Nápady mého strýčka
Sděluj Jan Šotek
Je tomu sotva týden co sdělil
jsem čtenáři "Pokroku Západu"
strýčkovo vysvětlení v příčině to
ho "obrazného výprasku'' Němců
í Čecha k vůli dosažení nějakého
dorozumění a odstranění národ
nostních bojů oběma stranám
č(m dále tím více ubližujících A
ejhlel už tu výprask je Tuším
že 'hned druhý den po napsání
onoho vysvětlení přišla kabelová
zpráva z Prahy že sto velkoprů
myslníka neb obchodníků českých
i německých zaslalo otevřený list
vůdcům českým i německým v
němž jsou důtklivě žádáni aby
už jednou učinili těm zábubným
národnostním bojům konec To
hle je ta strýčkova "třetí moc"
Není to na štěstí "císařská ráko
ska'' ale něco ještě vydatnějšího
Hlas tohoto jednoho sta předních
zástupců průmyslu a obchodu v
zemi vydá mnohem více než sebe
důraznější přání císařovo neb
tisícové jiných hlučně a radostně
k němu se přidají Vždyť to byla
už světitá hanba jak strýček
mnohokráte pravil co vše jmé
nem těch "svatých'' národnost
ních bojů se dálo Čiří bravúrní
ci a lumpové jako tenhle Wolf
vytloukali z nich kapitál pověsť
a slávu — lumpové jichž jinak
nikdo by si nevšiml poněvadž ne
bylo by proč A u Čechů rovněž
tak I tu dost ' prázdných kři
klavých Wolfů třeba ve zmenše
ném vydání kteří jen těmi věč
nými třenicemi národnostními se
drží u výši a bez nich upadli by v
nicotu Ti by nepřestali řvát do
nsjdelší smrti a věčně by štvali
oba ty domácí národy proti sobě
k vůli vlastnímu zisku a slávě nic
na to nehledíce že blahobyt celé
země tím klesá a příslušníci obou
národností v chudobu a tím i v
závislost ciziny upadávají Proto
nahlížel strýček potřebu třetí
moci aby jim přikázala: "potud a
nic dálef A ta se dostavila dříve
snad než to očekával Povolá
ním a postavením svým nejnod
vislejší nejrozvážnější a nejpra
ktičtější živlové v obou národech
zemských se ozvali Byl asi
svrchovaný čas že se na to odvá
žili neb průmyslníci a obchodníci
do takového druhu politiky jen
neradi se míchají Doufejme že
nyní když ku dosažení národ
nostního smíru spojili se čeští i
němečtí průmyslníci a obchodní
ci vedle pokročilého mezinárod
ho dělnictva jež už dávno ve
Smíru působí bude těm hrozným
třenicím koúeč učiněn a otázka
národnostní k obapolné spokoje
nosti vyřízena Četl jsem ve
"Slavii" že í v německém učitel
stvu v Čechách utvořila se strana
"mladých'' která vystupuje proti
zneužívání učitelských organisací
k politickým snahám nacionálů a
volá po účinné osvětné a sociální
Činnosti mezi samým učitelstvem
Inu byl by též div kdyby všichni
rozvážní lidé na obou stranách
neměli už těch prázdných bez
účelných a při tom osvětně i ho
spodářsky zábubných třenic dost
Ba diví — Jsem rád že v tomto
panem Argusem tak přísně kriti
sovaném pojmutí situace v Če
chách měl můj strýček asi tak
zrovna "recht"
Rada o trustech — začal ondy
no strýček — je tedy šťastně od
byta Promluvilo a vyslechlo se
mnoho Bylo' pěkných řečí a
vážných výkladů hojně V tomto
ohledu v Americe být je radost
Není důležité otázky životní neb
i snad neživotní aby nevyvolala
skoro okamžitě interes všeobecný
a nebyla dost záhy důkladně pře
třásána Tu je hned psaní a po
rad přátel i nepřátel stoupenců
i odpůrců že až milo Sjedou se
bez ohledu na politické nábožen
ské a jakékoli jiné vyznání a za
čnou rozumy své vykládali Jeden
druhému pozorné naslouchá při
zvukuje a tleská když tru trefil
do noty Hrůza náhledů se tu
zkříží a zdrojem lepšího poznání
po celém národě stává Bohatý
materiál ku přemýšlení složí se tu
zrovna zadarmo (za novinářské
předplatné) k boboura národa —
materiál jenž by jinak nikdy do
hromady ae nesnesl V tomhle
ohledu kdyby nás tak chtěli
cedar-rapidití Vokounové poame
rikánltit to by byla jiná zásluha
nel je jejich ideál — vehnat nás
Č3 americko protestantikých ko
tula Co Američani za vienai
dlltl-mi otázkami se schází
tzli a poocají nach á ráme my
i Jj1zí i dochoval
- 7C' -3 tll:3 tra iso
xujeme se nebo docela rveme
navzájem a scházíme se nejvíce v
hospodě a nejčastěji na dupán
dách Jaké potom mohou býti
výsledky naší bezhlavé jen tak
do větru rukama tlukoucí činno
sti? — Inu detroitská kapitulace
a pomalu — hromnička neb
bible! —
Avšak tohle není nyní můj
předmět Vždyť začal jsem o té
radě trustovní Četl jsi nepo
chybné sám aspoň v úryvcích
přednesené tam řeči Výsledek
všech co hlavního bodu se týče
je ten že proti trustům nedá se
za panujících poměrů nic výdatné
ho učinit a musí se počkat až by
ústava Spojených Států v ohledu
tom byla pozměněna neb doplně
na a dala národu moc zákonitě a
právoplatně proti nim vystoupit
Nyní té moci národ nemá a kdyby
cokoli vydatnějšího jím zvolení
zákonodárci proti trustům učinili
bude v koncích' za neústavní pro
hlášeno Tedy především nutná
je změna ústavy No to si ná
rod počká — a trusty oddechnou
Než bude ústava změněna pakli
vůbec k tomu se přikročí uplyne
několik let a zatím bude celá ze
mě jediný trust A co potom? —
Kdož může vědéti co a jak se
stane!? Zda smluví se národ s
trusty anebo bude revoltovat a
sestátní je? Ale bourat je nebu
de to je jisto a to z téže příčiny
pro kterou nerozbijí stroje V
tom ohledu co přechodního opa
tření se týče či jakéhosi srovnání
mezi trusty a národem podal na
té chicagské konferenci nejlepŠÍ
návrh ze všech všudy bývalý
guvernér státu Ohio Mr Foster
jenž odporučil aby především se
zamezilo umělé zvětšování kapi
tálu (čemuž říká se zde "rozvod
ňování'') různých trustů zaříze
ním mezistátní úřadovny kteráž
nad nimi dozor hy vedla jako
nyní vede se nad národními ban
kami A potom aby výnos jejich
šest procent přesahující připadl
národu co daří O co by tedy
trusty vydělávaly více z národa
než šest procent vracelo by se
národu v podobě daní Národ
by nebyl vykořisťován než do těch
šesti procent a byl by účasten
výhod jež dokonalejší organisace
práce poskytuje Tohle je pří
lba pravá a nejlepší cesta ku vy
řízení téta otázky Tím uhodil
Foster hřebík přímo na hlavičku
neb tím učiní se trusty rázem ne
škodnými poněvadž se s nimi
národ jaksi "spartneří"' — spojí
Napřed mohou mu odvádět vše
co přes šest procent později vše
co by přesahovalo pět procent a
když by národ nebyl ještě spoko
jen tedy vše co přes čtyři pro
centa tři dvě jedno procento —
a ještě krok i máme úplné sestát
nění uskutečněné nejpřirozenější
a tudíž i nejmírnčjší a nejpokoj
nější cestou Já ti řeknu hochu
že ti páni nejsou tak hloupí a Že
ví mnohem více než obyčejně
chtějí říci Já slyšel jednou ve
venkovském koutku mluvit repu
blikánského politikáře tak dělni
cky a rolnicky radikálně že až
jsem se zhrozil a udivením mohl
na něm oči nechat Když jsem
se ho potom ptal proč znaje ty
otázky tak dobře nemluví všude
a vždycky tím způsobem odvětil
mi zkrátka: "Víte příteli já ne
jsem Žádným reformátorem" To
znamená že si takovými reformá
torskými řečmi nechce kazit kari
éru a lidu se obětovat Probudilé
dělnictvo i rolnictvo bude jednou
překvapeno co se mu dostane
výdatnýeh pomocníků rádců a uči
telů se strany lidí o nichž myslí
se že nic o těch věcech neví
jenom až pravá doba reforem -nastane
Ti chlapíci vědí třeba o
těch věcech více než zjevní jich
kazatelé a zastanci jenom že
vlastní zájem a kariéra jest jim
milejší než sláva reformátorská
Tohle je frmol hochu! — zvo
lal zvučně po krátkém mlčení
strýček Snad jsi četl též o té
schůzi co svobodomyslní rodáci
naM odbývali ondyno v Chicagu
za účelem protestu proti špiníte
lům vlastní krve v tamních angli
ckých časopisech Poslalať Cáká
hanebná ruka česká článek chi
cagské "Tribuoě" obsahující dal
šími lžemi a nesmyslnostmi hodně
přimastěný oběžník Vokounúv o
tom našem přímo labužnickou
rozkoší prováděném prý samo
vraiedníctvf Z předoeseaých ve
schůzi té řečí jde na jevo a moc
na jevo ie podezření jako na za
sýlatelku neb spolizasylatelka
padl na známou generálka Česko
amerických iea a to hlavně pro
její kumpáantví a Kinssaratlea a
ĚZMckžfzú nmžLZluú Jara
žádostiv co na to řekne! ' Nerad
hochu někomu křivdím věda
jak křivda bolí ale ta ženština je
po čertech vychytralá a dovede se
vysekat i kdyby to pravda bylo
Co mne se týče neměl jsem v ni
nikdy důvěru a bylo mi srdečně
líto že se jí naše svobodomyslné
ženy chytly čí vlastně že se ona
na jejich záda zavěsila Pro přá
telství s někým nelze snadno ni
koho podezřívat Ten cedar-ra
pidský chameleón omámil už mou
dřejší lidi než je paní generálka
tak že mu nějaký čas důvěřovali
ale že ona stále to s ním vydrží
staví ji silně v podezření že není
lepší jeho A já též myslím že
není Oba jsou sobci nízcí bez
ohlední a nestoudní Vyhoď je
oknem a dveřmi ti zase přilezou
Mé pevné a dobře opodstatněné
přesvědčení je že česká národnost
i naše ženy jsou pouze a jedině
prostředcm jímž generálka se
zvedá v očích amerických modli-
ček a nic více Ony si ji vycho
valy a také ji vlastní Za jejich
peníze žila cestovala a to něco
též studovala co ví i neví Jest
jím krví svou upsána jako čeitu
a jediným hlavním životním úko
lem jejím je — ne povznesení naší
národnosti a našich žen — nýbrl
poevangeliíeni naíich len a jich vli
vem téí nás Všechno ostatní co
koná je jen urovnávání cesty ku
dosažení tohoto konečného cíle
Ona pracuje chytře a systemati
cky ne z vlastního rozumu ale
za výtečného vedení cizého jež z
pověstného Hull Housu vychází
Že i ti naši protestantští bratří a
sestry pracují ve srozumění o
tom není pochybnosti Ten Vo-
kounský leták byl zajisté výsledek
jejich spolčené horlivosti ale s
tou "Tribunou" se jaksi ukvapili
a bylo by k přání aby trest příliš
né horlivosti zastihl generálku i
jejího cedar-rapidského spoludu
cha a aspoS v řadách svobodo
myslných činnost jejich nemož
nou učinil Naši svobodomyslní
vůdcové ale měli by v tom vidět
výstrahu a pončení že už je svr
chovaný fas odložit dosavadní ne
tečnost a mdlobu a pracovat ve
spojení dorozumění s určitým
plánem a jasně povědomými cíly
nejen o udržení nýbrž i o další
rozkvět volného ducha mezi ame
rickými Čechy Jestli to neučiní
me budou ti neumořitelní krtkové
modličkářští podrývati chatrnou
budovu naší svobodomyslné exi
stence dále až ji úpiaě podryjou
a ona se sřítí aby nikdy více v
našem českém duchu pozvednuta
nebyla '
Z Paříže
14 září 1899
Boykotovint pařllski výstavy r
1900 — Zahraniční přemrštěnci
se chystali k odvetě za rozsudek
vojenským tribunálem v Rennes
vynešený a prohlásili se pro boy
kot světové výstavy příštího roku
Tímto způsobem hodlali potresta
ti Francii "Propusť nám Drey
fuse a my Ti oplatíme ochotu na
šemi librami šterlinků a dollary!''
takové asi bylo znění nestoudné
proposice kterou svou vůli u
francouzské spravedlnosti prosa
diti se domýšleli jakoby Francie
jejich zlata potřebovala Hloupé
mu návrhu který se v mozku ji
stých anglosaských a maďarských
ztřeštěnců vylíhl nevěnováno ve
Francii než tolik pozornosti kolik
právě zasluhoval' za to si ale
kompetentní kruhy zahraniční při
spíšily a snaží se dne- by proti
němu důrazně vystoupily nemoh
ly totiž nepoznatiže je míra stran
nictví a korrupce záležitostí země
zrádce v cizině vyvolané novým
tímto nájezdem dovršena a že by
nádoba francouzské trpělivosti a
shovívavosti lehce mohla přetéci
Mluvě o boykotovásí světové vý
stavy roku 1900 praví "Daily
Messenger" orgáa anglo-americké
obce pařížské následovně: ''Ni
žádný národ nemůže býti zodpo
vědným za rozsudek jakékoliv
domácí soudní stolice Teprv
před několika lety podepsána vše
mi mimo kruh rodinný vynikající
mi ženami americkými petice a
předložena anglické vládě když se
jednalo o udělení milosti paní
Maybrickové rozené Američance
která dle domácích zákonů od
souzena býti nemohla Britská
vláda zamítla tenkrát skoro bru
táloě tuto žádost čímž celá zále
žitost na dobro odbyta Američané
by učinili nejlépe kdyby si polo
žili následující otázka: "Jak by
chom si počínali vůči DreyfusovL
kdyby byl náhodou černochem?
Mil by co černoch v Americe při
tek kteří by se jeho věd zastali?
Nesmíme dal zapomenou ti" po
krčti "Drniy lleateaer' "Ie
byli minulého roku tři běloši
Vlaši v Americe beze všeho za
střeleni pro zločin — kterého se
nedopustilil Poprava byla justiční
vraždou kdo se tenkrát ozval
v celém šírém Soustátí kdo
tenkrát hájil spravedlnost a právo?
Proto si hleďme raději našich chyb
a neházejme kameních po jiných
sedíme-li ve skleníku!' Ostatně
oznamuje telegraf z Londýna Že
bylo v internacioaální společnosti
smírčích soudů a mezinárodního
míru celé hnutí proti světové vý
stavě namířené jednohlasně od
souzeno Opakujeme na konec
výrok známého francouzského pu
blicisty který se boykotu týče
Svět není s to odolati touze po
naší výstavě kterou za pomoci
všech civilizovaných národů při
pravujeme a nelze mu dbáti dr
zých pomlouvačů kteří praví že
Francie odsouzením Dreyfuse na
celé zeměkouli hněv vyvolala a se
ponížila!"
#
Frančina v Kanadí — Jako
vždy snaží se Angličané i nyní
rozšíhti po světě mínění že se
jazyk a národ francouzský v Ka
nadě na cestě úpadku nalézá a že
snad za nedlouho úplně vyhyne
Anglické politické kruhy které
bájku tuto roztroubily nedosáhly
sice kýžených úspěchů — ač se
dost namáhají by frančinu z
Kanady vyhostily — zdá se ale
že se jim za hranicemi přec ale
spoň uvěřilo Soudíme tak any
různojazyčné "revue onehdy o
tom zprávy přinesly a faktum že
francouzští Kanaďané následkem
heterogénní immigrace čím dál tím
více půdy ztrácejí a se odnárod&u-
jí potvrdily Nejedná se ovšem
než o nový britský "bluff v An
glii v' Kanadě a v jiných zemích
byla "armádní řeč" až doposud
jaksi ustáleným pravidlem "I
ve vícerojazyčných státech jejichž
občané se jakés takés svobody tě
šili a jejichž mateřština ve ško
lách u soudů ve správě atd ja
kéhos práva požívala zavedena
jednotná řeč "aby si lidé růz
ných národů porozuměli!'' V Ka
nadě vládla ve vojŠtě až doposud
angliČina Před krátkým časem
ale přijat návrh generála Huntera
a írančina zavedena místo angliči
ny do dvaceti pluků kanadských
jejichž mužstvo se z Francouzů
rekrutuje Nařízeno dále by se
všichni důstojníci nejen anglické
ale i francouzské zkoušce před
vstoupením do armády podrobili
Konečně budiž ještě doloženo že
počet oněch v roce 1763 se vystě
hovavších do Kanady Francouzů
výše čtyřech milionů dosáhl tak
že o nějaké dekadenci atd Fran
couzů kanadských mluviti nelze
#
Vtduchoplavecký sjeid — Jeden
z nejzajímavějšícb sjezdů světové
výstavy příštího roku bude jistě
mezinárodní kongres aeronautů a
to tím více an bude spojen s
praktickým cvičením Sjezd se
bude zabývati zkouškami volných
spoutaných balonů dále na
vzducholodích všech možných při
jatých systémů Co se applikací
vzduchoplavby týče budou probí
rány otázky astronomie měření
radiace slunce meteorologie atd
Sjezdu bude pfedsedati p Jans
sen ředitel hvězdárny v Mendo
nu který přihlášky přijímá Jak
oznámeno súčastní se sjezdu čel
ní učenci Francie a mnoho Členů
zahraničních vzduchoplaveckých
klubů Kongres bude odbýván v
dvoraně hvězdárny mendonské v
nejbližším okolí výstaviště kdež
se již nyní vše k zkouškám a poku
sům potřebné nalézá
A Saissy
James Reed poraněn
Pan James Beed vrazil bolení do
kusu ledi tak fa se odřel pořád oě
Noha mu otekla a bolela jej tak ie
nemohl choditl bet berlí Byl v opatro-
áo( lékařů a používal všeliké liniueo
ty i vypotřeboval d-a a půl galonu ko
řalky o máčení avtak nespomohlo
nic ai počal ui'vall Cbamberlaiot
Pln Balm Tím docílil skoro úplného
vyléčení během Jednoho týdne a jett
přesvědčen že kdyby nebyl pouilral
tento lék byl by ti monet dáU ooho
uHinout Mr Beed jet jedním a čel
ných obchod nik & v Clay Court Ha-e
ve W Va Palo Balm jest nevyrovná
telnfra pro vymknuti pomačkaniuy a
rheomatlsm Va prodej va tiech lé
kárnách
OchotEíkCn a cllovcíkCrn
divadla
V Iralhtm fVtl 7t fasaM W nn
táni víechnr divadelní apUr jei vy
kly tiskem v Cechách a nejaoa rotebrá-
cpia j seznam vtecn aptsa uix
aia im redea y viechay knj dle
v
'en ruTn a pn ukkb jw tcocvo
f f-a ( É - 1
ij je bomk jeamaru a suna m
Údaje Piite o aezaaa vod mór
o Patře téméu
Z dijln podmořských lodi
Snaha ovládat! hlubiny mořské
je tak ctará jako touha po létání
ve výšinách vzduchových Avšak
první pokusy o nichž jest známo
že se skutečně prováděly s pod
mořskými Čluny jsou mnohem
starší než první pokusy vzducho-
plavecké Neboť kdežto bratří
Montgolfiérové r 1783 poprvé se
vznesli ve svém baloně nad zem
ponořil se první odvážný plavec
William Bourne již r 1604 ve
Francii pod vodu s lodicí kterou
si byl sám sestrojil Avšak bliž
ších udání o jeho vynálezu ne
máme R 1625 znamenitý strojník
Cornelius van Drcbbel sestrojil
primitivní loď podmořskou ze
dřeva a uzavřel ji vzduchovzdorně
silným koženým povlakem loď
mohla pojmouti asi 15 osob a byla
poháněna dvanácti veslaři Za
ohromného účastenství byla v
Londýně za přítomnosti krále Ja
kuba I pohroužena pod hladinu
Temže Další osudy lodi této
nejsou však známy Ale již roku
1634 opět objevili se noví vyná
lezcové jichž jméno se zachovalo
tradicí Byli to Nersenne a Four
nier R 1660 sestrojil Day loď
podobnou ta však se při prvním
pokuse navždy ponořila do via i s
vynálezcem
Všechny tyto pokusy byly však
konány s prostředky velmi nedo
konalými Teprve po stoleté pře
stávce opět počato bylo s novými
pokusy a to s prostředky již
značně dokonalejšími
R 1773 vytasil ses novým ná
vrhem na podmořskou loď Ameri
čan David Bushnell Vynález
svůj nazval Tortue což znamená
želvu Teprve tento návrh setkal
se s plným zdarem a předstihl da
leko všechny dřívější fantastické a
nemotorné lodi podmořské do té
míry že nadále již nemohla býti
pochybnost o tom že sestrojiti
podmořskou loď není nemožnosti
jak se do té doby mnozí domníva
li Bushnell může býti pokládán
za prvního zákopníka na tomto
pólů Ale jeho loď nemohla po
jmouti více než jedinou osobu a
zásobu vzduchu pro půlhodiny
Šířka lodi byla 250 m pohyb
děl se pomocí dvou vesel Loď
sestrojena byla z mědi nádržka
pro vodní přítěž umístěna byla
dole a vratkost polohy byla zame
zena přítěží olověnou Tak vy
hlíží loď jeho dle zanechaného ná
křesu Někteří tvrdí že Bushnell
užíval již jakýchsi šroubů (vrtuli)
které přiváděny byly do pohybu
klikou
Loď Tortue měla vše: vodojem
pro ponořování Čerpadla k vy
prazdňování nádržky pojišťovací
záklopky kompas zásoby vzdu
chu zkrátka vše čím nyní pod
mořské lodi na zásadách moder
ních sestrojené vyzbrojeny jsou
Nedostatky dají se omluvili tehdej
ším nedokonalým ještě stupněm
mechaniky Později připojen byl
k Tortue náboj torpédový který
mohl v Čas potřeby vyhoditi ne
přátelskou loď do vzduchu
R 1776 byla Tortuy vystavěna
záhy po té řízena sergeantem
Lee-em napadla útočně anglickou
loď Ale Lee obávaje se explose
vlastní lodi opustil Tortue načež
tato asi za hodinu propadla témuž
osudu jejž chystala nepřátelské
lodi torpédo vybuchlo a vyhodilo
Tortue která rozvířivši hladinu
se ponořila
Americký mechanik Robert Ful-
ton meškaje r 1797 ve Francii
sestrojil po Bucbnellu druhou loď
jíž dal jméno Nautilus
Ponoření dělo se vpuštěním
vody Loď byla sestrojena ze že
leza a mědi
R 1801 učiněn byl a Nautilem
první pokus praktický na Seině
Loď vyplula se vztýčeným stožá
rem a ponořivši se plula dále u
váděna do pohybu kolesovým ko
lem Poněvadž pak pokusy na
Siině uspokojovaly byl Nautilus
poslán do Brestu Zde vynálezce
ponořil se v něm do hloubky 7 m
po dobu 1 hodiny a prováděl s
ním různé evoluce pokud se tý
kalo směru plavby Ano t pokus
se zničením staré lodi dané mu k
disposici se podařil
Dne 7 srpna 1801 zůstal Ful-
ton se svým strojem ponořen 5
hodin zásoben jsa stlačeným
vzduchem Ale zásluhy Fultono-
vy nebyly uznány naopak jeho
loď pokládána za zbytečnou hra
čku a proto vynálezce uchýlil se
do Anglie odkud r 1804 opět
sklamán ve svých nadějích vrátil
se do avé vlasti do Spojených
Států Severoamerických
Opět uplynulo 5olet£ nežli ve
řejnost překvapena byla novým
aavrkem opětně se strany ameri
cké Byl to Phillip jenž r 1851
sestrojil podmořskou loď 1 2 m
dlouhou a 135 Širokou Do po
hybu byla uváděna pomocí ruční
ho šroubu ponořování konalo se
pak zase vpuštěním vody Loď
opatřena byla též dělem Po
mnohých dosti šťastných poku
sech ponořila se konečně i se
svým vynálezcem navždy do hlu
bin jezera Erie
Bushnell Fulton a Phillip byli
vyzbrojeni přece jen velmi jedno
duchými mechanickými a motori
ckými přístroji jinak měly se
však věci jakmile mechanika uči
nila v posledních desetiletích
značnější pokrok
Po prvních těchto pokusech
přišli vynálezcové kteři měli více
fantisie nežli ducha praktického
Jednalo se jim o novou poháněči
sílu a nový způsob ponoru Mezi
motorickými silami nalézáme: pe
trolej plyn elektřinu kyselinu
hiiX- u ~ - n _ : t i ~
nořováni hleděli prováděti zmen
šením objemu (vyprazdňováním)
vahorovnou vrtulí a kormidlem
horizontálním Někteří pak po
nechali původní ponor pomocí
vpouštění vody
Německý vynálezce Vil Bauer
sestrojil r 1851 v Kielu podmoř
ský člun k válečným účelům proti
Dánům Avšak pro nedostateč
nou stálost rovnováhy převrátila
se loď hned při prvním pokuse
dne 1 února 1851 a utonula' tak
Že sám vynálezce jen stěží živo
tem vyváznul Lépe dařilo se
mu v Rusku kde r 1855 zbudo
val podobnou větší podmořskou
loď Ďasa Tato měla tvar tuleně
byla 17 m zdélí 4 m zvýší a 35
m zšíří Zhotovena byla cele z
železných desek tak mocných že
mohla vzdorovati vodnímu tlaku
v hloubce 50 m Poháněna byla
vrtulí na přídě a řízena druhou
vrtulí na zádi vrtule byly v po
hyb uváděny lidskou silou a to
Šlapáním na zvláštní pedály Na
přfdě měl Ďas nábojovou komoru
až pro 500 kg prachu a pum
Dnem 26 května r 1856 započa
to bylo u Kronštatu s pokusy
jichž celkem provedeno bylo až
do 2 října neméně než 134 z
nichž ani jediný se nesetkal s ne
zdarem Přes to neměly ani tyto
pokusy praktického výsledku pro
námořnictví a válečnictví Ďas
dopraven byl ke správě do dílen v
Ochdě odkud se již nevrátil
Další loď vynalezená r 1863
Bourgeoisem a inženýrem Bru
nem zvaná Plongeur znamenala
rozhodný pokrok Bylo to o
pravdové promyšlené veledílo
Délka lodi byla 445 m výška
3 '60 m zaťženi pak 450 tun
Pohyb děl se pomocí vrtule uvá
děné v činnost strojem na stlačený
vzduch o síle 80 ks
Základní myšlénky Plongeuru
užito bylo při lodi Gustava-Zédé
sestrojené r 1888 Poslední zlep
šený model této lodi pochází z r
1892
K nejpilnějším vynálezcům v
tomto oboru patří ruský inženýr
Drzewiecki
Za prvním následoval brzy (r
1879) model druhý nepoměrně
dokonalejší prvního Loď v délce
14 m pohybovala se pomocí
vrtule a měla tvar na obou stra
nách přihrocený a byla opatřena
optickými přístroji Ale Drzewie
cki neustal ani nyní ještě v dalších
pokusech Již roku 1884 sestrojil
zase nový model který byl pak
rozšířen v Rusku v několika exem
plářích U toho opět znamenali
jest pokrok Pohyb děje se moto
rem elektrickým
Týž Drzewiecki obdržel při sou
těži vypsané r 1897 francouz
ským ministerstvem války na mo
del podmořské lodi za svůj plán
druhou cenu 5000 franků
Celkem možno říci že lodi pod
mořské až posud se objevivší
Čestně dostály svému úkolu
Hlavní však věcí jest ještě zdoko
naliti řiditelnost a přesnou direkcí
lodi a také přístroje jimiž by by
lo lze pozorovali onolf Ostatní
součástky jsou již uspokujícL
Ponoření a vynoření děje se rychle
a bez námahy evoluce jsou snad
né a látka z níž jsou lodi zhoto
veny poskytuje dosti záruky
trvanlivosti
Ber 8 A Donahoe
rwUH áoVrýa vlaasaMiMh Caam
%rU!s'e Ceafli Mmlj
Dne lOří joa 1807 Bev SADonahoe
pastor M E efrkva Jllnf Point Plea
sant W V a nastodil aa velice a na
stnteni provázeno bylo od poěátka
ilQjB kaliem On praví: "Když
jsem tknelel několik tak sváných
"jistých" léků Jei jame miU v domě
bet aéinkn koupil jsem ai ilbev
Chaabrlalna Coucjti Eemedy jei pa
aobilo taoro aaméal 8 MjviUIm
prtUtalm ot-wstmSím la
JSa prodaj v viac Wktiaiaa