2
JPOKROK ZÁPADU
Nápady mého strýčka
Sděluje Jan Šotek
Nikdy dříve snad nebyl celý
svit v takovém varu obratovém a
opravním pravil strýček jako
právě v době nynější Všude se
to hýbe obrací mění Tisícové
a tisícové organisací veřejných i
tajných mezí všemi národy ro
kuje a pracuje o změnách obra
tech — zlepšení panujících pomě
rů Všemi vrstvami společen
skými proniká to zimničné chvění
činitelské Jedni propracovávají
se vzhůru a druzí na výši své
snaží se všelikými změnami a ma
nipulacemi udržeti Pracují živ
lové pokrokoví i zpátečničtí i
toutéž horečnou pílí o dosažení
svých cílů I národové nejopoz
děnější a nejzastrčenější zasáhnuti
jsou tím varem a vřením všeobec
ným Vážné obraty se žádají a
dějí -i v říších kde po staletí v
klidném pokoji a neruchu tentýž
stav věcí "krásně'' panoval Všu
de obratné (a snad namnoze
opravní) agitace a pokrokový Ži
vot Co zasedali zástupcové vlád
v Haagu o mír jednající rokovali
zástupcové vědy o potlačení sou
chotin jmenovitě v řadách prole-
tariátu — následkem bídné stra
vy mnoho práce a nezdravých
bytů — hrozně řádících a s nimi
zároveň zástupcové probudilého
dělnictva všech pokročilých zemí
sjeli se v hlavním městě Belgie
Brusselu aby učinili všechny po
třebné přípravy pro mezinárodní
sjezd dělnictva jenž příštího roku
odbývati se má a jedním z nej
větších až dosud obývaných býti
slibuje Státníci učenci dělni
ctvo — v jednom měsíci v důle
žitých poradách Ano svět se
hýbe a hýbe pořádně! Co tu
jenom ve světě porad za účelem
zlepšení výživných poměrů v kte
rýžto obor spadají skoro všechny
žádané opravy politické hospo
dářské i společenské Lidé co
celek chtějí žiti lehčeji lépe
důstojněji A všechny pokroky
ve vědě v průmyslu v rolnictví
v dooravě ie k tomu svrchovaně
oprávSují Všude hlavní pozor
nost tomu se věnuje jenom tam
té naší vlasti zámořské bádají se
a rvou o národnost Němci s Ce
chy a naopak nechávajíce obecný
blahobyt klesati místo aby ho
pozvédali Obě strany jsou vin
ny Němci ovšem více neb my
Čechové stojíme jen o zadržované
rovné právo jež oni nám upírají
Ale vzdor tomu získal by si stáři
Iký císař rakouský velkou záslu
hu o pokrok lidskosti kdyby vzal
svou mocnou císařskou hůl a vy
sázel ní Němcům deset a Cechům
pět t j zrovna podle zásluhy na
nevyslovitelnou čásf těla vyrov
nal sám mocí svou jejich národ
nostní spory a poručil jim aby
hned chytili se prací blahobyt
ni ch a hleděli v tom ohledu do
honit co v bezvýsledných věč
ných třenicích zanedbali Já ti
řekou hochu to by se ten císař
zvedl a vyhrál záslužnější vojnu
než bvlv všechny ty jím "slavně"
prohrané A jeho císařování Šlo
by do lidských dějin jako jedno z
těch velice řídkých co pro pokrok
člověčenský vůbec mělo přece ně
jaké ceny Avšak to ostane asi
jen zbožným přáním a Němci s
Čechy budou se rváti dál dokud
nějaký neznámý netušený a ne
určitelný "soudný den' konec
tomu neučiní zanedbávajíce důle
žité opravy a pokroky vnitřního
Života za něž všude jinde potěši
telný i povznášející vede se boj
Co tu jen v tom našem Soustátí
americkém radostného snažení a
života veřejného! Každé zlo
ihned do života vyvolává tvé od
půrce a mstitele Kdekoli jen
nebezpečí se objeví už tu zároveň
stojí stráže obranné A těch úrad
o věcech veřejných těch úradl —
Žádný jednotlivý mozek nestačí
na všech iich sledování Není
možno! Vždyť skoro neuplyne
dne bei nějakých konvencí mají
cích za fičel íedrování nějakého
obecného blaha Pro všechno
najdou se stoupenci borlivr na
dšenci ktt-ří nelitují dollaru
radostí jedou mnohé sto mil aby
účastnili se toho kterého sjezdu
ne co vlivuplní činitelé ale jen
co posluchači ipi přípoje k!ao
vači V tom ohledá zastiňují nás
aaŠi anglicky mluvící spoluobčané
až do neviditelnosti — al je to
hanba Neb ni aoi našV n-jli-votuějlí
cáíky dohromaJy neve
do A když přeci mnuíme k vft i
£zsrraf podpore vejít pláčem
lt let pro těch několik dollarů
C9 cis obesláni takového jedu
ttllx Utti Američany povstane
f —'i t% t lutre erav veřej-
nou ponticKOU neD nospoaarsaou
tedy čistě obecnou státní neb
národní t j celého Soustátí se
týkající a hned jsou tu schůzky
1 Wttt
místní konvence countní státní
národní jež přátelé dotyčné
opravy obesílají na vlastni útraty
aniž by to byli pokaždé — mili
onáři Je to obecný lid: obchod
níci řemeslníci rolníci a dělníci
kteří to činí Být naší pohodlno
sti a našeho skrblictví v Um ohle
du mezi Američany kde pak by
byl jaký pokrok v zemi ano kde
Dak bv už byla jaká svoboda?
Dávno už bili by nám ji její ne
přátelé při odpolední dřimce pod
hlavou ukradli Te to jen ta
americká bdělost a činnost veřej
ná co ji chrání a zachovává ten
veliký zájem a obětavost Amen
čanů pro věci veřejné Nikdy
ovšem horlivost tato vybíhá až do
výstřednosti a stává se směšnou
Ale to nic nevadí Lépe příliš
mnoho horlivosti než žádnou
neb málo jí Já raději vidím
schůzky všelikých reformátorských
fanatiků vedle vážných porad
mužů střízlivých a rozumných
než vůbec schůzky žádné A to
stokráte raději Neb co Škodí
schůzka taková jakou tuhle právě
odbývali stoupenci nové politické
straný zvané "Sjednocená kře
sťanská strana v Americe" ? Jsou
to nepochybně křesťanští fanati
kové — horlivci chtějící opravit
všechny věci vznešenějším duchem
křesťanství Upřímní jsou jistě
a myslí si ve své náboženské hor
livosti a obmezenosti že všechna
zla tížící lidskou společnost
nynější době velkého hospodář
ského přechodu dala by se od-
straniti velikým a slaveným re
ceptem nábožensky mravoučným
jejž světu zanechal zbožněný za
kladatel křesťanství len řídit
se v politice slovy Ježíšovými
vše prý by bylo dobré Jenom
němu obracet zraky své a spása
jistě se dostaví Inu pravdy
mají v tom také dost jen jestli
právě na tu pravdu myslí a jestli
se jim jedná o hluboký pojem
křesťanství místo křesťanského
církevnictví Mravouka Ježíšova
je mravoukou věčně platnou a
vznešenou takže by svět řídě se
ní ve všem konání svém a najmě
i v politice zcela jinak vypadal
než nyní — o mnoho lépe a ona
čeji to upříti se nedá Jen jestli
jedná se jim upřímně přesně a
výlučně o tu mravouku prostou
dogmatiky jestli vodítkem jejich
má býti pouze Ježíš a jeho učení
V tom pádě celé to na první po
hled směšné a pošetilé hnutí
mohlo by mít v koncích účinky
vážné a blahodárné neb nakloni
lo by žádoucím opravám i ty spo
lečenské kruhy jež jiným způso
bem získati by se nedaly jsouce
každé jiné agitaci nepřístupny
Heslo nová tato strana vybrala si
mocné a účinné jen jestli jak už
vzpomenuto bude se jím upřímně
řídit a spravovat Heslem jejím
jest:' "Co by učinil JešíŠ?" —
Myslí se tím aby činěno bylo co
by asi za těch okolnosti činil
Ježíš A to věru není zlé!
Podívejme se nilý hochu jen
tak zrovna na chvilku co by dle
učení svého a víry své asi učinil
Ježfš kdyby tu na tom světě do
sud hamižném mezi námi stál
dýchal a žil On by především
byl poslal ty "křesťanské stranní
ky" z Des Moines domů s důraz
ným poselstvím všem velebným
pánům aby buď okamžitě jali se
"naplfiovati písmo' anebo ihned
opustili kazatelny a fary své
Neb on přišel na svět aby písmo
naplnit — v život ve skutek
uvedl Velební páni však bez
ohledu na vyznání vtloukají do
lidu neustále prázdnou věrouku
všelikými nesmysly a povídačkami
ho krmí a odbývají jen aby kře
sťanské mravouky dotknout! se
nemuseli neb ta znamená úplný
obrat v lidském Žití — opravdo
vou lidovládu v církvi ve státě a
společnosti t j- nejúplnější rov
nost a bratrství To však veleb
níčkůn a jich vznešeným i atro
nům všelikým drzým uchvatitelům
a panským velkozlodějům nejde
a nikdy ne"lo ood vousy ani pysky
oholené- Potom by šel sám od
ústava vzdělávacího k ústavu
vzdělávacímu a všechny profesory
co vědu mordujou a pravdu pře
vrací v zájmu kněžských mamičů
aneb kapitalistických vydíraČů
bez milosti a ohledu by vyhnal
neb kdo mládel ttdomě klame a
láli IŽí a ' podvodem slitování
žádného nzaluhnje Potom by
poslal Habea ictftovy "ileky bo
zi' na tiecbfty profesionelnf poli
tikáře a vypálil jim všechny oškli
vé bradavice ve schránce svědomí
aby očistě ni od těch hanebností
mohli vrátiti se mezi poctivý lid a
dobývati si chleba dle příkazu
božího a příkladu jiných lidí "v
potu tváři" Na jejich místa a ku
jejich práci povolal by ty skrom
né občany jimž vlastní čest draž
ší byla než úřad o nějž s těmi
profesionelními Špinavci a Štěkavci
rváti se nechtěli Potom by vy
čistil všechny městské i okresní
rady sněmovny i kongres od
všech prodajných a zpáteČnických
živlů a zašel přímo do bílého do
mu kde by vlastní rukou (on to
umí jak ukázal v chrámu Jerusa
lemském) vysázel presidentu Mc
Kinleyovi padesát neberných a
hned ho poslal na Filipíny aby
vlastními ústy prohlásil tam svo
bodu kterou až dosud vojskem
mu svěřeným škrtí A aby ne
mohli novináři dobré úmysly a
blahodárné skutky jeho lživě a
hanebně kritisovat ochromil by
ovšem bez bolesti všechny jejich
ruce aspoň na půl roku aby lid
nebyl popouzen proti vlastním
svým zájmům a také od těch no
vinářských "učeností'' si odpoči
nul Vždyť je to až boží dopu
štění co té "duchovní potravy"
musí mnohý občánek do sebe
vtlouci Takovýhle "stavuňk"
mnohou duchovní dispepsii by
vyléčil a naučil lidi zase samo
statně a rozumně myslet Když
by se našemu nej milejšímu Ježíši
takto úplně uvolnilo vzal by si
do parády železniční monopol
peněžní monopol všechny jiné
monopoly trusty kombinace atd
atd bvolal by před svoji moc
nou tvář hezky pěkně jedny za
druhými a božským hlasem svým
bvděl: "Velectění pánové! Takto
byli jste sprostými lumpy a vědo
mě odírali lid a bohatství na něm
vydřené utráceli jste v Evropě a na
potupu vlasti své vybírali tam
šlechtické kluky pro republikán
ské dcery za muže U mne však
je láska a smilování nechci vás
jak by po zásluze bylo citelně
ztrestat avšak ode dneška pove
dete závody své jako služebníci
národa v jeho zájmu a pro jeho
dobro Ternu jedinétru za konání
své budete zodpovědní a on
obvyklé dobrotě své (také někdy
hlouposti) zajisté slušně vás za to
odmění Potom by ještě smejčil
tu a smejčil tam v tom hanebně
začouzeném světě a až by Ls těmi
maličkostmi byl hotov poslal by
každému delegátu té křesťanské
strany co byl v Des Moines
Čistě nebeský medál v uznání
zásluh o jeho druhý příchod ua
tento svět a pak vznesl se opět
skromně tiše po Ježíšovsku na
nebesa'
Doplněk vzpomínky ná
Janouškovou
Mme
J A Oltverius
Chicago ii července '99
Dočetl jsem se nejprvé v "Žen
ských Listech'' a na to pak v
"Pokroku Západu" otisku z "New
Yorských Listů" jak náš souro
dák pan Tomáš Čapek vyhledal a
navštívil někdejší slavnou tragéd
ku Mme Janouškovou s níž pak
zavedl rozhovor Není tedy po
chyby že také naše listy ostatní
zde ve Spojených Státech Článek
ten páně Čapkův podají tak že se
záležitost té paní a její poměr 1
národu našemu dostane po dlou
bých létech znovu před fórum ve
řejného mínění našeho zdejšího
živlu vůbec Jsou však tím spo
jeny jisté okolnosti z dávných
dob které mne při té příležitosti
ponoukají bych k tomu doda
jistou episodu an snad co třicet
roků stará jest již zapomenuta
ačkoliv má snad aspoň takové prá
vo býti obnovenu jako ono ny
nější páně Čapkovo obnovení
vzpomínek na dotýčnou druhdy
tak proslavovanou naši krajanku
Dle líčení páně Čapkova cítí
Mme Janoušková dosaváde — po
padesáti létech nepřetržitého pro
ďlétání mimo vlast — úctu a
lásku k národnosti svých rodičů
kteří co obyvatelé Prahy z počát
ku nyní dokonávajícího století
byli vnad do jité míry nasáklí
tehdy panovavší němčinou ač ro
dičové jejich pouze České řeči
schopni byli Dále líčí p čapek
jak Mme Janoušková jsouc pů
vodu čistě českého musela pře
máhali všechny každému Čechu
staršímu známé obtíže a němči
nou by svému talentu mohla
zjednati Životní platnost Líčí
jak dosod Česky mluví jak ani
Český otčenál a zdrávas nezapo
měla jak má na psacím tvém
stcUa Český slovník a jak je
rttummjn vytýkali jí ie česky se
hrála jelikož během doby jejího
vykročování na dráhu uměleckou
vůbec ani ládni nutnosti nebylo
aby se takový talent pro jeviště
české obětoval
"České divadlo v Praze bylo
v těch dobách v podruží něme
ckého divadla — píše p Č —
kde hrávalo se jen v době od
sv Václava do sv Jana pouze
v neděli a ve svátek český od 4
do 6 hodin odpoledne v kterouž
poslední hodinu muselo se před
stavení české skončiti stůj co
stůj poněvadž venku hrnulo se
už obecenstvo do představení
německého které začínalo v 7
hodin"
Dále uvádí pan Čapek v tom
svém náčrtku o návštěvě Mme'
Janouškové že ona sama se nikdy
za Němkyni nevydávala a že také
v jejím Životopise anglick výslov
ně stojí: "Mme Janauschek is
not of German birth but ot a
Bohemian family and native of
Prague'' Dokud prý byla její
sestra na živu mluvívaly spolu
česky avšak potom prý dlouhá
léta neměla žádné příležitosti ta
kové a kdyby jí zdraví dovolova
lo byla by prý ochotna i při české
slavnosti se spoluúčastniti —
Z tohoto všeho jest tedy vidčti
Že nebylo a není dokonce žád
ných příčin Madame Janouško
vou za jakousi vypočítavou odpad
lici od českého národa považovati
a také se as sotva kde nyní naléz-
ne tu krajana který by s těmi
úsudky pana Čapka o Madame
Janouškové nesouhlasil Též já
prožil onu dobu pohroužení české
své národnosti v německé tůni
též já znal to vše tehdejší zžebra-
čení českého národa — a proto
jsem zrovna tak soudil o Mme
Janouškové a jejím poměru k če
ské národnosti když před třicíti
roky co nlmecká heretika sem dó
Spojených Států prvně zavítala
aby jen nlmecky hrála an toho ča
su ni jedinkého slova anglického
snad ještě neznala Byv tehdy re'
daktorem v St Louisů Mo vy
dávaných "Národních Novin"
soudil jsem o všem tom skoro až
doslovně též tak jak to učinil
nyní ctěný krajan pan T Čapek
— avšak za to se mi tehdy dosta
lo se strany všech druhých tehdy
zde vydávaných listů českých ve
řejné hany a skoro posměchu
hlavně však ve Slavii a druhém
orgánu páně Jonášovu "Pokro
ku" v Chicago jejž toho času re
digoval známý pan Josef Pastor
který se od těch dob z ohledů ob
chodních sám usadil v Hambur
gu aby tam v německém proudu
co Cech utonul
Znaje poměry české národnosti
české literatury a hlavně českého
divadla v létech padesátých ne
mohl jsem tehdy spatřovati v tom
u — tehdejší — slečny JanouŠko
vy nic hříšného když svůj nepo
píratelně veliký talent divadelní
tragédky uvrhla na pole německé
co ji nej bližší a nejdosažitelnější
ano měl jsem na opak hned tehdy
podstatně a rozhodně za to že
tehdejší slečna Františka Janou
škova měla všech mravních práv k
stížnostem proti národu našemu
an ji neskytal Žádných příležitostí
moci svůj obrovský talent na jeho
vlastním poli uváděti v činnost
ji tím co dceru českého národa
sám takřka do ciziny vyháněl
Dal jsem tomu tehdy také v pole
mikách nastalých i skutečný tisk
nutý výraz ač se mi za to se stra
ny všech Českých předáku - ve
formě redakčních článků a "dopi
sů" sypalo mnoho hany a po
směchu na hlavu Bylť jsem te
hdy totiž tak smělý na vzďor jiné
mu názoru v Racioě panovavšímu
jsem uvítal co redaktor "Národ
Novin' slečnu Janouškovou při
jejím příjezdu do St Louis roku
— tuším — 1868 dokonce i básni
Aby naše obecnost nynější sou
díc o Článku páně Čapkovu ohled
ně Mme Janouškové mohla
tom býti objektivnější dovolím
si uvésti zde také tu "báseň''
bych pak připojil k ní ještě něko
lik poznámek - dokud někdo 1
účastníků celé té "aféry'' v Saint
Louisů ještě žije
Roku — myslím že to bylo
1868 neb 1869 vyzvali Něncí
američtí sl Janouškovou aby zde
vystoupila na jevištích německých
což se také skutečně stalo Vě
hlas jejího' kromobyčejoého uměn
rostl zde vsak od prvního zjevu
jejího nejenom mezi obecenstvem
německým nýbrž také v ameri
kánském tak že ihned bylo Žádá
no aby se získala pro jeviště an
glické Naši krajané St- louisltí
se tudíž při braní porad se mnou
usnesli uspořádali jí pfhjejím pří
jezdu do onoho města srdečné uví
táni co slavné krajance a za tou
příčinou zvolen byl výbor by sleč
nu tu navštívil a česicost jejího
citu vyzkoumal tak aby se nesta-
NEJLEPŠÍM
jarním - lékem
Jak v případech
nezdravé krve nepravidelnosti jater a žaludku
nutno nám nyní užívati Jsou
gť §ug gama' gamburtjft ffropťcn
la Žádná nepřístojnost Výbor
ten byl tehdy slečnou velmi laska
vě a radostně přijat a slyšel z úst
její za přítomnosti representanta
Schurzem redigovaného listu
"Westliche Post'' jak lituje že ji
nemožno působiti v národě če
ském z něhož jest a ku kterému
se hlásí však že herecký ten ta
lent který v ní spatřováno jest
ráda připisuje více svému Českému
původu než vlastnímu svému při
činění Mluvila s výborem tím —
tak zvaném "Southern Hotelu'
tou dobou nejpřednějsím v baint
Louisů — potud tetky pokud
tomu ohled na přítomnou elitu
německou ji sem do Ameriky vy
zvavší dovoloval — a to vše v
souhrnu mně i veškerému Češstvu
onoho města bylo dostatečným
bychom ji srdečně vítali Zpěvá-
cký spolek český ji dobou půlno
ční když se z představení dávané
ho domů vrátila překvapil 'zasta
veníčkem" kdež pěly se pís
ně "Já jsem Slovan duší tělem''
aumavan" "Praho máti měst '
atd což ona v otevřeném okně
obklopena Němci a Amerikány
potleskem a provoláváním 'Sláva'!
vítala!
Proč bychom tedy nebyli bývali
ochotni vzdáti umění jejímu za
sloužený hold třeba nebyli s to ji
přímo pro sebe reklamovali?
Okřídlil jsem se tedy co "literát"
k následující "básni" za kterou
se mi potom od tehdejších našich
"pohlavárů ' dostalo oněch břit
kých šlehů:
JV uvita 'ouf
SleCné Františce Janouškové
k Jejíma příjezdu do Bt Louis Mo
Ol břehSv těcb kde Aurora se eměje
Kdy! ti unce čirnkýui ujdu krajinám
Od moře vod v nit tak Labe spěje
B kvítkem urvaným Českým lučinám:
Ve til I dál kde Kusy Jemné pisti
Tu sláva Tobě odevíad se větl
Aí Hum Tvá se v rmcho byla clté
Za vlivu doby odít musela
Přede srdoe Tvé jet cltupl ne ryse
A věrno matce jet Ti irodlla
Věrnou jsi Ty dcerou krásné vlaatt
JU svou budeě slávu v oMť klástt
Zde kaldy Čecb JenS láskou k rodu pla e
Nad slávou Tvou aa hlasně raduje
A osadu Jen tise v srdci loje
i Teltt M usáni Českým vídal u Je
Viak lavFin slávy světové Ti sdobl
A to závist? nali v moH s'aati urobí
(ech Je brd kdyi Tvoje vtácné vlohy
Jimi psvod dala rajská Čechie
Co kláuot sdobl elslcb chránit boby
Hudíc obdiv přátel Tnalle
' Neboť věnce luzoé Tvá oslavy
I nám Čechům slávou sdobl blavy
Nul v'tej tedy v dálná ve clxlně
Kde trochtl Cech pro drahou avojl vlasť
Necbť I sde kolkol Tebe vine
Nový nymbus — nová oase slaaf
A ta sláva Jet TI kadeř vroubí
Nechf ae alávou Čechle se snoubí (
To byla ta "báseň" pro kterou
se tehdy páně Jonášův famulus
žurnalistický pan Josef Pastor
rozbásoil "na vzdory" a mne při
tom "duchaplně'' Šlehal Nevidí
však naše Čtenářstvo dnešní při
světle této páně Čapkovy návště
vy u Mme Janouškové že jsem
byl tehdy naší "elitou" tepán bez
všeho oprávnění? Jak řečeno od
toho Času sám hlavní z oněch vla
steneckých karatelů a komandan
tů totiž pan Josef Pstor utonul
pro Český národ v německém
Hamburku bez stopy an tam na
lezl obchod — ale Janouškova
přede ještě nezapomenula český
otčenáš a zdrávas Dle mých ná
zorů jež jsem také již tehdy —
ovšem že bez výsledků! — hájil
bylo vždy jest a bude pro Český
národ lépe když v době přebytku
svých veleUlentů pošle ďo ciziny
ty nejlepŠÍ protože mu tyto půso
bí v cizině lest kdežto by mu bor
sí snad zjednávaly tam nečest neb
ostudu Národ český tehdy nemokl
zaměstnávat! herecký talent té u
mělkyně a protož měl tomu býti
povděčen že nalezl pole vývinu
jinde třeba to bylo u Němců an
by jinak byl musel vlastenecky
zahynouti a nebo zakrněli Každé
z tohoto dvojího by viak bylo
bývalo jsouc diktováno falešnými
proroky vlastenectví křivdou a
hříchem
Budil mi odpuštěno že jsem se
takto dostal do věci jil třicet roků
staré když to bylo nyní s jiných '
míst obnoveno Vyžadujeť toho
prostě spravedlnost An byla tak
za souhlasu všeho našeho časopi
sectva nyní — po třicíti létech —
sejmuta s ógleté Mmme Janouško
vá žaloba odrodilství mám snad
právo sa ozvati a na to poukázati
že jsem před třicíti léty u našeho
lidu pro to samé byl zlehčován a
tupen tak že mne to na mojí zvo
lené dráze žurnalistické — s ji
ným podobným dohromady —
skoro osudně podráželo nohy
iElUVY ZÁMOŘSKÉ
Zbrojeni Turecka na víech stra--nách
Jak dříve na hranici Staré
ho Srbska a Macedonie tak počí
ná Porta nejnověji pracovali co
nejspŠšnčji na opevňování hranic
proti Řecku kteréž provedeno ml
býti ve velkém slohu počínaje od
místa Pulnoři aŽ po Trubine a k
vojenské silnici Karajon-Perov
Technická komise jež odebrala se
do Dardanell aby zkoumala jaké
změny nutno vykonati na obrněn
cích by se k obraně Dardanell co
nejúčelněji hodily dokončil své
práce Náklad na 2 mill vypo
čtený braditi bude sultán ze své-
soukromé pokladny Bývalí ra
kouští důstojníci Vodlič a Mismer
odcestovali do Badgadu do hlav
ního tureckého sboru vojenského
S nimi několik tureckých důsto
stojníků Účel poslání jich jest
reorganisace jízdy a pěchoty sboru
toho Za vedení rakouských dů
stojníků budou konány i velké
manévry badgadského sboru
Pozoruhodná statistika Rakou- -ský
předseda ministerstva má
ročně 12000 zl služného 14000
zl funkčního přídavku 15000
zl aktivního přídavku a 4000 zl
cestovních diet celkem tedy roč
ních 45000 zl — President nej
vyššího účetního dvoru baron
Gautsch má roční služné 20000
zl Jelikož byl ministrpresiden
tem béře dále platu ročních 22
000 zl Za vedení účetnictví
císařského dvoru dostává se mu
platu 10000 zl Jelikož baroa
Gautsch jest také kurátorem Te
reziánského ústavu přiřknut mu
roční plat 8000 zl vedle toho že
může v létě používali kteréhokoliv
zámku jež jsou majetkem Terezi
ana Důchod barona Gautsche
obnáší tudíž ročně 60000 zl —
V Rakousku-Uhersku jest souča
sně 21047 důstojníků jimž vy
plácí se ročně 15177856 zl —
V Cislajtanii jest 52369 státních
úředníků s ročním služným 59
349781 zl — Na veřejné školství
v Rakousku připadá na hlavu 1
koruna 66 halélů K vojenským
účelům připadá v Rakousku na
hlavu 6 korun 71 haléřů
Stoleté ubileum Dne 22 čna
bylo tomu 100 roků kdy v záko
nodárném sboru francouzském
konečně určena správná délka~ť
čtvrtiny poledníku podle které
pak ustanovena exaktní míra me
tru Práce tato vyžadovala jeden
rok osm měsíců a čtrnáct dnů
Dr ČEPELKA
r Cechách prtmormnf
i tiulený 'U
OKDIXtJJE
V ČEKt LftKÍB2t
F NEDĚLY & SYNA
v ctcreTREatAMA
fl Vrkrr pFrdpUy Mkahke vy ho
1 lovili p v této tik tni právně r
V (leh ItfrtiaicB aniBtMkL
4 viiHt g srKman a awjlrp
Pieta ítztzítln slirt
Cřnl tnhchndnD knihy W Liir-
rr '"oroal Cineil kniny a jiatt
- 1 Iv ~ t
T