Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (Jan. 12, 1900)
l-jjAmH itewM- " w--'VV- - 3 '-8 J '--i -4 I í ?! I 1 £ Pokrok Západu wBBHI WEEKLT EDIT10N PlíblUhed by National PriotlnirCo 509-11 So 12th St — Tel X008 lattxlptlM ty autl $250 per yei Vyciaii fca&M Uter pátek Vyíávi - - -- - ííérodní Tiskárna iSOv-SIt UW Jal-Telefot I00S &áící redaktor r - joslcj Přednlataés V mit aodávkou do domu bes přílohy a pHiohou ""Vv" Poétou pro Spojené Státy a Kmadu bel Knihovny Americké -n" ntharnou tiwwmia 3M i- t iMln'if I3-1 Sprilohou Každý pfedpl 'titel oprávněn le k prémii ' Ohláiky Drobní a rfiiní ohlářky uvefeJBuletn pouze n kdy pemif K oujeanavce priiozfny jsou 7j ílmhne nliiAí v obvétfjné velkosti neure %huii i pale čítáme 75 centfi za třikrát Za QZtlft OOiawini UilliHipram umru a J'"-- cun m tluO Iři milce za kažité u vihJní-i' Wo hr' li ' nrnto nřiloži ohlednárun tolk peněz'Jak velko i ohlášku mHsipreJe Ceny ohiáifk na delíí dubu oznámí te ochotně na pozadtui Zásilky peněz Jaou nJbezpečnfjřj když s koupi na noítí aJb expressu "Money Order" a týž nám se f&nle Též v reiristrovauém dopise auel po nitkou bankovní jest zásilka Jistu Kdo tbi-e platili checkeui" oa bank nechť zaSle o lift centu vire prno ioiik ninsiujc piam kanku za kolekci nneh nť koupí směnku iárrU) naOmahu Itiicago neb Se 7ork Na místi drobnírh penéz ilijnieme též I 1- a ♦rentové kolky VSechny zásilky nwhť Jsou sasláuy pod jednoaucňou auresou pouzu laa Pokrok Západu Omaha Neb Onaká Nabr 12 ledna 1900 Francouzská válečná loď přijela vymáhali do San Dominga náhra du pro své občany Vymáhání to se snad má díti kulemi a granáty ku kterémužto spektaklu povolala i naše vláda válečnou lcď To je divná kolekce dluhu v naší pokro čilé době civilisace V Covjncil Bluffs seznala poro ta koronerova že Yatesova dívka zemřela následkem nedostatku ošetření lékařského ale bláznivou mámu- její neodporučila do krimi nálu kam patří Inu s nábožen skými blázny se tu zachází Šetrně ti mohou svoji modlitbou lidi vrážditi beztrestně Soudy o úral-y jsou v této zemi na denním pořádku Starým úřad nikom se nechce z teplých míst a ti noví už by raději v nich byli z ČehoŽ povstávají časté soudní tahanice Nejkrásněji však při tom jest že občanstvo které ty úřady ze svých daní vydržuje musí také ještě zaplatili tyto soud ní tahanice Republikáni rádi předhazují již " ním demokratům špatné zacházení s černochy ale jak se zdá sami to také lépe nedělají Nebraský republikánský výbor státní se schází v hotelu v Lincoln jehož majitel nedovolil černému úřadnf ku tohoto výboru sedětí u stolu a jefcdiý v elevatoru s bílým hosty a výbor se hb ani nezastaL ' S FOVtSTNflf DAREBÁCI CaRTE rem který: 'okradl národ - o více " aei i i milionu dolaro' provádí 'se stále1' bóvé soudní komedie jen aby uSeťkrimináiu Nedocílí-li se tím niq yného)- než že nebude do dán do k4Qce bude jeho trest plece značjj4?zrtiírněn Rozsudek vojenskéhw tbudu zněl aby byl uvězněn 'n rok a púl v kázoici kdežto on Í1sé: nalézá ještě v oby čqnéirvoreiískéni vězení na Go vernor'3 Isíandu v New Yorku kdež si -roůžs dopřáli všeho co hrdlo ráčí a iíti jako pán z peněz ukraiených Zatím se protáhne soudní procedura až do skončení jebo trestu a bude po komedii Toť se rozumí že tak veliké přízní se těší tento arcizloděj jen proto že mi bohaté spojence kteří se s ním o lup dělili a kteří ho teď chrání Jak se oznamuje pokusí se toleo ský měšťanosta Jones o založení osady komunistické Čí vlastní altruistické Všecky dosavadní pokusy toho druhu se potkály s nezdarem poněvadl byly založe ny na principu společného vlast nictví ' jones je muž praktický a teo zajisté seznal chybu tu jíž se bude hledět vysiříhití a založí osadu na zásadicb nyní běžných totiž na ' zásadicb ' společného vlastnictví rozděleného na 32cé či akcie Nasvědčuje to p název "Altruisticki" osada ne koTuni tócká aoil socialisticki coi zna mená vypomáháni jednotlivce ř—tnía jk battotoi tak mravně- V ©wíl ukovd t Bí ' panovat! c!-"t j:k vstupa tak vystoupení t Li-z'Sxt ty il píito ju r'LiJZ3 CIA aaajctktt apólecné l 'ty ti £rívywnpní l ( — 2_ - ~j Jak ZkEČI senátora Beveridgb Vysvítá rádi by páni imperiahsté svalili 'všecku vinu zi válku na Filipinech na hlavy těch kteří se jí opírají Proto jíst tam odboj proti Spoj Státům že prý po vstalci spoléhají na demokraty ne bo na všecky ty odpůrce politiky výbojné To je ale divné žé'ti polobarbřrští a ku vší samosprávě neschopní Filipioct znají tak do bře naše poměry Musejí přece umět čisti a čtenému rozuměli což ještě značné procento ame rických občanů ani nezná Poměry na Portoriku Generální guvernér ostrova Por torika Davis jsa od presidenta povolán ku "poradě do Washing tonu vyprávěl před výborem kon- gresnírr o tamních poměrech asi následovně: Lid na Portoriku byl zvyklý jen na vládu královskou prová děnou ministerstvem- První sna hou gen Davise bylo aby lid navykal samosprávě ku kterémuž cíli zařídil všude obecní úřady z domorodců sestávající jimž byli přiděleni Američané co dozorci a co učitelové Pokusse mu zdařil již tak dalece že zdravotní vy nčovacf dobročinné a veřejných prací se týkající záležitosti nalé zají se nyní vesměs pod správou domácí Dovozná cla jsou vybí rána od vojenských důstojníků avšak i tu jsou domorodci též činní jakož i při všech pracích veřejných 4 „ Hospodářské poměry jsou neutěšené- Nejprve byl obchod zaražen tím Že se jak na Kubě tak ve Spojených Státech vyžado valo vysoké clo ze zboží ponor i ckého jemuž byl odbyt do Špa nělska uzavřen K tomu pak se ještě přidružila přírodní pohroma neboť hurikán zničil takřka úplně plantáže kávové - a bápanové hlavní to pramen příjmů tamního obyvatelstva Před rokem 1898 obnášel průměrný vývoz zboží z ostrova asi 16 millionů pesů roč ně v roce 1898 klesl na polovici a letošní bude obnášeti nejvýš 3# ' fnillionu pesů Následkem toho je lid tamní velice skleslý na těle i na duchu neboť nemá ni kdy té životní síly jako národ Spojených Států Předešlý guvernér gen Henry následkem pohromy prohlásil že se do 19 ledna t r nebudou žádné dluhy soudně vymáhati Doba ta bude rychle vypršena a lid nebude přece v lepších pomě rech tak že množství majetku přejde v ruce bohatších lidí Tím jest íid onen ještě více uveden v zoufalství a mělo by mu nějak býti pomoženo Gen Davis neví si sám rady jelikož se necítí býti oprávněným ku prodlouž ni lhůty platební 'by tím nebyla smlouva míru se Španělskem po rušena " Po skončení války se mstil lid portorický na Španělích vraždě a otupuje' jich avšak zakročením vojska amerického vše to přestalo Za schopna samosprávy v politi ckém obhdu neuznává gen Davis Portoričany avšak nahlíží že se jim musí dáti příležitost aby své schopnosti vyvíjeli a na vykali si bráti na se větší zodpovědnost V zákonodárném sboru by měli míli zastoupení avšak většinu by v něm měli tvořiti od presidenta ustanovení zástupcové tak aby moc vládní nedostala do rukou lidí kteří by jí zneužili Ostrov jest úplně bez dluhů avšak musí se mu nyúí zaopatřili půjčka aby se stav jeho zlepšil Pro vzdělávací účele bylo odkázá no 300000 pesů což však stačí jen asi pro 30000 dítek aby na byly trochu vrděláof kdežto asi 350000 jiných se nedostane vzdě lání žádného Dále by bylo tře ba aby se každoročně vynaložil asi t millioo pesů na stavění sil nic Proto bude třeba ostrovu zaopatřili půjčku asi 5000000 peta na uspořádání tamních zále žitostí ' Dle náhledu gen Davise jest na ostrově Portoriku sotva jeden občan ze 100 obyvatelů který by věděl co samospráva znamená Proto aní neodporučuje' aby byla dána ostrova vláda koloniální sa to však žá Já aby obvafelstvu tamníma byl povolen úplně svo bodný obchod se Spojenýri Stá ty čímž by se vypracovalo 1 nynější tísně Převzetí správy ostrova 1 mocí Španělské do mocí Spojených -Států stalo se lidu tamníma osadaé poaivadl álárá správa zmizelá a "nová tam dosud xavedeaá aebyla ' Obyvatelstvo tamní jest asi ce já procent pflvoda tpatX&Cio smíšeného Černochů e tam' nalézá asi 70000 Černých míšenců asi 350000 Španělové tam usazení jsou vsak nejlepsi třídou lidu nejpřičinlivější a nej střídmější Obyvatelstvo jest téměř napořád katolické a veliká Část žije v manželství nezákoni tém Domorodci o sobě říkají že jsou ženati ale neoddaní Je likož se jim kladly v cestu různé církevní překážky a spolužití bez jakéhosi úřadního oddání nepod léhalo žádnému trestu zůstávala veliká část lidu neoddáoa ' Dle náhledu gen Davise mo hou Američané na Portoriku po vznésti velice pěstování kávy která se tam výborně daří a sa motný Nev York by mohl spotř bovati všecku která by se tam urodila Káva tamní má stejnou hodnotu jako Java nebo Močka Lincoln dobrý rádce President Lincoln ve svém po selství ku kongresu datovenému 1 prosince r 1862 navrhoval ab zástúpitelsívo národní přijalo zá kon na osvobození Černého pleme ne z otroctví V poselství tom odporučoval: k 1 ASy každému majiteli otro ků který by je z otroctví prt pustil byly dány v náhradu dluhopis) 600} Států nesoucí úroky a sict za každého otroka obyčejnou tržnf cenu Dluhopisy ty měly býti 0 devzdány úřadům každého otro ckého státu které by je pak svým příslušníkům vydávaly dle počtu propuštěných otroků 3 Během vájky propuštění otroci měli býti prohlášeni za svo bodné ale těm majitelům jejich kteří se neúčastnili odštěpení mě la býti dána náhrada dle Článku výše uvedeného 3 Kongres se měl postarali o prostředky aby propuštění otroti byli kdesi mimo Spoj Států usa zováni ve zvláštních koloniích Dále odporučoval pres Lincoln aby tato opatření trvala v platno sti až do i ledna 1900 od které hož dne mělo veškeré otroctví ve Spoj Státech přestali a zbývající otroci prohlášeni za svobodné Tímto plánem chtěl docílili pot zvolné odstraňování otroctví aby obě plemena byla chráněna před náhlými následky osvobození" O by vatelstvo severních států mělo stejně přispěli ku vykoupení čer nochů jako jižní poněvadž o za- vedení otroctví se seveřané rovnou měrou přičinili jakojihané- Dále obyvatelstvo severních států při spívalo k udržování otroctví také tím že od jižních otrokářů kupo valo bavlnu cukr a jiné výrobky práce otrocké Osazováním osvobozených otro ků někde v krajinách tropických chtěl Lincoln zabránili nahroma dění se tuláků v krajinách jižních a ohrožování pokoje - a pořádku On nahlížel že by tyto zahálející davy osvobozených otroků byly jen podněcdVatelem svárů mezi o běma plemeny a dále se obával že by houfně propuštění otroci byli na závadu volným dělníkům jež by z práce vytlačovali Válka byla již v plném proudu a povstání e rozsiruo na ctyry pěliny území států otrockých v kongresu pak se nenalezl nikdo kdo by se přimluvil za přijetí ná vrhu jejž Lincoln odporučoval Dne 18 ledna 1863 prohlásil pre sident teprve svobodu otroků co opatření válečné ktežto skutečné odstranění otroctví nastalo po při jetí 13 dodatku k ústavě který nabyl platnosti 18 pros 1865 Nyní po 37 letech se národ roz pomíná na ony neblahé události a nahlíží kterak mohla býti otáz ka odstranění otroctví provedena bez krveprolití a bez tak ohrom ných obětí na statcích lidských Kdyby byli tehdy zástupcové ná roda dbali blasu presidenta Lin colua mohli býti veškeří otroci osvobozeni jen za onen oboos pe oěz jejž severní státy na válku vydaly Veškeré ty oběti na ii- Lvotech lidských mohly býti uše třeny vedle obrovských ztrát jež strpěl jih na statcích které mu nikdy nahraleny nebyly Z dějin má si bráti lidstvo nej lepší naučení Nyní se nalézá ze mě tato opět re válce s FilipiBany a jak mnozí tvrdí válka ta mohla býti snadno předejita' Flipinci žádali Jen slib le jim bude dáoa samostatnost po sp&sobn Kubán ců- Kdyb jim to bylo slíbeno nebyli by se- postavili na odboj vojska :arserickéraa Jaké konce války ti budou nedá se předvídá tL Spoj Státy budoa maset vy- driovati ni Filipinech Cetnoa ar máda snad po dloahé víky aez ale "různě touhu po símostatnostf z Filipínců vypudí Jak vidno vzal si nyněj ší následník Lincolnův Špatné poučení z dějin Nechce rozuměli tomu že se má smírnou cestou docílití dohody raději než sáhati ku zbrani Následky této války ovšem nebudou dileko tak zhoub né jako byly ony války občanské avšak moudrým jednáním státni ckým dle příkladu Lincolnova mohly býti předejity též ' Lživé "bratrstvo" Pověstné lživé Bratrstvo cedar rapidské posud ještě straší a vy dalo opět nový leták v kterémž ohřívá staré lže My hned jejich prvému letáku nevěnovali valné pozornosti neboť tak jako ptáka poznáme po peří poznali jsme rá zem v onom letáku práci pověst ného tamnějŠíbo Šarlatána a arci Iháře jehož jménem sloupce své špiniti jsme již před dávnými lety přestali Nevšímali jsme si celé věci jednak vzhledem ku zdroji a jednak i z té příčiny poněvadž isme se domnívali že každý na první pohled pozná že Číslice tam uvedené o něž se opírají vývody sou libovolně sestavené Kdyby nám onen bezectný arcilhář stál ia zmínku vzali bychom si třebas íasu abychom si blížeji posvítili na celou věc Však jak řečeno my již po mnohá leta odmítali ja koukoliv polemiku s ním nechť si polemizoval pod rouškou jakou kolivěk Aby však naší Čtenáři poznali jak bezpodstatným a lba vým byl onen první samovraŽedný leták chceme upozornit ha násle dující: V Č S P S bylo udáno procento úmrtní na 10 procent nebo-li 100 z tisíce a to jest prav dou a správným na tak dalece jak vztahuje se na předeiU tři roky Však jest nesprávným vůči jaké koliv době jiné Totiž ony mi nulé tři roky vykazují v jednotě Č S P S náhodou (???) nejvěiŠÍ procento takových nešťastníků a ládni jiná doba v dějinách oné Jed noty nevykazuje tak velké procen to a patrně že právě ta doba byla k tomu účeli vyhledána a volena Onen leták udává že při Modem Woodmen procenta sebevražd ob náší procenta totiž 35 na 1000 úmrtí Však zpráva úfadní oné Jednoty za 3 leta 1897 — 1899 předložená v jedenáctém sjezdu odbývaném v Kansas City Mo dne 6 až 10 června 1899 tresce onen leták z patrné lži Kdo se 6 tom chce přesvědčili nechť si ob stará zprávu tuto a ve výkazu vrchního lékaře na stránce 7 na lezné že pečet všech úmrtí n které se úmrtné platilo Byl 1236 z nichž bylo 87 sebevražd Tento počet nezahrnuje všechna úmrtí členů jež se udály nýbrž pouze jen úmrtí na Heri se platilo Jd nota ta má ve svých stanovách (viz článek 57 na stránce 35 opra vených stanov vydaných v roce 1899) že jestli který Člen během prvních tří roků co ku spolku ná leží by spáchal samovraŽdu ať při zdravém rozumu aneb v pomatení pozbývá tím jeho pojistka platno sti a jen po samovrazích kteří jsou u spolku déle než 3 roky vy plácí se pojištění Takových ne šťastníků kteří samovraŽdu spá chali jichž pozůstalí se o pojistoé hlásili jímž ale z té příčiny vypla ceno nebylo a kteří v onom výše uvedeném výkazu nejsou obsaže ni bylo v oněch dvou letech za kteréž zpráva zní celkem 27 (Viz Exhibit 32 ve zmíočné zprávě mezi stránkami LXVII a LXX ) Bylo tedy všech úmrtí počítaje i oněch 27 nešťastníků 1262 a z těch bylo samo vrahů 114 nebo-li přes 9 procent přes 90 z tisíc A kdo ví jestli jich nebylo ještě více totiž kdo ví jestli pozůstalí po všech těch kteří podle stanov k podpoře úmrtní oprávnění ne byli se též o tuto hlásili? V tomto počtu jsou uvedeni pouze jen při hlášení Nuž co tu tedy shledá váme? Shledáváme ie počet sa movražd u C S P S byl v- nej kořil dobr' zahrnujíc v to í rok pre sidentské volby kdy jak Známo panovala neobyčejně velká tíseň v zemi byly 10 procent kdežto ú Modem Woodmen v části téže do by však s vyjmutím tobo ňejhor iího roka (1896) obnášelo úmrtí 9 procent Jaký to tedy rozdíl? Pa tra! v podstatě lidný Však arci-l lhář kterýž sestavoval leták o všem vypočítal rozdíl veliký ne boť libovolně udal sebevražd v Modern Woodmen procent na místě 9 f - ' My boed po ydánf dnobó letá ku poztřebli celou tn falešnou a haneboonmaoípalacL Ze spolků českých byla tehdy vzata statisti- Itf tprávsl sice avlak vybrána vždy doba to nepříznivější' Pro statistiku ze spolků jiných vzaty byly libovolné Číslice jen aby se javil rozdíl co možno křiklavý Onen výlupek všeho darebáctví pověstný arcilhář spoléhal na to patrně že zkoumány budou nej dříve číslice ohledně spolků če ských a' když ty shlédány budou správnými nebude podnikáno žád né zkoumání další a přijato bude snad vše za pravé Vzhledem tedy ku zdroji jakož i k podstatě sa mého letáku neuznávali jsme týž za hoden povšimnutí Proto také nejoovější výlev no vý sebevražedný leták jejž tak zvané "České Bratrstvo" vlastně ale Lživé Bratrstvo rozesílá a ktefýž se o tyto falešné a libovol ně sestavené číslice opírá rovněž není povšimnutí hoden Jedno je při celé věci zajímavo Jak se zdá v celýcb Cedar Kapidsích se mimo onoho praiiiizemého holomka a arcilháře kterýž ony letáky píše nenalézá ani jedna česká duše tak bídná a mizerná aby Fe ku špina vému dílu hanobeni Čechů pro půjčila jinak by nebylo patrným že rozesýlání svěřeno bylorukoum jiným než českým což jest viděli již z adresy Na obálce totiž ne stojí že rozesýlá to "České" Bra trstvo nýbrž "Ceske Bratrstvo'' a výtisk nám laskavě přislaoý není a4 raeAti A n r % j v rr "7 4 rr A 1 jak by každý poctivý Čech adte soval nýbrž "Pokrok Západu' A tato bídná holota pokrytecky kroutí očima a dovozuje že letáky vydává k vůli zlepšení lidstva pro lásku BoŽÍ a rány Kristovy) A používá k tomu obyčejů a nástrojů ďábla totiž lže a prohnaných da rebáků kteréž již světská ruka spravedlnosti trestala pro vŠemož né zločiny! O vy hrobové bílení! Ne sluhové BoŽÍ ale sluhové ďb a jstel Běda tomu skrze koho po horšeni pochází) Kdo má pravda? O záležitosti " ostrovů Eilipin ských byly ve spolkovém senátu pronešeny 9 ledna dvě řeči které naznačují jasně jaké různé ná hledy panují o předmětu tom Ku posouzení obou těch různých ná hledů podáváme tuto výtah z oněch řečí Nejprve mluvil sená tor Beveridge z Indiány asi v ten to smysl: Abychom opustili Filipiny uči nili bychom velikou chybu již by neoylo možno více napraviti O svědčili se však podrženi jich pro nás neŽitečným'pak se jich může me vzdáli Náš příští největší obchod bude s Asii a Tichý oceán jest naším Ostrovy Filipínské nám dají základ k držení moře ťho a k rozsáhlému obchodu s Asií Obchod s Čínou bude tím největším v nedaleké budoucnosti V roce 1897 obnášel zahraniční obchod čínský 350 milionů dolarů z Čehož my dostali jen 15 procent kdežto by nám příslušela polovice čínský obchod jest však teprve oa počátku vývoje neboť Jest nevy ví nut Je tam jen 340 mil železnic jichž však se tam potřebuje aspoň 20000 mil Ten státník který by příležitosti této pro národ a mericl:ý nevyužitkoval spáchal oy zločin na amerckém rolnictví průmyslu a obchodu Kdyby však se i nebral ohled na výhodné obchodní položení Filipín jejich přírodní bohatství samo nám přikazuje abychom si Filipiny podrželi Úrodná puda ohromné bohatství lesů nepro zkoumané naleziště kovů to vše jednou svět překvapí bohatostí svou- Raději ponechme Anglii těch několik stop zmrzlé Aljašky která nám neposkytuje odbytu a podržme si Filipiny jež by ráda měla Anglie Německo Rusko i Jaran a jimi by také připadly kdy bychom je opustili Lid souostroví toho jest barbar ské plémě jen trochu ohoblované třistaletým stykem s plemenem zpátečnickým a sotva by se nale zlo 1000 lidí v celém tom souo stroví kteří jsou schopni samo správy v našem smyslu Jsou me zi nimi lidé vysoce vzdělaní ale jen tři mezi nimi Mabini Arrel lano a Aguioaldo vynikají zvlášt ními přednostmi '" Arellano jest tam nyní oejvyŠŠÍm soudcem Ma bini má velice vyvinuté smysle prouměirf a Aguioaldo jest do brým vůdcem lidu přirozeným di ktátorem - Jebo ponětí 9 vládě jest jen bezvýminečná poslušnost rozkazů nebo smrt Prodluioáaí války os Filipi nech jest jen následek zdejší O- posice Kdyby Aguioaldo nevi děl ie t Americe i v kongresu má sastaaoa i a jeho vlci ta- stávají lidé na řeč ni šlích politi ckých v časopisech i v zastupitel stva země již dávno by byl zane chal svého marného úsilí Avšak' ve Spojených Státech se přirovná- vá každý výstřel ručnic filipia ských k výstřelům vojsk Washing- tónových na voje krále Jiřího Svedeným následníkům Aguualda se namlouvá aby se jen drželi aŽ do příští volby presidentské pak že vojsko americké bude odtud staženo a oni obdrží svobodu To je sílí k dalšímu boji a naši voji- nové kteří tam hynou zbraněmi a nemocemi jsou obětí této opozice -domácí Ti z našich občanů kte ří souhlasí s oněmi svedenými Fi lipínci aby jen stříleli naše sta tečné hochy mají na svědomí je jich prolitou krev již ani dlouhé věky nesmijí Po skončené ře i sen Beveridge ujal se slova massachusettský sen Hoar který pravil asi toto: Vítám vřele nadšenín ového slu žebníka národa s jakýmž se hlásí ku plněni jeho povinnosti V celé jeho siříbrojasné řeči však postrá dám slov "právo spravedlnost povinnost a volnost ' Vzletná jeho řeč mi připomíná biblickou událost kterak satan vynesl Kri sta na horu vysokou ukázal mu veškerá království světa a řekl: "toto vřecko tobě dám pakli pad ua budeš se mi klaněti " Za od pověď však obdržel: "Odstup satane" : Hoar dokazoval pak dále že vše co Beveridge tvrdil v řeči své v vrací zprávy gen Otise adm Leweye a jiných úředníků Kde vzalo Španělsko právo ku prodeji ostrovů a kde Spoj Státy vzaly práva ku koupení národa jako stádo ovcí? Ústava naše by mu sela býti dříve změněna než by chom nabyli práva ku koupi a se změnou by zajisté nesouhlasil ani sen Beveridge " Dále uvedl některé odstavce z úředních zpráv o Luzonu z nichž dokazoval že při příchodu Aguí naldovu na ostrov nalézalo se již 30000 Filipinců v odboji proti Španělům kteří vydržovali své kostely Školy obecní sptávy a soudy Žili tu v míru a zajatými Špněly zacházeli vlídně Takový byl stav věcí tehdy a tento stav zdupati bezohledně nazýváte slá vou? ' _ ' Ohledně tvrzení Beveridge že ' válka vypukla následkem povzbu zovaní z této země poukázal Hoar na provolání presidentovo které bylo zasláno gen Otisovi k rozší ření mezi Filipínce Gen Otis však provolání to vrátil s podo tknutím že by vyvolalo okamžitou vzpouru poněvadž se v něm mluví o svrchovanosti a odstoupení 0 stiovú Gen Otís v otipovědi presidentovi praví: "Mám za to že jest úmyslem vlády Spoj Států zavedení co nejsvobodnější vlády na Filipi nech" Tato slova se také nalézala v druhém provolání k Filipíncům avšak těm se nějak dostal do ruky výtisk původního provolání presi dentova a tím bylo nepřátelství spůsobeno Gen Otís slíbil Fili píncům vládu v níž by veškerá jejich práva došla uplatnění — mohl by něco podoboého slíbiti národu neschopnému samosprá vy polodivokému? Z toho vy svitá Že válku nezavinili ti kteří ji odporují a hned z počátku od porovali Kdyby byl mohl gen Otis dáti Filipíncům hned z po čátku ujištění samosprávy byla by válka ta nikdy nevypukla Có tona říkáte Hy náhfzfma Jtino itofi-jlarfi re1m'rv kxiíly iiÍb'I fc laru kiery nvtuuvi bfi l'ii lék m Ha f Catarrh Cuiu F i ťht-ney k Co ni-Jil i T-i 3 -Vy niirpaani in- mail p K J Ckeiiey po 1 r ki a uznáváme V J za purtlvélio a apcC a1! v4horevkr hJno rbcbolnl h lranacirh flnanfnr- x hopilio k prveliiil VtkábokcUV MtcbouflUiorávasau Jd Iirma utint WESTaTHAtri vrikoobraodnl lékárníci loinlo-U WAtDIXO KINAN a M RVIN veUooucb IrkáJTiítl Toledo C Hnil1! Oatarrh Cnre M o!r4 vnitřní i1n íu)Ic ptíiiio na krev a Mizni blány UmrvoV iriu zaslána zdarma ř a prodej U Vino )4 Umí 14 Cr-natv- lálK-v Hll' ťamlly Pllulkyjaon Mjlepil Za sníženou cenul Máme posad nčkolik vtifi pia Královské včané město Milník a okres ctlsický ctery velkou pí! i sestavil a ko velké vé ikodé vlastním nákladem vydal r-ditel méataké školy pan Lud Boehtri Jest to spis objemné nebol" t'k 9i wtraa velkého formátu 55 obraty a mapou okresa nílnického a sneata Kalu rodák sntincky tel by chovali pfs tento oDnahajlcf popásá déjiay jéboroduUE Pan spito-vate oprivau tenis k nabídnou tbytka jptsn ta cena valát snUeooa a sice bodem tfl prodávali nyní sa $2C9 t a poatovai tásylkoa Dříví tL' cena $400 žldnjf ktélničaa aemaai se nyní vtmloavaú aa cena kuiby neboť ta tato caa V pravdě Jevaoa Hlaste se brtr Adresuji fskn ttsaéw i