2
Pokrok Apadu
Nápady céhotstrViki
Bdíloje Jn Šotek
Osmý listopad — račal posled
ně strvček — te pro každého pro
budiléhoa upřímného Čecha duem
smutku velkého smutku Nikdy
mi neujde bez boluplné vzpomía
ky Neušel mi ani v mladších le
tech kdy hlava byla stále plná
plánů snah bojů přání radostí
starostí i kšeftů- Letos bylo mi
v ten den obzvláště smutno Jaký
také div! Je zle v Čechách a je
zle tady Tam právě opakovala
se Bílá Hora v menším vydání
neb národ český politicky znovu
poražen vládou vídenskou a po
strčen o kolik let nazpět — zde
pak náboženský toj drzostí a vi
nou několika protestantských
zmetků zuří v řadách našich snad
hůře než před samou Bílou Ho
rou neb zde podílí se v něm lid
kdežto v Čechách před osudnou
bitvou bělohorskou hlavní úča
stenství měla v něm jen šlechta
Po celá léta snášeli jsme se ta (až
na nepatrné místní šarvátky které
byly by jistě i z jiných příčin po
vstaly neŽ z náboženských) dosti
slušně katolík vedle svobodomy
slného a nějakého tu a tam prote
stanta A i když povstalo nějaké
nedorozumění a Šarvátka se strh
la ostalo to pěkně mezi námi a
po chvíli byl zas pokoj Každý
šel volně svou cestou Ale co za
čaly různé protestantské církve
vyráběti zde z všelijakého materi
álu houfy svých českých reveren
dů počal se čert ošívat a peklo se
chystalo A teď ho máme! Ka
tolíci naši svobodomyslnost rádi
neměli ale museli ji trpět a trpěli
— tihle noví protestanti nás už
vůbec ani trpět nechtějí a myslí
že pomocí amerických církví při
nutí nás k ústupu a veženou do
svých kostelů Proto hned se svý
mi ciframi i bohopustou baňou bě
želi do anglického tisku a začali
zvonit na poplach Ostudy nadě
lali sice dost — ale kde bude vý
sledek? Či myslí že ty massy
svobodomyslného lidu se hned u
leknou a horempádem svalí na ko
lena před několika venkoncem
ještě usmrkanými kluky? Bláhov
cil Naši svoboJomyslníci či jak
dříve si říkali pokrokáři neb svo
bodáři jsou uděláni docela z jiné
ho materiálu než reverendský svět
si myslí neb oni obdrženými ra
nami neměknou ale tvrdnou stá
vajíce se pevnějšími a neústupněj
šími Čím více by do nás bušili
tíui více by utvrzovali nás v našem
stanovisku To znají málo po
krokového ducha českého a jako
would be potomci slavných našich
Táborů měli by se za tu nevědo
most stydět! Čech když jednou
ve svém názoru a přesvědčení se
Upevnil je zrovna jako skála —
před ní músí se sklonit anebo ná
silně přemoci ji rozmetat A naši
protestantští reverendíčkové i s
tím svým vyježeným kriminálním
spasitelem nejsou podle toho aby
skálu našeho přesvědčení rozme
tali a byť by jim všechny americké
církve svou mravnou i nemravnou
t j peněžitou podporu poskytly
Dosud je zde svoboda ndbolenskd a
ta jisti dostaíí aby ochránila své
nejvítil a ntjupřlmnéjll ctitely a za
stance Ale bolno je Čechu bol
no kdjž toho ďábla náboženské
nesnášenlivosti jenž uchystal nám
smrtonosné hrůzy Bílé Hory vidí
dosud vyšklebovat se ve veliké ná
rodní rodině české Věru na jed
né Bílé Hoře měl by mít český
národ na věčné časy dost — nač
tedy chystat druhou 'a k tomu je
ště v cizé zemi? Ó lumpové
lumpové! —
#
A v Čechách hochu v Čechách
tam to nyní teprvé špatně dopadá
co národních práv i politických
úspěchů v se týče Mladočeši do
čkali se hotové Bílé Hory ve svém
politickém boji se starou povždy
nepřátelskou Vídní Staročeši byli
vytlačení z pole činností vlastním
národem poněvadž usilovali o do
sažení jakéhosi smíru německý
mi našemi sousedy v království v
němž Mladočcši a 9 nimi tehdy
většina národa právem či neprá
vem spatřovala nebezpečí celist
vosti české země Oni tedy mu
seli ustoupit opposici vlastního
národa ale nikoli co poražení ne
přítelem Mladočeli doznali úpl
no" porážka od nepřítele Byvše
několik let za odměnu pověstných
jazykových nařízení jako brány
vláčeni po brudoviťé půdě moc
nářství rakouského jsou nyní ho
leni do příkopu n jazyková naří
zení — snad pro jich útěcha —
prtliaa za nimi Tohle bochu
' 'i ti fcfíliou! Co jenom
šili k vůli těm jazykovým naříze
ním le dávno ani za to nestály —
a teď jim je t j MladočechŮm
zase krásné vzali zůstavivše je
beze všeho politického úspěchu
Myslím že to byl dr Vašatý jenl
to tušil a žádnou radosť z této
mladočeské vymoženost! neměl I
když obstojí nebudou za tu ško
du stát co nám jinak spůsobí —
to byl asi jeho náhled A ony
vzdor utrpení a pronásledování ti
síců našich rodáků mezi Němci v
Čechách i v říši usedlých ani ne
obstály Vystřídala se k vůli nim
tři ministerstva což dokazuje že
dvůr upřímně chtěl ale na konec
musela přeci být odvolána To
potvrzuje císařův výrok nedávno
ve Štýrsku pronesený: "že proti
Němcům v Rakousku vládnouti se
nedá!" Jazyková nařízení byla
úplně spravedliví neb musí-li v
téže a jedné vlasti učiti se úřad
ník Čech k vůli Němcům něme
cky není než spravedlivo aby ú
řadník Němec učil se k vůli Če
chům česky Ale Němci v Čechách
a na Moravě majíce za sebou ro
dáky své z celého mocnářství a
mravní podporu z veliké říše ně
mecké která plemene svého jinak
si hledí než slovanské Rusko tuto
"spravedlnost'' poručiti si nedali
Možno že nadejde doba kdy uči
ní to o své vůli a s radostí a sice
nejen proto že to bude spravedli
vé ale i užitečné pro ně — avšak
vnucovat se jim to asi nedá To
bychommuseli vyvinput větší moc
než jaká je v našem dosahu aspoň
v době přítomné a i v nejbližší bu
doucnosti Nařízení jazyková po
važoval celý velký národ německý
za násilné počešťování Němců ra
kouských a jen s toho stanoviska
na ně hleděl I tu v Americe četl
jsem v německých novinách že je
to zpozdilost požadovat od Němců
aby učili se česky řeči to kterou
nikde jinde než v Čechách potře
bován nemohou A kdyby tedy
měli se učit cizé řeči aby to byla
aspo3 nějaká řeč světová která by
jim otevřela brány do celého svě
ta Že se to požadovalo jen od
úředníků na celý život do úřadu
dosazovaných krásně se zamlčelo
a v cizině asi ani nevědělo Neb s
toho stanoviska vypadá to docela
jinak Vždyť i vůdce amerických
Němců Carl Schurz když byl za
Hayesova presidentství tajemní
kem vnitra naučil se k vůli něko
lika tisícům Indiánů našeho Sou
státí a k vůli jenom čtyřleté lhůtě
úřadování jednomu z čelných ná
řečí indiánských aby aspoS čá
stečně s náčelníky jejich bez po
moci tlumačú mohl se dorozuměli
Státní úřadnfk rakouský kvalifiku
je se pro náležité zastávání svého
úřadu pro celý život doma a niko
li pro cestu do světa Ale mluvme
s Němci když rozuměti nechtějí a
nemusejí A oni opětně dokázali
že v Rakousku doposud rozuměti
nám nemusí Jsme tedy se svou
slávou zase v koncích Ano ano
ten trest Bílé Hory není s nás do
sud s&at! Kletba její dosud na nás
visí! A co teď? Naše věc je
spravedlivá a nesmí býti opuštěna
Ona zvítězí dřív Či později Na
národu našem je aby jenom našel
tu pravou cestu k vítězství neb
dosavadní se neosvědčily Snad
ten duch smířlivosti panující ve
straně sociálnědemokratické a
probouzející se v čelném obchod
nictvu a průmyslnictvu jak českém
tak německém už v blízké bu
doucnosti ukáže co třeba učinit
aby žádoucího míru na spravedli
vém podkladě dosáhlo se v ze
mích koruny české Ano těšme
se aspoň nadějí když ze skutků
radovati se nemůžeme!
Tak mne hochu napadlo r tom
smutném bělohorském dnu že by
chom aspoB my svobodomyslní
zde v Americe když v Cechách z
vládních ohledů učiniti se to ne
dá měli vytknouti si tento den
všude ve všech našich osadách
bez výminky za den vážných roz
pomínek a úvah Učiniti si ho
jaksi svátkem našeho pokání A
kde jen to možno aby uspořádány
byly větší menší jak dle poměrů
schůzky v nichž vzpomenuto by
bylo našich hříchů a našich tre
stů našich zásluh a našeho utrpe
ní co národa v minulosti a záro
veň abychom pod záštitou smut
ku a vážnosti toho dne vytkli si
také naše nynější vady naše ne
dostatky i hříchy máme-li jaké a
povzbudili se navzájem ku jich ná
pravě V ten den každému budiž
slovo volné a nikdo nebudil za
své náhledy a myšlénky dobře
míněné a třeba ostré a do živa
tknoucí pfísoě ba ani vůbec kri
titováo Učifime deo ten dnem
naSaho znovuobrozoví ní -— zdro
j:3 f jÍ2oaoaých wjlliack a
stopadu" v roce devatenáctý věk
zakončujícím ve všech osadách
českých v Americe odbývaly se
vážné achůze přednesly případné
zpěvy nacvičené 1 nenacvičené
jen tak od srdce potom aspofi
trochu promyšlené a k věci tí
hnoucí řeči potorn návrhy a plány
jak bychom si ten náš život v du
chu svobodomyslném celkově i
jednotlivě zvelebiti a povznésti
mohli — jak co možno nejvíce
šťastnými se učiniti už v panují'
cích poměrech naši vzdělanosti
hospodářství a společnosti? Ob
hochu ani nechci vzpomínat na tu
radost jakou by všechna srdce
svobodomyslná pociťovala a poci
ťovati musela až by příští na to
týden všechny naše noviny byly
plny zpráv o těch schůzích a pře
kypovaly činorodými myšlénkami
a návrhy! A přece uskutečnění
toho bylo by snažší a lacinější než
uspořádání našich spolkových ple
sů jichž do roka tisícové v české
Americe se odbývají
Historická šleebta
Na několika stavech-sloupech
spočívala kdysi klenba monarchie
rakouské především na mohutném
sloupu: šlechtě tak že se zdálo
on jediný že nese vlečku tíži ka
menných oblouků a žeber státní
budovy Hlodavý čas však roz
trhal klenbu trhlinami duch po
kroku rozšířil trhliny čas revo
lučních hnutí otřásl stavbou a
klenutí se rozsypalo Jen tu a
tam na hlavicích sloupů a na
zdech zůstalo navěšeného trochu
zdiva někdejší stavby Pozdější
pokolení místo klenutí přehodilo
přes sloupy prkenný strop — ne
dostatečné a nespravedlivé kon
stituce — ale sloup šlechtický
zůstal tu státi jako památka minu
losti zbytečné dědictví po ní
Sloupem dávno už neužitečným
a zbytečným je pro národ český
Šlechta
Šlechta ta není českou nechce
býti národně českou Šlechta če
ská z větší části jsouc cizího pů
vodu nemá tradicí národních to
liko tradice zeměpisné a ústavní
nechala minulost v jejich duších
Země česká byla jejich působí-i
štěm sněm český kdysi kolbištěm
v němž hledali vliv 1 slávu: ale v
národě nehledali nikdy opory
proB nenamáhali nikdy svou sílu
lid český jim nebyl ničím lež oby
vatelstvem jejich statků
A přece není tomu tak všude v
celém světě u všech národů Po-zorujeme-li
působnost šlechty jin
de vidíme že se přičinila o to
aby vystavena byla nová klenba
místo oné absolustické již duch
času smetl Klenba národních
států klenba opřená o více slou
pů nejen o stavy privilegované
Vizme jak v Uhrách pomáhala
šlechta maďarská stavčti budovu
národního státu vizme jak v Pol
sce o totéž se pokoušela a přičifiu
je šlechta polská
Jest sice pravda že takto roz
kodně jako v těchto dnech se již
dlouhá léta z lavic českého velko
statku naproti vládě nemluvilo
ale jásati nad tím může jen zoufa
lec jenž nemůže postihnouti vlast
ní příčiny a podněty toho
Historická šlechta těžce nese
že je v tomto státě vládnoucími
kruhy podce&ována a odstrková
na v Rakousku si tyto sice náro
dů neváží nicméně také nepoklá
dají pro sebe za cennou tu šlech
tu která se nemůže opírati o
národ A o historické šlechtě jsme
již řekli že stojí v národě našem
osamocena jako hruška v Širém
poli Tbunem zdála se zase na
bývat! nějakého politického vlivu
ale vítr se najednou obrátil Thun
byl propuštěn — a naděje byly
oďváty proto byla osobně ura
žena Snad také historická Šlechta
přichází konečně k poznání té pří
činy své politické bezvýznamnosti
(své osamocenosti a nespojitosti s
národem) i chce ji odstranili a
proto se hlásí i ona do "nejroz
hodnější oposice"' Pakli tomu
tak tu pravíme otevřeně Že by
věci české hrozilo z tobo povážli
vé nebezpečí Za přítomné mla
dočeské nadvlády a za politiky ne
vychovaného lidu který vždy je
naučen hledati pomoc a přispění
spíše v komkoli cizím jen ne v
sobě samém mohlo by se snadno
státi že by historická šlechta sta
la se zase vůdčím Živlem v české
politice
A to v dnešní době lidového
hnutí za nutností aby česká poli
tika provozována byla na základě
lidovém a pokrokovém má li býti
vftbec výslednou znamenalo by
VyWíikysrtskiSo krále to
tníssccsstl
V politických kruzích srbských
vážně projednává se otázka jak
zbaviti se démona Srbska rozkrá
le Milana neboť dnes jedenkaždý
upřímný Srb ví že-Milan za ka
ždou cenu musí ze Srbska neví se
však dosud způsob jakým ohavy
tohoto se zbaviti ačkoliv jsou
možný pouze tři způsoby a sice
1 dobrovolným rozhodnutím
krále Alexandra
2 diplomatickým zakročením
zainteresovaných velmocí jako se
stalo na př za srbsko-bulharské
války a konečně
3 z vůle samého srbského ná
roda
Jak věci přítomně se jeví nebu
de použito ani prvého ani druhého
prostředku a proto nezbude nic
jiného než že zakročí sám srbský
národ t j že vypukne v Srbsku
revoluce krajně nežádoucí už
proto že nemůže být obrácena
výhradně proti Milanovi nýbrž
promění se v boj národa s panují
cí dynastií Může-li co poplašit
evropskou diplomacii je to takové
rozřešení otázky jež může míti
nesčíslné následky již proto že
postaví Evropu před novou otáz
ku: a co bude dále?
Upotřebí-li zainteresované moc
nosti aby se vyhnuly takovému
způsobu odstranění Milana Obre-
noviče jiného krajního prostředku
— požádají-li kategoricky diplo
matickou cestou by démon Srbska
byl odstraněn nemohlo by to zů
stati jak samo sebou se rozumí
bez účinku na položení dynastie
Obrenovičů jež postavila Srbsko
přímo na místo hanby
Jedinou cestou která může je
ště vésti k poněkud uspokojivému
rozřešení otázky je ta aby sám
král Alexandr vybídl svého otce
aby se vzdálil pokud je čas spasi-
ti dynastii jíž hrozí krajní nebez
pečí Sám elementárný pud sebe
zachování měl by krále Alexandra
příměti aby zvolil tuto cestu a
kdyby k tomu měl ještě trochu
lásky k svému fnárodu učinil by
tak
Politika jest umění založené
výhradně na pojmu "výhody a
to by již král Alexandr mohl po
chopití že jeho košile je mu bližší
než Mifanův kabát Spra ťovati
Srbsko pomocí dvorní kamarily a
bodáků není na dlouho možno
Nastoupila proto chvíle aby král
Alexandr chopil se iniciativy a
ukázal že je schopen spravovati
svou zemi i bez otce neboť jiného
východu nemá chce-li ještě pře
dejiti osudnou událost která se
chystá — vyhnání dynastie Obre
novičů ze Srbska
Nejbližší budoucnost musí u-
kázati rozumějí- li srbští vládcové
svému položení které si sami
připravili a chtějí-li zúčtovati s
Milanem Obrenovičem na vždy
Dodati dlužno že Alexandr ne
jeví ani v této poslední chvíli to
lik rozhledu a energie aby svého
otce- důtklivě požádal aby se v
Srbsku déle nezdržoval Alexandr
naopak ustupuje Milanu i nyní
Chtěl původně tajně ujeti ze země
a když se to prozradilo chce svou
ostudu zmenšiti odjezdem veřej
ným Za tím účelem přijel už z
Niše do Bělehradu kdežto ještě
před 14 dny chtěl se odebrati na
svůj letohrádek u Smedereva ja
koby tu hledal odpočinku a od
tud nepozorovaně zamýšlel od
plouti po Dunaji do Vídně
Alexandr odjel a Milan zůstal
v Srbsku sám Jeho zboŽBovatel
hr Eugen Zichy čeká jej u sebe
na podzimní lovy Srbsko bez
pochyby za nedlouho "osiří" ne
boť tolik statečnosti Milan nemá
aby v Srbsku setrval do kritického
okamžiku který Srbsko očekává
Loď se topí a Obrenoviči utí
kají ze země kterou tak nešťast
nou byli učinili!
Užírán brltlckým vojskem
v Africe
Capt C O Deonlson Je znám po
eelé Africe co velitel oddělení kteréž
ujalo pověstného rebela Galiahe Dne
4 liatopadi 1897 píle 1 Vrtbu rz Beěu
aoie: Nrfll jsme te vydali na poslední
nail výpravu koupil jasni zásobo
Cbamberlain's Colie Cholera A Diar
rboea Re medy kterou Jsem poufíval
sám kdyi Jaeta neměl vnitřnosti v po
řádku I dával svým lidem a v kaidéss
případě oavěděila M releproapMooa"
Na prodej vt viecb lékárnách
— Začněte schovávali obaly z
Diamond "C mýdla dnes Jest
to nejlepší mýdlo ku praní a ceny
jsou cenné
PŤtJpldcqtt itfým přdulim tub
-r
LITERATURA
"Hospodář" — Jil téměř devět
roků putuje "Hospodář'' tento
nejlepší hospodářský časopis v
české fečř tištěný po osadách
česko amerických jsa milým pří
telem a upřímným rádcem kažié
české rodiny ať již venkovské neb
městské Již několikráte pouká
zali jsme na důležitost tohoto če
ského hospodářského časopisu v
této zemi a věru že nikdy jsme
správně vysokou hodnotu jeho do
sud neocenili Každé číslo (vy
chází každou druhou středu) vy
znamenává se četnými články do
všech oborů hospodářských spa
dajícími jakož i četnými radami a
pokyny jak rolník v různých pří
padech při domácím i polním ho
spodářství má si poČínati Sku
tečností jest že jediná rada udě
lená v tomto časopisu odběrateli
má mnohdy desaterou a stonásob
nou cenu než-li obnáší celoroční
předplatné na "Hospodáře" Mi
mo četné a užitečné články přiná
ší "Hospodář" v každém čísle
řadu výtečných vyobrazení jež po
většině vztahují se k dotyčným ú
vahám — Každý jenž hodlá ode
bírati tento výborný hospodářský
časopis nechť učiní tak pod adre
sou: "Hospodář Omaha Neb
"Národní Album" v právě vy
šlém 22 svém sešitě přináší podo
bizny spisovatelů-belletristů Al-
bieriho M Jahna dra K Švan
dy J L Hrdiny Ot Auředníčka
vlastenců dra Friče Štrobacha
Pečírky Podlipského Bělského
hudebních skladatelů Vitáska To
máška Škroupa Jelena Vogla
Veita umělců Šaffa Hoška Mutti-
cha Alfr Seiferta Scheinera
Holzera národohospodářů dra
Kaizla dra Cbleboráda právníka
dra Jar Haněla nakladatelů Ko
bra Mourka Dattla Landfrase
Řivnáče representantů českého
bankovnictví dra Mattuše Pro
cházky dra Lošťáka Mastného
Urbance Veselého Schleifera K
podobiznám těm druží se pěkné
tableau podobizen čelných rolí o
perního pěvce V Klimenta Jinak
divadlo zastoupeno jest též podo
biznami dramatických umělkyň H
Veverkové J Šamberkové Jos
Čermákové hrab z Kounic Ad
Wolfové T Scheifertové K }
Welsové České lesnictvo jest tu i
zastoupeno čelnými svými
covníky a spisovateli I V
pra-Čer-
ným J Doležalem K Šindlerem
Jos Vrbatou Jos Zenkrem Lad
Šmídem Jos Horníkem Frant
Rotterem Různé obory hospo
dářství zastupují tu V Gottwald
Tom Špatný Thuma Babánek
Hevrdle Vácha Kálal Jarkov-
ský Již z pouhého tohoto výpo
čtu jest zjevná pestrost a všestran
nost "Národního Alba' jež podá
nám takto úplný přehled všech
čelných mužů národní práce ať v
kterémkeli oboru Podobizny u
mČIecky arranžované poskytují
celkový ladný dojem Doporuču
jeme "Národní Album'' co nejvíce
Vychází nákladem J R Vilímka v
Praze v sešitech po 40 krejcařích
Úplné v 25 sešitech
STATE OF OHIO City oř Toledo I „
LucaaCounty f
Fr J Cheney odpřt&áhnul te jest starlím
Cleném Hrmy P J Cbeney ACo proTomuJtci
obchod v mtuti Toledo okresu a mésta uve
deného ie iminéná firma vyplatí obaoa jed
noho eta dol art ▼ jednom akaidém připadá
v nemá katarrh nebyl by vyléčen otiváaffh
HalTa Caurrb Car
FRANK J CHENEY
OdpHsábnuto a podepsáno v mé přítomnosti
dne dne 16 prosince vm
I— í A W CLEASON
(ÍSLl notát
Halí' Catarrh Oure jeat o li rán rnltrnia
Cinkaje pKmo na krev ileilny poilete U
pro dun via (enl idarma
F J CHENBT CO Toledo O
Prodérá ie o lékárníka ta ne
Hall' Family Pilulky jtoa nejlepil
Frank Doležal
AeaUý prAvnllc
FREMONT
NEBRA3KA
Vyfisule veSkeré soudní a právní sále
litoati pří vrchním aneb krajikém oad
v kterémkoliv okresu Maje dokladné
snalosti práv nabízí služeb irfch ct
krajanům ve viech tatích itátu 44tí
FR CUBA
Český právník
VE SCHUYLER - - NEBR
Vede právní pře při všech sou
dech v kterékoliv části státu a po
slouží právní radou ve všech pří
padech Pečuje bedlivě a osobně
o všechny záležitosti mu svěřené
RcrutENCK: Bankovní dam F
Foldy Adresujte: Fr Cuba
Schuyler Neb
IIu a Žižka
Kriané dva litorrafovarjá ob-aiy
tfedetavajícf teak vtlikaor Hoaa a
ÍUkn hodící aepro apoJiové a vefejaé
aíataoati jako! I pro rodiny mine
aya na akladé Prodáváme je ob po
tl-OQ aneb co prémii k Pok Západa aa
aeeutek Ks rx~r r~
Dr Karol II Droocr
ČESKÝ LÉKAŘ
Má zvUitií ikoieiost v léíeil ne-'-
soci iiiskyci oiilch niaíCk a
krfaícn ranhojllstvf
ÚŘADOVNA NA SEVIR STRANĚ NÁMĚSTÍ
DAVID CITY NEBR
Jede na ia voláni do vlecb okolních městeček
Zavolejte Je) v pádu potřeby telefonicky neb
telegrafleky Na zamiuissippiké mezinárod
ni výstave v Omaze obdržel
v odboru pivním
KrugrCL-v laáséJc
Cabinet Beer
ZLALOU MEDALII
t ákladft jeho Čistoty a jebo osví
tcícb a posilňujících vlaitnosti
Objednejte bednliku od
Fred Krosr Brewlng Co
1007 Jaokion St
TíLíron 420
AbHESÁft
ČESKÝCH SPOLKŮ
OMAHA
Rád Palacký ě 1 ZCBJ
odbf vá své pravidelné ichizekatdou Čtvrtou
neaeii v měsíci o z n oap t um p niepemy
na 13 a Wllllam ol Předa L Berka taj Vác
Šebek 1407 8 4th 8t tiCetnik V A Soubra
da 1317 Williams ulpokl Fr Mach
TM Jed Sokol t Omaha
odbfvá své pravidelné schůzi" Vnidf druhý
Čtvrtek v měsíci večer ve vé místnosti 222S
So 13th 8U Ptels Rud Havelka 1457 Ho Utb
St tajemník U W Uartoá 1418 rear Poppleton
ave dCetnik Kr J Fiala 1418 Poppleton ave
Pokladník Ant Kment 1247 So lStb Btp
Podp Sokol Trrg ě 1
odbývá své ochoze dvakrát mtstóně každou
lnedéll a 3 pondili v mésicl v síni Metrové
Celoroční soh&ze odbývá se I nedžll v řijnn
p611etní sebate 1 nedfill v dubnu a Čtvrtletní
v lednu a srpnu Předseda Fr Svojtek mi
ftoptadgeda Fr Svoboda taj John Chlebnrád
1246 Jit líit ul ocetmk Joser Hapar lizu jis
výbor majetku Jos Němec praporeCník Jos
la
i ul Pokladník v r Kunci iuu no 13 Ptr
Merx aotorce rr vojtecn
Jan Has Lože Č & Rjt Prthia
odbývá scbftze kaidoo první a třetí středa r
méHtcl v ntrnani siní na ta a nimam ui ve
licí kancléř Fred Hlánia Btr4iee archivu a
pečeti F Jelen 15 a Center StráHce financí
Vác Přibvl M So 12 St Pokludník Jos No
vák 131BJU 13 ul
Bohemia Lože Ž 814 AOUW
odbývá své pravidelné sch&ze v Národní síni
KaZOUOi B1 BlIVIIU rittll DTUJW
M P f W Handhauer Záp 1WI So 13 8tr
J V Vacek ňčetnik 2210 So 14 Btr O Rose
water spol lékař £i Bee Bulldlng
Tábor Colurabus ě 69 WOW
odbývá sch&ie kaídé 9 (Sterý v měsíci v Ná
rodní siní yi n večer rreuneus r r nvuuinia
1334 ji 1? Ul MWtopřcdsedařrSemín Taj
F J Fltle 211 N 23 st 8o Omaha Nebr
Pokladník V J Nepodat 1224 Jlí U ul Pro-
odíl Josef Novotný a
Tibor Sebranka ě 4771 MWA
odbývá své pravidelné scb&ze ksidou prron a
treti Slreau v měsíci v mm miiu vjr
0 tni nnn Jana Hrocha Koniul K Hmrkov-
kt im Dominion Bt: návodčí Jan Brázda:
bankéř Jos Vouálka 3 a Wllllam ulice klerk
J F ťřibyi 810 Hlokory: průvodčí V Doleji:
vnitřní straí Jonef Hrubý venkovní strál
Bart Maihsuser výbor maletku Jan Cblebo
rád Mika Votava Karel Htnrkovský a F J
Hanzelin
Tábor Ncbiauiká Lípa ě 183 VOW
odbývá sch&ze kaidý druhý a Čtvrtý Čtvrtek v
lni Hrochové Josef Síp předseda 101Í ílomer
pokladník 1MM Williams A i Novák taj
Sbor Vlaatlslava Í 29 JČD
odbývá sch&ze kaJtdon 1 nedfll v mísící v Ná
rodní síni o S'4 hod odp Předswlkyné Kat
Bartol tajemníc-M Suchánek 1124 Ho 13th
81 pokladnice Karolina Beránek ačetnlce
Marie Michal 181 Mamon tit
Sbor Boleslava í 60 JČD
odbývá sch&xe kaMou í nedéll v mésicl v Na-
roatu ani os n oup rreaseuaa sut iviucut
i97 lil li nllce tatemnlee Frantlika Čapek
1314 Martha St áčetnice Marie Přiboraki roh
14 a uaNteuaa di yuKiauniw naruiiim r
Bar íautljlí 13 ul
Sbor Uvésda Soré Bobr l 80 JČD
odbývá svéschose katdou t nedéll v ročnici ve
E mto oap v siní sieisove rreuwuiiyuv ni
Rngelkhaler ta) Vllhelmlua Bartošova ism
So Utk St účet nice Em Cnleborád 1418
Poppletoa ave
Sbor Martha Urore í 10
odbývá tvé pravidelné aehlte vMy 4 nedřít
v mMct v Národní ainl Předšed W v ní Nellie
Svoboda mistopředHedkyné Anna Brodil ta
jemnice Bmle David 1263 8o 16 Bt pokladni
ce M Boukalová 13UI-14 ul průvodkyni
Fannie Pešek
Sbor Čechle D of II ě 161 AOUW
odbývá pravidelná aehftie kaMý 1 a 4 Čtvrtek
v měsiet ve dvi hod odpoledne v místnosti
pana J Havlíčka v Národní síni Předitedka
Antonie Hoffman tajem Joule Vacek lí
j Ital 14 ul áčetnice A ttvojtek IW7 So Sk
Pokladnice Anna Sluníčko tpolk lékař C
Roeevater a Bee Uulldlng
Sbor Lilie l 9 Kraba Dřerařek
db tvá své pravidelná scbiie vid v Čtvrtou
aarfiu w mí!cl v mlainoatl o J Hrocha Před-
edkyné Marie Jirák 1346 jlf nt Id oLmísto
ntoriMrikvnt Jaa Homola talemnice Marie
Samec 1266 jit 13 ul pokladnice Kat Wolf
ttiajti U bL pra vodky o Antonie inaaa
Pd tbor Sokolek Trri l 1
odbývá svá schaaa jednou mésičné a aloe
kaádou druhou oedéll Vsinl Heliové Ceio:
roční sebate odbývá ee v října ptlletní v du
bnu a čtvrtletní v lednu a srpnu Předšed ky
n Frantlika Koutaký mistopředsedkyné Ma
rtě Bečán Ujem nice P taste ftenik 1(1 Iftth 4k
N U Ho Omaha Ačetoice Marie Bílek M a
Charles au Omaha pokladnice Bol Bu kaček
SOUTH QTf ATTA
Tel Jed Šekel v Se Omaha
odbývá svá pravidelná acblw jednou mtviCnl
a atea kafď lni pondéli v mAicl v miatooeU
Jana Koatakýho aa roka 3&aQ ťtarosta
Josef Vooáaek taj František Badl! W a 8
ul- ACetalk Josef Mucha pokladník rraatkmk
Hájek m umal N a O ul
Praha Lote i 128 A0CW
wubývt své pravidel ná srkli Lat středu
v BMrl v síni p Koatakýho Thomas I rwc
Exmhjtr FrWelIrkw Mistr Práce FJ fltle
taj a med O a P tr Jos Vácha! ačeiaik n
aPuttco fokiad Bedř IXeauUer m a O al
Tábor ŽUklr Dub ť 115 WOW
tfbývisv schla haldou první aedell v aM
el veloJpKrUkafO a allee PředsevU Fr
Kavaa mkMopředsMla Fraak Hrabik tajem
iassee Pormáaeh aa ul- mest H a M poklad
Aatoa nvoBka tL a Q ul
kU Palaaané DfrTt l ?
Kruh Tevařek v 80 Omaaa odbývá arhla
kaidé aoaledai Boadéii v ave id v mwtao
ai Br Koutských Marie Vomáčka ln)aá
MruCatra Katka Tesaačka opfedlka
1 atie Vorávek Mraafi ítr ia)mnta
irwMMa Plvšaha hMkárka FraatUka v
Í— a sMupan—tna 'wlHra Racek právo'!
1- l- J vm-ul strai Aaaa Klucaát
4-4 i
fr c t 5 psi rez: a