Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189?, February 13, 1900, Page 2, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    2
Pokrok Západu
Nezodpovédni "úřadnická mini
sterstva"
V Rakousku se to ústavností
nebralo nikdy vážně Lid ftttav
nosu cwouno aoore nerozuměl a
byla mu po dlouhá léta spise jen
politickým heslem nežli procítě-
oou veřejno právní potřebou
vládnoucí kruhy byly opět příliš
zvykly byrokratickému a absoluti
ckemu porucniKovani aoy se z
dobré vůle a k voli lidu této moci
vzdaly Tak si aspoň můžeme
vysvětlit! to zarážející faktum
že Rakousko přes všechny ástavo
dárné sliby od r 1848 dalo náro
dům rakouským ústavu teprve r
1876 a to ještě kusou zkomelenou
a pro valnou část občanstva nepři
jatelnou A přece i tato kusá ústava byla
od svého prohlášení tolikrát a tak
hrubě porušována že osvícenější
cizina i domácí občané ještě do
dnes řadí Rakousko do států polo
absolutistických
Pověstný § 14 — je opět na
obzoru A co je při torn nejža
lostnějíího že z řad rakouského
občanstva pokud toto drží politi
ckou moc bez ohledu zda jedná
se o národy slovanské či německé
neozývá se proti tomuto porušo
vání ústavy ani jediného hlasu ba
co více: Zástupcové těcho poli
tickou mocí obdařených tříd spa
třují v užívání § 14 jediný pro
středek kterým se může zabrlniti
státuf krisi Absolutistický § 14
se vžil a jeho vláda jde do posled
ního roku tohoto století
Než vedle toho žalostného
t úpadku smyslu pro ústavnost jsou
ještě další okolnosti které otvírají
smutnou perspektivu do rakou
ského života ústavního Tam si
také počínají zvykati t zv úřad
nickým ministerstvům V krátké
době byla v Rakouska 4 minister
stva úřadnická: Kiellmannseggo
vo Gautscbovo Clarjho a Witt
kovo Co je to vůbec to úřadnické mi
nis erstvo? Státní základní zákon
o moci výkonné nezná žádného
úřadnického ministerstva on mlu
ví jen o "ministerstvech" a "mi
nistrech'' a přece dnes se činí
velmi přesný rozdíl mezi slovem
"ministerstvo" a "úřadjické mi
nisterstvo" Prvým rozumí se
takové které odpovídá principům
parlamentarismu skládá se ze
členů kteří ve své většině zaují
mají pouze jistá místa občanské
důvěry a kteří mají také určité po
litické přesvědčení takové mini
sterstvo odpovídá též principům
majorityvládooucí ve sboru záko
nodárném a s touto majoritou
vzoiká stojí a padá Zkrátka:
Ministerstvo takové jest zřejmou
výslednicí politického a ústavního
přesvědčení většiny obyvatelstva
ve státě a jako takové má v theorii
a v praxi z pravidla nárok na
jméno konstitučního ministerstva
Povolávali tedy takové minister
stvo jest prvým požadavkem jenž
přináleží nej vyšlí moci ve státu
Naproti tomu ministerstvo úřad
nické skládá se z pouhých státních
úřadníků kteří svou úřadnickou
subordinanci přenášejí i na křesla
ministerská kteří jako úřadníci
nemají neb aspoS nesmějí míti po
litického přesvědčení a kteří jsou
povolání toliko "ad hoc" t j k
provedení nějakého zvláštního
opatření k němuž konstituční mi
nistři buď se propůjčiti nechtějí
nebo nemohou Úřadnické mini
sterstvo nemá za sebou také nikdy
určité politické většiny a také ne
vládne v duchu nějaké většiny
Ono se vždy cítí jen jako úřadni
cké a jako takové má cit zodpo
vědnosti jen směrem nahoru nikdy
dolů Ministerstvo takové je roz
hodně úkazem nezdravým a vydá
vá to špatné svědectví pro záko
nodárné sbory v Rakousku že
ministerstva taková jsou možná a
že tak často se objevují na jevišti
A dnes 112 1 tato ministerstva se
svým nesmazatelným příznakem
"nezodpovědnosti" se vžila a zá
stupe Im rakouských národů nikdy
vážně ani nepřipadne volati tako
vé "ministry' k zodpovědnosti
Zvykli sř již takové ministry ša
blonovitě omlouvati: "Vždyť to
jsou pouzí úřadníci kteří mají
určitý rozkaz jejž musí třeba
proti lepšíma přesvědčení vyko
nali"
Avšak i tato úřadnická mini
sterstva lze aspofi v theorii poklá
dat! za ústavní vždyť i na ně
třeba by měla přívěsek "úřadni
cká" vztahují se ustanovení zá
kladních zákonů Jest však ta
ještě další zlořád který příčí se
jil i nejliberálnějŠÍ theorii V Ra
kousku vlastně již není ani úřad
nických ministrů tam vůbec již
nejsou ministři nýbrž jen " osoby
pověřené správou toho kterého
ministerského oboru V pesled
ním '"ministerstvu" Wittkově jsou
jen tři "opravdoví minUtři'1:
Wittek (Želiznice) Welsersheimb
(zem obrana) a polský ministr
krajan (lze-li tento obor vůbec za
ministerský pokládati) Všichni
ostatní jsou jen správci
Dle ČI a zákl zák č 145 vy
konává císař moc vládní prostřed
nictvím zodpovědných ministrů
ústavnost a zákonitost vládních
činů které spadají v jejich právo
moc Dle ČI io téhož zák
prohlašují se zákony s podpisem
zodpovědného ministerstva a dle
čl 13 musejí ministři skládati
přísahu že budou nezlomně hájiti
ústavu " Dle § 1 zák o zodpo
vědnosti ministrů musí každý
vládní čin panovníkův býti spolu
podepsán zodpovědným mini
strem a jen na ministry vztahuje
se i povinnost zodpovídati za činy
vládní Nuže není li tu ministrů
pak je přirozeno že tu není ani
zodpovědnosti a že tu není ani
povinnosti skládati předepsanou
ministerskou přísahu
A skutečně dnešní "správců
vé" ministerských oborů nebyli
ani vzati do přísahy a jako takoví
zodpovědnosti nemají- A nicmé
ně jsou povoláni k tomu aby po
mocí absolutistického článku 14
provedli četné zákony a nezbytno
sti a to zákony takového rázu
jako jsou poslední předlohy o ra-kousko-uherském
vyrovnání
Í3a věru — ne již pouhá ústa
va nýbrž již 1 sama ústavnost v
Rakousku klesá hloub a hloub a
lid toho již ani necítí a poslanci
— ti se rvou o stíny za tím co věc
jich prchá před očima Sam
Stávka horníků v Čecbácb
O této neobyčejné události ve
staré vlasti píší Nár Listy v úvod
ním článku:
"Boj musí býti dobojován!
Správy dolů dělnictvu neustoupí
ne a nel"
Tak zní rozhodnutí pánův čer
ného bohatství jež uloženo je v
útrobách země kolem Kladna
A není pochybnosti Že tvrdí
uhelní baroni z pánve duchcovsko
íalknovské k nim se přidají a že
tam dole u Plzně také k nim se
připojí
Zástupy stávkujících dělníků
odpovídají stejným způsobem:
"Nevrátíme se do práce dokud
nebude požadavkům našim vyho
věno Ne a nel"
Kdo tedy déle to vydríí?
Na jedné straně bojuje tu lakot-
nost podnikatelů na druhé dělni
cký organisovaný vzdor který si
myslí že také on může učinili co
beztoho dělá každý obchodník Že
totiž bez ohledu na jiné využitkuje
na svůj prospěch konjunktury
Otázka je tedy bude-li větší la
kotnost po zlatě u pánů či větší
heroismusve snášení nedostatku a
bídy na straně dělníků
Což ale ti kteří nejsou ani ma
jiteli uhelných dolů ani horníky?
Ti to odnesou Ba odnášejí již
dnes Co jsou platný všechify
sliby všechno počítání Tolik je
jisto že potrvá-h stávka jen osm
dní nebude v Praze a v Pcdmě
stích kousku uhlí a koksu nehle
de k některým domácnostem
které byly tak Šťastny a zásobily
se palivem před samým propuknu
tím kalamity -
Co ale znamená velké půlmilli
onové město bez paliva nemožno
si téměř ani představit Jedna
kalamita souvisí s druhou a tvoří
nekonečný řetěz bídy Nejde tu
pouze o to že budeme mrznout
že svítili budeme všude jen petro
lejem svíčkami a loučemi bude
zastavena všude též doprava 9 po
honem parním a elektrickým
Školy se zavřou a běda že zavře
ny budou i továrny že přestane
všechna drobná práce průmyslová
pokud se zaměstnává obráběním
kovů a má chně zapotřebí a ná
sledkem toho že nespočetné tisíce
dělníků a jejich rodiny zůstanou
bez výživy
Nevíme zdali stávkující uvážili
jak bolestnou zasadí stávkou ránu
vlastním soudruhům v jiných obo
rech práce a zdali měli na zřete]
následky stávky též zpupní páni
ředitelové uhelných dolů než se
byli usnesli na svolaný smírčí
soud mezi zaměstnavateli a za-
městnamý se nedastaviti A je
možno aby více ntž padesát tisíc
usedlých lidí v tomto městě na
delší dobu zůstalo bez chleba?
V takovou dobu jaká je nynější
teprve se jeví ohromná důležitost
uhlí V našem ponebí bez topiva
vůbec nelze existovati vedle po
travin a chráněného bydliště je
uhlí nejdůležitější potřebou lid
skou Vždyť oheB zafaďován v
minulých vlcích vedle vzduchu
země a vody mezi tak zvané živly
Vizme ale jak je dobývání jt-ho
prodej u nás organisován
Tábak si reservoval stát jako
monopol také sůl — tedy poživa
tiny bez nichž bychom se v nej
nutnějším případě mohli obejiti —
ale dobývání uhlí přenechal pri
vátní spekulaci ponechav si je
nom jakoby patronát nad dolová
ním které ovšem kdyby nebylo
drženo na uzdě tropilo by z kapi
talistické hrabivosti ještě vetší ne
Švary než dnes
Důl zabrali a jej vykořisťovati
může jen velký boháč nebo celá
společnost A ta členy své podělí
prostě akciemi že mají nárok na
čistý zisk a tím vše odbyto
Akcionář souvisí s podnikem jen
prostřednictvím tohoto pomalova
ného papíru a připojeného k
němu kuponového archu Jinak
se o něj nestará
iNenávibf horníků k pánům se
dědí s otce na syna a ta je příči
nou oněch hrozných ale nikoli
pouze v romantické íantasii zroze
ných zjevů jež líčí tak drasticky
Zola ve svém Germinalu A ne
zapláčete s takovým horníkem
když vám líčí se slzami v očích že
v zimě má-ii tak zvanou nočn
šichtu po celé měsíce nespatří
paprslek slunce že po celé neděl
nevymění slova se svými dětmi
jež opouští kdy ještě spí a vrací
se kdy už zase spí? Vždyť má
mnohý horn'k až dvě hodiny k
sachte a deite se spustit dolů a
pližte se tam shrbeni po několik
hodin Představte si práci na sta
metrů pod zemí v nzoučkých níz
kých chodbách tak Že v některých
nucen horník pracovati kleče nebo
leže Představte si hubené vy
chrtlé ty tvory jak při kahanci do
naha svlečeni ryjí v uhelných slu-
jích
Představte si práci tu v horkém
dusivém Škodlivými plyny prosy
ceném vzduchu v němž ubožák
ztráviti musí plných dvanáct
hodin a potom si dejte rozevřít
nahoře v té velké knize která leží
u pana ředitele jeho konto Víte
co ubožák vydělá? Je-li havířem
třicet až šestatřicet zlatých nejvýš
ale Čtyřicet zlatých měsíčně z
nichž ale několik zlatých odpočí
tají mu na bratrskou pokladnu na
různé tresty atd atd Tak málo
za tak strašnou práci A potom
se divte že první výbuchy dělné
ho lidu proti nesnesitelnému vy
davatelství podnikatelů udály se
v uhelných dolech a sice v uhel
ných dolech britských kde první
boje za emancipaci délnictva svedli
ubelní otroci walesští
Na druhé straně jiný obraz
Víte co jest metrický cent uhlí?
Jak malounká je to hromádka!
Pojednou li pak v zimě nezmizí v
kamnech A víte co stojí? Tolik
že za ten cent po celý den musí
mnohý dělník ba i malý úřadník
aneb sluha pilně pracovati Ba
v mnohé domácnosti malého Člo
věk se v zimě více protopí než
projí A přece stále ještě ceny
stoupají -
Jděte dnes na bursu a co tam
zvíte? Jest pravda papíry uhel
ných dolů a průmyslových závodů
s nimi spojených poněkud z po
čátku na hodnotě posbyly však
zálfy se opět zotavily poněvadž
bursa akceptovala již předem to
že následky stávky ponesou kon-
sumenti '
Riditelstvo dolů společnosti
státní drahý prohlásilo že jejich
zástupci nezúčastní sc schůze
smírčího úřadu V diktátu že
zástupci tito nebudou o vyrovnání
a tedy o požadavcích hornictva
vyjednávati a že se porad smírčího
úřadu dříve nezúčastní dokud
stávkující horníci práce znovu se
neujmou nevězelo nic jiného
nežli že vůči požadavkům horriíkú
zaujali stanovisko naprosto odmí
tavé
Poměry horníků jsou skuteční
žalostné a nanejvýše trudné a co
žádají není nikterak nesplnitelné
Jejich hlavní požadavky vrcholí
předně v reorganisaci bratrských
pokladen j jíž oprávněnost a nuť
nost prokázána jž tím že stát sám
nznal potřebu zasáhnout! do věci
této
Druhým požadavkem jest osmi-
hodinná pracovní doba která za
vedena jest již v tak četných obo
rech dělné práce a nečiní v ohle
du tom výjimky ani doly uhelné
na Kladně jest již zavedena a
sice na dolech společnosti státní
dráhy a domáhají-li se jí také
horníci zaměstnaní u druhých
dvou těžařských' společností —
pražské železářské a dráhy buště
hradské — hlásí se jen o to co za
stejných místních i výrobních po
měrů mají již jejich soudruzi i na
Kladně
Dalším požadavkem jest týdenní
výplata Ve všech oborech výro
by 1 živnostenské jest týdenní
výplata zavedena jenom při hor
nictví zůstal do dnešního dne
starý zvyk vyplácet! dělnictvo ve
lhůtách delších čtrnáctidenních
uornici zauaji nyní aoy se jim
mzda vyplácela týdně Nechtějí
toho jenom na Kladně nýbrž
domáhají se zmíněné změny všude
na pr 1 v Moravské Ustrave a ve
všech uhelných revírech Rakouska
i za hranicemi a ani ve věci této
nežádají Žádné novoty neboť ty
dnní výplata na některých dolech
již zavedena jest
Když vypukla stávka v revíru
1
moravsko-ostravgkem a po ni 1 v
kladenském prohlásila správa
státních dolů na Mostecku v zása
dě že povolí svému hornictvu
osmihodinnou pracovní dobu i tý
aeom výplatu když zachová se
klidně Co jest možným u erár
men aoia nelze odpírat! ani na
př na dolech pražské železářské
společnosti která — budiž to již
předem řečeno — hraje při napro
stém odmítání požadavků kladen
ských horníků prim
Čtvrtý požadavek stávkujících
jest zvýšení mzdy který jest zcela
oprávněný a jehož splnění správy
dolů na Kladensku dlouho odpíra
li ue-muhuu nechtějí-ii dopouštěli
se hrozného hříchu na zásadách
lidskosti
Čeho žádají stávkující? Nic
více nežli aby za svou úmornou
lopotnou a pro lidské zdraví na
nejvýše záhubnou práci při níž
dávají denně své Životy v šanc
dostávali všeho všudy z zlatý 60
kr Je to snad přepjatý požada
vek za práci která Člověka před
časně ukládá v hrob a má li želez
nou konstrukci aspoS jej tělesně
zuboží a zmrzačí? '
Aby pak úplné jasno bylo Že
požadavek 1 zl 60 kr denní
mzdy pro uhlokopa na Kladně
není ničím nesplnitelným dlužno
uvésti že horníci kteří provádějí
tutéž práci v České severní pánvi
hnědouhelné ku př v revíru mo
steckém duchcovském atd do
stávají za ni dnes denního platu a
zl 30 kr až 2 zl 60 kr
Francie Anglie a Néraecko
Pařížský nacionalistický novi
nář p' Maurice Barresuveřejnil a
komentoval ve včerejším "Jour
nale'' dopis p And Cberadama
který jak známo k vůli politické
mu studiu 3 leta po Evropě cesto
val a jehož četné publikace v
kompetentních kruzích veliký zá
jem vyvolaly
V dopise se jedná o postavení
Francie vzhledem k Anglii a
Německu
P M Brrí ust jnunnUjo
chováním a zahraniční politikou
jistých francouzských osobností
které tvrdí Že dlužno považovali
po světové vládě bažící Anglií za
nepřítele lidstva vůbec a že nutno
by se vše stálým anglickým ebout
kám po nekonečné expansí energi
cky opřelo jelikož si zpupný AI
bion namlouvá a se chlubí že
"stojí sám a sám proti všem vel
mocem a že jim snadno a s úspě
chem čeliti dovede!"
rvi r 1 1 t~
uie usuaku rsarrespva by se
stalo mocné a po mimoevropských
trzích a větším vývozu se stále
pachtící Německo hlavním Živlem
protibritanické koalice a násled
kem toho by bylo francouzským
státníkům asi následující vůdčí
nitkou na cestě nové politiky
Podněcovali lid i dále preti Anglii
a ukonejŠovati francouzské veřejné
mínění poznenáhlu v motivech
oprávněné nenávisti která se proti
Němcům v otázce elsaskolotnnské
zakořenila předstíráním Že jsou
hranice Vogés lepší a výhodnější
hranic Rýnu a že se Elsasané a
Lotrinčané bez toho již dávno
bezvýsledného odboje vzdali a se
své staré vlasti nadobro odcizili
Přes to ale — pokračuje pan
Barres Že se Francie dnes hlavně
Anglí zabývá nemožno nikterak
tvrdili že by byla z Německa očí
spustila neb že by se byli staří
Elsasané a Lotrinčané s německou
vládou spřáteliti
A kdyby se i na krásně v "říš
ských zemích' list v neprospěch
Francie byl obrátil nemůže a
nesmí se nižádná vláda francouz
ská nikdy myšlénky na odvetu a
novoobsazení starých francouz
ských krajů vzdáti K podobné
mu úsudku dospěl i p Cherada
me který si zvláště odhalením
německých intrik v Rakousku u
francouzských politiků pověsť
bystrozrakého pozorovatele upev
nil Cherademe předvídá nebez
pečí které německým zakročením
fíší Habsburků pro evropskou
rovnováhu vyvstane a soudí bez-
i 1 1 1 l"H- l-H-M i MM l Ml Hl
Každý vi
Je k jiildmu vylíčení
vynkoolin p3hmo2 fiiln a sfuMti ií:ú
není nlo lepSIbo než
ST o JAW o CEL
Je to to piavtf Jinté a spolehlivé „
ml
pochyby správně an se o přípra
vách akce na vlastní oči přesvěd
čil Pro něho není Německo pouze
nebezpečným státem protože Rýn
a dvě francouzské země ovládá
ale i pro svou k Dunaji a k Jader
skému moři směřující expansi
která by mu v Evropě nesmírnou
převahu zajstila
Turci a Némci
Německý vyslanec v Cařihradě
vymohl jak se nám oznamuje u
sultána povolení ku zařízení tří
nových poštovních úřadů v Solu
ni y Angoře a Bejrútu Jest
velmi příznačné Že se povolení
toto stalo v době' kdy se turecká
vláda o odstranění cizopanskýeh
(francouzských ruských rakou
ských a vlašských) poštovních
úřadů v Cařihradě domáhala
Turecká vláda smluvila za pří
činou "ramazanu" s německou
cařihradskou bankou půjčku dvě
stě tisíc tureckých liber (4500000
korun a nabídla 8 procent úrok
Řiditel závodu který je zároveň i
správcem anatolských dráh přijal
nabídntí
Provolánf
Všechny české Jednoty a spol
ky které působí samostatně aneb
jinonárodních organisacích a
mají za účel mezi jiným podporu
v pádu nemoci a smrti jsou tímto
Žádány by ve svých schůzích
projednaly otázku zdali by bylo
záhadno spojit veškeré české
polky v jeden mohutný celek
Tam kde výše uvedené bude
uznáno za vhodné nechť taký
spolek zvolí sobě jednoho zástup
ce do organisačního výboru který
bude mít na starosti ono spojení
uskutečnit Ty řády neb spolky
které nemohou býti representová
ny zástupcem mohou tak učinit
dopisem na tajemníka onoho vý
boru Není třeba tiváděti výhody jaké
by z takového sdružení vzešly
Každý český spolek vidí nutnost
podobného kroku který až dosud
byl a může býti odkládán avšak
ta snaha o sebe zachování nás
jednou donutí bychom jej učinili
a čím dříve tírň lépe pro nás
Počátek k tomuto cíli byl již
učiněn -1 ledna 1900 Na tento
den byli svoláni zástupci všech
místních řádů a spolků do zábav
né schůze pořádané Velkoloží Č
R a Dam v síni Č A S Školy
na 18 ulici V této schůzi byl
předložen program "Jak možno
spojit veškeré české spolky v
Americe'' Všichni přítomní zá
stupci oznamovali že jich spolky
přejí onomu spojení
Po delší debatě uzavřeno
by
Je nějaký
dobrý St Louissky vlak? -
Ano jeden — St Louisský flyer —
kterýž vyjíždí z burlingtonského nádraží
o 455 odpoledne a přijíždí do St Louisů
v 719 následující ráno
Vypraven dobře — široké vestibuly
Pintschovo osvětlení pohodové vozy
spací vozy
TfCKET OFFICE:
1502 Faraaa Street
TELEFON 2 SO
I Hl 1 1 1 I IU I 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
přítomní zástupci se sestoupili co
organisační výbor dále by byla
svolána jenerální schůze všech
spolků z celé Ameriky k utvoření
stálé organisace Do této schůze
n chť se dostaví každý zástupce
pověřující listinou od svého řádu
neb spolku by s prací se mohlo
ihned započíti
Venkovské řády neb spolky
nechť ' zašlou dopis oznamující
svoje spolupůsobení
Schůze se bude odbývati 4
března 1900 v 9 hodin odpoledne
v síni Pat Č A S Školy na 18
ulici
Při této práci doufáme že ctěné
české časopisy budou nám nápo
mocny ježto bez jich působení
by tato práce šla velmi zvolna ku
předu Již teď žádáme by laska
vě loto provolání uveřejňoval) až
do výše uvedené schůze by každý
Čech v Americe byl s touto my
šlénkou obeznámen Zvláště
apelujeme na místní a venkovní
týdenníky by toto provolání oti
skovaly až do oné schůze
Na konec je nutné požádati
všecky spolky by neodkládaly
tuto záležitost "až čo ostatní uči
ní" neb kdyby to každý řekl
ostáném státi na stejném místě
A proto jest žádoucno by každý
tajemník Jednoty řádu nb spolku
toto provolání přinesl do nejbližší
schůze svého tělesa a tam je pře
četl a když ono tČleso výše uve
denou myšlénku schválí ihned
zvolí sobě zástupce do organisač-
ího výboru a toho samého ohlásí
nejdéle do 25 února t r Ven
kovní řády neb spolky nechť ozná
mí svoje spolupůsobení do té samé
doby by jim mohlo každé usne
sení výboru se oznamovat Tak
též by mohl být sestaven seznam
všech přihlášených spolků Za
organisační výbor
Fr Pavlíček 674 S May St
Chicago 111
Ztch ftuilo tivot ditét l'í Marie
Notová z LufJlow Ky sděluje jak
život děcka její radou byl ZHchráněn
Pí Nulová píše Dr Petru Fulirnev ovi
v Chicagu III: 'Milý doktore: Váí
obdivuhodný lék zachránil živni děcka
Ditě to měla křeče po osm dlouhých
týdnů a lu leželo na svém lůžku jako
mrtvola Lékař přicházel dem ě ale
etav děcka se neměnil Na moji radu
matka dala maličkému trochu Dra
Petra Iloboka Měla viak málo víry'
je by miláčka svého mohla zachránili
Vež jaká to radosti Nastala směna k
lepšímu a ve dvou týdnech bylo děcko
opět zdrávo"
Jest to překvapující pozorovali Jak
mnoho jest případů které zjevně tak
zvanému vědeckému léčení vzdorují
vzdor tomu utiáajfcfmu účinku Dra
Petra Iloboka povoluji
Lék tento dodává se pouze skrze
zvláštní jednatel? nebo přímo majite
lem samým Adresujte: Dr Peter
Fahrney 118 So iloyne Ave Chicago
III
BURLINGTON STATION
lOtk ciá Masoi Střet
TELEFON 310
Hliiiltífjrjiíil _
fflmte i