Pokrok Západu
Konec "cesty kdflu" a začátek
práce
(J A OUverius)
Chicago 30 listopadu
Když jsem ondy pronášel něko
lik slov ohledně Vašeho veleváže
ného p Strýce neměl jsem ani
zdání že jste mně věnovali pro tu]
samou věc také pozornost redak-!
tni v míře mnohem větší a říznější
Nebudu však na to bráti žádného
zřetele jsa zvyklý podřizovat! věc
svoji soukromou věci veřejné a
budu tedy na všechny ty Vaše u
rážlivé a zlehČovací "filipiky
prostě mlčeti Dovědě li naše
spravedlivé obecenstvo vyčisti z
mých důvodů že za to zasluhuje
te vážný trest nechť se o tom vy
pořádá s Vámi oběma dle libosti
— a shledá li že máte pravdu Vy
a nikoliv já pak ovšem ponesu
svou odměnu co zaslouženou Než
však přikročím dále na té svojí
"cestě k dílu" než Vám započnu
dále objevo ati Váš věcný klam
musím Vás přede ještě na něco
upozorniti í
Kdyby mně nebyly náhle vy
vstalé nepřekonatelné překážky to
znemožnily byl bych Vám hned z
prvopočátku svou "cestu k dílu"
naznačil jinak při současném uve
dení bližších podrobností o tom
jak si možnost tvořivé práce při
tom představuji když však jste se
počali vysmívati té mojí okolnost
mi vynucené váhavosti vyvozujíce
z ní úsudky potupné dal jsem
Vám v odpověď rukopis pět roků
starý a pro jiný óčel psaný tak
aby se vidělo že moje vystupová
ní nynější nebylo aní novým ani
změněným Ono se však zdá že
také ani dnes ještě nevěříte tomu
tvrzení mému a že jen proto jste
se chopili toho by jste se mohli
vyposmívat? do syta mému zdánli
vě neúplnému vyznačení mého —
jak díte — "tajného plánu" U
bezpečuji Vás tedy znovu že kaž
dý zde kolem bydlící můj soused
Vám dosvědčí Že jsem v té době
iněl následkem rozsáhlých přesta
veb v mém domě svou domácnost
zpřevrácenou a tudíž žádné mož
nosti k psaní nebo uvažování Jest
mi věru až nápadno proč jste se
tak nedočkavě na mne vrhli s po
dobnými posměšky Kromě toho
byste dále také neměli zapomína
ti že já nejsem žádný za dobrý
plat a nebo za dobré hmotné vý
hody pracující "vlastenec'' nýbrž
že věnují své myšlénky tedy svůj
čas i své poštovní známky věcím
našeho národa zcela zdarma ná
sledkem čehož že jest trochu ne
svědomitým žádati ode mne ve
všem profesionální rychlost a úpl
nost Mnou byla předně vyzna
čena cesta po které se kráčeti
nemá a dále naznačil jsem z
hrubá přímé lidové účastenství co
jediný správný základ každé tako
vé naší národní světlárny Proč
pak se tomu tedy tak snižovačně
posmíváte — když jste přece í Vyj
sami ještě před málo týdny to tak
redakčně uznávali a když í sám
ten Váš božský Strýc žalostně na- i
říká že nám schází určitá myšlén
ka jak a kódy do toho? Budiž
však již aspoB tomuto thematu na
vždy konec Cbápu se zásady že
"moudřejší ustoupí''' —
Dejme tomu že by si některá!
úctu vzbuzující autorita z našeho
lidu vyšli — af svobodářská ka
tolická sokolská a nebo jakákoliv
jiná — všimla onoho mého hlasu
a že by se pochopivši to lépe než!
Vy á velevážený Váš pan Strýc
rozhodla dle toho aspoB na zkouš
ku jednati Musela by tedy vy
dati k lidu našemu po Americe
roztroušenému a dosaváde česky
smýšlejícímu asi následující pro
volání: "Milý náS česko-americký lide!
"My co vystěbovalci z národa
českého ale k němu přede ještě
rdcem lnoucí jeho synové uzná
váme že jest nám zde skutečně
potřebí takového národního cent
ra o němž oám jakási "pomatená
hlava" jistého národního 'krenka'
stále tlachá avšak poněvadž si
nechceme dle špatných příkladů
předcházevŠích bráti sami právo
Vám takový "střed" jednoduše
představiti už hotový aniž by
chom vůli a názory Vás všech
brali na potaz svoláváme tímto
na den ten a ten do města toho a
toho národní sjeti a zveme k němu
každého takového Čecha zde v
Americe usazeného který má lá
tka k své původní národnosti v
trdcí a který se dotrnívi věděti o
nijakém ideálu jak b chom zde
raofclí svou národnost buďto za
terpeřiti nebo se nějak eo'soa-CIl-a
velkého národního celku
t„L-io 'tomuto synovsky itáti v
C tLk Crtía pr©3 osudných £-
- " Dscuvte se
tedy každý kdo by mohl něco
moudrého poraditi Očekáváme
pevně že toto naše volání nezů
stane mezi Vámi národu posud
neodumřelí krajané hlasem vola
jícího na poušti nýbrž že po od
ložení všech věreckých nebo ne
vČreckých vášní se dostavíte a věc
naši společnou moudře a poctivě
porozváŽíte"
Co pak byste — totiž Vy pp u
P Z a ten Váš velecténý p Strýc
— soudili o takovéto výzvě? Jak
pak byste se chtěli vůči tomu po
stavit! co strážci ušlechtilých citů
našeho sice velmi pokaženého ale
dosud nezkaženého lidu? Namí
tati že takového centra potřebí
není byste nemohli jelikož potře
bu jeho sami uznáváte a víte-li o
nějakém způsobu jiném jak by se
toho cíle dosáhlo proč pak to "u
všech svatých!'' tajíte jako nějaký
svij benedekovský plán? Když
byste to prosím chtěli potom i
dále považovoti za pouhou "myš z
hory rozenou" tu byste museli
jednoduše zůstati doma při baterii
svých posměvačných per a teprvé
čekat na zdárné ovoce té hloupo
sti Však pochybuji pochybuji
že byste to vydrželi a nebo že by
to skutečně i bez Vás tak žalostně
dopadlo jak prorokujete! Pro
sáhodlouhé a jádraprázdné "kra
sořečnictvf ' by tam ovšem nemoh
lo býti ani času ani trpělivosti ale
na vzdor tomu by se tam při
trochu rozumném vedení mohlo
docházet! k vážným výsledkům
Proč by to nešlo? Proč by se
muselo o tom pochybovati? Když
to šlo roku 1893 pro pořádání
velikého "Českého dne" zde v
Chicagu proč by lo nešlo roku
1900 pro konečné zjasnění našich
společných potřeb a tužeb?
S mé strany by bylo holou po
šetilostí rozbírat! zde snad í jed
nací pořádek pro takový náš
ústavodárný parlament bych do
kázal teno možnost a co mi z
programové stránky tane na mysli
bych ovšem teprvé tam vlastně
měl předkládati co své návrhy
Ale na vzdor tomu zde předce
uvedu z toho něco tak aby se
vidělo že by tam zbývalo dosti
vážné látky k důstojnému projed
nání! Jednou z nejpřednějŠích potřeb
netnáme-li býti v ohledu národ
nostním pouhými neupřímnými
šarlatány jest bychom zde v
Americe co Čechové tvořili stále s
českým národem v Čechách jediný
sourodý celek a neupadali v chybu
zřizování zde íesko-americki národa
nasíi co samostatné a namnoze i
přímo protichůdné národní kon
strukce Co Čechové máme i mu
síme zde býti vždy integrující
součástkou českého národa vůbec
— avšak ono to nejde bez takové
zřízenosti která by tvořila spojo
vací článek řetězu národního mezi
námi zde co jednotlivci a sorgani
sovaným národem Českým v če
ských vlastech Mohla by — na
př — obstáti katolická církev co
celek kdyby nebylo žádné orga
nické spojitosti mezi katolickými
zlomky po světě roztroušenými?
Kdyby si každý z těch zlomků a
uvnitř jich zase každý jednotlivec
upravoval sám své vlastní desate
ro svůj vlastní otčenáš a svůj
vlastní katechism: toť by to pře
stávalo býti celkem — a my tu
svou "národnost1' opravdu již po
hezky dlouho "pěstujeme" tak že
by nás Český národ musel za krát
ko repudiovatí To je tuším
dosti důležitý bod aby se k vůli
němu svolával vážný kongres za
jisté důležitější než jest hmotná
"podpora" pouhý tělocvik a nebo
některá jiná z důležitostí podříze
nějších Aspofi by to mělo býti
důležitější příčinou všeobecného
rozčilení než se jí stal páně Vo
kounův plakát o samovraŽdách
Chceme-li zde Žiti co Čechové
— a že chceme toho důkazem jsou
jména mnoha set a set našich
různých spolků! — musíme se od
tud jako celek s vykristalizovaný
mi požadavky domáhati tam v
Čechách n národa příslušného
vlivu a žádáme-li vliv tam jest
přece neúprosnou logikou že mu
síme připouštět! odtamtud sem na
vzájem vliv na sebe My zde mu
síme vůbec přestat býti Cechy — a
nebo musíme jimi býti v pravém
toho slova smyslu piotože by vy
nikání zde jakési národnostní im
fibie mezi Amerikioismem a če
chísmem bylo těžkým zločinem ns
obě strany
A takovýchto bodů základních
jež by měly obdržeti naši nej
blavnějSí pozornost jest několik
Proč pak by nemohl každý ameri
cký Cech hlásící se k tomu
pojmu náleželi k tikovému celku
ketfrfttřeini t0 estb na místo co
tlen jii hotové jakési organisace
jiné? Kdyby se stvořily pro to
skupiny dle států okresů townů
obcí ward a nebo precinktů tak
jako existují pro účele církevní
farnosti vikariáty biskupstva ar
cibiskupstva atd - což by to bylo
tak obtížným? Vždyť se to děje
tak k vůli pouhým dollarům! Při
takovém zřízení byl by každý
Čech — arciže který by se k tomu
hlásil! -- zanášen v řádnou ná
rodní matriku a teprvé potom by
se vynořovala možnost postupné
representace nahoru aby řídila
náš národní celek při dokonalé
zodpovědnosti dolů
Otá2ky jak hájiti zde proti
Amerikánům naši národní česť
jak zříditi zpravodajské spojení
mezi činností českých státníků a
amerikánským tiskem jak sbírati
materiál pro sestavení dějin Če
chů v Americe atd — ty všechny
jsou rázu jen podřízeného a nikdo
by je nemohl rozlušťovati lépe
než právě takovýto mnou míněný
representační střed
Tážete se snad kde a jak by se
braly na to finanční prostředky?
Nu to si ponechám až na další
neD co Dy Dyio platným Vam o
tom něco povídati kdybyste i toto
mé všecko "bláznovství" prohlá
sili za pouhou "myš" a za několik
"hnid" vyhledaných z několika
"rozštípaných'' vlasů
Nás je zde ve Spoj- Státech
dobrý půl milionu a tu jest oprav
du směšným že se plazíme usta
vičné jen tak po zemi jako bídní
Červíčkové My mohli již pro věc
svého národa vykonat! mnoho
opravdu důstojného kdyby ne
bylo mezi námi bývalo tolik ma
loduché panovačnosti — a mohli
bychom vykonati také ještě mno
ho dosti vážného — když bychom
byli více rozumní!
Nápady mého strýčka
Sděluje Jan Šotek
To jsou radosti hochu to jsou
radosti! — Těmi slovy uvítal mne
posledně strýček a pokračoval: —
Cím dále tím hůře a hůře! Pa
dáme s výšin do nichž pozvedla
nás buď horečná náměsíční aneb
blbá obrazotvornost ale nikoli
přirozený důvtip a zdravý rozum
Jaké budou následky? Žalno vzpo
mínat! S roztříštěnými údy octne
me se na konec na tvrdé půdě sku
tečnosti a po dlouhém bolestném
a drahém léčení budeme muset
teprvé opravdově vstoupat vzhůru
Klamali jsme se svou výtečností
ve vlasti i zde ukolébávali v ne
činnost falešným vědomím o své
pokročilosti ve všech věcech — a
teď sklízíme všeho toho ovoce
Zde dospěli jsme tak daleko že
smečka všelikých zpátečnfků a za
prodanců může s drzým čelem a
bez obavy hanobiti nás před celou
Amerikou jako vyvrhele lidstva
státi na té své haně směle a vyzý
vavě ano hroziti útoky dalšími
poněvadž vidí naši slabost nesjed
nocenost neuzrálost nevyspělost
a činů (které jedině platí a žijí)
neschopnost Co do těch několi
ka indignačních schůzí v pouhé
nic a nic vyspěvších?! Myslíte
těch že zpátečníci se leknou a ty
že nás spasí? Chyba lávky kra
jané chyba lávky! Dokud ty
hyeny zacházejícího duchovního
světa čenichati budou pro ně nad
jiné vonný zápach hniloby v na
šem těle co následek skoro na
prosté naší duchovní nečinnosti
dotud nedají si pokoje a budou
menší větší výpady činiti do na
šeho tábora za dne i nocí v na
ději na libou kořist — kořist které
jednou jistě se jim dostane pakli
nespustíme se falešné domýšlivosti
své a nenahlédneme Že ku výteč
ností je nám jeítě nesmírně mno
ho potřebí : a nezačneme cestou
pravou a prostředky vydatnými se
ji domáhati
A což v Čechách — pokračoval
strýček — tam to teprvé dopadá
Všechny vyhlášené přednosti
ctnosti a pokročilosti naše Učíva
né v barvách tak skvělých až
oslňujících rázem vybledly až do
ošklivosti a všechna naše sláva
octla se v blátě V blátě nezdaru
a posměchu! Naše svobodomysl
nost (myslím tam v Čechách) pře
smutně pláče naše politická vy
spělost žalostně kvílí a statečnost
ukrutně naříká Vše čím jsroe se
druhdy tak mocně chlubívali je
pryč a pryč Pro samou stateč
nost naši poslanci aní do Vídně
nejedou aby pomohli porazit po
věstný odstavec čtrnáctý o něiž
opírá se zbytek absolutismu v Ra
kousko vyspělost politická zase
drží je jako parlamentirního stra
šáka na bidle jemni vlak všeliia
cí političtí vrabci na hlavo sedaif a
tam vesele trousí A svobodomy
slnost ta vyhlášená svobodomysl
nost většiny národa o níž "Ná
rodní Listy' až do chronického
ochraptění písně chvály pěly vede
naděj a budoucí výkvět národa —
naše universitní studentstvo —
před dům profesora Masaryka
muže ne-li nejmoudřejšího v celém
našem národě tedy jistě nejmysli
včjšího aby mu tam pohrdlivč a
urážlivě vykřikovala: abcúk a pe
reat! A to jenom proto že s ostat
ními svobodomyslníky (!) v Če
chách jež v žurnalismu represen
tují "Národní Listy'' a v politice
mladoČeská strana nemůže a ne
může věřit v ten nebetyčný nesmysl
o rituální vraždě u židů — Ach
hochu hochu to jsme to dopraco
vali s tou svojí vybájenou výtečno
stí! % Ku všem kotrmelcům a ne
zdarům politickým družíme ještě
tuto ostudu — tu facku své vlast
ní vzdělanosti vyťatou Ubohý
vznešený učený Masaryk! Jaké
pocity bolné musely nitrem jeho
prochvívat když tak na tu zběsi
lou jako divoši hulákající massu
českého studentstva posluchačů
nejvyššího učeliště v zemi smut
ně pohlížel — A tento takovou
pitomou pověrou zfanatisovaný
dav tato učená luza že má být
řadou duchovních budoucích vůd
cův českého národa? ó děsné po
mýšlení! — - Tohle nám ještě schá
zelo — antisemitismus Blbé vše
mu pokroku i vzdělanosti ostoud
ně do tváře plvající protižidovské
hnutí :V Jen to ještě — - a jsme do
raženi Fiasko všeho našeho sna
žení veřejného bude úplné! —
Smutno a bolno! Upřímný syn a
milovník svého národu musel by si
při všem tom zoufat kdyby nevi
děl že do té těžké duchovní noci
jež našemi vlastními nedostatky
nad námi se snesla už nového
světla paprsky padají slabé dosud
a mdlé však přeci brzký pVliod
dne vykoupení věštící A
myslí kdo chce co chce já vidím
to spásné slunce vycházet zase z
nejnižšího údolí naší národní spo
lečnosti — zase z těch chudých
chaloupek lidu a dusných kasáren
dělnických — ze řad sociální de
mokracie české neb ona jediná
stojí na pevném podkladě novově
ké vzdělanosti a na širokých nej
širŠích právech lidu Její vítězství
znamená vymanění te vleek nyní
známých porob tedy 1 národní Mne
UŽ asi tu nebude však vidím jako
by to bylo jak ti nenávidění a
opovrhovaní socínkové vynáší do
bahna nesčetných zmatků upadlou
českou věc na výsluní vytouže
ných a trvalých úspěchů — ale to
UŽ nejsou jenom socínkové nýbrž
v duchu sociální demokracie obro
zený národ — t j vládnoucí jeho
čásť
#
Nebude zajisté z místa hochu
když si zároveň připomeneme co
znamená a jaký asi je tu duch so
ciální demokracie Neb zde v
Americe to nejkrásnčjší slovo
všech řečí a národů — demokracie
— často až hanebně zostuzeno
bylo všelijakými 'také-demokraty'
a nejednou i celou demokratickou
stranou V Evropě dosud drží svůj
krásný význam i lesk neb zname
ná "lidovládu" po níž millionové
poddaných více neb méně z úča
stenství ve vládě vyjmutých tak
mocně touží Lid má vládnout
— nikoli panovníci z boží milosti
šlechta kněžstvo vyšší a moderní
kapitál Demokracie znamená s
ohledem ni politickou vládu ob
čanskou rovnost Ona nezná žád
ných privilejí rodu třídy povolá
ní ani majetku U ní jsou všichni
občany — rovnoprávnými občany
Co pro jednoho to pro všechny a
žádní rozdílové Občan jako ob
čan To je politická demokracie
Sociální demokracie uvádí tuto zá
sadu i na pole hospodářského a
společenského Života Jako ve
státu ml být občan jako občan
tak ve společnosti budiž Člověk
jako člověk pokud co Člověk se
chová Žádné přednosti a žádná
nadpráví pro nikoho Každému
stejná příležitost ku výživě a o
sobníma vyniknutí A nikomu
osobně nezasloužené opovržení
Žádné panství ani služebnictví
vůči nikomu a v žádném pádě
Žádné těžení a bohatnutí na úkor
celku a žádné vydírání a vykoři
sťování jednotlivců v zájmu jiných
jednotlivci Každému což jeho
jest v míře zasloužené a nejplněj-íí-
Tedy úplná lidská rovnost
pokud závisí od stejných práv v
životě státním společenském a
hospodářském — jest cílem demo
kracie sociální A toho domáhá
se na nejširlí půdě vlech novodo
bých pokroků veškeré vědy a
vzdělanosti a úplné volnosti du
chovní U ní není náboženských
ani národních předsudkův Jejím
ideálem je lid ve vlech ohledech
rovnoprávný svobodný a Šťastný
A tato strana v Čechách i v Ra
kousku valně se zmáhá a v duchu
svém -— vtom starém demokrati
ckém duchu českém v duchu na
šich bratří Táborů — všechen lid
omlazuje obrozuje Zdaž tedy
není příčiny ku doufání?
"''''#
# :
Vidíš hochu minule vzal jsem
stranu Dewey-ovu v tom venkon
cem bezprávném hanobení ho k
vůli tomu nešťastnému domu Ale
on čerchmant se mi Sák špatně
cajchnuje a ani všechau tu moji
upřímnou obrana nezasloužil Po
važ si jen co ondyno mluvě o po
litických a hlavně filipínských vě
cích z úst svých vytrousil
Pravil zcela zpříma a vážně že
prý sice Aguinaldovi mladistvému
ale hrdinnému vůdci statečných
Filipínců za ten jeho odboj (ale
vida vida?) nic neuděláme leda
někam' ho odstraníme aby více
netrubloval ač prý zasloužil by si
kriminál anebo smrt I ty můj
spasiteli! Kriminál anebo smrt
Za to že mu pomohl Španěly z
ostrovů vyhnat — na jeho vlastni
žádost a pobídku! ' Spojené Státy
mají už takovou dobu co dělat s
ubohými povstalci na Luzonu'
jakou potom práci by teprvé byly
měly s regulárním vojskem špa
nělským kdyby tak byli Filipínci
buď nečinně přihlíželi aneb přímo
stranili Špančlům Oh pane De
wey pane Dewey! Celé to vaše
vítězství nad španělskými škopy
bylo by do dnes prázdným úspě
chem — a vy třeba do dnes bez
hrozné slávy ženy a domu Agui
naldo vás vlastně učinil čím jste a
teď by měl snad za to — viset?—--—Ale
darmo se zlobit! S tím do
mem vyvedl jste vlastně pořádnou
koninu — ale tímhle tokajským
vejšplechtera piramídální hlou
post Neb tak bezcitným jistě
nejste aby se to mohlo nazvat
hanebností
Podnikaví lidé
Před více lety byl v Omaze za
městnán co telegrafista Clifton E
Mayne Asi v roce 1885 když
viděl rychlý vzrůst ceny pozem
kového majetku pustil se do
jednatelství a brzy octl se v po
předí všech pozemkových Speku
lantů Podařilo se mu rychle
rozprodali několik kusů pozemků
čímž vydělal značné sumy peněz
V krátké době vedl obchod po
zemkový v takové rozsáhlosti že
byl považován za milionáře neb
při tom vedl také obchod bankov
ní V každém podniku se účast
nil tak Že se myslelo že má více
peněz než může spotřebovati '
Tak to trvalo jen 4 roky Přišel
roku 1889 a Mayne pozbyl vše
Odejel z Omaby sice ještě s něja
kými penězi ale jeho veliký ma
jetek se rozplynul v nivec Odešel
na východ pokoušel se tam o
štěstí v různých městech ale ne
dařilo se mu Konečně se dostal
do San Franciska v Californii
kdež se na něj štěstěna opět
usmála Zdařilými Spekulacemi
nabyl zase značného majetku a
bral čilého podílu ve sporu mezi
Adolfem Šutrem s jižní pacifickou
drahou o právo čestní po ulicích
SanFranciska Mayne stál na straně
Šutrově čímž si nadělal mnoho
nepřátel a ti jej konečně přivedli
do žaláře Bjl obžalován ze sve
dení dvou dívek a odsouzen na 25
let do káznice vrchní soud však
rozsudek zrušil Vyseděl 18 mě
síců v žaláři než soud jeho byl
skončen načež po propruštění se
odebral do Los Angeles kdež se
opět uchytil Nyní žije opět ve
skvělých poměrech a Spekuluje v
pozemcích dále
Jiným podobným podnikatelem
jest Jim Wardner Ten již čtyři
kráte byl boháčem a vždy zase
poklesl že neměl ničeho Založil
jedno město v Idaho které je po
něm pojmenováno Wardner kdež
nedávno byli horníci odsouzeni
pro zadržování poSty Pozbyl ta
však majetek a vrhnul se na jiné
Spekulace Odešel do Kanady
kdež na pobřeží založil opět mě
sto které nazval Wardner Tu se
ma také dařilo výborně tak že byl
považován za boháče Stala se
mu vlak nehoda Měl dva pře
vozné parníky které se oba
stroskotaly a Wardner byl zase
na mizině Za krátko se však
zase uchytil na malém ostrůvku v
zálivu Puget kdež měl farmu s
níž dělal veliký bumbug Říkal
že tam ebovi černé kočky za
jejichž kůže trží veliké peníze
Náhle se vlak i odtud ztratil a
teď kdesi na východě zkouší své
Štěstí po pité
Podobně podnikavým jest Wm
Snyder bývalý obyvatel Omaby
Ten prodělal též mnoho změn v
Životě svém a naposledy se usadil
zde co hotovitel a spravovatel
vozů a kočárů Když ale dochá
zely zprávy z Aljašky o nálezech
zlata neodolal touze po dobro
družství a pustil se tam Nyní
má značné jmění na Cape Nome
neb má podíl v několika nalezi
štích zlata Pakli to udrží a ze
mře co boháč to se ovšem ještě
neví
Podobnými lidmi by se mohla
vykázati země tato u velikém
množství Do všeho se pustí vše
podniknou a když jim štěstí nepo
slouží neklesnou na mysli nýbrž
dále vymýšlejí a pracují až se
něčeho dodělají Právě tato pod
nikavost a odvaha jednotlivců
činí celý národ podnikavým a
bohatým
Nevědomost lidská
Dítko byly tázáno aby pojmenovalo
hlavní údy lidského těla a oiípovědSIo jak
následuje: "Udy lidského tčla Jsou srdce
a jiné nástroje Nevědomou mnohých
dorostlých osob o lidském tile fest
podobni překvapující Zácpa povazuje
se za malichernost Nestravitelnost jest
nepříjemnou vSak není vážnou Žlučná
tost prinásf sebou zasmuSilost avšak to se
svádí na Itestl a ne na játra Dávka
Hostetters Stomach Bitters by brzo po
učila tyto lidi kde jsou To jest znám
co vítěz nad dyspepsií pominulých pade
sát roků Vytéci žaludeční neduhy
rychle a snadno 'Kupte si jej a přesvěd
čte se Přihlédněte jestli zvláštní sou
krom berní kolek kryje hrdlo láhve
Nejlepší cesta do Kalifornie
jest ve spacím voze touristském
kterýž osobně jest spravován po
burlingtonské dráze Neměníte
vlaky Jedete rychle Vidíte nej
krásnčjší krajiny na světě
Váš vůz není snad tak nákladně
vypraven jako palácový spací vůz
ale jest právě tak čistý a právě
tak pohodlný právě tak dobrý k
jízdě — a skoro o £20-00 levněji
Má široké vestibuly Pintschovo
plynové světlo a vysoké lenochy
u lenošek Pullmanův posluha
jest v stejnokroji Čisté prádlo
postelné pohodlné zařízení k umý
vání stoly a vytápění Byvše
pevně a těžce staveny jeuou hlad
ce jsou teplé v zimě a chladné v
letě
Každou partii výletníků provází
zvláštní konduktor z Omahy až
do Los Angeles
Vlaky vyjíždějí z Omahy každý
čtvrtek odpoledne a přijedou do
San Francisco následující neděli
do Los Angeles v pondělí Pouze
tři dny od břehů Missouri ku pa
cifickému pobřeží zahrnuje zastáv
ku jeden a půl hodiny v Denver a
půl hodiny v Salt LakeCity dvou
nejzajímavějsích městech celé pe
vniny Pište si o "folder'' v němž na
leznete úplného poučení
J Francis Genl Agt
Omaha Nebr
Jtt Xwlk "ITvTn v Ě 1 li
yymsKEY
DISTILLED AND
BOTTLED AT THE
ViiloySprikgs
DistillerVI
GUARANTEED -—
PURITY
5TRENCTH AND
FLAVOR
K dostání a lékárnách hotelích a ve
všech známých obchodech
Dráha ťplortoííi my
DO TEXAS
07 CTP
1 r
MM
tertTyE±í:Tv!:cíT(iiTaTiliÉ
KiOTlOfÉ T7 na Tišen TlatM
Nejlepii dráha do vlech míst
Kaasas ladiáaskiai asenri Tnasa
Mexika a aaPacUlckésiMbřzí
Jde přímo do
DaUu H V& nUsbarot
ymÍa£U7&83 Tsspl
3s!tea Tafte Ga&únE!
iocihiíti Cšristii) EsiXZirccv
UCts= Pettca Atania
1 raoTc:2