2
Pokrok Západu
Kníže Krapotkln
Lidé velikého nadání jsou světu
dlužni dfa a skutky Lidé zvlášť
—uícloUstflostr a_ osudů zase iíraé
zprávy o svém vývoji a životě
Pamětí knížete Krapotkina mudr
ce anarchisty vznikly asi z pocitu
takového závazku Pisatel ne
mluví téměř o sobě Líčí děje a
poměry kolem sebe A z toho
ústředí sráží a kristalisuje se zne
náhla podoba člověka životná je
dinečná V čem záleží Krapotkinův anar
chismus? Krapotkin věří že člověk ve své
podstatě je dobrý' Zlo jen v po
měrech ve špatném zřízení spo
lečnosti vězí Třeba odstraniti
špatné zřízení třeba je nahraditi
jiným lepším anebo lépe upustiti
ode všeho zřízení! Člověk nechť
zastane ponechán samému sobě
svým dobrým a zdravým pudům
A svět bude nejlépe zřízen A
všíckuí budou šťastni jak na to
všickni mají právo
Takové jest Krapotkinovo vy
znání — Možno-li beze strachu pro
cházeli se ne snad jen po ulici
pařížské kde se hemží policisto
ale po odlehlých cestách v kraji
kde zřídka někoho potkáš — jsme
snad za tuto bezpečnost zavázáni
policii? táže se autor pověstného
"ideálu anarchie' Anebo nás
spíše chrání nedostatek lidí kteří
by chtěli loupiti a vražditi?
Tak anarchism zakládá svoji
theorii Co jindy bývalo a jak
přišlo co nyní jest po tom idea
lism se netáže A anarchism as
poň theoretický je -čirý idealistn
Ten dnešní utěšený "nedostatek
lidí kteří by chtěli loupit a vraž
dit" nebyl jak víte odvěkým sta
vem lidstva Nebývalo jindy tak
bezpečno "na odlehlých cestách'
v kraji A jsme tak trošinku pře
svědčeni že právě nenáhlý vývoj
nenáviděného "zřízení" nemálo
přispěl že bylo pomalu docíleno
dnešní poměrně dosti spolehlivé
bezpečnosti v městě a v kraji
Ale anarchism neuznává zříze
ní Je pro svou osobu individua
listou V jedinci spatřuje vrchol
a účel stvoření" Člověk je sám
sobě účelem Nemá účele mimo
sebe Má právo na sebe Ať tedy
každý sobě žije A nikdo ať mu
nepřekáží ať ho neobmezuje! Ne
boť co překáží a obmezuje je zlo
A rodí zase zlo Proto buďo4stra
něno vše to Zřízení zákon před
pis společnost orgány autorita
stát Stát se svými donucovacími
prostředky je nej větší Škůdce ne
boť je obmezovatelem individua
Ať samovládný či socialistický
stát Stát je nepřítel budiž zru
gen: - ' '
Tak přišel Krapotkin ke svému
arnachismu?
Jak se vůbec stane člověk anar
chistou? Petr Krapotkin býval kozáckým
důstojníkem Měl vědecký zá
klad Byl horlivý nadšený pěsti
tel zeměpisu V carské službě
podnikal výzkumné cesty v nej
zadnější Sibiři Pořičí Amuru ohle
dal Výsledky svých pozorování
' uložil t učeném spise Mladý ještě
ani eis zjednal až pczcrscst
a uzninf kruhů vědeckých Opu
stil vojenskou službu Bez mála
třicetiletý dal se zapsati na univer
šitu Otec bývalý generál za ne-
vřel na syna který se tak 'zvrhl
Mladý Šlechtíc musil se sám pro
tloukat životem Pracoval a stu
doval Zeměpis byl mu oblíbe
ným koníčkem Zhotovil mapu
severní Asie kterou vědecký t vět
přijal za základnu dalších prací
Zeměpisná společnost jmenovala
Krapotkina svým tajemníkem Z
— bývtiefao kozaa stai - se byi uče
nec Krapotkin horlivě zasáhl do
otázky probádání severního po
břeží Nové' Zemlje Jmenován
vůdcem výpravy chystané za tím
účelem Lee ministerstvo nepo
volilo prostředky S ruské výpra
vy sešlo O něco později vyprave
na výpr rakouská Weyprechtová
Payerova A ta potvrdila domněn
ko mladého zemězpytce Za
účelem zeměpisnýcn prací vyslán
pak Krapotkin do Finska A tu
na svých toulkách samotářských
mladý muž bystrý pozorovatel
vznětlivý a hluboko cítící prodě
lal zvláštní převrat ve své duši
Zželclo se mu chudého venkovana
finského živícího se těžkou prací
zápasícího nuzně s krutými pod
mínkami neúrodné půdy a drsného
podnebí daněmi těžce sevřeného
Nadšence vědy přepadl zvláštní
stesk Přísahal vzdáti se pro svoji
osoba radostí jaké skýtá iivot
nssíail si zanechali vědeckého bá
člai a věnovati se zcela dobro —
tríeCio lidstva
Citová stránka překonala roz
umovou Co bud ubohý jedinec
pláten trpícímu lidstvu? Vykoná
nějaký účelný a mnoho bezúčel
ných skutk jbyukYUjkli(
mu pocitu soustrasti uoetuje
se Bude pomáhati pomoc ský
tat! kde buie možno Jak cit a
svědomí přilíráže Ale síly jedince?
Co svede člověk sám? Málo skoro
nic! Jen v celku v organismu ve
zřízení byla by síla Ke všemu
třeba zřízení: ku práci vědecké i k
dobročinné Ale bez zřízení?
jako člen uiené společnosti mladý
učenec dosti prospěl zeměpisné
vědě A mohl ještě positivně pro
spěti Kolik naproti tomu prospěl
trpícímu lidstvu jako osamělý ve
službě anarchie sešedivčlý snílek?
Kdo odváží míru jeho zásluhy?
♦ #
Zřízení společnosti je dosud tak
nedokonalé! Zde je prospěšno
jinde zřejmě poškozuje jedince
Odlidšťuje člověka na příklad! Na
nižším stupni vzdělanosti zdobila
lidi schopnost účinného soucitu
Druh druhu pomáhal v nouzi a
strasti A dnes?
— Váš soused může zemříti
hlady anebo vražditi své děti —
nic vám do toho není píše hlasa
tel "ideálu anarchie'' Je to věcí
policie Žijete vedle sebe a sotva
se znáte nic vás neslučuje všecko
je spíše zřízeno k tomu aby vás
oddělovalo od sebe a když jiné
pomoci není obracíte se ku vše
mohoucímu — státu aby učinil
čeho třeba
Proto citlivý myslitel zanevřel
na zřízení Je bezcitno mechani
suje člověka Čiuí jej pouhým
kolečkem velkého stroje - Jediná
spása je — komunismus
— Komunismus je nejlepší zá
klad individualismu — ne onoho
který pudí lidi do války všech
proti všem jaký dosud jedině byl
uznáván nýbrž individualismu
který by znamenal plný rozkvět
schopností člověka svrchovaný
rozvoj všeho co v něm vlastního
klíčí svrchovanou úrodu ducha
citu a chtění
Pro svůj poetický sen dovedl
idealista Krapotkin trpět Své
nevoli nad nedokonalostmi zřízení
dával vždy bezohledný výraz Co
chvíli se cciťoval yc sporu s plat
nými řády Snášel ztrátu majetkn
osud psance i okovy a vězení
Jako Tolstébo Něchlúdov odho
dlal se sdíleti osud s nižší třídou
lidu A tu v něm uzrálo přesvěd
čení — Začal jsem chápali že pře
vraty to jest doby náhlých vývojů
a změn právě tak jsou vrozeny
lidské společnosti jako nenáhlý
vzrůst a pokrok
Geolog probudil sociologa A
toto své přesvědčení umínil si
y&tnnyatí řástupŮBJ Úkol ÍJÍ2S8-
telský považovati za své povolání
životní Vrátil se na Rus přišel
do plného kvasu let osmdesátých
Vedle jiných tiihilibiú zatčen
Po dvou letech podařilo se mu
prchnouti z kasamat petropavlov
ské pevnosti Toulal se po Anglii
Francii Belgii a Švýcarska Vša
de slovem i písmem šířil svůj filo
sofický názor o potřebě bezvládí
Také ve Francii odseděl si dvě léta
tuhé vazby Tryzen" žaláře však
považoval jen za nezbytný důsle
dek svého povolání Pouhé "epi
sodky" Podnes jako vetchý sta
řec podrytébo zdraví je psancem
živě se pérem pěstuje idey kte
rým se zasvětil a ve chvíli prázdné
svůj zamilovaný zemězpyt
Sám o správnosti cesty přesvěd
čen kterou volil — zda o ní do
vedl přesvčdčiti i jiaé? :
Vzpomínka na Alfonsa Dandeta
U pKlůitiaóbii ódhaieuí pomní
ku Alfonsa uaudeta v Nimes ve
Francii minul měsíce uveřejnil
slavný provencalský básník Fréde-
vr:i - ikj„„ii„ t„_'
lil AMJ9lft ' V llVUfCUC IVCf W
vzpomínky z mládí slavného auto
ra "Jacka" a "Numy Roumesta-
na jehož byl nejmilejším příte
lem
"Bude tomu brzy 37 let" vy
pravuje Mistral "co Alfons Dau-
det stal se tajemníkem vévody de
Morny Ovšem byl to pouhý čest
ný úřad neboť mladý Daudet při
cházel nanejvýš jednou měsíčně
poptat se na zdraví a rozmar své
ho příznivce jenž byl tehdy pre
sidentem zákonodárného sboru
Mimo jiné drobotiny napsal tehdáž
Daudet rozkošnou milostnou bá
sničku "Les Prunes již záhy
celá Paříž uměla nazpaměť Vé
voda de Morny jenž ▼ jakémsi
saloně slyšel tuto básefi dal si
básníka představit a poněvadž se
do líbil věnoval mu svojí přízeň
Daudet byl také vskatkn hezký
hoch se světle kaštanovým vla
sem černýma očima a dlouhými
brvami a počátky vousu Bujný
jeho vlas spadal mu až na šíji To
bylo tak nápadno že vévoda po
pohladil mu vlídně vlas a tázal se:
"Nuže básníku kdypak si dáte
ostřihat tu paruku?" A básník
pokaždé odpověděl pokloniv se:
"Příští týden pane vévodo ''
Ale vévoda jehož Daudet zvěčnil
ve svém románu "Nabob" se toho
nedožil
Tehdáž byl příští autor "Tarta
rina z Tarasconu" jak náleží vese
lý hoch V ťouze poznati všecko
odvážný upřímný a vždycky ho
tový k činu vrhal se bez rozmý
šlení do všeho co mu slibovalo
život světlo radost a rozčilení a
toužil toliko po dobrodružstvích
Měl v Žilách ohnivou krev
Vzpomínám si ještě na onen ve
čer kdy jsme večeřeli "u zeleného
dubu'' znamenitém to hostinci v
okolí Avignonu Pojednou za
slechl Daudet hudbu taneční zába
vy jež provozována pod terasou
na níž jsme seděli skočil s výše
čtyř metrů a propadl se mezi ré
vovím přímo do středu tančících
kteří jej v první chvíli považovali
za ďábla Jindy zase skočil střem
hlav s mostu přes Gerd nemaje
ani potuchy o plování aby zjistil
hloubku řeky byl by se stal zaji
sté obětí své odvážlivosti kdyby
jej byl jakýs rybář hákem nevy
táhl Jindy zase procházel se ne
ohroženě na úzkém zábradlí mo
stu jenž vede na ostrov Bartelas
se a běhal po něm jsa neustále v
nebezpečí Že spadne do Rhony a
křičel aby pozlobil některé pří
tomné šviháky: "Odtud jste sho
dili mrtvolu Bruneovu ano mar
šálka Brunea do vody'' Milí
AvignoSané měli zajisté sto chutí
připravit mu osud nešťastného
maršálka a rovněž jej hodit do
vody neboť takovéto žerty mohou
je rozvzteklit
Maršálek Brune byl totiž roku
1815 luzou avignonskou jež jej
obviSovala ze zavraždění princez
ny de Lamballe přepaden v ho
stinci zastřelen se svými dvěma
pobočníky vlečen ulicemi města a
shozen 8 mostu do vody
O podobných kouscích Daude
tových vypravuje Frédéric Mistral
ještě lecos a před tím již vylíčil v
jazyku provencalském dlouhou řa
du střeštěných kousků jichž jevi
štěm byly většinou hostince v
okolí Avignonu a Arles a jichž se
mimo Mistrala a Daudeta zúčast
nili též známí provencalští básníci
Pierre Grivolas á Anselme Ma
thieu Ale vždycky byl 'Alfons'
jak Daudetovi v Provenci říkali
vůdcem Zpíval z plna hrdla ná
rodní písně svého rodného kraje
až hostinský jej úpěnlivě prosil
aby byl iíiclii ty í nepřivolili na
krk policii Líčili mu následky
procesu ale Daudet žádal důrazně
knhu cizinců a pravil zcela vážně
s největší důstojností k hostinské
"Kdyby ti kdykoliv milá paní
někdo ať komisař ať četník nebo
podprefekt chtěl činiti nesnáze
ukaž mu jen tuto škrabanici A
kdyby tě zlobili piš mi do Paříže
ručím ti za to ' že jim jak náleží
zahraj u" A přese všecky námitky
a odmluvy zapsal Daudet sebe a
svoje soudruhy do knihy proven
calský Pomník Daudetův v Nimes
jeho rodišti jest dílem slavného
pařížského sochaře Falguiéra So
cha které zvlášť čestné místo na
nejvíce frekventovaném nimes
ském náměstí vykázáno předsta
vuje autora "Jacka" "Tartarina
z Tarasconu' atd sedícího u pra
covního stolku Koncepce je ve
Iezdařilá Krásná hlava pravicí
podepřena zrak upřen do dálky
je to živý melancholický Daudet
posledních let Odhalení se zú
častnili ministr Leygues pařížští
félibří (členové provencalských
spolků členové akademie atd
Co torna fikáte?
Wy níWrlme -!n stoUra oiin'
knUf irvml kutiu-u který neiuiu lii rv
n lék tu Hap Catarro Care
P J Cliene t Co nmjltťii T"Uio 3
My nitrprani J-nx-mall p V J Cbeury po Ir
roka uináyidie VJ ca pnrtlvtlio a pcl bl
ríbo rt vfcv-h Jho obchodních traoraacirb
riMnrn Mhftpiiého k rvieul JakébokoU
jbcbodoítiorivfcjuu }úi firma nelni
WEST TRA CX
vrilíooo-ondnt Mkarnici Toledu' O
WALOINO KINA A M IÍV1K
veLobbrn Iťkarnícl Toledu C
HniruraUrrbCureMolri vnitrné In
iijic ihuio nm kre a řlliiií hlíny ťnvi
trní r-li Kii-rma a prodej u fken
UrniLi rm lírť-r
Hlf ťainllT Pilulky Jaoo nejleD!
JEIru ra Žižku
Kráané dva lhografované obraij
iiředstavujíci řeské velikány Hom a
Žižka hodící se pro spolkové a veřejní
místnosti jakož i pro rodiny mátne
oynf na skladě Prodávám je oba po
£100 aneb co prémii k Pok Západu u
úplatek 50c Vokrok "tfpada
Faraefi oo Jedna
tel ae hledají
Moalton la
Krvavá literatura
Proti šíření tak zvané krvavé
literatury se ozvalo již nesčíslně
rt -ctsfřť via:
tak i zde Nedávno zase si počali
chicagští čeští novináři navzájem
vytýkati šíření krvavé literatury
ale k praktickým výsledkům to
ještě nikdy nedošlo V pražském
časopisu Samostatnost nalézáme
o tomto předmětu krátký Článek v
němž se dí:
Boj inteligence a všech oprav
dovějších živlů proti krvavé lite
ratuře není v nijakém poměru co
do vzájemné síly a rozsahu Z
inteligence zavzní tu a tam v ča
sopisectvu a novinách nějaký pro
test domluva výstraha a poškle
bek ale více nic soustavného se
posud nepodniklo na zničení této
hydry — krvavá literatura jinak má
zatím úplnou volnost k rozšiřová
ní se a volnosti té také plně vyu
žívá V Praze Hynkovo nakla
datelství ve Vídni několik firem
německých šíří pomocí své sítě
kolpoltérů tisíce a tisíce svých
stosešitových draků mezi nejširší
mi vrstvami kteréž stravu tuto
slepě kupují a chtivě hltají
Soustavnější práce by vyžado
vala: i větší pozornosti a bedlivosti
se strany novinářstva a časopisec
tva — tu by ovšem nejenom páni
Hynkové nýbrž i red "Národní
Politiky"
'Národních Listů"
musily dostati svůj zasloužený vý
prask za to Že dávají za své ro
mánové přílohy stejně krvavé jedy
jaké vydává p Hynek jen že snad
v "lepším" stylu
2 více přednášek o krvavé li
teratuře ve spolcích všech (čtenář
ských vzdělávacích dělnických
rolnických živnostenských i "mě
Šťáckých") 3 spolupůsobení učitelstva ve
škole skrze děti i mimo školu pří
mo mezi lidem
4 podobné spolupůsobení stu
denstva 5 organisování případného boy
kotu proti vydavatelům krvavé
literatury proti půjčovnám i proti
lidovým knihovnám které by
"krváky'' nechtěly vyhodili ze
svých skříní a pranýřováním těch
osob kteréž by měly přímou neb
nepřímou účast při této zlověstné
fabrické výrobě -
6 zakládání veřejných — obec
ních event' zatím spolkových —
pokud možno bezplatných kniho
ven a čítáren
O jednom prostředku proti čet
bě krvavé literatury dovídáme se
ze Slaného Tamnější musejní a li
terární spolek "Palacký" vydal a
po městě rozhodil zvláštní leták
"Nečítejte krváků!"
Rozkol ve strané mladofcské
objevuje se znova na povrchu a
šíří se měrou nebývalou Ve stra
ně mladoČeské byly již od let de
vadesátých patrny dva proudy:
proud radikální a čistě státopráv
ní a proud oportunní a "novora
kušácký" Prvý bral kořeny a
oporu v radikální části hnutí po
krokového jež se prohlašovalo za
levé křídlo mladoČeské a věřilo v
její obrození Druhý proud ideově
a vnitřně však setrvával v tradi
cích politiky staročeské a bral po
silu ze živlů realistických které
rovněž chtěly mladočešství "ob
roditi" Celá vnitřní strannická politika
strany svobodomyslné je plna kon
fliktů mezi těmito dvěma proudy
Radikální preud z počátku vítězil
byv hnán a podporován setrvač
ností volebních agitací proti Staro
čechům Avšak vítězení to trvalo
jen asi 3 léta a resoluce nymbur
ská je poslední trofejí ~ toho prou
du Od pádu koaličního minister
stva a nastolení vlády Badeniho
opanoval pole proud oportunní
Během té doby udály se však i
vážné změny-v oněch politických
směrech ze kterých oba proudy
mladoČeské braly opory Pokro
kářství samo žáby počalo se roz
dčlovati ve dva směry z nichž
pokrokovější a sociálnější směr
toužil po vystoupení ze strany mla
doČeské v jejíž obrození nevěřil
Směry ty se také r 1897 skutečně
rozpoltily a vedly k utvoření sa
mostatné strany radikálně pokro
kové a později i btrany státopráv
ní jež obě dnešní mladočešství
potírají
Avšak i směr realistický od del
ších let postavil se znova nepřá
telsky proti straně mladoČeské a
letos ustavil se rovněž v samostat
nou stranu politickou jejíž pro
gram ve většině zaujímá vůči
Mladočechům stanovisko nepřá
telské Tyto zevní zjevy vlak
dosud nedotkly se proudů asi v
lék
Fro regulování celého systému nestává ničeho lepšího než
2r Kngitft Jtinig'
Jež vyWl vcíkery ne moce ialudeřnf a Jaternf čistí krev a navracují
cliuť k jídlu Jeit to nejobllbenčl&í domácí prostředek a
ks diva se mu přednost
S§ ' navrácení
mladoČeském poslaneckém klubu
ani ve straně mladoČeské Byly
sice tu a tam sváry nedorozumění
a potyčky 1 mezi příslušníky obou
proudů ale přes to jednotnost
klubu i strany všemi možnými
spůsoby byla chráněna a slepo
vána a různice utajovány
Teprve v poslední době rozpor
mezi radikálním a oportunním
proudem nabývá zase ostrosti a
příkrosti takové že stává se důle
žitým zjevem politickým Hlasová
ni o zastavení obstrukce proti zá
konu o nováčcích zdá se že tvoří
mezník v dalším jednotném trvání
klubu mladočeských poslanců i
strany mladoČeské
Spor tentokrát nedal se ututlati
jen uvnitř klubu nýbrž dostal se i
ven před voličstvo Vystsupení
Grégrovo na Mělníce bylo prvou
pumou vhozenou do sentimentál
ních vod mladoČeské politiky a
sotva že účinky její byly pracně
zažehnány vrhá novou pumu posl
Sokol ve Vys Mýtě a vše ukazuje
na to že boj obou proudů povede
se i dále a snad není daleka prav
dy ta fáma že se jedná o vystou
pení radikálních poslanců z klubu
a splynutí jich a jich stoupenců
se stranou státoprávní (radikální)
Víme dobře jak radikální proud v
klubu poslaneckém byl ideově vě
decky i pracovně slabým proti
proudu oportunnímu a víme také
dobře íe byl si těchto slabin vě
dom a jen proto se svým radikali
smem vystupoval plaše a nejistě
— ale to v dnešních napjatých po
měrech — myslíme — nebude již na
dlouho překážkou k rozpadnutí se
klubu
Může se snadno opakovati ve
větších rozměrech historie "mla
doČeské sedmičky'' a historie "ví
tězných" voleb z r 1 891 Punkta
ce nové jsou stále na obzoru a tu
již i politická chytrost káže aby
před tím zrodila se nová punktač
ní oposice poslanecká
A pak začneme od jedničky
znova
samost
0 Bosnž a Hercegoviné
O poměrech jaké v těchto kra
jinách jihoslovanských panují
možno si učiti aspoň částečný po
jem přečtením následujícího vý
ňatku cestopisného: Cestopis ten
pochází z pera chorvatského léka
ře který píše:
: Co se týče blahobytu vůbec
ujišťuje lid bosenský jednomyslně
že za turecké vlády byl větší než
dnes Zde však není možno pou
štět! se do analyse o této věci je
likož nejlepŠím ukazovatelem ho
spodářských poměrův měly by býti
dle moderních vědeckých zásad
statistické Číslice a těmto přece
nejen v Bosně a Hercegovině ale
také jinde nelze naprosto yěřiti
Proto se raději podívejme na to
jak vypadají bosenská pole a domy
hospodářská stavení a dobytek a
lépe posoudíme hospodářský stav
v Bosně než pomocí všech úřed
ních číslic
"Ze Záhřebu odejel jsem 30
Července večer Když svítalobyl
jsem již v údolí řeky Bosny První
pohled na zasetá pole a na houští
ba na lesíky tvořící meze na di
voký břeh řeky na kupy sena
uprostřed rolí a pastvisek poučil
mě že národ je zde ještě pastý
řem "Nejen "Turci" ale také pra
voslavní křesťané jsou hotoví za
páliti všecko nad hlavou ať by to
dopadlo jakkoliv Kdyby ně
kdo vyzval národ db boje anebo
na svatbu více by jich odešlo do
boje' Tak přesvědčoval mě jeden
sedlák Poslouchaje to vzpomněl
jsem na náš národ zde (v Chor
vatsku) na Podraví Posaví Sla
vonii: je-li možno i pomysliti sobě
aby tento národ zapálil vše nad
hlavou ať by to dopadlo jakkoliv!
To není naprosto možno I mine
více než sto let nei bosenský ná
rod přiučí se tomu tak že dům
před jinými íčky pro
zdrarí
stane se kulturní pevností jakou
jest zde"
Abychom rozuměli jak je mož
no zapáliti vše nad hlavou po
slyšme jaká jsou to hospodářská
stavení v Bosně:
"Kuča" (dům) je kuchyně pří
zemní dřevěná bez podlahy
Špatně pokrytá doŠkami 'Zgrade'
(stavení) jsou malé místnostisbité
z různých krátkých prken anebo
správně řečeno jakýchkoliv kme
nů pokryté nepořádně slámou a
kukuřičnými stébly "Košara"
je ohrada pro dobytek upletená z
houští omazaná a pokrytá blátem
Vrchol však hospodářské zaned
banosti i bídy jest tento fakt:
"Dne sedmého srpna časně ráno
jakmile svítalo dal jsem se na
cestu do Varcar-Vakufa Po cestě
jsem viděl co jsem do té doby
neviděl: Jak se vozí seno bez
vozu Podťali lidé košatý strom
na větve složili jak uměli kupu
sena Za kmen zapřáhli voly — a
jelo se Viděl jsem za chvíli i
vůz celý ze dřeva nebylo v něm
ani jediného hřebíku A jak to
bylo uděláno! Kola (možno-li je
tak zváti) byla více hranatá než
kulatá"
"V Šechovcích viděl jsem po
prvé nějak sbitou postel možno-li
za postel pokládati dvě prkna jež
s kouta ve stěně tvoří na podlaze
čtverúhelník Kromě sena oděvu
a vlněných koberců není na po
steli nic jiného" Ani v Chorvat
sku nespí každý na posteli zvláště
v letě když na čerstvém seně od
počívají i starší lidé Ale každý
ženatý člověk (každý "park") má
svůj pokojíček s úpravou ba s
krásnou postelí jež jest největší
chloubou mladé snachy Pro příští
matku jest to nad míru důležitá
věc Ale jak je to v Bosně!
"V okolí Trávníku (vesnice Do
lac a Graovik) vešel jsem i do
jedné pravoslavné chýše a zůstal
v ní rozmlouvaje s hospodyní asi
jednu hodinu Hospodyně rodila
před několika dny Bylo mi tMVn
podívali se na ni a na vše kolem
ní: nikde postele nikde nic bílé
ho leží na podlaze na kuse něja
kého oděvu a zase jsem mysli! aa
náš národ zde: Kolík ještě projde
času než bosenský poddaný zved
ne se k oné kultuře na níž stál
před csmasským vpádem? Pod
tureckou vládou náš národ nejen
Že nepokročil nýbrž šel ještě na
zpět Parcstrcj hnaný olejem
Jedna s nejvetiích dráh na paiiflckém
pobřeží rozhodla te nahradili uhlí olejem
ku bnanlparostrojfi Jestli zkouška setká
se se zdarem Jest ovsem otázkou V oble
du tom líU se od pověstné Hostnttar'a
Stomach Bltters kteráž setkává se t rs
hodným úspěchem po 50 roků v léčení ne
mocí žaludečních lak nciáživnostl ípat-
ného tráveni a žlucnatosti Nezkousejte
neznámá léky když tento bezpečny a
vyzkoušený lék od každého lékárníka do
stati mažete Zkuste láhev a budete
přesvědčeni Sesli ( vás teslabený systém
posílí viš slabý žsludek a usuatiaí mu za
žívání potravy požitá a když to se stane
ta zdraví musí následovat!
-Xo~-JEar£ŽG
' Kdo se chce letos podívati na
výstavu učiní dobře když si po
jistí místo ihned poněvadž později
bude velice nesnadno místo ob
držeti Firma F Brodský 4 Co
1389 Second Ave New York
zastupuje všechny evropské linie
a může každému pósloužiti dle je
ho přání Firma F Brodský & Co
má jednatelství pro následující li
nie: North German Loyd přes
New York Baltimore a Galveston
Hamburg Americao Line Red
Star Line Holland-Xmerican
Line Compagnie Générale Traas
atlantique American Line White
Star Line Cunard Line a Anchor
Line Dověděti se ceny přeplavu
a lístků železničních stačí zaslati
poštovní lístek 38tí
stoatoitostooioaoitostoltostoitoito
Pánfln úřaáníkfiin spolko
Ůíetnf (obchodní) knihy JaV Ledgt
tra 'ournala denní knihy a jiné- oi
Tác nahoru a Pokroku Bkdsu
0lMO000krOtooaa000fcOk
E