2
POKROK
ZÁPADU
Nápady mého strýčka
Bdíluje Jan Šotek
Tak vidíš hochu — pravil on
dyno strýček — už je to jak jsem
tušil Filipínci nás z ostrovů
svých nevyhnali — a my tam o
stanerae Ostaneme na vždy Teď
co věc jejich je už jako ztracena
množí se přátelé rozpínavosti
anebo jak tomu "Svornost'' dů
sledně říká císařství i v řadách
dřívějších opravdových neb jen
zdánlivých odpůrců Má se to s
věcí jejich jako se všemi jinými
KdyŽ je prohrána tak je prohra
ná A ubozí stateční Filipínci
nedovedli — nemohli vyhrát Kdy
by se byli mohli aspoQ z části ví
tězně držet až do sejiti se kongre
su vypadalo by to s věci jejich
jinak — ale takto je ztracena
Krásný jejich sen o svobodě a ne
závislosti zaniká v materielních
zájmech tedy v sobectví velikého
a mocného národa amerického
My myslíme (to jest ti co to mezi
námi myslí a těch je pohříchu ví
ce) že pro budoucí zájmy své ho
spodářské i politické filipínské o
strovy míti musíme — a tu ovšem
je konec Jaké též proti nám brá
nění se? Mravné důvody a zbraně
neplatí — a fisická síla není Pi
dimužík proti obru A čarovné
šípy na světě už nejsou jež by
proklály srdce obra A proto obr
vítězí Oni nás tam mohou po
čertech dlouho ještě trublovat a
trápit — ale to bude vše Ameri
čan je od přírody pionérem Kde
noha jeho odhodlaně spočine tam
i ostává — právem nebo neprávem
A mocný má vždy právo - Oh
zvlášť padá li na něho též lesk
vzdělanosti Vždyť mi vlastně
přicházíme je spasit — brány do
ráje dosud nepoznaného jim ote
vřít Oni pouze klamou se v na
šich úmyslech a nevidí že jím
přinášíme mír blahobyt a vzděla
nost Jen proto je chceme mít a
pro nic jiného Ku a zdaž nemů
že mít svědomí pokoj naše i ostat
ního světa? Ba může může!
Svědomí je vůbec podivná potvůr
' ka Srb jdoucí na krádež dodává
si odhodlanosti voláním: "vzdy
chej dušo tělo jde ktást!'' My
zase sílíme se voláním: "jásej du
šo tělo jde osvobozovat!' A
krademe oba: Srbové ovce a my
národy A svědomí? Inu raduje
se nad dobrým pořízením
#
Od uveřejnění zprávy té rozto
milé filipínské komise ale hlavně
od doby našich skutečných vítěz
ství naď bojovnými Filipínci jimž
neprávem přezdívá se povstalců
bylo pozorovat! značný obrat ve
veřejném smýšlení ohledně zabrá
ní filipínských ostrovů a podržení
si jich na věčné časy Možno že
i výsledek poslední volby k obratu
tomu přispěl Proto nic mne ne
překvapila zpráva že i arkansaský
guvernér D W Jones takto de
mokrat zcela jasně vyslovil se ve
prospěch rozpínavosti a podržení
si filipínských ostrovů Činí tak
k vůli hospodářským zájmům Sp
Států hlavně pak jižních které
nové trhy na bavlnu potřebují jež
tam na dálném východě se nám
otvírají Rozumuje takto: "Jak
nyní věci stojí kdy ceny našich
plodin stanoveny jsou v Evropě
obdržíme za ně malounko více než
co výroba jich stojí jen pouze
abysme nepřestali je pěstovati
Avšak zřízením nicaraguanského
průplavu budeme tak blízko Asii
jako Evropě kdež mnohem cen
nější trh než je evropský se nám
otevře už k vůli vlastností dotyč
né země a především její značné
potřebě bavlny Mám za to že
Čína rozdělena bude mezi čtyry
velké evropské mocnosti vdobi
nedaleké aneb aspoB její obchod
buie jimi kontrolován A tu my
vlastníce ostrovy filipínské bude
me mocí získati svou' čásf tamního
obchodu na základě stejných pod
mínek s oněmi mocnostmi Ale
bez Filipín bysooe nemohli" —
Jak to vše nyní na světě je myslí
se a děli má guvernér Jones zce
la pravdo Když všichni podma
fiojf dobývají přivlastňují si a
kradou musíme cbceme-li obstát
činiti to samé Jest to jen lou
pežný kapitalistický názor co ny
ní panuje Stále nová a nová pole
vykořisťování a pluadru Evrop
ské velké mocnosti ani Spojené
Státy nepotřebují čínský trh pro
tvé blaho a prospívání jenom
když přesune Um nezřízené vydí
rání obecného lida a zavede se žá
tfoscaá spravedlnost Obzvláště
rcy v Americe máme jelte chvála
tehu místa dost a dost a nemusí
oe k vfilí blahobytu chodit na lap
jlxaa ani jiné lidi otročit proti
vlastxf vfcli Jenom cabme
f if 5 i'rtZzlz'l3 Cxh kapita
lismu s jeho nenasytným vykoři
sťováním panstvíchtivostí a pro
bouzejícím se militarismem — a
budeme tu i bez Čínských grošů
živi jako v ráji Jestli kdo tedy
národ americký může býti a ostati
vzorem lidumilnosti a poctivosti
všem ostatním národům v těchto
dobách bezpráví a uchvatitelství
poněvadž je v takovém postavení
Že nemusí loupit s ostatními aby
se udržel Ale ten zlobůh kapita
lismu toho novověkého loupežné
ho rytířství už ho zachvátil a ne
pustí ho ze svých spárů dokud i
on nepotřísní dosud dosti čisté
tělo své všemi hanebnostmi panu
jícího světa A proto musí a bu
dou Filipínci našemi poddanými
našemi otroky jimž snad povede
se pod naší vládou lépe než pod
španělskou neboť naučíme je vy
trvaleji a vydatněji pracovat s
větším úspěchem bohatství dobý
vat abychom je potom s lepším
výsledkem vykořisťovati mohli
To asi bude facit celé té vzděla
nosti co tam přineseme a která za
štít nám slouží abychom ji mohli
udupat Nejhůře je že tento zlo
čia co nevidět mstíti se bude na
nás na našem lidu dělném neb
zájmy kapitalistické třídy jsou jen
idánlivl zájmy lidu nikdy oprav
dově a trvale Čím větší moc ka
pitálu zrovna jako despoty tím
Žalostnější stav lidu
!-' # #
'
Kéž by vám milý hochu — po
kračoval strýček — bylo možno
nahlédnouti za kulisy světa a vi
děti podivuhodné přípravy pro
každý! Jak vše pro sebe se vyví
jí chystá přiodívá doplňuje neb
umenšuje aby děj celý a zao
krouhlený byl Aby to co po
vstane' bylo samo o sobě dokona
lé a živofa schopné Majíce tu
možnost jak o mnoho snáze bylo
by nám živým sice ale přeci jen
loutkám na velikém jevišti světa
řízeným nazvíce neznámými záko
ny — tajemnou mocí — souditi a
jednati v důležitých pro nás vě
cech veřejných! Jak o mnoho ry
chleji pokračovati bychom mohli
ve vzdělanosti spravedlnosti a
blahobytu! I jakou velikou roz
koš duševní museli bychom poci
ťovati vědouce že je to naše
vyšší poznání naše sebevědomá
vůle co nás vede a kroky naše řídí
v dějstvu světovém — že pokraču
jeme z vlastních nám jasně pově
domých pohnůtek a nikoli jen
vlivem neviditelného biče jehož
šlehy ku předu nás pohání! — Leč
toho asi nikdy nebude To matné
světýlko zašlých dějin vrhající
nečetné paprsky své nám na ce
stu tmavou a neznámou poroste
snad a bude větší i jasnější ale
zajisté nikdy jasné dost aby lid
stvu cestu ďo budoucnosti ojasni
lo Pokrok lidský ostane jako
je zápasem se tmou a se tmou
Dílem vyvíjejících se okolností
událostí prostředí a to daleko
více než sebevědomého konání
jednotlivců a národů Postrkem
spíše než pokrokem
Na tyto myšlénky uvádí mne
co tuto právě čtu že velkoob
chodníci grocerní v Missouri In
dián Territory Oklahoma a Kan
sas odbývali ondyno v Kansas
City schůzi za účelem založení
spolku na obranu proti trustům
Spolčení proti spolčení Jedna
organisace dává podnět ku orga
nisaci druhé a účelem obou je
rušivě zasáhnouti do vyhlášené
druhdy volné konkurence Cílem
obou je: regulovat místo konkuro
vati Divoká soutěž ustupuje
chvatem rozumnému pravidlování
V tom pracují si do rukou přátelé
i nepřátelé Budovatelé trustů i
bořitelové jich neboť cesty obou
vedou ku společenství — regulo
vání průmyslu a obchodu Kdo
by se byl toho nadál před dvaceti
lety? Nikdo neměl tušení že tou
hle cestou kapitalismus a divoká
konkurence sama sobě kopati
bude hrob a otvírati brány novému
světu — výrobě kooperativní či
společenské Žádoucí konec je
už jen otázkou času Když už i
tací lidé jako je známý v obchod
níci kruzích komisionář S H
Greelev vyslovují se pro sestát
něnf železnic obecných skladišť
jmenovitě sýpek telegrafů atd
to už zajisté začíná koudel hořet
Týž pravil onehdy před průmyslo
vým výborem v Chicagu že ob
chod nejvíce trpí nespravedlivostí
železnic (které jedny otiskuji a
druhým oadlebčají) obecnými
skladišti soukromým vlastnictvím
nákladních vagonu spekulací na
burse soukromými telegrafy a po
dobným Za finanční poplach t
roka 1893 pravil Mr Greeley
mnohem více viny spočívá na
tehdy uskutečněném dohodnutí se
(aecbUl ani říci spikntí) železnic
ebecňých skladiT oei na otáz-
kách politických a finančních z
oné doby A těmhle věcem musí
on lépe rozumět než advokátští
politikáři rozumující z novin a
kněh neb sám je též členem bur
sy — té smečky zákonem dovole
ných hráčů a panských zlodějů
Zná tedy všechny ty spády oka i
pastě do nichž národ se chytá a z
krve ždíme
Stáří znamenitých mužů
Jsou někteří znamenití a vyni
kající mužové kteří dožijí značné
ho věku však ne všichni Bibli
jak známo počítá roků sedmdesá
te věk požehnaný však toho věku
nedožila ani polovice mužů vyni
kajících tohoto a minulých věků
Mezi státníky dožili:
Mirabeau 42 Pitt 47 Caesar
55 Richelieu 57 Cromwell 59
Washington 67 Karel Veliký 71
Havlíček 35 Jiří z Poděbrad 51
Bedřich Veliký 74 Disraeli 75
Augustus 76 Bismark 83 Talley
rand 84 — Ze slavných váleční
ků a dobyvatelů: Žižka 61 Ra
decký 90 Alexandr Velký zemřel
v stáří 32 Napoleon 51 Hanni
bal 63 Themistocles 65 Marius
71 Marlborough 72 Tilly 72
Blucher 76 Bernadotie 80 Well
ington 83 Xenophon 86 Moltke
91 — Filosofové dožili: Torna
ze Štítného 76 Jan Amos Komen
ský 79 Spinoza 44 Descartes 53
Hegel 61 Aristotele 62 Socrates
68 Liebnitz 70 Linnaeus 70
Koperník 70 Galileo 78 Kant
79 Plato 82 Newton 84 Hum
boldt 89 — Spisovatelé a básní
ci: Šafařík 66 Hálek 39 Pala
cký 78 Kollár 59 Beneš-Třebíz-skf
35 Byron 36 Schiller 45
Moliere 51 Virgil 51 Shakes
peare 52 Dante 56 Dickens 57
Horace 57 Racine 59 Scott 61
Milton 65 Cervantes 68 Aeschy
lus 69 Rabelais 70 Petrarch 70
Euripides 74 Corneille 78 Victor
Hugo 83 Goethe 83 Voltaire 84
Sofocles 90 — Velcí malíři ze
mřeli v stáří: Brandl 67 Mánes
51 Škréta 74 Raphael 37 Corre
gio 40 Van Dyke 42 Holbein 57
Velasquez6i Rembrandt 63 Ru
bens 61 Michael Angelo 89 Ti
tian 99 — Hudebníci a skladatelé
dožili: Smetana 65 Škroup 61
Schubert 31 Mozart 35 Mendels
sohn 38 Chopin 39 Weber 39
Schumann 41 Beethowen 56
Bach 65 Palestrina 70 Spohr
75 Handel 75 Haydn 77 —
Velcí reformátoři zemřeli ve věku:
Calvin 54 Mohammed 62 Luther
66 Confucius 71 Hus byl upálen
ve věku 46 "
Vzpomínka na biskupa Stross
mayera
Nedávno slavil chorvatský bi
skup Strossmayer své padesátileté
jubileum svého biskupství při
kteréžto příležitosti vzpomínáno
bylo jeho osoby a významu po ce
lém rakousko-uherském mocnář
ství Strossmayer budil obdiv již
v roce 1848 ve Vídni kde dlel
jako zástupce bána Jelačiče Zde
horlivě se zasazoval o práva Chor
vatů jakož i Čechů která jsoa pro
Rakousko stejně dobrá stejně
platná a stejně důležitá
Strossmayer stal se biskupem
dík svému nadání své výmluvno
sti svým jemným mravům a pří
jemnému zevnějšku jenž ku vše
mu ostatnímu velmi se hodil pro
takové representanční místo U
vídenského dvora byl svého času
velmi oblíben a při každé příle
žitosti poukazoval u nejvyšších
kruhů na to že tato říše zůstane
kusá a neschopná k samostatnému
hospodářskému vývoji neopanuje
li opravdu Dunaj a Adriatské mo
ře nebude-li totiž její poměr k
balkánským národům přirozený
A za přirozené pokládal Stross
mayer jen takové upravení věcí na
jihu monarchie aby všichni jižn
Slované tvořili tam jediný politi
cký organism s nejširšf autonomií
ve všech záležitostech vnitřní po
litiky národní osvěty a národního
hospodářství Tento organismus
sesílen jsa přirozenou tvojí národ
ní pružností měl býti na jedné
straně jedním z hlavních pilířů
velmocenského postavení říše a na
druhé jedině oprávněným a povo
laným rozšiřovatelem západního
pokroku mezi balkánskými jižní
mi Slovany
Tyto názory však vzbudily nej
vitší nedůvěra jak mezí centrali
sty vídenskými tak mezi politiky
srbskými v Bělehradě a v CetynL
Ve Vídni byU přilil slepými a
nesamostatnými aby dovedli oce
niti přímost a prozíravost Stross-mayerovu-
V Bělehradě a Cetyni
nemohli se tebe stlásti tvé malí-i
chernosti a výlučnosti: Jelikož
Strossmayer není pravoslavným
Srbem nesmí se mu důvěřovati
Tyto neúspěchy neochromily sice
energii biskupovu ale znechutily
mu veřejné působení Tím však
dal nejostřejší zbraS svým odpůr
cům Jedni říkali: Zkompromi
toval se před Rakouskem a teď se
nesmí ani hnouti Druzí tvrdili:
Srbové odkryli jeho faleš proto
nemůže veřejiiěpůsobiti Podob
né mínění nemohlo by se ovšem
trvale udrželi kdyby veškerá ve
veřejná činnost Strossmayerova
ukazovala denně pravé jeho smý
šlení Jedna z příčin Strossmayerovy
slávy jest jeho rozhodná opposice
na posledním církevním vatikán
ském koncilu Byl totiž mezi těmi
odvážnými biskupy kteří se pro
tivili dogmatu neomylnosti pape
žovy Jeho řeč v nejčistší a nej
dokonalejší latině vzbudila prý
nejdříve jen obdiv "Objevil se
druhý Cicero'' volali posluchači
Brzy však u jedněch obdiv se
změnil v úžas u druhých v nadše
ní nesmírné Řeč tato byla po
několikrát vydána Strossmayer ji
však vždy prohlásil za padělanou
takže do dnes není ta věc jasná
Hlavní fakt přes to zůstává jistým:
Strossmayer vystoupil tak samo
statně v Římě jak to dovedl uči
niti ve Vídni Ale toto jeho vy
stoupení mělo za následek že v
Římě vždy v něm vidí utajeného
revolucionáře jenž každou chvíli
by mohl způsobiti nesnáze vysoké
hierarchii církevní Pravoslavní
z této věci jednak těžili ve svém
boji proti propagandě římské jed
nak jí používali k tomu aby pro
hlásili Strossmayera za pouhého
pokrytce jenž sice odsoudil papež
skou neomylnost ale nevyvodil z
toho důsledek Jest tedy viděti
že v úzkoprsém a zkostnatělém
Vatikáně nedovedli rozuměti ušle
chtilým snahám Strossmayerovým
jehož touhou bylo aby církev ne
měla jen hlavu nýbrž také údy
Pravoslavní také tu ukázali že se!
jim jedná hlavně o formu Stross
mayer dle nich měl vystoupiti z
katolické církve jakoby u něho
nebylo také hrdinstvím zůstati v
této církvi a říditi se fpravým du
chem Kristovým tak dalekým ve
škeré panovačnosti a prolhanosti
Dnes všeobecně se ujišťuje že
nynější papež náramně si váží
Strossmayera Kolik jest v tom
pravdy nelze říci ale jedno jest
jisto: Lev XIII zpraven jest tak
podrobně a přesně o všech sna
hách Strossmayerových a o polo
žení Chorvatů vůbec že nelze
dnes mluvili o potřebě lepších in
formací pro papeže Ale ve Va
tikáně jest silná strana italsko
centralistická nepřátelská všemu
slovanskému a zkostnatělá ve
všech předsudcích staré politiky
římské Proto je význam Stross
mayer ů v v Římě velmi závislý
Vliv jeho byl by v každém přípa
dě silnější kdyby ve svém půso
bení o sjednocení katolíkův a pra
voslavných nezdál se býti těmto
jesuitou a oněm odštčpencem a
to vše proto že již dávno jeho
myšlénky "provádějí'' a "repre
sentují' jiní A to jest hlavní
ch)bou Strossmayerovy politiky
že totiž nestaral a nestará se do
statečně by idee své vždy sám
hlásal a uskutečňoval
Smlouva se sultánem
Spolkovému senátu byla před
ložena smlouva již uzavřel gen
Bates se sultánem souostroví Jolo
známém též pode jménem Sulu v
arebipelagu Filipínském Smlouva
ta v Českém překladu zní asi ná
sledovně: Úmluva mezi brigádním gene
rálem Johnem C Batesem zastu
pujícím Spojené Státy s jedné a
jeho výsostí sultánem z Jolo Dato
Rajah Mudou Dato Attik Dato
Calbi a Dato Joakanain s druhé
strany která nabude platnosti
teprve po schválení generálního
guvernéra Filipín presidenta
Spojených Států a jest podrobena
dalším změnám na základě vzá
jemných úmluv obou stran:
ČI 1 Svrchovanost Spojených
Států nad celým souostrovím Jolo
a jeho poddanými se tímto pro
hlašuje a uznává
ČI 3 Vlajka Spojených Států
se hode používali oa souostroví
Jolo a jeho državě na zemí i na
vodách
ČL 3 Práva a důstojnosti jeho
výsosti sultána a jebo da!t& (mi
nistrů) budon úplně respektována
If orosům se nesmějí klásti žádné
překážky v jejich náboženství
vlečko jejich náboženské obyčeje
budou nxaáváay a mUtáo nesmí
býti pronásledován pro nábožen
ství ČI 4 Kdežto Spojené Státy
mohou pouiívati a ovládali místa
v archipelagu Jolo která budou
potřebnými uznána pro obecné
dobro nesmí se zabírati pozemky
v blízkém okolí paláce jeho výso
sti sultána leč by toho vyžadova
la nutnost v případu války s cizou
mocí Když pak soukromý ma
jetek bude použit musí se za něj
dáti v každém případu dostatečná
náhrada Každá osoba může
koupiti půdu na souostroví Jolo
se svolením sultána a za náležité
úmluvy s majitelem takováto
koupě však musí býti zaznamená
na v náležité úřadovně Spojených
Států -
ČI 5 Veškerý obchod domácí
mi výrobky souostroví Jolo pro
vozovaný sultánem a jebo podda
nými s kteroukoliv částí Filipín
ských ostrovů pod vlajkou Spoj
Států má býti svoboden a "cly
neobmezován
ČI 6 Sultán Jolo má míti prá
vo vyjednávali přímo s vrchním
guvernérem Filipín když by si
chtěl vésti stížnost na velícího
důstojníka v Jolo nebo na velitele
válečných lodí
ČI 7 Přivážení palných zbraaí
a válečného materiálu1 leč by od
gen guvernéra Filipín povoleno
bylo
ČI 8 Námořní loupežení musí
býti potlačeno sultán a jeho mi
nistři pak budou věrně podporo
vati Spojené Státy v této snaze a
napomohou při zatýkání a potre
stání všech osob námořním lu
pičstvím se zabývajících
ČI 9 Zločiny a přestupky
spáchané Morosy proti Morosům
bude trestati vláda sultánova
jakož i ty přestupníky kteří by
vládě jeho odevzdáni byli ku po
trestání úředníky Spojených Stá
tů Všecky ostatní případy kde
by se někdo dopustil zločinů nebo
přeČinů budou souzeny a trestány
od úředníků Spoj Států
ČI 10 Každý ' otrok na sou
ostroví Jolo může se vykoupiti
když pánu svému zaplatí obyčej
nou tržní cenu za sebe
ČI 11 V případech sporů pod
daných se sultánem budou požá
dáni američtí úředníci' aby záleži
tost vyšetřili dříve než použijí
přísných prostředků
ČI 12 Američané nebo cizinci
kteří by chtěli jiti do vnitrozemí
nechť udají své příčiny úředníkům
domácím a požádají o průvod
Doufáme však že to bude zby
tečné až se vzájemně poznáme
ČI 13 Spoj Státy poskytnou
úplnou ochranu sultánovi a jeho
poddaným v pádu že by některý
cizý národ je znepokojoval
ČI 14 Spoj Státy neprodají
ostrov Jolo aniž kterýkoliv z
ostrovů těchto jiné mocnosti bez
svolení sultána
ČI 15 Vláda Spoj Států bude
vypláceti následující služné měsíč
ně v mexických dollarech:
Sultánovi J250 Dato Rajah
Mudovi I75 Dato Attikovi 16o
Dato Calbimu I75 Dato Joaka
nainovi $75 Dato Puyovi J60
Dato Amir Hussinovi $60 Hadji
Butuovi $50 Habid Muraovi J40
a Sérií Saguinovi J15
Podepsáno ve třech opisech v
řeči anglické a sulské v Jolo 20
srpna 1899 (dle mohamedánského
kalendáře 1317) J C Bates
brig gen Sultán Jolo Dato
Rajah Muda Dato Attik Dato
Calbi a Dato Joakanain
LITERATURA
Národní Album v právě vyda
ném 24 svém sešitě přináší
tableau vynikajících českých léka
řů tableau spisovatelek Stránecké
čacké Rajské a j dramatických
umělců Bittnera Samberka Fran
kovskébo Chramosty Kašky a
Pštrosa tableau českých knih
kupců tableau representantů my
šlénky záloženské skupina podo
bizen spisovatelů Prok Chocho
louŠka J N Štěpánka Fr
Hajaiše Jos Vilímka Ed Justa
a j Jak se právě dovídáme dalo
nakladatelství Jos R Vilímka v
Praze zbotoviti za prémie odběra
telům tohoto díla skvostná sádro
vá poprsí našich velikáaů: Ko
menského Palackého Havlíčka
Smetany a Sv Čecha Výše uve
dená poprsí modelovali Josef
Strachovský ViL Amort a Jos
Pekárek
Prcti nejhorlfm vymknutinám
aneb pomačkaninám není lepšího
prostředku nežli Su Jacob's OeL
Použijte jej v zápětí a v krátkostí
zmizí vymknatiny aneb pohmožděniny
HOVORNA
pouw dotaiy plným jminem UiaWleopatten
dojdou povilinnutl aodpovédl ioply
nepodenwané anonymní mttoinou
pobodlaiho mitta koti
PRAGUE Neb Prosím sdělte
mi je-lí Security Mutual Life In
surance Company z Nebrasky spo
lehlivá Josef F Ouřada
Odp Nevíme nic bližšího o této
společnosti jenom to že podle
úředního výkazu za minulý rok
měla pojištěných členů 514 na
17047000 Za minulý rok poji
stila 273 nových členů v obnosu
l3897ooavšak ztratila 175 členů
s pojištěním {225500 Za ten
rok zemřeli dva z jejich pojištěnců
kteří byli pojištěni na $2000 a
vŠak pojistného vyplaceno pouze
$1650 kdežto příjem od pojiště
ných obnášel 114530 Společ
nost ta má sídlo ve Fremontu a
nemáme proto dobrou příležitost
seznati lidi v jichž rukou se sprá
va nalézá a dle toho souditi Ú
řední zpráva jak svrchu uvedeno
není valně příznivou
DODGE Neb Buďte tak la
skaví a sdělte v Hovorně kde se
teď v zimě nejvíce zdržují cirkusy
Jest-li víte tak nám sdělte adresu
některých Frank Pláštík
a Tom Vogeltanz
Odp Všechny velké cirkusy
obyčejně v zimě odpočívají v ně
kterých místech ač některé men
ší též v zimě v jižních státech
představení pořádají Barnumův
cirkus přezimuje v Bridgeport
Connecticut a Forepaughův ve
Philadelphii Jest-li se nemýlíme
jest Ringlingův v Chicagu
Střelte se masti proti katarrba obsá
hajících rtuf
ponevadf rtuť mlíl iich úplní poikodl celý
RTRtem vniknu vSÍ do níjitlitnatui povrchem
Takovéto predmíty nemají bytí nikdy použí
vány lei na předpis ckuíeného lékate Jeli kol
Ikoua Jimi sp&sobena Jest desetkráte véiM
nežil dobro Sel vám anad i nich vmlknoutl
mohlo Hnil Catarrh Cure vyráběni K J
Cbeney a Co v Toledo O neobsahuje lid
nou rtuf a by vil braná vnltrué úílnkuje pH
mo na krev a levnéjáek celého ayntemu Kdy i
kupujete Halťa Catarrh Cure přenv£dčte ae
abynte doslali ten pravý liiívá ae vnitrně a
hotoven Jest ▼ Toledo Ohio apnle£no8ti F 1
Cbeney Co — Odporučeni zdarma
Ka prodej a vlecb lékirnikS 75a liber
fW~ Halí' Family Pilulky Jou nejlepii
Nejlepší cesta do Kalifornie j
jest ve spacím voze touristském
kterýž osobně jest spravován po
burlingtonské dráze Neměníte
vlaky Jedete rychle Vidíte nej
krásn&jší krajiny na světě
Váš vůz není snad tak nákladně
vypraven jako palácový spací vůz
ale jest právě tak čistý a právě
tak pohodlný právě tak dobrý k
jízdě — a skoro o £2000 levněji
Mi široké vestibuly Pintschovo
plynové světlo a vysoké lenochy
u lenošek Pullmanův posluha
jest v stejnokroji Čisté prádlo
postelné pohodlné zařízení k umý
vání stoly a vytápění Byvše
pevně a těžce staveny jeuou hlad
ce jsou teplé v zimě a chladné v
letě
Každou partii výletníků provází
zvláštní konduktor z Omahy až
do Los Angeles
Vlaky vyjíždějí z Omahy každý
čtvrtek odpoledne a přijedou do
San Francisco následující neděli
do Los Angeles v pondělí Pouze
tři dny 'od břehů Missouri ku pa
cifickému pobřeží zahrnuje zastáv
ku jeden a půl hodiny v Denver a
půl hodiny v Salt Lake City dvou
nejzajímavějsfeh městech celé pe
vniny Pište si o "folder'' v němž na
leznete úplného poučeni
J Francis Genl Agt
Omaha Nebr
Mi s poMofíi my
DO TEXAS
A £JL (
raosrorj BMre saci rozr a rtlií
i::tioí rozr ia mí Tiatícl
Nejlepii dřina do viech uiltt
Kaasas laaláaskéM áseaí Teiasa
Mexika a aa ťaeUcaéai svářecí
Jda přímo do
"JEL ngTOM CltSI
Salto Tajte Cihard
$11 OT:i