Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (Nov. 14, 1899)
D7 E HOLOVTCHINBR ČESKÝ LÉKAŘ OFFICI o rohu U a Howard ol Bheely'e Btuck U dveH 110 Telefon 1488 V plaára k naletěni od 10 do II hodin ráno Od I do 4 odpoledne od 7 do 8 veter Telefon reeldence IÍ74 JOSEF TUČEK nstaiil eský lékáraik t Omaze Keli t Mle 2013 8 18th8t Leky barvy oleje 1 tetce ekla kyt kartáče vleho druhu vlna a lihoviny pro lékařská po tře by (S~ Recept 6ra věnuje aesvliltnl poior noat dt!5tt H Gifford ID Gee Bickneli MD adtruAeml leHcavii ZRAKU SLUCHU I404 FARNAM UL OMAHA NIB dt33m6 """""""~Čl8lo telefonu T39 I 1207 Douglas nllce mají na skladě všechny druhy správek ku kamnům vařícím í to pícím nechť jsou jakéhokoliv jména neb výroby O D KIPLINGER rola 13 a ZTatmasa DofltnítáfStt a taMžniclf olichol Bozesláme Americas Favorite TOM MOORB a HENHY GEUKOBdobrí 5c doutníky Chas Kaufitian ft pojišťující jednatel n 0 a veřejný notář ° ZhsU'Iu) -"cjlep'! pojlJřuJlct ipoletnootL prodáván knpuju malnirk nemnvllť vydáví pe)luvuí lístky t Evropy a io hvrupy aul 'říjmiwrite na nemovitý majetek Písma Mu rol 13 a Longlas m IPoNtarejte se O l tlilo ItCIlOHt svýcli rodin přistoupením k rozvětvenému fádu__aMnm WOODHAN & WOBLD Jen i vyplácl pojistná epravno a rychle JEDNÁNÍ V ŘEČI ČESKÉ Hledají e Jednatelé k založeni nových tábora Vhodné pod mínky Doptlte o podrobnosti ftky neb anglicky na vrchního velitele J C ROOT 311 Sheelyfilock OMAHA NEB já Dr ČEPELKA v Čechách promovaný i tiuíený OEDINCJE V ČEBKÍ LÉKARNB F NEDĚLY & SYNA v cnere nebraska Velkerá předpUy Mkahká vyho tovuji as v táto lékárně e právně a vftiomiu neKiHťin a ntiP I ileh léíebnich prostredkft gr-tf jjk Jediná dráha do Chicaga která cestujícím poskytuje každo denní vlaky a jízdu do Chicaga za světla denního je North Western dráha Vlak vyjíždí z Omahy v 6:40 ráno a přijíždí v 8:15 večer téhož dne do Chicaga Vlak tento jest v popředí doby nynější a jest u cestujícího obecenstva omažské ho nejoblíbenějším Jiné rychlo vlaky vyjíždí každodenně do Chi cago v 4:55 a v 6:55 večer Ce stovní lístky můžete obdržeti na Farnam ulici v Čísle 1401 v měst ské písárně dráhy "THE NORTH WESTERN LINE" CHCETE LACINOU FARMU ? Teď snad ví Jil kaidý ie LACINÉ DOBRÉ pozemky Jaoa nyní k tloiUoI jen ve Wiaconaina Vlak ne kaldý ví le nejlépe nejlevněji a nejspolehlivěji míle koupit! Jen tehdy kdyi kopule od železničních společnosti pHmo Jeatli kupujete od Jednatelů koupíte třeba tli dobry pozemek ale ne tak levně Jako kdybyste ae obrátili přímo na spoleř noel A pak sejete jirti le pozemek který Jste koupili také skateťne máte Chicago Milwaftkee 8t Pnul dráha mi pře 6300 akru pozemků podél trati tvých bii ze meetefek v oeadách mill efek ikoly koetely atL kterei prodává po s3 00 al nelvjie 1800 akr Jak násle dajet Jedna let ti nu kotové oetatek v přti rocnk-h (plátkách procenty úroku Pamatulte kdyi koupíte od dráhy Jete Jwti ie máte dobr právo majetnlcké ie vale pěníte jen bezpečny a koupíte ta BejlevnlJU moiaoa ceno Ptfte ti an (flíč ky o cirknláf obaaknjlcl popia těchto pozemko — — laaannna' II O GAUGEN Lend Com r C M ák 81 P Ry EILWiriEC WI8 ANEB HA trttA Jtk Jsem byl niSlllstca Ntpsal Bohdan Kamínek Pivo a řeč U nás vůbec musí být při pivu řeč Snad proto že zas žádná řeč není bez — vody Pivo skutečně neobyčejně oby čejné' Větší venkovský hostinec Pět Sest stolů Stůl v právo ode dveří Společnost kterou popisovat ne budu Chci s přítelem právě přisednout k ní a tu by se mohlo stát že bych napsal něco hloupé ho o — všech "Dovolíte pánové?" Nic Taky jedno Posadili jsme se Ticho Po chvíli otevřely se dvéře a jimi vešel host Výslovně podo týkám že mne to nepřekvapilo neboť zajisté divnější by bylo nejen mně ale nám všem kdyby se byl otevřel nový host a jím vešly dvéře "Habe die Ehre meine Her ren! Má úcta" "Ah pan Drobeček! Má úcta" Jmenoval se tedy jinak Po našem venkově má totiž každý nejméně jména dvě Jedno kte rým je zanešen na berním úřadě a druhé kterým se mu říká jen tak Je to jako jedno na neděli druhé na všední den V tváři nového hosta zjevilo se náhle hrozné zděšení Bylo to dobře vidět nebyloť tam jiného "Erlauben" zasyčel a plivnul mi na botu Pak se podíval na nás — na přítele a na mne — takhle -ne on se vlastně ani nepodíval nestáli jsme mu za to Posadil se mi na klín "Ale dovolte" vzpírám se jemně jeho důvěrnosti "Dovolte dovolte voni do volej' vědí" zaburácel hlasem jakým as při býčích zápasech ve španělské aréně zařve rozkácený — policajt je-li totiž španělský strážník veřejného pokoje pro dchnut zásadami tak humánními jako u nás — není Vstali jsme I druzí A nej starší podle tradice tedy i nej moudřejší s nosem spíš okoralým než řeckým a se scházejícím před ním zubem pravil obrácen k nám dvěma: "Totiž odpusťte pá nové to i tak totiž pan Drobeček totiž on to myslí jinak" To mne dojalo Měl jsem nohy jako přelámané Ti lidé tady zvykli divně 'myslit' "To je tak Zde na tom místě totiž no jo sedá vá vlastně pan Drobeček pá nové a to víte a vy tento no jo Pochopili jsme Sedli jsme k druhému stolu Pan Drobeček se posadil Zdlouha slavnostně Upřel na nás pohled jeden který měl snad býti zdrcujícím ale vypadal chudinka tuze komicky Usmál jsem se A pan Drobeček — a tohle jsem ještě nikdy neviděl — udělal pod nosem zvláštní originelní mani pulaci pravou rukou jako by chytal mouchu nebo vosu (to jsem nepoznal) přejel si ústa dla ní a pravil: "Nein nein nicht genug solid!" Pak nežli jsme šli spat seděli jsme ještě dvě hodiny Za celou tu dobu pak bylo tam ticho jako — jako — no třebas jako ve vinohradských restauracích kde pavouk předivo své přede Nikdo nepromluvil ani slova t Tohle "nein neio nicht genug solid" Zdálo se mi o tom Druhý den ráno Svítání V Ve smetaně moucha Chudinka — tak mladá! A přece mne to mrzí že jsem panu Drobečkoví to sednutí na klín zůstal dlužen Škoda — ale kdyi člověk na všechno hned ne vzpomene Mohl jsem se mu posadit na ramena Přítel můj hledal zatím tvého přítele inženýra Já zatím vy hledával partii ku kreslení Měl jsem vztek a Šedivý havelok v pravé ruce pak nesl jsem škatuli a malířským náčiním Na akademii říká se tomu krátce "Malkasten" Za mnou Šli děti snad z celého města Byly-li ještě některé c okolních vesnic nemoha říci Já jich ne znát — Nedaleko mne zašeptal jeden: ''Fáoo to je špión!" "Anebo raubflL" Dal jsem hodnému tomu chla pečkovi desetník Nový letos ražený Natáhl roka bázlivě Ale vzal přec Byl teď ni asi pře vE4£ea o tom drahém ' "Pan Bene) inženýr Pan — kollega Tak teď si podejte ruce a řekněte si že vás nesmírně těší že máte tu atd" Vykonáno na vlas Těšilo-li pana Beneše opravdu nevím a také jsem po tom dále nepátral Já jenom vím že "po těšení bylo na mé straně" Pan inženýr přišel mi jako na zavolání # Poledne — Kroupová polévka maso s cibulovou omáčkou kterou nemohu cítit husa A salát abych nezapomněl "Tedy svolujete?" "S největší radostí" Doutníky a noviny Číslo z minulého týdne Za půl hodiny vydal jsem se s přítelem na sever ní cíp města Inženýr šel po své práci Za námi nesl člověk jeden tří nohý skládací stolek Škatuli prkno mapy a řetězy na vyměřo vání # # Na konci města Jednopatrový domek zahrádka kaluž hnůj Pan Drobeček v okně Měřičský aparát Ukazování rukou prohlížení mapy "Ano ano tady asi bylo by to na místě nejlepším co myslíte?" ptal jsem se přítele tváře se jako bych Drobečka neviděl "Zajisté zajisté" svědčil táza ný "Jen prodá-li to?" "A co by neprodal dostane-li za starou chamraď tři — čtyři ti síce" Bylo zajímavo pozorovat Dro bečka jehož pohyblivá drobná figurčička jen jen hřála Nevšímali jsme si ho až po ně- IIELIOGRAFIC É HcliOírrafické zprávy to lest ZDráw zaBllaná nnmnrf 1iinJnfhn tvMa - 1 1 - xRtí 1 1 luauu£cui ic sirauy cienaruva kolikarém zakašlání a jiném marném pokusu aby vzbudil naši pozornost přitočil se k nám Ta táž obdivuhodná manipulace ru kou jen zdálo se poněkud chvatnější jako rozčilením "Nein nein nicht genug " Pan Drobeček tvářil se tuze rozpačitě skoro hloupě' Pravá ruka jeho opět mimovolně zatan čila pod nosem od pravého koutku k levému dvakrát třikrát jakoby Škádlila mouchu nebo vosu a pak sjela dolů po ústech která spíše zašeptala: "Nein nein " Byl bych překousnul cigáro v polovičce jak mne to dojalo "Ah hleďte Sergeji IvanoviČi Batuškine náš pan soused od včerejška" pravil jsem "Opravdu" divil se BatuŠkin "Jaké to překvapení" lakoval "Máme Štěstí" liboval jsem si "Pane Drobečku" "Ach nein nein pánové jmenuji se pan Lontchan opravdu pan Lontchan a mám tady tak tu trafiku " "Ale to je divné" "Jo to mají tak pánové mám tak drobeček ve zvyku říkat "ty drobečku" a tak—" Pana Drobečka Lontchana zata hal nyní někdo za kabát "No co pak chceš drobečku co?" "Tati to je ten Špión co mi dal ráno Šesták' zašeptal pihovi tý bošíček můj známý Zvážněl jsem Ublédl jsem se jako v báz ni kolem Přikročil jsem k Dro bečkoví st chytil jsem jej chvatně skoro křečovitě (nebo alespoBaby to tik vypadalo) za kabát hřebíč kové barvy a zašeptal jsem mu v uchu v kterém jsem spozoroval mosazný kroužek: "Pošlete hošíč- iuuruncuu mkuij vvuicuuji mezi ReDou DoergKe ouuny vojska Tento systém zaiylánf zpráv zřízen Jcet na základě Morse-ovy alfabety Londýnští umílci kteří nalézají ie na bojiStl zaslali nfkolik vzorků takovýchto zpráv svým časopisům k ka pryč rád bych s vámi o čemsi důležitém promluvil" Stalo se přání mému vyhověli ihned oba drobečkové s velikým i malým "D" "Pane Lon tcháne" Přítel po ložil si ruku na srdce "Pane Lantcbone" opakoval jsem já Opakuji-li někdy něco není tak skoro nikdy bez příčiny Toť zvyk už ze škol "Přišli jsme za záležitostí zcela vážnou" "To jako— pánové — snad včera — drobeček nepříjemná věc — nicht genug solid" "Mýlíte se Přišli jsme-ale k čemu dlouhých řečí zkrátka po třebujeme váš pozemek slyšte potřebujeme za každou cenu" "Nein nein není možná není možná " Dvě malá očka žádostivě zasví tila Kdyby byl měl Drobeček ještě dvě byla by zasvítila také "No snad přeci Nezáleží nám na nějakém capartu a vy dobře opakuji dobře pochodíte" Dověděli jsme se už od inžený ra že prodat chalupu a odstěho vat se někam jinam je Drobečko vým snad jediným ideálem Kde koli naskytla se mu jen jiskřička naděje stával se posedlým Byl by tak rád prodal chalupu i se ženou Totiž rozumějte: manželé Drobečkoví oba "A a dovolte pánové k čemu byste takový drobeček ba ráku potřebovali?" Naklonil jsem se k němu zadí val jsem se mu do očí hluboce a vážně jako bych mu chtěl vyzná vat lásku — a pak dlouho dlouho nepromluvil jsem slova až po chvíli krutého jeho duševního boje ZPltAVY U BOERŮ 1 _ řekl jsem v mocném pohnutí slo vo jediné: "Továrna!" Ta manipulace pravé jeho ruky byla teď už skutečně mistrovská # # Za půl hodiny po tom Vyjednávání dospělo k cíli — Barák se zahradou byl náš Za maličkost pěti tisíc které jsme slíbili hned zítra ráno Dřed svědky složití Barák měj cenu tak osmi set Vystavíme zde to várnu pan soused bude mít v ní do smrti celé zaopatření ano více bude jako spolumajitelem jako jedním z nás "A nyní pane sousede přikro číme hned k důkladnému přemě ření své usedlostíJakube řetězy!" Pan soused nám pomáhal sta tečně Vzdávám mu tímto zde také ve řejně své díky Ruka jeho po obličeji pracovala zrovna zimničně S chudáka se jen lilo sloužilť nám také místo kůlu ve strouze nelibě páchnoucí a my zrovna to místo Dotře- bovali jsme k přesnému označení —"zeměpisné šířky" Podrobil se milerád Ale málem bylo bv se celá to vyjednávání při kterémž k mé chvále budiž to řečeno nedal jsem se ani jednou do smíchu-rozbilo o neústupnost jisté dřevěné budo vy jejíž architektonická krása na lézá se po našem venkově v zbě dovaném stadiu primitivDosti V plenkách řekl bych kdyby se to hodilo Na její jméně nezáleží Spo lečnost zastírá je "závojem mlče ní" Jak hezký obraz! Dost na tom ie stála nám zrovna v cestě kudy jsme chtěli táhnout řetěz Zaraženi dívali jsme se jeden na druhého Co teď? "Nein nein "Zamihnutí rukv Už to měl "Počkají pánové já se drobeček ďo toho opru" Zamyslili jsme se Skutečně nezbývá nic ' jiného Prask— rána — dvě tři— a zříceni ny jaké dosud nikdo neopěvoval Pochopitelné ' V tom okamžení šeptal mi "Sergej ' Ivanovič Batuškin" do ucha: "Poslouchej já už prasknu — já to nevydr — " A smál se jako legračně nalože né hříbátko krom té drahé duše Jestli se totiž hříbatko směje "Nuže teď když jsme hotovi jen podepsat smlouvu pan soused zajisté laskavě dovolí abychom směli tu zanechat škatuli se vzác nějším svým majetkem a důleži tějšími listinami — " "O—o — takový drobeček — o jo rád proč pak ne?" "Jen prosím aby se jí nikdo nedotýkal" Ale ale — co pak si o nás my slejí! Já ne má žena ne a tenhle drobeček také ne — " "Oh o tom jsme přesvědčeni ale — " A tvář přítelova vzala na sebe výraz pohnutlivě starostlivý Já se zamračil a odvrátil jsem hlavu Přítel ukázal na mne Naklonil se k Drobečkoví šeptaje mu: "Slavný člověk!" "Tááak?!" "Syn ruského generála" "Nein — nein — "Drobečková čepice mžikem octla se v ruce "A vědí ono to je na něm vidět" "Moc slavný — ale nešťastný" "A to je mi ho líto" "Vypovězený z vlasti" "To jako taky vyděděný' in "Prozatím ne" Pan Drobeček si oddechl — za mne "Vidíte pane sousede Hned při prvním setkání se s vámi líbilo se mi vaše vystoupení neohrožené přímé — zkrátka pane sousede poznal jsem že jste celý muž poctivec na kterého možno spo lehnout — vy nás nezradíte" Člověku který opravdu umí ne ohroženě přímo vystoupit vy padla čepice z pravé ruky která bleskurychle zašermovala Pan Drobeček se rozčiloval "Nein— nein!" Přítel utlumil ještě více svůj hlas a tisklj sousedovu ruku jako kleštěmi Hlas jeho se chvěl líto stí nebo čím "Ano nešťasten Jest stíhán ruskou vládou — my oba" lonemuze Dytr vykřikl pan soused chvěje se jako rosol Jen že rosol ze zvyku pan soused hrůzou a podivením Bylo toho profl moc za jediný den "Ba může příteli může ano více: je skutečně Je na nás vy nán zatykač — zde u vás budeme jisti" Pan Drobeček byl by jistě o rndlelkdyby byl ve svých mladých letech chodil do pensionátu Tak to ale na to nevzpomněl "A — a — co tady — co se stane z mého domu?" jektal zuby a dolení čelist zapomněla se mu vytáhnout nahoru "Totiž z našeho?" Přítel mu stiskl jemně ruku "Ano— ano — teďy z našeho" tázal se Drobeček skoro nedý chaje Sklonil jsem se níže ke škatuli s barvami Přítel se pečlivě ohléd nul kolem pak šel ještě několik kroků podél plotu podívati se neposlouchá-li nikdo a po chvíli trapného pomlčení pravil vážně: "Továrna na dynamit a na in koust" — Nastalo ticho že bylo téměř slyšet co si pan Drobeček myslí Byl zdrcen Zapomněl i na obvyklé chytání mouchy či vosy Teprve po dlouhé chvíli mohl ze sebe vypravit: "Vy — vy jste — pánové-" Obrátil jsem se k němu a s ru kou na vestu položenou řekl jsem mu jak následuje: "Nihilista" A přítel můj přiznal se odhodla ně: "Speciální demokrat" Po chvíli kterou jsme mu po přáli podával jsem mu škatuli s barvami "Pane sousede toto nám tedy laskavě uschováte — " Nein — nein — nicht genug solid! Já mezi dynamitem zůstá vat nebudu!" "Ale mějte přece rozum Pět tisíc" "Voni voni maj' svědomí — nein nein — nihilisto — " "Probůh vy nás zradíte!" "To taky udělám udám udám — na četnictvo pobě — " " "Opovažte se!" Rozevřel jsem Škatuli 1 plechovými tubami které mají skutečně podobu patron "Opovažte se!" křičel jsem mávaje nad hlavou tubou s aea polskou žlut "Opovažte sel Ještě slovo a zá hynem všichni tři!" křičel přítel v levé ruce maje tubu s indickou červení a v pravé hroze páleným okrem "Ještě slovo slyšíte nsšťastný slovo a prasknem všichni!" Jindy si můj přítel rád zalhal tentokrát však mluvil pravdu A přibíraje do dlaní ještě zeleS luční s pařížskou modří a okrem zlatým pravil chladně: "Nám je to jedno" A podávaje zbytek hořícího doutníku pravil s elegancí jemu vlastní: "Vyhaslo vám zapalte si přec" Zbývá ještě několik slov pro ten kruh čtenářův který kdybysi stokrát napsal pod povídku: "Ko nec" přece se jen zeptá: "A jak to bylo ještě dál?" Nuž čiperná čtenářka — a po těch nečiperných mi nic není — asi tuší že "pisatel těchto řádků" není dosud majitelem továrny vů bec továrny pak na dynamit a inkoust zvlášť Jak "soudná čte nářka" vidí nešlo to při nejlepší vůli Z koupi Drobečková baráku nebylo nic — zapřísahal nás aby chom mu ten "drobeček života" darovali a my neměli příčiny nebýt velkomyslnými Odešli jsme vážně jak se na syny ruského generála byť i vy povězené sluší a patří "Patrony" zavřeli jsme zase opatrně do ška tule pouze k vůli jistotě vybrali jsme si po maličkém karmínu a cinobru zeleném Pan Drobeček neúnavně chyta je mouchu či vosu (to nevím do sud) slíbil nám "věčné mlčení" Už v zájmu vlastním Odcházejíce pohlédli jsme sou citně po zahradě na stopy našeho "špeciálně-demokratického" mě ření a pravili jsme smutně: "Udělali jsme vám trochu ne-příležitostí" "O nein nein — " švehohl "co pak to jen tak drobeček drobe ček—" A utřel si ústa od levého koutku k pravému # Možná že se tam opět podí vám Táhne mne to tam— ano někdy se mi zdává že jsem se do pana Drobečka zamiloval A pak k vůli tomu posadil-li by se mi pan Drobeček ještě na klín Pravý tam aritáa Pan Bedř Bau man Boooville Mo zděluje následu jící zajímavý případ vyléčení Píše: Jedna z mých sousedek trpěla posled ní zimy prudkým záchvatem Nemoc tato zanechala ji v bídném stavu zdravotním a ona nedoufala že ae kdy ještě uzdraví Trpěla křečemi v údech a snášela trýznící bolesti Lékaři ne mohli neb snad nechtěli jí pomoci neb to byli chudí lidé a oni se obávali že by snad nikdy nnbylo jim zaplaceno Dozvěděl jsem se o smutném postave ní této ubohé ženy a ihned jsem se odhodlal ať zaplatí mi ěi nikolivdáti jí jednu láhev Dra Petra Hoboka Poslal jsem k ní moji manželku s onou láhví a zároveQ jsem ji poradil by ji silně třela Léčivým Olejem což učini la Paní ona využívala jednu lábev a výsledek byl podivuhodný Ubohá paníjse opět pozdravila a jak ona tak všichni její sousedi jsou plni cbváli lěíivé moci oněch prostředků" Ne jsou to lékárnické medicíny Prodává ny jsou přímo lidu neb skrze místní jednatele vyrabi tělem Dr Peter Fahrney-em 112—114 So Hoyne Ave Chicago 111 Dr 1 H SIXTA aesk lékař SCHUYLER NEBR Pfeáraa v HellmaneTe bleekn V druhem poschodí Wn DIST1UED AND BOTTLED AT THE YAuolySprics DisTiiiEnť GUARANTCtD PURITY — - 5TRENGTH ANP FLAVOR K dostání v lékárnách hotelích a viech ziáaých obciodec