2
- novinky z Cech
PtwMlat vaifonnarviKl prvodaja "Pok Záp'
V Praze 26 pros '99
Noví ralnl-tíTítvo Jeho óltoly — Snýto
vaní aatinif Smutné vyhlídky Snimjr
volán DoplSovatl rol by Unlvawlta
traki — ryba nimi — Aloi Oliva mrtev
Nnaae o uhlí rčechicb Cttoiol vandruji
Čech a Morav j Zima
JWtV ministerstvo — je zase úřad
nické Vlastnoručním listem jme
nován Jiodř ryt Vittek opětní
ministrem železničním a pověřen
zatímním předsednictvím minister
ské rady
Ministerstvo dra Vittka má jen
tři ministry a šest sekčních cheíQ
Ba hledí-li k minulosti premiéra
který také prošel karriérou úřad
nickou a k dru Chledowskému
jenž z dvorního rady byl povýšen
za m i u i stra zbývá jako ministr
sám jediný hr WeUersheim
Dr Vittek měl při hledání kol
legů svých veliké potíže Trvalo
to do 72 pros Teprve dopoledne
mobl císaři předložili hotovou li
stinu Musil leckde sáhnouti k
nejmladšímu sekčnímu chtfovi
když byl od starších dostal odpo
věď zamítavou
Smiřováni talinái — Zmínili jsme
se již o tom že má to začíti u
šlechty A opravdu "Prager Tag
blatt" zaznamenává dnes zprávu
že dějí se pokusy o kompromisu
ve velkostatku v království če
ském a že za prostředníka mezi
oběma stranami vyhlédnut jest
ústavák kníže Max Egon Fuersten
berk který nahražuje nyní v tá
boře éstaváckých velkostatkářů
hraběte Osvalda Thuna Program
vlastně podmínky kompromisu
diktované knížetem Maxem Eg
Fuerstenbergem prý jsou: pone
cbati útavákfim asi 20 mandátů
do zemského sněmu zříditi národ
ní kurie — patrně a právem veta —
a upraviti jazykovou otázku zříze
ním a národnostním ohraničením
krajských obvodů Zdali vyjed
návání o kompromis v českém
velkostatku již zahájeno aneb jak
daieko už pokročilo zmíněný list
nesděluje Z podmínek k nížíte
Fuerstenberga však zřejmo že
ústaváčtí velkostatkáři začínají
opět tam- kde r 1895 končili Jak
známo byl kníže Fuerstenberg r
1895 se svým programem jenž
shodoval se s dnešním od konser
vativního velkostatku odmítnut
Smutni ryhltdky — Zatí i co Pra
ger Tagblatt hude smírnou jiné
listy zpívají docela jinou a rdá se
či nezdá — že opravdu pravdivější
Takž "Bohemia" za tepla pro
hlásila že nyní méně než kdyko
li jindy očekávati se dá zdar ně
jaké akre smiřovacf V roce 1890
byla prý k tomu vhodná doba
Tehdy byl prý smír vlastně již
botový a jestliže k němu nedošlo
nestalo prý se to vinou Němců
Nyní prý to sotva půjde Němci
prý dříve uvážili musí mají-li do
sněmu vstoupiti či ne však tolik
je prý jisto že česko-něirecký
smír nepokládají za věc zemskou
nýbrž za záležitost říšskou Pod
kladem prý jim pro jednání o mír
nemůže býti nic jiného než svato
dušní německý program Tlumoči
li "Bohemia" správně myšlení po
slanců německých potom ovšem
úplně se srovnáváme s ní v náhle
du že by ti kteří očekávají od
smiřovacf akce na sněmu či vedle
sněmu nějaké polepšení zbědova
ných poměrů jei zavládly v tom
to státě dusití měli tyto své na
děje Odkazovat! zástupce lidu
českého na punktace jež zname
naly ponížení národa našeho ve
vlastním domově na národ nižší
kategorie než na jakou činí Něm
ci nárok a doporučovat! jim sva
todušní program s německou řečí
dorozumívací je počínání které
nemůže jinak skončiti než ještě
větším odcizením a novým bez
ohledným bojem Nekladli jsme
nikdy valných nadějí do smiřovacf
akce Němci známe své odpůrce
a víme kdo je podněcuje a jim
odvahu dává k dalšímu boji Nej
méně tle jeviti budou ochotu kn
tmíru když vídenská slabost ne
přestane se podřizovat! jejich dik
tatuře Nevěděii bychom proč
by nám ruku podávali když za
obstrukci kterou prováděli bez
mála půltřetíbo roka dostalo se
jim odměny tak cenné — odvolá
ním jazykových nařízení
DplArtt vlbj— První skupi
na doplřovacích voleb do sněmu
Českého notných následkem toho
le se němečtí nacionálové vzdali
maaJátů psot cle česká většica
pro abstinenci mandátůjich nezba
vila a oni samí mandátů t milosti
české "nifvati nechtěli konala se
20 pn Výsledek - tohoto dne
je takový le němečtí pokrokáři
rTf'' jeden mandát (v litoměři
ckých venkovských obcích kde
místo bývalého pokrokáře Křepka
zvolen nacionál Kutscher 117 hla
sy proti 74 'jež připadly liberál
nímu protikandidátu) jinak zvo
leni buď odstoupivší poslanci
znovu aneb kandidáti téže nacio
nální strany
česká universita nimi ryba —
Universita dosud neučinila projev
proti zrušení jazykových nařízení
Od zrušení jazykovýeh mřížení
jimiž jen částečná rovnost jazyka
českého ve správě veřejné prove
dena byla uplynuly dva měsíce
Protest svůj proti zrušení tomu
podal v národě českém každý
Činitel který důstojnost jazyka če
ského staví nade vše První zá
konnou a mravní povinnost má
universita Česká by votum své
položila ve věci spravedlivé To
od ni Čeká veřejnost česká to od
ní očekává dorost intelligence
Vysoké učení však doposud mlčí!!
V otázce vraždy Polenské univer
sita promluvila! Hned
Alois Oliva les mečená! 'mrtev
21 pios o půl 4 hod ranní na
věky zavřel oči všeobecně známý
český velkoobchodník Alois Oliva
Zemřel po delší chorobě která
upoutala jej na lůžko takže skoro
po celý rok nemohl se zúčastnili
veřejného působení Úmrtím cis
rady AU Olivy přestalo biti srdce
Šlechetného lidumila jehož jméno
nalézá se v prvých řadách oběta
vých podporovatelů všech spolků
humánních a národních Alois
Oliva byl v nejširších kruzích na
šeho národa znám jako mecenáš
který štědrostí svojí přispíval všu
de kde vyžadoval toho zájem lid
skosti a prospěch národa Jemu
po boku vždy věrně stála a ve
štědrosti bo podporovala jeho
choť Louisa která zemřela dne
8 ledna 1893
Alois Oliva narodil se 11 září
182a v Kutné Hoře Rodiče jeho
stihlo veliké neštěstí neboť pH
požáru který valnou část Kutné
Hory obrátil v popel přišli o celý
svůj majetek Malého Aloise ujal
se tamnější katecheta P Štěpá
nek a podporoval jej ve studiích
gymnasiálních načež se Oliva vě
noval obchodu k němuž jevil zá
libu V letech třicátých byl přijat do
závodu firmy Aiig Ríbl (obchod
se zbožím koloniálním) a po vy
učení vstoupil do obchodu firmy
Urfus starého to domu obchodní
ho se zbožím střižným a koloniál
ním kde požíval značné důvěry
svého chefa takže v rrladistvém
věku 20 let stal se prokuristou této
firmy
Když v té době stal se Jindřich
Dingler majitelem cukrovaru v
Ruzýni u Prahy (jednoho z nej
prvnějších cukrovarů v Čechách)
přiměl Olivu by do jeho služeb
vstoupil za účetního Zde stal se
Oliva za málo let řiditelem a kdyí
cukrovar k netušenému rozkvětu
přivedl stal se společníkem firir
Dingler a spol
Oliva udržoval v tehdejší době
pilní styky s cizinou a to mělo i
vliv na volbu jeho družky životem
pojav za choť slč Bunsyovu ro
dem z Drážďan Oženiv se toužil
po samostatnosti a zařídil si v
letech padesátých ve svém vlast
ním domě ua nároží Bradovské a
Sirotčí ulice (syni Olivový) samo
statný závod komisionářský
Od těch dob nalézal se Alois
Oliva v popředí obchodního ruchu
▼ odvětví cukerním neboť zastu
poval nejen cukrovar ruzyňský
nýbrž i rafinerie ▼ Modřaoech a
Svijanecb cukrovary v Kutné Ho
ře Ronově atd
Roku 1863 byl zvolen do zastu
pitelstva král blav města Prahy
Podniknuv vítězný boj proti ústa-'
váku Richtrovi na Smíchově stal
se zemským poslancem za toto
město a později i poslancem říš
ským V letech Šedesátých kdy náš
život národní dospěl k plnému
rozvoji byl Oliva štědrým podpo
rovatelem veškerých snah národ
ních a nebylo národoíbo spolku
nebo jednoty jichž by nebyl býval
zakladatelem
I ve tměni národohospodář
ském Oliva byl v předních řadách
činným
Měl veliký vliv na zřízení Živ
nostenské banky pro Čechy a
Morava a bursy českoslovaoské
obchodní akademie modřanské
rafinerie společnosti pro paro
plavou na řece Vltavě a mnoho
jiných průmyslových podniků
Za okupace pruské v roce 1866
byl I členem městské rady a ta
svoa prozíravostí odvrátil mnohou
nepříjemnost pro obyvatelstvo na
šeho kráL blav města Prahyzačež
byl té! v uznání jeho zásluh vy-
— — — — — — —
znamenán rytířským křížem řádu
císaře Františka Josefa"
V roce 1884 se Oliva vzdal vel
koobchodu ve velkém stylu věno
vav se tím více svým čestným
funkcím jako člen obec zastupi
telstva přísedící c k obch sou
du censor rakous-uherské banky
správní rada něstské plynárny a
spořitelny prvního českého c k
priv vzáj pojišťujícího ústavu
proti Škodám z ohně a krupobití
společnosti pro paroplavbu na řece
Vltavě 1 Labi
Pro dobročinné podniky a pro
vzdělání lidstva jakož i pro nouzi
trpící měl vždy Oliva otevřenou
ruku a posadil této své dobročin
nosti korunu tím že za souhlasu
své choti věnoval ku zřízení a vy
držování ústavu pro zanedbané
dítky dva své domy
Oliva byl čest měšťanem praž
ským a rytířem komtur řádu
Jeho legáty pro účele národní a
humánní činí přes 400000 zl 1 —
Jmění je 5 mil zl
Nouie o unit v Čechách - Právě
nyní před svátky a v tuhých zi
mách oznamují obchodníci s uhlím
nejen ve velikých městech ale již
i na venkově že bude v nejbliŽ
ších dnech nouze o uhlí poněvaČ
jednak přerušená jízda jednak
nedostatečné zásoby v dolech vol
nému obchodnímu ruchu Činí pří
trž Země naše uhlím tak bohatá
nemůže zásobiti obyvatelstvo své
palivem poněvadž uhelní barono
vé odvážejí veškero uhlí za hrani
ce doma ponechávajíce jen zboží
druhého a třetího řádu a k tomu
ještě v zásobách tak malých že
sebe menší dopravní překážka
nebo krutější mrazy učiní stagnaci
v pravidelném odprodeji V Plzni
v Kolíně v Budějovicích a jiných
městech může se sotva polovice
objednávek vyříditi Vzpomínáme
na slova zvěčnělého dra Julia
Grégra jenžnasněmě poukazoval
na nepřístojnost že z uhlí vyvá
ženého ze země neplatí se dan
která by plynula do zemské po
kladny Návrh jeho bude snad
proveden ale až v Čechách bude
me s uhlím botoví Jest neuvřři
telno že na v Plzni uprostřed
pánve uhelné není uhlí dostatek
Stejně v jiných místech na př v
Ostravsku ani za hotové není
možno uhlí dostat Země naše
vykořisťována jest o své poklady
a lil mrzne Jak ze spolehlivých
pramenů se oznamuje není před
měsícem naděje na zlepšení situa
ce Národohospodářským kruhům
musí býti záležitost tato v plné
míře vysvětlena aby náprava co
nejdříve byla pořízena
Četnici vandruji — 21 prosince
večerním rychlíkem státní dráhy
přijelo z Nácboda do Prahy 10
četníkú kteří tam byli vysláni k
zamezení demonstrativních proje
vů — Dne 16 pros vrátilo se 25
haličských četníků přes Bílsko z
Moravy do Haliče Dále sděluje
se z Brna že po svátcích vánoč
ních odvoláno bude z Moravy dal
ších 225 četníků
Zima — zima velká zima I
přes 20 st Rl A nový sníh
Chudina mrzne ptactvo zvěři
Bída s nouzí všude Pěkná to
doba vánoční a novoroční
Pozdraví — íca
Ostrov Cbatbam
Asi 600 mil na západ od pobře
ží jižní Ameriky nalézá se malé
souostroví nazvané Galapagos
oáleŽejícf k jiho-americké republi
ce Ecuador Sestává z 15 ostrův
ků z nichž největší nazvaný AI
bemarle jest 60 mil dlouhý Co
do rozsáhlosti patý ze skupiny
ostrovů těch sluje Cbatham a nyní
se vyjednává o jeho koupení pro
Spoj Státy co uhelné stanice
Ostrůvek ten jest nyní již pro tuto
zemi velice cenný a tím cennějším
by se stal kdyby průplav spoju
jící moře Atlantické Tichým byl
docílen
Souostroví Galapagos tvoří sku
pinu ostrovů v blízkosti jeden od
druhého tak že z jednoho na dru
hý jest viděti a mezi některými se
nalézá úžina mořská jen v Šíři 8
mil Ostrůvky ty jsou vesměs ve
lice úrodné a zdravé vzdor tomu
že ležejí na čáře rovníkové Pod
nebí jejich jest ochlazováno voda
mi okolními Slovo Galapagos
znamená černou Želvu a jménem
tím pojmenovali Špaoělové ostro
vy ty proto le když se na ně v
16 století prvně dostali nalezli
ta ohromné množství obrovských
černých želv
Ostrůvky ty jsoa na pobřeží
posté neb toto sestává ponejvíce
ze zvětralé lávy Jen ta a tam
mezi skalisky vyškytají se jednot
livé keře a kaktusy podivných
útvarů avšak dále do zemi jest
ZÁPADU
bujná vegetace která se stále
stupňuje ?Jak Žé ve" výšce 800—
1000 stop nad hladinou mořskou
lze nalézti tu nejbobatší květenu
Zvláště v kráterech dávno vy
haslých sopek se ze zvětralé lávy
utvořila prsť velice úrodná z níž
vyrůstá nejkrásnějšl rostlinstvo
tropické všeho druhu Deští jsou
na výšinách těch hojné a tvoří se
tu Četné prameny
Geologové se shodují v náhle
dech že ostrovy Galapagos tvoří
valy v dávné minulosti Část pevni
ny jiho-americké která se ponoři
la do hlubin mořských a jen nej
vyšší sopečnaté části země té
zůstaly nad povrchem vod Obrov
ské želvyŽijící v té době uchýlily
se na vysoká místa a uchovaly
svůj rod i po všeobecné té potopě
Avšak odděleny jsouce od sebe
počaly se vyvfjeti každá skupina
samostatně dle svého okolí až
během dlouhé doby se na každém
ostrově vytvořil druh zcela zvlášt
ní od oněch na jiných ostrovech
rozdílný Ano i ostrov Albemarle
má dva druhy želv poněvadž jest
na přič rozděhn mocuým prou
dem lávy který Želvy přelézti ne
mohou Zvláštností ostrova Chatbam
jejž vláda Spoj Států koupit
chce jest veliké množství koček
na něm žijících a všecky jsou čer
né Jsou to potomkyně nějakých
koček ze stroskotané ludi se tu
zachránivších které se usadily v
děrách podél pobřeží a živí se
raky a rybami Též jiná domácí
zvířata se tu nalézají ve stavu di
vokém a všecka pocházejí z lodí
stroskotaných na pobřeží Na
všech ostrůvkách lze nalézti stáda
divokých prasat koní koz krav
a hejna domácích zvířat Nalézají
se tu též osli ve stavu divokém
kteří přijali tu zvláštnost že se
posazují na bobek po způsobu
zajíců
Nejvýznamnějším zvířetem jest
tu však ona obrovská želva jejíž
váha nezřídka dostupuje až 600—
800 liber Ano jest zaznamenána
jedna jejíž váha dostoupila 870
liber Jinou vzácností jejich jest
ještě Že jsou to pos'edoí zbytky
starodobé obrovské želvy které
se v dobách předhístorických čet
ně na zeměkouli vyskytovala
Avšak i těchto želv se nyní nalézá
po skrovnu na ostrovech Galapa
gos neb ty velké byly již téměř
vychytány a snědeny Odhaduje
se že asi 10 milionů těchto obrů
bylo 3 ostrovů těch vyveženo od
jejich objevení poněvadž maso
jejich jest „velice chutné
Má se za to že želva obrovská
postrádá veškerého sluchu Když
se k ni Člověk blíží aby jej nevi
děla ani se nehne ba ještě se
nepohne když je na ni střeleno a
střelec se chybí Jakmile však
zočí člověka vydá ze sebe hlasitý
skřek a v okamžení se vrhne do
vody kdež zmizí
0 přestupném roce
Letošní rok 1900 jest zajímavý
tím že ačkoliv má býti rokem
přestupným poněvadž uplynuly
Čtyři roky od minulého přestupné
ho roku přece jen jím není a únor
letošní bude míti pouze 28 dní a
nikoli? 29
Rok 1900 jest přeskočeným
přestupným rokem a nikdo z pří
tomně žijících lidí nedočká se po
dobného případu poněvač podobný
rok jako letos jenž maje býti pře
stupným a nebude jím připadne
až na rok 2100 Abychom mohli
snáze vniknouti do způsobu ka
lendářního počítání jest třeba
abychom zaČli s dnem měsícem
rokem
Den o 24 hodinách jest časjejž
vyžaduje země naše aby otočila
se kolem své osy Doba jež u
plyne než měsíc obepluje naši ze
měkouli trvá jeden měsíc a doba
již země potřebuje aby oběhla ko
lem slunce vypočtena jest na je
den rok Pojem trváoí jednoho
měsíce neb jednoho roku "dle vše
obecného nJoění není však před
cházejícím výrokem přesní určitý
Přísně řečeno jeden měsíc má
295305883 dní a jeden rok zahr
nuje v sobě 365 dní 5 hodin
4875 minut Jelikož však zlom
ky v kalendářním roka nemohou
býti pro velké obtíže počítány
koná se tato procedura následují
cím způsobem aniž by se při tom
vynechala jediná vteřina:
Rok kalendářní má 365 dní a
rok sluneční 365 dní 5 bodin a
48 75 minut a rok přestupní 366
doL Průměrní má tedy rok 365 Já
dne Tím způsobem jest vlak
napřed sluneční rok o li% minu
ty každým rokem což činí za sto
roků 1125 miont čilí hodi
ny tedy skorém den Když se
vynechá každých sto roků přestup
ný den odpadne sice těchto pře
bytečných i8# hodin avšak ne
budete dostávali 1% hodin které
do plného dne vynechaného pře
stupního roku schází To vyrov
ná se tím způsobem le každých
400 roků v posledním roce století
počítán bode jeden přestupný rok
Čímž nabyde se čtyřikrát 5 % ho
diny což činí právě jeden den
takže kalendář jest tímto způso
bem opít srovnaný Jinými slovy:
Kalendář každých sto roků vyne
cháním jednoho přestupního roku
jest 05% hodin) pozadu takže
jest třeba každýcl 400 roků ko
nečný rok v století počítati za pře
stupný jímž se nahradí onen
scházející den
Kalendář dle něhož my se řídí
me jest opraven papežem Řeho
řem XIII jenž byl na koncilu
Tridentském splnomocněn aby
provedl opravu kalendáře jenž
byl velice pochybený Do té do
by totiž užívalo se kalendáře se
staveného za panování Julia Cae
sara po němž také nazýván byl
kalendářem Julianskýai Oprava
kalendáře Julianského provedena
byla však teprvé až za 20 roků po
koncilu Tridentském a tento opra
vený kalendář jmenujeme kalendá
řem Gregorianským jehož užívá
nyní celý svět vyjma Puska a
však i tato země pilně pracuje na
tom aby mohla přijati kalendář
Gregorianský Úloha jež refor
mou touto bylá rozřešena spočí
vala v tom aby rovnodennost jar
ní byla zase přivedena na 21 bře
zen jako za času koncilu Nikai
skébo Za tím účelem nařídil pa
pež aby r 1582 v říjnu bylo 10
dní vynecháno a to tak aby po
4 říjnu psalo se hned 15 října
Aby se chyba nemohla opakovali
bylo ustanoveno že na příště v
každých 400 létech mají býti vy
nechány tři dny přestupné jak
jsme již výše uvedli a sice dle ná
sledujícího pravidla: roky saeku
lární (století ukončující) mohou
býti jen tehdy přestupnými jsou
li po vynechání nul čtyřmi dělitel
ný Následkem toho jest rok 1900
rokem obyčejným a De přestup
ným Rozdíl mezi kalendářem
Julianským a Gregorianským jenž
obnášel od 5 října 1582 do 1
března r 1700 deset dní vzrůstá
ovšem každým rokem saekulár
ním (jenž ukončuje století) v
němž přestupný rok byl vynechán
o jeden den Jest tedy od 1 břez
na roku 1700 rozdíl 11 duí od 1
března 1800 rozdíl 12 dní a od I
1900 do 28 února 2100 bude 13
dní
Nuž k práci a člnn 1
Zasláno ta "Slov Am"
Počátkem roku nového zdá se
že živel náš svobodomyslný koneč
ně k nějaké soustavné práci měl
by se odhodlali a činnost započíti
Či máme zase upadnouti v pánek
nyní kdy připraven k zostouzeni
našemu již druhý leták z téhož ne
kalého pramene a s týmž nekalým
úmyslem? Ukažme přec jednou
že nevšímajíce sobě výlevů druhé
strany a naprosto jimi povrhujíce
Že mezi námi dosti nás abychom
konali dobré a prospěšné pro lid
svůj neŽistně a svědomití K to
mu nevyhnutelně třeba práce or
ganisovaué práce soustavné má li
býti účinnou
Nezáleží nám na tom co placení
pochopové zase na lid svůj vy
chrstnou i radímt ti jich vůbet ne
vUmati leda by opět v tisk anglic
ký zalezli ale tolik víme že potře
bujeme sami nevyhnutelní tělesa
střediska Živlu svobodomyslného
odkudž na prospěch jednotlivců
duševní i celku osvojení by se
pracovalo V prvé řadí Činnost
naše obmezila by se ovše-n na
podporu časopisů svobodomysl
ných a založení "Svobodné Obce''
Organisace toho druhu výtečně by
Čelila a čeliti mohla soustřeďujíc
vše v nás dobré a obětimilovné
živlům zpátečnickým ať již zovou
se jakoliv Nebylo by na čase o
činiti jil nějaký vážný krok tím
směrem?
Víme všichni co za křivda spá
cháno bylo na lidu našem pod fir
mou tak zvaného "Křesťanství"
útok že vyšel z města našeho a
proto i odtud měli bycbom zaháji
li činnost Jež ukázala byjak vlast
ní lidé naši o nás lhali jak křiv
dili nám jak vše překroutili s
úmyslem aby jen si bmotoě sami
pomohli že tomu tak dokazují
ostatní fíil éfeint a víra Urin
na lemu nejUfilm j'iu taiistiulinl
ním Jen hleďte! Na kolik bylo
pravdy v 'sebevražedném letáku?'
Ve Spojených Státech roka 1899
spácháno 5340 sebevražd a t těch
49 Čechů věřících i nevěřících do
hromady Celkem bylo méně se
bevražd tohoto roku' nežli roku
předcházejícího jenž vykazoval
5920 případů Roku 1898 spácha
lo sebevraždu 4155 mužů a 1185
žen V poměru zabilo se nejvíce
rukou vlastní lékařů a sice 38 ka
zatelů "křesťanů" 9 právníků 7
bankéřů 9 herci 2 novinářů 7 a
profesoři Příčiny sebevražd ve
všech případech jsou různé aviak
ani v jednom prameny úřední neu
dávají: nevěru jen vizte:
Zoufalství okamžitý nával
těžkomysloosti 3573
Neznámo 1649
Šílenství 353
Alkoholismus pití 127
Špatné zdraví nevyléčitelné
choroby 225"
Nevěra smilství a domácí
sváry igt
Sklamaná láska 146
Obchodní nezdar 74
Tak co tomu říkáte? Vždyť
procento kazatelů sebevrahů v
porovnání s počtem jich v zemi té
to jest daleko horší nežli procento
uměle vyšroubované o českých
spolcích podpůrných I A jakž dá
le jen podívejme se na úřední tfrá
ru koronerovu v Chicagu toho Chi
caga jež prý pravou Českou Sodo
mou kde každý 3 svobodomyslný
občan se — zabijí na špinavém
papíře ještě špinavějšího letáku
"Denní Hlasatel" píše a Čísla ta
dlužno si zapamatovati jsou zají
mavá a novým dokladem jak
"Bratrstvo" se u nás vyznamena
lo —
Úřadovna koronérova v uplynu
lém roce celkem vyšetřovala 4700
případů úmrtí konala 2163 inkve
stů a to nejvíce v červenci 220 v
srpnu 206 a v červnu 194 Želez
nicemi bylo zabito 174 osob pá
dem se zabilo 219 osob při neště
stích na pouličních -drahách zhy
nulo 53 osob Jiné příčiny násilné
smrti byly opaření utonutí' elek
třina alkoholism zadušení za
střelení a neštěstí na bicyklech Z
274 lidí zabitých na železnicích
bylo 12 cestujících a 64 zaměst
nanců Křižovatky zavinily smrt
87 lidí kdežto 53 osob bylo zabito
když kráčely po kolejích Mezi
zabitými nešťastnou náhodou bylo
8 policajtů 2 doktoři 1 výpomoc
ný koronér 3 právníci 1 voják 3'
hudebníci atd
sebevražd spácháno 384 nejví
ce v srpnu 40 v červenci a červnu
po 39 15 sebevrahů bylo mezi 10
a 20 lety 97 mezi 30 a 40 88 mezi
40 a 50 Ze zoufalců bylo 290
mužského a 94 Ženského pohlaví
220 ženatých a 99 svobodných 17
vdovců 5 vdov a 4 rozvedení Nej
více sebevražd spáchali Němci
120 Amerikánů li 8 Čechů a Švé
dů po 19 Irčanů 16 Zoufalci po
většině se sprovodili se světa o
trávením a sice karbolovou kyseli
nou ze 166 osob které se otrávi
ly 95 použilo k tomu kyseliny kar
bolové Vražed a zabití spácháno bylo
119 90 spůsobeno zastřelením 14
prohlášeno za záhadné a 16 za pro
vedené v obraní Života 12 osob
po zavraždění jiných se samo spro
vodilo se světa 77 osob odkázá
no bylo pro vraždu velkoporotí a
3 pro spoluvinu Z tich 65 bylo
polapeno a 12 stále jest na svobo
dě Ze zprávy koronerovy nejlépe
vysvítá bezpodstatnost útoků na
český Živel svobodomyslný a na
chicagské Češstvo vůbec činěných
Němci mají více než desetkráte to
lik sebevražd co Češi ačkoliv jest
iich zde asi pětkráte tolik co nás
Švédů je zde asi tolik co Čechů
jsou vesměs dobří křesťané náleží
k sektám které nejbezohledoějšf
útoky na Čechy podnikaly a přece
mezi nimi našlo se právě tolik ne
šťastníků kteří navolily se putová
ní slzavým údolím jako mezi Če
chy To je nejpádníjší důkazže úto
ky na Čechy vedené měly vznik
svůj pouze v ničemné zášti a ie
ani v nejmenŠím neopfraly se o
fakta Tím politováním hodnější
je že podnikány byli lidmi kteří
také k Čechům se blásf
Jist lék proti eroapi
tStiUU %nlÁU pultUnl tldg M tUrtm
První známkou croupa Jest ochrap
tinl spocorujeme U to a dítka může
se to vzíU ta Jistá znamení ie namoe
tu dostane Po ebraptěnf nialedajo
tvliltnl hrohý kálel Dává II se k
arívánf OamUrUins Cougb Ressedy
Uk brzo Jak dítko ochraptí aneb I
kdyi m jii kašel dostaví předejde se
nneaMenénf Poaiívá m ve mnoha
tisících domoví v této taml a neskle
me nikdy starostlivé matky 'ieltl
tme Betvědeil o Jediném případu
v kterými by ae nebyl osvědčil vydat
nf oj žádná Jiná pflpravtoina nemů
že M výtázatl takovými výsledky —
a rosa iomumim pouti vah i mas
aeeda raMa prodej ve všech léaáraáca
