JpOKROK ZÁPADU
NOVINKY Z ČECH
ftwdal (fořta ar ixl tpro xlaj 'Puk Up'
V Praze 34 leJna 1900
Nov ná-ledmk tiínu r iknunkthoa krilovatvl
Cekvhi Clkař náhlá právi Čvkf ul
lilitr Jak mi pro uftmecká mllre vyhanujl
tenké peulxe Bailruvucl uíliiiJy Buj u
pil u it r kf Htolao Pra© ťlirlut ku
taairufa OVtiáoh Slávka liurníkfl No-povln-t
uiajltul& Čiuuuat vlády Dosah
kulutiofy Putioda
Nový následník trůnu rak a tím i
král Český bude — syu ml bratra
arcivévody Frant Ftrd ďE-ite
totiž — 1 3letý arcivévoda Karel
František Týž musí býti nynf k
úkolu tomulpripravován Frant
ďEste jako svobodný a bezdětný
pro neshodu snatkovou s komtes
sou CliOlkovúu ustoupil načež
vyhrazeno mu vojenské velitelství
arcivévoda Otto ustoupil pak na
prospěch syna
Císař náhli privt v Otázce
hlášení se českých branců slovem
tdc Výrok císařův jsme minule
sdělili Dr Pacák k tomu z trest
ního zákonaíka vojenského učinil
doklad: Dokázali' nezvratné že
zákonné náhlé právo pro české
hiáscní st: branců jest — ntpří
pustno Cesiý ministr — v novém mini
sterstvu strašil Němce Pan dr
Funke pospíšil k ministr-presi
dentovi Koerbrovi s otázkou zda
snad nemíní dokonce dr Rezkovi
přidéliti dozor na české věci v
oborech všech ministrů "I toto
toť ministr jen na dobu smiřová
ní' těšil tento své miláčky
"Až bude po smíření půjde" —
Aj pan Koerber odkryl brzo kar
tu Divíme se že dr Rezek za
takové situace úřad přijal ale toť
jeho věc My vidíme jak se s
námi smýšlí a dnes pana Koerbra
ujišťujem že — prohrál
Jak se v Rakousku pro německé
milce vyhazují české peníze V
posledních letech vystřídalo se v
Rakousku mnoho ministerstev
ministrů Přirozeně se následkem
těchto častých změn obrací pozor
nost k tomu že pořád více seroz
množují řady ministerských pen
sistů Obyčejně má se za to že
ministerské výslužné obnáší 4000
zl ale domněnka tato není správ
nou Ministerské pense bývají
obyčejně vyšší Třeba rozlišovati
čtyři stupně pensí: 1 Bývalý mi
nistr převezme jiný státní úřad
pak se mu dostává hodnosti
příjmů jako měl jsa ministrem
tedy deset tisíc zlatých vyjma
funkční příplatek 2 Ministr se
propustí s výhradou jeho opětné
ho užití ve službách státních pak
béře jako pensi plný svůj plat
vyjma funkční příplatek tedy
10000 zl 3 Anebo se ministr
propustí: byl v£ak dříve než
byl k misíerskému úřadu povolán
na př odborným předsedou V
takovém případě dostává jako by
byl odběrný přednosta vysloužil
pensi 7000 zl tedy plný plat
odborného přednosty 4 Pouze
parlamentní ministři kteří prostě
byli propuštěni dostávají 4000 zl
Ale to stává se velmi zřídka Oby
čejně takovému ministru ve vý
službě dostane se jednoho neb
dvou úřadů které vyžadují málo
práce ale spojeny jsou s velkými
příjmy Tak Plener Gautsch
Bacquehem a mnozí jiní Baron
Chlumecký pak děkuje svému mi
sistrování v letech sedmdesátých
že dnes z různých svých sinekur
béře do statisíce ročních důchodů
Cechové vy na to platíte nejvíc
tož klopte denáry však vám za to
ti pánové — přejí
Smiřcraci nálady — MnoliO se
u nás teď píše o toni smiřoráníale
věru že zbytečně Konference
se ještě nesešly až prý 29 ledna
to kdož ví Napřed Češi a po
daří li se teprv porokuje Morava
Slezsko vůbec ne Už tohle
ukládá Čechům pro smiřování ne
gaci Neboť pro trojjediné země
České koruny musí platili jedno
právo Ostatně mír nevytryskne
po slovech císařových o náhlém
právu za české slovo "zde'' smír
nevypSičí z novč sestaveného ně
meckého kabinetu v němž jediný
Český ministr má býti dočasnou
6gurkou smír nestvoří ultra Ně
mec a protektor Němců chef mi
nistr Koerber smír nevzejde z
německé touhy po vládě v Čechách
z rozkazu po německé státní řeči
zde ba smír nevyrážf z násil-
aickýcb brntálností jichž Němci i
vláda na Češích se dopouštějí
Bylo by osudnou chybou českých
poslanců kdyby dali se ománrit
tím že zdařilo se jim porazit
Clara a v omáraenf aby šli za
jeho zlým duchem Koerberem
Pryč od něho voláme my s duse
s nimi celý Český lid: Vidíte
La smír nebude!
Boj itoltt rimdturský v Praze
utne dnes Volba koná se odpo
ledne Ale soudíme Že nebude
sloučena Hlasů je Mlado- 45
Staro- 45 olě strany ma( sé
kandidáty a obě nepovolí Staro
češi rhtí dra SrbaMladoČeŠi dra
Podlipnčho Hlasů musí býti 46
proto volba zůstane dne neroz
hodnuta Nechceme tudíž li-tu
proto zdržovali a posíláme pře
dem Překvapení mohlo by při-
Dést jen poděkování se dra Pod
lipuého anebo zrada na některé
straně To zvíte se zpráv telegra
fických O volbě zevrubně tedy
příště
Uhelná katastrofa v Cechách —
Co už dr Julius Grégr tušil před
čím varoval — ješiě co poslanec —
stává se skutkem Českomorav
ská koruna přebohatá na uhií —
nemá uhlí V Praze nastal ta
kový nedostatek Že uhlíři zavírají
krámy továrny přestávají praco
vati Školy se dočasně zavírají
elektrické podniky se omezují —
Ptáte se proč? Inu řekli jsme:
'Není uhlí!'' Lid hrozí vybitím
závodů kradením dříví dranco
váním plotů Ale přece není
uhlí! Kde je je ho málo a drahé
ž běda Mokrý mour prach
smíšený se sněhem co se jindy
házíval do smetí — stojí dnes metr
cent i 1 zl a více Uhlí hnědého
drobného metrák přijde přes 1 zl
30 kr Odkud se vzala ta bída? —
Bez dlouhého povídání povíme
hlavní příčiny Původ zla jest
levný vývoz — bez cla--za hranice
V Drážďanech je české uhlí lev
nější než v Praze i o polovic pro
tože dráhy německé vyvážejí z
Čech uhlí rychle a za fatku dráhy
rakouské rozvážejí uhlí v Čechách
draho a nedbale Nastaly vá
nice mrazy vozba vůbec vázla
při nedostatku vozů pak a těžké
výrobě vázla tím povážlivěji Ke
všemu přidružila se stávka horní
ků Tito majíce malé platy ač
uhelní baroni v posledním desíti
letí zdražili uhlí na metr centu o
40 kr bez přídavku dělnictvu
užili doby a stávkují Dobývání
uhlí pokud se koná je nepatrné
neboť dnes stávkuje v Čechách
na Moravě a ve Slezsku 50000
horníků Hrozno pomyslit na
následky Zavrou li se továrny
nebudou stávkovat! jen horníci
ale všecko dělnictvo a pak— běda
A co páni majitelé dolů? Vyrovna
jí se s dělnictvetn? Toto! O i pra
cují dnes s výdělkem 40% ale
lidu nepřidajíaniž zkrátí pracovní
doby a tak stojí bohaté Čechy
Morava a Slezsko před hroznou
katastrofou úplného nedostatku
uhlí a s tím souvislých nehod
Jak luitl vláda uhelní katastrofu?
Po rakousku! Poslala do Kladna
Mostu Plzně Morav Ostravy
atd tisíce vojska a četnictva na
horníky Na majitele dolů po
slala vládního komisaře s pros
bou aby přišlí k panu mfstodrži-
teli Na horníky jsou napřažený
revolvery bodáky — na barony
uhelné poklona a prosba o (účast
nění se při jednání s horníky
Tak se u nás luští sociální otázky
zejména tato uhelní se zlodějský
mi majitely uhelných dolů Leč
pomozte si Mezi těmi okradači
je í baron Rotšild a ten diktuje
co vláda má dělat Kdybychom
měli vládu naši jako mají Uhři
byla by již při díle Kalamita již
počínáme teprv pociťovati která
ale může mít i nedozírné následky
o nichž nemají ti již zvyklí jsou
"vládnouti' ode dne ke dni
tuŠní acdá se zažehnat prostřed
ky jichž užívá se nyní Tu po
může jen odhodlaný Čin A sice
zemské sekvestrace uhelných dolů
a potom akce ku jejich předevení
v majetek veřejný v majetek zem
ský U nás ovšem státní energie
na jiné věci třeba Na utlačení
Čechů a lidu vůbec
Dosah uhelné katastrofy dnes
nelze ani uvěřili ani určiti Ne
bude-li uhlí a soudí se že stávka
nejdéle týden potrvá pak běda
nám Ani dráhy nemohou jezdit
továrny vodárny plynárny tram
way vše všese zastaví A lidu
statisíce miliony bez tepla práce
Hlad A to vše pro pár cizích
darebáckých zlodějů kteří náho
dou nabyvše kusa této půdy krví
našich předků zbrocené a zasvě
cené—nyní nechtf povolití v okrá
dání lidu i státu Jak slabé je to
Rakousko! Kde možná taková
katastrofa aby vládou nebyla do
nucena povolit? Však zastavme
[péro V týdnu uvidíme více
a dopíšeme si co splnilo se z oče
kávané katastrofy Zatím jen sdě
lujeme le angličtí horníci nabídli
českým na udrže if stávky půjčku
a mil korun O tu se též už vy
jednává Tfm situace zhoršena
Pthods — zatím neitěstf přeje
Po mrazech nastala obleva tání i
déšť povodně Bída stoupá
Páni se ale ui o pomoc — radí
Tož počkej ty ztýraný lide český
počkejl Nevadí že snad většina tě
pomře než se doradí vžd)ť vláda
a ti byrokrati kteří jak j me
uvedli z tvých kapei beřou mili
ony — ti brzo odhlasují — pro útě
chu pr slov Tož trp koáče
trp Či si přece jednou dupneš? i
Pozdraví — ica
Afganistan
Příšerné vidiny vynořují se nad
povrch vědoucích státníků angli
ckých od osudných událostí boji
ště jihoafrického Vidiny ohro
žené Hvěiovlády anglické vystupun'
na duševním jich obzoru A již
stihly první poplašné zprávy
šeredné reálnosti Zpráva o nio
bilisaci kavkazského armádního
sboru směrem k Indii musila po
plašili aíglickou diplomacii Pro
zatím jsou Rusové od Indie arci
ještě daleko — bezmála ioco km
Mezi asijskými državami angli
ckou a ruskou leží dosud veliká
phkážka Afganistan! Avšak
překářka není pro Rusy nepřeko
natelna To je všeobecně známo
od té doby co byly mapy střední
Asie na základě nejnovéjších vý
zkumů opraveny a zcela správné
narýsovány
Afganistan jest veliká říše hor
natá vysočina od přírody k tomu
stvořená aby byla rozhraním mezi
teplými krajinami Indie a pouště
mi turkmenskýiui
Mezi Bucharou a Afganistanem
veliká řeka Amu Darja je přiroze
nou hranicí Mezi Ruskem a
Afganistanem ustanovena hranice
roku 1884 zvláštní komisí anglo
ruskou Táhne se od hranice
perské na řece Heri-rudu přes
sulfikárský prOsmyk jehož severní
soutěsky náležejí Kusům a jižní
sutésky Aígancům Odtud táhne
se hranice směrem východním
trochu k severu se odKloQujícím
ku řece KuŠku kterou překročí
nad kiŠákem (vesnicí) Hatis-i Chá
nem a táhne se k řece Murghabú
Afganistanem protéká více veli
kých řek velmi prudkých v toku a
vodnatých nesoucích vody své po
celé léto proto Že teprve za par
ného léta v Paropamisech sníh
taje
Není druhé země kde by se
voda řek a potoků tak účelně vy
užitkcvávala ku zavlažování žízni
vé vyprahlé půdy a zaiištění bo
haté úrody jako v Afganistanu
Vody řek zachycují se na vyšších
místech a příkopy často až dvacet
kilometrů dlouhými vedou na
místa kde se jich užívá ku zavla
žování polí zahrad a rýžovišť
Celá země kdekoliv jest níco
úrodné půdy jest plna vodovodů
a příkopů Vody afganské dosti
jsou bohatý rybami a některé řeky
jsou íé žiiíouOštic jako na pr
řeka Kábul a její hlavní přítoky
Kunar a Svat
Hory jsou bohatý na nerosty
užitečné Je tu hojnost železné
měděné olověné cínové rudy
stříbra zlata rtuti antimonu a
na některých místech nalézají se i
drahé kameny rubíny a tyrkysy
V polohách nižších nalézají se
tu lesy dubové javorové ořecho
vé hruškové jablkové lentyŠko
vé ve vyšších polohách pak také
jehliČiny Mnozí lidé výradně
sbíráním ovoce se Živí a člověk v
lesích v době letní i podzimní
hladu báti se nemusí
Na travnatých stráních lesů se
pasou veliká stáda ovcí s který ui
kočovní Sarykové táhnou z jara
do vyšších poloh v podzimu pak
vracejí se do nížin Podnebí v
údolích a v nižších polohách jest
velmi teplé a dopouští pěstování
rýže bavlny džugory (ciroku)
kukuřice révy vinné- broskví
meruněk mandlí melouoů atd
V horách jest studenější a v zimě
bývají veliké mrazy spojené s
prudkými bouřemi sněhovými a
větry
Počet obyvatelstva Afganistanu
odhaduje se asi na 3 milliony
Rozsah říše pak dle dnešních hra
nic páčí se 731000 kilometrů
plošných Vypadají tedy na 1
čtvereční kilometr asi 4 obyvatelé
Dle původu zastoupeni jsou Arijci
silněji než Mongolové Panující
rassou jsou arijští Afganci bydlící
po celé zemi ač silně jinými
rassamí promísení Jsou lid zte
pilého vzrůstj statný hřmotný
zdravý pohledu přísného co do
tváře připomínající typ židovský
podle velikých zahnutých nosů
Samí vydávají se za potomky Židů
a sice za potomky oněch desíti
plemen která byla zavedena za
druhého zajetí perského ai do
Chomtann a ta 1 trvale ostala
Vědecké bádání vlak zjišťuje řič
Afgancú nikoli za semitskou ale
za iodo evropskou
Vedle Aíganců obývají zemi
Hesárové nejčetnějŠÍ kmen po
nich Turkmeni pak iránského
původu TadŽikové (v západních
okresích) Kafirové a Hindové
Vyznáním jsou obyvatelé větši
nou mohamedány a jjou velice
fanatičtí
V Afganistanu umí čisti a psáti
asi 37 procent obyvatel Afganec
zná 35 písmen a píše od levé
strany k pravé
Lepší rodiny dávají děti cvičili
i v cizích jazycích Oblíbena
perŠtina i hinduštioa Persky
znají často i dívky jež velmi pilně
školy navštěvují Diplomatickou
řečí u dvora v Kábulu jest peršti
na ač se mluví také anglicky
Soudnictví provozuje se podle ko
ránu a podle starodávných zvyků
iVnohoženství jest v obyčeji a
mužové si ženy kupují Kdo
nemá na ženu dluží se a uplácí
anebo najme se do práce šetří a
vydělává až si našetří Mnohý
re stydí doma pracovati a odchází
do Indie na práci kde se dá více
vydělali než doma- Ženy= aígan
ké mají více svobody nž ženy
n jiuých mohamedánských náro
dů Chodí nezahaleny zcela svo
bodně mohou se účastnili hovoru
a jednání ve společnosti mužů a
dcery z lepších domů mívají Často
vzdělání lepší než by se předpo
kládalo Muži jsou lenoši Vě
nují se výhradně záležitostem
veřejným a válečnictví K tomu
se připravují a ve střelbě i boji se
stále cvičí
Muži zabývají se chovem do
bytka a pastýřstvím Hlavní jest
chov ovcí a na horách vídati bez
početná stáda Maso ovčí požívá
se pečené na rožni kiabab duše
né s rýží pilaf aneb dušené na
kyselo s cibulí jako kaurma Ho
vězího dobytka chová se jen málo
Chov koní v horách jest nepatrný
Obilí se pěstuje ozimé a jaré
pšenice ječmen džugara (cirok)
rýže kukuřice a proso Pěstuje
se hrách fazole hrachory čočka
cibule a česnek pór zelí řetkev
melouny vodní i cukrové v již
ních krajinách též indigo cukro
vá třtina všude bavlna tabák
nejlepši okolo Ghasni a Kanda-
baru
V lesích jest mnoho zvěře Z
dravců je tu tygr pardal vlk
šakal medvěd liška a jiné drob
nější druhy Loví se divoká
svině jelen rajka kamzík kozo
rožec divoká ovce divoký vůl
Z divokých ptáků koroptev tetřev
teiřívek jeřábek divoký páv ba
žant křepelka adrap — Lov jet
nehlavnější zábavou mužů Do
ducaná Sč tu peštujč lúv poipoc!
sokolů a předáci aíganŠtí chovají
na ávých dvorech hojně cvičených
sokolů Také pardal ukrocený a
zdomácneiý štve se na zvěř Když
ji byl ulovil zavírají ho do bedny
Na lov se chodí ještě také s lukem
a Šípy Dravá zvěř láká se na
vnadu a otravuje se anebo sj loví
do jam pokrytých větvemi a me
chem Národ afganský jest veselý
pilný důvtipný vědy chtivý po
hostinský pravdy milovný ale
také lstivý zlý NáruŽivosti a
vášně divoké jím vládnou "Pří
teli přítel a nepříteli vždycky
ďábel" mají za přísloví Afganci
brali od Angličanů úplatky a hned
zase bušili do Angličanů a hubili
je "Od nepřítele si nech slou
žili ale nezapomeň čím ti je"
druhé přMoví Angličané 1ÍČÍ je
v barvách Oejčerúčjších Spra
vedlivějši bude považovati je za
lidi svobody- a viastimilovné kte
ří si nedají ničeho co jim patří
bráti
Opozděnost vzdělání umíní a
obchodu není vinou národa nýbrž
okolností
Přes Afganistan valila se zhou
ba Džingis-chánova Finninova
(Tamerlan) Zde sc stíhaly voje
Arabů islám rozšiřujících sem
vpadali perští šachové a indičtí
radŽové Bylo tu stáiá bojiště a
stálý podnět ku borbě ničení a
lupu Kábul byl V jediném sto
letí třiktát pobořen a vyloupen
Herat třikrát pobořen a dvakrát
vyloupen
Afganec v něčem podobá se
Černohorcům Nechce učiti se
řemeslům Jediné čemu se na
učí jest dobývat! z rud kovy a z
kovů vyráběli zbraně Však í to
koná spíše ze záliby než aby po
třebu ukojil
O Rusech soudí Afganec takto:
Urus je dobrý přítel emíra í náro
da Je krátce Urus Ten nikdy
nikomu neublíží nikosiu se ne
mstí nikoho se nebojí ale niko
mu nic zlého neudělá Naopak
jačaěte dobře a
PltOTI
dyspepsil ncztravitelnostl bolení hlavy
To Jest pravý ipCuob léčení a jisté vvbojenf
kde je potřeba pomáhá prospívá
léčí sytí učí vodu rozválěti učí
zvětšovati sklizně a učí lidi bi
hatnouti Ruský tmít má tolik
národa a tolik země že je ho jako
písku v poušti Kde jsou Ruso
vé tam je pořádek tam roste
blahobyt a tam ani kobylky nepři
letí aby škodily Car všechny
své poddané ode všeho zlého
chrání Oa je ne pác všech lidí
ale všech lidí otec
Vláda zevně jest v rukou tamo-
vlídného emíra Abdurrahman
chán má sídlo v Kábulu Město
asi o 60000 obyvatelů leží při
řece stejného jména v pěkném
širokéma veleúrodném údolí O
vládu dělí se emír se svými kra
jinskými místodržiteli (Lojnab)
Tito pak ji svěřují v menších
okrscích sirdarům
Skrze Afganistan vedou hlavní
cesty do Indie z Persie Turke
stanu Chivy a Buchary Bývaly
někdy velmi živé — byly to cesty
světové Zanikal obchod prů
mysl a blahobyt zarůstaly cesty
Nyní co se uspořádaly poměry
státní na sever začínají cesty opět
oživovati Rusko dobyvši Tur
kestanu i s Iidohubnými pouštěmi
vystavělo tu železnice jež ovšem
slouží zdejšímu obchodu ale ještě
více ruské politice Jeť nvní
rychlé spojení mezi Kavkazem a
: humboldtská STROMOVKA
ý :-: PAUL NĚMECEK majitel :-:
1 - i
Úplný výběr všeho druhu ovocných i ozdobných stromů kfovin a
'{ dr ilmého ovoce každého druhu za nejlevnřjší ceny
Katnlng a cetinlk pošlou se na
spokojenost se ručí
' fíumboldk £lurserie3
rV Mastné doiiuírnosii jest vždy Iiurtba
m 1
Vfávoda P krufed Upadá pouHvimo
{ árný nn oliiijfiiiiii nti-iii ! vMinH
iiilifom
lito
—
V PODSTATĚ
ITOVÁ DRÁHA
Mezi Omahon a Chicagem je Burling
ton v podstatě novou dráhou
Během minulého roku milion dolarů
a více bylo vynaloženo na zlepšení a ně
kolik dalších milionň bude vynaloženo
než se práce skončí ZátoČky byly srovná
ny vrchy sveženy dolíky zaveženy a
dvoj)áobné tratě položeny
Výsledek: Trať jest jisti jako dům
pevná jak skála
Rychlovlaky do Peoría a Chicaga vy
jíždí z Omahyo6-40 ráno a 505 odpol
T1CKET OFFICE:
1502 Fáma Street
TELEFON i 50
skončete dobře
Užívejte
HAMBURGER TROPFEN
Turkestanem V případu potře
by možno z Tiflisi' dopravili voj
sko až na Murgab nejdéle ve
čtyřech dnech Směrem z Mur
gabu na Nau a průsmyk Baha
pak na Širmas a Herat je stejně
dlojliá cesta Zulfikánský prů
smyk lze z Pendždeh dosáhnout!
ve čtyřech dnech a jeho jižní sou
tisky které se nalézají v rukou
Aíganců lze vzíti útokem ale
také obejiti na Kiil Bulak He
rat je pevnost která je nyní ná
kladem a uměním Angličanů valně
upevněna a zdokonalena Vydržela
by obléháni aspoň na tak dlouho
dokud by Rusové nepřivezli svůj
obléhací park — Však nevydržela
by nikdy tak dlouho než by mohli
Angličn4 přichvátati na pomoc
Dnes už klíčem k Indii nenf
dávno Herat Bývala jím oaa
tekiaská Askabad Merw Pand
žab a Bala i Hisar dokud šlo o
překonání obtížného spojení od
Kaspického moře bezvodými a
lidu práidaýoií pouštěmi Oč
ayaí ještě běží jest pouhá dohra
toho co už provedeno
Slované zvítězí tu svojí pravea
lidskou srdečností Ruský Slo
van podmaňuje Asii svojí láskou
svojí lidskostí A osvobodi li
jednou Indii z otroctví snad spad
ne pak i Evropě rouška s očí aby
seznala na straně kterého plemene
hledali sluší — superioritu
požádání
Pište si o ně dnes Za
SW H 24-3 1)
fiumboldt JjLebr
Ví-tíinai ni netnfte takoupitl plaaa po $500 neb vartaasy t
2 50: mrné pnk Ji- tich ktt-tí na lit unii b rol I AriStOO tauJiiiK u litto
Ihiu ih i-riiu ku-nu I Hťjuhudii m6£e dáli Kkliojiiy Jhiu nit válcích
-i tovf nit M eml: álný impir n-l iiiwlrehováni Při Jemni Ion a bio
ku b VHrhKn Hraj ví Imjf iriiin hjrinnr Jpyt 4té- bou pro ?tnré
u~n í-" Jilt- Ji ÍMrtw - iifí [í-lctrnr-t výw-citř fňrruvá& xpév
Kjiiii ifienijíicli 1'mií: let pouit-nim a záhavoa pro dilkv wiieto
w uliti limc pítMii Tioiď wipi ruti-iif "I rpí n-í lme oíekávull"
ret" N'-ni id hrubka Váha r uuulti lil Ib Pouze $6 00 ' pkné (krinl
vi i-l Zílř e vaiu p olxlrJeni MJ ihi -xirtv JmUhU-Ií tcItJ1
-i ( IMi-nlř jdou i k iibn Zíiot íf kolek na kulaluc
SU odírá mtf Co VřBKT St Nk Yomk: P O !! vs trr H
PSACÍ - STROJE
luno nvnl nříbvtnoo prtrVhnu kafďtn
ubchorit a m £no Hel e v kadám řm'ntná
i k(!m rr píe PH koupi pmii-ihnatroj
í1mii iFlhlí?Ml hlavni k ji-dinxluchoM1 a to —
Jmnawl rHzenl nehiiť to anifn o trvaní!
vrt V ii ln1 ohhdwh anlt Jkcukullvé m
lnrb it impr-díitHÍIt-ilnf m
Plíle al o poi lený katalog na g
UiíitEfl Typewriter & Surplies Co
XTarw "2" prie Si-tjr Omastu XJmo
linmr iaxi alrojo JI po kolik rokó
Hm" Miřpf _ J
BURLINGT01I STATION
lOtfe asi Masoi Street
TELEFON 31