- - '-i
1 ř
V
! !
1
Dráha od zálivu Delatoa
Záliv Delagoa jet neblížit po
břeží mořské pro republiku Trans
vatl odkud vede dráha z města
Lourenzo Marquez do země Boerů
Dráha ta byla postavec od Ame
rikána Edw McMurdona a aporo
ní nalézá již po mnoho let v
rukou Švýcarského rozhodčího
oudu
Plukovník McMurdo rodilý
Kentučan Žil po mnoho roků v
Londýně avšak zde jevil vidy
voji lásku k rodné vlasti vSude
se hlásil co Američan Již na po
čátku let 8otých bylo mu známo
velké bohatství Transvaalu v kte
rém jea z íásti věděli Angliča
né On to byl který svými před
náškami doprovázenými obrazy
kouzelné svítilny upozornil An
gličany na krajinu tu a jím pouče
ni počali se o jižní Afriku zajímati
Cecil Rhodes Barney Barnato a
Beit McMurdo také postřehl
důležitost zálivu Delagoa a seznal
že dráhou z vnitrozemí Afriky k
riliun tomu se dostane i klíč do
rukv toho kdo ji bude vlastniti
McMurdo zbudoval dráhu Me
xickou spojující pobřeží zálivu s
Tichým mořem a účastnil se jeste
v liavch důležitých podoicícr)
Započal tedy vyjednávat! s vládou
nortuřalskou o právo ku stavbě
dráhy od zálivu Delagoa Tehdejší
nomérv Transvaalu nebyly valné
neb státní pokladna byla prázdná
a o množství zlata v tamních do
lech se ještě nevědělo jak výnosné
bude Vláda portugalská však
kladla staviteli dráhy podniky tak
obtížné že se žádný kapitalista
neodvážil vloŽiti do podaiku toho
peníze McMurdo vlak neiíd al
žádné pomoci od vlády a také ji
hleděl dáti co možao aejmeaší
výhody žádaje jen o právo dopra
vovat! lidi a zboží od moře na hra
nice osady portugalské na 99 let
A této výsady se mu konečně do
tálo Dřímo od krále že mohl
soravovati dráhu tu úplně volni
Obdržel k tomu malý ostrůvek v
zálivu část půdy v městě Louren
zo Marauez a potřebné množství
nevzdělané půdy v krajině kudy
dráha vést) měla
Ku'konci roku 1883 obdrže
McMurdo výsadu od krále portu
galského k jejlmuž vymožení mu
bvl americký vyslanec v Lisabonu
nápomocen a hned započal se
stavbou Veškeré mosty náiraž
ní budovy koleje lokomotivy
vozy a jiné potřeby musely býti
dopravovány z Anglie což vyža
doválo velikého nákladu Stavba
dráhy byla spojena s velikými ob
tížemi tak že byla teprve r 1887
s velikou slávou dokončena ač je
ien 60 mii dloubá
Sotva že však dráha ta započala
svoji činnost započaly se o ni za
jímati vlády nejen portugalská
ale i anglická německá a holand
ská Plukovníku McMurdovi na
bízel jeden bankéř africký pět
milionů za podíl v tomto podniku
kterážto nabídka pocházela však
od vlády transvaalské a portugal
ské Když pak nemohla viáda
portugalská ničeho docílili po do
brém rozhodla se zmocniti dráhy
násilím
Při započetí stavby byly dány
stavitelům mapy vládní dle nichž
se stavba řídila při čemž se
účastnili též měřiči portugalští
Dráha měla vésti na hranice
transvaalské a když byla dokonče
ná povalovali vládá portugalská
smlouvu za dodrženou poněvadž
na konci tratě byly }iž " hranice
„
Transvaalu Nyní však si vymy
slela úskok a tvrdila že smlouva
dodržena nebyla poněvadž prý
hranice osady portugalské sahají
ještě o 6 mil dále Správě želez
niční pak bylo poručeno aby bě
hem 4 měsíců těchto 6 mil tratě
dohotovila iinakže se vláda zmoc
ní celé dráhy a prohlásí výsadu za
propadlou Plukovník McMurdo
na vyzvání to odvětil že není
možno ve 4 měsících postavili
trať třeba jen 6 mil dloubou po
něvadž se v místech oněch nale
zaií vvsoké kopce a hluboké rokli
nv a mimo to nastala právě doba
deštivá Tato omluva však vládě
portugalské nepostačila a ona se
zmocuila dráhy vzdor tomu z
bránice mezi Transvaalem a úze
mím hortu?alským nebyly ani
--— r o --
přesně ustanoveny
Zatím plukovník McMurdo ze
mřel roku 1889 zachvácen jsa
mrtvicí mozkovou z rozčilení
' stálého napjetl Teprve po jeho
smrti se vláda portugalská zmoc
nila dráhy ač to trvalo ještě dva
rokv než se společná komise trans
vaalská a portugalská dohodla na
hranicích mezi oběma zeměmi
Dle úmluvy této komise Tlak brá
nice nebvla aa aa místi kam
driba prvně byla dostavena aniž
na onom místě kam ji dle naříze
ní vlády portugalské McMurdo
dostaviti měl
Zabavení dráhy delagoiské vy
volalo u všech vlád evropských i
v Americe veliké pobouření Zvlá
ště v Anglii kdež se nalézalo
mnoho podílníků oné dráhy pa
noval veliký rozruch a hroženo
válkou Portugalskou a vyloučením
všech cenných oaofrů země té Z
bursy Dědicové McMurdovi se
obrátili na vládu washingtonskou
o ochranu a ta ve spojení angli
ckou také zakročila v Lisabonu
ve prospěch majitelů dráhy dela
goiské
Vláda portugalska byla nátla
kem mocností donucena k uznání
nespravedlnosti jíž se dopustila
zabavením dráhy ale žádala aby
celá ta záležitost byla předložena
smírčímu soudu K tomu svolil
konečně i tajemník zahraničních
záležitostí Blaine a ujednáno by
lo že o náhradě jaká má býti dá
na majitelům dráhy rozhodne
švýcarský soudní tribunál Ten
byl konečně roku 1890 sestaven
od presidenta švýcarské republiky
ze tří soudců vyšetřoval záležitost
oau odkládal roznoaauu siasc
ale do dnes ještě žádný rozsudek
nevynesl Dědice McMurdovy ve
Washingtonu zastával pluk Rob
Ineersoll který jest liž mrtev ale
švýcarský rozhodčí soud dosud se
neodhodlal k vynešení nějakého
rozsudku Roku 1896 vyslal do
iižní Afriky sbor inžioýrů který
odhadnul dráhu tu na {9000000
ač ve skutečnosti cena její obnáší
asi liq000000 neboť vládě por
tugalbké vynášela již tehdy čisté
ho užitku loo 000 Koznodcl
soud však ještě ani po této zprávě
znalců a odhadčích nevynesl roz
sudek z čehož jest patrno že
straší vládě portugalské která by
za její zbědovaných poměrů finan
řnírh nbvla s to zaplatiti ani
fa 000-000 dle odhadnutí komise
Tato bezohledná liknavost smír
čího soudu švýcarského jest také
silným argumentem naproti snaze
o vyrovnávání mezinárodních spo
rů touto cestou Aspoň Švýcarsko
se v této záležitosti Špatně osvěd
čilo tak že se vždy v budoucnosti
bude na tento případ poukazovati
aby mezinárodní spory švýcarské
mu soudu svěřovány nebyly
Dráha delagoiská se zatím na
lézá v noci vlády portugalské ač
bezprávně a nynější válka jí dala
tenrve cenu dvojnásobnou Pro
národ a vládu Spoj Států má ten
to kus dráhy veliký význam nejen
tím že byla postavena od ameri
ckého občana ale 1 tím že mu
byla ukradena vládou portugal
skou což zavdává příčinu vládě
naší aby mocnou rukou zasáhla
ve spor mezi Anglií a Transvaalem
Kdo dráhu tu vlastní má klíče k
celá renublice boerské a k celé
střední a to velmi
bohaté části
Afriky Nynější válka rozmítala
ještě více nenávist mezi Boery a
Angličany kteří zajisté budou
vždy raději viděý dráhu delagoi
skou v rukou Američanů než An-
gličanů Tak mohou Spoj Státy
z nynější situace v jižní Africe
značně kořistili pakli se dráha
delagoiská octne opět ve vlastnic
tví Američanů
Dopis Pařížsko-íeský
V Paříži 18 ledna
Pro Eury Poslední veřejná
přednáška kterou "La Jennessl
francaise1' -'í prospěch Zavaalska j
v Paříži pořádala se neminula jak
se dalo ostatně s jistotou očeká-
vati bez velmi příznačných proje
vů P Eugea Kendu kterému
předsedou co prvnímu slovo udě
leno vystihl v poutavé své reci
zvláštní protivy které karakter p
Cbamberlaina v četných projevech
— spisech a řečích — skýtá ťo
sluchačstvo mělo příležitost sezná
ti z vlastnoručních dopisů Cham
berlainových jakým neospravedl-
nitelným a neomluvitelným způ
sobem se novědosazený tajemník
britského koloniálního úřadu proti
starému svému přesvědčení a svým
zásadám prohřešil Poctivý prů
myslník cvočkář z Birmingbamu
haiil totiž z počátku práva Burů
nebral si ale později sám sobě ve
U 9 nntfral bvv zaslepen le-
--- — — f w
skem zlata společnosti 'Chartreď
toco mu kdysi jako svaté a nedo
tknutelné na mysli tanulo a co jak
doslovně psal "věčně bájiti mu
si!' ledině brabivost zavinila u
nři že počal schvalovali páchané
na Burech bezpráví a hříchy a ž
se konečně sám proti svým dři
vSiším chráněncům a na úkor
svých zásad v čelo zběsilé agitace
Dostavil x níž válka resultovaia
— Sotva byl řečník domluvil
objevila m aa estrádě Štíhlá pů
vabná dáma Předseda pan de
Mahy povstal představoval
ukláněje se nového hosta shro
máždění: "Pánové Miss Maud
Uonnel" další slova jeho přeruše
na bouřlivým potleskem a zaniká
la v jásavém: "Sláva Irsku!"
"Sláva Burůml1' Když po dobré
čtvrt hodině bouře a vřava utuchla
a klid se opět rozhostil nabídl de
Mahy Miss Maud Gonne předsed
nictví slovy že: "jí v tomto shro
máždění výhradně první místo při
sluší!" K slzám dojata pfijala
slavná obbajkyuě zuboženého ir
ského lidu kooečně poděkovala
vroucími slovy z přijetí a nastí
nila pak v delší láskou k ujařme
né vlasti proniknuté řeči poslání
Irčanů v jihoafrické válce Shro
máždění naslouchalo vývodům
spanilé předsedkyně s utajeným
dechem a vypuklo ve frenetický
jásot když končila slovy že vál
ka jistě vítězstvím jihoafrických
republik skončí a že Irsko jistě
bude osvobozeno Před rozchodem
členstva odevzdán panem G Ber
rym francouzským dobrovolníkům
kteří se do Zavaalska odeberou
bkvostoý prapor
Jihoafrická válka a britirki osa
dy '! Economisté Francais u
veřejSuje právě následující zprávu
svého australského dopisovatele
"Aoglické časopisy oznamují Že
vyvolala zavaalská válka nejen
Austrálii ale i ve všech ostatních
zámořských osadách Velké Brita
nie ohromné nadšení a ze si celé
Koloniální vojsko súčastnění na
válce proti Burům co nejvroucněji
přeje Londýnští politikové chtějí
mermomocí celý svět o velikém
zájmu všech autonomaích osad
anglických což jim arciť mocného
faktora v rukou zajišťuje přesvěd
čili Co se Austrálie nejbohatší
a nejvíce zalidněné britské državy
tkne zdá se mi věc více než pře
hnaná ]e známe jak chytře Ion
dýnský "válečný úřad" (minister
stvo vojenství) numerickou bodno
tou australského kontigentu ome
zil když se o vyslání prvního
oddílu na jihoafrické bojiště jed
nalo "Touto procedurou si
— — — -
zajistí "War Office'' zdravé jádro
aejlepší mužstvo Austrálie a vy
mítí takto vše co se z různých
příčin k vojenské službě nehodí
Psaly tehdy anglické listy Au
stralský kontingent rozdělen na
úplně samostatoé sbory jednotli
vých osad a čítá kolem i 000 mu
Žú 7 nichž asi třetina jízdných
Australští "hrdinové" Gak se oby
čejně neprávem jmenují jsou
znamenitě vybaveni a ještě lépe
placeni Dobrovolníci z N Již
ního Walesu dostávají následující
denní žold: Voják 45b 6 d
desátník 7 sh 6 d poddrtojofk
8 sh 6 d poručík 19 sh 6 d
Setník t lib 3 sh 6 d atd- atd
Podobným platem se probouzí
I vlastenectví australských dobro
voloíkt kteří jak jsem již dříve
iedíiou oznámil z dobré polovice
1 — — - m
červený vojenský kabátec za oblek
trestance o překot zaměňovali U
obecenstva čili k lepšímu pocho
pení u "lidu" se nejeví nikde ve
liké nadšení pro "obranu říše''
Na stanicích Koňky nebna'Ferry
boats' a leckde jinde kde se s
pravými Australci setkávám ne
slyšet než málo lichotivé po
známky ó nynějším stavu věcí v
Natalu atd Telegramy z bojiště
které sydneyské redakce hlavních
denníků na velikých tabulích vy
věšují vzbuzují dojista ménší zá
jem než výsledky "ericket mat-
chů" Irapenahstsckc hnutí ome
zeno v Austrálii na vyšší politický
svět a na žurnalistiku t- j na
malý počet větších středisk Není
ani neimenši pochybnost ze by se
Australci předně o opevnění vlast
ního pobřeží a území starali kdy
by "e byla Anglie do války s kte
roukoliv evropskou velmocí za
pletla a kdyby jim vpád t j
obsazení cizým vojskem brozil
Zachování národního poiíika se
starou vlastí je vše co se může
Londýně od Austrálie do jistého
času očekávali
Vlaiská emigrace V italských
vládních kruzích se mluví od jisté
doby na novo o emtgračním záko
aě který sice — což by bylo ne
možno — k zápovědi vystěhování
nesměřuje zjev ten ale přec upra
viti a regulovati má Ze všech
latinských zemí nejvíc prolifkkou
je Itali 1 nejcbudší není bez
největším úsilím s to zajistili své
mu obyvatelstvu dostatečné výži
vy a zďá se proto e je dnešních
hospodářských poměrů emigrace
která se stala takřka vlašským
společenským obyčejem a která se
den ode dne více vzmáhá emi
opravdovým dobrodiním Hlavní
proud vlašských vy stěhováků tíh
ne k Jižní Americe a zaplavuje
zvláště Brasilii a republika argen
tinskou kdež počet emigrantů do
dneška víc než a miliony obnáší a
kde úrodné ale dosud ladem ležící
oblastě dvanácti až patnácti mili
onům osadníků jistý blahobyt po-
skytoouti mohou Kromě dvou
jmenovaných zemí se stěhují Vlaši
do Severních btátú a sice u po
čtu až 80000 hlav do roka není
tedy divu že se vlašská vláda o to
zasazuje by otázku hromadného
esodu dělnického lidu co nejdříve
a nejlépe rozřešila
Jisti anglický tfravodaj % Lady-
mithu oznamuje Ze vystřílela
burská děla do obleženého města
od 35 listopadu v celku 3580
kulí z nichž 1070 do středu a
870 na periferrii města dopadlo
Ostatní kule platily vojenskému
táboru pod hradbami Stojí li
jeden projektil průměrně 500 ko
run vystřílelo burské délostrele
ctvo od 35 listopadu kulí v ceně
víc než jednoho milionu korun
O íiřce ulic Předních míst svita
Nejširší třída celého avěta je hlav
ní avenue z Paříže do Versailles
vedoucí 100 m Šířka pařížských
bulvárů obnáší 35 m vídenská
"Okružní třída" 57 ta berlínské
části "Pod lípami" 65 m peštská
ulice "Andrassvho a m : sirka
hlavních ulic a avenuí newyor
ských obnáší 35—45 m wash
inetonských až 50 metrů Lon
dýnské ulice jsou přes rozsáhlost
britské metropole a přes počet
obyvatelstva úzké "Strand" ne
měří než 12—15 m "Piccadilly'
16— 17 m "Charine Cross Roaď
10 m "Northumberland avenue"
25 m šířky Jediná ulice "White
nau Kiera naiaigai uiib
"House of Parlement" spojuje je
38 m Široká
A Saisšy
Mistři v houslích t na housle
Výroba houslí nazývá se hrdým
jménem úmění a to vším právem
neboť výborné koncertní housle
jsou polovinou záruky virtuosova
zdaru Mohla by se také zváti
vědou pro matematické výpočty
a geometrické a stereometrické
obrazce na jichž základě' houslař
pracuje nejspíše však zasluhuje
aby vřaděna byla do odboru přes
oé mechaniky neboť bouslařova
práce má-li se zváti hrdým jmé
nem mistra jest podmíněna nej
větší akuratností jemností a ze
vrubnostf Že akustika nejvíce
zákonů do bouslafství vnáší jest
známá věc jakož jest také známo
že houslařství a housle zavdalo
podnět k několika nejajímavěj
ším pokusům proslulých fysiků
jako jest slavný Savarda přeslav
ný Helmholz Šlo bv za rámec
této causerie kdybychom chtěli
na tomto místě zevrubně uváděti
pravidla dle nichž řídili se kre-
monštf a brescijští mistři ať už k
nim dospěli bádáním theoretickým
(a to sotva!) anebo cestou pokus
nou na niž ovšem nestačil jenom
jediný život lidský jejíž výsledky
dělily se a rozmnožovaly z mistra
aa učně Přece vsaic bude zají
mat přecetoé české houslisty z
nichž převelká většina nemá ani
tušení jak housle uvnitř a zvlášť
profilu svých desek vypadají
tak jako asi jen nepatrnému počtu
lidí napadne chtiti vyzvěděn jak
tělo lidské uvnitř vypadá
Fvsiologie (abychom tak řekli
houslí odnáší se hlavně k vrchní 1
sDodní desce čili lépe k víku a
dnu houslí Poněvadž pak všech
es msdersí heuslařske urnSaí ve
svém vrcholu není vlastně ničím
jiným leč kopií uměnf vlašského
čím dokonalejší tím záslužnější
jsou pravidla stavby noasit vý
sledkem co možná nejzevrubněj
šíbo rozboru houslí vlašských
Rozumí se že houslař prakti
cký neřídí se příkladně dle spisu
Antonia Bagatella roku 1782 pa
dovskou akademií vyznamenané
ho který sestavuje půdorys houslí
na základě osy přímky to dlouhé
72 dílů a pak vykrojuje víko po
mocí kružidla nasazeného z urči
tých bodů osy a rozevřeného
určitým počtem dílků a podobné
nakládá i se dnem Praktický
houslař se ovšem tou prací neza
bývá nýbrž vyřezává desky dle
Šablon s největší přesností vyho
tovených dle nejproslulejších
houslí mistrů vlašských Avšak
nejen obrazec nýbrž i prolákliny
čili prohnutost obou desek jsou
nad míru důležitou okolností í
podmínkou krásy zuku a také tu
musí počínat! si mistr bouslař s
největší obezřelostf nestačí mu
věděli jak nýbrž také proč? Musí
znáti a zevrubně a pečlivě prová
děli poměry Amatiovských a
Guarnerovtkých Magniovských a
Stradivarovských houslí pokud
M týč vzdálenosti víka od desky
padněte dobře a
Užívejte
HAMBURGER TROPFEtl
PROTI
dyspepsil neztravitclnostl bolení hlavy
To Jest pravý tpfisob léčení a Jisté vybojenf
neivěiší síly víka (pod nožkami
kobylky) v prsou v líčkách v lu-
bech vzepnutí křivky prsou
vzdálenosti "effů ' od sebe jich
zevrubné umístění a přesné roz
měry až do nejmenších rozdílů
Basový můstek svými rozměry a
podobou jejíž vnitřní křivka stojí
v poměru zevrubně matematicky
ziišiěuém Lu tvaru houslí rovněž
ukládá houslaři práci jako správ
né umístěni a zasazení krku
Tak jako tvoří rozdíly mezi
pravými výtvory vlašských mistrů
v podobě laku vydutí prolákli-
w m
nv ve tvaru šneků barvé pásku
který vroubí víko a jiné podrob
nosti oku laika ztajené rozkoš a
požitek znalce tak největší chlou
ba dnešního mistra lest vy-
stihnouti vlašský vzor i do těchto
nejmeaších podrobností
Poznáváme zajisté že nousiar
siví netoliko jest uměním fysikou
ofeinou mechanikou nýbrž 1 hi
storií a na konec i — botanikou
Neboť hlavní podmínkou zdaru
výrobku jtst znalost suroviny
dřev z nichž jest houslaři praco
vati a správné s nimi nakládání
vysoušení atd NejznamenitějŠÍ
hnrifhnf dřevo smrkové pro víko
houslí poskytuje Šumava Švýcary
a Tyroly na Šumavě odlišuje se
vlastní smrk houslařský (Abies
excelsa Poir) od jiných druhů
bohužel kůrovec natropil v těchto
starých zásobách strašné spousty
Pro dno houslí hodí se jediné
javor mléčný (Acer platanoides)
i vykazují víka houslová překrásné
druhdy kresby pod lakem skvost
ně se lesknoucí k nadšení amaté
rů Mnohem důležitější jest ovšem
zpívající deska horní víko kteréž
musí míti hustá léta co nejrovno
měrněji od sebe rostlá a navzájem
tu a tam t zv zrcadélky spojená
Všechny tyto podrobnosti a zvlášt
nosti s historickými vztahy k
sobě mají tolik svůdoosti do sebe
Žč učíiůvály bohatým znalcům
kteří mají sbírky drahocenných
houslí a smyčcových nástrojů
aniž by je dovedli po muzikant
sku vzíti do ruky vřzníce tak
mnohý vzácný kus který by v
rukou povolaných umělců mohl
býti nesčetným tisícům k nejčist-
šímu uměleckému požitku tako
vými aoiatéry jsou hlavně Angli
čané ku př baron Knoop v
Londýně anebo jiný Angličan
jménem Pbwden u něhož visí
Čtyři nejskvostnější Guamerovky
za sklem skříně _~ "" '
Rozumí se samo sebou že
housle ať ve staré ať v době pří
tomné z tvůrčí ruky vyšlé jsou
věcí nad míru choulostivou nikoli
jen pokud se tkne jich opatrování
chránění před vlivy povětrnosti
nýbrž i co do zacházení s nimi
Od správného postavení podstav
ce uvnitř houslí a postaveni ko
bylky nad ním a tedy délky strun
od pražce ku kobylce závisí mno
ho z čistoty a dokonalosti toou
ieho lahody a plnozvukosti
Slavný houslista Ole Bull byl
stržen skutečnou vášní neustálého
posunování podstavce a často
kráte nebyl hotov postavením
definitivním do počátku koncertu
což jej naplňovalo zuřivou netrpě
livošii Houslista ať se podstav
ce svých houslí ani nedotýká
Dostavení ieho a zjištění bodu
kde státi má dává dosti práce
houslaři — oeboť správné jeho
místo je důležito pro harmonické
chvění obou desek (kteréž musí
býti buď do kvarty aneb do kvia
ty laděny podle nálezu pařížského
houslaře Wiullaumea) Jedině
houslaři náleží tato práce pravá
nožka kobylky má státi pak čtyři
millimetry před podstavcem
Ku konci několik slov o praž
ské škole bouslařské Nejstarším
známým pražským houslařem
mistrem byl Tomáš Edlinger (r
171 0 vyučenec nešťastného ty
rolského mistra Stainera slavné
ho bouslaře zemřelého v bídě a
Šílenství synem jeho byl Joachyro
Edliacer ít v Praze 1848J vy
učencem ebott loanes Udalricus
skončete dobře
Eberle (proslulé Žluté eberlovky
hnědě lakované) Jeho současní
kem byl J J Hellmer (v druhé
polovici 18 století) dědicem
Heilmerovým byl jyn jeho K J
Hellmer (do roku 181 8 — mistři
to menšího významu
českou dynastii houslařskou v
Praze založil Josef Láska který
zemřel 1790 Rozumí se že po
sloupnost neřídí se tu vždy dle
krve nýbrž hlavně dle uměni a
mistra na žáka přeneseného Žá
kem Láskovým byl Tomáš Holin
ský (pracoval v Praze od r 1765
— 1790 housle Žluté) i vyučil pro
slulého houslaře Kašpara Strnada
(1775 až 1820) jehož libozvuké
housle silného tonu tmavě-červe-aavě
lakované prodávají se v Ně
mecku za pravé nástroje od Ant
Stradivaria Žákem Strnadovým
byl výtečný mistr Adam Homolka
(narozen roku 1795) zakladatel a
praotec bouslařú cbvalně zná
mých Nejdúležitějším žákem
Strnadovým jest Karel šembera
(narozen 1781) neboť vyučil
pražského houslaře v první polo
vici 19 století proslulého Jaaa
Kulíka jehož jméno zakončuje
první periodu bouslařské školy
pražské
Za hlavního representanta dru
hého období její sluší považovati
Antonína Sitta (narozen 1819 ve
Válu v stolici král stoličního
Bělehradu v Ubrácb otce bývalé
primadonoy Národního divadla
pí Marie Sittové-Petzoldové a
houslistů bratří Sittů Antonína a
ana ) V Praze kam zavítal na
své dráze nejslavnějšími dílnami
evropskými - přiženil se do domu
řečeného již Kulíka i založil
vlastní ' dílnu jíž dovedl dodati
rovněž evropské proslulosti po
zdvihnuv houslařství české na
stu peS nebývalý
O Sittovu slávu a jeho význam
pro vývoj českého moderního hou
slařství rozdělily se dva rody
bouslařské Dvořákův a Lantce-
rův v druhém pokolení v Praze
působící jakožto představitelé
školy pražské J B Dvořák
(narozen 1825 t 1890) vyučenec
Kulíkův zůstavil dva syny K ti
Dvořáka a Jaroslava Dvořáka
Typickou postavou starého
pražského mistra-houslaře jest do
sud žijící Ferd Lantner pro
středník mezi dobami minulými a
generací mladou původce proslu
lých lantnerovek a držitel staré
tradice: co nejdokonaleji! původní
nástroj a virtuosní oprava nástroje
vlašského Ferd Lantner má
jen jednoho odchovance syna
Bohuslava Laotnera dědice jeho
dílny Společně se Dvořáky po
výšil B Lantner české umění
houslařské na nynější jeho stupen
a způsobil že původní český vý
robek mistrovský stoupá zase ve
ýzoamu a oblibě ve světě hudeb
ním Jeho uměním vchází opětně
přesvědčení výkonných kruhů
záiada že nové housle nikterak
nemuaí státi pozadu za dobrým
starým nástrojem co do plnozvu
kosti zpěvnostt a krásy tonu
Majíť housle jtho rukou vyrobené
netoliko "duši'' dřevěnou ale i
onu zpěvnou duši houslí kteroul
buditi a rozepěti jest rozkoší
umělce i posluchače a jejíž exi
stence v nástroji zjištěna činí
nám jej — věc neživou — tak
drahým jako přítele
Potud o České škole houslařské
Bývaly doby za starodávné kanto-
řiny že v českých krajích co
kantor to houslista to houslař
Prostomilý nezapomenutelný ob
raz těch dob vyučil nám K V
Rais ve svých "Zapadlých vla
stencích''
Vil lékárník ruíí ta každou lábev
CbamberUin's Cough Re medy a vrátí
každému peníze kdo by nebyl spoko
jen po vjuiltí dvou třetin obsahu
Jest to nejleptt lék na světě proU
ebřípAe kalii nastuzení kropu a ěer
Dřina kalil a jest příjemný a batpeěoý
k niivánf Zabráni tomu aby auto
stní přešlo v xánět plic
!