2
Pokrok Západu
Z říšské rady
Při debatě o povoleni branců
pro armádu rakouskou promluvil
proti předloze vládní český posla
nech Hořica z jebož řeči podává
me následující výňatek:
Poslanec Hořica: My budeme
hlasovati proti předloze nikoliv
proto že jsme nepřáteli armády
nýbrž proto že máme důvodné
příčiny býti nespokojenými s po
měry v armádě
Ministr zeměbrany mluvil s ta
kovým přesvědčením a tak vrou
cím a srdečným hlasem k nám že
by jeho řeč zasluhovala by v prv
ní řadě slyšána byla armádou
samou Nechceme brániti zdat
nosti naší armády avšak kdo chce
řádné funkci její v dobách váleč
ných nesmí zabíjeli jejího ducha
a otravovati srdce národů Techni
cká schopnost sama nedostačuje v
době nebezpečí Praví-li hrabě
Welsersheim že armáda je daleka
politických národních a sociál
nich zápasů nelze totéž říci o
jednotlivých příslušnících armády
a také nikoliv o vysoce postave
ných funkcionářích kteří za po
sledních 30 let od té doby co
máme všeobecnou brannou povin
nost osvědčují smýšlení a prová
dějí skutky proti kterým musí
národ náš co nejrozhodněji prote
stovali a které lze vysloviti v ten
rozum že posádky v českých mě
stech jsou takřka posádkami ne
přátelskými ježto na důstojnický
sbor shora působí se tou měrou
že chová se tak jako by byl v
zemi nepřátelské- Důstojníci pru
ští u nás roku 1866 nezpůsobili v
srdcích obyvatelstva takové trpko
sti jakou působí dnes chování ra
kouských důstojníků vůči českému
lidu Po většině mladí panáčkové
osvědčují takové nenávistné opo
vrhování českým lidem že je to
krajní měrou politování hodno
Před dvěma lety bylo to v
době německé obstrukce — důstoj
nický sbor byl zván do měšťan
ského pivovaru v Plzni - Když
byli odešli velcí páni zůstal jeden
kadeř a ten pronesl zdravici kte
rou ukončil slovy: "Ať žije ob
strukce!'' A příslušníci armády
připili kadetovi volajíce: "Pryč
s Cechy!" Noviny kde zpráva
tato byla uveřejněna byly vojen
ským úřadům zaslány ale zpráva
ta nebyla jimi vyrácena naopak
dva měsíce potom při postupu
listopadovém onen kadet stal se
poručíkem
My přejeme důstojníkům zlep
šení jich platův ale chováme pře
svědčení že jsou jiné stavy které
po stránce výchovné státu konají
lepší služby na příklad učitelé
ti že jsou zanedbáváni
Ministr tu rekl ze armáda ne
podala žádných petic neagitovala
a nepřijímala žádných resolucí
Tážu se: Což pak důstojnický
sbor vůbec může petici podávati?
Co se však týče agitací pravím
že armáda skutečně agituje Mám
na to svědka ministra vojenství
pana Krieghammra který ve svém
výnosu ze dne 28 ledna mimo
jiné pravil: "Za příčinou shro
máždění aktivních důstojníků jsou
veltHové povinni jim důtklivě
vytknout Že nepopiratelné ochab
nutí v dosavadním korrektním po
stupu důstojníků je hlubokého po
litováni hodno
Ministr tudiž napomenul dů
stojníky by nezapomínali že
pravý gentleman musí sobě sice
osvojili velké vymoženosti nové
doby že však se musí vyvarovati
jejich kalu V
Pochybná výchova vojenského
mužstva mnohonásobena je po
chybenou taktikou naší armády
jež přiděluje k vojska důstojníky
neschopné dorozuměti se s muž
stvem Mluví-lí Český důstojník
v českém městě s českým lidem
česky pošlou ho do Kološváru
Tarnopole nebo ještě dále Dů
stoj meká tabule zavedena za tím
oceiem Dy armaaa nemusua se
tuze stýkati s "ošuntělým fili-
strem" aby zůstal zachován duch
jaký za starých dob býval za
onecn staryen aoD kay stal se
důstojníkem ten kdo se choval
zvláště slušně a důstojně Dů
stojníci měli tehdá ušlechtilost ve
smýšlení byli to lidé kterým tuze
záleželo na jejich postavení a
kteří potom skutečně stali se ná
strojem v rukou svých představe
ných Před r 1848 nemohlo
ovšem býti řeči o politických
proudech mezi mužstvem ale v
oné době nebylo také politických
proudů v občanstvu Nyní však
poměry se změnily Máme všeo
becnou brannou povinnost mime
všeobecnou školní povinnost muž
stvo má národní cit a tímto ni
točaím citem vojenská správa
crí pciíiati Tlakem a donuco
váním nikdy nedosáhlo se ničeho
Tlakem český národ jen tvrdl a
roztál jen tenkrát vyšlo-li se mu
vstříc ale vycházelo se mu v
ústrety jen málokdy a proto český
národ stal se tak tvrdým
Řečník uvádí potom četné pří
pady na doklad Že českému náro
du v armádě proti německému se
děje újma V Praze je dovoleno
důstojníkům choditi do německé
ho kasina kde sbíhají se všecky
niti německé politiky ale navště
vován české místnosti je jim za
kázáno Když však jeden nadpo
ručík při císařské slavnosti která
se konala v německém kasině na
rozkaz plukovníkův se nedostavil
byl přesazen do Uher a tak týrán
že se potom zastřelil
Z otázky "zde" byl konstruo
ván zločin politická afíéra nejen
protičeskému národu nýbrž také
politická 'afíéra kterou chtěli zni-
čiti nynější české poslance Z
vojenského služebního řádu je pa
trno že mužstvo má býti o něm
poučováno důstojníky způsobem
vhodným Jak se to ale může
státi jestliže důstojník řeči muž
stva nerozumí?
Služební řád vojenský Žádá by
podřízenými důstojníci jednali
blahovolně a spravedlivě Ze
slova "zde však byla učiněna
afíéra Taký význam má znalost
mateřského jazyka mužstva pro
důstojníky je z toho patrno Že v
rozhodujících bitvách je mužstvo
povzbuzováno jen mateřským ja
zykem Řečník uvádí případy
kde vojíni vedeni do bitvy slovy:
"Vojáci! NezapomeSte že jste
Čechové a potomci nepřemožitel
ných Husitů!" V jiném případu
zvolal na ně generál: "Hanáci
držte se!'
Hlasy na českých lavicích: To
je napsáno na stuze praporu!
Posl Doležal: To bylo už
sňato!
Posl dr Šílený: O to by se měli
páni generálové starat!
Posl Hořica (pokračuje): Ne
mohu věřit že tato stuha s 24
praporu hanáckého byla sňata To
by znamenalo vyrvati si vlastní
vnitřnosti kdyby se takovéto věci
v armádě děly
Posl dr Sílený: Proti vojá
kům se štve nejhorším způsobem!
Posl Hořica (pokračuje): Ve
služebním řádu se předpisuje že
tresty nemají býti nikdy povahy
osobní a nikdy vycházeti z nená
visti Těmto předpisům příčí se
rozsudky kyjovské ke vzpouře je
třeba ozbrojení Záložníci však
kteří se hlásili "zde' byli ozbro
jeni jenom kontrolními knížkami
Jak možno zodppvědět před bo
hem konstruovati z afféry "zde''
vzpouru a pak lidi pokutovati tako
výmito tresty? Působí se tak na
mysl lidí aby všech dobrých
svých sil užili v zájmu služby?
jaké svědomí mohou míti ti kteří
dokonce na místech nejvyššícb
zcela zbytečným způsobem afféru
"zde ' vylíčili v podobě taknebez
pečné jako vzpoura a že ji na
foukli na afféru státní? Český lid
ve své převážné většině smýšlí
royalisticky již proto že založil
svoji existenci na státním právu
Panovník nemůže přijíti do kon
troiních schůzí aby se podíval co
se tam děje ale žádati lze aby
mu každý poctivě a s náležitou
šlechetnosti podával o nás zprávy
Jak máme věřit slovům ministro
vým o "lásce nás všech k české
mu naroau k "lidem povidlo
vým"!? (Veselost) Armáda nechť
je poslušná ministra a vzdá se
veškeré nenávisti proti českému
národu která skutečně je ve všech
jejích kruzích pěstována
Při další debatě o tomtéž před
tnětu mluvil poslanec Doležal ná
sledovně:
Chci především nvésti citát ze
Schillera kterýž uvedl již posl
dr Stránský a který zní následov
oč: "Celá moc a váha kterou
poskytuje vznešenost trůnu je
ztracena jestliže kníže sveden
rozdíly stranického ducha jest
stržen k jedné frakci proti druhé
Pokud stejí na trůně hledí k
němu s úctou obě strany"
Předseda: Prosím abyste ko
runu nevztahoval do debaty To
nemohu připustit!
Posl Doležal: To je citát a
ten nám přece musí býti dovoleno
Čisti
Básník ten- praví dále: "Se-
stoupí-li kníže na jednu stranu
vidí utlačovaná strana křeslo spo
lečné spravedlnosti prázdné" Ano
pro nás v Rakousku jest společné
křeslo spravedlnosti prázdné pro
nás neplatí zákon a vůči -nám se
nedodržují Žádné sliby Nemáme
tomto státě námi založeném po
tem naši práce a krví našich synů
dosud udržovaném dosud nikoho
jehož slovům bychom důvěřovali
mohli Nemáme nikoho kdo by
chtěl chránili priv přísahou nám
zaručených a kdo by nám chtěl
pomoci bychom se práv těch do
mohli ačkoli nám byla několikráte
již nejslavnějším způsobem přišlí'
bena
Jsme poukázáni jenom na sebe
a budeme bojovat bychom do
sáhli co nám náleží My to také
s nasazením všech sil učiníme
Žádné pohrůžny ať pocházejí
míst nej vyšších nás nezastraší
bychom nežádali toho co nám na
základě historického práva náleží
a co rak zv státními základními
zákooy je zaručeno Žádáme jen
aby se nám dostalo rovného prá
va Dříve nebude v tomto státě
míru
Řečník dokazuje pak že v Ra
kousku není zaaneno stanoveni o
armádní řeči nejméně pak usta
novení které by určovalo že
němčina je jazykem armády Mi
nistr války v delegacích prohlásil
že se čeští záložníci hlásili úmjsl
ně česky a že to nesmí býti trpě
no Je velice smutno že páni
ministři neřeknou přímo že lhou
Ano ministr války lhal pravil-li
že v jedné korunní zemi nebylo
přísněji trestáno než ve druhé
Posl Doležal pokračuje a na
důkaz pravdivosti svého tvrzení
Že se záložníky českými bylo pří
sněji nakládáno než v Uhrách
uvádí četné příklady odmítaje
vyslovený názor že otáz
ka "zde" byla uměle vyvolána
štvanicemi Jde tu o prosté ob
čany a sedláky kteří neznají ně
mecky kteří se hlásili svou ma
teřštinou a proti kterým bylo jed
náno nejbezohlednějším způso
bem Byl vztýčen Gesslerův
klobouk německého armádního
jazyka a zcela věrné národy se
vyhrůžkou náhlého soudu donu
cují by před ním se sklonili My
slí snad ministr vojenství skuteč
ně že tím prokazuje dobrou
službu státu a dynastii!? Což pak
nemyslí na zlé dny kdy budou
nuceni appellovati na věrné náro
dy!?'' Bude také v oněch zlých
dnech vztýčen Gesslerův klobouk?
iNcccava sc ze sc tase nalezne
Tell který se bude snažili národy
od té potupy osvoboditi? Syn
národa který pomáhal tento stát
zakládat a vždy věrně k němu stál
byl odsouzen na patnáct měsíců
na pevnost protože pronesl jedi
né slovo svým mateřským jazy
kem Můželiž býti větší bezo
hlednosti větší brutality ano
větší surovosti!? Každý vzdělaný
humánní člověk musí ses hnusem
od takového jednání odvrátili Jak
se toto jednání shoduje s tvrzením
ministra vojenství že žádný du
sík sezná rozdílů národnost
ních?
Militarismus zná jen německý
národ a jedná se všemi ostatními
jako se špatnějšími Má li však
aaše zlatka kterou platíme na da
ních z nichž velcí pánové v uni
formách zlatem se třpytících jsou
vydržováni stejnou cenu jako
peníze ostatních národů budeme
také Žádati všude jinde stejné prá
vo Jednání ministra války je
porušením či XIX státních zá
kladních zákonů dle něhož nikdo
nesmí býti nucen učiti se druhému
jazyku A co si má lid myslit
vidí-h že zákon ministry c k
ářadníky a důstojníky není respek
tován?!
mizl nahražená novou a znova
jinou Nádherná jízda) A divá
ku zdá se že ti jezdci uhánějí tak
šíleně a mizl v dáli by neslyšeli
projev mínění jenž je z publika
doprovází Jako rozpoutaná bouře
syčí a hvízdá v lanoví korábu
rozbouřil se sál ohlušujícím písko
tem sykotem pekelnou vřavou
co chvíli přehlušovanou stentoro
vým hlasem jenž dříve mohl se
ukřičeti "Vive les Boers!" Horlí
teď jinak: "Oh les sales bétes''
a za chvíli "Ausoleil" doprová
zen vždy výbuchy veselosti celého
sálu Poslední řada jezdců mizí
na obzoru vykřičena vysyčena a
vypfskána rozčertčným obecen
stvem a bílá plocha čeká opět na
nový obraz
Tentokrát jsme přímo na bošjiti
Strmý svah Na něm postavy
kolem polního děla jež co chvíli
zahoukne halíc své ochránce v
husté kotouče dýmu Houkání
děla praskot a třeskot pušek ná
podobeno geniálním představová
tělem s takovým efíektem Že sku
tečně cítíme se přenešena do
bitevní vřavy Četa chrániči dělo
sype drobnou ručničnou palbu do
křovisk jimiž bok vrchu je po
kryt Za křovisky pozorujeme
nyní zřetelně pohyblivé postavy
Búrů Plazí se úžlabinou choulí
se za balvany a vypálivše ránu
proti vrchu — každá rána o An
gličana méně! — mizí sáhodlou
hým skokem pod záštitou balvanu
jinéhc bližšího cíli Pojednou
zdvihly se postavy na povel a
třímajíce k ráně pohotově pušky
drápou se chvatmo na vrch odtud
co okamžik zhoubná rána smete
některého z nich a bezvládná těla
kutálejí se po svahu Však i zá
stup protivníků řídne Dělo řid
čeji se ozývá dýmem zahaluje své
obránce A když dým se rozply
nul vidíme Búry vítěze na vrchol
ku Dělo dobyté již obrácené
proti bývalým pánům Po svahu
kutálí se několik mrtvol Angliča
nů Zůstaly tu a tam viseti za
křovisky
Jásot jaký doprovází zaražení
burského praporu na kopci n
možno pop?an uamy ston na
sedadlech na balustrádách na
opěradlech loží mávají vějíři klo
bouky pláštíky křičí slávu Bú
rům S galerií bouří potlesk a
hlomoz celý dům chví se vášni
vými výlevy pařížského publika
Kéž mohla by' býti prospěšná
sympatie celého světa neohroŽe
ným chranitelům svých práv aby
mohu vzorem se státi jiným náro
dům až udeří hodina
0K0OOOOH00C
v jednom paklíéku
tuto K co
Dr August Kocnlg'8
HAMBURGER BRUSTTIIEE
docílí
Zjedná rtlevn a vyléčí
kašel nastuzeniny zánét průdušek
influenza asthma a chřipku
Feuilleton
Búrové v Paříži
Pařížský dopisovatel Nár Listů
líčí výjev v divadle kde se před
stavují světelné obrazy z bojiště
jihoafrického následujícím popi
sem: '
Přede mnou na místě jeviště
vyskočila bílá plocha parfumy
přesyceným vzduchem otřesou ráz
né zvuky pochodu na místě bílé
ho čtverce díváme se na jakousi
přívětivou krajinku kde po bílé
silnici klusají pravidelné řady
jezdců široké klobouky stíní muž
né tváře a mohutné pěstě třímají
zhoubné karabiny Jásot frene
tické volání a přáni zdaru přehltí
Šuje orchestr To není zdrav
pretorských Žen a dívek ale
bouřlivý projev sympatie paříž
ského publika upřimný potlesk
přerušovaný co chvíli výkřiky
"Vive les Boers!" Tlupa jezdců
miz'í ve stromořadí pretorského
předměstí Mizí í krajinka Bílá
plocha čeká na nový obraz Ten
tokrát husté řady anglických hu
lánů Defiluji v přímých liniích
Napřed malé tečky na vzdáleném
horizontu zvětšuji se báječným
letem přelétnou kolem šíleným
tryskem a mizl v dáli řadou teček
tonoucích v oblacích prachu Nová
řada a opět nová vyvstává na
obzoru Přehnala se lavinou —
Tak už tedy máme ten zlatý
věk Tolik se toho nabásnilo o
zlatém věku a vždycky se myslelo
že již vlastně dávno minul ale on
zatím nám teď teprve nastal Od
nynějška totiž mají býti všecky
naše peníze zlaté Dostaneš-li
milý čtenáři ošuntělý a rozbitý
papírový dolar buď jistojistě pře
svědčen že je to zlato Dostaneš-li
stříbrný ten doleček jemuž
se říká také dolar buď přesvěd
čen že je to dolar zlatý Jak ten
papír tak to stříbro jsou jen zá
stupci či náhradníci zlatého dola
ru a slibují ti že dojdeš-li si s tím
do některé pokladny Spoj Států
tam ti za to dají zlato Ale jak
by mi Újec Sam vyplatil za papí
rový nebo stříbrný dolar zlitý to
vskutku nemohu pochopiti poně
vadž jsem ještě nikdy žádný zlatý
dolar neviděl Snad by mi uítípli
příslušný kousek ze zlatého orla
nebo jiného zlatého peníze
Ale kdo pak by si lámal hlavu
takovou starostí Vím že kdy
bych přišel 8 takovým ošuntělým
dolarem ku kterémukoliv z našich
obchodníků že mi ho bez váhání
vymění a dá mi za něj třeba 20
sklenek piva na ráz nebo co bych
si přáL Ale boršt je jak to do
padne dále Naši stříbrařští po
pulističtí a demokratičtí spoluob
čané nám již od mnoha let vypo
čítávali mnoholi milionů a mili
ard tady mají u nás uloženo
kapitalisté angličtí a z těchto dlu
hů že jim musíme odváděli úroky
a to ve ziate isevím uz ani jaké
ty číslice byly ale myslím Že to
znělo tak nějako jakože ta nena
sytná Anglie od nás schlarnstne
každého roku asi 300 milionů do
larů a sice ve spůsebě úroků
Mají prý tam v Anglii naše spol
kové státní městské železniční
a bůh ví jaké ještě dluhopisy po
moct jichž nás stále vyssávajl
My jim ty úroky ovšem neodvádí
me ve zlatě ale dáváme jim za to
obilí maso mouku stroje a v po
sledním čase i také muláky pro tu
vojnu do jižní Afriky A to vle
čko Um brabivcflm úestačí my
pak se jim rok od roku stále více
zadlužujeme jako zbankrotovalý
sedlák lichváři
Teď mne tak napadá když ta
naše vláda prohlásila zlatou mě
nu jak to s námi dopadne dál
Jestli ti prožluklí lichváíští An
gličané na nás uhodějí a budou
chtět své peníze A podle vývo
dů těch našich sousedů musí býti
těch peněz ohromně mnoho co
těm milionářům anglickým dluhu
jeme Vím že již před 4 lety
když nás ten chlapeček Coin z
Chicaga tak krásně vyučoval o
těch penězích dělal náš dluh An
glii nějakých pár miliard A po
něvadž se stále větší ty lichvař
ské úroky se přirážejí ku kapitálu
budeme asi dnes dlužni Angliča
nům již nějaký ten bilionek Co
jestli teď na nás uhodějí a budou
chtít své? Příležitost k tomu
mají neb vedou vojnu s Búry a
tu mohou říci: "Vy strečkové
tentononc my potřebujeme aby
chom ty rebela nty skrotili za
třeste tedy svými sáčky a vyklop
te jako ty dukáty — víte ty co
jste nám dlužni"
Představ si teď rozmilý Čtená-
h kdyby na tebe tak z nenadáni
přišel věřitel jemuž jsi dlužen asi
Ji 000 a udeřil na tebe o zaplace
ní Ty pak při nejlepŠÍ vůli ly
si mu nemohl sehnati více než asi
$300 — jak by ti bylo? A tak to
může ddpadnouti i s námi Jsme
Angličanům dlužni tisíce milionů
všecko to máme zaplatit v zlatě
a v celé zemi tak suma sumárum
bysme sehnali prý jen asi za 300
milionů dolarů zlata A teď by
sine to ve zlatě zaplatit museli
když to kongres ujednal a presi
dent podepsal Vidíte rozmilí
spoluobčané co nám ta nynější
vláda nadrobila!
Jak jsem dříve
kdo měl zaplatit
měl jen I300
Víme' Že
presiden
ty to pak za uč dělal?
náš nebožtík náměstek
tův Hobart byl předsedou a řidi
lelem asi tuctu rozličných železnic
neb jiných závodů při čemž ještě
zastával místo náměstka presiden
tova Páni jako Vanderbilt
Gould atd dovedou také každý
zastávati několik míst ředitel
ských a při tom ještě jtzdí v zá
bavních lodích po celé zeměkouli
Dovedl by to někdo z nás? Ještě
snad naše ženušky by k tomu byly
spůsobilé spíše než my mužové
Považme co všecko ty ženské
dovedou: Vařit prát žehlit šít
hadry spravovat děti pěstovat
ledacos nosit i odnášet — ba ča
sem i nás muže napravovat a za
stávati u nás ctihodný úřad kaza
telů a zpovědníků Když dovede
naše žena tolik různých povolání
zastati nedovedla by také dělati
řiditelku půl tuctu dráh? Vždyť
ta funkce řiditelská zhusta sestává
jen v jezdění po trati v palácovém
voze železničním a v braní něko
lika tisíc dolarů služného Bez
toho se ty ženské již do všeho
pletou ať se tedy pletou také
železničním bankovním plynár
ním železářským a jiným presi
dentům do byznisu To zajisté
dovedou a tak jim bude jedno
nové pole působnosti otevřeno
Pak by nám teprve nastal ten zla
tý věk neboť ty řiditelky by byly
citiivéjší než jsou nynější řiditelo
vé monopolů tak Že by nás tak
nedřely Naposledy by to při
vedly tak daleko že bysme zadar
mo jt zdili po Železnicích zadarmo
mohli telefonovat svítit snad i
jíst a pít Tu pak by se měl kaž
dý dobře i ten váš - Jóía
Zachráněn
řekl kdyby ně
věřiteli S1000 a
žeby to byla ná
aie pro
koho? Pro mne ne nebo já bych
takovému nestydovi který by
chtěl ode mne jtrooo se jen vy
smál a řekl bych: "Kamaráde
kde nic není tam ani smrt nebe
re" Myslím také že by takový
věřitel byl dosti moudrý a ušetřil
by si štrpáci těch Jřiooo ze mne
vyrazit A takových je nás tady
v té oblasti Ujce Sama asi hezká
trocha jimž by ani ten nejne-
stoudnější lichvářský Angličan nic
nevzal jestliže tedy na nás bu
dou vymáhat! ti londýnští Šiloko
vé dluhy budou muset bráti tam
kde je Nu a kdo je to co zde
této zemi všecko rrá? Inu kap!
talisti a monopolisti
Tak tedy náš slavný kongres
nalíčil pasť na zdejší boháče Až
budou chtět Angličané své peníze
vláda jim je nebude moci dát
pas půjdou a zábavě! všecky ty
monopoly a my se jich rázem zba
víme Seberou Rockeíellerovi
jeho olejny Vanderbiltům Gould
úm a jiným jejich železnice Ar
mourfim a Swiftům nakládárny
jiným boháčům zase doly železár
ny ba í pivovary a vinopalny a
my budeme rázem zbavení těch
vydřiduchů domácích
Snad se tomu některý z čtenářů
usměje a řekne: "To by byl čert
jako ďábel za domácí monopoli
sty měli bysme cizí' Pravda
ale pak bychom byli blíže ku svo
bodě Což nevíte Že se každý
národ brání proti cizím uchvatite
lům kdežto Ód svých vlastních si
nechá trpělivě kůži přes' hlavu
stahovat? Až se ti angličtí lich
váři zmocni našich monopolů a
budou nás pomocí jich vyssávati
pak se na ně oboříme vyženeme
je ze země a všecko jim pobere
me Tak se zbavíme dluhů i mo
nopolů zároveň
Co ale pak si těmi monopoly
počneme? Pořád ae povídá Že
mají- být vyvlastněny a maji se
stát! majetkem celého národa
Jen ale kdo nám to bude tak pěk
ně fíditi? Ti pánové co to dnes
vedou všecko tak dobře znají a
dovedou tím pikal zacházet kdo
Přífclh ve dvou dopisech
Náldovní zajímavá látka dána
nám byia k uveřejnění Drem Petrem
Fahrneyem majitelem chvatně zná
mého rodinného léku Dra P Hoboka
JÍL Angil Ore ll úiuwn99
Dr Peter Fubruey Culcigo III
Ctěný pane:— Muoho jsem četl v
časopisech o zásluhách vašeho léku
Dra Petra Iloboka a jeho mnohých
vyléčeních a věc ta stala 68 pro ume
zajímavou Bude se vám to zdáti při
rozeným kdyí řeknu ie jsem po muo
bo let nemocí Žaludku a ledvin zkou
šel Radil jsem se s několika lékaři a
utratil muoba peněz aniž bych byl
vyléčen Piočítale různá odporučeni
dospěl Jsem k přesvědčení že pakli
mne nřco vyléčí bude to vaše Dra
Petra lioboko a rozhodnul jsem se
něco si ho objednat!
Pošlete _ mi laskavě bedničku na
zkoušku co nejdříve budete moci
Adresa moje jet:
FRANT J ZUMSTEK
Mt Angel Ore
----- O étré im-íi jwmipji píše ~ " "
Jít AnijtX Ore St dubna 1899
Dr Peter Fahrney Chicago III
Ctěný pne:_Vái dopis a bednička
na zkoušku Dra Petra Iloboka správ
ně mne došly Přijměte mé diky ca
vaši rychlou odpověď 8 potěšením
sděluji Vám dnes ie výsledky byly
viceuež uspokojivé Využíval jsem
tak dalece ětyry láhve a pociťuji ob
divuhodnou úlevu Po léta žaludek
můj žádné maso nechtěl trávitl Jak
mile jsem jenom kousíček masa snědl
třebas i libového a dobře uvařeného
žaludek se mi zdvihnul a zkusil jsem
brozné obtíže To mne činilo velmi
slabým a na duchu skleslým Daes s
radosti pravím ie mobu jisti skoro
vie anii bjr mi to nějaké nesnáze cpů
obilo protože zažíváni mé je úplně
napraveno arovněi choroba ledvin
zmizela Jsem vám za toto velké do'
brodiní velmi povděčen a dovolali vám
přfpad můj v časopisech nreřejoltiNa
tisíce lidi dnes postiženi Jsou obtiiným
trávením a ti vlicbnl mobil bv bttl
zaehráněoi kdyby jen měli důvěru a
užili onobo obdivuhodného léku Dra
Petra Iloboka Jak Jn mi bode mož
no bodu lék váš v našem městě od po
ručovati Přifměte ještě jednou dík
od FRANT J ZUMSTEKA
Předchozí nepotřebuje žádného -
světlení ježto skateěoostl oloví velmi
asne aie radl bychom len tolik ámU
II ie pověst Dra Patra Hoboka Jako
rodinného léku jest nade v!( pochyb
nost a ta nejlepií