Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189?, June 30, 1899, Page 2, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    2
Pokrok Západu
Čtvrtý červenec
"Dejte tni svobodu
nebo mi
dejte smrt památná tato slova
velikého Amerikána z doby Ame
rické revoluce za neodvislost
opakujeme dnes ve výroční den
prohlášení neodvislosti A sice
v tom vědomí a naději že slova
ta nezaniknou v mysli sebevědo
mého a svobody milovného lidu
amerického ani v budoucnosti
Radostí a mírem dý£í dnes stmě
lé lesy a květné luhy nejen v
prvních třinácti koloniích kde
prapory krví vykoupené svobody
prvně zašuměly ále po celé té
velké rozloze napotom Čestným
spfisobem nabyté
Všechno na světe jest jenom
dočasné a pomíjející ve své povaze
každodenně vidíme kolem sebe
věci iak dohrávají svoji životní
úlohu Takový jest zákon celého
vesmíru 'Jenom monumentální
díla a činy založené na pravdě
právu a zákonech přírody nejdéle
vzdorují rozmaru nepříznivého
osudu Se stavbou takového díla
zde před sto lety začali naši před
kové Tisíce jich v oběť dali vše
co měli své životy a statky a věru
že to co dokázali nebylo maličko
stí Všechny lsti a zrády pano
vačného krále Jiříka III nic ne
spomohly marné úsilí jeho armá
dy a najatých žoldnéřů Spravedl
nost a lidskost zvítězila Byl
konec strádání a dlouholetého
příkoří Amerikáné zvítězili Ja
sně a zvučně pak rozhoupal se
zvon svobody aby zvěstoval tu
blahou zvěst nově zrozenému ná
rodu A co tu sladkobolných
vzpomínek! Kdo by byl tušil že
přijde čas kdy veliká a vlídná
tato země bude upírati přirozené
právo za svobodu bojujícího lidu?
A přece nelze soudit jinak se sta'
noviska jaké naše země vůči po
vstalcům na Filipinech zaujímá
O svobodo nejlepší vzore lido
vlády ani ty jsi neušla ironickému
osudu I
Prohlášení neodvislosti dokazu
je že všichni lidé stvoření jsou
sobě rovní a že mají jistá neza
datelná práva a k těm že náleží
hlavně: život svoboda a vyhledá
vání blaha Víme žc zděděná
tato práva neplatí všude stejně
že spravedlnost není měřena vždy
stejnou mírou Víme že svobodě
a blahobytu země příčí se živlové
nepřátelští proti nimž se lid bude
muset mocnou zdí ohradit a tak
zhoubnou jejich činnost obmezit
Proto nechť každý Čte a zkoumá
aby vždy k důslednému jednání
připraven byl a kde jasný kyne
celku zdar dle Svatopluka Čecha
tam přestaň" každá strana Ať
jest si každý vědom že žijeme v
zemi kde vůle lidu jest nejvyšší
kde povinnosti každého občana
jest rozhodovati ve všech otázkách
veřejné správy se týkajících Jen
společným úsilím na základě rov
noprávnosti a vzdělanosti zajistí
me sobě blahodárné ovoce svobod
ného zřízení
F B Matlach Schuyler Neb
Tresť Paldovy řeči přednesené
v Owttonca Mlnn dne 18
června 1899
Je mi velkým potěšením že za
příležitosti tak radostné jako je
svěcení spolkového praporu mo
hu osloviti Vás milí rodáci min
nesotští neb chvíle radostné jako
by čarovným klíčem jakýmsi otví
raly lidská srdce a přístupnějšími
je činily všem hlubším dojmům
Je to ta povšechná sváteční nála
dajež jimi řečníka i posluchače a
▼ jednu vyšší oduševnělejší bytost
spojuje A jestli někdy dochází
lidské duše ochotného souzvuku
vyznívajícího ▼ libou písefi lásky
a bratrství tož je to ve chvíli o
tecné radosti ledy nitra všech
tentýž cit veselí blaženě prochví
vá A tu slova upřímná jak srdce
opouští tak zase ▼ srdce jdou ne
na povrch jen ale dál do hloub
ky abv tam trvale se uhostila a
ovoce sladkých pocitů vydávala
Proto rád velmi rád řečním za
takových příležitosti neb sám tél
tou sváteční náladou jat blaže
ným se cítím A chvíle blaženi
stráveni — tof slunce života bez
nčhož bylo by ta pusto a prázd
na Acb jak rmutný by to byl
iivot pod stálým nepřestávajícím
tlukem všedních břemen staro
stí! —Jak nnutný! — Dole lidská
ta alf do radosti Ona chce ra-
č"t radost"! —
Dnes radujeme se nad plknoo
TT=3c£eností i£"io spojka Rot-
r — rrislriidbo ka Ceskoslo-
xzzili C-aklí Podporující Jed
chloubou a okrasou nejen dotyč
ného spolku ale i všech příslušní
ků milé naší národnosti v tomto
městě kdykoli za veřejných oká
zalostí vesele vláti bude vzdu
chem S této stránky jeví se
prapory jednotlivých organisací
více jako majetek společný a
proto též obecnou radostí bývají
vítány
Prapory co odznaky sjednoce
nosti či příslušnosti k určitému
celku jsou už v dávném velmi
dávném užívání aniž by na vý
znamu svém byly ztratily Vlajky
národů naplňují dnes příslušníky
jejich těmitéž pocity chlouby lá
sky a oddanosti zrovna jako čini
ly před tisíci a tisíci lety Aj kdo
by chtěl pohaniti prapor svého
národa zraditi neb opustiti ho!
Vždyť prapor jeho je on sám Je
to jen viditelná známka jeho žití
a trvání a stálá připomínka těm
kdož za nim jdou na jejich po
vinnosti k národu i jeho předse
vzatým cílům On je vede po
vzbuzuje a sílí Z jeho barev a
znaků jako by duch národa k nim
mluvil u nich stál a je chránil I
v boj veseleji a statečněji se jde
za milou vlajkou národní naplfiu
jící nitra všech důvěrou odvahou
a hrdinstvím
Prapory různých spolků a oř
ganisací jsou taktéž viditelnou
známkou jejich celistvosti na ve
nek a jakousi mocnější posvát
nější páskou u vnitř Spolek
vlastnící prapor jako by v život
nosti své pokročil a trvání si po
jistil On jako by ho chránil i
tajemnou silou pohromadě držel
Vždyť od praporu nerado se utíká
a smutná památka zašlého života
z něho činí On chce vláti nad
živými A jeho působivost v tom
ohledu i obecnou moudrostí se vy'
jadřuje kladoucí na to důraz že
ten neb onen spolek má už svůj
prapor jako by tím říci se chtělo:
"O ten už má svou existenci za ji
Stěnu' Vždyť od praporu se ne
utíká! —
S mnohých stran pohlíží se ca
spolkové prapory jako pa titěrnou
libůstku a zbytečnosť Já též ne
miluji prosté a ničemné "íángli-
čkářství" ale proto přece nepohlí
2ím na prapory jako na holou
zbytečnost Ony mají svůj význam
co okrasa i co váíný symbol
Pěkný prapor je vždy ozdobou
spolku kdykoli na veřejnost s ním
se objeví a co ozdoba není zby
tečnosti Kdybychom z toho sta
noviska souditi chtěli shledali by
chom sami na sobě a kolem sebe
mnoho zbytečností Má vázanka
je zbytečností můj Škrobený Ume'
ček zbytečností má bílá košile
můj černý oblek a co více ještě je
zbytečností neb mohl bych se
zrovna tak ve prosté houni indi
anské před Vámi objeviti aniž by
slova má proto nějaké újmy trpěti
musela A nuž proč to nečiním
proč jiní to nečiní proč všichni to
nečiníme? K vůli vlastní ozdobě
Protože milujeme hezkost krásu
kterýžto cit vyprýšťuje z ušlechti
losti duše a pozvedá se i roste
pokračující vzdělaností Nezapa
lujeme se v houni indiánskou po
něvadž jsme pokročilý vzdělaný
lid Přiměřená krásoum ně odpo
vídající ozdoba je známkou vzdě
lanosti a proto místná a milá
Avšak mnoho mašliček zhyzdí i
tu nejhezčí dívku — Prapory jsou
neklamnou ozdobou všech organi
sovauých těles ale plané holé
fángličkářstvf jak své doby hlavně
v Cechách a místy i zde panova
lo a smutně proslulo je nejméně
řečeno protivná mánie či odporné
blázněni Zakládati spolky jen k
vůli praporům a slavnostem s jich
odhalovaní spojeným bez ohledu
na jich účele a plnění jich jak
skutečně se to v minulosti dálo
je zrovna zločin hodný nejrázněj
šíbo odsouzení Kde však je pra
por ozdobou spolku s vážnými
účely které se i plní — kde je vi
ditelným symbolem těchto účelů
jak živých tak i důležitých — tam
není titěrnou libůstkou ani zby
tečností nýbrž drahou milou a
vzácnou korunkou celého krásné
ho díla z něhož duch vzdělanosti
upřímně se raduje
(Dokončení bud)
Jak lécitl strhnití
Minulý podsíni strhnul jsem se v
terén boka při zápolení s těžkými
bednami Doktor Jehož Jsem povolal
pravil s počátku ie Jest to Jen slabé
namofenf a bodá brzo zdráv avšak
ooo bylo eím dále tím hůř a doktor
pak pravil ie mim revaatistn Bolejt
ttH vzrůstala a Já Jsem sotva mohl do
prie Sel Jsem do lékárny a lékárník
odporučil ssl zktultl ChamberUins
Fsia Dal ZkasU Jsem bo a půl Jedné
OMtiH UbvárnM epl&é vylédle
GlpxotZ: jfej nyní všem mým při
teilas — ř A- Cslnek Erts Fsnn
ízX tM tie£3 vt vl Kláfaiea
Z konference míro
Z tohoto poradního sboru je
muž s tolika stran hledělo se vstříc
velikými a krásnými nadějemi
docházejí zprávy nemálo kormutli-
vé pro každého kdož jest pře
svědčen že evropský militarism
už v nynější závratné výši své a v
nynějším rozsahu svém j'est nej
včtším ohrožením hmotného bla
hobytu všech národův a že každé
pokračování v něm musí neod
vratně skončiti velikou sociální
revolucí a úplným finančním ban
krotem ve všech evropských stá
tech Vycházíť na jevo že kon
ference míru v Haagu bude moci
pokládati za šťastný výsledek vší
práce své nezrodí-li se z ní nová
válka Ale jinak nepovede ke
zlepšení oněch posavadních po
měrúv z nichž války vycházely
Ba až bude skončena a účastníci
její se rozjedou domů po všech
dílech světa nebude se moci říci
ani to Že všechno zůstane při
starém Nikoliv nezůstane při
starém! Bude ještě hůře! Zcela
jistě bude hůře než jest ve věcech
vojenských a válečných posud
Vždyť zvláštní komise zvolená
na konferenci míru k účelu aby
se poradila o "obmezení posavad
ního zbrojeni" nepřijala a ne
schválila ani návrh někdejšího
holandského ministra války jenž
v delší řeči se přimlouval aby v
nei blíže příštích pěti letech ve
zbrojení válečném nikde se nepo
kračovalo ale aby po tu dobu
aspoň zůstalo všude při starém
Jak známo žádalo totéž Rusko
v programu pracovním jejž pro
konferenci v Haagu zdělalo Ne
chtěloť pro začátek nic jiného
než aby žádný stát zvláště v Ev
ropě své přípravy k válce neroz
množoval ale aby své zbrojení
zastavil a zarazil Nebylat se
strany ruské v loňském okružníku
hr Muravěva řeč o odzbrojení
nvbrž ien o zastavení příprav k
válce A hr Muravěv i při tom
podotknul že nedoufá aby státy
hlavně státy evropské svolily k
nějakému zmenšení a ztenčení
své posavaduí moci branné Však
Že na konferenci míru se nepodaří
nalézti většinu aspoS pro návrh
aby v nejblíŽe příštích pěti letech
žádný stát ve svém zbrojení vá
lečném nepokračoval toho zajisté
hr Muravěv se nenadál y
Patrno že ve zbrojení válečném
stále se pokračuje i za konference
míru a po ní že Re v něm bude
pokračovat! všude dle libosti Z
Haagu se oznamuje íe v první
řadě zástupcové Francie a Něme
cka ohlásili námitky proti návrhu
aby v nejbližších pěti letech bran
ná moc nikde se nerozmnožovala
a ve výzbroji vojska aby se nepo
kračovalo I mnoho jiných účast-
I níkův konference míru bylo prý
proti návrhu tomu tak ze vůbec
není jasno proč vlastně ti páno
vé do Haagu se sjeli a proč jejich
porady ještě dnes se jmenují kon
ference "míru'' když uŽ celý svět
vidí že světový mír z těch porad
nebude míti ani nejmenŠího
užitku
Dospívá-li konference míru v
Haagu k přesvědčení že nedo
vedla ani zastavit zbrojení dosa
vadní jest výsledek její velice
smutný tím smutnější když zá
roveň vyšlo na jevo že bojovnost
smělost dobývavost toho onoho
státu nemá proti sobě v mírumi
lovnosti státův ostatních žádnou
překážku
A ještě jedna vážná věc jest
výsledkem konference míru v
Haagu Se strany anglické bylo
totiž navrženo aby se zřídil stálý
rozhodčí soud jenž by urovnával
spory vzniklé mezi jednotlivými
státy a tím způsobem odstraňoval
příčiny k válce mezi nimi Proti
tomuto návrhu vystoupil zástupce
císařství německého a svou řečí
způsobil jakousi sensaci mezi
ostatními účastníky konference
Dle zprávy kterou o jeho vý
kladu přinesly "Daily News" dr
Zorn vyjádřil se v podstatě takto:
"Německo ohlašuje námitky proti
anglickému návrhu pfedné se
strany principiálně a za druhé k
vůli jeho nepraktičnosti Zřízení
stálého rozhodčího soudu jest ob
mezování svrchovanosti panovní
kovy a neodvislosti národův
Zřídí-li dva národové mezí sebou
nějaký rozhodčí soud k vůli věci
přesni obmezené a vytknuté jest
to něco zcela jiného než řízení
rozhodčí které by národ vázalo
pro neznámou budoucnost A
král který odvozuje svůj právní
titul od práva božského nemalé
ani na chvílí pomýšleli aby se
vzdal podstatné listí své svrcho
vanosti totil aby se vzdal práva
řídi ti osady národa v době osad-
né Císař německý nechce se za
vázati že se podrobí rozhodnutí
soudcův kteří nejsou jím jmeno
váni ve věcech které posud ne
nastaly"
Tak zástupce Německa na kon
ferenci míru v Haagu promluvil
proti návrhu na zřízení stálého
rozhodčího soudu mezi státy jako
proti zásadě Zcela jasně a sroz
umitelně A také zcela pochopi
telně pro každého kdo zná po
vahu nynějšího císaře německého
Kdo očekával že Vilém II se
podrobí v nějaké otázce válečné
usnesení a výroku nějakého roz
hodčího soudu v němž by zase
dali soudcové nikoliv jím samým
jmenovaní byl na strašném omy
lu Snad každý jiný panovník
co jich jest na širém světě by to
učinil ale on ne! Ani jeho před
chůdce by to nebyl udělal a ani
jeho nástupce to neudělá V tom
ohledu povaha všech německých
panovníkův jest úplně stejná
Každý z nich pokládá válčení za
své hlavní a nej milejší zaměstnání
a opovídati a vésti válku za své
nezkratitelné 4 výhradní právo
Toto právo odvozuje ze zvláštní
přízně boží a má je za nejpod
statněji část své svrchovanosti
Proto nikdy a nikdy neuzná nad
sebou žádný rozhodčí soud mezi
národní a světový ve věcech vá
lečných Však zároveň ani v
žádných jiných!
A na militarismu německém
všechno úsilí ostatních státův
směřuiící k pouhému obmezení
zbrojení bude rozbíjeti se tak
dlouho pokud císařství německé
nedozná na poli válečném opět
veliké rozhodné porážky! Dotud
bude se vzpírati každému soudu
rozhodčímu stálému rovněž jako
zřízenému toliko pro jednotlivý
určitý případ Zástupce Něme
cka na konferenci míru v Haagu
totiž pravil Že Německo by bylo
ochotno hlasovati pro návrh ru
ský jenž zní aby pro každý spor
mezi jednotlivými státy se zřídil
zvláštní soud rozhodčí Ale kdy
by na to opravdu došlo uviděl by
svět Že císař německý by nechtěl
se podrobit rozhodnutí soudcův
kteří nejsou jmenováni jím samým
ani v takových případech a že by
nechtěl vzdáti se podstatné části
své svrchovanosti kterouž odvo
zuje přímo z práva božského
Proto konference míru v Haagu
pracovala úplně marně
Anglie a Transvaaf
Je známo že se jedná přítomně
M V V 1
v lransvaaiu o reseni prooiemu
politického a národohospodářské
ho První zahrnuje následující:
Běloši transválské republiky se
dělí ve dva elementy staré obyva
tele území boery zemědělci Ho
lanďany a pfivandrovalé zlatoko
py Angličany Vláda je ovšem v
rukou boerů starousedlých zakla
datelů republiky K dosažení po
litických práv nutno obývati Tran-
sválsko po nejméně čtrnáct let a
vyhověti jistým předepsaným po
žadavkům Proti tomuto státnímu
ustanovení brojí angličtí vetřelci
nejvíce a požadují podíl na vládě
po nejkratším pobytu v republice
Velnu málo jich věru zůstane po
Čtrnáct let v zemi kterou ihned
opouští jakmile poněkud zbobat
li A podobná kočovní čeleď bez
vlasti ale stále sehrnoucírádaby
brala podíl na vládních funkcích
jedině proto aby svým zájmům
Domohla a holandštinu z úřadů a
Škol vystrnadila chtějíc ji zamě
r
niti samospasitelnou sngličmou
Je to pří nejmenším absurdní
president Krueger co zastance ho
landské národnosti kterou až do
poslední krůpěje krve bájiti hodlá
nepřistoupí nikdy na podobné na
vrhy
Co do národohospodářského
problému jedná se hlavně o mono
pol dynamitu Kovkopové si to
tiž naříkají že jim vláda potřebný
dynamit za přemrštěnou cenu pro
dává Transválská republika je
přinucena kryti nějakým způso
bem své výdaje Jsouc stále ohro
žena musí nepřetržitě stavěti
pevnosti a kupovati zbraně Kdy
by Anglie stále nevyhrožovala a
kdyby angličtí kovkopové proti
boerské vládě stále nereptali
snížila by jistě cenu dynamitu
Francouzský kapitál v Trans
válská páčí se "na dvě miliardy
Jisti bankéřski skupina žádala na
francouzské vládé by podporová
la anglické snahy boerském stá
tě a doufala Že se jí takto jisté
spekulace lépe zdaří Bankéři tito
nereoresentuií než malou čásť
francouzských zájmů v jižní Afri
ce Většina Francouzů v Trans
válka žijících je skálopevní pře
svědčena že jediná svobodný stát
vlhký vzduch jarní
podnteuje
Rwmatícmnc
m avtv f HIV
a Neuralgii
Nejleplim v Ukýcb utrpení Mkem Jest
St JaooTos Oil
je jistou zárukou obchodu prů
myslu a kapitálu a to by pozbyla
všeho kdyby se přátelé Jamesona
Rhodesa k veslu dostali a angli-
cko-kořistnická vláda byla dosa
zena' v'
Jak již známo byla konference
bloem-fonteinské bezúspěšnou —
President Krueger odjel ve svr
chované rozhorlenosti do Preto-
rie
Krueger který svou pevnou
vůlí dovede čeliti Veliké Britanii
a její pomocníkům Chamberlainu
Cecil Rhodesu a Jamesonovi sú-
častnil se v roce 1835 nesčíslných
půtek a bojů proti Kafrům a jsa
prostým bodrým sedlákem pro
jezdil ve veliké holandské káře ce
lou jižní Afriku od Zarabezi až po
Kapsko O tělesné jeho síle a
houževnatosti svědčí že plaviv
jednou stádo bůvolú utopil vlast
níma rukama silného býka který
stádo vedl a jemuž se z vody ne
chtělo a že si zraniv se náhodou
na prstě tento tesákem amputo
val protože se obával otravy krve
Stav se v stáří 40 let generálem
boerským bojoval neustále za
právo Boerů a dostav se důvěrou
občanů na křeslo presidenta svo
bodného státu metal blesky v ne
přátelský šik Angličanů které ne
dávno na hlavu porazil
Dějiny "strýce Pavla'' jsou dě
jinami Transválská kterému od
roku 1883 bezpřetržitě co patri
archa a náčelník předsedá Paříž
ský "Journal" jej líčí následovně:
"Masivního nemotorného a těž
kého vidět jej procházeti se za
krásného jitra v ulicích Pretorie
Tuhý jeho vous vroubí dle venkov
ského puritánského způsobu tvář
drsných a přísných očí Malé jeho
pohyblivé oči jsou stále poněkud
přivřeny zvláštním zvykem staho
vání brvse strany na polo skryté
za vyčnívajícími lícními kostmi
blýští se jako dvě zrnka šelmovské
zlomyslnosti Do spodního rtu
vyhrnutého a masitého se boří
troubel staré zakouřené dýmky
Prostý jako jeho tvář je jeho Ži
vot Neznáť nižádné okázalosti
Audienční jeho síní je veranda
před domem Vstává záhy Čte
bibli kouří dýmku pije ranní
kávu a usedává pak pod přístřešek
k oknu kdež udílí slyšení Pre
sident Krueger zná jména všech
občanů svého státu kterým zákon
výhradní právo udělil zasedati v
zákonodárném sboru Přicházejí
odevšad a sdělují s ním své ná
hledy stesky a přání "Oom
Paul" se buď na ně osopuje neb
je chválí Jednoho posílá u veli
kém rozhořčení domů druhého
povzbuzuje a přeje mu — přec ale
nejedná než podle svého Jedině
jedno jej trápí: Zná předobře
věčnou hrozbu a ví že mu angličtí
vojevůdcové utrženou porážku ni
kdy nezapomenou Přes to spo
léhá na vlastní schopnosti které
až doposud ovládá a na nechybu
jící pušky Afrikanderů kteří pro
vlast byť i nestejný boj podstoupí!
Zachrání dítky
Chamberlaln'a Cough Remedy za
chránila tisíce dítek záškrtem trpících
Lék tento nemá sobě rovného v přípa
Jech nastuzenin aneb modrého kašle
1
Dr ČEPELKA
v Ctchick promován)
i liufený
OBDISCJ1
y česat LÉaiBsk
F NEDĚLY St SYNA
Y CRETC KttASKX
Vafkarl pMplar tfkthM vyho
tovuji M léto ikkrn prirnt
vtdunlU BcK1t4w-k Brjlrp
Uch kWrbnich porttodkft fr xí
Přeijlieřjta irýn řáttlln
tl13 nízi
aWMJS#
BOSTONSTORE
Nabízí tento týden dvě spojené
zásoby zboží Vykoupili jsme zá
sobu dvou velkých a pozoruhod
ných obchodů a nabízíme tento
týden zboží za báječně nízké ceny
kteréž každého překvapiti musí
Zásoby tohoto zboží pocházejí od
firmy JENKINS & JENKINS
velkoobchodníků v střižním zboží
z Chicaga a ERNEST'KROPPA
obchodníka v střižním zboží a šat
stvu v Detroit Michigan
V následujícím uvádíme pouze
jen některé druhy zboží a báječně
nízké ceny za jaké se prodává
60c hedbáví pruhované a kvSlované
yard za 15c
75c černé a květované hedvábí po 253
yard
$2 00 hedvábí po 49 a 59c
85c celovlněne kaímfry 9c
50c celovlněné chaliiei 12c
ti 00 vlněné látky na Saty po 25c
Pásky a maile ai do eeny $150 po 25c
Ženské dívčí a dčtské rukavičky bez
prstů po 5c
Ženské hedvábné rukavičky po 15c '
Šátky bílé a barevným okolkem po
2 centech
Šátky z indického lawnu po 5c
Hedvábné závoje černé a Jiných bnrev
10c yard
Dívčí a dčtské černé punčochy 2c
Ženské dírčí a dčtské punčochy 6c
Dívčí černé hnědé fc modré punčochy
8i centu
Vyšívané kraječky a vložky l}c yard
NejlepM vyšívání na nainsoocks Jack
onets a cambrico Hc yard
Torchonské kraječky a vložky 81 yard
Orientálaké a jiné importované krajky
7tc yard
Dětské krajkové bonýtky 15c
Ženské divčl a dětské spodní prádlo 5c
Pěkné ženské hedvábím vroubené
spodní prádlo Hic
Dokonale přiléhající letní Snčrovačky
19eeotft~ v % uit--ut! -
NejpěkněUf Snírovačky z francouzké
ho satinu a J 39c
1200 hlazené rukavičky 69a
Pomačkané aneb sebe nepatrněji po
mazané rukavičky 89
Mužské letní spodní prádlo 15c
Mužiké prané bílé košile 59c
Bavlněné challies ceny 5c yard po ljc
Bílé látky kostkované neb pruhové'
ceny 10c po 81c
Všechna kalika reny až do 7}c po 2Jc
30 palcové perkály světlé neb tmavé-
M AI
Nové jarní lnwny po 81
Zbytky silkolind z továrny po 21c
Nsjlepší museliny ceny až 12Jc po 41c
Nebílené museliny všech druhů po2c
Těžké křížové látky na košile 5c
Olejová plátna na stůl 8J
Zbytky Organlinfi lawnft adlmitů8tc
Krajkové záclony obyčejné ceny fl00
za pár po 15c kut
Záclonv nrodávané do 1200 nvní 89c
bkvostné záclony krajkové ceny až do
$500 69c
Záclony do dveří ceny až $1250 po
$398
Těžké lněné nebílené ubrusy yard 15c
Zbývající červené ubruty yard 9c
Bunkovité a křížové látky na ručníky
lc yard
Turecké látky na ručníky ceny do 50c
do?fC
Víechny 25 a 85c červené ubrusy po
15 centech
roh 16 a Douglas ul
J L Brandejs a synové maj
Není možno
uchránit! se nemocí nenfll tělo proti
nim dokladně obrněno Je-li krev slabá
nebo nečistá snadno podlehne každému
vlivu povětrnotti Moudrým Jest tedy ten
kdo v čaa zdraví své ai pojistí
: Severir kneělstltel
nejen čistí nýbrž i sílí krev sílí nervy a
tím I celou soustavo že anadno odolá
všemu nebezpečí Se sílou tělesnou roste
i síla duševní: mysl okřeje ocbabloaf
zmizí dostaví se chuť k práci a k životu]
Neopomeňte vy užívati alespoň jedné lá
hve i kdyžte zdánlivé těšíte nejlepiímn
cdravi Cena Ul 00
Každá rodina by měla ai na léto opa
třili Severiv Lék prsti eheléře a prft
který dřinkuje rychle a jistě proti letni
emoci lakaíra kolice a bolenu
CmoM as s SO et
V F SEVERA
— cesk lékárníka
CEDAR RAPID8 IOWA
0:MTifi!ittii
lt7 Dtaftias allee
mají na skladě všechny druhy
správek ku kamnům vařícím t to
pícím nechť jsoa jakéhokoliv
jména neb výroby
W a — — s - -