-I -I''
raiÉiMMiMnn -i „iir i'-'ir A - 'm _ _ _ n_ f# _ „
Pokrok Západu
nechce
nevidí!
ten ovšem
J A OllTerlui
Chicago ii listopadu '99
Páně "Šotkův" strýc — Váš na
slovo vzatý všeho-kritik — má
tedy za to že moje naznačená
cesta je nedostatečnou ano po
hlučnosti prý mého úvodu zkla
mávající Strýc ten nespatřuje tedy v
onom mém pojednávání žádnou
cestu z našeho národního bez
hlaví? Nu dobrá když tam
něco takového nevidí On z toho
přece ještě není třeba souditi že
tam něco takového skutečně není
nýbrž maže to také jen tolik do
kazOvati že sám ten strýc je buď
to krátkozrakým anebo že z po
hnutek směšných vůbec ani viděti
nechce Prosím on jest tam na
každý pád podán zcela nezvratný
důkaz že žádné spolky podpůrné
neb jinak zvláště účelné za zá
klad nižádné naší zákonodárný
národní sloužiti nemohou — a
není tím tedy dost jasně vyznače
na cesta po kterél se chodili nesmi
aby se znovu nezbloudilo? Již
sám tento pouze negativní bod
stačí aby se soudnost toho strý
čka odkázala do kouta kdežto —
jak hnedle vyložím — tam jest
také pro každého intelligentního
člověka i bod positivní kterým se
naznačuje cesta zhola jediná která
vůbec pro takové účely volena
býti může Není to dost? Není
to věc důležitější k obecnému po
jednávání mezi americkými Čechy
než divoké válčení nevěry s vírou
a předsudků proti předsudkům?
Pravdou všeobecně mezi námi
doznávanou — - a také skutečně
nepopiratelnou — jest že nemá-li
náš český lid zde ve Spojených
Státech propadávati velmi žalost
ným a těžce odvratným následkům
mezidobí národnostního : svého
přerodu kdež by musel pozvolna
přestávat býti řeským aniž by byl
jelti "ameriiánským" ve smyslu
ethnicktm musí nad sebe nevy
hnutelně obdržeti duševní spo
lehlivou stráž Musí ji míti právě
tak nevyhnutelně jako musí míti
nad sebou každá válčící armáda
svou někomu zodpovědnou a ně
kým pověřovanou jeneralitu Ne-ní-li
takového pozorovacího a
řídícího středu jedná každý jed
notlivec toho celku divoce "na
vlastní svou pěst'' každý z nich
si řídí své národní "já'' sám bez
jakéhokoliv žřetfle neb víivu na
jiné a tu pak ovšem nemůže býti
řeči o jakémsi řivotě "národním''
nebo postupu "společném'' Stav
takový nemůže však končiti jinak
než duševním mravním a národ
ním anarchismem Poctiví jed
notlivci se tu volky nevolky musl
stávali oběťmi vypočítavosti zcby-
tralců a býti jen massou od těchto
libovolně zneužívanou Vždyť
ten lid za takové doby nemá ještě
ani možnost dostatečného dušev
ního světla se strany svého budou
cího "amerikánství" aČ světlo
svého na zad ustupujícího češství
stuoňovitě oozbÝvá — a neměl-li
by tedy v těch dobách sám svůj
střed vlastní nad ním svědomitě
bdící a jeho kroky s řádné roz
hledny řídící musel by propadat!
y každém ohledu zhoubám a hni
lobám v j
Takto Sóuďírrij i proto jsem
také vždy tak horlil aby se něče
ho podobného našemu lidu zde
dostalo Ono totiž není vše oprav
du "národností" co se nám za
takovou vtírá naopak velmi mno
hé z takových předstírek národ
ních jsou jen obchodním švindlem
a když se někde o hájení cti nebo
zájmů českého národa zde okázale
hlučí také to nebývá zrovna vždy
ryzím zlatem Snad se to zde
onde i dobře a upřímně myslí leč
nikdy bv se při tom nemělo za-
pomínati že nikdo nemá žádného
mrvního orává 'za "národnost"
- v něčem jednati nebo mluviti
v„ hl k tomu "národem ne-
klamni povlřen
Nastává tudíž otázka kdo tu
má neb může takovouto žádoucí
atrii nad naše národní zájmy
dosaditi ? Když si roka 1865
takovou privomoc přisvojilo ní
kolík tehdy existovavších "SIo
vanskýcb Líp" a ji e opovážil
nanroti tomu takovou
ítrsli ťr celík naiehe lidu přímo
byl jsem za to učiaín terčem
všech možných urážek veřejných
tranv tehdejších "vodců
oněch spolku jako jsou tím nyní
— ať právem či neprávem —
nhoí tvorové Vokoun a Rings-
th — a kdvi si to právo dosa
nci Dřisvoiily r 1891 spolky
t S P bylo to to právě tak
-tliřnvm nepřípustným
Kdo vldétl
t lf si ta jíl
Strýček" Pokr
Záp ráčí
'ingnorovati'' nebo
neignorovati
Jedinou cestou která tu k cíli
véstr může a ph poctivé vůli
upřímných Čechů by také na kaž
dý pád vedla jest — jak jsem to
již předešle vyložil — když by se
stvořil lidový základ pro takovou
národní zákonodárnu naši v kte
rémž by se nám soustřeďova
la SDolečná vůle všech nás
bez rozdílu a nikoliv jen vůle
některých jež nepovolané a pro
jiné účely stvořené spolky by
určovaly
Může mi tedy který opravdu
rozumný našinec vysvětliti proč
se práv tomuto způsobu našeho ná
rodního scelení kladl vždy tak
houževnatý a skoro až terrorisují
cí odpor? Jest to věc tak mali
cherná by mohla býti přirovná
vána k "štípání vlasů" a "hledání
hnid kde jich není''? Kdyby
mezi členstvem všech těch set a
set našich spolků různých nebylo
žádné vůle k tvoření takového
střediska an by musely k němu
přináležeti co jednotlivé dítky
českého národa a nikoliv co před
určené spolky toť by přece zna
menalo že jim česká národnost
je vůbec lhostejnou a že tedy ani
co spolky by jí poctivě nesloužily!
Kdo by tvrdil že Cechem jest
neb býti chce jedině potud po
kud to může činiti co člen toho
neb onoho spolku byl by mu spo
lek ten přednějším než národ a tu
by mu tedy nikdy nemohl svčřo
vati nikdo svoje národní tužby v
opatrování kdo by náhodou nebo
ze zásad kromě takoých spolků
trval
Pan Strýc též praví proč jsem
"u všech svatých" již dávno ne-
zbudoval takový sjezd sám když
jej po ctynatneet roícu zaaai
tu jest na to třeba podotknouti
několik slov
Kdybych byl kdy takový sjezd
jak mnou navrhován byl svolával
sám co jednotlevec nebylo by to
mohlo míti žádného výsledku tak
jako by jej to nebylo mělo kdyby
to byl učinil — na př — - sám p
K Jonáš Lev Palda neb jiný
uznávaný "vůdce" třeba to byla
bývala jejich vlastní horlivá tou
ha K tomu bylo třeba jakési
autority sloučené — a proto jsem
také roku 1891 pokládal pro ten
účel sjezd řádů Č S P S- za
místo nej vhodnější Neb což to
nebyla sama sebou již autorita
vydatná pro jejíž vyzvání bylo
lze očekávali důstojný ohlas?
Vyřízení se tam ovšem stalo jiné
neŽ jsem je očekával A že ne
rozbírám jil nyňi také i podrobno
sti toho systému dle něhož si
možnost a zdárnost takové naší
organisace národní představuji
má zase v tom svou příčinu jeli
kož by to bylo s mé strany nedů
sledností a pošetilostí Moje ná
zory jsou totiž názorem osoby jen
soukromé a dokud není takového
tělesa kterému bych je mohl
předložití co svůj pouhý návrh
buďto k celkovému anebo modi
fikovanému přijetí jsou mrtvy
Takových návrhů by se zajisté
objevilo více při čemž by jeden
druhému byl doplňkem neb zlep
íoním Proto nenodávám žád-
nirU nmlrnfinnstí an neísem tak
"j ~— r~ — '
neskromným jako býval a jest
sám ten náš všeho kritik
Na konec mi budiž dovolena
ještě í tato zvláštní poznámka
Onen "Národní Výbor" jehož se
dotýčný Strýček tak horlivě a
prudce naproti mně zastává byl
dítkem Řádů v č S P S který
se odbýval — tuším Že r 1891
Cedar Rapidsích Však horlivý
ten oan Strvc musí zvěděli co
zajisté sotva ví že detýčný návrh
onom sjezdu kterýmž VýDor
ten se tvořil byl vlastně ovocem
moji urgenee a že tedy pan Palda
co důstojník toho posvlccnskiho par-
lamentu byl stvůrou ustli mho Jak
se mu as líbí toto zjevení? A
kdyby to hodlal popírati an snad
do toho důkladněji ještě nenazřel
kdyby si přál ještě i toho dalšího
odbytí moha mu posloužití roz
hodní povolanými a při tom spo
lupflsobivšími svědky ač jsem
sám nikdy členem toho neb po
dobného sdružení ze zásady
nebyL Nezakládám si na tom
nic a uvádím to zde jediní z té
příčiny ta mi kdos popírá povo-
lanost abych o tom jednal
Bude-li český lid zde chtíti kdy
vybudovat nějaký takový svůj
střed válený pane Strýčka must
adoptovati ono cestu mnou na
značovanou an žádné jiné lepší
tu nebylo není a sotva bode — a
bude-li se zdráhali tak učinit by
se tím soao neaosiai v poníženi
mní muset za něco dátí "azninf"
anebo když nebude mocí tak jed
nati zůstane prostě bez takového
střediska jako divoký houf bez
cíle Byl bych ovšem velmi rád
kdyby mne v tom někdo zahanbil
a naznačil nějakou cestu lepší
která by do toho samého přístavu
vedla ale obávám se že se to
nestane
A tím zase já zde prohlašuji že
mi na žádné "hádce" nezáleží
Nikdy jsem se jí ovšem zbaběle
nevyhnul ale také jsem jí nikdy
co džtina bez vážné příčiny nevy
hledával
Pozn red — Vypustili jsme z
pojednání tohoto zbytečné a ne
místné osobní polemisování
Nápady mého strýčka
Sděluje Jan Šotek
Nepochybně jsi četl Paldovu
řeč ondyno v Pokroku Západu
uveřejněnou — začal posledně
strýček Já s ním úplně souhla
sím v jeho náhledu že název ne
věrci který si sami občas dáváme
je pro nás nepřípadný a falešný
Kdo pak také může býti na světě
nevěrcem — - absolutním nevěr-
cem? Nikdo! Nevěra nase je
pouze relativní — na některé věci
se vztahující My nevěříme jed
no ale věříme druhé My nevěří
me že Ježíš narodil se z nepo
skvrněné panny ani že konal nad
přirozené zázraky ale věříme že
pak-li skutečně žil a osobnost jeho
není jenom vybájená byl velikým
vznešeným a až do ideálnosti do
konalým (t j v ohledu mravném)
člověkem a myslitelem ve věcech
lidského Života se týkajících nad
jiné hlubokým ano s ohledem na
mladý jeho věk přímo íenomenál
ním Tsme tedy ienom v tomto
jediném případě nevěrci i věrci
My nevěříme v žádná nadpřiroze
ná zjevení v žádné nepřirozené
zázraky (jeť přirozených až do ne-
konečná) v žádné plané výmysle
a přeludy na mozku přištíraných
lidí v žádné pitomé báchory a
pověry krátce v nic nadpřiroze
ného — ale za to věříme všemu
horlivě í nadšeně co jasné vzezře
ni pravdy a skutečnosti má a po
všechnému dobru ve všem všudy
slouží Co nás ku světlu po:nání
vede povznáší a zušlechťuje A
tohle přeci není nevěra! Je to ví
ra ale jiná Ostatně nevěrců spí'
láno všem jinak věřícím už ode
dávna Křesťané u mohamedánů
i novověkých mormonů v Utah
jsou "nevěřící Je to název pro
všechny jinak smýšlející jímž
vŠalc žádný určitý duchovní směr
ani Život se neoznačuje A slovem
"svobodomyslnost či liberálnosť'
také neoznačuje se naše duchovní
stanovisko náležitě a platně Ho
dilo by se ovšem dobře kdyby ne
bylo tak sevšeobecnělé a nebylo
toutéž oprávněnosti užíváno
lidmi a stranami co jen na půl
svobodně myslí a smýšlí Liberá-
lů a svobodomyslníků je nyní až
habaděj v konservativních círk
vích i státech — 1 takých co bě
hají k zpovědi i svatému přijímá
ní A proto ani název svobodo
myslníkú jímž se též titulujeme
se pro nás nehodí Co tedy? Tá
Žeš se asi v duchu můj synovče!
Nejpřípadnějším a nejlepším po-
imenováním pro nás bylo by co
nám dal náš americký mudrc
první filosofický spisovatel z doby
našeho národního probuzení 1 tam
v Čechách náš nezapomenutelný
volný myslitel Ladimír Klácel
a sice "osvojenci" My jsme lidé
kteří z poroby a zajetí různých
církví a starých předsudků se vy
manili uniku sami sobe se na
vrátili či duchovně osvojili Svými
se stali duchem i srdcem My
smíme myslit 1 cítit jak chceme
nejsouce vázáni myšlénkami ani
city jiných lidí přítomných ni mi
nulých My nenáležíme myšlením
ani cítěním svým nikomu napro
sto nikomu Nás žádná povinnost
žádný slib žádný zákon nevíže na
myšlénky a city jiných lidi my
nemusíme myslit ani cítit tak neb
onak poněvadž ti kteří jednotliv
ci neb organisace podobně smýšlí
Nám žádným bičíkem myšlénky
ani city se nevnucují My jsme
svými docela svými A poněvadž
stali jsme se svými (až dosud a
velké tvé většině) vlastní záslu
boa jsme tedy osvojenci Lidé
kteří sami se osvobodili čí svými
stali Nu tak co torna fi
káš? Nebylo by dobře abychom
se začali tak všeobecní nazývati
učinili až jednou konec tomu ne
určitému ohánění se "nevírou
svobodomyslností ' čímž vlastní
nic ni-no se neoznačuje? Já
myslím že ano! Měli bys tne jed
nak správný název pro své du
chovní stanovisko a také spůso
bem tím octili bychom panátku
zesnulého učence přijavše pro
vždy jméno jím nám dané Někdo
povolaný mohl by ho upravit
třeba z mrtvých jazyků aby se ho
dilo do angličiny Čímž osvobodili
ychom se 1 od názvů cizích kte
ré se nám dávají Naše osvoje
nost je Českou naší a budiž tedy
úplně naší My jsme "čeští osvo
jenci" a žádní infidelové agnosti-
ové atheistové atd atd My
ochu jsme sice poslední v kalen
dáři ale to nic nedělá Třeba
nikdo jiný se toho neujal (to víš
my jsne tu samí "originální" lidé
nikdo po jiném nechce se opi-
it) my se toho držme a od této
chvíle jinak si neříkejme než osvo
jenci Vytrvalost láme prý žele
zo atd
# #
Tuhle jsem Četl — pokračoval
strýček — v orgánu C S P S
připiš od vydavatelek "Ženských
Listů" v němž dovolávají se u
bratrů této Jednoty nazvíce z
osvojenců sestávající uznání
přízně podpory a zastání pro své
isty a statečně omývají podezřele
zašpiněnou tvář paní redaktorky
při kteréžto záslužné práci neza
pomínají ovšem drátěným hřebíl-
cem drhnout záda redaktoru Snaj-j
drovi že mu až krev teče — to-
rautéž Šnajdrovi jenž pro naše
ženy a po případě dámy napsal
více poučných článků a dobrých
rad než za redakce paní Humpál
Zemanové "Ženské Listy" za sto
et jim přinesou Inu svět je ne
vděčný až hanba nevděčný a
naše dámy z tiskařské společnosti
ač je jich -prý plná půl stovka ne
činí výminku Ale pan Šnajdr je
prý hezky přitloustlý muž a tak
mu malý úbytek té vydřené krve
asi neublíží Spíše ublíží dámám
ta dřina a únava venkoncem zby
tečná Právo na vydávání svého
extra ženského listu mají ovšem
svrchované a žádnému vzdělané
mu muži nenapadne aby jim ho u-
píral Nám osvojencům mužským
ženským jedná se jen o to jak
práva toho užívají? MajMi být
jejich nynější "Ženské Listy"
přípravnou pro obrácení osvoje
ných Cechů a jich rodin na prote
stantskou víru jsou dílem po čer
tech chytře vymyšleným a zname
nitým takže nikdo proti ním nic
namítali nemůže — ale mají-li být
zdrojem poučení žen osvojených
učitelkou všeobecného pokroku a
hajitelkou všestranné svobody pak
jsou docela a naprosto z místa
takže žádný upřímný osvojenec
schvalovat! je nemůže A co jsou
ukázaly během tohoto boje s pro
testantskými neurvalci a zrádci
jak paní Sádlová v St Louisů do
bře připomenula neboť ani slo
vem národní naši cti se nezastaly
hanebnost tu neodsoudily A
kde by také? Vždyť Kingsmuth
je jejím kamarádem a paní De
Castelo (aby člověk před tím jmé
nem znovu poklekl) její kamarád
kou Protestantské církve pak
jejími duchovními vychovatelkami
podporovatelkami a udržovatelka-
mi Oh Vy dobré zlaté paní z
vydavatelského družstva neusi
lujte v dobré 1 nejlepsí vůli své o
to abyste i muže Vaše u nás
všechny omámily svojí Humpál-
kou jakož sami jste ní omámeny
bvlv Neusilujte! My Vás mů-
žeme sice litovat ale následovat
nikoli My máme dost na tom
zklamání v Ringsmuthovt Jung
ovi a jiných a nechceme dáti se
oklamat a zavést též Humpálkou
Jste-li ženy osvojené a je-li Vám
Vaše duchovni svoboda dranou
tedy opatřte si jinou redaktorku a
vůdkym která bude nám zárukou
Itt žádná duchovni neplecha se
nechystá a domovy osvojenců o-
hroženy nejsou řekněme nějakou
Pavlu Čechovu známou z výbor
ných pojednání ve "Svornosti" 1
'Amerikánu' — a věřte že bude
me se z podniku Vašeho radovat
nad ním jásat a opatříme Vám to
lik odběratelek že z čistého vý
těžku budete moci zřídit ústav
nro vvšší vzdělání českých dívek
v Americe v jazyka a duchu če
ském a zabanbiti nás namnoze
domýŠlivé muže kteří pro mládež
svého pohlaví nic takového ještě
zařídit! nedovedli Ano to uCini
me! Ale za svou Humpálkou nás
netahejte a netahejte
Ametické svobodomyslné jed
noty známé pode jménem "Secu
iar Union" a "Freetbought Fe-
deration'' odbývaly tíchto dnech
své sjezdy (nevím zda-li společný
sjezd) r Bostonu ve stlta Massa
cbusetts O čem rokovaly co u
činily a na čem se usnesly dozví
me se nepochybní pozdíji Tohle
není jejich první sjezd a jistí ne
poslední Sjíždí se velmi často
snad každoroční ani nevím urči
tí Avšak pro to co říci chci na
tom nezáleží jak často se sjíždí
ale pouze na tom že se sjíždí aby
společným rozumem a usjednoce
nou silou o zdar í zachování volné
myšlénky i svobodných institucí
pokud už stávají a ohrožovány
jsou pracovali Kolik pak už
sjezdů hochu odbývali jsme my
čeští osvojenci? Od samého pří
chodu Čechů do této země lámou
se tu dřevce za volnou myšlénku
— ale na sjezd nějaký a pořádnou
organisaci našich řad dosud jsme
se nezmohli Časopisů svobodo
myslných máme tu jak po prostu
se říká až hanba ale skutečných
pracovníků organisátorů budičů
a postrkovačů hanebně málo Jak
potom má duch náš růst vstou
pat zvedat se sílit a mohutnět
když mimo těch novin nic se pro
něj nečiní? Když nerozpíná se
společným rozumem a moci nena
bývá spojenou silou? Jak pra
vím jak? Co pak není už napro
sto možno nám českým osvojen
cům uspořádati nějaký sjezd zor
ganisovati se práci vytknouti a
rozděliti Či nejsme k tomu dost
schopní a moudři? To snad přeci
ne Ui prius cnudif 10 spis tro
chu a místy ale v celku rovněž
ne Či neobětaví a líní? Ano
to ano! — Co říkáte pane Bittne
ře jenž jste v tom našem osvoje
ném novinářství nyní jaksi "ne
utrál" nebylo by na čase abyste
se jak se patří sám zvednul a o-
statní pány kollegy tak trochu pod
opatku rej pnul aby též se zvedli
činnost vydatnější zahájili uspo
řádáním prvního sjezdu feských osvo
jenců v Americe Ci ne?
Přírodní zábada
V posledních dnech říjnových
nebo na počátku listopadu obje
vuje se v některých zálivech již
ních moří zvláštní červ o jehož
původu a životě učenci až posud
nic nevyzkoumali Zjeví se jen
jednou v roce a to s pravidelností
úžasnou aby asi po hodině opět
na celý rok zmizel Živočich ten
se objevuje jen u souostroví Sa
moa Tonga a Fidži v množství
ohromném ale jen na malých
místech v objemu sotva půl an
glické míle Domorodci vědí
takřka na hodinu kdy se ohrom
né to množství červů vynoří z ne
známých hnizd svých na povrch
mořský a nachytají jich v krátké
době množství veliké Samoíci
pojídají červy ty s velikou chutí
yrové 1 vařené a proto se k love
ní jich připravují vědouce zcela
určitě kdy se objeví
Domorodci samoiští jmenují
červa palolo a dle jeho objevení
počítají rok Je to červ tkanico
vitý sestávající z malých článe
čků jichž přijde asi 20 na palec
ervi ti mají tlouštku silného
špakátu a jsou od několika palců
až do yardu dlouzí Samečkové
mají barvu červenavě hnědou
kdežto samičky jsou zelenavé do
různých odstínů Kde se Červ
palolo po celý rok zdržuje a jak
se líhne neb vyvíjí jest dosud za
střeno závojem tajemství Panuje
sice domněnka že červi ti žijí v
korálích u velikých hloubkách
avšak nebylo to dokázánu nade
vší pochybnost ač již koraly z
různých hloubek mořských vyta
ženy byly osvědčíce se prázdné
palolů
Staří domorodci na ostrovích
Samoa dovedou s velikou určito
stí vypočísti den a hodinu kdy se
palolo objeví Když jisté stromy
počínají kvésti tu vědi že se
doba palolo blíží Pak pozorují
oblohu a když se souhvězdí On
onu na severní obloze objeví nej
níže tu vědí Že palolo se objeví
brzy Pozorují také měsíc neb
červi ti se objevují jen v poslední
čtvrti měsíce tak že od předešlé
ho objevení se jejich do příštího
uplyne někdy 355 dní někdy ale
až 384 daí Toto však staří zku
šení Samoici dovedou dle úkazů
na obloze vypočítat! naprostou
určitostí tak že bohatý lov palolo
nikdy nechybí
Když zkušení Samoici vypočí
tali určitostí za kolik nocí se
palolo objeví ta koni veškeren
lid k torna veliké přípravy čluny
se Čistí nádoby a sítí ku chytáni
připravují a všechen lid jásá Ze
se blíží doba pro něj tak vzácni
Kdyi pak se přiblížila noc v níž
se mi palolo objevili tn se vše
odebéře záhy na lože ježto se rous
přede dnem na lov Jeden muž
blídi a kdyl podle odlivu mořské
ho seznal le jsou asi 3 hodiny s
půlnoci počne buditi obyvatel
stvo vesnice Každý kdo byl
voláním strážce ze spaní vyburco
ván počne volatí jiné a ječeti
tak ie v malé chvíli se po celé
vsi rozléhá jek a křik ohlušující
Nyní veškeren lid kanoi
náčiním svým se ubírá k vodě
která zatím stále opaduje Kde
jaké plavidlo vše je na vodě a
obyvatelé až do malých dětí se
vydají na lov Veslují temnou
nocí stále žertujíce když pak se
dostanou na místa kde se červ
palolo objevuje rozestaví se po
různu aby jeden druhému v lovu
nepřekážel Slále žertují na
sebe pokřikujíce až vůdce dá
rozkaz aby všichni umlkli by
křikem červy nezaplašili Tu na
stane ticho a jen Šplouchání vln je
slyšitelné co zatím tenký srpek
měsíce na východním nebi jen
spoře osvětluje hladinu moře
Pojednou ozve se tlumený vý
křik radosti hned druhý třetí a
šplouchání vody na všech stranách
dokazuje že lov započal Lovci
noří své sítě do vody a vytahují
je stále prázdné až pojednou
jeden z nich vytáhne chumáč
hemžících se červů a výkřikem dá
znamení všem ostatním Že palolo
jest tu Každý z lovců jest ozbro
jen jakoukoliv sítí malou hustou
jíž by voda protekla avšak červi
aby na ní zůstali A tu nyní
každý s nej větším chvatem pono
řuje do vody chycené červy vy
hazuje do loďky a opět loví
Každý z nich ví že doba lovu je
krátká a jen jednou v roce se do
stavuje tu pak není divu že se
snaží naloviti červů co možno
nejvíce Miliony se jich tu hemží
ve vodě hned na samý povrch
vycházejíce hned zase ke dnu
moře klesajíce což trvá jen asi
hodinu a je po lovu Pojednou
se červi ztratí a nikdo více jich
nevidí až zase za rok Kam se
poděli kde žijí a dále se množí
na to nedovedl až posud Žádný
přírodozpytec odpovčděti
Samoici pojídaí palolo s veli
kou dychtivostí syrové tak jak je
právě nalovih Pro civilisované
ho člověka neposkytují ' žádné
zvláštní lahůdky byť i přemohl
přirozenou ošklivost již každý
proti požívání červů pociťuje
Udušená na pánvi mají chuť jako
obyčejní lasturci avšak sůl moř
ské vody i tu při chuti převládá
ervi ti se rychle kazí tak že při
východu slunce již počínají zapá
chali Proto se jich každý Sa-
moan nají do sytosti hned po
ovu zbývající pak se hodí na
pánve a uvaří tak Že během dne
še musí býti stráveno nemá-li
se zkaziti
Vyzkoumáno jest u červů těch
jen to ze pricnazeji na povrcn
mořský aby se třeli po způsobu
yb Dá-li se několik palolo do
isté vody zakalí se brzy a kapka
daná pod drobnohled vykazuje
nesčíslné množství vajíček Jsou
eště jiní červi mořští kteří po
dobně jako palolo občas vystupují
ze dna na povrch aby tu kladli
vajíčka život těchto však je pří
roďozpytcům dosti znám Červí
žijí v houbovitých ořvorech
koralových útvarů odkud vystu
pují nepravidelně na povrch vod
alolo však se objevuje jen jed
nou v roce a to s takovou pravi
delností že obyvatelé krajin těch
s astronomickou bezpečností mo-
hou napřed objevení se červů
těch určití
Jest ještě množství záhad v pří
rodě o jejichž rozluštění se dl
mysl lidský marně pokouší Snad
se i tu podaří jednou učencům
záhadu červa palolo rozluštiti ale
to kterak živočich ten zná svůj
výroční čas k objevení se na po
vrchu mořském nepodaří se asi
rozluštiti nikomu
Praví že má cenu své váhy
ve zlaté
FMfey Ttxat ÍS února WS
Ctěný pane redaktore!
S velikou vikutku radostí píši Vám
bych Vám sdělil co Vái lék pro mne
učinil Týi má cenu své vany ve zlaté
Moje manilka trpěla po několik let
rozrušením nervů ie časem nemohla
ani domácnosC obstarává ti Neměla
choti k Jídlu a též revmatismem byla
sužována Ta na itěsli dostalo se nám
oábodou číslo Valeno časopisu "Svět
lo" Po přečteni téboi pocítili jsme k
Vám důvěry a objednali Jsme bednlě
ka Dra Petra Hoboka Výsledek byt
lt mi manželka jest nyni tdriva
Před tím skoulel jsem vlemoiné pro
středky viak nadarmo So va využí
vala jedna láhev Hoboka Jit cítila
úleva a pak bylo ji stále lépe ai se
osdravila Nikdy již nebudeme ve své
domácnosti bet Valeno léku jeni jest
vskutku rodinným Kupujeme ho nyni
od Valeno Jednatele ve Welcome
Texas V úctě Vái C Satíř
Dra Petra Iloboko jest ovoce mno
bých pokusů a stadii Viee nei jedno
století stalého působeni téhož doká
zalo jeho tásluhr jakožto léku pro
krev a soustavu tělesnou Není k do
stáni v lékárnách nýbrž o místních
jednatelů Hoboka Nenf-li a Vás ni
kdo pište na: Dr Peter Fahrntj
II— lit So Hoyne Ave Chicago 111
— Diamond "C" mýdlo ku pra
ní nemi sobí rovného