Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (Nov. 7, 1899)
Pokrok ŽApadu 4 Pokrok Západu 8BMI WEEKtr ED1T10N "Pabliabad by National Prictlag- Co 309-11 So Uth Bt — Tl 1008 RutsMctloa ty ni - $250 per yur VychéEi každé AUti a pátek Vydává - - Hárodni Tiskánu SQQ-SUJIžiilHut-TttcfoalOOS jtidíci redaktor: j Rosický Předplatná i ' V místi s dodávkou ao domu bes přílohy ! S přílohou SS80 Poltou pro Spojení Státy a Kanadu be Knihovny Aaierické Knihovnou Amerlakou Do Čech bes přílohy H přílohou - T480 Kaidy předpUtiteloprávnén Jekpremll Ohlášky ftroW a rhtnt ohlášky uTeřeJInlem ponae £n kdyi penise k objednávce pflloáeoy Jeoa i drobné oblilky obyeejná velkosti nepra' %huji i palec títárne 76 cent sa třikrát aa iOaná ohlášeni blahopřáni ámrtí a Jiná me 1100 tři palce xa kaíde uveřejněni Nechť k 'f proto prlloU objednárc tolik peněz Jak velkou ohlášku mltl il přete Ceny ohláíek na delli duba oxnáml ie ochotni na požádáni :(- Zaailkr paaai Wro nejbetpecnejti kdvl ae koupi na poltí neb cpresau "Money Order" a tý nám m caile Tti t rerMtcovanem dopise aneb po akáakou bankovní jeat sáailka Jista Kdo chce platili "ebeekem ' na bank nechť aalle o eento vice proto ie tolik musíme platit banka sa kolekel aneb ať koupi sinán ku (draft) na Omabu Chicago neb New York na listi drobní cb penis plijnieaie tet 1 1- a akcentová kolkr Vlechny aásUky nechť Jtou aaaláur pod jednoducho adresou pouse tak- Pokrok Západu Omaha Neb Dnes dokáži naší krajané u vo lebního osudí má-li u nich cenu národní čest aneb Čechy urážející Rosewater! ŽÁDATI NA FILIPÍNSKÝCH MNIŠÍCHi aby vystříhali se politických agi taci a žádati chicagské benedikti ny aby mluvili neb psali pravdu jest čirou nemožností Ztrátu anglických dél u Lady smithu zavinili mezkové a ztrátu bitvy vrchní velitel gen White Jest tudíž samozřejoiože hlavními činiteli v této bitvě byli mezkové a velitel jejich Princezna : Štěpánka zřekla sa sBatku se svým milencem aby ne musela se zříci nároků na rakou ský dvůr A má pravdu! Mile nec jí neuteče a roční důchod od rakouského dvora jest přece cen- něišL než orázdnv a bezvýznamný titul zákonité manželky Manželka Aguinaldova povila chlapečka jemuž otec dal jméno George Washington Aguinaldo Jest to sice hezké "a významné jméno avšak bude-li mladý Agui naldo zemi své tím čím byl ueorge Washington Americe Dy lo by nejlépe kdyby nynější vod ce povstalecký složil zbraů a pře nechal ' vydobytí neodvislosti své mu synovi až tento doroste Pak ' bylo by aspoS vítězství Filipínců jisté Ruku v ruce muže kráčeti naše vláda s vládou anglickou v nyněj Si době Kdežto vláda anglická používá v jižní Africe proti Boe rům výbušné látky jménem lyddit jejíž účinky jsou přímo hrozné snaží se naše vláda v tomto ohledu výrovo ati se Anglii neboť staví velkou továrnu na vyrábění thori- tu jehož používáno bude proti Filipíncům Thorit jest látka vý bušná jež způsobiti má zkázu v řadách vojska filipínského které bylo svého času tak bláhové že pomáhalo Američanům potfrati Spaněly Čiů čertu dobře peklem se ti odměnil ťRÍTOMNÁ VÁLKA MEZI ANGLII A Trans vaalem na jedné straně a mezí Spojenými Státy a Filipínci na straně druhé podává nám o- pět jeden důkaz že hrozné vra ždění mladého a statného lidu děje se vždycky na podnět pouze několika jednotlivců-boháčů kteří dovedou rozeštvati lid jen aby mohli dále hromaditi své miliony V jižní Africe jest to bohatý do brodruh Cecil Rhode a ministr anglických kolonií Josef Cbam berlain kteří mají za miliony ma jetku v této cemv jež chtějí ještě vyvoláním války cdvojnásobiti v druhém případě jsoo to američtí kapitalisté kteří na Filipínách -chtějí dosiá různé výsady aby mohli tamní lid dle libosti vykoři stitL A lid americký i lid angli cký pod královnou Vikoo ochotně vysýlá zdravé syny své aa bojiště aby tam k vůli ní kolika nenasyt ným boháčům vykrváceli a při tom jjeXtě jásá fe činí Uk pro vlast! Viru smutný úkaz u dvou nej n£ZÍMmltZkb a nejsvobodnějlfch lirodS aa svitě! A přece zvlá- P-% s'a umí mi tul rtilrnti WM w m — — — - - — — — — ti rtl j2 melno tomuto ptolévá ti Ijti t lzLú tixea přítrž xbraB f xiltÍ2 jehol Neoprávoéné stesky Ve strojnictví učinila doba ny nější pokrok největší Nové vy nálezy strojů se množí a všecky mají za účel zjednoduŠiti urychlili a zlaciniti výrobu Tohoto po kroku se mnozí lekají spatřujíce v tom úpadek nejen tříd dělni ckých ale i celého člověčenstva Každý nový stroj zbaví jistý počet lidí výživy a když to tak půjde dále bude prý polovička lidí zby tečnou na světě Při tom se zapomíná že dělníci jsou také spotřebovateli a je-li výrobek některý zlaciněn že dělník má z toho prospěch Vy rábění nových strojů pak vyžaduje také síly dělnické a jestliže na jedné straně nový stroj zbaví několik lidí zaměstnání poskytne ho opět na jiné straně jeho vý roba Chceme-li o strojích a jejich následcích rozumně uvažovati vmysleme se do dob minulých kde strojů nebylo Vše se konalo prací ruční zdlouhavě draze a přece ti kteří vyráběli žili daleko hůře než nynějSí vyrabitelé Když vynalezen byl stroj na spřádání a tkaní vláknin povstaly bouře děl nické a všude se vedl nářek že tkalci a soukenníci musejí hlady zahynouti Ale nezahynuli ba naopak žijí daleko lépe než tehdy když rukou pletli a tkali Započaly se stavětí železnice a tu se opět rozléhal nářek rolníků a vozků že nebude koní potřeba že budou laciní a jak vozkům tak rolníkům že tím bude na obživě ublíženo Zatím ale se dráhy množí dále chov koní také kdež to vozkové i rolníci mají daleko lepší obživu než tehdy kdy že leznic nebylo Když se roznesla zpráva po světě že vynalezen byl šicí stroj tu nastal opět nářek všeobecný že krejčí a Švadleny budou míti po obživě Dnes se stěží nalezne domácnost v níž by šicího stroje nebylo a přece mají krejčí a Sva dleny daleko lepší postavení než tehdy kdy Sici stroje známy ne byly A tak proberme stroje jeden po druhém vždy dospějeme k závěrku že vynálezem jeho se stav dělnictva a Člověčenstva vů bec nejen nezhoršil ale zlepšil Nyní porovnejme stav lida v době minulé a" přítomné Vezmě me rolníka jak to u něho vypa dalo ještě před 50 léty a jak nyní Obydlí byla nízká nezdravá Často bez podlahy a s málo okny Oděv hrubý domácně vyrobený taktéž nábytek a vše ostatní I hodiny byly tu vzácností a jiných potřeb pro domácnost se neznalo Po tráva byla taktéž chudá jen co dům dal a práce téměř bez po čátku a bez konce Vejděme nyní do obydlí rolníka co tu spatříme věcí o nichž se starým ani ne zdálo Rolník dnes nejen že žije bydlí a šatí se daleko lépe než jeho otec před 50 léty ale on má množství předmětů luxusních jež mu laciná výroba strojní ku po žitku předložila Dnes již nejí celá rodina z jedné mísy nýbrž hospodyně předloží každému talíř ba i dva nůž i vidličku na stole pak jsou i jiné přístroje jídelní Vkusné obrazy sošky knihy hu dební nástroje a jiné předměty luxusní zhusta krášlí domácnost rolnickou Bylo by to vše možné bez výroby strojní bez pokroku v oboru technické výioby? Porovnáme-li takto i život ve škerého lidu pracujícího shledá me všude tytéž poměry jako u rolnictva ne-h lepší Doba pra covná jest všude zkrácena tak že nyní již nenalezneme dělníky pra cující 12 — 16 hodin Co bývalo dříve přístupno jen pánům může si nyní zaopatřiti 1 re 1 nik a dělník Uvažme jen mnoho-li rolníků a dělníků před 50 roky čtlo časopi sy a knihy Modlitby kancioná ly kramářské písničky kalendáře a nějaká ta pohádka to bylo vše co se tehdy čítalo Dnes však nalezneme málo obci i v Cechách ▼ nichž by se neodbíralo několik časopisů a kdež by nebyla aspofi jedna knihovna To jsoo pokro ky docílené rozmnoženou strojní výrobou na nil si mnozí naříkají Není pochybnosti že každý nový stroj zbaví několik lidí prá ce ale jen na krátko Lidé ti se v brzku - chopf něčeho jiného a jsou živi zase a zhusta i lépe než při dřívějším zaměatnáni Kdyby bylo pravdou le stroje vytlačují lidi t práce trvale muselo by již nyní býti více nei polovina v leho děloictva bez výživy Vždyť ně který stroj jednou lilou lidskou vytlačí to— ao i více dělníka z rrlce V slkteréa chorá tyl by tedy na jednoho dělníka za městnaného jich muselo 99 zahá leti Že tomu není tak to vidi každý a následovně se oni dělníci vrhli na jiný obor práce nebo rozmnožená výroba i těm s po čátku vyhoštěným práci a výdělek zaopatřila " Přirozeným během se vše regu luje samo v čemž je však třeba aby pokročilá věda byla nápo mocna Tu pak jest nejvíce na místě zkrácení doby pracovně Již ve všech státech civilizova ných bylo zákony provedeno zkrá cení doby pracovně Dítky ' do 14 let stáří nejsou snad již v Žád né zemi zaměstnány ženská práce jest obmezena a v mnoha zemích již i na zkrácení doby pracovně pro muže se zákonitě působí Více však než zákjn docílily jed noty dělnické které zkrátily dobu pracovnou na 8—9 hodin denně Však již ani při rolnictví není v obyčeji pracovati tak dlouho jako se druhdy pracovávalo Tím se odpomáhá zlu povstalému techni čitými vynálezy a tak se člověčen stvu na místě hůře vede stále lépe Vynálezy v oboru průmyslo vém naučily i ty nejnižší třídy lidu znátt množství nových po třeb čímž požadavky jeho sé zvý šily Toto rozmnožení požádav ků činí lid nespokojeným a tak jej žene v před Vyšší požadavky vyžadují větší výdělek a když toho není cítí se každý nanejvýše ne šťastným poněvadž si nemůže zaopatřiti vše to co mu prúmys takřka až před ústa přinesl Proto ten nářek na vynálezy na roz množováaí strojů a na bídu toho plynoucí Kdo má schop nosti aby se spokojil tím čím jeho otec uspokojen býval nejen že žije v blahobytu on se stává zámožným Kdyby le všichni lidé chtěli spořivě žiti a spokojiti se s potřebami let minulých pak teprve by bylo zle Pak by vý robky sebe lacinější nedošly od bytu továrny by se musely zastá viti a tu se objevil přebytek lidu pracujícího jak se to nyní již stává v dobách krisí obchodních Hubování na stroje a naříkání na tu bídu již působí nemá pod státy Tu jest více na místě prá ce na odstranění zlých následkd z rozmnožování výroby plynoucích a na rozšíření výhod její na vše chen lid výrobou se zabývající Srozumitelněji řečeno jest třeba dbáti o zkrácení doby pracovně a o zvýšení mzdy Čehož lze nejlépe dosíci orgamsací lidu pracujícího Zpráva komise vyíttfujlct pomlry na Filipínách Komise která byla minulého roku vyslána presidentem na Fill piny ku prozkoumání tamních po měrů sešla se minulého týdne ve Washingtonu Nejprvé se uradi la že veškeré své jednání podrží v tajnosti pokud nebude míti zprávu svou úplně vypracovanou nyní však úmysl svůj změnila Vydala totiž jen zprávu předběž nou stručnou v níž zběžně líčí události před vypuknutím nepřá telství mezi Filipínci a Američany jakož t po jeho započetí Na konci pak podává náhled že Fili pínci nejsou schopni sami si vlád nouti a vysvětluje smlouvu uza vřenou se sultánem souostroví Sulu Zpráva komise pojednává nej prvé o povstání proti vládě Špa nělské v letech dřívějších kde Filipínci nežádali o samostatnost nýbrž jen o vyhnáni mnichů ze země Povstání první bylo uti šeno sliby vlády španělské které však nebyly nikdy dodrženy Na papíře měli Filipínci všecky mož né svobody ve skutečnosti však vládl guvernér na ostrovech úplně despoticky - Při povstání roku 1896 sestavili Filipínci četné sbory ale beze zbraní neb měli jen asi 800 roč nic Spanělové vědouce že by potřebovali asi 100000 mužů voj ska k jeho potlačení započali vy jednávat! a slíbili Filipíncům za stoupení v kortezích vyveŽení mnichů ze země a povolení svo body shromažďovací 1 i tisková Mimo to slíbil gen Rivera vypla tili Aguinaldovi a jeho důstojní kům 3000000 mexických dollarů v Hong Kongo KdyŽ se tam však dostavili nabízeno jim bylo jen faooooo další 1 200000 le jim budou vyplaceny až povstalci složí zbraně- Podroínkv tv bvlv odmítnuty a Španělové řádili dále odpravivSe v Lf anile samá ati 2 00 mala v krátké době Ostatxl Ci tli acrly -iodrTy trJ Když nastala válka se Spoj Státy vyzýval guvernér Augustin Filipínce ku pomoci slibuje jim za to samosprávu avšak ti mu více nevěřili Následovalo zni čení španělského loďstva v zálivu manilském načež Aguinaldo při jel do Cavite na americkém parní ku McCullogh s 13 muži svého Štábu 29 května se představil adm Dewey-ovi na Olympii kdež obdržel svolení k organisování povstání v okolí Manily aby tím Američané byli sesíleni a Španělé oslabeni Při té příležitosti však nebyla učiněna žádná smlouva s Aguinaldem aniž slíbena samo statnost Filipíncům V dalším průběhu zmiSuje se zpráva komise o událostech okolí Manily a jak Aguinaldo na žádost gen Andersooa odtáhl s povstalci od Cavite k Baccoru Tu teprve dospěl k myšlénce do moženf se samostatnosti za kte rýmžto účelem vydal první provo láni k národu Chtěl již na Ame ričany udeřiti když vysazovali vojsko v Paranague byl však od úmyslu toho zdržen nedostatkem zbraně a střeliva Od té doby panovala nedůvěra mezi Američa ny a Filipínci která nepřipouštěla svorného spolupůsobení obou vojsk naproti Španělům Dále zpráva poukazuje na to že Aguinaldo Žádal o dovolení aby směl Manilu vypleniti a zmec niti se zbraní španělských Fili pínci byli organisování v kluby a v Manile se vyráběly velké nože pro povstalce ve všech dílnách To vše nasvědčuje že se Aguinal do chystal na Američany a proto se nepotkal ani pokus gen Mer ritta s úspěchem aby se s Agui naldem dohodl o příštím osudu Filipín Komise ve zprávě své dále uvádí že Aguinaldo byl odhodlán k boji s Američany hned jak voje americké byly vysazovány na břeh a k vypuknutí nepřátelství došlo 4 února Žádal o samostatnost Filipín ještě i po uzavření smlou vy se Španělskem a tak došlo ko nečně k zjevnému nepřátelství Vojsko naše bylo napadeno a tu nezbývalo než buď ustoupitinebo se brániti Žádný Američan by neschválil vydání Manily povstal cům a naší povinností bylo odra zíti násilí násilím' Ať jé budoucí osud Filipín jakýkoliv nám ne zbývá jiného než válka pokud nebudou povstalci úplně pokořeni Od vítězství Deweyova nebylo příhodné chvíle abychom byli se ctí mohli odtábnouti z Filipín Vkle zpráva pojednává o po měrech jaké komise nalezla Manile a na ostrovech při svém příchodu Město bylo spustoŠeno požáry na denním pořádku mno ho domorodců opustilo město mnoho jicn bylo v domech po vražděno Obchod byl zastaven na všech stranách povstalci ob klopovali naše voje a rachot ruč nic se stále ozýval v okolí Fili pinči nám přátelští se obávali úkladného zavraždění tak že jen málo domorodců mělo odvahu veřejně se přihlásili k Američa nům Když komise vydala první pro volání k lidu nevěřil mu avšak když bylo započato s organisací úřadů z domorodého obyvatelstva počala se vraceti důvěra a s ní i lid který město dříve opustil Povstání se účastnili jen Tagalové a to ani ne všichni I v blízkém okolí Manily bylo mnoho lidu hlavně zámožnějšího a vzdělaněj šího který se povstání neúčastnil Na ostatních ostrovech archipela gu se chovalo obyvatelstvo klidně a jen tam se chystalo k odporu proti Američanům kde je k tomu donucovali Tagalové Tak zvaná vláda filipínská má jen účel ten aby na lidu vynuco vala poplatky na vedení války z nichž se vůdcové obohacují V některých provinciích panuji zlo řády horší než za doby vlády Španělské a četné Žádosti o ochra nu byly dodány americké správě vojenské do Manily Povstalci vypravají obyvatelstvu v severním Luzonu straSné povídačky o ukrut nostech jaké páSí američtí vojáci na lidu domorodém To účinkuje sice na krátko ale brzy se obrátí naproti rozSiřovatelům pověstí oněch samým ' Kdyi se komise vracela z Fili pín bylo ji domácí Obyvatelstvo většinoij átpCt ve svých vesničkách opravujíc shořené chýle a vzdělá vajíc opuštěná role- Obecní úřa dy byly vSude zavedeny a chráně ny natím vojskem' čehož nikdy dříve Tajaloré neměli Vybírání válečné daně a rekruta pro po vstale csv otcích tUb j J oadiíi kou Tak byly zavedeny obecní úřady v Baccoru Imusu Para naque a Las Pinas a všude se osvědčily v S počátku lid ten nevěděl kte rak si má počínati o volbách obt-cních a musel býti poučován od Američanů Zvolení úředníci pak také nevěděli kterak si počí nati mají Tu je třeba prováděti dozor nad správami obecními než se lid naučí vésti si své záležitosti sám ' KdyŽ komise opouštěla Manilu bylo tam již vše změněno - Ob chod byl v plném proudu a ulice jen se hemžily lidem Silný sbor domorodé policie udržoval pořá dek a ve veřejných Školách se na lézalo asi 6000 dětí které se učily také řeči anglické A jak se změnilo smýšlení Tagalů ve prospěch Američanů o tom svěd ií mnoho různých úkazů O ostatních ostrovech dí ko mise že nikde nebylo povstání žádného vyjma na Panay kdež bylo však způsobeno Tagaly jež lid tamní nenávidí Na ostrově Mindanao může 200 amerických vojáků zavěsti rychle všeobecný pořádek S válečnými Moory bylo učiněno dohodnutí a ostrov Negros vztýčil americký prapor sorgaaisovav své obce po způsobu americkém zvolil si i kongres Lidé tamní chtějí si sé záležitosti sami spravovati a požádali jen o praper vojska které by udržovalo pohorské hordy fanatické na úzdě Vojsko tam bylo vysláno avšak osvědčilo se že lid nedovede si sám vládnouti neboť úředníci tamní jsou více lidem nenáviděni než vojínové američtí Proto se tam zavedla americká dohlídka nad domácími úřady což zjednalo nejlepší pořádek jaký tam kdy panoval Z toho soudí komise že na Filipínách musí býti všude zavedena vláda podobná aby do mácí úřady kontrolovala a lid ku samosprávě připravovala ' Příčinou nynějšího povstání není snaha o nabytí svobody nýbrž choutka panovačná a de spotická Národ americký může býti ujištěn že nebylo nic opo menuto od komise co by vedlo ku smírnému zakončení boje avšak povstalci veškeré návrhy mírné odmítli Komise tvrdí Že samosprávě na Filipínách největší překážkou bude různost kmenů a jazyků jakož i veliký rozdíl u vzdělanosti obyvatelstva tamního Schopnost jeho jest veliká ale jen u málo jednotlivců vyvinutá Teprve vzdělání národů těch vyvine u nich vlastnosti vhodné k samo správě a do té doby musejí zůstali pod dohledem a vůdcovstvím ji ného vzdělanějšího národa Kdy by nyní národ americký zanechal Filipínce samé sobě nastalo by tam všeobecné bezvládí které by brzo vyvolalo nutnost zakročení některého vzdělaného národa To uznávají všichni vzdělaní Fili pínci ano i povstalci sami neboť žádají americký protektorát ale takový který by jim přenechal všecky příjmy a nám jen výdaje a zodpovědnost Ve zprávě komise jest též po chvalná zmínka o vojsku ameri ckém a jeho statečnosti Zprávy o znesvěcování kostelů vraždění zajatých povstalců a jiných haneb nostech prohlašuje komise za úplně nepravé Pakliže se ně který vojín americký dopustil nějakého nečestného činu byl vždy od důstojníků přísně potre stán A Filipínci nebyli ani za střeleni tehdy když zatčeni byli co zvědové f Ku konci zprávy popisuje ko mise ostrovy jejich bohatství půdy krásu přírody a důležité geografické položeni Ostrovy ty se brzy stanou střediskem obcho du mezi Amerikou Asií a Austrá lií Naše ochrana poskytnutá obyvatelstvu ostrovů brzy tam docílí všeobecný blahobyt a po krok Až - pak vzdělanost tam zevšeobecní národ pod vedením americkým se 'stane schopným samosprávy pak bude také ame ričtějším ' nei Američané sami Toto jest stručný smysl zprávy která má býti předložena kongre su a jest podepsána: J G Schur manem Georgem Deweyem Chas Denbym a Dean C Worcesterem Vál lékárník měl sa kaidoti lábev CbambtrUlďa Coach Beaiedy a vrátí kaidétaa paoíu kdo by twbýl spoko jen po rjaiitl dvou třetí a obsahá Jeat to Mjleptt Uk na sviti proti ebřípee kaslt oaattmof křápo a ěar kalit a Jeat pHjeasaf a bssstěoý kailváaf Zabráaf toata ak aasta smí pfotlo v táttit pila ' RadTliee! aa Ka&ovan Asn NEBRASKA' — V Creightonu se postřelil I4letý synek SaleŮv a kule mu uvízla v kyčli již lékaři nalézti nemohou Sotva prý životem vy vázne - 'ví — West Point Democrat vydal v předminulém týdnu pamětní vy dání na pěkném papíře a s mno ho vyobrazeními závodů i občanů tamějších 1 — 'Babička' Aksamitovámatka starých všeobecně vážených osad níků salinských uložena byla mi nulý týden k věčnému odpočinku Dožila se pěkného stáří 90 ' roků — Ve Wiiber zemřel ve stáří 72 roků a v neděli týden pochován jeden ze starých osadníků pan Václav Prokop Několik jeho synů jsou zdatnými obchodníky ve Wiiber ' — V Ainsworthu si vyjel v ne děli okresní pokladník Magii s manželkou na procházku koně se jim splašili vyhodili oba na cestu při čemž pí Magilová utrpěla těž kých paranění — Šerif Custer county vedl ja kéhosi blázna do Noríolku do blá zince když však Čekal na vlak blázen mu utekl Nyní -nabízí Šerif 1 25 odměny tomu kdo mu blázna toho zaopatří — Guvernér Poynter vydal v sobotu provolání k lidu státu Ne braska aby ve čtvrtek 30 listo padu nepracoval ale shromáždil se v kostelích a modlitebnách vzdávaje díky bohu za dobrodiní jimiž prý nás letos obmyslil — Cukrovar norfolkský uzavírá smlouvy s rolníky v okolí West Pointu na dodavku řepy pro příští rok Nabízí prý tytéž pod mínky jako loni a poněvadž jsou s nimi rolníci spokojení uzavírají větší kontrakty pro příští rok než měli letos — V townšipu Blaine se ztra tilo tamním rolnikúm již několik pěkných koní a nemohouce se Zlo dějů dopátrati spojili sé všichni ku pronásledování jich Jsou přesvědčeni že je tam banda do bře zorganisovaných zlodějů a to chtějí vypátrati a potříti — V Yorku se ubytovalo 13 italských podomních obchodníků v hotelu Jana ' Kelso když ale měli platiti započali s hostinským hádku Kelso jest vSak statný zápasník pustil se do Italů na tloukl jim všem a když je donutil k zaplacení teprve jim ukázal dvéře — T Duda v Linwood Neb má na skladě vozy boxny na vozy kočáry všeho druhu drtiče šroto váky větrníky pumpy kádě po stroje na koně a všeho druhu řemení Krajané učiní dobře když si u něho prohlédnou zásobu a zeptají se na ceny než půjdou jinam koupit (4tí) — Obchodní cestující Kimball byl v Rushvillu na dvoře hotelu neznámým zločincem přepaden nějakým nástrojem omráčen a okraden asi o 1 5 o Bylo to pozdě v noci tak Že nikdo nebyl na blízku a omráčený muž ležel asi půl hodiny venku než jej hoteliér nalezl a pomocí mu přispěl Po zločinci nezůstalo ani stopy — Dr Ooeal žádal o lékařský certifikát ale byl mu od státní rady zdravotní odepřen Chodil po státu a dělal hurobukářského lé kaře lákaje různými ohláškami lidi k sobě a slibuje vyléčit! všecky neduhy Lékařové záležitost Onealovu vyšetřující udali ve zprávě své ku zdravotní radě že takováto humbukářská prakce jen hanobí stav lékařský následkem čehož mu certifikát vydán nebyl — Pan B W Draský z Brai- nard který studoval vědu lékař skou po dva roky na Creightooo vě universitě v Omaze a rok na Bellevue Medical College v New Yorku neobdržel státní certifikát ku provozování prakce lékařská Zákon státní žádá le každý lékař musí po 4 roky studovat! medicí nu chce-li ve státu tomto prakci lékařskou provozovali a poněvadž pan Draský jen 3 roky studoval byl mu certifikát odepřen — V Hastiogs chtějí míti elek trické osvětleni ale kdežto jedna strana ebee aby se to přenechalo soukromé společnosti druhá a to četnější strana chce aby elektrár na zárovefi s vodárnou byla zříze na od obce Již dvakráte bylo o tom hlasováno může-li město vy dat! za la o 000 obecních dluhopí sů a vždy to bylo přijato ale ná sledkem nějaká technické chyby bylo zase za neplatné prohlášeno Nyní bude v tomto týdoa jíl po třetí hlasování předsevzato a aeaí pochyby! obecní vodárna ekk- &íffo cvíilsl :i a ta rkica rcm ir rclri
