Pokrok Západu
Cesta t dílo
J A Ollverlua
(PokrateTini)
Mimo toho sluší dále také pa
matovat! Že mnohý člen našeho
národa náleží současně k mnoha
spolkům razným — a tu by tedy
takový požíval v tom našem "kon
gresu'' národním tolikerého za
stoupení třeba neměl za mák
skutečného patriotismu v kolika
spolcích by byl co zatím jiní
buďto z příčin nebo ze zásady k
žádnému spolku nenáležející —
třeba byli horlivými našinci — by
neměli vlivu a zastoupení vůbec
žádaébo Bylo by to spravedli
vé? Bylo by to povzbudivým?
Povzbuzovalo by to ano — ale k
čemu? K přistupováni i spolkům
podporujícím k zakládání spolků
nových bez konce! Byla by tím
vyvolávána mánie zakládání spol
ků nejrůznějších jelikož každý
rád se blýská mezi "delegáty"
kdežto přece my již nyní povážli
vě churavíme spolkářskou zimnicí
Dále by pak z toho také vyplývala
mezi námi nebezpečná duševní i
hmotná korrupce!
Já varuji tedy "Národní Výbor"
před dalším kráčením tou cestou
a před vyvoláváním takových ná
sledků Naše národnost zde ne
smí býti vedena a řízena žádnými
korporacemi rázu nenárodního
nýbrž musí se to díti přímo lidem
— a není-li možno dosíci toho
cestou takovou tož bude lépe
když nebudeme míti střed vůbec
žádný
Tím když účastenství na vývoji
našich věcí národních zavěšujeme
na spolky dáváme vlastně novou
dříve neznámou prémii na přistu
pování k tím korporacím což jest
nepříslušným To jest donucová
ním každého našince v této zemi
nechtějícího býti národně němým
aby se přidal k některému tako
vému sdružení bez ohledu na to
zdali jsou ve výplatě" svých závazků
pro budoucnost bezpečna anebo
nejistá Ano nemohu se ubrániti
myšlénce že hlavně toto ponou
kalo horlivé působivce ve sjezdu
Č S P S- odbývaném roku
1891 v Cedar Rapids aby se té
vlastenecké práce na vzdor od
chylce od svého pravého rázu
ujali Protož také dím že jest
zde užíráno praporu národnosti k
lákání rekrutův pro spolky pod
půrné i jiné a za tou příčinou též
protestuji proti takovému složení
naší organisace národní
Dejme tomu že vznikne naší
národnosti zde v Americe potřeba
nějaké značnější výlohy — asi
takové jako se jevila roku loSské
ho při obmýšleném zřizování če
ského pavilionu na zdejší výstavě
anebo když se jednalo o výdatný
protest proti vyloučení nás z po
čtu národů: na koho pak se tu má
anebo může tento "Národní Vý
bor" obťaceti o žádoucí fondy?
Může s takovýmto rozpočtem
svým přicbázeti před ony spolky
jichž ' tvůrcem jest a žádati od
nich potřebné sumy? To nemů
že jelikož jmění těch spolků jest
pro jiné stanovami určitě nazna
čované účele posvátným A také
ani žádni zvláštní daS nemůže
býti na takové spolky "Národním
Výborem' rozepsána protože
Žádný spolek takový nemá práva
stanovního své členy k placení
podobnýcb assessmentů nutiti
když je dobrovolně dáti nechtějí
Jak by to tedy přicházelo aby
lidé kteří by co členové toho
kterého spolku odepřeli podobný
poplatek ▼ našem "Národním
Výboru" přece třeba í desatero
násobnou rozhodovací váhu měli
co zatím by jiní k spolkům nená
ležející členové našeho národa
kteří by ochotně platili neměli
tam hlasu žádného? Jaká se to
tu může vynořovati rozumná akce
za takovýchto okolností a odkud
se má bráti mezi námi pro věc
nadšení a horlivost? Mým pře
svědčením jest že dokud bude
nase ústřední těleso národní zalo
ženo na representaci spolků — nic
vážného se nedocílí Rád bych
slyšel aspoB stejně dobré důvody
ve směru opáčném "Without
representation no taxation zní
staré heslo svobody a já je pova
žuji za velmi dobrou zásadu Jest
liže někteří vlastencové naši jenom
proto nirodnf naší korouhev ne
sou že tc mohou ku cti slávě a
prospěchu uniformy svých orga
nisaci — ti vůbec ani vlastenci
nejsou nýbrž naopak jest jim
drahocennějším prospěch jich
"rpoíků" než prospěch národa
Cel tiyby — dejme tomu —
l-ZJ izxiy našich podporných
r~~" 5 r !" le ty jednoty se
déle vzbuzovati podezření prospě
chářství anebo že by jim to co
podpůrným spolkům Škodilo:
musely anebo nemusely by se to
mu podrobiti jednotlivé řády těch
bratrstev? Jak by to tu tedy
potom dopadalo? Prosil bych za
odpověďl
A nyní se podívejme ještě na
jednu stranu celá té věcíl ''Ná
rodní Výbor'' přijal již loňského
roku ve svém zasedání rozličné
resoluce kteril tasahovaly do oboru
politiky zdejfl i mezinárodní letoš
ního roku se to opakovalo způso
bem ještě rozsáhlejším — a vždy
se mluví při tom jménem celé naší
národnosti-zde v Americe Ono
jest sice možno že všichni náho
dou souhlasíme s duchem těch
resolucí a názorů ale proto nic
méně jest to přílišnou osobivostí
tobo prazvláštního Výboru Kdy
by tomu tělesu byla tak dávána
plná moc aby za nás před světem
mluvil a nám připravoval fest —
museli bychom býti také co celek
zodpovědní když by se dopustil
něčeho chybného a proti tomu
bych tedy co americký Čech roz
hodně protestoval Myslím Že
jest nás zde většina veliká již
jsme se posavade nevzdali žádné
ho práva mluviti za sebe v tom
ohledu protože to nejsou žádaé
maličkosti ani hračky Taková
prohlášení musí míti jiný původ
a jiné porady než se jim dosavad
dostávalo Any spolky podpůrné
nejsou politickými nemá se také
ani jejich "národní ' výkvět mí
chati do politiky a tím snad upra-
vovati někomu karnéry!
Kdyby takovýto náš střed -
založený k obstarávání našich po
třeb národních — měl základy
své přímo v lidu na místo pro
střednictví jistých účelných spal
ků bylo by to docela jiné a přece
by ty samé osoby — po případě
— mohly zasedati u toho našeho
národního kormidla! Neboť což
pak se nevidí že zasedání té naší
ústředně síly jednou do roka nic
kloudného vůbec anivydati ne
může?' A kdyby takováto změna
v naší organisaci zde nastala
vedlo by to též k tomu že by se
odstranila z našeho Života příkrost
náboženských protiv jež zde pů
sobením ohavného Zdrůbkismu
mezi námi se zabostila Potom
ale jedině potom by byla mezi
námi možná součinnost všech na
šich jednotlivých elementů an by
se to potom spolků a nenárodních
účelů vůbec netýkalo Otázka
jak takovouto organisaci národní
vyvolati na základech přímo lido
vých při opomíjení všech spolků
jest dosti snadnou k zodpovídání
ale uváděti to zde nebudu Jsouť
to podrobnosti na kteréž nemůže
dojiti před vyšetřením "a ustano
vením věcí zásadních a základ
ních (Dokonč bud)
Odpor proti imperialismu mezi
občany českého původe
Pod tímto ohiavením přinesly
mnohé anglické časopisy v Neb
rasce Úvahu z péra red t 1
kteráž v překladu zní následovně:
Žádný 2 časopisů vydávaných
v české řeči v této zemi nepod
poruje politiku rozpínavostí a im
perialismu sledovanou nynější
administrací což jest patrnou
známkou že směr administrace
nedochází schválení přistěhova
lých občanů tohoto rodu a půvo
du vycházející z přesvědčení že
směr ten není v zájmu a ku ko
nečnému prospěchu naší země
Toto přesvědčení není nikterak
nahodilým nýbrž zcela charakteri
ckým lidu toho a úplně přiroze
ným následkem zkušeností jeho
Lid český nebyl národem útoč
ným Ač dějiny jeho zaznamená
vají mnohé zápasy příliš mnohé
ku jeho dobru a prospěchu přece
nebyly to zápasy výbojné nýbrž
obranné Národ ten nehledal
povýšeni se na úkor svých souse
dů jsa mírumilovný i svobodymi
lovný však chrabře hájil zemi
svou i domovy když tobo zapo
třebí bylo Historik Maurice ve
své "Story of Bohemia'' vydané
od Putnam's Sons v jejich sbírce
"Story of Nations' praví:
"I nejdávnějŠÍ tradice vykazují
že dávno dříve než zavedeno
bylo křesťanství ideál Českého
života byl zcela rozdílným od
onoho a okolních národů Básefi
"Libušin soud" kteráž zdá se
líčiti ' nejdivnější způsob Života
českého není ani Iliadou ani
písní Niebelunga aniž povídkou
doupatech lupičských a násilno
stech Sabinek nýbrž líčení náro
da mírumilovného kterýž snaží
se udrieti tradice spctečoíbo
tLrrtxíctví ptdy a círem trra-
drou vládu ve sporných záležito
stech mírněnou zjevným výrazem
obecného mínění''
Ač mírumilovní a dobrou vůli
k sousedům chovající Čechové
byli vždy chrabrými obhájci své
země Jsouce nejzápadnějším
kmenem Slovanů vraženým jako
klín mezi bojovné a agressivni
Němce udrželi si přece svou exi
stenci a nebyli jimi podrobeni
V zápasech nesčetných dokázali
svou chrabrost a hrdinnost Když
Tataři v třináctém století potřeli
Rusy přemohli a spustošili Uhry
a přes Polsko vtrhli do Moravy
přinášejíce strach a hrůzu západ
ní Evropě chrabří Čechové utkali
se 8 nimi v boj u Olomouce v
Moravě a bezmála je potřeli Jak
strašnými nepřátely byli Tataři
lze viděti z následujících řádek
Mauricovy "Story of Bohemia":
"Hrůzou dýšící popisy spisova
telů té doby zdají se pojiti upo
mínky gothských a hunskýcb vpá
dů s obrazotvorností Apokalypsy
Jako mnozí dobývatelé i Genghis
Chan zdál se býti prodchnut my
šlénkou že byl poslán nějakou
neviditelnon mocí aby ničil a oi
i jeho následovníci byli po něja
kou dobu považováni za nepřemo
žitelné"
Když slepému českému králi
Janu bojujícímu s Francouzy u
Kresčaku bylo sděleno že štěstí
válečné obrací se proti nim a
když vybízen byl aby hledal bez
pečí v Čas dle pověsti pravil:
"Toho bohdá nebude aby český
král z boje utíkal" A vyvoliv
ava ze svyen nejiepsicn a nej-
chrabřejších rytířů dal přivázati
koně svého mezi jejich a vrhnuv
se tam kde nejpruďší boj zuřil
zahynul na poli válečném Když
lid český povstal v patnáctém
století aby obhájil reformaci
Husa a odporoval nárokům císaře
německého na trůn Český císaře
to kterýž zradil je a dovolil vzdor
své záruce aby utracen byl Život
Husa papež kázal křižácké tažení
proti Cechům avšak oni uhájili
se proti celé říši německé a mo
cím spojeným po patnáct roků
Jejich válečný hrdina v onom zá
pasu Žižka nebyl poražen v žád
né bitvě ačkoliv často bojoval
proti strašné přesile
Když konečně přemoženi byli
během třicetileté války a skoro
vyhlazení když zbavení byli své
víry vzdělání intelligence litera
tury majetku a všeho co v Životě
jakoukoliv cenu má když podro
beni po dvě následující století
nejkrutějšímu útisku málo jen
menšímu nežli otroctví černocha
smysl pro svobodu a rovná práva
pro všechny nebyl v nich udušen
nýbrž nenávist proti despotismu
a hlavnímu nástroji téhož milite
rismu a jiným zdrojům útisku se
pouze jen přiostřil Nejznameni
tější český básník z první čtvrti
tohoto století Jan Kollár dobře
vyjádřil převládající myšlénku v
lidu následující včtou: "Svobody
kdo hoden svobodu zná vážiti
každou"
Dějiny lidu českého dokazují
mimo všechnu pochybnost že ne
byl to nedostatek chrabrosti
nýbrž smysl pro svobodu a spra
vedlnost vůči všem již vedli
národ ten k tomu aby šetřil práv
všech ostatních a nedopustil aby
se stal dobyvatelem :
Česká immigrace do této země
počala po roce 1848 Rok tento
jest pamětihodnou dobou v ději
nách většiny evropských národů
Byl to rok probuzení poznání
zla útisku a požehnání avobody a
volnosti Lid však byl brzy
znovu přemožen mocí despotismu
a byla to hlavně láska ku svobo
dě kteráž povzbudila stěhování
se z Čech ďo země chrabrosti a
svobody Otázka zrušení otro
ctví byla tehdy nejpalčívější poli
tickou otázkou této země a Če
chové skoro bez výmínky hlásili
se ku straně protiotrokářské
První České časopisy v této zemi
Slovan Americký založený v Ra-
cine Wis 1860 Národní Novi
ny v St- Louisů v témž roce a
Slavie v Racine Wis r 1863
byl v vesměs protiotrokářské a
unionistické časopisy
Lechové vždy radovali se l
osvobození kažďéLo lidu a sym
pathizovalí se všemi utištěnými
Není lidu na světě kterýž byl by
srdečněji schvaloval samozřejmé
pravdy prohlášení americké neod
vislosti že všichni lidé bylí stvo
ření sobě rovnými a že vlády na
bývají spravedlivé moci své z vole
ovládaných Není proto překva
pujícím jestliže mezi naturalixo
vanýmí občany českého původ a
shledáváme skoro jednohlasné
ssýI!eaL žt jest bexpelvías sty
cké pýcha a naděje všeho lidu
svobodymilovného ve všech pás
mech země domov chrabrých a
svobodných vedly válku výboj
nou ku podrobení lidu na jiné
polokouli lidu úplně rozdílného
plemenem i civilizací kterýž se
nikdy s námi nesloučí kterýž ale
chceme podrobiti naší mocí a vy
dati na pospas našim politikářům
— ač válka tato vede se pod plá
štíkem civilizace
Však jsou ještě jiné příčiny
mimo toho proč smýšlení Čechů
jest proti politice výboje a impe
rialismu Oni sami museli oku
siti trpkého ovoce takovéto poli
tiky Jejich zkušenost a dějiny
každého národa evropského učí
že rozpínavost nelze udržeti bez
velké stálé armády a mocného
loďstva a že tyto působí břemena
nesnesitelná Oni obávají se že
rozpínavost do druhé polokoule
zemské přivede nás ' na pokraj
neustálého nebezpečí zápletek s
jinými velkými cizími mocemi a
do stavu "ozbrojeného rníru"
kterýž jest kletbou lidu evropské
ho Oni ví že velká a stálá ar
máda jest ohrožením práv a svo
bod lidu vedoucí vždy konečně k
pádu republik povalení svobody
a zřízení "silných" despotických
vlád
Žádný jiný lid netrpěl více
zlem militerismu nežli lid český
Militerism vyžaduje nejen dafi v
dollarech a centech nýbrž také
daři na životech a krvi Býti ob
hájcem práv a svobod země jest
něco zcela rozdílného od toho
býti vylosovaným nástrojem vojenské-
moci a používaným jak
její plány a pletichy vyžadují
Prvčjší znamená vlastenectví po
slednější otroctví Čechové ve
staré vlasti musí stavětí všechny
své statné mladíky k odvodu a
službě v armádě svých utiskova
telů k použití k jakémukoliv
účeli nechť pravému neb nepra
vému Tato veliká armáda se
používá proti nim samým za kaž
dé příležitosti aby je potlačila a
udržela despotism a tyranii ne
spravedlivé vlády
Čechové pozorují s obavami
vzrůst obecného dluhu každého
evropského národa působeného
hlavně když ne zcela "ozbroje
ným'' mírem Jen zastavte se na
okamžik a pozorujte Dluh Spo
jených Států byl nepatrným před
občanskou válkou však strašný
ten zápas způsobil že vystoupil
na $3000000000 vzdor ohrom
ným válečným daním jež tehdy
byly ukládány pro účely válečné
Za doby míru kterýž následoval
po válce a pokud neměli jsme
žádnou velkou stálou armádu
umožněno bylo zrušení válečných
daní a snížení dluhu na méně
než $600000000 do roku 1892
Nyní vzdor $200000000 roční
válečné dani dluh náš opět vy
stoupil následkem války ca sluš
nou sumičku přes $1000000000
Však jak jest tomu v Evropě?
Obecný dluh tam rostl jak násle
duje: 1880 UM
Bakotuko-rjherako gflOOOO000 t8M000M0
Francie 1(08000000 4000000
Itálie 3aO000OOS SSMOO0O0O
Proiko 170000000 I1MU0M
A což to strašné břímě daní ve
starém světě? Co jest příčinou
chudoby a bídy lidu ve starém
světě? Test to vyděračnost nikdy
neuspokojeného molocha militeri
smu "Ozbrojený mír" stojí
Evropu nyní více než čtyři billi
ony marků přes $1000000000
ročně strašné to břímě pro po
platníky Čechové v Rakousku
musí snášeti více než svůj díl a
tak mnoho jak jen kterýkoliv jiný
lid Čechy přispívají k rozpočtu
rakousko-uherskému 150 millionů
zlatých ročně avšak dostávají na
zpět z obecné pokladny pouze 20
millionů zlatek Zem ta (pouze
čtvrt rozlohy Nebrasky) otupová
na jest tedy o 130 millionů zla
tých 52 millionů dollarů každo
ročně Lid český platí každo
ročně dafl v obnosu na každou
osobu 136 zlatých vládo! daně
přímé a 387 zlatých daně nepří
mé — asi $150 na osobu —
nepočítaje místní daně břímě to
kteréž vzhledem ku stavu lidu
mzdám atd jeit skoro nesnesitel
né A přece vláda musí neustále
vymýšleti nové a nové daně aby
kryla požadavky oné obludy mi
literismu Přistěhovalí občané neprebali s
radostí nýbrž se žalem ze své
rodné země kterouž milovali tak
vřele jak kdokoliv miluje zemi
svou Činili tak aby nili útisku
despotismu a zlým následkům jeho
nástroje militeriímu aby mohli
polívati požehnání avobody a
volnosti a ubezpečí ti j pro tvé
potomky oai aaočUi m aailovati
esa tata a ©cdavrti flzo c-tjs
její výhody Oni znají ze své
vlastní zkušenosti rozdíl mezi
vládou svobodnou a onou v kte
réž převládá moc vojenská a ví
jaké poměry obé působí
Mohou-liž sympathizovati s po
litikou kteráž vede k militerismu
jest plna nebezpečí našim svobo
dám a dojista tuto zem kterouž
si za novou vlast zvolili kterouž
naučili se milovati tak vřele jako
milovali dříve svou zemi rodnou
kteráž nyní jest zemí rodnou jejich
dítek a bude milovanou zemí je
jich potomků přivede do téhož
nešťastného postavení kteréž do
nutilo je k opuštění jejich staré
vlasti? Mají-liž pomáhati uvrh
nouti na dítky své a na budoucí
pokolení totéž zlo kterémuž sami
uprchli? Ku všem takovým otáz
kám když náležitě je uváží musí
odpovědíti rozhodně: Ne! A tak
shledáváme mezi Čechy jakož i
mezi Němci a jinými přistěhovalý
mi občany smýšlení rozhodně od
porující rozpínavosti a imperi
alismu Z Paříže
12 října 1899
ListoneH na automobilech Paří
žanům poskytnuta příležitost uvi
dět ode dneška listonoše na sa
mohybných trojkolkách kteří
prozatím pouze v XII arrondis
mentu listy noviny atd z pošto
vních schránek vybírati a na
hlavní poštu odvážeti budou
Charmantnímu a po novotách
se stále pachtícímu státnímu se
kretáři a řediteli ministerstva pošt
a telegrafů p Mougeottovi trvá
totiž až do dnes ustálená proce
dura na filiálních poštovních úřa
dech příliš dlouho a rozhodl se
tedy zajistiv si potřebný úvěr že
to zkusí s rychlejší dopravou au
tomobilní tak že poslední večerní
vyzvednutí listů (na perifenii mě
sta doposud ve 4 ve středu města
tedy na hlavních bulvárech atd o
6 hod) následkem rychlejší do
pravy na hlavní poštu asi na 7
až 8 hodinu večerní odloženo
býti může Novou službu dne
šním dnem zahájenou obstarají
čtyři listonoši na velocipédech a
čtyři na samohybných petrolejo
vých tricy klech Jak se pravdě
podobá budou samohybné troj
kolky po t4denní službě definitiv
ně přijaty a budou projížděti ce
lým městem vyjma čtvrtí kolem
hlavní pošty kde jich potřeba
není
Pavillon íasopisectva Pavillon
časopisectva je hotov Krásná
stavba jíž výstava dovednosti
známého architekta páně Mason-
Detouberta vděčí stojí na Quai
ďOrsay poblíž generálního komi
sařství výstavního (Pláce ďAlma)
vedle meseichébo paláce a rumun
ské restaurace několik kroků od
armády Pavillon je dřevěný
čtyřmi sloupy s keramickou ozdo
bou opatřený Laterální íaíady
ozdobeny bílými maptikovými
plotničkami Na rovné střeše se
nalézá malá zahrádka — restaurace
#
Výstavka Zavaalská Pavillon
jihoafrické republiky jeho zahra
dy a stavení budou jistě zajímati
všecky obdivovatele pařížské
světové výstavy Místo Trans
vaalu určené není veliké postačí
ale úplně by si pozorovstel o po
měrech a Životě pracovitých a
energických Boerú kteří ve vo
zech celé Kapsko NataL a pome
mezi Oranže a Vaalu křížem krá
žem procestovali trvalý obraz
uČiniL Kolem hlavního pavilionu
který ae na avenue ďjéna vypíná
bude postavena malá boerská ko
lonie s rýžištěm zlata studněmi
zahrádkami atd Hlavní budova
bude museum a tržnice všech
možných hospodářských výrobků
Místnosti prvního poschodí budou
reservovány návštěvám
Svltovi výstava paHUká a cizí
panovnici Již loHskébo roku se
zabývaly příslušné kruhy výstavní
ho družstva a vláda republiky
otázkou jakým způsobem se uví
tání cizých panovníků -—hostů na
výstavě — díti má a kde jim bude
bydliště vykázáno Mluvilo se
tenkrát o zvláštním ceremonilu a
o paláci na vendomském náměstí
který by se k podobným účelům
zvláitě hodil Dnešní "Le Jour
nal" přináší zprávu Ze se vláda
usnesla pozvsti officielni jen
baťulku ruského café carevnu
velkokoěžoy a velkokaížata ruská
Zvláštní příštího roka (asi -v le
dna) do Petrohradu vyslané po
selstvo vzdá ruskému panovni
ckému roda hold a nčiní
pozvání jnéaaai francouzské re
pxLLiy Vysocí n£3 fcsttl tu
dou 41e všeho bydleti na ruském
velevyslanectvu (Rue Grenelle)
které kníže Urusov nynější vele
vyslanec přiměřeně dá upravili
Ostatní panovníci kteří výstavu
návštěvou poctí budou přivítáni
uctivě a okázalým 'francouzským
způsobem jak toho panovník té
které země zaslouží
"Jasné zvony hučí drsně
a bez tóno"
Saukeepetretv popi bodl HutUN Sta
Omr Jeoa mrntf malomjralné' tbotobaf
aervoanl— obttl obi mmfm a trfm rodlnia
Jich TMeU imfiltnl cmlnlo a 007 M idt)l
Jako ty irony rantntf Tmi tonu Koko
aUrttf
McELREE'S
vmg 01 uaruui
Oao pHoMt Sntktfma netrojt cdrart
4fsrt Mini či rul roTooriho tlchocf a efla
One ebnort tenaty Hrot a 41a VipraH
ŮTT tUii ntrpinl a nemoe pornlflj Jt to
dokonmlj Uk jtkf kdy byl odhtlui tbj rj
VUa UM fonrtdiljlm dokonalá lánrt t
n&mfl j iunf ml t HoMml fíOO Mlibtv
vioek ltkinlkft neb a vyrfMMA s MTb
CbrttMoogm Ifedlad Comptay Ckattuoog
Tona" -
I8V" ČéU fltaei litk M ullo u poIidiaL
avňksviév
v i VY SMITH s Caadea S D plic :
"MoJ BuMki atlvaU Vlno of Cudol pro
padnuti l&tka a ono JI nplní Tjlélilo
Prosíme o strpěni
Hned počátkem září objednali
jsme mapy a atlasy jež ohlašujeme
co prémie Mapy nástěnné obdr
želi jsme všechny Mapy kapesní
obdrželi jsme až na některé jme
novitě Nebrasku a Spoj Států se
slibem však že v nejbližších dnech
dodatečně zaslány budou Atlasy
kteréž měly býti hotovy počátkem 1
září v době zásilky map ostatních
slíbeny nám až počátkem října
My ohlášku prémií uveřejnili již
před několika týdny očekávajíce
každodenně zadržené mapy a atla
sy Minulý týden jsme učinili do
taz kdy přece je obdržíme a vy
davatelé sdělují nám že chybující
kapesní mapy Nebrasky i Spoj
Států i ostatní budou poslány v
nejbližších dnech však atlasy te
prve asi za měsíc Ty naše odbě
ratele kteří objednali si atlasy
aneb některou z map kapesních
jež posud nemáme prosíme o
laskavé poshovční ujišťujíce že
zašleme je tak brzy jak je obdrží
me Vyd Pokr Západu
Dr Kaní H Droier
ČESKÝ LÉKAŘ
Má zvláitai ikoíenost v léČeaí ae-
nocí ženských očalco ušáka a
krčních a ranhojldstvl
ÚŘADOVNA NA SEVER STKANÉ NXstĚSTf
DAVID CITY NEBR
Jede na cavoUn! do vtacb okolnicb tntateíek
Zavolejte jej v pedn potřeby telefonicky aeb
leiegrancay
Ks amiiiiMlppaké mezinárod
ni výstave v Omaze obdrlel
v odboru pivním
2CrugnSv latfeaUc
Cabinet Beer
ZLALOU MEDALII
tMIadt jeho řintoty a jrbo oarl
leich a puallBuJicick vlaatooeti -Objednejte
et bednlíku od
Fred Kror Brewluf Co
10O7 Jaokaon St
Trnuto i
Jediný ČeskýTD
q zived clovelcký strejsícký
a záoet&ický v Osa ze
Tlartnl
X_ieo Borooli
SOS So latb Btreet
Teletoa IS7
Zavádiai vod) plynu s kasaliaace nro
vádi ae levni a dobr M3tf
StáUi leáaatebtTÍ m His MrMěs
mi Llevtíuéasé pivai pans-v
JCAYSTÍYlTE OIIAnU?!]
i™~-
JetUI ano anpaattlo at — torttl t akwot
ai aaHaeaea betttad a aottla
JT ONDRÁČKA
v tkh IK1 J-Jimi lt sUmu
vfh4aé SSeftar a Seataikr oMfttti re
likiaTL Jako kiiiil WWi mrwé IK
ér JMiapflpioieilBaJaoB 4 apleaka Stakobo
"i