2
Pokrok Západu
: '
i
i i
( -1
f i
l ~
Všem osvíceným Čechům zvtášté
svobodomyslným spolkům!
Snad nentve Spojených Státech
jediného čtenáře svobodomyslných
časopisů českých jemuž nebylo
by známo že povstala v Chicagu
začátkem tohoto roku nová orga
nizace stoupenců duchovní svobo
dy jíž dáno bylo jména "Stráž
Osvojených"
Jak už název tento napovídá
má to býti sdružení zástupců svo
bodomyslných spolků jež uzná
vají toho potřebu aby podnikly se
nějaké kroky na obranu českého
jména proti sektářským ostouze
čům kteří vylíčili nás na základě
vylhané statistiky před americkou
veřejností jako lidi spustlé pouze
hrubým požitkům oddané a v sc
bevraídě vyváznutí ze svých neře
stí hledající
Sdružení toto stalo se již sku
tkem a bylo od osvícených kraja
nů našich uvítáno s upřímným
nadšením a s velkým povděkem
Celá řada svobodomyslných spol
ků vyslala již do "Stráže Osvoje
ných'' zástupce a ty které dosud
zastoupeny nejsou přihlásí se za
jisté co nejdříve Každý svobo
domyslný spolek — ať podpůrný
vzdělávací nebo zábavný — může
ke "Stráži Osvojených" přistou
piti a jmenovitě vítány jsou spol
ky dámské neboť (praví se v pro
hlášení zásad "Str Osv'') pouze
svobodná vzdělaná a osvícená
žena může vychovávat silné bdělé
a uvědomělé pokolení
Výbory na něž vložena přiroze
ně hlavní Část práce — totiž vý
bor organizační tiskový a vzdělá
vací — zahájily už svou činnost a
jde nyní o to aby také svobodo
myslné spolky v jiných osadách
českoamerických přistupovaly ke
"Stráži Osvojených'' po případě
aby zakládaly její odvětví a udržo
valy čilejší intelektuelní spojení s
původní zdejší organizací
Přátelé duchovní svobody cti
telé myšlenkového pokroku vy
všichni kteří máte ve spravedlivé
nenávisti pokrytectví náboženské
násilí a útisk pověry: probuďte se
k činu — jeť svrchovaný čas aby
svobodomyslní Češi ve Spojených
Státech začali nový život! Není
dost na tom že jsme se vymknuli
z poručnictví kněží a z poddanství
církví — my musíme sami sebe i
svou mládež vzdělávati musíme ji
vychovávati ve svých zásadách a
vštěpovati jí své přesvědčení ne
mají-li naše děti znova propadati
náboženské pověře a nemá-li svo
bodomyslnost mezi Čechy ameri
ckými už s naším pokolením vy
hynouti "Stráž Osvojených" jest
organizace nejenom obranoá ný
brž zároveS vzdělávací a konání
osvětné práce na všech stranách
jest hlavním jejím povoláním
"Stráž Osvojených" chce se po
čtivě snažiti o povznešení našeho
svobodomyslného školství tak aby
se stalo skutečnou vychovatelkou
osvíceného dorostu chc? podpo
rovat! zásadně svobodomyslné ča
sopisectvo a pečovati o zakládání
knihoven a čítáren pro dítky i do
spělé — samé to úkoly s nimiž
musí každý vzdělaný krajan ze
srdc6 souhlasili Aby pak proni
kala tato zušlechťující činnost
"Stráže Osvojených'' také živým
slovem do nejširších vrstev našeho
lidu budou pořádány soustavně
vzdělávací přednášky a schůze z
nichž první bude odbývána v ne
děli dne jo kvcíni V ČV A S
Škole
Nuže svobodomyslní rodáci v
Chicagu i jinde neváhejte přilo
žiti s námi ruce k dílu buďte nám
nápomocni v agitaci pro věc do
brou žádoucí a naléhavou — pů
sobte ve svých spolcích k tomu
aby plistupovaiy k Stráži Osvo
jených" a bez odkladu vysílaly
tam delegáty Poplatek zastou
peného spolku obnáší pouze ti
ročně a — opakujeme znovu —
každý spolek jemuž není svobo
domyslnost planou frází bude ve
"Stráži Osvojených" srdečně ví
tán nechť má jinak účely jakéko
liv
Všecky dotazy zodpoví ochotně
tajemník "Str Osv" V Čada 59
Fisk St Chicago lil
Za tiskový výbor "Stráže Osvo
jených'' B Bittner M E Zemanova
předseda tajemnice
Jste li Ltížen revmatUmem zkuste
Cbamberlain' Pain Baltn Nebude
via to stati ani cent nepomůže li vám
Jedním použitím zbaveo budete bole
§tí Hojí též pohmožděnin a vy
mknutiny o třetina rychleji nei jiné
léky Ďíznutf pálení oznobení bole
ní na prsoa a v boko otok mandlí a
jiné o toky vvléěí w rycble použitím
Jeho Kaidá láhev zaručena- Cena
a ra ett
Carl Schurz proti expansi
a imperialismu
(Pokračováni)
Který spravedlivý Člověk po
tom všem bude chtít popírati že
Filipiflané byli našimi spojenci
že byli oprávněni s naší strany ku
veškerým ohledům jež náleží jed
něm spojencům od druhých a
když naše vláda odepřela jim sly
šení při vyjednávání o mír kte
rýmž rozhodnuto mělo býti o je
jich osudu a pak za jejich zády
koupila je jako stádo dobytka od
poraženého společného nepřítele
že dopustila se tak hanebného
skutku zpronevěry že není divu
jestli pachatelé se za to nyní sty
dí a hledí ohavnost toho před
svým vlastním ukrýti všelikými
vytáčkami? Však v pravdě jak
smutný to zjev kterýž nám po
skytují podpisatelé "předběžné
zprávy" kteří dovozují jelikož
nebyla žádná formální allianční
smlouva uzavřena — totiž proto
že FilipiSané důvěřovali v ameri
ckou čest a v přespřílišné důvěři
vosti opomenuli to co vyjednáno
dáti si stvrditi písemně nežli za
počali boj společný proti společ
nému nepříteli — že proto po
zbyli veškerého práva k tomu
abychom je ctili a s nimi jednali
co s našimi spojenci
Komisaři dovozují že neod
vislost nebyla nikdy Filipíncům
slíbena a toto dovozování rovná
se dřívějšímu Ovšem také v
ohledu tomto není žádná písemná
smlouva podepsaná některým
oprávněným Američanem Aniž
na tom záleží zdaliž naši koisu
lové aneb admirál Dewey učinili
nějaký formální slib neodvislosti
Filipi5anům O to se nejedná
Jedná se o to zdali jsme dal'
Filipiňanům jakoukoliv příčinu k
domněnce že po porážce společ
ného nepřítele tato republika uzná
jejich neodvislost a zdali jsme je
v této domněnce ponechali když
bojovali proti společnému ne
příteli Dne 22 července 1898 gen
Anderson oznamoval sekretáři
války: "Aguinaldo prohlásil di
ktátorství a stav obležení na všech
ostrovech Lid očekává neodvis
lost'' Jakou příčinu měli očeká
vati že tato republika uzná jejich
neodvislost? Nejlepší na světě
— příčinu čestnou pro ně i lid
americký Oni věděli že když
započala válka proti Španělsku
my hlučně odmítali jakoukoliv
myšlénku výboje a prohlásili že
Kubánci právem mají býti svo
bodnými Oni věděli že ve všech
ohledech jež po našem mínění
dávaly právo Kubáncům ku neod
vislosti lid filipínský méi nároky
ještě větší Byli ty to považovali
za urážku velké a velkodušoé ame
rické republiky rt íti jakékoliv po
dezření že naše ujišťování neso
beckosti našich úmyslů jsou pou
hý humbuk a že mezitím co osvo
bozujeme jeden národ jsme schop
ni pomýšleti na podrobení sobě v
poddanství národa jiného poně
vadž si území jeho přejeme Slo
vem jak z mnohých jejich pro
hlášení vysvítá oni očekávali svou
neodvislost proto žc věřili že
americký lid jest lidem poctivým
a že americká vláda jest vládou
poctivou a v této důvěře působili
co naši spojenci proti společnému
nepříteli
My je ponechali v té domněnce
pokud působili Jest pravda že
V YY2S&i£giC£e VZníi3L
myšlénka abychom je oloupili o
zaslouženou neodvislost Byla
liž pak administrace aspoň tak
poctivá aby jim oznámila že
zklamou se ve svém očekávání ne
odvislosti? Nikoliv! Naopak
administrace dala tajně nařízení
kossul&m a velitelům sby neči
nili žádné sliby Filipiňanům
kteréž by mohly býti v cestě pro
vedeni zrádných úmyslů Však
FilipiSané sami byli ponecháni v
té blažící důvěře po tak dlouho
pokud služby jejich co našich
spojenců měly pro nás jakou ce
nu Proto pravím že ač nebylo
žádné písemné smlouvy kterouž
by se jim neodvislost zaručovala
naše slavné prohlášení při počát
ku války že to bude válka osvo
bozovací a ne dobývačná a naše
ponechávání jich v domněnce v
očekávání neodvislosti a přijímání
jejich pomoci c spojenců tvořilo
slib tak úplný a mravně závazný
že jest věru těžce postřeh no ui
jak který poctivý člověk může se
zapomenouti aby jej bral v po
chybnost Když Španělé byli poraženi
všude a Manila padla a naší fili
pínští spojenci nebyli nám k po
třebě ta nařídila administrace
naše komisi míra v Paříži aby
vyjednala se Španělskem o po
stoupení svrchovanosti nad Fili
pinama — ne lidu oněch ostrovů
nýbrž Spojeným Státům Nuž
chci dokázati a to doufám že k
uspokojení každé mysli nepředpo
jaté Že toto jednání bylo nejvčtší
zrádou na baších hlásaných zása
dách a jednou z největŠích haneb
ností jaká kdy spáchána byla ja
koukoliv vládou KdyŽ jsme za
počali válku proti Španělsku na
osvobození Kuby nemohli jsme
zapírati a nezapírali že Španělsko
historickým právem jest v držení
svrchovanosti na Kubě Však
tvrdili jsme že Španělsko svou
tyranickou a špatnou správou a
útiskem pozbylo práva k této
svrchovanosti a ač španělské voj
sko bylo dosud v diŽení hlavních
měst a přístavů a značné Části
vnitra země že iid na Kubě po
vstav proti Španělskému útisku
dobyl si právo ku vlastní svrcho
vanosti Proto jsme slavně pro
hlásili v oné pověstoé resoluci v
kongresu nejen že Španělsku musí
býti vypuzeno z Kuby nýbrž též
Že lid Kuby "právem býti má a
jest svobodným a neodvislým'1
totiž že svrchovanost Španělska
nad Kubou není déle platnou
nýbrž že náleželi má a již ve
skutečnosti náleží kubánskému
lidu samému
Jak se toto vztahuje na případ
Filipín? Jest skutečností nikým
nepopíranou že španělská svrcho
vanost historicky nebyla o sic
větší na Filipínách nežli na Kubě
Že Španělský útisk byl právě tak
velkým na Filipínách jako na
Kubě Obyvatelstvo filipínské po
zvedlo se proti útisku jako Ku
bánci Případ Filipiňanů byl proto
tentýž jako Kubánců s tím rozdí
lem že FilipiSané docílili mnohem
většího zdaru válečného a zřídili
mnohem lepší a silnější domácí
vládu nežli Kubánci tak že na
Filipínách Španělé nejen že po
zbyli morálně právo ku svrchova
nosti jako na Kubě nýbrž ztratili
je tam vůbec Právo FilipiSanů
ku svrchovanosti v jejich zemi
bylo podle našeho vlastního uzná
ní větší nežli ono Kubánců Prá
vo Španěiů ku svrchovanosti nad
Filipínami bylo námi samými zne
uznáno Slovem i skutkem jsme
v podobném případu na Kubě tvr
dili že španělské nároky přešly
právem na lid oné země A přece
ty španělské nároky jež jsme sami
úplně zneuznali uznali jsme za
platné abychom umožnili Španěl
sku prodati nám naše filipínské
spojence A ty nároky jsme tedy
koupili ačkoliv jsme véděli dobře
že Španělsko je ve skutečnosti
pozbylo a že nám nemůže ničeho
odevzdati avšak my koupili stín
ábyCiiúiii ii:uuli uzvuiúuii podstatu
obyvatelstvu Filipín jemuž dle
našeho vlastního doznání právem
náležela To jest to směšné a
opovržení hodné postaveni do
něhož uvedena byla velká ameri
cká republika jednáním své admi
nistrace Vím ovšem dobře že schytralí
právníci mohou nalézti nějakou
kličku aby přesvědčili lid kterýž
chce tak přesvědčen býti že po
mezinárodním právu Španělsko
mělo posud zdánlivé právo svrcho
vanosti která} z mravního stano
viska pozbylo a ve skutečnosti
ztratilo a nemohlo je odevzdati a
že to jsme my mohli koupiti a oni
prodati Však zdaliž taková klička
uspokojí naše svědomí a chránili
bude naší čest? Většina z aás
naučila se ze zkušenosti rezezná
vati mezi třídou lidí kteří ve svém
jednání s bližními řídí se vnitřním
mravním citem práva a kteří ne
sníží se k tomu aby využitkovali
bezpráví i když zákon dovolil by
jim učiniti tak beztrestně — a
jinou třídou pozůstávající z osob
jež předstírají býti slušnými
úctyhodnými však u nichž mravní
právo nic neváží a kteří neváhají
dopustili se jakéhokoliv mravního
bezpráví k vlastnímu užitku stře
žíce se pouze aby nedopustili se
porušení zákona První třídu na
zýváme "gentlemany '' a takových
si vážíme a jim důvěřujeme Dru
hou třídu nenazýváme -— aspoS
bychom neměli nazývatí— gentle
many neboť v jejich přítomnosti
cítíme že si máme dáti pozor na
kapsy Nedejme se v tomto ohle
du klamati Ten kdo používá vše
likých kliček zákona aby docílil
nepravých výhod sad svým bliž
ním může třebas vyvarovat! se
kázníce ale proto přece nenf po
čtivým Člověkem
A teď táži se Vás s úplnou váž
ností zda-li koupě té španělské
svrchovaností nestaví americký lid
zřejmé do té druhé třídy? Jk
smutně nejistou byla naše vlastní
administrace ohledně původu na
šeho práva ku té svrchovanosti!
Dne 3i prosince 1898 ve svém
nařízení o "blahovolné assimila-
ci" jež ve skutečnosti vlastně bylo
prohlášením války proti Filipiňa
nům pravil president McKinley:
"Zničením španělského loďstva v
přístavu maniUkém námořní eska
drou Spojených Států a následo
vavším pak dobytím města a vzdá
ním se španělského vojska docí
len byl v podstatě výt oj ostrovů
filipínských a zrušena tam španěl
ská svrchovanost Podepsáním
smlouvy míru mezi Sp Státy a
Španělskem dne 10 t m a ná
sledkem vítězství amerických zbra
ní správa budoucí a vláda na fili
pínských ostrovech postupuje se
Spojeným Státům Ku splnění
práva svrchovanosti takto nabyté
ho'' — nařídil ihned vojenskou
okkupaci
Že toto nebylo spravedlivým lí
čením skutečnosti — totiž že
jsme tehdy ještě nenabyli žádná
práva smlouvou míru kteráž tehdy
nebyla ještě schválena a nebyla v
platnosti a ž jsme nenabyli Fili
pín výbojem neboť o ně bojujeme
až dosud — to snad připustí kaž
dý Vždyť i president sám doznal
to o několik měsíců později když
pravil ve své řeči v Pittsburgu:
"Pokud nebyla smlouva míru
schválena což se stalo pouze sedm
týdrů po vydání nařízení svrchu
uvedeného neměli jsme žádného
práva mimo město Manilu záliv a
přístav Španělsko bylo v plné
državě ostatku souostroví'' To
doznání bylo správným na jak
dalece se vztahovalo na naší auto
ritu však bylo to patrně mylným
vzhledem o stavu Španělska ne
boť každému je známo že Španěl
sko nejen Že nebylo v plné državě
ostatního souostroví nýbrž nebylo
v državě žádné části téhož vůbec
Tak zvané ostatní souostroví bylo
v državě jestli kýmkoliv tedy
lidem téhož — patrná to skuteč
nost kterouž však president této
republiky přehlédnul
Konečně pan Day bývalý sekre
tář zahraniční a předseda komise
kteráž vyjednala smlouvu míru
přichází ku pomoci a prohlašuje
otevřeným listem že jsme nenaby
li Filipíny výbojem neboť praví:
Spojené Státy nikdy nepodniknu
ly tak dalece jak vím zmocnění
se cizích zemí pouhým právem vý
boje — nýbrž pouze koupí zapla
tivše $20000000 za ně Však on
nepraví ve svém listě co každému
je známo že jsme koupili něco od
Španělska co Španělsku jiŽ nepa
třilo a co ono nemohlo odevzdati
a neodevzdalo jak k naší škodě
pociťujeme jelikož od té doby ne
ustále zanášíme se vražděním na
šich bývalých filipínských spojen
ců kteříž hájí oprávněné nároky
uuu uaiezejiui i Konecnn pí icnazi
president a chladně tvrdí ve své
zprávě že filipínské ostrovy náleží
nám "po právu a spravedlnosti"
5'P° právu a spravedioostií"
Pozorujme to se stanoviska mra
voučného kteréž pro poctivé lidi
jest tím jediným stanoviskem Co
jest v pravdě naše postavení? To
též co mocného a bohatého Člově
ka kterýž by schytrale zneužil
důvěry chudých a slabých lidí
aby je zákonniíým kejklířstvím a
násilím oloupil o to co jim náleží
a pak by blahosklonně řekl svým
obětím že Prozřetelnost tak naří
díla pro jejich -dobro a uložila mu
povinnost 'kterouž nehledal
Pokrajováni bud
Jíte připraranl? Náhlá nevřasné
změny nyuějM roční doby nejenom
krutě doléhají na lid se dlabou sotibta
vpu tělesní ale na lidi vůbec a mnohé
případy chřipky na venkově I v městě
s objevují Můžeme tudíž dle zpráv
z pevniny evropské s jistotou lile
déti vstříc Jinému všeobecnému úto
ku této dné nmoci N tisfe
případů chřipky jznítueiiy jsou z
Francie kde celá města jsou v její
spárech vnikla i do Iulle a Velká
Britanie náí nejbllžsí soused metlou
tou trpí 0'ázka "Jde pfipraveut?"
jest proto včasná Nepustíme se do
podrobností všeobecného léčení v
případě že by chřipka na náí úíok
učinila dle pouze podotkneme že unce
zabráněni je v láhvi osvědčeného švý
carského bylinného léku Dra Petra
Hoboka Posilněte a obrňte svoji
soustavu tělesní včasným jpho uMvá
nfm Vezměte je dnes pakli cítíte Je
byste nějakého silitele a čistitele po
tfebovali a nečekejte aí vás nemoc
uvrhne ca lůžko a uspoříte si tak sta
rast nemoc a výlohy Nejsme zastan
ci tak zvaného patentního léku" ale
v tomto případě nelekáme se svým
čtenářům upřímný náí náhled podatl
Moha rit naaíltl poJtou ta tH mísíce an
'Iít mluvíti ťixtl a usátl: Doíla vám fodov
loti o oa zkouákb Také jívpm epl a mám a
iiodej tH rázná knih k ufoni ae reťl anglická
ivni rtlanll a rvdávám v n4!tch tvlmt nor
anc:irk!-fekf aiovaík který bode Ofjvítlf a
ontlepM poilti rim oankázkn Plte nvnl
Adnwa: Alt- M Senkis W W 14th M Pltsee
etaUan Ctateagn Ui tW-lr
Předplácejte na Knihovnu Ame
rickou pouze f 100 ročně
Spalování mrtvol
Ve zdejším Unitářském kostele
měl minulé neděle přednášku dr
K M Stone o spalování mrtvol
před četným obecenstvem Před
nášející lékař poukázal na pohřbí
vání mrtvol co na nějaký zvyk
jcu během dob ustálený od nějž
se však musí časem upustiti Spo
lečnost nynější sahá k upalování
mrtvol když hrozí nebezpečí jak
se stalo při šíření se žluté zimnice
na Kube během války Pakliže
tedy jest spalování mrtvol jen v
dobách nebezpečí za nejlepší uzná
váno proč se považuje pohřbívání
mrtvol stále ještě za všeobecně
uznané?
Jest třeba zodpovědíti následu
jící otázky: Jest pohřbívání tím
nejlepším spQsobcm zbavování se
mrtvol? Je tu nějaké rozumné
příčiny k udržování tohoto během
dlouhé doby ustáleného obyčeje
ve světě civilisovaném? Je tu ně
jaké rozumné příčiny proč by ne
měl jiný spůsob zbavování se
mrtvol zaveden býti? Ještě jiná
otázka však se tu naskytuje na
níž lékaři největší váhu kladou:
Netrpí živí ujmy tímto všeobecným
zvykem pohřbívání? Když pak
slyšíme o těch neČetných jedno
tlivcích kteří své mrtvé spáliti
dají nenazveme je fanatiky kteří
bez rozumných příčin přijali tento
spůsob nebo jsou to lidé mou
dřejší než ostatní množství kteří
mají více lásky pro své blížníjimž
uškoditi nechtčjíaniž by měli méně
úcty a něhy ku svým milým než
ostatní
Nejvznešenějším výrazem po
citu úcty k zemřelým jest ve světě
civilisovaném -stavětí jim pomní
ky které by hlásaly památku je
jich i v daleké budoucnosti a jimiž
se naznačuje místo odpočinku na
šich milých kteréž se těší stálé
pozornosti živoucích jsouc okra
šlováno kvítím Avšak popelni
ce jež obsahují poslední zbytky
našich milých kteréž mohou cho
vány býti v pokojích nebo v ko
lumbariích jsou právě tak po
svátnými jako hroby a mohou
rovněž zdobeny býti za to však
mají tu přednost před hroby že
jsou přístupny za každého počasí
zvláště jsou li chovány v domě
Jsem úplně přesvědčen že úcta
přenešena s hrobu na popelnici
bude právě tak vznešená a bude v
domácnostech stále jevena ozdo
bováním popelnic pozůstatky ze
mřelých kryjících
Při městech se zařizují hřbito
vy pokud obyvatelstvo jest ne
Četné v blízkém okolí Když
město roste rozšíří se až k samé
mu hřbitovu který pak již přesta
ne Dytt místem příjemným a musí
býti zrušen Ti jimž na hřbitově
dříve záleželo vymřeli město pak
potřebuje místa toho pro parkpro
školu neb cos jiného Tu se kosti
vykopají a pomníků se upotřebí na
stavby Takový jest obyčejný
osud všech hřbitovů a naše mladé
město bylo již také svědkem toho
V místech kde spodinu půdy
tvoří nepromokavý jíl nebo v mí
stech jako New Orleans kde voda
spodní vystupuje až na povrch
jest pohřbívání nejhorŠím Sir
Henry Thompson g vyslovil roku
1874: Žádná mrtvola není vlože
na v zem aniž by neznečistila
půdu vzduch a vodu Pasteur
dokázal že červi vynešené ze
země kde před 12 Jety byla po
hřbena mrtvola zvířete zahynulého
nikažlivou nernprí zavinili nová
rozšíření nákazy té Freire z Rio
Janeiro dokázal Že se v půdě na
hřbitově kde pochováni byli ze
mřelí na žlutou zimnicí nalézají
tytéž drobné organismy jež možno
pozorovat! v krvi a výkiadech ne
mocných na tuto nákazu
Proti spalován! mrtvol ss opí
raly nejvíce církve Kněži nazvali
spalování mrtvol pohanským bez
božným obyčejem Nyní však i
tyto námitky utichly Ano mnozí
vynikající kněži se vyslovili již
pro spalování mrtvol Biskup
lincolnský se vyslovil: Jen ti
nejobmezenějšf věřící bytím mohli
býti zvykláni ve víře v příští z
mrtvých vstání- Lórd Shafter
bury pravil: Je to zpozdilé obme
zování moci boží Co se stalo s
těmi světci kteří byli pro víru
svoji upáleni? A Canon Liddou
se vyslovil: Vzkříšení z popele
nenf o nic větším tajemstvím než
vzkříšení těla nespáleného
Namítá se že loučeni sc s mi
lovanými mrtvými u vědomí že v
příštím okamžiku budou odevzdá
ni prudkému Žáru pece jest prý
bolestnější než viděti je ukládané
v zemí Nenf to však méně bo
lestným pohledem viděti milou
nám osobu zvolna mizeti pod hru
dami a zemí nei ji viděti rychle
trávenou ohněm Jedna dáma!
která pozorovala spálení mrtvoly
osoby jí velice milé vyslovila se o
tom: KdyŽ jsme tak stáli v žalu
pohříženi u Žhavé pece cítila
jsem ovšem bolest ale zároveň i
poklid Bylo v tom cosi dušev
ně povznášejícího očisťovacího v
tom ohromném žáru aniž by to
vzbuzovalo tak děsný pocit jako
otevřený hrob
Jen spálením mrtvoly se docílí
ten pravý mír a klid pro zemře
lého Elektřina a život
Bylo liž (I0U1Í1Í110 fa ivífe usmrcené
elektřinou np£tn£k životu přivedeno býti
muže Obyřeiný proud nespAsobuje
okamžitou smrt a kdyby byl po ruce
náležitý přístroj tu moxným by bylo
vědomí vzbudili vstřikovAním krve
Právě tak ilcxtetlers Sumarh Ritters
7niímj' posilující prostředek při viídí nový
život ve ícIníiruH t'U občerstvením
profižtčuím krveTentoobdivuhodný lék
doilávA nutné posily veSkerym částem
těla 1'akliže cirkulace krve ohrožen
Jest tu otiemcnřiií následuje Zácpa
nezáživnost a nemoce ledvin a Jater io
vňe jest nitaledkem oslabení zaívaclsb
orgánu čímž zme působeno Jest na
krev a Jí na celé tělo Uitters vylétl
v&ecbny po''o'iné nemoce a JestvýDor
uym jarním lékem
ADRESÁŘ SPOLKŮ
Česko-SIor Dělnické Podpor Jednoty
pro severozápadní státy:
Minnesota Iowa Wiaconsiu Nebra
ska a obě Dakoty
lilami Jednota v Montgomery Ml 3b
cxlbývágvé ichfize Uaídou 4 sobotu r minci v
síni F V Btafika o 8 b veťer Velkophxlsvd
J Nestával Velkotajemnik t V 8tank
Velkoňíetuík Jos £ tokot Velkopokladník
JoMtf Muruíka
1 1 v Montgomery Mlnn
odbývá svá schftte kafclou ftvrton nedřll v
mtsicl 1'K-dwxla Fr K Htanřk Tajemnk
Kr Mixa Úíetolk Jos E Sokol Pokladník
Tomá Havel
Č II Mladoěech v Le Soeur Center
Minnesota
odbvá svánohnie kaídouž nedřll r minul
íini ÍOOK PH-dseda Jakub Krnnik tajemník
Kr Uana LHueur Center Mlun diet J tíi
cek pokladník Vác Kráva
Č III v SU Pani Minn
odbývá svá schoze katdou 3 RtFpdu r milici
ttedaeda Frank Skok tajemník K J Pavlti
aVi? Cantoo 8t Ofetník Frant Bílka 671
W 7tb st bt Paul Mlnn
Karel Havlíček Bororský t IT v
Minneapolis Mlnn
odbývá svá uch ti ze kadnu 1 neděli v mísíc) v
síni í Sil corner of VVadhlnglon & Odar ave
PFedHeda Petr mraku 1116 22 Av H taj
Jowř Straka So mil Str pokl Emil Au-bi-echt
áfetnik Adolf Uoubllzek 1317 W asi o
Ave 8
Č T v MoTé Praze Mlnn
odbývá svá schfize kadon á ntdUi r míilal
Pit]!) volit Chalupsky laj řJ ovoť
ní tiít-ttiik Václav 1'ohvI nokladuík Jakub
Svoboda New Praieue Minn
Komenský č TI t liayirard
Minnesota
odbývá svá seb tíze I nedřll v mísící Ffed
Fr Sifitek dozorce Ant ÍVehtal Vojt Pacov
ský BoxySGIflnvilie Mlnn oíotník Jos tí va
to" poklad Jos Nerad Oakland Minn
Karel Ycliký č TH v Noré Třeboni
Minnesota
odbývá svá sch&ze kaidou 4 nedf II r míMci
1'rediwda Jan Klein pokladník Jan M Klela
ďi-tník Jan Nonk tajemník Jan Jindra
mifceocy Leauvur uo Minn
Č VIII Revnost Owatonsa Mlnn
odbývá své schfize kaidou 1 nedílí r mWcl r
HÍnl C 8 P 8 Prndseda Frant noráa tajem
ník Jos F Martinek (Síetuik Karel Klnir
bofur poklad AIU FvUnra UwnUinua Mlnn
Spolek Č IX v Pine City Minnesota
L)ývá tri ch&z ka£dou Čtvrtou nedf-ll v
Uiěaici Hedami Aatuu i'ávek niiatopřediMMia
Jan Šlochl tajem Jos BartoJ uox 3t Beroun
úretnik Jan li i Jda PlueUttv Mlnn poklad
Frant Pávek
(' X íetheslovan v Olivla Mínu
Pfodseds Karel Kohn mÍHtopfedneda M
PtMřiíka tajemník Frant minul OCutnikli
Kolek pokladník Václav 0 1'loyliarl
Čechle č XI T So Omaha Seb
Odbývá rchuse kuídý druhý čtvrtek r mísí
cí o osm bodlu veťer v síni J Koutvkýbo Před
sedu Vác Snajdr tajemník Adidf Zezulák na
au a O ub ofetniM Jun Hajný pukl JVoeák
(Ua XII hrudím v
odbývá svá schfize kašlou trnti sobolu v ml
aíiíl r 1 bodlu vif-r 1'rvdwda Jo Iluiek 1'
Hajtnrrr lt tnj Iw Fiehlí k Hutí Mllwaukee
ht tíčetník J L Bys IVSl High bt
Číslo XIII Český Lev t Belriew Mina
odbývá iclifize kaidou druhou neděli y mísící
PreiliM-da Fr &lUk tajemník Jan Posekaný
pokladník Vác PbttuUa Hclvlew Kodwooi
ÍIo Mlnnaaota úcetník V ttB Rnlvinír Min
Číslo XIV Ladfmír Klárel
v Hauor h WU
odbývá schfize kaidou druhou nedíli v mísící
Pfededa Frant Kozlík tajemník Vác Kin
n&tnik J Mcndíík liauffcn WU poklad
ník F J Koukl
Jsa Kas 2 XT Kspklss Jílan
odbývá vé snhftz kdou druhou soboto r
niíicl Vřed Váelar Tyra taj Jos Hromád
ko Hopkin Mlnn
LMIostiec
viechtiy choroby poehé
selicl t nečisté krve bled-
tjlčkn vředy boláky a vy-iX
razný vyieci jisto
SEVERŮV
Krvo Gistitol
Sílí tilo dodává chuti k Jídlu
cist! krev Cena $100
Od první láhve až do dnes
zfistai Sovcrův
Balsam oro Dlíce
Íjittéiisi Mim swvti Kall Kai44
4ikaJa- WiMcb
0
V Ca&xt lUfildi la
9