ších oblastí Dejž Bůh pravdy a
spravedlnosti aby brzo přišlo!
Velectěný pane! Pro lidi v prav
dě šlechetné proniknuté duchem
pravého křesťanství a evangeliem
lásky k lidUvu není žádných me
zí národnostních Jim kmenová a
náboženská nenávist kterouž moc
ní padouchové velký dav navnazu
jí jest z hloubi duše protivnou
ZaŽilť jsem sám kterak pokojně
jsme roku 1 866 u Hradce Králové
se zajatými Rakušany svůj skrovný
oběd pojídali Nebylo lze uvěřiti
že tito mírní lidé před několika
hodinami ještě ehtěli vražditi
Jsem jak již řečeno chudý
muž - jemuž o živobytí těžce jest
bojovati a jenž v mládí nabyl jen
nejnutnějšího školního vzdělání
prosím vás tedy velectěný pane
za laskavé prominutí Že jsem se
však přece čtením a bádáním sna
žil poučovati zdá se jest základ
ním rysem moji bytosti vlastno
sti již jsem po své vroucně milo
vané matce sdědil
Žijte blaze Šlechetný pane hra
bě — Bůh zachovejž vás ještě
hodně dlouho na Živě chraS a
opatruj vál ku blahu ubohého
trpícího lidstva „ L
To přeje z celého srdce váš
upřímně váš milující J K vojen
ský invalida Samost
K úpravě platily učitelských
Učitelstvo české opětně skla
mané a roztrpčené politikou če
ských poslanců vznáší před veřej
nost tento protest:
"Staročeši roku 1889 ku konci
sněmovního období právě před no
vými volbami dali učitelstvu dar z
milosti:
Nejchudšímu z chudých nabídli
100 zlatých osobního přídavku se
slibem že úprava bude brzy pro
vedena:— K nešťastné té "úpra
vě" došlo až před volbami roku
1894 —
MladočeŠi roku 1900 na sklon
ku sněmovního období před nový
mi volbami nabízejí učitelstvu dar
z milosti:
Nejoižším z nízkých tříd učitel
ských platů chtějí přidati 100 zl
osobního přídavku se siibem že
úprava bude bezodkladně prove
dena — K úpravě by pak sku
tečně došlo až ku konci příštího
období před novými volbami asi
roku 1906 — —
Jménem 8000 kolégů za néŽ
Český učitel mluví odmítáme toto
nedůstojné jednání s českým uči
telstvem! - -['-r -r-
Třicet iet chodí učitelstvo "po
své české poušti bez klidu bez
oddechu stále trýzněno sžírající
ffii ?trotmi o skývu chba- - Sot-
tva po vyčerpání veškeré energie
tolika tisíc inteligentních pracov
níka došlo k ubohé částečné po
věstným zemským hospodářstvím
diktované také úpravě už znovu s
napjetím všech sil všechno učitel
stvo musilo se bití za úpravu no
vou Tak třicet let trpělo za
hříchy nespáchané — — —
Letos konečně — po 3oletém
trádání na poušti — pevni oče
kávalo že dojde do zemi zaslíbe
né: —
Člen klubu pslanců "svobodo
myslných" redaktor J Anýž náš
návrh na sněmu podal vůdce dr
Eogel deputaci ujistil že klub
bere tento návrh za svůj všichni
členové klubu pro svou osobu uji
šťovali učitelstvo přízní a ochotou
ks konečné úpravě —
Klub se však na sv Vojtěcha
sešel a rokoval o tom má-li ná
rodní učitelstvo míti méně než
státní sluhové I třídy nebo jen
II třídy [600 nebo 700 zL] -
Třicet let jsme byli rozrušováni
starostmi o chléb vezdejší Vlast
ní naie povolání nás neuživilo:
jríasienía hodinařením kostelní-
čením jsme se přiživovali do dlu
hův a do hanby upadli mnozí z
nás touhu po dalším vzdělání ztrá
cejí své apoštolské působení mezi
lidem proklínají jsou zoufalí jsou
vyhladovělí ale jsou tak pevní a
tak sebevědomí že za mírku čo
čovice [too zlatých z milosti] ani
za tu cenu aby tomu kdo málo
má bylo ubráno a dáno tomu
kdo je v nejnižší z nízkých tříd
našich ani za tu cenu nezradí bra
tří svých:
"Svou inteligencí svou prací
svým významem vyrovnáme se
všichni nejnižším státním úřadnf
kúm proto svorně všichni žádáme
konečné úpravy jakou mají státní
úřadaci v nejnižílch Čtyřech tří
dách dietních Příštipkářství od
mítáme!' Samost
FeolUeton
Při psací posledního feuilleto
nu mne naplnil zajisté nějaký pro
rocký duch Tam jsem vyslovil
přání aby mi tak nikdo hezky
vynadal a než ješti tiskařská čerfi
na tom přání uschla už jsem to
tu mil A jak pikné zbožné z
posvátných úst vycházející Tak
jen poslechněte:
"Jak nevěra člověka zhovaditi
dovede toho důkazem je článek v
Pok Záp — — Co tu hnusu co
tu kalu v několika slovech
jak souditi budou o vás dítky
dáváte-li jim příležitost čisti tako
vý výkal řmoucí se z pera bfdáka
víry i studu zbaveného Ze něco
tak neskonale zlothlého může
projiti bez protestu — čtouce
onomu zhovadilci přisvědčujete
Dále v témže článku zmiňuje se
onen otrapa Józou podepsaný"
atd — To jsou samá krásná sva
tá slova jež stojí v Katolíku a
pod nimiž jest podepsán reverend
Jan Vlček A víte zač se mi
těch posvátných slov od vzdělá
nébo pána dostalo? Inu jen na
to že jsem napsal co si zbožné i
bezbožné duše v South Omaze
vypravují o jakémsi páterovi kte
rý byl od tamtud povolán kamsi
jinam aby i tam Šířil jedině pra
vou mravnost učení katolického
Můj roztomiiý breberent Vlček se
tím cítil fiáko potrefeným a za to
na mne vylil ten dar ducha svaté
ho ve spasobě výše položených
svatých slov
Jak známo strávil i Karel Hav
líček rok v semináři chtěje býti
knězem Četl jsem kdesi o tomto
pobytu Havlíčkově v ústavu pro
výchovu kněží že si d&lal pilné
záznamy všech nadávek jimiž je
ctihodný pan profesor poctíval
Přednášky ty se děly tehdy v sa
mospasitelné němčině a Havlíček
k těmto německým nadávkám při
pisoval zároveň i české překlady
Ale bylo jich veliké množství k
nimž vhodný český překlad při
psat! nemohl k nimž pak jen při
pisoval: "unuebersaetzlich" totiž
Že se ta dotyčná nadávka do češti
ny přeložili nedá Tím dokázal
Havlíček že jest ~ němčina v na
dávkovém oboru daleko dokona
lejší než čeština Proč pak ten
pan Vlček nesáhnul raději k té
dokonalejší němčině a nevynadal
mí po německu? " Byl by líní do
cílil lepšího výsledku u vybranosti
slov a pak ze čtenářů Katolíka by
tomu byl každý nerozuměl
Ale tak již je to aa tom svčtž
Když kněz svede počestnou ženu
muže přivede o rozum z mozolů
chudého lidu vede Život bezúzdný
jest posvátnou osobou velebným
pánem před nímž se tentýž lid v
pravou Kiaui a íuvc tuu- uva i O
není otrapa ani zhovadilec ntii
zlotřilec aniž bídák těchto nadá
vek si saalnnžf žlovEk který po
ctivou prací sebe a rodinu Živí a
ku všeobecnému dobru ze vší fíly
své pracuje To jsou výsledky té
vychvalované nauky křesťanské
Něco podobného o čemž si lidé
v So Omaze vypravují stalo se
již bezpočtukráte ba ještě horší
věci a žádný pak nenapsal o knězi
tako 'ém že jest zhovadilec otra
pa a p Ostatně jestli si p Vlček
přeje cosi bližšího o té vici vy
zvědět! ať se na to přeptá hned
u pramene v So Omaze samé
Tam nalezne dosti svých bývalých
oveček které z úcty a lásky ku
svému bývalému pastýři mu vše
povidí s textem kdežto já tu vic
mám již z druhé raky
Zárovefi mne tento "výron
ušlechtilé" duše páni Vlčkovy po
učil že ta samospasitelná církev
katolická se svými sluhy božími
je stále stejná nezmíněná a ne
omylná — v nadávání Což neví
pan páter a jiní jemu podobní Ie
by mu navzájem mohl ještě dů
kladněji vynadat! človlk který
ani do ládaé školy nechodil? To
nadávání se dnes ponechává li
dem kteří ve své cboczcaosti du
ševní svým nepříjemným pocitům
jinak ulevit! nedovedou Na úro
veň" takových se chtěl pan Vlček
posta viti nebo je ješti před
stihnout!? Také jedním z potrefených mý
mi feuilletony se přihlásil náš
souseď pan Kořisko Ale podí
val se na můj íeuilleton v č 68
nějak s nepravé strany Napadl
prý jsem ho a jeho kapelu kdežto
já vlastni vzal v ochranu tu Chu
dou holku před napadením kritika
Osvěty že to nebyl kus frivolní
aspoB ne v té míře jako právě
před tím provozovaný kus Nevin
ní vinníci Jestliže tedy kus Chu
dá holka byl přece v Osviti za
frivolní prohlášen pak tu před
léhala nějaká příčina jiná Nu a
tu příčinu jsem nehledal jen já
ale i mnozí jiní lidé v orchestru
Aspofi se nedá žádná jiná příčina
uhodnout! nemá-li se hledati do
konce v účelu ku kterémuž diva
dlo ono dáváoo bylo
To ostatní co p Kořisko ve
svém zaslánu píše nemá s mým
feulletonem zcela nic společného
a jest asi míněno na adresu koho
si jiného Za to dám milerád p
K příslušný kredit jen to bych
mu radil aby se příští tak příliš
ně nerozčiloval Píše tam že se
chtěl vyhnouti osobním třenicím
jimž se místo ve sloupcích "řád
ného časopisu ' nevyhražuje — a
to napíše do časopisu u nijž za
městnán jest Což to nenahlíží
že tím prohlašuje Osvitu za časo
pis "neřádný?" A pak dále píše
o "pokrytecky strannických zprá
vách": Co pak to prosím bylo
za referát o té frivolní Chudé
nolce? Nevinní vinníci nebyli
frivolní Chudá holka byla — to
nebyla "pokrytecky strannická
zpráva''?
Nejlépe se ale povedl ten závě
rek p Kořiskovi: "Bude-li si pan
pisatel přáti dalšího vysvětlení
jsem ochoten podati mu je "tíslnt"
před veřejností ať jen k tomu
určí vhodnou dobu" Tak to tam
stojí a to je přece jako do pračky í
Veřejné vyzvání na souboj — ale
ne snad na takový jaký odbývali
tí dva ČÍSané v Paříži o černi
podáváme zprávu na jiném místě?
Pan Kořisko st asi přeje souboj
řečnický ne nadávavý a tu mne
něco napadá Za 14 dní bude
ten sokolský bazár který má trva
li po celý týden Bude to vyža
dovati bohatý program aby se na
každý den něco nového uspořá
dalo co by táhlo Výbor pořá
dací bude asi v nesnázi kterak
tak dlouhý program vyplnili Což
abychom tak tomu výboru slav
nostnímu vypomohli a na jeden
večer položili náš turnaj? Ze by
to táhlo! Postavili bysme se do
posice — sekundanty bysme ovšem
také museli míti — a pak bysme
spustili í Nevím ještě j?k by to
bylo lepší zdaž oba najednou
nebo jeden po druhém ale věřte
zajímavé by to bylo Zdvihá
tedy tu rukavici a k tomu turnaji
řečnickému se nabízí ve vší sluš
nosti Józa
PHUI vlásek V těchto dnech
vAdckého hádání j§ flnln f aoáé
s radostí uvítati kaídý nový lék který
vyhlášenými muži vědy je schválen
Pouze před několika málo roky byla
to Dra Kocba míza pro souchotiny
Brzy nemocní ze všech stran svita
sjeli tm do BerlÍD v Německu aby se
dali léčit od onoho výtečného učence
jehož jméno bylo objevy v souchoti
nách a cholerových bacilech nesmrteL
ným učiněno vzdor tomu I samo Jmé
no tohoto léku bylo jil zipomenuto
Obyčejná kaSICka od starého černocha
kočího pHpraveuá v případě otoko
kloubů před nedávnem ukázala se biti
pacientovi prop$$Q$i$í v edísés dss
rif cloroísfčnf léčení od proslaveného
lěkare
Není to vždr naneivfš vědecké a
drahé lécěbí 60 úlevu přináší To
bylo dokázáno vs stech ořÍDadA kda
lékařská dovednost tjevni setkala se
nezdarem a Dra Petra Hoboko přivo
dilo vyléčeni Pan i L Wilcox s
Bagneii Mo pila jak následajt: "Bylo
mi obdivuhodně pomoženo Dra Petra
Hobokem Lékař Jeden kterf la zá
roveB odborníkem pravil ml abych v
ošívání léko pokračoval neboť prohla
šuje ie mi saebráoll život Laskavi
t ašlete mi dallf zásobo
KRÁSNÉ ŽENY
Jxtan kfdy obdlrnja to
ny m divkr f Jwwoaidim
voa éhoanoa pleti
Červené triH % nkki
beiv4bná)eiDai plefiry
loji p4rb fcjlcb Mla
B-ntři tak bleieooet
plejT vrátky tvrrenf ao nefc líce oaaafcloer
DodáT&n lením nmUha nnfnl ikn
▼hledá Vtark lyto rt 14 rychle t tnmá
do OUEErf cUpiikiO SALVĚ (lír?
lurnln mmt a pter
JMI t1 BIIIUUI1I ntilfcn_lIB m „
plév v dostal a trku tr#ll Mfkodoe a od-
ik Zjeaaaktktft a dodává tvé dokoaalá
?rV P odMralBje trwle )akaoll
vyráákvakrr akTrav aetm rady Hlhytndr
o— ao1 arial BOBI oadao a mMe-Oaaá
CTwa w BoeiovaiCM aaeakaca