2
JPOKROK ZÁPADU
Proti násilné rozpínavosti
Přinesli jsme již v minulých tý
dnech zprávu i úvahu o sjezdu
kterýž se odbýval v Chicagu a na
němž podíleli se vynikající mužo
vé bez ohledu na přesvědčenf po
litické aneb na stranu ku které
se hlásí aby založili občanskou
ligu jejímž účelem bude působiti
proti rozpínavosti totiž proti do
bývačnosti kterážto jako horečka
zmocnila se lidu této země
Nejpozoruhodnější z fečf ve
sjezdu tom přednešených byla
dojista obšírná řeč Karla Schurze
v kteréž drasticky líčí politiku sle
dovanou nynější administrací ne
pravost téže i osudné následky k
nímž vésti musí Kdybychom ce
lou řeč jeho podati chtěli zaujala
by několik stran našeho listu a
proto musíme obmeziti se pouze
jen na některé výňatky a úryvky
řeči jeho
Schurz po úvodu v řeči své u
pozornil stručně na události na
Manile jež následovaly po vítěz
ství Deweyho a na jednání a uza
vření míru při čemž jsme od Špa
nělska nabyli ne právo ale pouze
stín práva svrchovanosti na Fili
pínách a pak načrtnul stručnými
slovy celou situaci Pravil:
"Jdeme do války se Španěl
skem k vůli utlačované jeho kolo
nii Slavně prohlásíme válku
ne pro výboj — Bůh chrafil
— ale pro osvobození a k vůli
lidskosti Přemůžeme španělské
loďstvo a zničíme je a pak žádáme
za součmnosť Filipínských po
vstalcú proti Španělsku Přijme
me jejich vydatnou pomoc co spo
jencú a po celou tu dobu nechá'
me je myslet že v případu
vítězství budou svobodni a neod
vislL Vítěznou válkou nabydou
nadvládu velikého části území z
něhož Španělsko bylo skutečně
vypuzeno Když jsme dobyli Ma
nilu a nemáme více zapotřebí fili
pínských spojenců tu náš presi
aent nanai za jeiicn zaav abv se
umluvilo se Španělskem přenesení
jejich vlasti v majitelství naše a i
ještě dříve než smlouva jest
schválena řekne jim že na místě
Španělů musí nás přijmout za své
pány a pak-li tak neučiní že bu
dou k tomu přinuceni se zbraní
Odeprou a my je střílíme a jak
president McKinley pravil v Pitts
burgu budem je dále střílet beze
všeho zbytečného příměří
"Uvádím tyto věc: spůsobem
suchým a střízlivým co pouhé
skutečnosti bez řečnických ozdob
Táži se vás nyní jaký název mů
žete nalézt aby jste ním řádně
pojmenovali toto jednání? Na
štěstí nepotřebujete hledat neboť
president McKinley sám opatřil
ten nejlepší kdy v okamžité nála
dě ctnosti pravil že na annekci
pomocí násilí nesmí se ani pomý
Šleti poněvač dle americké morál
ky by byla "zločioým uchvatitel
tvím" Ano "fločinné" to jest
to slovo Slyšeli jste kdy o něja
kém násilí patrněji zločinějším
aežli toto? Litují takového Ame
ričana který se na to může divit
bea toho nejhlubšího studu poko
ření a hněvu Není divu opa
kuji že americký lid jehož jmé
nem se to páše pociťuje výčitky
svědomí
"Jsou lidé kteří tajemně se
tváří jako by byli nejchytřejšf a
praví že president nemonl jinak
jednati protože vítězství Deweye
na nis uvalilo mezinárodní a jiné
závazky ' Což zničení Cerverova
loďstva a vzetí Santiaga neuvalilo
na nás tytéž závazky na Kubě?
Filipioci bojovali jako Kubánci
po mnoho let za svobodu svou
proti Španělsku utlačovatelům
tvým a měli stejné právo na svo
boda a neodvislost po porážce
Španělska jako Kubánci Admi
rál Dewey o nich telegrafoval do
Washingtonu že "jsou mnohem
vzdělanější a schopnější samosprá
vy nežli Kubánci Znám obě ple
mena tato a obcování a nimi utvr
dilo mne v tomto náhledu"
"Imperialisté lid ten klamně
prohlašují za divochy hrdlořezy
nevzdělance a co vše ale svědectví
Deweyho a jiných mužů kárá je ze
lil
"Je to kruté vypravování co se
na dále dělo na Filipínecb Kdy
by to byl někdo přeď dvěma roky
prorokoval že se tak stane byli
by se mu všichni vysmáli že to
není možné v Americe Dnes je
to skutečností Dnes volá se že
mime právo na ty ostrovy a ne
tmíme se zahodit abychom se
práva svtíio vzdali Jaké jest to
právo? Dobytá zbránil Právo
ktzri nazval president UcKialey
"ťLZlxxja ncavtílulitvíai" A
r" :í i ti r :TÍ ~rrt j™t mail
- :~ : -j :::-::
kousek jejího okolí Ostatní není
dobyto do dnes Znázorním celý
tento stav příkladem
"Představte si že v době ame
rické revoluční války v minulém
století proti Anglii byla by Fran
cie přišla s loďstvem a vojskem
pomáhajíc nám proti našemu ne
příteli Anglii ponechávajíc Ame
ričany v domněnce že to činí ne
zištně a že až bude po boji budou
osady americké svobodné a neod
vislé Představte si pak že když
se Angličané vzdali u Yorktownu
vynutil Dy kral francouzsky na
Anglii smlouvu postupující mu za
náhradu 1 2 o 000000 svrchova
nost nad americkými osadami
pak by írancouzský velitel ozná
mil kongresu a Washíngtonovi
že musí se vzdáti neodvislosti i
uznati svrchovanost krále Írán
couzského jelikož nejsou schopni
samosprávy a svocody a ze je
vláda francouzská přizpůsobí
vzdělanosti a svobodě své Co
by byl řekl kongres a generál
Washington? Že Anglie neměla
co by Francii prodávala když vše
v Americe ztratila že Američané
nedají se prodávati že Francouzi
za to naložení se svými americký
mi spojenci po všech přátelských
slibech jsou bídní a podlí pokrytci
a zrádci a že Američané raději
zemrou nežli by zůstali podrobe
ni těmto vlkům v rouše beránčím
To by byli řekli a hanba by iim
byla aby řekli něco jiného a ne
byli hotovi životy své nasaditi za
svobodu od ošemetné Francie
"Není to totéž co se stalo na
Filipínecb? Tdeme do válkv se
Španělskem ve prospěch jedné
jeho potlačené osady Slavně se
zaříkáme že to není válka dobý
vačná ále válka lidskosti za o
svobození Vpadneme do španěl
ské osady na Filipínecb zničíme
loďstvo španělské pozveme spo
lupůsobení filipínských povstalců
proti Španělsku příjmem jejich
výdatnou pomoc jakožto spojen
ců ponechávajíce je v domnění
že po skončení války budou neod
vislými Oni bojuji a dobudou na
Španělfch velikou část ostrova
oďkudž Španělsko úplně vypudí
Když jsme dobyli Manilu a nemě
li jsme zapotřebí spojenců filipín
ských tu za jejich zády president
učiní smlouvu se Španělskem
které postoupí nám osadu tu za
20 milionů dolarů a president náš
vzkáže Filipíncům že musí teď
uznávati nás za pány své a ne-
cbtějf-li po dobrém se podrobiti
že budou donuceni k tomu po
zlém Oni se zdráhají a my je
střílíme a president McKinley
pravil v Pittsburgu že "budeme
je na dále stříleli bez zbytečných
vyjednávání s nimi
Co je to jiného než-li jak to
nazval sám president McKinley
na počátcích války "zločinné u-
cbvatitelství?" Ano zločin je to
za který se každý Američan musí
styděti až do té duše a zkoušeti
výčitky svědomí
"Co prý mohl president jiného
dělati když už jsme Filipíny ště
stím válečným do rukou dostali?
Co jiného než-li co učinil na Ku
bě když oznámit! dal lidu Ze ne
chceme jej přisvojiti si a podrobi
ti ale že dostane svou samosprávu
a neodvislost jakmile se vše uspo
řádá To se mělo slíbiti Filipín
cům také a celý národ by to byl
schvaloval a jen několik bouchá
ronů a úřadolovců by bylo reptalo
proti tomu lidskému vedení války
za lidskost a osvobozeni
"Dnes celý národ Filipínců po
jednom roce našeho tam pobytu
nás nenávidí námi pohrdá nám
spílá a raději bv bvl nesl utlačo
vání Španělska než-li to naše tak
zvané "osvobození''
"Říkejte si co chcete máme na
Filipínecb válku a sice patrně
válku dobyvačnou Válku smí
povoliti jen kongres Požádal
president kongres o povolení této
války? Nikoli Prohlásil jen roz
kaz velitelům aby co nejdříve u-
vedh ostrovy v poddanství Sou
státf a to o své vlastní vůli bez
úřady s kongresem bez jeho svo
lení To není lidovláda to je li
bovlida a zavedení censury v Ma
nile jest dovršení Iibovlády té
aby nezvěděl lid doma co se tam
v dálce mele kutí a plete A ne
jen na Manile byla censura ale v
bílém domě ve Washingtonu také
Válečný odbor uveřejnil na pří
klad následující zvěst obdrženou
z Manily: "Dobrovolníci chtějí
rosta ti" Kongresník jeden zašel
si do odboru aby uviděl celou
původní zvěst z Manily a ta zně
la: "Dobrovolníci nechtějí zůstali
zoovu ale chtějí vyčkali ai při
jede dopravní loď" Takové
zkroucení zvěstí jest Čirý švindl na
Uia od jeho vlády
"Nemluvím tu jako stranník
ale jako občan dbající blaha repu
bliky této pro budoucnost Ra
díra každému občanu aby odložil
stranickost a dbal toho aby za
# i jaw
cnranii repuDiiku pro sve aeti a
jich potomky z nynějšího jejího
nebezpečí Nemáme vždy za pre
sidenty muže jako Jiří Wash
ington Představte si že teď sedí
na presidentském křesle muž do
bře mínící ale snad krátkozraký a
podajný vlivu svých tak zvaných
dobrých přátel kteří jsou hltaví a
nes vědom ití spekulanti kteří jej i
do války strhnou jen aby dostali
dobrou příležitost k velikému zi
sku aneb si představte muže zpi
teno nezřízenou ctižádosti ani
svědomí nedbající neb strannfka
vášnivého jenž poctivě věří že
vítězství jeho strany jest spásou
všehomíru a že zahraniční boje
pomohou jeho straně doma k ví
tězství Takový president vida
to co udělal McKinley a vida že
lid to schvaloval aneb strpěl po
myslil by si že může učiniti také
tak a strhl by národ do jiných vá
lek a zápletků klamal by lid
předstíral by něco jiného za účel
kutil by tajně pikle své prohlásil
by každého nespokojence za zrád
ce — vidíte to nebezpečí naší re
publice? "Proto musíme mocně stavětí
se proti politice té a použiti i vo
lebního osudí k tomu aby' to
vrchní úřadníci pocítili Pevně
doufám že lid osvícený zasadí se
o nápravu křivých cest své vlády
a přivede všechno pochybení do
savadní na pravou cestu ku cti
svobodné americké republiky před
celým světem Naším heslem pra
vého vlastenectví budiž: "Naše
vlasť — když jest na pravé cestě
nechť na ní zůstane je-li na ne
pravé cestě budiž na pravou uve
dena!" (Dlouhá pochvala)
Ve schůzi té přijata žáďosť ku
kongresu následujícího znění:
'My podepsaní občané Spoje
ných Států amerických žádáme
členy kongresu aby nařídili oka
mžité zastavení boje na Filipínách
a aby obyvatelstvu tam něj Šímu
bylo oznámeno že úmyslem naším
není ani překážeti jim v jejich
snaze po neodvislosti ani podřídili
je naši svrchovanosti nýbrž že
hledíme pomoci jim utvořiti ne-
odvislou vládu dle jich přání že
je budeme chrániti proti veškeré
mu cizímu zasahování v jejich zá
ležitosti a k tomu účelu že je bu
deme vojenskou a námořní mocí
svojí podporovat na tak dlouho
až utvořena bude vláda schopná
udržet pořádek'
Zádosť tato co provolání bude
rozeslána po celé zemi aby lid po
vstal jako jeden muž proti rozpí
ná vé politice vládní Bourke
Cockran pravil "Buď byl Agui
naldo naším spojencem ve válce
anebo jsme byli my jeho spojenci
loupežnictvf Abychom ušli
hanbě sami musíme uznat allian-
ct s nim Byl-lt našim spojencem
v době potřeby jaká námitka jest
proti tomu abychom s nimi ne
jednali jako s civilisovanými lid
mi? Kdyby cizí državy byly pra
menem bohatství Španělé musili
by dnes býti nejbohatstvím náro
dem na světě Obchod nenásleduje
prapor jde začasté směrem zcela
opáčným Rozpínavost znamená
Šířit hvězdnatý prapor v zemích
kde nelze provádět ústavu"
Edwin Burritt Smith přečetl
prohlášení zásad a toto prohlášení
hlučným souhlasem přijato Zní
následovně:
"Jsme toho náhledu že politi
ka imperialistická obrožuie svo
bodu a íedruje militarism zlořád
kterého jsme na štěstí dosud byli
prosti Litujíce že v zemi Wasb-
ingtona a Lincolna třeba je na
novo s důrazem podotýkali že
všichni lidé kteréhokoli plemene
a jakékoli pleti oprávněni jsou k
životu svobodě a blahu trváme
na tom že právo k vládnutí závisí
na svolení a souhlasu ovládaných
a prohlašujeme že se jeví v po
drobení národa "zločinné uchva
titelstvf' a patrné přestoupeni
zřejmých zásad naší ústavy Od
suzujeme co nejpřísněji politiku
vlády naší na Filipínách Je to
proti duchu z roku 1776 co se na
ostrovech těch děje Litujeme
že se obětují životy našich vojínů
a námořníků jejichž udatnost
vzbuzuje úctu i v nespravedlivém
boji odsuzujeme potírání Filipín
ců jako zbytečné krveprolití a pro
testujeme proti rozšiřování nad
vlády americké po způsobu špa
nělském Žádáme okamžité za
stavení boje proti svobodě boje
započatého Španěly brzké svoláni
kongresu aby Filipíncům úmysl
nái byl projeven aby viděli že
jsou oprávněni k neodvislosti svo
jí za ttatra tzk cUocio bcjsvaii
Spojené Státy protestovaly vždy
proti nauce mezinárodní že slabý
smí být silnějším v porobu uveden
a jest mylně za to mít že všechen
odpor na ostrovech ustane že Fi
lipince přemůžeme Povstanou
znovu a znovu Litujeme že
ruce naše potřísněny jsou krví
bojovníků za svobodu litujeme
že naše vznešené zásady byly
zrazeny Nepřítel není na Filipt
nách nýbrž doma Popíráme
že povinnost občanů vládu v čase
vážného národního nebezpečí pod
porovat víže nás v nynější situaci
Když vláda beztrestně opomíjí ú
kol k němuž byla zvolena zúmy
slně vyvolává poměry jež nutí k
válce když civilní službu vykoři
sťuje k prospěchu politické strany
své utvoří censuru ku potlačení
pravdy a žádá aby obecenstvo
úsudku se zdrželo a ji podporova
lo vedouc boj dále pak je v
skutku vláda representační ohro
žena
"Budeme pracovat ku porážce
osoby nebo strany která se při
mlouvá za násilné potlačení národů
a proti znovuzvolení všech osob
do bílého domu neb kongresu
které americkou svobodu zrazují
k účelům neamerickým Naše síla
spočívá v touze po svobodě a sám
svobody kdo hoden svobodu zná
vážiti každou Žádáme za spolu
působení všech mužů a Žen a
všech kteří jsou oddáni upřímně
prohlášení neodvislosti a ústavě
Sp Států"
To jest usnesení mužů věhlas
ných kterýmž skutečné a pravé
vlastenectví a zachování svobod
země této jde nad svazky stranni
cké a kteří svého hlasu výstražné
ho v čas pozvedají Doufáme že
hlas ten dojde sluchu a ohlasu též
mezi občanstvem českým a že toto
houfně hlásili se bude k této pro-ti-imperialistické
jednotě a půso
bivě a účinně zasahati do obec
ných záležitostí aby odvráceno
bylo nebezpečí jež nás ohrožuje
Budoucnost Slovanstva
Londýnský časopis "Specta
tor" uveřejnil článek o národech
evropských z nějž tuto Čtenářům
svým podáváme výtah "Specta-
tor" píše:
"Slovanské plémě vzmáhá se
ye všech svých odvětvích rychleji
než kterékoliv jiné civilisované
plémě známé v dějinách Na tuto
okolnost se musí v Evropě pohlí
žeti co na skutečnost a ne jen co
na nějakou smyšlénku
Carství ruské čítá nyní asi 130
milionů duší a ač jest v počtu tom
zahrnuto mnoho Němců na zápa
dě a Mongolů na východě jest
přece hlavní massa lidu slovan
ská tvořící obrovský celek v hi
storii lidstva zřídka se jevící Mi
mo Ruska však jsou četné kmeny
slovanské rozšířeny ve veliké čá
sti Evropy tak Že možno vším
právem - tvrditi že více než polo
vice pevniny evropské jest slovan
ská Obtíže které má říše rakou
ská ve slovanském království če
ském neobmezujf se jen na tuto
zem neboť Němci stojí v odporu
se Slovany i v Haliči Korutansku
a Krajině kdežto Maďaři jsou ob
klíčeni stále se množícím Slovan
stvem ve své domovině Na Bal
káně jest jedinou otázkou mají-li
Slované či Řekové se nvázati v
dědictví zeměspustošené Turky a
ti již se věnovali studiu dějin lid
stva nemohou ani dosti málo o
tom pocbybovati ře dědictví to
převezmou Slované
Znám jest výrok Napoleonův:
"buď kozák nebo republikán''
jímž jest naznačeno že ať jest
vládni forma evropských států ja
kákoliv převážné obyvatelstvo je
jich bude slovanské Neboť kde
tu jest jaký jiný živel národní
který by převážil Slovanstvo?
Francie jest ustálena Španěl
sko a Portugalsko též Německo
jest přeplněno a Amerika přijímá
jeho přebytečné obyvatelstvo Ra
kousko jest půdou slovanskou na
níž čelí vzrůstu Němectva Itálie
jako Německo vysílá své přespo
četné obyvatelstvo za moře Bu
doucnost anglicky mluvících náro
dů nespoMvá v Evropě nýbrž v
Americe a krajinách jihovýchod
nich pomoří- Norové jsou na po
stupu zdržováni nehostinnými kra
jinami a množí se vťe v severo
západu americkém než doma
Porovnáme-li s touto skutečností
přirozený vzrůst Ruska vzrůst
Slovanstva ve střední Evropě i na
Balkáně nemůžeme se nbrániti
myšlénce le v době dosti krátké
i ivel slovanský převládne v celé
Evropě
Jaký vliv bnde míti tato pře
měna národa na človílec stvoř
tlemtle týti o tsm pociytaosti
že sídla hlavních národů evrop
ských se změní Severní Amerika
se stane bydlištěm kmenů něme
ckých jižní kmenů latinských a
Austrálie taktéž germánských
kdežto Evropu ovládnou Slované
Setrvají-li stávající poměry v ny
nějším stavu ještě po jedno stole
stí pak bude přeměna tato již
úplně provedena
Z mésta zabral
Chicago 30 října '99
První aejvětší město po Praze
spalo spánek spravedlivých a ne
být Vokounova letáku spalo by
dosud Ten námi trochu zatřásl
a máme-li být upřímní musíme
doznat že už nám bylo třeba ně
jakého prostředku jenž by nás
té ospalosti probudu Byla to
sice trochu silná dávka kterou
ještě páni apoštolově cedar-rapid
ští opaprikovali tím že nám zú
myslně udělali notný kus ostudy
v anglickém tisku ale nedá se
upřít jednu dobrou stránku bídné
to udavačství mělo přece Vzpa
matovali jsme se a nezůstali od
povea aiuzni a to takovou po
které ještě dnes Vintířům a Vin
tířkám hučí v uších Ale to je
také asi vše Naše denníky se
spravedlivém hněvu vybouřily
nebýt benediktinského Národa
málem by Vokounúv výrobek pa
třil dávné minulosti' Národ je 1
pravém slova smyslu plátkem kro-
kodylským Jeden den jemu ne
smírně líto že se ta ostuda pře'
trepava v anglických novinách a
druhý den otiskne s největším
gustem cedar-rapidskou slátaninu
kterou čestný člen New-Yorkské-ho
Sing Singu nazval re-
solucí a která nese podpisy tří
jeho nohsledů Sám své jméno
na nt nedal aby se řeklo že on
muzikant Ze se katolíci také
střílí otravují topí (věší málo
tu práci vykonávají na nich šeri
fové) o tom Národ ani muk
Abychom však nezapoměli na to
nejdúleŽitější Podobná pohana
nemá se odbýt jednou schůzf a
několika články v novinách' zde
je třepa stale a obezřelé práce
Jak dávno se vyhřívají Ringsmu-
tové a Vintířky na výsluní českého
života víme všichni Hned na
počátku když se na našem obzo
ru objevili každý soudný člověk
poznal že nestojí za mnoho že
mají talent k neplechám a vzdor
tomu je veřejnost nechala v pokojí
ačkoliv by byli kolikrát zasloužili
aby se jim pěkně vyprášil kožich
Zatím tyli z našeho tuku a když
se cítili dost bujnými uštkli nás
jako zmije točíce při tom oči k
nebesům že se tak muselo státi
ke cti a slávě boží Takových
samozvaných sluhů božfch je ale
mezi námi na tucty a naší povin
ností hlavně naší žurnalistiky
má být čas od čásu stále upozor
ňovat i na to nejmenŠÍ jich kutění
a když se opováží jen dosti málo
svou nectnou nohou o národ náš
zavadit dát jim po zásluze hned
řádný výprask a nectné jednání
jejich postavit na pranýř jak v do
mácím tak v anglickém tisku
Tak podobným pijavicím na naší
cti by brzy zašla chuť ostouzet
před cizinou svou vlastaí krev
Proti takové naci musíme být vý
bojnýmí jinak při nejbližší' příle
žitosti nás uštkne zas a z brlohu
svého bude svým dechem otravo
vat náš život dáL Zde nepo
může jednou za čas se rozčilit a
pak si ničeho kolem sebe nevší
mat — —
Náš novinářský hřbitůvek je
opět bohatší o jeden rov Po
"Nových proudech" uložili jsme
tam "český Svět" a ještě není
hrob jeho urovnán již se začínají
ozývat hlasy že by jedna citelná
mezera měla být vyplněna "zá
sadním'1 denníkem Je to smutný
úkaz mezi námi Jak má někdo
v kapse stovku nedá a nedá pokoj
dokud ji nevrazí do tlamy novi
nářskému molochu Je to nemoc
Přijdeš sem přijdeš tam á všude
se setkáš s bacily novinářské ho
rečky A náš zdravotní úřad nic
Varují nás před pitím vody z jeze
ra pokutují majitele továren že
kouřem ze svých komínů otrsvují
vzduch dávají pozor na neštovice
ale naše novinářská horečka je jim
španělskou vesnicí Každé dítě
je tady půl redaktora a mnohá
bába rozumí vydávání novin po
malu více nel hrncům na plotně
To jsme to dopracovali Neza
sloužili bychom nic jiného nel
aby nás za naše novinářské hříchy
stihl osud Sodomy a Gomorrhy
-d
Cafto tlil
aiívejU CsaaiberUiaAv Ida proti
kolice ebolcra a přijata vioat bota-
ialsa a vaarja aoavUal-
Chambeiialiťs Palm Balm vylé
čil jiné proč ne vást
' 'Moje manželka používala Cbamber
lain's l'aln Balm s dobrým výlédkm
pro ocbiomu v pleci která! Jí působi
la bolest neustále po devět roků
Zkoušeli jsme všelijaké léky a lékaře
anii by cokoliv prospělo Jednou jsme
viděli ohlášku tohoto léku a napadlo
náot JO zkusiti což jsme učinili k na
šemu neJlepSfoju uspokojení Poulila
pouze Jednu lábev a plec Jest skoro v
pořádku — Adolpb L Millet Man
chester N H" Na prodej ve všech-
ékárnách
Adresář spolků
Česko-Slov Dělnické Podpor Jednoty
pro severozápadní státy:
Minnesota Iowa Wisconsin Nebra
ska a obé Dakoty
Hlavní Jednota v' Montgomery Mlnn
odbývá svá sch&se kaftdou 4 sobota v mísící T
lul F V 8tBka o 8 h veltr Velkopfedseds
J Nestával Velkotajemnlk P V Staněk
Velkoiěetnfk Jos E řokoi Velkopokladnlk
Josef Marulka
Č I v Montgomery Mína
odbiv lve schnse každou ítvrtoo neděli v
měsíci Předseda Fr K Staněk Tajemn'k
FrMIxa tiěetník Joa E Sokol Pokladník
Torná! Havel
t II Mladocech v Le Sueor Center
Minnesota
odbývá svá sohflíe každou t neděli v měsiol
ini IOOF Předseda Jakub Krenfk tajemník
V Stěnán Lexlnrton Mlnn úěetnlk Jan Rl
cek pokladník Váo Kráva
Č III v St Pani Mlnn
odbývá svá schtze každou 3 středu T mialcl
Předseda Jan Bednář i
Prank Skok
Mka 671 W
M West 7tb 8U oěetnlk Frant B
7 tA SI St Paul Mlnn
Karel Karlíček Borovský ř IT v
Mlaneapolls Mlnn
odbývá svá aeb&xe každou 1 neděli v měsíci v
slnl í 281 oorner of Washington & Oedsr ave
So Předseda Petr Straka taj August Mendl
1411 Su So pokl Josef Pospláll oeetnik Jos
Aubrecht lři i% 8t So
t T v Soré Praze Mina
odbývá svá sch&te katdon 4 neděli
v měsíci
Předxoda Volta Chalupský taj V 3
of ofetnfk Václav Posel pokladník
Novot
Jakub Svoboda New Pracue Mlnn
Komenský 2 TI v Hayward
Minnesota
odbývá svá achase 1 neděli v tněsiel Předs
Jos PelL doxoroe Jos Funfir taj K Funfár
Glenvllle Minn ííetnlk i Kufera poklad
Matěj Benei Oakland Mlnn
Karel Teliký i VII v Nové Tříben I
Minnesota
odbývá svá schfite každou 4 neděli v měsíci
Předseda Jan Klein pokladník Josef Nový
ofotnik Jan Fillpek tajemník Jan Jindra
Kilkeney LeSueurCo Mlnn
t VIII Rovnost Owatonna Mina
odbývá svá sebose každou L neděli v měsíci v
slnlC 8 P B Předseda Fr Maliner tajem
ník Anton J VsBous děetník Karel Klnf
bofer pokladník Josef A StranskýOwatonna-
Minn
Spolek i IX v Plne City Minnesota
odbývá svá echnie každou ítvrtoa neděli v
an Atorhl tajem Jos Bárto box XS Beroun
áf etnik Jan Hejda Plne City Mlnn poklad
r rank ravea
[t X Cechoslovan v Ollvla Minn
Předseda Karel Kohn mlstoDředseda Mat
Petřiěka tajemník Frant W Kvěch bos 3M
Ollvla Mlnn 6letn(k Bedřich Koček poklad
ník Václav O Plovhart
Čechle
i XI v So Omaha Sek
Odbfvávchftse každý druhý Uvrtek v měsí
ci o osm hodin veder v siní J Koutakýbo Před
seda Vác Snatdr tajemník Jan Koatský na
a Q uL áčetnlk Jan Hajný pokl J Kotrč
Číslo XII Chrudim v Raclne WIs
odbývá svá acbftxe každou třetí sobotu v ně
sici v 7 hodin večer Předseda Joa Důtek 101
HagererHt taj Jos Stehlík IMJt MUwaukea
Bb acetntk J L Bys 1022 High St
Vyléčím koktání
Rinamct: NeJpredněJIl láksH v O maze
Podrobnosti
sdarma Julia E Vaiflua
dUHrl
440 Bamfe Bldg Omaha Neb
C H KUBÁT
ztuScif W prámll
Plsdrna: Barier Block roh re a
Farnam Oslo pokoji a
Am1s# praWnlIc
Ka t & K I T L& Cit bL
Kdokoliv potřebuje právnická posMel skle
dá vpaa Berkevt právníka
dlouholetou tkuleirasti svol
oletou tkuleirasti svoji mUe krajan n
HOMéss Her
Hat kdykoliv správná posloužili
SMÍ
Jediný éeskýTĎ
q lived olovnlcký strojnický
a záneinlcký v Oraaze
vtottoi
Leo Beirooli
503
18 tis 8tre
Telelon IM7
Záviděni vody plynu kaaa]taa pro
vádí m levní a dobr Mátl
Mátal Maatebtrt wn Misi oatMrW
é CVreíkaásaé plrai pnaipy
FOZEMZY!
POZEMKY!
s vysokým tvrdým stromovím místy lou
ky a mýtiny dost prameníte vody v sej
lepií části státu Wisconsin kdo se vi
dobro daH v České ooadé kolem města
Cadoit v okresu Cbippeva Jsou lacino
ku koupi Zde Jil jest mnobo Čeckl osa
seao a pofádo aovf přickásejt
O popisy a dali! vysvětleni pilu aa
majitel potemkl t?m3
cYPUEAusEn cnos
V BSNEš v leskto eddllení
0
