#
Pokrok 2SAfadu
2
Nápady mého strýčka
Sděluje Jaa Botek
Jestli se tSšíS na brzké dědictví
po mní — pravil žertovní strý
ček — tož radéji rychle vzdej se
této naděje a své plány do budou
cnosti podle toho znovu uprav
PrivŽ tuhle či r "Literary Di
gest" že jsme na nejkrásníjší ce
stě "neumíráni'' íi vlastně umírá
ní až v hodně vysokém věku Po
dařilo se totiž vynajíti v čem
vlastně Životní zjev spočívá čili
po anglicku řečeno "co dělá nás
Žít'' a teď prý už bude snadno na
něco kápnout co ten děj žití pro
dlouží A to víš že takovou pří
ležitost ujiti si nedám a bude-li
taková nějaká medicína vynaleze
na zkusíme ji též a jak se patří
Nejen chvilku jako lidé jsou
zvyklí užívati a když hned účinky
se nejeví tak s tím praští Já
budu užívat vytrvale dokud tu ne
bude aspoň plná stovka let Tak
si to pamatuj Ne snad proto že
by se mi ten svět tak ukrutně lí
bil nikoliv ale proto že jsem mu
už za dlouhá léta náramně zvykl
a myšlénka že bych už brzo měl
s něho odejít začíná mne naplňo
vat lítostí a rmutem Je mi jako
bych nevěděl co si bez něho po
čít Když jsem byl mlád — já
byl podivný mladík — těšíval
jsem se na smrt jako jiní na ve
selku ale čím dále jsem měl od
vlastní veselky tím méně vzpomí
nal jsem na smrt s tou mladistvou
touhou až nabyl jsem přesvědče
ní že ten svět není zrovna nej
ošklivčjší a že se dá na něm když
už to člověk umí dost slušně žít
Bylo se mnou jako s manželi jež
okolnosti a ne láska svedly
Rmoutí se v nitru a rmoutí My
šlénka na ten dlouhý bezradostný
život je zrovna děsí Leč léta
plynou a plynou A dříve než se
mohli v tom zármutku jak se patří
vzpamatovat a té své bídě skutkem
zoufalým konec učinit shledají
že to venkoncem nebylo tak zlé
že celkem dost šťastně a pěkně
žijí třeba lépe než by to dovedli
s jinými druhy neb družkami a na
konec děsí je zase myšlénka jak
by to bez sebe vydrželi kdyby
osud měl je nějak od sebe oddělit
— A tak to zrovna máš: čím jsme
staršími tím se nám ten svět lépe
zamlouvá Co tu bude ve světě
radosti nad tou vyhlídkou na pro
dloužení života! Až se to pořád
ně roznese okřejou už jen tím po
myšlením na to srdce milionů
natož pak kdyby byla opravdu ně
jaká naděje Čím dále o tom člo
věk mluví tím se víc rozpaluje
Musím raději přestat a sdělit ti
že zásluhu o tento objev a tu oče
kávanou spásu budoucnosti má
učenec slovanský ruský profesor
Mechnikov věhlasný zoologista a
bakteriolog On totiž má za to
že veškerá ústrojí těla našeho se
stávají z dvou druhů buněk A
sice jemných a hrubých Jemné
buňky způsobují činnost dotyč
ných ústrojí či orgánů Hrubé
buňky od sebe nic se neliší jsou
tytéž ve všech orgánech a jejich
úkol pouze v tom pozůstává že
drží buňky jemné pohromadě
Tyto dva druhy buněk nalézají se
v stálém zápase Jemné bufiky
jsou silnější a na dlouhou dobu
vítězí t j úspěšně vzdorují Leč
najednou stálý ten boj počne je
vysilovati oslabovati a převaha
připadne buňkám hrubým Tato
změna naznačuje počátek stáří
Jemné buňky jsou stále více a více
tísněny hrubými jež na jejich
útraty v objemu rostou a činnost
ústrojí porušují Odtud to abnor
mální chorobné vzezření těles-
ných ústrojí a rostoucí obtíže ži
votni Konečně stane se činnost
ústrojnl úplně nemožnou a dosta
ví se amrt — A teď jedná se o to
zda-li by nějakým prostředkem
nedaly se jemné bufiky v zápase
jejich a hrubými posilo vati aneb
zase tyto hrubé oslabovati neb
obé muselo by mít za následek
prodloužení jejich zápasu a násle
dovně i lidského věku- Profesor
Mechnikov ml za to že spíše síla
hrubých dá se oslabovat! než jem
ných posilovati poněvadž oŽ nyní
známe prostředky jimiž vybubiti
se dají některé bufiky v tělesech
ústroj ných- Mně hochu bude to
z=ela jedno jak to vy na jdou Zda
li jeirné bufiky posílí neb hrubé
seslabL Jen když něco vynajdou
aby člověk podle toho ožívání
mohl si tu pobýt aspofi do té
stovky let neb potom snad musí
to jednoho ul konečné přeci všech
no omrzet a je rád když může o
č:''t — do starého ač neznámého
VI Ji tli ta— pckrsloval strý-
— f í tra tla víra ttllzf
neznámý domov z něhož všichni
přicházíme a zase do něho se vra
címe neostane lidstvu na věky
věkův takovým naprostým tajem
stvím jako je nyní Třeba záslo
na z něho úplně se neodstraní tož
snad přeci poodhrne aby aspofi
něco se "vědělo" ó té každé my
sli více neb méně vtírající se zása
dě: "odkud a kam?" Dělají se ve
všech vědách pokroky někdy až
úžasné proč by obor duševědný
měl být neproniknutelně ohrani
čen? Nenahlížím toho příčinu a
doufám že až zase unaví se lid
stvo bádáním pouze ve vědách
přírodních bude hledat odpočinu
tí v bádání duševědném jež o to
lépe bude se mu dařit o co spů
sobilejším se stane pro ten úkol
nabytými úspěchy na poli věd pří
rodních To je už cesta lidského
pokroku — jednocílnost či jedno
strannost Lidstvo vždy vrhne se
na jednu věc a tu řekněme "sle
pě'' sleduje Nehledě na právo
ani na levo Když "chyceno"
bylo náboženstvím sledavalo jen
to Jiné u něho neplatilo Vše
myšlení mluvení a konání obíralo
se jen jím Teď zase je v těch pří
rodních vědách a v strojnictvf —
nic jiného pro něho neexistuje V
tom činí se přímo zázraky věci
neuvěřitelné jako tohle telegrafo
vání bez drátu jen tak prostým
vzduchem ale zjev už tak známý
a nepopiratelný jako je hypno
tismus to jest druhá ladem leží
cí či dřímající duševní síla v
člověku kteráž druhou bytostí
(hypnotisující) povzbuzena činí
ďivy — o tom neví se nic Ač
skutečnost tato vědecky prozkou
maná a vyšetřená mohla by tře
ba pro blaho lidské a jeho po
krok více učiniti než miliony te
legrafů bez drátu Je v nás něco
podivuhodného mocného síla ne
známá druhdy netušená však
přeci skuteinl stávající což už
nikdo rozumný nepopře — ale
jako by nebyla Nikdo si ji vážně
nevšímá či vlastně málo kdo
Několik léčebných ústavů ve Fran
cii" a Švédsku a potom pár ameri
ckých "profesorů" kteří dělají
s hypnotismem komedii a někte
ří i — peníze To je vše Pro
ostatní nestává I Kdo by také za
jímal se o úkazy duševní když
ohromný všeunášející proud valí
se ve sněm věd přírodních a sna
žení praktického? — Nesmysl!
Vše je nesmysl co se netýče
těchto věd Ale tak lidé byli
jsou a budou Až se zase chytí
duševního pole nebudou opět
vědět kdy přestat A začít budou
muset aby rovnováha se zjedna
la — životní shodnutí usmíření
Neb jedna stránka životní nemů
že se do nekonečna pěstovat a
druhá zanedbávat To by zna
menalo shroucení všeho — smrt
A dají-li se vzíti úspěchy dosa
žené ve vědách za měřítko toho
co v oboru duševědném dosíci se
dá můžeme vším právem těšiti
se na mnohá odhalení a pravdy
jichž nedostatkem život náš trpí
a často stůně Nemyslím že ob
jeví se nám ve světle pravdy "pů
vod všeho což jest" ale že pozna
nými zákony a zjevy budeme si
moci na něj hezky posvítiti Jako
ten co jmenujeme materielní svět
musí i ten 'duševní se nám přiblí
žili A tu netřeba hádání se a po
chybování o tom co může aneb ne
může se dosáhnouti Jako překva
pujou nás výsledky bádání příro
dovědného budou překvapovati
nás přesně vědecká bádání duše
vědná O tom pochybností není
Možno že nikdy nedokáže se vě
decky nesmrtelnost duše opra
vdovými styky s duchy zemřelých
jako se o to a celou učeneckou vý
tržností zasazuje známý a výbor
nou pověst požívající učenec ame
rický prof James H Hyslop ale
právě tím zkoumáním může se při
jití na něco co víru v nesmrtel
nost tuto útěchu a blaženství mi
lionů i pro ducha hádavého uspo
kojivě opodstatni Jen žádné ú
Šklebky a smíchy Pole dušerěd
né leželo ladem Neznáme je a
nic o něm nevíme Vzpomeňme
jen jak by byli vítali dědové naši
zpráva o parostroji telegrafu te
lefonu fonografu fotografu a ji
ných obecné mysli nepochopíte!
ných objevech a zajisté přejde nás
pohrdli rý výsměch nad těmi kdož
pole duševědné v naději na skvě
lé úspěchy počínají zorávatL -
Na to jsem se ale dnes pustil do
té vysoké učenosti až se mi zdá
hocha jako bych zrovna ze svých
sprostých střevíců vyrůstal Leč
ten dojem za chvilka přejde a
bodu zase jen tím tvým prostou
čkfm strýčkem Ostatní Uková
zsnioa aeSkodít II i tlorík té !'ha
aet&l" vojny politiky tnuta
cracjili ta í ti nesvobod smy
slnosti a národnosti české někdy
už po krk a takhle si trochu jako
oddechne a ulehčí
Finsko a car
Postavení Finska vůči ruskému
carství ze stanoviska mezinárod
ního práva sobí rovného nemá
Jestliže se ale držíme smluv na
nichž Finové svá ohrazení proti
vměšování se Ruska do svých zá
ležitostí finských zbudovali musí
me doznati že je toto vměšování
snad nepolitické protiústavním
ale rozhodně není
Vskutku 15 března 1809 pro
hlásil car Alexandr I své úmysly
stran krátce před tím získaného
Finska svým patentem v Borgo
vydaným Car tam pravil _ že
potvrzuje a schvaluje náboženství
prvotní zákony jakož i privileje a
práva kterých jisté třídy velko
vévodství až doposud dle finské
ústavy požívaly A právě kolem
slov "prvotní zákony'' a "ústava''
se celý spor točí Činěny nároky
by se zákony z roku 1772 a 1789
které postavení Finska po státním
převratu Gustava III mají na
zřeteli k počtu prvotních zákonů
přivtělily
Je pravda že jistá zařízení
vnitřní politiky se týkající záko
nitou moc podržela je nanejvýš
ale absurdní připojiti k unii cara
s velkovévodstvím zařízení z roku
1772 která k vůli sesílení staré
mocnářské svrchovanosti švédské
vydána byla Je to zrovna tak
jako kdyby kdysi vlašská provincie
Savojsko chtěla přenésti na repu
bliku právomoc sardinského krále
Kromě toho praví zákon z roku
1772 na př že musí býti každý
panovník finský lutheránem zdá
se alé že přestoupení cara ani
nej vznětlivějšími vlastenci finský
mi doposud reklamováno nebylo
Co do slova "ústava" zavinila to
pouhá olovní hříčka a nedostateč
ná znalost názvosloví veřejného
práva dřívější vlády že se zamý
šlelo strojiti si opory finského
parlamentárního zřízení na tak
vratkých základech Hned po
získání finského území tvořila
vladařská rada nej vyšší místní
instanci v administračních a soud
ních záležitostech kromě výlučné
právomoci kterou si car v jistých
věcech sám vyhradil Sněm zase
dal k vůli zemským záležitostem v
Borgo a car Alexandr I neměl
jistě nikterak v úmyslu zaměniti
jej za parlament Za dvojího to
hoto řízení osvědčila se carská
vláda ve Finsku v mnoha přípa
dech aniž by proti tomu bylo
došlo k ohrazeni "
Alexandr II svolal r 1863
sněm do Helsingforsu a dal vypra
covati předběžná ustanovení v
platnosti se nalézajících zákonů a
rozmnožil práva státní dávaje
sám při všem co se změny základ
ních zákonů týkalo pokyny Ne
šikovné zpracování carské adresy
vzbudilo u finských znalců do
mněnku že se pod základním zá
konem o zákony z r 1772 a 1789
jedná Jakmile ale v r 1864 car
k oblasti petrohradské "viborg
skou stranu" přivtěliti dal nemo
hlo býti více žádné pochyby že
svou autoritu panovníka do jistých
mezí vtěsnati nemíní Návrhy
komise r 1863 zamýšlely zamě
niti přivtělení Finska k Rusku za
pouhou personální unii což ale
car neuznal Od oné doby neuči
nila kodifikace finských zákonů
ani jedinký krok ku předu
Dle toho je lehce pocbopitelno
v čem se jeví nedorozuměni —
V Helsingforsu jsou arciť toho
mínění že tvoří Finsko samostat
ný dobrovolně a pod jistými pod
mínkami s Ruskem spojený stát
hlavní podmínka prý leží v přes
ném zachování oněch základních
zákonů mezi kteréž i zákony z r
1772 a 1789 vřaďují Theorie
osobní unie ale nemůže býti vůbec
předmětem diskuse an samo
statného a svobodného státu fin
ského nikdy nebylo Finsko bylo
švédskou provincií a prohlášeno
vr 1809 k celku náléžející částí
carstva Komise v letech 1885 a
1889 ustanovená měla sbrnouti
zákony obecného práva finského
neřídila se ale než výklady které
jí místní vlastenectví sugerovslo
Komise tato se nikterak nestarala
o disposice ruskou vládou během
osmdesáti let ustanovené komise
omezila krajním způsobem nad
práv í cara a dosadila takto finský
senát jaksi na místo nejvyiií
vládní moci samosprávného státu
Tyto konkluse byly předloženy
odboru kodifikace státní rady a
ministerstvu spravedlnosti Sprá
va generální gubernie fanské zasla
la na to povalujíc za nutno pře
dr!:i tomuto nedorazu míní Cledzl
zprávu v níž se pro potřebu
zákona který by pouto svazku ve
vládní podstatě mezi Finskem a
ostatními částmi Ruska existující
přesně označil prohlásila Co se
dále přihodilo je známo: Carský
úkaz ze dne 3 února t r vyplnil
tuto mezeru v zákonodárství!
0 potřebí společného všeslovan
ského Jazyka
zahajuje veřejný rozhovor "Novoje
Vremja'' otiskujíc dopis I P
Kornilova Kornilov ukazuje pře
devŠím jaký význam pro tři velké
národy západo-evropské: Němce
Francouze a Angličany má jednot
ný literární jazyk který budě v
národě cit síly a mohutnosti má
zároveň blahodárný vliv na jeho
politickou pevnost a samostatnost
Tím větší význam má společný
spisovný jazyk pro literaturu
Spisy uvedených výše národů vy
cházejí v ohromném počtu výtisků
těší se širokému rozšíření v mas
sách lidových a zároveň působí
svým vlivem i na literatury jiných
národů Duševní tvůrčí síly ná
roda nabývají možnosti projeviti
se v nejrozsáhlejší mířef] Rozum
lidský jeví se pak vysoce plodným
docházeje jednak náhrady za svou
vynaloženou energii jednak po
skytuje zdravou a lehko stravitel
nou mravní potravu širokým
vrstvám
Tak jest u předních kulturních
národů našeho věku Jinak se mají
věci u národů tvořících slovanský
svět Tento svět představuje kraj
ní literární rozdrobenost Pouze
v Rusku všechny slovanské ná
rodnosti vyjma Poláky zachová
vajíce své místní nářečí (Maloruso
vé Bělorusové a Velkorusové)
mají jeden společný literární ja
zyk Ostatní Slované — na Bal
káně v Rakousku a v Německu —
majíce každý svůj literární jazyk
jeví se kulturně rozdělenými
Proto slovanský svět ve vzhledě
kulturním představuje nádobu
rozbitou na větší neb menší stříp-
Odtud vyplývají pro Slovanstvo
všechny nepříjemné ale charakte
ristické následky Odloučenost
slovanských národů jest příčinou
jejich politické slabosti poněvadž
nemajíce společného spisovného
jazyka nerozumějí si na vzájem a
tím se druh druhu odcizují Táž
odloučenost nese s sebou i literár
ní slabost a ta opět slabost kultur
ní která se skutečně pozoruje ze
jména u menších slovanských
národů
Takový obraz představuje ny
nější slovanský svět Můžeme si
však přáti takového obrazu? Vy
hovuje Slovanstvu vůbec a jednot
livým jeho větvím zvlášť? Jedva
kdo kromě nepřátel Slovanstva
může na tyto otázky odpověděti
kladně Potřeba kulturní sjedno
cenosti prostřednictvím společné
ho spisovného jazyka uznávala se
a uznává mnohými předními slo
vanskými učenci a spisovateli a
mnozí z nich uznávali že právo na
úkol společného literárního jazyka
slovanského má náležeti jazyku
ruskému jímž mluví skoro stomil
Honový národ obývající rozsáhlou
říši která má ohromnou moc i
význam v dějinách světových a
zároveň působí svým vlivem na
osudy všech ostatních slovanských
národů
Úloha společného spisovného
jazyka má tím více náležeti jazyku
ruskému proto že tento jazyk
díky četným jeho nářečím a pod
řečím díky tomu že při jeho
vytváření spolupůsobila í církevní
i národní literatura jest nejbohat
ší ve vzhledě lexikálném Jsa ja
zykem národasídlfcího na ohrom
ném prostranství od krajin věčné
ho ledu do krajů téměř tropických
od středu Evropy do krajního
bodu asijského východu ruský
jazyk vytvořil nejbohatší termino
logii a proto mohou se jím vy
jadřovat! lidi žijící v nejrůzněj
ších klimatických politických i
kulturních poměrech V tomto
vzhledě nemohlo by tedy býti pře
kážek při jazykovém a tím také
kulturním sjednocení Slovanů Je
jen třeba chopiti se díla a cnopiti
se ho správně s pevnou vírou v
úspěch nadšeným uvědoměním
toho dobra jež přinese našim roz
různěným a v nerovném boji
oslabeným bratrům
Ale jak se chopiti díla? Kde
začít a pak je vésti? Rozumí se
že v tom kulturním boji který
bereme na sebe mohou býti pro
středkem k dostižení cíle jen ne
mocnější nejpevníjší kulturní pá
ky První místo ta zaujímá nej
mocněji! v naší době páka —
tištěné slovo a jeho orgány: časo
pisy žurnály 'jiné periodické pu
blikace brožury a učeni díla-
NEZDRAVÁ KREV
povstane když žaludek a zažívací
ustrojí Jest porušeno
Dr August Koenig's
HAUBORGER TROPFBN
Jest tím nejlep&fm Jarním lékem
Ony žaludek posilní a pozdraví
t nspomohou krev zčistltl
Proto jedním z prostředků k šíření
myšlénky o potřebě duševního
sjedocení Slovanů prostřednictvím
společného spisovného jazyka
mohl by se státi hojně rozšířený
slovanský učeně-literární časopis
věnovaný slovanské vědě v nejšir
ším slova smyslu Takový časo
pis—soudí Kornilov — může býti
založen pouze v Rusku poněvadž
ani v Rakousku ani v Německu
ani na Balkáně není podmínek
pro zdárný jeho úspěch — Na to
pisatel se obrací k potrohradské
mu Slovanskému spolku a ukazuje
na první odstavec jeho stanov
navrhuje aby založil takový list v
němž by pracovali přední spiso
vatelé a učenci všech slovanských
národů Slovanský spolek má
dosti hmotných prostředků aby
mohl takový list vydá vati nedbaje
hmotné ztráty jíž by při tom do
znal V takovém listí ruští učenci
a spisovatelé vejdou ve styk se
zahraničními slovanskými spiso
vateli a časopis bude mít i blaho
dárný vliv tím že poslouží slovan
skému národnímu uvědomění a
spolu Širokému dokonalému a ži
vému studiu slovanských dějin
národopisu archaeologii a jazyko
zpytu Pisatel se naděje že nově
zvolený výbor Slovanského spolku
bude míti pro jeho myšlénku dosti
porozumění
"Novoje Vremja" otiskujíc do
pis I P Kornilova předesílá po
známku že společný slovanský
jazyk byl by vážným kulturním
ziskem slovanského plemene Ale
jako každé dílo i tato otázka- vy
žaduje ' společného a všeobecného
posouzení u všech slovanských
národů "Bylo by tedy dobře —
píše Nov Vr— kdyby náš dopis
vyzval výměnu myšlének ve všech
slovanských časopisech a kdyby
se takovým způsobem provedlo
jakési všeobecné slovanské hlaso
vání o této pro všechny Slovany
důležité věci" Na konec Nov
Vr nabízí své sloupce pro hlasy
pronesené o této otázce se strany
zahraniČných slovanských učenců
a spisovatelů
Je-li dobře aby redaktor odpo
roučel patentové medicíny
Ze Sylván Valley News Brevard C
Jest otázkou zdali redaktor časopi
su má právo veřejně odporoučet! ně
kterýž těch různých patentových léků
jimiž zem jest zaplavena aviak v
rajrou trpících považujeme za svou
povinnost říci dobré slovo pro Chám
berlaln's ChoIIc Dlarrhoea A Cholera
Bemedy My známe a používáme tento
lék v naší rodině po dvacet roků a
shledali jej vždy spolehlivým V mno
ha případech dávka tohoto léku uietří
dlouhé hodiny utrpení nežli přijde
lékař My nespoléháme úplně a vý
hradně na žádny lék že vyléčí aviak
věříme ie kdyby láhev Cbamberlain'i
Diarrhoea Bemedy byla vždy po ruce
a užívala se při počátku nemoc pře
deálo by se mnohému utrpení u v mno
bych případech nebylo by třeba povo
Uvati lékaře To byla as potí naše rko
lenost po minulých dvacet roků
Na prodej ve všech lékárnách
Study
MnHNl
llfM Mt
A 11 Tkjsi
wn lrirl
ywar mmdUm mmé a— 4' "
pmm iss)— w s) ji
II
2M
irotel u músta Prahy
[Sraerv3e ZXotel]
v Prute v O mate rj a William ul
van
MMT IU
Jest lépe ne! kdy dříve taffcea a pfU
pra ves ku poslat ct hostům
Čistí a pohodlné pokoje a chutná I do
bře prigraveoá strava pro cestujíc! a ae
vitévovatela Omaby jako 1 pro s Iri
dia PluAtki fiv st Alt top
Znaesenlté Omaha Biewing A st' a pivo
alfnéaápoje takal I nejiepli doutníky
víďy vhojaétáMbi
K aivltivi co aejoctiveji sv
Terci ZZlopotl:©
IAJITIL
-O
Nejosvědčenějším žaludečními
lékem pro každou domácnost jest
Dra Rosy životní balsám který
veškerou činnost zažívacího ústro
jí osvěžuje chuť k jídlu zvýšuje a
jest mírně pročišťujícím Cena
menší láhve jest 50 c a větší
jtioo Lék tento jest vyráběn v
lékárně Dra Fragnera v Praze a
nepadělaný možno obdržeti od
"The Prague Importing Co" P
O B 523 New York City
(6otfH5t— I)
"ALFIIA-DE LÁVAL"
CÍ1EAL1 SEPARATOnŠ
DeLaval Alpha 'Baby'
odsttedlvky smetany by
ly prvními a udriovánT
vidy na stupni co nej
lepil a uejlaclněji Za
ruěujeene íe nafe jsou
lepifml Dři velkerě Jiné
dle těchto nápodobení a
padělaní a schváleny
víptnl odborníky a znalo!
Vfoe nei 160000 jich nynf
užíváno a prodá se jich
desetkráte tolik co T Jech
os'atnlch dohromady —
UíetH avoo ai SiOOO na
Jedná krávě rofně více
neí uraHivánim mléka a
1300 ai Sh00 rot ně více
ni odstředivkou natím
nápodobenou Stroje tyto
pro rok 1H9B Jsou nařn
zdokonaleni Plt ai o
katalog TtbBlmS
THE DE LÁVAL SEPARATOR CO
RMWOtra & Cmmi St I 74 Coktuuidt 8tut
CHICAGO I NSW VORU
NOVÁ
xjrvioiv
zvýšená dráha
Jert nynt otevřena
JEDE PO VAN BUREN UL PfeÍMO PŘED
Chicago Rock Island
& Pacific stanicťTft
Cmtujfcf kteH do Chicaga přijedou mohoa
po ivjtené draze dOHábniuU kterékoliv řántl
Di&ttta anebxa poplatok 6c navítivltl která
koliv obchod v středu města Vlaky xaatavuj
na Kock Island atantci koidou minutu Vý
hodu tuto mílie akýtatl pouie
Great Rock Island dráha
Zailete Scentovy kolnk a óbdriit poitou
perspektivní obraz Chicaga v 5 barvách Jenl
znázorňuje vfe co sl o Chicagu a tvýtené dra
ze přejete vědět Mapu tuto luěll byste mltl
ať illete Jinde chcete-ll město navítivltl neb
bydilte-U v Chicagu Itopilie na
JOHN SEBASTIAN GA P„
Chicago IU
si
Přeplavní Lístky
DO ANEBO Z ČECH U
aJ J Havellty
Z Chicaga do— wscvg-y
Bodenbachu Čáslavi Chru
dimi Chebu Karlových Var
Klatov Litomyšle Nepomu-
ku Pardubic Plzně Písku
Prahy Tábora Domažlic
Teplic atd
Adresujte: J J HAVELKA
Lak Shore a Michigan Bouthero
Depot Chicago IU
Též obstarává pojlilěnf lanejulilí ceny Ó
K144 VanBureoHt KoomM
HOLD THE
deluíeecie
MOTOLES
O W MILLER
LOUIS Ol MM
MM iMiun Ctuaptoa
ARTHTTB OáRDTXFB
atort Iwwinre Chw
I
by—
Superior to aO otbm mtuoutin ef
piet ▼rit tor Cataloffvs
tmi set why
KirALSr:3CAcr3C3
fMsr m Ma wmm
lU-VaU U
M atawAti m uol
MUcXaktnee!Too'
tiEconco