Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189?, August 18, 1899, Page 2, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    2
Pokrok
Západu'
Z redaktorských toulek
Již dávno plál jsem si seznati
mohutné a velebné pásmo Skalní
ho Pohoří i hlavní město horské
ho i hornického státu Colorada
Denver rozkládající se na úpatí
hor a proslulé jak svou malebno
stí tak i útulnostl Toužil jsem
po tom již déle než desetiletí a
ač Colorado jest nejbližší náš
soused západní nebylo možno
dříve touze té zadost učiniti až
teprve letos Poprvé za několik
roků úmorné práce mohl jsem
bledati několik týdnů odpočinku a
ten ovšem hledal jsem tam kam
mne to již dávno vábilo
V polovici července vyjeli jsme
(redaktoři bývají obyčejně "my"
tentokráte však jsme byli skuteč
ně my totiž já a moje choť) z
domova a sice po Union Pacific
dráze po první a nejstarší dráze
kteráž spojila východ s dalekým
západem Jest to skoro k neuvě
ření jak rychlý pokrok učiněn
byl ve vzdělání a zalidnění tohoto
západu Pomyslíme-li že před
čtyřiceti lety v celé Nebrasce ne
čítalo se ani 25000 obyvatelů
(teď skoro jeden a půl milionu)
že veškeren zamissourský kraj
byla liduprázdná pustina považo
vaná za jednu nesmírnou velikou
poušť největší na světě předsti
hující i Saharu pak dojista musí
me žasnouti nad tím obrovským
pokrokem kterýž během jednoho
lidského věku učiněn byl Před
čtyřiceti lety bylo zřízení dráhy
pustinou touto záhadou v jejíž
rozřešení nechtěli věřiti opatrní a
rozvážní občané jež považována
za pouhý výron zbrklého mozku
kterýž nikdy uskutečnit! nelze a
pro který nebylo lze najiti podni
katelů již by byli jakékoliv jmění
v něj vložiti chtěli Vyšetřová
ním úřadním zjištěno že jediný
skutečný kapitál kterýž použit
byl podnikateli pacifických " dráh
obnášel 1400000 a ten použit byl
částečně k výzkumům měřickým a
částečně k nabytí potřebné kon
cesse od kongresu Skuteční pod
nikatelé kteří věřili v možnost
provedení podniku neměli pro
středků a ti kdož měli nevěřili v
možnost uskutečnění a v prakti
cké provedení dráhy krajinou
pustou obývanou ve východní
části pouze stády divoké zvěře a
tlupami rudochů a jsoucí kopčitou
úplnou pouští v ostatních více
než tří čtvrtinách cesty Kdyby
nebývalo války občanské může
býti že by ještě po mnohá léta
zůstávalo marným úsilí o prove
dení tohoto železničního podniku
v těch dobách skutečně obrovské
ho Však když propukla válka
občanská nastala pak strategická
potřeba aby spojeny byly obě od
lehlé části země raělo-li se dou
íatí v trvalé udržení Unie a hlavně
z té příčiny byl kongres tak
štědrým že smělým podnikatelům
poskytl úvěru a prostředků k pro
vedení záměru jestli týž vůbec
provedení schopen byl Podniku
nejen že dána byla subvence ve
způsobě pozemků tehdy ovšem
málo cenných a až na nepatrné
výmínky pustých z nichž velká
většina pustými zůstaly a zůsta
nou a mimo to poskytnut byl
úvěr národa totiž zapůjčeny úpi
sy v obnosu {{35000 na každou
míli tratě kteráž byla zřízena A
tak podniknuta byla v roce 1864
stavba první pacifické dráhy a
sice společností Union Pacific z
Omahy na západ až ku Solnému
jezeru a společností Central Pa
cific ze Sacramento v Kalií o rnii
východně až ku Solnému jezeru
kdež se obě tratě spojily Stavba
trvala pět roků a dokončena v
roce 1869 což slaveno bylo v
celé zemí v každém větším městě
PovaŽováncť tehdy provedení
stavby samé a to právem za pod
nik obrovský na kterýž Amerika
celá hrda býti může
Stavba dráhy Union Pacific ne
poskytovala pokud nedostoupila
pohoří Skalního žádných zvlášt
ních překážek jež byly by vyža
dovaly nějakou důmyslnost se
strany inženýrů Patrně volena
tehdy cesta nejpohodlnější bez
ohledu zdali tím se prodlouží
Tak kn příkladu hned x Omahy
tvoří dráha velkou oklika zabíhá
jíc k jihozápadu aby mohla býti
stavěna údolím potoka Saddle
Creek a pak Papíllion Kdyl
njeli jsme z Omahy 39 mil ďo
Elihorn jsme rovnou čirou vzdá
leni od Omahy pouze 14 míL
Z'Zt dírečka Elkhorn zabočuje
'rii tli do údolí leky Platte
LirrJ vede přímo na západ 500
C'X stou f jíc ponenáhlu z údolí
f_i destt líc? 9 kaldí mCL Jef
Crila 1031 t££pu nad hladinou
r ' : l Dcaver 57a mil
r % 517a a CLzjczzt
519 mil od Omahy leží 6050
stop nad hladinou mořskou
Kdo jel po dráze této před 25
neb 30 lety ten ovšem krajinu
nepoznává Tehdy bylo jen málo
zastávek stanice od sebe daleko
vzdálené a nepatrně obyvatel číta
jící krajina pak plán na kteréž
pouze jen při řekách aneb tocích
vodních viděti bylo jednotlivé
stromy aneb po případě jen křo
viny a výminečně jen malé báje
Nyní však ve východní Nebrasce
jedeme již krajinou dobře vzděla
nou hustě osídlenou jíž četné
za tu dobu vypěstované háje do
dávají malebnosti a příjemného
vzhledu Stanice aspoň po prv
ních 200 mil jsou hustě za sebou
a mnohé z nich vzkvetly v pěkná
a veliká města Tak ku příkladu
46 mil od Omahy nalézá se Fre
mont s 10000 obyvatelů a značně
rozvíjejícím se průmyslem 90 mil
od Omaky je Columbus s více než
4000 obyvatelů a značným roz
větvením Železničním Za Co
lumbus vedou tratě úplně rovnou
čárou přímo na západ v délce 40
mil Od Omahy 153 míle leží
Grand Island město o 9000 oby
vatelů kdež se nalézají železniční
dílny cukrovar velké mlýny
elevatory a jiné podniky obchodní
a průmysle Ti Ve vzdálenosti
196 mil jest Kearney mající 7500
obyvatelů kdež jest bavlněná
prádelna a polepŠovna pro nedo
spělé provinilce
Krajina až ku Kearney a jižně i
severně od téhož města hodí se
dobře ku vzdělávání a lze říci že
jest nepředstižitelnou v úrodnosti
všech plodin mírného pásma Ve
škerý však kraj dále ua západ leží
cí ač částečně má půdu dobrou
hodí se hlavně jen z pastviny
Počínáť tu již pásmo suché totiž
krajina v kteréž nepadá dostateč
ně dešťů potřebných ku vypěstění
úrod Ani zavdSování tu nepo
máhá neboť půda jest vlce méně
alkalickou a zavodňováním přivádí
se žíravina na povrch ničíc aneb
moříc rostoucí osení Jediné co
zdá se zde prospívati jest vojiěška
jež temnou zelení liší se nápadně
od ostatního rostlinstva Před
patnácti a dvaceti lety panovala
domněnka že postupem vzdělává
ní půdy docílí se větších srážek
vodních hojnějších a častějších
dešťů a že celý ten svah od úpatí
Skalného pohoří stane se způsobi
lým ku rolničení Dovozovalo se
že vzděláváním půdy stane se tato
spúsobilejší k přijímání vláhy
kterouž pak opět vydávati bude
do vzduchu což bude přispívati
ku tvoření mračen a častějších
dešťů Theorie tato se neosvěd
čila Východní polovice Nebrasky
osazena je a vzdělávána skoro
celá po 20 až 30 roků avšak tím
nerozšířilo se pásmo mající dešťů
dostatek a nerozmnoženy srážky
vodní v dřívějších suchoparech
Osadníci v nejzápadnější Nebrasce
po io-i5letém zkoušení seznali
Že vzděláváním půdy dešťů nepři
bývá Nyní již neslyšeli mnoho
o této theorii a čím dále tím více
vzrůstá přesvědčení že západní
polovice Nebrasky právě tak jako
Kansasu a Dakoty musí zústati
věnována pouze jen dobytkářství
Největším z měst západně od
Kearney ležících jest North Platte
(2796 nad hl m — 291 mil od
Omahy vzdálené) kteréž čítá as
3500 obyvatelů a je značným stře
diskem obchodním Leží blíže
stoku obou ramen Platte řeky
severního a jižního Na první
pohled viděti jest že 6e věrní ra
meno jest mnohem mocnější a
přináší hojnost vody kdežto ra
meno jižní jest skoro úplně vy
schlým touto dobou roční neboť
na vyšším jeho toku spotřebuje se
veškeré vodstvo k účelům zavod
Eovacím poblíže Denver Krajina
as na 200 mil západně od Kearney
neposkytuje pohled valně utěšený
Výšiny kteréž ohraničují údolí
Platte zdají se býti holými aneb
jen spoře porostlými Vzděláva
ných polí zřítí jest poskrovnu a
rostlinstvo na nich jest chatrným
Pouze jen vojtěška svou bujnou
tmavou zelení vyniká Když však
minuli jsme Julesburg (375 mil od
Omahy 3446 st nad mořem)
kdež rozvětvuje se U P dráha
hlavní trať ubírajíc se směrem
západním ten Cbeyenne a odbočka
denverská směrem jihozápadním
ka Denver čím více blížíme se
kn Denver tím více nabývá kraji
na jiné tvářnosti Místy jedeme
kol polí vzdělaných na nichž pě
stují se obvyklé plodiny pomocí
zavodňování o opět jedeme místy
kde zavodSování snad zavěsti nel
ze a ty 1ÍXÍ se od polí patrni svou
postou vypráhlostí Tato krajina
podíl ji£a&o raněna Platte řeky
esf Um w'lrU zavodňovanou
krajinou v Coloradu Aspoň letos
v polovici července nemohly se
plodiny tu pěstované ani zdaleka
rovnati plodinám ve východní čá
sti státu na nezavodSovaných po
lích vypěstovaných Jednak vadila
tam letos pozdní doba jarní a
jednak přičítati to dlužno zmíněné
již alkalické povaze půdy
Nové vychování
Edmond Demolins redaktor
časopisu "Science sociále" vydal
nedávno spis "Na Čem zakládá se
povýšenost Anglosasů" jenž obec
nou vzbudil pozornost nejen ve
Francii ale i v ostatních zemích
evropských Autor nadšený pří
vrženec anglické soustavy vycho
vávací překvapen jest všudypří
tomrostí Anglosasů Kamkoli
popatříme všude vidíme stopy
rozšířenosti tohoto kmene V
Americe panuje prostředkem Ka
nady a Spojených Států v Aírice
prostředkem Egypta Kapská a
Sudanu v Asii prostředkem Indie
Birmy v Oceánii prostředkem
Austrálie a Nového Zélandu v
Evropě a v celém světě svým ob
chodem průmyslem a politikou
Obdivujíce se všudypřítomnosti
Angličanů přezíráme je proto že
nepřicházejí do té neb oné země
jako Němci s četnými bataliony a
výtečně vyzbrojenou armádou
přezíráme Angličana proto že
obyčejně přichází sám se svým
pluhem Při tom však zapomíná
me jaká jest cena toboho pluhu a
jaké jsou vlastnosti samého An
gličana Po dlouhém pozorování (autor
žil v Anglii přes 4 léta) Demolins
dospěl k přesvědčení že příčinu
superiority kmene anglosaského
hledati sluší v jeho způsobě vy
chování dětí
A jak si vedou Angličané při té
výchově?
1 Rodiče angličtí nemyslí že
jsou děti prostým pokračováním
jejich osobnosti jejich dalším ži
votem Naopak oni je pokládají
za bytosti které budou brzy nezá
vislé od nich Proto mají hlavní
péči o to aby uspíšili tuto nutnou
emancipaci a to v podmínkách
nejvýtečnějších
2 Kodiče angličtí jednají se
svými dětmi od počátku a vždy
jako s osobami velkými' Tím z
nich činí osoby velké a osobnosti
pravé Tak jak se s lidmi zachází
takovými jsou My naopak s nimi
jednáme jako s dětmi a to nejen v
útlém jejich dětství ale až i do
věku mužného a také potom když
se stali zralými Nemůžeme si
odvyknouti myšlénku Že jsou to
děti protože jsou to naše děti
3 Rodiče těchto národů ve
vychování hledí k budoucím no
vým potřebám života a ne k pod
mínkám minulosti k podmínkám
pokolení předchozího Oni neu
vádějí svým dětem za vzor čím
byli sami jindy a prostředí ve
kterém žili
4 Rodiče u těchto národů
mají nejen největší péči o zdraví
ale oni mají největší stárost o sílu
a úplný rozvoj energie íysické
A této síly nevyhledávají v příliš
ných cvičeních tělesných a v una
veních která by naopak měla za
následek seslabení těla Oni
naopak mají pozoruhodné pocho
pení pro obyčejné podmínky živo
ta íysického
5 U těchto národů rodiče učí
záhy své děti zacházetí s věcmi
materielnímí Tak je zvykají aby
samy pořádaly věci které jim
slouží a povzbuzují je aby vy
hledávaly uspořádání užitečnější
ho — Nechávají je odcházeti a
přiebázeti zcela samotné a to vel
mi záhy dávají jim na starost
různé záležitosti určité komise
které jsou s jejich síly
6 U těchto národů rodiče dá
vají učiti své děti hlavně řemeslu
A tito národové nemají pro práci
ruční nejvyšší pohrdání jaké hlá
sá se v ostatní Evropě Již dávno
vyvčtili se z tohoto starého bludu
jenž byl národům evropským
zhoubnější nežli sto porážek na
na bojišti nevěří že jsou zaměst
nání ušlechtilá a neušlechtilá Oni
mají pouze za to — a to je správ
nější — že jsou lidé schopní a ne
schopní pracovití a lenoši Tak
syn lordův bude statkářem tovární
kem nebo obchodníkem a neponíží
se neboť tato praxe je stálá Pře
ce však jest povolání které poklá
dají za nižší nežli ostatní jest to
povolání úředníka činí mu dvě
výtky za jedno Ze není výnosné
a za druhé že odejímá člověka
neodvislost a vychování anglosa
ské v nej vyšším stupni rozvíjí ná
klonnost a potřeba neodvislosti
7 Rodiče pfedchizejí děti své
ve znalostí nlitcčaých novot Jak
by tomu mohlo býti jinak ve spo
lečnosti kde lidé více hledí k bu
doucnosti nežli k minulosti více
k obyčejným zaměstnáním neustá
le zdokonalovaným nežli k posta
vením administrativním nehyb
ným Proto není s podivením že
rozmluva otce s dětmi má hlavně
ráz vážný reelní mužný Nevy
chvalujf svět dle mody nýbrž vy
chvalují boj o život svépomoc
ducha podnikavého
Uvésti děti do nutnosti aby si
zjednaly postavení samy a nepo
čítaly na pomoc svých rodičů toť
jest podstatná podmínka vychová
nípřizpůsobeného potřebám no
vým Jakožto pozoruhodný pří
klad anglické svobody vychování
Demolins uvádí novou školu v
Abbotsholmě kterou řídí jeden z
nejlepších současných paedagogů
dr Cecil Reiddy Tato škola byla
založena r 1889 na vsi v dáli od
města a byla vzorem podobným
školám které vznikly na jihu An
gle v Sussaksu a Bedaley
Nové vychování povzbudili má
žáka k rozumné činnosti: proto
dlužno ponechati mu ve všem jeho
mravním chování jistou svobodu
která má postupně růsti
Škola jest intertnat Vychova
tel žije neustále s chovanci ve
škole kde s nimi zároveň obědvá
Vychovatel žije ve Školené k vůli
dozoru nýbrž k vůli vychování
Ůčastňuje se všech zaměstnání
chovanců jak v učebnách tak i v
době odechu ve hrách atd Odívá
se tak jako chovanci Tento ne
ustálý Ftyk vychovatele s chovanci
školy nevyhnutelně zavádí mezi
nimi blízké skoro otcovské vztahy
Všecka učebná práce koná se
ve Škole za přítomnosti učitelovy
Velká část času má býti věnována
hrám a fysickým zaměstnáním
Škola jsouc volna na všech stra
nách ponechává dětem více svobo
dy a uvádí je ve styk s přírodou
Takto se mohou chovanci lépe
než nyní seznámili se živočišným
a rostliným světem jenž je obklo
puje s půdou a rozličnými zjevy
přírody
Aby profesoři mohli vésti vy
chování ve směru vylíčeném mu
sejí býti "dobrými představiteli
lidské povahy v různých jejích
projevech" Musejí vynikati v
ohledu mravním rozumovém fy
sickém i paedagogickém
Romantika v Itálii
Zajímavou jest a zůstane Itálie
pro vždy Proto že v ní nevymře
romantika Tentokrát jest hrdi
nou tohoto genru generál Riccioti
Garibaldi syn osvoboditele země
italské Půjde na cestu romanti
ckou Mrzí ho nynější prosa
světská Od té doby kdy v Ře
cku bojoval proti Turkům neměl
stání ve vlasti své a počal zabývati
se převratnými myšlénkami Teď
má ideu z brusu novou Chce
humbertovskou monarchii skáceti
tv prach a na socialistickém zákla
dě založiti republiku Klerikální
pod protektorátem papežovým
Idea které originality upříti se
nedá Před měsícem dělal k tomu
přípravy v Argentině Není divu:
Vždyť sám otec jeho zahájil kariéru
svoji jako bojovník za svobodu v
jižní Africe Chce tam založiti
italskou osadu čítající nejméně
100000 duší Příštího měsíce
odjede také principe Odescalchi
do Buenos Ayres který na kolo
nisační plán s principem Torloniou
dal peníze Podnes neví se jak
asi Ricciotti se svojí novou kolonií
to narafičí aby porazil Itálii
Nicméně romantických momentů
jeho výprava americká postrádati
nebude
V Sardinii za to romantice ne
rozumějí tolik Snad také ne
chtějí Aspoň neni nikterak ro
mantickou methoda kterou řídí
se setník karabinníku Pettela ve
svém postupu a krocích proti bri
gantům Za Čtvrt roku učinil
jich neškodnými sedmdesát
Po dlouhá léta jako nepřemoži
telní pašové ovládali briganti celý
okres unovský a olienský Jejich
"currikulum vitae" zajímavé hi
storky podává o jejich 'činnosti'
íjletf Elia Serra Sanna má na
svědomí tři vražedné pokusydeset
vraŽed šest případů vydírání čty
ři únosy osmeré poškození maje
tku trojí poškození na těle atd
34letý Giacomo Serra Sanna tři
krádeže dvojí poškození majetku
jedno poškození na těle a devět
vražed Pan Giuseppe Pau "vy
znamenal" se vedle četných men
ších deliktů třemi vraždami a dva
nácti vražednými pokusy Toniaso
Vírdis dvěma vraždami Giuseppe
1 1 TTaldami a čtyřmi vražednými
Ž3
při práci aneb při tanci a následovní nachlazení má
za následek
Ztuhnuti údů
St %aUU Cel
přináší rychlé a jisté vyléčení
pokusy Honba ta trvala několik
hodin a zaplatili ji životem tři ka
rabinníci a jeden voják Již před
půl rokem vyjednávali s briganty
katabinníci o vzdání se po dobrém
ba několikrát odebralo se do lesů
na pouhé čestné slovo lupičů ně
kolik důstojníků vyjednávat osob
ně s jejich pohlaváry Na jaře
dokonce tito se nabídli že hro
madně za pobytu králova v Sicilii
před něho předstoupí a dají si jím
dikovati trest Není to příznakem
nejromantičnějšího středověku?
Teď však je po romantice Přes
hrdinný odpor svůj briganti po
dlehli neboť vláda odhodlala se
konečně k energickým krokům
Nezvítězila přesilou zbraně I
kdyby celý sbor vojenský vyslala
do Sardinie nebyla by pořídila
ničeho Ostrov len nemá obvyklý
ráz území evropských v jeho pra
lesích úskalích a pustinách nevy
znají se novodobí vojáci Vláda
zvítězila penězi lstí a diplomati
ckým chytráctvím zjednavši si
celou armádu vyzvědačů kteří
pomahače brigantú jednoho po
druhém lákali do pasti tak že je
osamocené a přátelské i bratrské
pomoci zbavené četníci lehce zla
pali Tito hezký peníz sobě vy
dělali Vyneslať jim poslední
žeň kteráž zkosila lupičské po
hlaváry na jejichž hlavy vypsány
byly značné ceny 52000 franků
Romantické scény odehrály se
poslední čas také v Římě Jeho
obyvatelé podléhají totiž více mé
ně pověře a zbabělosti byť sebe
většího byli požívali "vzdělání" a
na sebe větším nalézají se stupni
společenského stavu Nejvíce bojí
se však zemětřesení a bázeň jejich
zvětšuje ještě ničím nepověřená
povídačka že hned po prvním ná
razu následuje druhý Jak jenom
otřese se země jednou vyběhnou
všichni Římané bez ohledu na to
aletu plni úzkosti na ulici a na
náměstí a čekají tu otřes druhý
Za posledního zemětřesení byla si
tuace jejich tím romantičtější že
země otřásla se hned po druhé
hodině s poledne Té chvíle od
počívají starousedlí Římané buď
zcela nebo Částečně svlečehí na
svých lůžkách Představte si tedy
malebnou podívanou na to jak
tisíce a tisíce paniček a pánů v
hejprostŠích nedbalkách vyběhne
na ulici padne na zem a zatíná
prsty své křečovitě do země vzý
vajíc o pomoc y úzkostech boho
rodičku Za žádnou cenu nechtěl
nikdo domů Teprve o 4 hodi
ně odpolední si to rozmyslili
Strhl se prudký liják a poněvadž
Římané bojí se vody jako kočky
byli nuceni chtě nechtě do svých
pokojíků opět se vrátiti Vyšlo
ostatně na jevo že všecky zvěsti
o obrovské škodě které do světa
hlásány hned první den nejsou
ničím jiným než ovocem — bázně
Ani v kampaňských městech kde
náraz byl nejprudší neměli Škod
značných
Tohle Je doba rolni kdy játra jsou
umrtvělá a kdy komplikované nepo
řádky důležitého tohoto orgánu těla
převládají Dra Petra Hoboko jest
upravovatelem jater v plném slova
smyalu jak pan I rěnkava z Lansing
Mích ve své rodině zkusil Pan
Péokava pfie: Zkusili jsme zásluhy
Dra Hetra Iluboka jako léku pro ne
moci jater v naJÍ rodině a brzo zpozo
rovali jsme směno k lepšíma Pani
Pěnkavová něla žloutenka a nic ne
zdálo se ji délatl dobře Na odporučeni
počali jsme s utíráním Dra Petra
Iioboka a brzy tměoo k lepšímu Jsme
otřeli Pokračovali jsme s tímto lékem
s výsledky nejlepiíml ježto manželka
moje se konečně pozdrarila" To mlu
ví samo za sebeb a t naií strany žád
ných poznámek nepotřebuje
dcfcotníkCn a cnovníkftn
divadla
V knihkupectví Pok Zip jaoe k óo
etioi víechny divadelní spisy jei rv
aly tiskem T Čechách a nejsoa rotebri
ny Úplný seinam vtech apisft talie
a vlem na poiadanf adarma V sezna
mu imon vedeny vlechay k"T U
svých pisva a při kaidem je eredcao
jaký kos je kolik jednáni kolik oaot
vyfidaje Ptfte o aexaaaa pod adre
oni Pekrek Zápmá
Horský turista
hledající velkolepou a krásnou
scenerii nalezne jí v nesmírné roz
manitosti a bohatosti v Coloradu
tak že nežli rozhodnete se ku
cestování bude dobře když napřed
budete hledati všemožného pou
čení Dráha Denver & Rio
Grande vydává řadu pěkných
illustrovaných brožur kteréž ob
držíte všechny když si dopíšete
na S K Hooper G T & P A
Denver Col 95x10
Adresář spolků
Česko-Slov Džlnické Podpor Jednoty
pro severozápadní státy:
Minnesota Iowa Wisconsin Nebra
ska a obě Dakoty
Hlavní Jednota v Montgomerr MInn
odbývá svá schůxe kařdou 4 sobota v míiicl v
síni F V Statika o 8 b večer Velkopředseda
J Nestával Velkotajemník F V BtanSk
VelkoMetník Jos E tokol Velkopokladnílc
Josef Marulka
Č I v Montgomery MInn
odbývá svá sch&ze každou čtvrtou neděli r
mísící Předseda Fr K Staněk Tajem n'k
Fr Mixa Úíetnlk Jod E Sokol Pokladník
Tomáš Havel
Č II Mladocech v Le Snenr Center
Minnesota
odbývá své schaie kaídou 2 nedíll ▼ mísící
slnl IOOF Předseda Jakub Krenik tajemník
V Štípán Lexlnřton MInn očetnlk Jsa Bl
cek pokladník Vác Kráva
Č III v St Pani MInn
odbývá svá sebtze kaídou 3 středu v mSstol
Předseda Jan Bednář tajemník Frank Skok
m West 7th SU diet nik Krant Bílka 3WCol
born st St Paul Mino
Karel Ha?lířek Borovský i IV T
Minneapolis MInn
odbývá svá schftse kaMou 1 nedíll v mSsicl v
slnl í 231 corner of Washington & Oedar ave
So Předseda Petr Straka taj August Mendl
1411 i St So pokl Josef Pospíáll fcetnik Jos
Aubrecht ivhl% St Bo
í Y v Nové Praze MInn
odbývá svá sch&ze kaldon 4 nedřll v mřilc
Předseda Volta Chalupský taj V J Novot
ný útotnik Václav Posel pokladolk Jakub
Svoboda New Pracné MInn
Komenský č TI v Harvard
Minneota
odbývá svá scbfue 1 nedťll v mfolcl Předs
Jos Pell dozorce Jos Funfsr tsj K Puti fár
Olenvllle MInn úíetník J Kuíúra poklad
MatíJ Beneá Oakland MInn
Karel Veliký č TU v Noré Třeboni
Minnesota
odbývá svá sch&ze kaMou 4 nedéll v mísící
Předseda Jan Klein pokladník Josef Nový
otetuik Jan Flllpek tajemník Jan Jindra
Kllkeney LeSueurCo- MInn
Č VIII Rornoflt Owatonna MInn
odbývá svá ach6xe kaidon 1 neděli v mísící v
sfnlč 8 P 8 Předseda Fr Malxner talom
nlk Anton J Vafious áíetnik Karel Itlng
bofer pokladník Josef A 8trankýowatonna
MInn
Spolek i IX v Plné City Minnesota
odbývá svá achnze ksidon Čtvrtou neděli v
mísící Předseda Anton Pávek místopředseda
Jan Řtochl tajem Jos Bartot box 32 Beroun
6'etník Jan Hejda Plna City Minn- poklad
Frant Pávek
Č X Čeehoftlovan v Ollria Mlnn_
Předseda Karel Koho místopředseda Mat
Petříčka tajemník Frant W Kvecb 'box 334
Ollvla MInn ďetnlk Bedřich Kooek poklaoV
nlk Václav O Pluvhart
Čechle é XI v So Omaha Keb
Odbývá whnie kaldý drnhý řtvrtek v mísí
cí o osm hodin veíer v siní J Koatakýbo Před
aedaVác Snajdr tajemník Jsn KoutskýnsS)
aQ uL áCetnlK Jan Hajný pokl J Kotrí
Čísle XII Chrudim v Baclae Wli
odbývá svá schose kaídou třetí sobota v mí
sjol v 1 hodin veíer Předseda Jos Duisk lul
RasererSt taj Jos Stehlík DWtMUwaukea
Sk ádetník J L Bys luZt Hljfh St I
Jediný českýTD
q závod olovnkký strojnický
a zámečnický v Omaze
vlastni
Leo Barooh
003 8o 13 tik mtr—U
Telefon UC7
Zaváděni vody plvna a kanalitace pro
vádí m levni a dobré U3tf
Stitaí JedMUktrl pra JeJIal tU&
é Uerelaaéaké plni fmmpj
i Dixie i Colsxliia cllj
sou nejíepáial spořiteli ob! Li
n Kepretc:ajeli! Jetelort slojitiTťk
aspořt váta % witm t&en teieiovábo měht
kaidý Jlaý stroj a dtkladoí j sUsO
m A IT nlflicil taftÉptíilniJe
jwaMjleMimiaaeJpsvéJiissiáasvia 4
IY A i T tait ittf í Wffl
Aoltzian £s Tnylcr
EaetJaerr Ce ff
Cns2c!d Ohio %J H