Pokrok západu
Tresť Paldovy řeči
přednesené v indignatnt schůzi v
Cedar Rapids la odbývané
dne října iBgg
Už valně uplynulo let od té
doby co posledně jsem stál na
tomto místě Podivní pocitové
prochvívají duší mou Ze sou
mraku minulosti vynořují se různé
vzpomínky co tak tu stojím
náble a neočekávané při nichž je
mi do pláče i do jásotu Do plá
če ano do pláče 1 A přece bych
jásal kdybyste mne byli pozvali
ku příležitosti radostné nitra
všech blahými pocity naplfiující
místo ku této smutné jež všechna
srdce česká nemilosrdně drásá
palčivými ostny svými Oh sto
kráte raději byl bych zavítal mezi
Vás abych s Vámi se těšil duši
svou v jasu radosti poohřál místo
trudění a stesků! Ano stokráte
raději! — Zrovna mocí je mi po
tlačovati slze do oka se deroucí
jenom při pouhé vzpomínce že
jsem tu abych hájil s Vámi čest
a dobré jméno české vůči srdce
rvoucím útokům škůdců a hano
bitelů z našeho vlastního středu
— krvi vlastní krve naší Jsem
už v této zemi přes dvaatřicet let
Vyspěl jsem tu a sestaral A po
celou tu dobu považoval jsem za
svou povinnost zastávati a hájiti
jméno české vůči předsudkům i
někdy zlobě ciziny Mnohý útok
jsem odrazil a z mnohých vítěz
ství se radoval S napnutím ano
radostným zájmem sledoval jsem
práce iinvcta v tom ohledu a z
každého podniku se těšil jenž
vedl v koncích ku lepšímu nás
poznání v očích nás obklopujících
jinonárodovců — ku větší cti jmé
na českého A teď bože teď!?
— Teď je mi žalovati s Vámi
plakati s Vámi nad zříceninami
všech těch aašich snah nad zni
čenou společnou prací mnohých
desítiletí nad zhroucenými našemi
pny nad rozmetenými nadějemi
hade ctí naší národní do kalu
opovržení znovu strženou nad
naší ostudou a hanbou jako lidu
českého před ceiým světem ame
rickým A v společném tom žalu
našem nad novou svou bídou a
ponížením nemáme blaživé útě
chy že bídným Škůdcem naším je
cizinec ale naopak to hrozné
děsné vědomí že za národ sebe
vražedníků opilců zhýralcú a
zločinců až do naprosté otupěle
šti zvrhlých vyhlásili nás před
celou Amerikou naši vlastní sou
rodácí skrývající se 2a jméno
"českého bratrstva'' Věru krás
ní to čeští bratří! My tu po
dlouhá léta se namáháme všemož
nými způsoby abychom správněj
ší lepší pojem vtiskli Americe a
světu o českém národě — a tady
vyskytne se smečka všeho citu i
smyslu prázdných tvorů sám čert
ví jakou náhodou z českých ma
tek se zrodivších aby v inkoustu
lži namočeným pérem napsala
zdrcující pohanu o vlastním náro
dě a zaslala ji nejčelnějším angli
ckým časopisům v zemi z nichž
otištěna kolovala všemi novinami
od Atlantu až ku Tichomoří
Účel jejich — poškoditi dobrou
pověsť amerických Čechů a str
hnout! je v bahno opovržení před
všemi cizinci — - podařil se jim
tedy dokonale a znamenitě A
člověk marně namáhá mysl svou
aby postřehl nějaké pohnutky jež
by aspoB na oko zdánlivě omlou
valy toto jejich zrádné počínání —
tento zločin na vlastní krvi spá
chaný Pohanou a urážkou stra
ny svobodomyslné byl pověstný
leták jejich pokud rozšiřování
jeho obmezeno bylo pouze na
kruhy české ale zločinem se stal
vůči všem americkým Čechům
bez rozdílu jakmile děsně hano
bící obsah jeho v tisku anglickém
se objevil Zločinem pravím
neb následky jeho neobmezí se
jen na naše poškození mravní
ale i hmotné jak brzo Vám do
kážu
Teď však k vůli dalšímu roz
voji a úplnosti mé řeči dovolte
mi r této samovražedné době též
několik slov o tom sebevraždění
jež prý je nám Čechům zrovna
učiněnou lahůdkou- Slyšeli jste
dnes s úst kompetentních výklady
a doklady o tom že nemoc a spo
lečenské 1 hospodářské poměry
často do zoufalství (tedy nemoci)
vebinějící jsou hlavními příčina
mí sebevražd a tedy Žid ni nevěra
ani víra A v těchto případech —
v nemoci a v poměrech spoleČen
sko hospodářských — také víra
od sebevraždy neuchrini Ne
moc nemoci Světící biskup praž
ský jménem Průcha byl zajisté
tiboŽDý pin a přece la ví a jejíž
r rcDca působivost v co :mných
! ' V v Isval nezachránila
ho od sebeuškrcení Naděje na
radosti nebeské ani hrůza před
mukami pekelnými nezadržela
horečně třesoucí se ruku od udě
lání osudné kličky Nezadržela!
Byl chorý V mozku se mu to
jaksi otočilo — a visel visel! A
co jiných kněží hodných lidí
opravdových upřímných hlubo
kých věrců zemřelo rovněž sebe
vraždou! Co pak vlivu hospodářských a
společenských poměrů na samo
vražednictví se týče jenž předchá
zejícími pp řečníky náležitě osvě
tlen byl vzpomínám právě vše
obecně známého úkazu jenž pří
mo způsobem překvapujícím prav
du toho znázorSuje Zajisté
všichni povšimli jste si toho jak
mnoho sebevražd nešťastných
milenců udá se v Čechách Snad
neuplyne týdne aby noviny ne
přinesly o jednom neb více po
dobných smutných případech
zprávu O nevěře ubohých až
do zouíalství vehnaných milujících
srdcí v těchto případech nemůže
býtí ani řeči Jsou to nazvíce
smutně zakončivší románky lásky
našeho českého venkova kde víra
dosud neotřesena svrchovaně
vládne Nejednou se stalo že
samovraždou skončivší milenci
šli napřed k zpovědi a ku svaté
mu přijímání než do hloubi lesa
se uchýlili a společně životy si
vzali A zde v Americe kde to
lik nevěry mezi námi vládne člo
věk za celý dlouhý čas neuslyší o
samovraždě českých milenců tak
Že ani vzpomenou ti si nemůže
zdali případy takové se udály
čili nic Jestli se přihází děje se
to tak řídce že se na to docela
zapomene Nuže proč je to? —
Ci působí ta Amerika tak konej
šivě na zamilovaná srdce že se
ani pro lásku utratiti nedovedou
aneb ta naše mládež neumí tu dost
mocně milovati aby si až zoufa
la? — I umí umí! Kde pak by
České srdce odnaučilo se milovat?
A dívek tu hezkých a hochů švar
ných že až milo Aby tu potom
nebylo lásky — toť by byl zázrak
Dost lásky dost zrovna jako v
Čechách Vroucí a nejvroucnější
upřímné a nejupřímnější obětavé
a nejobětavější — 6lovem lásky
až na smrt dost a dost A proč
se tedy naši milenci nevraždí?
Inu poněvadž se v nejČetnějŠícb
případech mohou za sebe dostati
ať už se svolením anebo nesvole
ním rodičů Není zde těch ne
přestupných překážek co rozdíl
společenského postavení bohat
ství chudoby vojny zaopatření
jež v Čechách milujícím v cestu
se kladou Tam miluje-li bohatá
chudého neb naopak bývá oby
čejný konec samovražda pakli
láska byla ta pravá mocná bytost
celou pronikající a ovládající Zde
dosud díky pokroku a svobodě
rozdílů těch není — a kde by by
ly neplatí neb milující mládež
dovede si už pomoci je-li plno
letá jde za sebe děj se co děj
Často kroků takových proti mou
dré radě zkušených a milujících
rodičů učiněných později lituje
moc lituje — ale nevraždí se pro
lásku nevraždí Jsou to spoleéen-sko-hospodářské
pomlry jei smutný
ten ůkat v Cechách vyvolávají bet
ohledu na panující viru a tde tase
potlačuji bet ohledu na panující ne
víru Neznám případu jenž by
věc o niž se jedná lépe osvětlo
val než tento
Mnoho přičinily též ku četněj
ším sebevraždám jak už na tomto
místě jinými připomenuto kruté
poměry hospodářské po roce 1893
zde zavládnuvší Ty ulehnou
nejvíce na lid přistěhovalý řeči
poměrů a země neznalý Mnohý
ubožák vyprodal tam v Čechách
vše co měl aby stržil na cestu
Snášel všechny nepříjemnosti její
statečně 4 vesele v naději na lep
ší bydlo tu v té Americe Nose
ovesnou polévku v mezipalubí
bolestnou nemocí mořskou sténa
jící ženě těšil ji a těšil jak po
tom až to přestojí bude se mít
dobře co se nají masa koblih a
koláčů A zatím — oh děsno
vzpomíaat! Nebylo práce a ne
bylo Hledal ji a hledal Dnů
přibývalo a bída rostla Bylo jí
více a pronikavější než tam v Če
chách Všechny naděje zhrouce
ny všechny A to temno ciziny
k tomu I kdyby slunce nahoře
svítilo Člověk je nevidí z hluboké
té propasti v níž e octnul a jež
slově cizina Není div že v ta
Lovýcb poměrech mnohá mysl se
zlomí a srdce pukne Není div
že pod hroznou tou tíží se člověk
zblázní a spáše saiuovraidu —
vezme si to co mu bylo nejdraž-
šíbo — Život
Je lží hanebnou lží drzé tvr
zení že my svobodomyslní po
vzbuzujeme ku sebevražd! af
přímo neb nepřímo Koho by
to napadlo? A proč? — My ne
známe jiného života než tento
Proto k němu lnem a lnem s ce
lou duší — s veškerou mocí zá
kona sebezachování jenž všemu
tvorstvu vládne Je-li někomu
drahým nám je nejdražším My
ho chceni a chcem dlouhá co
nejdéle My různíme se od věří
cích jen tím že samovrahy neza
tracujeme a nepohřbíváme jako
vyvrhele za zdí hřbitovní ale že
jich litujeme jako nešťastníků
Ze máme pro ně soucit místo
opovržení Že nepohlížíme na
samovraždu jako na zločin nýbrž
jako na skutek choré mysle ať
původní příčiny byly už jakékoli
Ale tím zajisté samovraždu ne
schvalujeme ani neodporučujeme
— naopak hrozíme se jí a pouhé
na ni pomyšlení děsivým chladem
celou bytost naši prochvívá Sa
movrah nás odstrašuje leká I
nám jako jiným je on tvorem
svrchovaně nežádoucím nemilým
Ušlechtilý soucit lítost není
schválení Pro všechny světy
kdo z nás již tedy vyhlášeni jsme
za národ sebevrahů chtěl by míti
za souseda přítele dělníka za
městnavatele odkupníka (obzvlášť
na úvěr) dodavatele zboží sta
vitele advokáta spolkového bra
tra strávníka neb hosta zetě neb
tchána člověka o němž s určito
stí by se vědělo neb jen předpo
kládalo že toužebně čeká na
vhodnou příležitost aby se mohl
krásně otrávit zastřelit uškrtit
neb utopit? Ano kdo by toužil
po takovém člověku vyhledával s
ním styky chtěl s ním jakýmkoli
způsobem obcovat? Kdo? Za
jisté že nikdo! Každý z nás
hleděl by třeba způsobem co nej
zdvořilejším držeti se hodně da
leko od něho ano co nejdál A
to bychom udělali my co podle
roztomilých našich "českých bra
tří' ' přímo s labužnickou rozkoší
podřezáváme si vlastní krky Vy
střelujeme mozky a probodáváme
srdce Což teprve očekávati se
dá vůči domnělým sebevrahům či
vlastně kandidátům sebevraždy
od lidí již samovraždu za smrtel
ný hřích pokládají — za zločin
vůči bohu i vůči lidem?! — —
Co lze od nich očekávati co? —
Jen si představte co? — A do
těch velikých kruhů amerických
jež takto o samovraždě smýšlí
zanesl se děsivý křik o našem ta
movražedníctvf co národa 'Neo
co cizincům je do toho jak věří
me či nevěříme? To si oni ne
budou pamatovat že jen ti nevě
řící se vraždí A také nám to
nebudou moci vyčisti na čele do
které třídy náležíme neb nemáme
tam napsáno: "já jsem katolík
já protestant já nevěrec" Jim
pro všechnu budoucnost postačí
zví-li že jsme Čechy neb tu
hned si připamatujou: "aha to
jsou ti zuřiví samovrazi tedy pryč
od nich pryč — brrr brrr
brrr! "
Ti lidé co dopustili se hrozné
této křivdy na vlastním národu
sotva asi pochopili celý dosah zla
jimi způsobeného neb k tomuto
vyhlášení nás mezi cizinci za od
strašující národ sebevrahů vyhlá
sili nás jeStě všechny všechny
všechny za opilce zbýralce a až
do otupělosti zvrhlé zločince
Děsné děsné! — A co teď činit a
co doufat? — Škoda rozšířila se
už za všechnu působnost a účin
nost našich indignačních schůzí
I kdyby v každé české osadě jsme
je odbývali neodčiníme škodu
mravnou 1 hmotnou již nám ti
naši "čeští bratří'' způsobili Vez
me to léta a léta ano jestli kdy
vůbec se to zapomene Neb jino
národovci budou si myslet: "idy i
sami o sobi mohou takové tprivy di
svita vysýlat jaci ve skutečnosti
teprve musl být — ano jaclt Jeííl
stokráte horlit' — A vidíte ta
logika jejich bude správnou — V
tom neštěstí a neštěstí to je mu
síme těšiti se jeaom tím že snad
v tom chvatu amerického života
v té neutuchující věčné honbě za
novými a novými úspěchy a ▼ té
pouště každodenních novin a
zpriv se to snad částečně pře
hlédlo a následovně příliš zahub
nou pro nás pozornost nevyvola
lo Rád bych aby tomu tak
bylo rád!
A nuž za jakým účelem všech
no toto zlo bylo spicháno? Co
mu bylo příčinou? Niboženski
agitace — získinf vyznavačů a
Členů církvím protestantským me
zi nimi svobodomyslnými Každé
vyznání každí strana každi or
ganisace mi právo nezadatelné
svaté právo získivatí stoupenců
— ale to díti se musí způsobem
mravným Šlechetným počestným
Tohoto vznešeně lidského a tedy
nad i též křesťanského pravidla
naši evanděličtí rodáci rozhodně
nedbalí Ale co to pravím: ''naši
evanděličtí rodáci" Vždyť ti
ubozí praví šlechetní staří evan
děliči Čeští — ' ti přímí potomko
vé našich slavných otci ti trpite
lové a psanci za svou víru ti
stateční osvícení rázovití vlasten
ci čeští k nimž vzdor růzností v
náhledech my svobodomyslní
vždy s úctou a láskou hleděli —
ti evandčlíci čeští tuto zradu na
národu svém nespáchali a spá
cbati nemohli Žili mezi námi a
s námi v míru a svornosti po
dlouhá dlouhá léta Ale jsou to
ti sprostí chlebaři ta sebranka se
všech stran sehnaná z katolíků i
ze svobodomyslných lenochů kte
ří nemčvše dost statečnosti ji
ným způsobem počestným a uži
tečným výživu si dobývati zapro
dali se do služeb cizích a zavě
sivše se na poctivé krky našich
starých evandelíků rajtují na nich
a po příkladu pověstných dragou
nů Lichtensteinských kletbou a
hanobením hnáti nás usilují do
kostelů protestantských jako tito
druhdy evandělíky české do ko
stelů katolických honívali Ano
ne naši staří poctiví šlechetní
evandělíci čeští ale ti protestanti
ode včíra ti novopečení evandě
líci jimž o peníze a postavení o
hodně peněz a dobré postaveni se
jedná a to stokráte více nežli o
viru jsou ti praví a jediní hano
bitelé lidu českého to jsou ti Ji
dášové naši Ano horší neli
Jidášové! Neboť Jidáš jak se
praví zradil Ježíše nejen k vůli
těm třiceti stříbrným co obdržel
ale také a to hlavně ze žárlivosti
Miloval prý vášnivě Máří Magda
lenu kdežto tato zase dávala
přednost Ježíšovi Ale naši Jidá
šové zradili nás do hanby a ostu
dy před celou americkou veřejno
stí vydali jenom za těch třicet
stříbrných a nemají tolik kajícné
ho citu tolik lidské vznešenosti
v sobě aby po spáchané zradě šli
a oběsili se — jako učinil Jidáš
Oh vy nemilí novopečení pro
testanté čeští takovýmto způso
bem noví vyznavači a stoupenci
se nezískávají! Vy jste se ukva
pili moc ukvapili Přílišnou hor
livostí svou pakli vůbec vámi
spáchaný zločin na českém lidu
horlivostí zváti lze dali jste na
jevo že nejedná se Vám o spásu
našich duší — ale o vypasení na
šich zahrad a rolí Ne o svědo
mí ale o kapsu naši se vám jedná
A kdyby i snahy vaše byly upřím
né iako nejsou co žádáte od nás
svobodomyslných? Či máme snad
vrátiti se zase do lůna různých
církvi z něhož vyvedlo nás zářící
a mocné světlo volných duchů
nesmrtelných myslitelů a učenců
našeho i jiných národů? Máme
opět spoutati ducha sotva uvolně
ného a místo rozletu ku jasným
sluncím lidského vědění a poznání
ušlechtilého myšlení a cítění za-
lézti zase pod hustý tmavý pří
krov ducha vížících všelijakých
pitomých dogmat? Ci jest veli
kým zákonem světa jiti nazpět
míst ku předu? — Vždyť i ten váš
osobní bůh je-li skutečně vládcem
všehomíra musel by nás zatratit
kdybychom zradili odvěký jeho
pořád?! a místo pokroku na dráze
námi nastoupené — dráze volnosti
a vědění — učinil ústup do ducha
věků minulých — pověry a před
sudků Ano zatratit! Neb co
dobrého je ve víře křesťanské žije
v nás jako ztělesněni světová
mravouka i bez chrimu a církví
A co hodno věřiti jest dobrým
lidem věříme též Naše víra ve
vznešené a dobré je mocnější a
pronikavější vaší My nejsme
cevěrci To jméno pio nis je
nepřípadné a falešné My věříme
ano my věříme! Věříme ve věčný
zdroj dobra a krišna v tu nezná
mou všudepřítomnou a ve všem
působící duchovní moc vesmíru
z níž prýští a v duše naše se vlévá
úcta a jáska pro vše dobré krásné
a vznešené jakmile jen pomocí
našeho duchovního rozvoje naučí
me se to poznivati a cbápatL My
věříme v mocnost zákonů přírody
a ve spravedlnost z ní plynoucí
nestartjíce se při tom o rozluštění
věčně tajemné záhady o jejím pů
vodu neb všechny pokusy až do
sud vedly ku větší tmě a porobě
My věříme že dobré se odměfiuje
a zlé tresce už zde na zemi dříve
či později My věříme v ideál
lidskosti — v bytost v raci člově
Censkýcb mohutností dokonalou
My věříme v lidský pokrok ne
soucí se za dosažením této doko
nalosti kteráž bude nejvyšší mí
rou Štěstí v tomto nim dosud
jedině známém pozemském životě
Za to příčinou věříme mocně a
pronikavě ve účinnost neobmeze
né lidské bádavosti vědění a umě
ní L j souhrne v osvětu či vzdě
lanost My věříme v lidskou
rovnost ne teprvé až po smrti v
nebí neb v pekle ' ale už zde na
zemi a žádáme proto stejná práva
a stejné příležitosti ku výživě a
štěstí pro všechny lidi bez rozdílu
My věříme v povšechnou svobodu
co strážkyni rovných práv a moc
nou pružinu spásonosných pokro
ků My věříme v stejnou důleži
tost rozumové jakož i citové strán
ky člověka a žádáme pro obé
stejný rozvoj a horlivou péči My
věříme ve všechna přikázání nej
vyšší mravnosti kteráž je všelid
skou a nenáleží v celku žádnému
náboženství ani plemenu My
věříme že máme milovati blížufho
svého jako sebe samého My vě
říme že nemáme činiti jiným co
sami nechceme aby oni činili nám
My věříme Že máme ctíti rodiče
své a sice nejen proto abychom
dlouho živi byli na zemi ale proto
že jest to samo v sobě krásné a že
si přejeme aby i nám dostalo se
úcty našich dětí a všem budoucím
My věříme že nejvyšší povinností
rodičů je náležitá péče o jejich
dítky jichž vzorná výchova podři
zuje si vše jiné a žádá od nich
každou oběť My věříme že sva
tou povinností každého je dle nej
lepší možnosti pečovati o blaho
svých spoluobčanů — obcevlasti
člověčenstva My věříme že osob
ní zájmy své má každý jednotlivec
radostně obětovati pro dobro cel
ku kdykoli potřeba toho žádá
My věříme že nemáme lhát i po
mlouvati krásti loupiti vražditi
ani smilniti Neboť vše to vede
k zlému My věříme že nemáme
žádati manželky bližního svého a
k vůli rovnoprávnosti pohlaví
také ne manžela blíženky či sou
sedky své My věříme na konec
že každé zlo samo se tresce v
prvním neb desátém neb ve všech
pokoleních dokud nedošlo nápra
vy a usmíření a že každý darebák
byť sebe déle maskou nevinnosti
tvář svou zakrýval bude jednou v
hanebnostech svých odhalen a po
zásluze souzen a odsouzen
Ano v tohle všechno my "ne
včrci věříme a v mnoho jiných
krásných ponaučení a pravidel pro
život A věříme v to s celou duší
svou Co tedy pro bůh chcete
na nás vy roztomilí čeští bratří
ještě napravovati? Co? Či není
spíše na čase abyste v tom ohledu
pozornost svou na vlastní řady
obrátili?
Ale když prý ta naše svobodo
myslnost ta naše "nevěřící víra"
není ani českou nýbrž Ingersol
lovskou Papouškujeme prý se
po tomto cizinci I vy lidé měl
kých vědomostí! Dříve než-li
slyšeli jsme jméno Ingersoll byli
jsme svobodomyslnými Matka
nebyla ho ještě zrodila když volný
duch utěšeně klíčiti začal v mysli
české už tam ve vlasti Celé naše
znovuzrození co národa dýše
volností Nepohodlnost tíha
škodlivost církevních pout dávno
byla pociťována přednějšími muži
našimi A nemohlo ani býti jinak
Jakmile promluvil duch našich
dějin volnst vyklíčiti musela V
massách lidu uvolněny ouvazky
církevní v značné míře historický
mi romány Herlošovými: Žižkou
Posledním Táboritou atd Sám
vzpomínám vlivu jaký měly na
mne A potom ta celá řada spisů
a děl svobodomyslných spisovate
lů našich Uvádím jen tak zběžně
dr Auguatýna Smetanu kněze z
církve vyobcovaného nezapome
nutelného našeho Havlíčka Má
chu Kodyma Jahna Hálka Ne
rudu Baráka ano Baráka a jeho
"Svobodu'' sokoly Fuegnera a
Tyrše Světlou a Podlipskou z
novějších Jaroslava Vrchlického a
Svatopluka Čecha A co jiných
už před nimi a vedle nich vycho
vávalo ducha volnosti v lidu če
ském! Co víc a více uvolBovali
ho od svazků a pout církevních I
Tisícové a tisícové nás přineslo
sebou do této země nadobro zlo
menou aneb nalomenou : starou
víru a cbladnost k církvím což
obé pod americkým sluncem vol
nosti vyspělo a vyzrálo v naši
stávající svobodomyslnost naši
nezávislost od církví A tu nalezl
jsem zde už před dvaatřiceti lety
to jest mnohem mnohem dříve
než v kterýchkoli novinách česko
amerických objevilo e jméno In
gersollovo Ano naše svobodo
myslnost je Česká pokud vůbec
jakékoli duchovní osvětové hnutí
národním býti může Předáci naši
pojali ducha toho v sebe z velikých
zdrojů všelidského vědění a mou
drosti česky ho obdrodili a nám
vštípili U nis jeví se těmitéž
známkami národní zvláštnosti jako
vždycky se jevíval Je to tentýž
český duch co do temna středově
ko první vrbnnl světla paprsky a
celý národ nadchnul v boj za
svobodu ducha i těla tentýž duch
co ve skutečnosti ač nepřímo dal
svít reformaci a tím jako příval
mocným úderem otevřel brány no
vověké vzdělanosti Ano tentýž
duch tentýž duch!
A na nás nyní jest milí rodáci
svobodomyslní abychom vedli jej
dále na cestě pokroku povznášeli
a zdokonalovali ho Neb jen tím
ušetříme si v budoucnosti podob
ných nepřljemnosjt jako je ta jež
dnes dohromady nás svolala a po
stavíme hráze těm slepým krtkům
aby půdu naši dále poškozovat!
nemohli Neb chuť jejich dosud
nepřestala a je-li pravdou co mi
praveno že tento arcikrtek ve
svém Časopise napsal že strašiti
nás bude ještě z hrobu tedy tak
brzo nepřestane A proto musí
me být na stráži My zavinili
mnoho svou velkou netečností a
nesjednoceností obzvláště v po
sledních letech Tato ztrnulost v'
našich řadách dodala jim odvahy
že se odvážili podežírat kořínky
naší existence a poněvadž nešlo
jim to dost čerstva chtěli pomocí
americké veřejnosti církvím pří
znivé vyvrátiti celou půdu rázem
k čemuž ani zrádcovství se neští
tili Ano my svobodomyslní 0
stali stát na půl cestě a chceme
li aby duch náš se udržel a ma
jetkem i potomků našich se stal
musíme dílo započaté dokonat a
nelekat se práce ani obětí jež si
to vyžádá Doposud schází nám
nejen tělesná ale i duchovní jed
nota Musíme tedy zorganisovati
se na podkladě jakéhosi progra
mu a projevu duchovního Musí
me sděliti si své ideály a vytknou
ti svoje cíle Musíme pracovat
soustavně a uvědoměle Musíme
pečovat o rozvoj své literatury
Musíme se scházet poučovat a
posilovat Musíme pečovat i o
duševní potřeby svoje toho co
srdce si žádá v duchu svobodo
myslném a dle nejlepší možnosti
své Celkem musíme na duchov
ním stanovisku svém pevně se
založiti a ve všech směrech roz
vinouti tak aby život náš posky
toval obraz veskrze dodělaný a
sám o sobě stojící obraz celých
pravých svobodomyslníkú
A když odsud zasazena byla ta
nejkrutější rána lidu našemu když
ty osvícené a druhdy nejiepŠÍ po
věsti těšící se Cedar Rapidse ří
zením ďáblovým staly se domovem
nejhorších národních Škůdcůbylo
by věru záhodno kdyby v brzké
době za zlořečeným letáken "ne
českých bratří'' následoval leták
poctivých a upřímných národovců
cedar-rapidských vyzývající všech
ny Čech) svobodomyslné po celé
Americe ku nové vydatnější usi
lovnější a vytrvalejší činnosti
Věru byl bych rád kdyby tento
můj poslední americký domoV
neb teď UŽ domova nemám tímto
nad jiné vydatnějším způsobem
jméno své očistil od té špíny ne
čistým bratrstvem na něho nahá
zené a záslužným se stal o nový
lepší dokonalejší život všeho svo
bodomyslného češstva americké
ho Ano srdečně rád!
Pofcled' do svého zrcadla
TOU jbkma ofl dnroajtMoa iftUaUdk?
Tfimitn!itTuf Tato rtbnoat H MHiW
doarifca atorL Tiill ona aehiil at akata
tUj bIm v aapolidka v ílatlnktairt
kfea tatfojtea ZdnW auajtraUal
MMIMltMMUnMk
McELREE'S
fi!~_ n~_i)
umu ci uuruui
Aaí aaay kitaW a adrartf OmMMí
laika kolaatt aokal ktar ay aa aavj
haJO Oaa )Mt f rjMufid Ta aaa
m Smi spi pud auayfiajlal ta
k V kaUi aokaaai taM V Sam-
Ma HvaM aaa pflaaaa aáravt afla a atfaal —
Maji tlJS a prodáTaít UM sak tfrattl-
Mái "TW ChatUacoga MaBalaa (
aaHaannpTaaa"
(ST íaeká Btacl WU aa aa&a aa
amn#
Pm Bozziu urrisi
amf :— "Bjla taa a ariaMaiari ataaMitaail
trtaaaa atraňfal aoWrtnl Mat a aad Tlak
arla Jm tplml Tjfcojaaa Vbaaj af Ci
Pánam uradnikOm spolkO
Čřrtní (obchodní! knihy jako Ld?
?r Joiirnt denní knihy a j" -d
v
i
i v
i