JPOKROK ZÁPADU
Cesta k díla
J A Ollrerlm
(Dokoníent)
Dejme tomu tedy ' že by Váš
"Národní Výbor" ct p předse
do tyto moje námitky uznal za
podstatné a že by byl ochoten
učiniti nějakých kroků ve směru
žádoucí reformy vznikla by tu
otázka jak by se to mělo zapo
čiti? A tu sobě představuji vše
takto:
Váš "Národní Výbor" by pro
stě mohl učiniti to co měl učiniti
hned roku 1891 a měl by vydati
na základě své od spolků odbr
žené autority asi takovéto provo
láni k našemu lidu:
"Ponlvadl jest třeba abychom
se konečně započali zde nějak
systematicky starati o zájmy a
národnost našeho lidu českého
zde v Americe a
ponlvadí si nechceme déle bráti
vše co zodpovědnost na svoje
bedra nýbrž toužíme aby se ně
jaký ten systém vynořil z vážných
porad našeho lidu v obec
proto rozpisujeme tímto na den
do města sjezd všech
českých upřímných národovců
zde v Americe usazených aby se
buďto na své vlastní útraty anebo
pomocí sbírek mezi svými spolu
občany českými sjeli k veliké po
radě národní jakož aby k tomu
cíli se opásali svou nejlepší vůlí a
horlivostí jakož i veškerou svojí
láskou k svému národu 1 dobrým
rozvážením všeho co by se mělo
státi abychom zde počali koneč
ně konati čestně svůj určitý úkol
Zván jest každý bez rozdílu smý
šlení jakéhokoliv jen když jest
upřímným Čechoslovanem a když
by mohl nějak přispěti ku zjasně
ní toho jak bychom se zde měli
nebo mohli chovati Za předmět
toho sjezdu — tak aby se? každý
na to mohl řádně připraviti —
vypisujeme následující otázky k
rozhodování:
I Jest možno naši českou ná
rodnost zde v Americe udržeti
anebo nikoliv?
II Pakliže to jest možným —
jaké cesty a prostředky máme za
městnati abychom toho dosáhli?
III A pakliže to jest nemož
ným — co nám zbývá k učinění
abychom vykonali čestně svou
vlasteneckou povinnost k našemu
národu českému?"
Kdyby kongres takový se sešel
a po vyslyšení všech názorů a
myšlének o budoucnosti naší exi
stence na této půdě shledal že
se zde můžeme udržeti Čechy dal
by nám také hned na ruku i způ
sob jak bychom pro dosažení
toho cíle měli jednati a to by bylo
zajisté něco docela jiného než se
stalo při prvním sjezdu "Nár V"
roku 1891 Neboť zde by byla
konečně rozluštěna záhada nás
všechny zarážející a když by se
nalezl způsob jak z toho bludiště
se vyvinout potom by zajisté ne
chybělo žádné vřelosti ani oběta
vosti an by každý věděl nal co
dává a pro dosažení čeho pracuje I
Teprve ten kongres by byl kom
petentním vypracovat! stanovy a
soustavu našeho střediska kdežto
nynější náš "Výbor" nim to vše
prostě oktroyoval vyhlásiv to za
našeho národního bůžka a dav
každého hned předem do klatby
národní kdo by se co Cech ne
poklonil tomu Gesslerovu klo
bouka! A kdyby kongres ten po zralé
úvaze shledal Že jest nám nemož
w ivou národnost zde udržeti
pověděl by nám také hned důstoj
ně a vážně co nám zde zbývá k
činění
Nebylo by to poctivější a upřím
nější jednání než vše co jsme
dosavade' v tom ohledu Činili?
Naši nahodilí a okolnostmi vy
hýčkaní "vůdcové" jsou zcela
přesvědčeni že zde svou národ
nost udržeti nemůžeme — ale oni
k vůli tvým vlastním prospěchům
osobním to svému lidu zamlčují
chtějfce jeho dosavadního vlaste
nectví vykořistiti pří čemž nemají
žádné vůle ni odvahy aby se do
rozboru té hádanky pustili Ale
což není jasno Že při nemožnosti
udržení naší národnosti zde všech
no naše pesavadní jednání jest
pochybené shodni m memratnit
Kdyby našim "vůdcům" záleželo
opravdu na lida místo na jeho
penězích museli by jednati zcela
jinak A zrovna tak jest tomu ve
směru opáčném neboť jestli že
jest přece nějaké naděje ie by
chom zde pro svůj národ nemuseli
odumfíti — potom teprve nejed
náme dobře jelikož toc neodhod
lán ostí neuvědomilo tí a neurči
tettí svých cfiů zabíjíme svůj čas
a svi c"j jenom ve prospěch
m a
Proč to tedy nemá býti konečně
vyšetřeno nad všechnu pochyb
nost? Jak jsme slyšeli panovala
také o možnosti existence Bohe
mian Voice všeobecná pochybnost
našich velikánů — a ono konečně
přece zvítězilo poznáni docela
opáčné: proč by se to tedy také
nedalo očekávati ohledně národ
nosti aby se z těch Šavlů stali
Pavlové? Ale takové věci nevy
řídí žádný konventikl žádná ta
kovým způsobem sestouplá pora
da jakou byl a jest dosavade náš
nedotknutelný "Národní Výbor"
kdež maji pouze některé vyvolené
osobnosti co mluviti — ne aby
něco rozřešily alébrž aby ' řídili
"národnost' naši dle svých po
třeb a choutek!
Proto neuznávám náš "Nár
Výbor" za Žádné těleso skutečně
národní a prospěšné
Nápady mého strýčka
Sdíluje Jan Šotek
To v pravdě osvícené i slavné
plemeno anglo-saské — praví
strýček — které na mohutná be
dra svá dobrovolně a jak předstí
rá 1 z lásky vzalo si ukrutné bře
meno: "pozvednutí všeho světa
ve vzdělanosti a křesťaaské víře"
poskytuje právě všemu světu pra
zvláštní ale nikterak velkolepé
ani slavné divadlo Zrovna jako
by nějakým ďábelsko-kouzelným
prutem tknuty daly se obě veliké
jeho větve americká 1 evropská
do toho civilizování a povznášení
lidstva válkou výbojnou válkou
proti slabým a opuštěným a to
najednou ve dvou světa dílech
Ještě Američané nepřestali bran
nou rukou prachem a olovem do-
bývati si uznání a lásku stateč
ných pro svobodu horoucně za
ujatých Filipínců počínají Angh
čané zajímati a baviti sebe
ostatní svět dobývačnou a podma
nitelskou válkou s jiho-aírickými
Boery potomky to francouzských
německých ale nazvíce holand
ských protestantů už v sedm
náctém století se tam vystěhovav
ších Jako Američanům na ostro
vech filipínských nejedná se c
zjednání si poctivého a zadržova
ného práva nýbrž o nadvládu a
podmanění tak rovněž nejedná
se Angličanům v nynější válce s
Boery o uznání práva svým stát
ním příslušníkům mezi Boery se
vystěhovalým neb vše co samo
statný stát v té příčině učiniti
může aniž by osudně zadal své
svrchovanosti vláda transvaalská
učiniti chtěla a slíbila Leč čím
více Boerové ustupovali požádav
kům vlády anglické tím stávala
se tato drzejší a opovážlivější
neb nejednalo se jí o ústupky
Boerů nýbrž o vehnání jich do
zoufalého odporu — do války
aby za dobrou omluvou mohli
obrovskou rukou svou celý svět
obepínající hlavu jim rozdrtiti a
konec učiniti jejich samostatnosti
navěsti tam koloniální vládu a
anglickou řeč To jest jejich
úmysl a cíl Vždyť v Transvaalu
je zlato a moc zlata I A to víš
čím Angličanům je zlato? Ono
je mu bohem spasitelem Džízu
sem Krajsem náboženstvím
vzdělaností — ono je mu vším
I aby do nich hrom uhodili — A
celý ostatní takhle též vzdělaný
vět hledí na to dvojí divadlo
anglo-saského podmanitelství
ani prstem nehýbe Je to zlé
svědomí a Špatné vědomí Neb
on ten ostatní svět ví že buď
sám též podobné hříchy má na
svědomí anebo hrozně po tom
touží aby je měl Všechny vel
moci jsou ▼ nynějších časech do
byvačné a malé moci jsou zase
jen moci malé a nic nesvedou
Pro národy malé a slabé - pokud
nechrání je žárlivost velmocí
není ochrany a bezpečnosti Umí-
ní-li si moc velká je rozdrtit tedy
je rozdrtí! Mám strach hochu
že i těm tuhým statečoým Boe
rům podobně se stane Oh je
to děsný stav ten nynější! Vše
obrací se proti slabým bezmoc
ným A není strany lidové ob
zvláště tam v Evropě která by
tomu bránila vyjímaje ty nenávi
děné sociální demokraty Sami
ze slabých a potlačených se sklá
dajíce jsou pro slabé a potlačené
U nich neplatí nadvláda jedněch
nad druhými ale rovnost a samo
správa Z toho ducha jímž se
Živí a vzrůstá tato strana jediná
kyne spása v budoucnosti a záru
ka bezpečnosti malým a slabým
To opětoě milý hochu ukázalo
se na sjezdu sociální demokracie
rakouské nedávno v Brně odbý
vaném kde otázka národnostní v
Rakousku vyřízena nejspravedli
včL'mi a ncjrotaiooíj"mi osole
ními Cesta k spravedlnosti
snadno se najde jen když člověk
nechce ani trechu potlačovat
#
Ondyno vzpomněl si na nás
zase trochu pan Bittner — připo
menul strýček K vůli tomu
Vokounovskému letáku byl by
prý skoro docela zapomenul že
má se mnou rozdělanou řeč
Však není divu! Vždyť se
toho letáku na konec tolik toho
vylíhlo že jsme toho měli všichni
plné hlavy Ani ta Ringsmuthov-sko-Vokounská
pakáž za to nestojí
co se jí venkoncem neužitečné
pozornosti věnovalo obzvláště
jestli ten útok nepovede naše
svobodomyslné lady ku plodnější
činnosti než jakou až dosud jsme
se vyznamenávali Bylo by věru
žádoucno abychom se nyní nále
žitě vzchopili a hleděli poznat co
nám do celého a pořádného života
chybí co se nám nedostává a co
nevyhnutelně potřebujeme —
potom dali se do práce Pan
Bittner v předposledním "Šotku'
zle naříká do bídného stavu 1
kterém se nalézáme a už ani žád
nou spásu nevidí Na napravo
vání našeho lidu špatnými noví
nami pokaženého po maŠkará
dách a plesích posedlého v krva
vých románech a v Skandálních
zprávách ze soudních síní si libu
jícího — je prý už pozdě To
se mělo prý začít před 25 neb
aspofi 1 5 lety — Tak mám ho
chu velikánskou chuť zvolat: "O
lidé malé víry!" — Proč pak
pozdě? Začít s nápravou není
ani na smrtelné posteli pozdě
Ten lid je tu a bude tu ještě dlou
ho Všechny tyhle výstřednosti
ho omrzí a přejdou Nepůjdeme
li my mu vstříc abychom v duchu
svém ho obrodili na cestu lepší
ho a šťastnějšího života uvedli a
duši zklamanou potěšili rozdělí
se o jeho přízeň moc a vliv pro
testanti a katolíci — a potom:
jak dlouho bude mocí podržeti ta
troška opravdových a osvícených
svobodomyslníků volnost svého
přesvědčení a náhledů? Dosud
je těch protestantů hrstička a na
co se odvážili vědouce že
mohou na podporu americké ve
řejnosti počítati? Dovolme jim
nachytat ještě několikráte tolik
oveček co mají a uvidíme jak s
námi zatočí S toho stanoviska
stává se žádoucí organisace strany
svobodomyslné a náležitá duchev
ní činnost v její řadách otázkou
sebeiachovdnt a nejen obětováni se
pro jiné Čím volnější ponecháno
bude pole církvím protestant
ským neb od katolíků velké ne
bezpečí nehrozí tím dříve budeme
v koncích A tu není radno bě
dovat na časopisy a čekat až ty
se polepší neb to čekání bylo by
marné ale sami ze sebe začít
spásonosnou práci Pan Bittner
páčí počet opravdových a vzdě
laných svobodomyslníků v Chica
gu na 2500 pravím dva tisíce
pět set A s takovým počtem
měl by se obávat začít dílo ná
pravý v massách lidu a žádoucího
pokroku myšlénky volné! Já už
jsem takto starý chlap ale je-li
těch 3500 chicagských svobodo
myslníků tak osvícených a intelli-
gentních jak pan Bittner udává
a je-li jim jejich svobodný názor
do života dost drahým a milým
aby volni byli pro něj něco na
penězích čase a práci obětovati
tož bych chtěl krkem svým se za
ručit že dřív Či později touto
armádou dobudu od církví nezá
vislého českého Chicaga a u velké
míře pro život krásnější a vzneše
nější nadchnu Ano i to chci
zaručit že ty noviny na něž se
stěžuje a vina jim klade záhy za
čnou jinak psát poněvadž lid si
to bude přáti Přímo zázraky by
se docílily jen kdyby těch 2500
osob chtělo pracovat a jen tolik
na penězích obětovat co dle
možnosti své obětují pro svou
víru oaši katoličtí sourodáci Ano
jen tolik' Není pozdě ani není
nás málo pane Bittneře ale
schází nám horlivost a vůle Jsme
pohodlní líní a sobečtí! Neza
mlouvejte a nepakatelisujte obě
tavost našich katolíků která jest
obdivuhodná My jí mít jen tře-
tiou — ob jak jinak zkvétala by
pro blaho a pokrok lidu našeho
volná myšlénka mezi námi! Kdež
to nyní jako nedochůdče bídně
po zemi se plazí a jen dřímá
dřímá! —
Jestli pak jsi též četl hocha že
ti Ringsmathovsko-Vokoanovití
bídáci chtěli poškodit postaveni
našeho profesora Simka toho
aejlepiího Čecha ze všech al do
tud v Americe - zrozených toho
miláčka všeho česko-amerického
lidu a to po práva i zásluze Jeř
on k nám tak upřímným a oběta
vým že je to až dojemné A ta
hanebná zrádcovská sebranka
měla té raubířské odvahy že po
slala předsedovi a všem profeso
rům státní university po jednom
výtisku Inter-Ocean v němž byla
otištěna na sjezdu detroitském
Jednoty C S P S přijatá resO'
luce vyslovující soustrasť rodině
Ingersollově a zármutek nad jeho
úmrtím Profesor Šimek byl jed
ním z výboru resolučního A ti
zvrhli zmetkové lidští ještě pěkně
podškrtli jméno profesorovo aby
žádný z těch co jim výtisky
Inter Oceán zaslali nemohl je
přehlédnout! Za jakým účelem?
Uhodne každý sám Chtěli upo
zorniti na něj jako na stoupence
učení Ingersollova vzbudit proti
němu u předsedy university a pro
fesorstva předsudek a možno-li
vypíchnout ho z místa Nu jestli
už je na světě hanebnost haneb
ností a darebáctví do nebe vola'
jící o plamen a síru jest jím ten
to skutek A takovým způsobem
chtějí nás ti protestantští bratři
na víru obrátit a do svých kostelů
na vnadit a získat? — Hanba
stokráte hanba! Napiš jim tam
v těch novinách hochu že jsem
jakživ míval ty protestanty rád a
dával jim přednost co pokročí
lejším věrcům ale od nynějška
co opovážili se poštvat na nás
americkou veřejnost a na profeso
ra Šimka jeho profesory a před
stavené mají u mne konec a to
na vždy A kdybych někdy mu
sel voliti si církev do kostela
tedy půjdu pěkně do katolického
A já myslím že bychom to učinili
všichni neb za takovéhle prote
stantství krásně děkujeme Na
šich katolických rodáků je tu síla
a tu a tam utkali se ostře s našimi
voji nazvíce bez potřeby a nadar
mo ale proto přece ještě nikdy
je nenapadlo aby před širokou
veřejností nás hanebně ostouzeli
a s námi celou národnost jako to
učinili tihle protestantští spra
tkové
Národové jihoafričtí-
Válka v jižní Africe upoutala na
se pozornost veškerého světa a je
tudíž nutno i končinou tou sezná
mili i naše čtenáře
Ač se zdá jako by Angličané a
Holanďané tvořili hlavní část oby
vatelstva jihoafrekého není tomu
tak Obě válčící strany dohro
mady tvoří jen nepatrnou menšinu
veškerého objvatelstva a domo
rodci kdyby byli dosti inteligent
ními ku spojeni se mohli by oba
dva soupeře vyhnati z vlasti své
do níž násilím vnikli
Kapská kolonie má asi dva mil-
liony obyvatelů z nichž však jest
jen asi 400000 bělochů a to vět
šinou původu holandského
Natal k němuž náleží též země
Zulu čitá méně než million oby
vatelů z něhož jest však jen 61
000 bílého plemene Země Beču
anů ležící mezi osadou Kapskou
Oraažskými svobodnými státy a
Jihoafrickou republikou má asi
250000 obyvatelů z nichž jest
jen 2000 bílých Dále na sever
jest Rhodevie s obyvatelstvem asi
million duší čítající z něhož jest
jen asi 6000 tisíc bělochu Ještě
na sever jest britická Centralaírika
obyvatelstvem 850000 mezi
pímž jen 500 bílých Země Ba
sutů má asi 220000 domorodců a
jen asi 500 bělochů Svobodné
státy Oranžské starší to republika
boerská mají 130000 obyvatelů
černé a 77716 bílé pleti kdežto
Transvaal či Jihoafrická republi
ka má 750000 oby vatelů černých
345397 bílých
Veškeré toto obyvatelstvo do
morodé jest nepřátelské jak k
Boerům tak k Angličanům poně
vadž od obou bylo vražděno po
tíráno a z nejúrodoějších krajin
zatlažováno do bor Na severu
od Trunsvaala Žijící Matabelové
jsou stateční a úskočnf bojovnici
kteří doveeou úspěchem vzdoro
vali dobře torganisovanéma voj
sku Bečuani Basutové Zulové
a jiní kmenové zahrnutí pod jmé
nem Kafrů svedli již mnohé boje
ozbrojenou mocí Evropanů S
počátku když osadníci evropští
bojovali t divochy měli nad nimi
převahu která nyní již z velké
části vymizela Diví ti synové
přírody byli pověreční a bojovali
zbraněmi nedokonalými Pově
reČnost jejich však stykem Evro
pany zmizela a oni se naučili
dobrým výsledkem používati též
zbraní evropských Mimo to se
mezi národy vloudilo mnoho do
brodruhů a desperado kteří nau
čili divochy zacházeti zbraní ná
rodů evropských tak že dnes jsoa
domorodci afričtí daleko nebez
pečnější než bývali před málo
léty
Záleží nyní na tom která ze
stran bojujících si dovede naklo
niti domorodí národy africké
Zdá se že Boerové byli v tom ú
spsšnější a že získali Basuty ač
se pokoušeli o naklonění si všech
okolních kmenů kaferských Další
průběh války nás poučí o tom
zdaž kmenové afričtí žůstanou
nestrannými v boji mezi bílým
obyvatelstvem jižní Afriky nebo
se připojí k některé z válčících
stran
Do boje a do práce
"Samostatnost" orgán radikál
ně pokrokové strany v Čechách
vybízí národ ku přípravám k zá
pasu s vládou vídeňskou článkem
pod výše uvedeným názvem v
němž píše:
Není žádných pochybnosti že
vítr obrátí se proti nám na celé
čáře a je jen aktem politické opa
trnosti a prozíravosti která musí
se vyzouti ze strannických zájmů
aby se obrat neuspíšil a nenastal
ještě v té době kdy u nás vládne
na celé čáře desorganisace jak
mezi stranami tak i mezi občan
stvem vůbec Nesmíme se klamati
papírovými resolucemi nesčetných
korporací a diktátorskými články
některých listů které nám vyličují
český lid jako hotového Leonida
jenž dovede vésti nesmiřitelný boj
až k smrti
To vše jsou dnes ještě fráze
které oplývají silnými slovy jež
však se při prvém ostřejším útoku
proti nám rozplynou u převážné
většiny v nivec Vždyť přece zná
me velmi dobře ty naše na vše
odhodlané vlastence kterým co
do slov není na světě rovných
Jakmile však přijde ke skutkům
pak zamykají pokladny i kapsy
drží sebe i své domácí domalíbají
hejtmanské pantofle a nemají ani
dosti slov na odsouzení přemrště
ných pouličních kravalistů
Zipočíti již dnes otevřený a
prudký boj se státní mocí to zna
mená jiti od porážky k porážce
od ztráty ku ztrátě a to znamená
zároveň zmalátůování a nutnou
desperaci i těch kdo dnes půjdou
do boje se vším ohněm a se vší
odvahou
A boj ten by vypukl týmž oka
mžikem kterým by dnešní po
slanci 6ložili své mandáty v ruce
jiné V tom okamžiku bude če
ský lid opět isolován a v tom
okamžiku provede státní moc to
co si dnes ještě netrouíá totiž po
voláni nového vydání bývalých
vlád Herbst-Beustovských které
by každý český odpor surovou
přemočí dovedly potlačiti dřivé
než by se stal nepotlačitelným
Není žádné pochyby: vládní po
litika kterou provozovali dnešní
MladočeŠi jest a musí býti po
slední vládní cislajtánskou politi
kou českého poselstva Odtud se
musí přijití k éře důsledného ne
zlom ného a až do poslední vesnice
organisovaného odporu proti vlá
dě centralistické
V tomto odporu nebude míti
český lid — mimo jižní Slovany —
nikoho na své straně právě tak
jako v dobách opposice pasivní a
faktické opposice mladočeské: bu
de tedy český lid odkázán znova
na sebe a jen na své síly Proti
nám bude kde kdo: vláda byro
kracie němectví zdejší i mimo
naše hranice maďarství a snad i
ti kdo dnes jsou našimi přáteli a
pobratimci
Jsou-li tyto předpoklady správ
ný pak je jen jediný správný
závěr: český lid musí býti do po
sledního muže zorganisován na
vše připravenke všemu odhodlán
ti pak kdo organisaci povedou a
dávati budou hesla a signálymusí
býti mužové odhodlaní poctiví
neodvislí obětaví a duševně ' nej
výše kvalifikovaní
lajlaavi aovlaka r Aiav Ze
všech prostředků jei odporncovány
jtoa dámám v nemocích Jich pohlaví
vlastoích starý rostlinný Švýcarský
lék Dra Petra HoLoko zachoval si
po mnohá a mnohá léta své čestné
místo Siréna Kateřina Doelová 1028
Frsnkllo St Fremont Ohio přidává
nový vavřín ku pověsti léku toho ana
pfie: "Děkuji Vám vřele za léky Dra
Fahrney ho t Cbleago III Více nei
lest let trpěla jsem ienskon slabostí a
byla Jsem neostál v rukou lékařů
avšak soft] případ se nelepšil nýbrf
bořili V března r 1897 počala Jsem
niívati Dra Petra Hoboko a pošdéjl
Dra 1'etra Uterine Dnes Jeta opět
sdriva mi jeden t lékařů se byl vy
jádřil Ie podrobí U se uosía operaci
a povalaji ta svou povinnost léky ony
trpldos sestráss odporočltl" Toto jest
jenoa jeden ssooba tiafe podobo Jek
dopisů jd doebáwjí de úřadovny vy
rabitsta O podrobnosti plit pod
adressoa: Dr Peter rahraty 13-J14
So Horné Aveaa Csieea IX
Fenflleton
Pochlubím se ti dnes milý
čtenáři že obdržel jsem dne 22
října pozvání abych účastnil se
zasnoubení svého přítele pana
Ochotného se slečnou Thalii Ono
to není sice -žádnou zvláštností
býti pozvánu ku slavnosti zasnou
bení avšak v tomto případě uči
něna musí býti výminka jelikož
přítel můj věděl že poměru jeho
nepřeji a proto jest zvláštnosti
že mne pozval Ne snad že bych
byl sám zamilován do slečny
Thálie nikoliv Příčina byla ta
že nedůvěřuji pravé lásce mého
přítele ku své snoubence které
jest mně opravdu líto povážím-li
kdyby někdy došlo ku sňatku jak
byla by nešťastná
Ubohá Thálie! Ona tak důvě
řuje miláčkovi svému tak trpěli
vou je vůči tomu jenž někdy až
necitelně se k ni chová a ji trýzní
Zajisté řekneš milý Čtenáři že
nejsem dobrým přítelem svého
přítele p Ochotného Nu mysli
si dnes o mně cokoliv já také
myslím a sice to že časem mohu
si trochu poklepat zvláště když
jest to nyní v modě vychvalovat
do nebe všecko z čeho čouhají
monety
Přijal jsem tedy pozvání a ku
zasnoubení jsem přišel čet
ní hosté se dostavili a každý s
dychtivostí očekával až snoubenci
vstoupí Za nedlouho skutečně
objevil se pan Ochotný se slečnou
Thalií která oděna byla v nové
krásné 40odollarové roucho ho
tovené v závodě p McKuine-ho
Pan Ochotný zářil radostí taktéž
slečna Thálie jež v očekávání
věcí krásných byla přímo rozkoš
nou Nebylo tudíž divu že
všichni hosté s upřenými zraky
hleděli na tento párek snoubenců
Nebudu ti líčiti milý čtenáři
průběh hostiny řeknu jen Že
snoubenec byl sice veselý tu a
tam si zanotoval tra-la lalala-lala
avšak slečna Thálie byla jaksi za
mlklá ani nové šaty ji netěšily a
to působilo na hosty tak Že ně
kteří nečekali ani na ukončení
hostiny a odešli domů
Představ si nyní můj milý
pana Ochotného když to slavné
zasnoubení takhle se mu pokazilo
Kdo jest toho příčinou? Těžko
uhodnout! Na snoubenku svou
přece v den zasnoubení nemůže
se hněvati také ona tím není
vinna avšak ti hosté ti nezpůsob
ní hosté proč se neveselili vždyť
hostina byla přímo královská
uspořádána dle vzoru z naší mati
čky Prahy tam na březích stříbro-
pěnné Vltavy kde tak krásně se
hraje v Národním divadle Zajisté
že způsobil to nějaký rýpal jenž
nepřál tomu zasnoubení p Ochot
ného s krásnou Thalií Ano tak
tomu bude rýpal to byl! — —
Srdce pana Ochotného se při
této vzpomínce rozlítostnilo a
věru že mně ho bylo lito když
onehdy spatřil jsem jej tesknícího
takže nemohl jsem odolati abych
ho poněkud nepotěšil "Nu ne
rmuť se příteli hleď když sou
rozenka tvé snoubenky v Cleve
landu se snoubila měla ten trubl
také podruhé to bude zajisté
lepši Nevšímej si těch rýpalů a
zazpívej si: tra-lala-la-lalala vždyť
snoubenka má monety Alfa
Co torna říkáte
Mr nfMzfma Jflno ato oirft nWi
kutu tHuad kutaní kiprf mduh Oť
l-n lék m U' Catariii Cuie
F i ťhoney Co mnJIU-14 T ! O
Vy tiiioiManl jnm Inall p r J VÍMurf t 1S
r k a uznávám Jej ptlTuo a apfj b'l
rího re rfcwh J ho rbcbóin}''b iranwi keb-b
flnanrn m hopuřlK) k proředeiil JkéttfnfcoU
abc&odnlhoráviuia Jei firma nflnl
WEST THACX
Wlkoobrandnf lékárnici Toledu O
WALriIQ K!" AMAKVIN
veUoobcu lékárnk1 T11 O
HaH'a Oatarrn Cara M oflri rnltřo fn
u}!c iliiuo na krev a Hlml bliny Ii-tv4-irni
mxláoa lrma Ka prodej u vin i 4
Wniifi l etiKTi láhev
W1P r anili y 1'liolkyVou Dolepil
11 U JťTJJ SI
Přeplavní Lístky
DO ANEBO Z ČECH U
J J HaVellC3r
Z Chicaga do p
Bodenbachu Čáslavi Chru
dimi Chebu Karlových Var
Klatov Litomyšle Nepomu
ku Pardubic Plzně Písku
Prahy Tábora Domažlic
Teplic atd
Adresujte: J J HAVELKA
Lak Shoř a Mlehlfu Soathcra
Depot Cklcacu 111
Tál oaUrif ao)1UBt m aeJalUS eaay 6
SM Vaa Burra
EL
RooaiM
Vyléčím koktáni
Iiwncii NeJpfeantNK MkaN v Oman
MratfMMlMteraa tmft í VMftM
ěmtt Bic Oataaa
— Pfedplácejte se na Hospo-
dále pouze f tao ročaě
0
