6
Pokrok Západu
teských mlýofl
Napsal Karel TSma
Kalhoty strýce Kfliina
No Pánbůh požehne] to se
-pafimamince vánočky povedly!"
lichotil vykoukaný krajánek To
pflrko mladé paní mlynářce která
Diáve nesla celé prkno vánoček
mlsné chase na štědrovečerní stůl
"Ale v které bude ten zlatník?"
'nadhodila pafimaminka s význam
oým pohledem
"To bývala vždycky Švanda s
nebožtíkem tatínkem a strýčkem
Kiliánem!1' zasmál se pan otec
rozmačkávaje ořech o ořech v dla
ni "jak jeden druhého hledíval s
tím zapečeným tolarem napalovat
Tenkrát ještě mívali totiž lidé i
Čechách tvrdé tolary z lážového
stříbra a nebožka matka po staro
dávném zvyku vždycky po jedné
vánočky zapíkala tolar rozumí se
-re vší tajnosti aby prý se ukáza
lo komu štěstí přeje To ale ne
byla žádná snadná věc neboť
takového šťourku jako byl strýc
Kilián dej mu Pánbůh nebe svět
neviděl Vtělená zvědavost a
chtivost jako všichni staří mláden
ci a k tomu čtverák od kosti a
maso všechno kdyby byl jakého
vůbec měL Stárku vždyť se na
něho pamatujete!"
"Bodejť bych nepamatoval ačko
li jsem ho zastal už jako moc starou
lopatku přec ještě pořád jako
-ostřice Umřel s dýmkou v dás
ních a s vtipem na jazyku Vidím
ho ještě dnes jak na den před
smrtí ty Paďousské konšely pro
fofroval!" "Paďousské konšely? To nám
musíte po vědít" žadonila celá
chasa '
"O tom nevím stárku sám"
pobízel pan otec
"Inu mleli tenkrát u nás před--stavený
a první radní z Paďous a
- pili s námi v Šalandě jak se samo
seb"u rozumí až se hory zelena
' ly Strýček Kilián pokud moh'
pil s sebou ale třetího dne na něj
zase přišla fa jeho dušnost a bylo
amen chudák musil si dávat pivo
na kamnech ohřívat a nesměl
' mluvit Ležel jako Lazar zaba
' lený v houni na lavici a jen kouřil
a use posioucnai i u co čerch
mant nechce mít jdou kolem
raaoussity mioun vopaika a
uiomout nastaví se a jakmile
oslyší že jsou tu od nich před-
-stavený a výbor rovnou do šalan-
dy jako bubláci do holubníka
TNo a to víte kam ti zapadnou
jak to chodi Hned se musilo pro
pivo a hned to bylo hovoru a křiku
jako v židovské škole Umřel jim
nedávno slouba i koho tedy zvo
lit na jeho místo? Ten navrhoval
toho onen onoho třetí byl proti
oběma čtvrtý inu zkrátka
každý měl jiného za lubem a trhal
proto ty ostatní kandidáty slou
Jwvství že by nebyl od nich obec-
x-ný bejk ani kus chleba vzal
Prosím vás to není žádná mahč-
kost obecni slou ha v ťaďousfcn!
M KUIU BC UáUálI AU1UU1 UUI dLl UUítl'
i seji a niucneii tlouku pestěmt a
m w
-Albánky o stůl jako o posvíceni
A při tom všem měl náš ubohý
Kilián v šalandě stonat Pošlou
cnai a snášel ten rámu3 už asi
bodinu ale pořád ještě mlčel
Kle! jen pod kůží Když se však
o tono mněno siounu nemomi
nemohli živou mocí dohodnout a
ni si div do vlasů nevjeli — tu
pojednou náš milý Kilián se vy--aaotá
z houně povstane a šťouraje
-st ▼ dýmce přistoupí k nim: "Dvě
hodiny už se tu hádáte a pořád
jeSte nemáte slouhu Já ale myslím
fe by moh' být každý z vás slou
bon a že byste se mohli střídat '
'Cek a šel si zas lehnout jakoby
"Hahaha! Ten to znával A
col pak teprv když si tak zalezli
tm nebožtíkem mým tatínkem na
sebe Jak ni to mezi bratranci
bývá měli se rádi ale kde moh
_ - M 1- A 1 f 1
vuwi aMuw hvi1 UátftSláW
' Bože to bývalo s nimi švandy!
PKkladně když si tenkrát strýc
Kilián koupil od toho pátera vy
kloaza — velebné boty Dostal
je arci za babka ale byly mu tak
tlsaé že povždy aby byl měl pří
mil na zouvání Nicméně se do
cic& nandaval a pěchoval v potu
trlU nedali co neděli a třeba ho
t!£2y al pískal a vejskal — nic
m~liU pro tu hříšnou marnivost
Z c3 v nich nohu jako piškot
trjll a tsiusoval bolesf jako ko
tli "Ty tlixa blizaivá" zlo
LT:J n o cli© tatínek "že tě to
r—- ' t "-' trápit? Takové
t"j[ 3 mitraáct dní do
" r "r% js naasatrt Ct
—
honbu Boty strýce Kiliána stály
v Šalandě za pryčnou strýc sám
ale bavil se s mlečuamí ve mlejni
ci Tu přijde tatínek a nasejpá
do milých Kiliánových velebných
bot jakýs bělavý prášek z koř
noutku
"Musím mu tam dát trochu
klouzku aby snáž do nich vjel1
povídá "půjde s námi také na
honbu''
Ale šlaka pláten všechen klou-
zek když je bota jako píšťala a
a noha jako fagot Zrovna dnes
to šlo Kiliánu do nich hůře než
jindy Nadřel se s každou botou
dobré čtvrt hodiny a zrejdil celou
šalandu až se z něho slejvalo
Konečně byl přece v nich a teď
hajdy "do polí hájů muži joná
ci honěni naše jest potěšenu
Venku bylo sychravo půdy roz
močené podzimními dešti zkrátka
a dobře za nějaké dvě hodiny vrá
tí se strýc Kilián jako zmoklá sle
pice celý utrmácený a zsinalý a
praští sebou na štrapuc "Kama
rádi prosím vás pomozte rri z
těch iníámských bot! To je mu
čírna!" běduje Na to přiskočí
nejprve prášek a zkouší ho zou
vat Tahanice přežalostná ale
marná Boty namočené jako hou
ba a zrovna připeklé k noze
Opře se tedy do toho mládek
Silák že bv moh skály lámat ale
Kiliánovi botu stáhnout nemůže
Po něm to zkouší sekerník stu-
pař nic naplat spíš by mu nohu
z kyčle vytrhli! Ubohý Kilián na
blíží že je tu všechno lidské na
máhání marné Co tedy počít?
Botu na noze do smrti nechat?
Vždyť cítí jak mu noha nabíhá
ještě by se ji chyt brant Není
pomoci musí se přikročit k ope
raci Kde jaká ostrá kudla žab
ka knejp a šnejcar všechno sne
seno a mládek řezal ubohé veleb
né boty Kiliánovy jako košerák
Nejdříve odřezával podešve od
svršků pak opatky konečně ho-
inky Nebyla to malá dřinka
Ale právě byl šťastně s kucháním
hotov když tu vejde do šalandy
celá lovecká společnost "Tohle
to bývaly boty!" ukazuje jim
mládek na rozmanžárované ty
pozůstatky Kiliánovy slávy Za
tím nešťastný strýc Kilián prohlí
ží si uvolněné nohy a pojednou
vykřikne hlasem přímo strašlivým:
"Který holomek mi to nasypal —
kalafuny do bot?!" Rozumí se
že se už pro nehorázný smích
pravdy nedověděl ale dohádal se
jí a pásl odtud po šikovné oplátce
Tatínkovi kalafuny do bot nasy
pat nebylo by mnoho prospělo
nosívali' nebožtík otec boty jako
konve Kromě toho chodil celou
zimu v bačkorách Avšak dobrá
vůle všecko zmůže Když bývalo
okolo vánoc hodně mletí dohlíží
val tatínek za noci sám rád do
mlejnice a tu si ulehávai z večera
v šalandě na nějaký ten veršík
aby se na ponůcku prospal
poněvadž bývalo v šalandě horko
jako v pekárně vyzul se pokaždé
z bačkor aby si nohy nezapařil
Tak jednou taky nejpěkněji usne v
šalandě sám a sám když bo po
jednou protrhne z nejlepšího spán
ku krucinálská rána jakoby ho
byl někdo lískovkou přetáh' Vy
mrští se a zahlídne v pološeru
chlapa utíkati ze dveří Rovný
ma nohama z pryčny a do bačkor a
sko — ale místo skoku jen ryc —
ryc a pochopem pochop! Neboť
obě bačkory ne sice přikovány ale
přišroubovány ku podlaze! Nu
— tohle neměl mít Kiliánek daro
váno! Jak přišly vánoce milý
strýc Kilián už naháSky kterak
by to letos vykoukal a vystopoval
aby na tu tolarovou vánočku káp
Pořád v kuchyni okolo pafimámy
když na ně zadělávala draček jí
naštípal pec jí vymet cukr tlouk'
anýz přebíral a jak pak při tom do
váděl!" "No vy té hubě nedáte strý
čku dnes zdarma jíst'' škádlíva
la ho nebožka pafimána ale
věděla dobře proč mu huba tak
jede to že je vlastně jen rumplo-
vání aby si nikdo nevším' kam
oči Kiliánovy slídí Konečně to
měl! Zahlíd pafimámu do které
vánočky zapletla tolar i udělal si
honem nepozorovaně na vánočce
znamení trojhránek c mandli
Na to honem dal k lepšímu něja
ký hodně silný vojenský šprým
aby ho jistojistě pafimáma z ku
chyně vyhnala a nyní na potkání
s každým chtěl se sázet že
letos musí býti konečně z těch
šťastných to že by v tom byl
Čerchmant aby nevycítil v které
vánočce tolar vězí až opích na
sázko tatínka Sázka vždycky o
dvacetník Na to rosami se ta
tínek podrobil vánotky d Hladné
nLlUst sl a&ZIJt
Killnovo
tzi-zzl ILreJ tyly
toho samého trojhránku na jinou
vánočku — - Ta pifka Kiliánova
potom když se vší jistotou po
znamenanou vánočku rozkrojil
rozdloubal roztrhal — a ono o
tolaru ani památky Jednou ale
dokonce našel v ní místo tolaru
zapečený svůj vlastní — nebozezt
Tenkrát to odstonal LiteBský
Tajtlman"
"Ten starý tchoř?" zasmála se
hlasitě celá Šalanda "A prosí
me jak to pane otče?"
"Nachomejť se právě k tomu
když dával tatínek po svátcích v
šalandě mléčům tu historii s ne
bozízkem k lepšímu Žid se smál
Kiliánovi do očí až prskal Kilián
nemoh' už vzteky vydržet popaď
čepici a utek' ze šalandy O Syl-
vestru přijde Tajtlman zas
"Nu jak je pane Kiliáne?'
"Ale mám dopal Že bych
síackoval svět na hniličku"
"A proč? Ještě pro tu ne
šťastnou vánočku? Nevídáno
jednou do roka dvacetník pro
hrát!"
"Eh kdyby bylo jen o to ale
člověk má smůlu — oč zavadil"
broukal Kilián do troubele
"A co se vám zas přihodilo?"
vyzvídá žid
"Darmo mluvit!"
''No svěřte se mi když jsme
tu tak sami!" domlouvá mu Taj
tlman "Tak jestli by člověka čert? -j
Umřel mi tuhle jeden příbuzný v j
Pražské nemocnici Starý kama
rád od mladosti Psal mi chu
dák abych ho přišel navštívit že
mi něco odkáže Já přijdu on
už v posledním tažení už sotva
moh' mluvit Jen mi ještě po
šeptá: "Brachu tamhle si vem ty
moje kalhoty — visely na hřebí
ku — najdeš v mcb cele moje
jmění šest — dukátů — ve zlatě!
Na to si několikrát vzdych' a byl
Pánu Já honem po milých
kalhotách vjedu do jedné kapsy
ono v ní nic vjedu do druhé ono
v ní teprv nic! — "Tady měl ne
božtík peníze a není tu fukt" vy
křiknu až se všechno sběhlo
Dělám rámus za tři až je celá ne
mocnice vzhoru ale nic naplat:
Šest dukátů v pekle a já s těmi
kalhotami na ulici! Radím se s
pány co dělat mám-li to tak ne
chat nebo to udat ale všichni:
"co prý si vyžaluju když je ne
božtík jediný svědek"?"
"A co jste udělal s těmi kalho
mi?" Tajtlman zvědavě
"Nic Vzal jsem si je na pa
mátku pro zlosť tuhle visí!"
Jen na ně Kilián ukázal žid už
po nich jako straka a počal je
prohlížet — vlastně ale — pro
hledávat vrub na vrub Kilián
chodil zatím jako dopálený krocan
po šalandě foukaje do dýmky až
z ní jiskry lítaly Zdálo se že si
ani Tajtlmana nevšímá co tento
s kalhotami tropí že ani neza
hlíd' jak židovy prsty pojednou
začaly křečovitě pohrávat po
obrubě kalhot v pasu jakoby v
podšívce něco namakávaly Po
jednou začne žid: "Co byste
chtěl za ty kalhoty pane Kili
áne?" "Eh už je neprodám" odsekl
Kilián mrzutě
"Snad je nebudete světit?"
smál se Tajtlman "dám vám za
ně dva dvacetníky"
"To bych je radš' hodil pod
kola!" Kilián velkopansky na to
"Památku po starém kamarádu
dát za dva dvacetníky r
"Ale vždyť jsou to staré pro
chozené prosezené "
"A třeba byly procezené pod
pětku je nedám ani bratru!"
"Pětku! zbláznil jste se pane
Kiliáne?' spráskl Tajtlman ruce
ale kalhoty nepus il
Strýc Kilián neměl tenkráte v
kapse vindry desetník byl by mu
býval na Sylvestra dobrý a staré
kalhoty které až na něm vyslou
žily druhou kapitulaci nestály
věru ani za dobrý dvacetník Ale
on jako kavalír To prý je dá
radš' prvnímu krajinku aspoň
vykoná dobrý skutek než aby je
prodal za takovou babku Žid
už mu strkal čtyři dvacetníky
pět dvacetníků nic naplat Kili
án jako hřebík Pětku-na prkno
jinak památka neprodá A co
byste neřekli Žid celý jen se
třese celý jen boří a nutí se i při
hazuje po dvacetníku až šťastně
vysází Kiliána celou pětka n bo
nem jako by ma paty chytaly s
kalhotami ten tam
Sotva byl vlak za kamny na
vol! nás Killlk a pokud prossích
mtltt vyptávaje sis jsk dattti
Hli ca lú: kZ2 um Č3 rzi-
šest trojníkfl které tam žid ovšem
šťastně namakal a po té historii
jakou mu Kilián na nos pověsil
arci za nic jiného pokládati ne
mohl nežli za těch šest zdědě
ných dukátů
"Jak pak měl potom kalhoty
pustit?!"
"Výborně!" smála se celá ša
landa ale pan otec dal znamení
že mu ještě něco napadá: "Ty
kalhoty měly ostatně opravdu
svou historii a sice dost dobrou
To když náš Kilián ještě vozíval
do města mouku a chleba Míval
v nich po staromládenecku skoro
pravidelně některou kapsu roze-
ďranou a jak už tak hloupý člově
ka šťouchává vždycky se zapo
mněl a strčil si zrovna vždycky
pytlik s tabákem do té rozedrané
kapsy
Jednou zase jede právě s hod
ným nákladem mouky do města a
dojede na svah tu jak seskočí s
vozu aby zatáhl šlajf milý ne
šťastný pytlík s tabákem v holin
ce kalhoty byly ouzké a holin
ky široké Udělá tedy prrr a
začne si kalhoty rozpínat aby s
hora dosáhl tabákového váčku
který se zacbyt za žengli na ho
lince Jak ale právě tak nejpěk
něji kalhoty stáhne až ku kole
nům a stojí tu v gatfch na silnici
koně se leknou nějakého strýce s
červeným deštníkem trhnou a
horempádem s kopce Co měl
chudák Kilián počít? Chytí kal
hoty jednou rukou a skočí po
oprati Ale koně jako splašení
Ženou dál není pomoci Kilián
musí kalhoty pustit a popadnout
opratě oběma rukama Kalhoty
se jak se samo sebou rozumí
svezou zase dolů a milý Kilián
vypadá teď pěkně f V pouhých
gatích jako arrestant s pouty na
nohou cloumá se hodný kus ce
sty s koni po silnici po které jde
právě celý houf ženských a ne
může kalhoty chytit!"
"Hahaha! Proto si to potom
tak na židu vynahradil a nechtěl
je zase pustit?"
Jak tféitl strhnutí
_ Minulý podzim strhnul J-tfn se t
levém hoku při láp leDÍ t těžkými
beilmtuii Doktor jehož jsem povolal
pravil z počátku fe jest to jen slabé
namoíení a budu Lrzo udráv aviak
ono bylo čím dále tím boře a doktor
pak pravil £e mám revnutism Bulejt
stále vzroHUla a já jsem sotva mohl do
práce Šrl jsem do lékárny a lékárník
odporučil mi zkuaiti Cbatutx-rlalns
Pnin bulva Zkosil jsem ho a pol jedné
50 centové láhvé mne úplně vyléčilo
OJporoučfm jej nyní v sem mým přá
U-lfloi F A Bitbock Eriř Peun
Jeat na (r dej ve všech líkárnAcb
"fiLKa-DZ LÁVAL"
CTltD SEPCIATGS
DeLaval lipka 'Baby'
odsťřillTky imetaiiT br
ty prrntml udrluváor
vidy na utupnl ro nej
Irpif urjliu-ioljif Za
rufnleme tm nato Jaoa
lepllml nei reíkerí Jiné
dl Ucbto napodoben' a
padélané a rhvtlany
teml odborníky malrt
Vire nei IftOWU Jich nyní
i-ilráno a prodá ae Jlcb
deaetkrite tolik co fech
na-atnirh dohromady —
ťfetK tft00 al %)QM na
Jedna krá rof b
nei tiratnvinfm roWka %
1300 a Y rorn rice
u odMtalIvkoa nailm
napodonenouPtroJe tylo
pro rok 1HW aoo xnaen
dokonalen ťite ai o
katalog TtóHlma
TKE CEUmSEPmTCX Cl
CmiSt- I 74
CMICAOO I
Pánům úřadnlkúm spolků
Cíetní (obchodnO knihy jako Leasr
tr JuurdkU denní knihy a jiné m1
nahoru a Pokrok n Záradn
uzin n:z
AK3
cavetes
lil tswnaoTViL
MU tmmmm Caaaaataav
arrpm otrniwm
V1M% - f' m
ni - tm ary
tipl
fte Vrtit far GtfakfM
— - - — — —
(A Choďte bez
ReaoMtlsai dan scaroinantf ztuhlost
klenba bolesti ve svalech std
vyleíl
fa
1-%
ura retra iiodoko $
TjlněoJe nteSoToa kyselům se soustavy tělesné
a troH botou bohatou sdraroa ber
FUrodjodntttaickJe4uttiÍMtoMjteterfa
Admajtc -
& DItPETERFAHRNEY112
Aforismy o povolání
V každém povolání vystupuje
se od nicky naprosté neschopno
sti po nekonečných schodech pro
stíednosti k dokonalosti
Povolání jsou jako stromy v
lese ač přirozenou povahou zcela
se rozní přece všechny mohou
se pozvedati k téže úrovní svými
nejvj ššími větvemi právě tak
jako všechny navzájem se dotýka
jí svými větvemi nejnižšfmi
Když všichni ztřeštěně vrhají
se na jedno povolání dobře jest
pomýšleti na ona jež za čas budou
opuštěna od většiny
U povolání jako u každého zbo
ží hodnota odměřuje se poptáv
kou Soutěž ovládá právě tak
svět hospodářský jako svět povo-
ání
' '4
Ne j větší zalíbení největší čest
a největší zisk — toť ideálem kaž
dého povolání
Když jsi pobloudil jedinou od
pomocí je vyznali se ze své chyby
a napravití svou dráhu Pýcha
v takových případech bývá nej-
horšf rádkyní
Kdo tvrdošijně kráčí po cestě
nepravé hromadí jednu chybu na
druhou a k hořkosti nad poblou
zněním přistupují hořkosti stále
nové sžírá nás pak hluboký hněv
jejž vyléváme na sebe samy a na
všechny kdož se k nám přiblíží
Sami jsouce nešťastni činíme ne
šťastnými své drahé své sousedy
své známé
Žádný muž není tak protivným
jako ten jenž denně proklíná své
povolání a přece je nucen konati
je z potřeby a nemožnosti změaiti
dráhu Nikdo pak není sympa
tičtějším nad muže který spoko
jeně hoví si ve svém povolání jako
v něžné aksamitové a teplé
schránce zhotovené jen pro něj
Zachrání dítky
Cbamberluln' Cougb Bemedy ta
chránila tisíce dílek záškrtem trplefcb
Lékjteuto nemá sobě rovného v připit'
Jech nastuzenin aneb modrého kaile
4J Al VI U
1 Dr ČEPELKA
v Ctthdch promovaný V
Ji $ tiuíený jL
i
ORDINUJE
v České lékábnk
F NEDĚLY & SYNA
V METE REBRASKA
Veíkera predplny MkahM vybo
tovuji M v táto lakirněa préírn
PTMiiDilt a nejíiiiUiob % nejlrp
iicb laYebnicb pnwtredka $t-a
4
5
NOVÁ
UNiorv
zvvšcná "z™ dráho
}et nyní oterfena
JEDK PO VAN BUltEN UL P&ÍMO PfttD
ttkjfo Rock IsUni
r St Pacific sticlcLn)
Ceatnjicl kteK doChlrac pMJeiloo mohoa
po rrftmé draa doaabaU kterékoli témU
nMa aneb aa poplatek te nHIlil klerf
kollv obcbo4 w atfadv nata Vlaky aaatatal
a Knrk laland atanid kaidoa nlaala Vj-
oaa taio maaa aayiau poaaa
Grent Bock Island dráha
Etilet S-eatorf kolek a ohdriite poMoa
penpektltral obras ťblca#a v brarh eni
aaasrírf ve eo é o Cbleaa a trftmmé dra
ae přejet Mt Mapa UiU aiu bysta miti
ar II teta JlnAe ebnete-ll axau naritlTiU neb
bydtilu a Chteaa Dopiria aa
JOBX íEBAfTIAM O P A
Cbtcaco lil
Kc!SiictvlPcirci321a
Uám akladl velké maoiaUl a pi
ti tabavnýcli a ynutajch M v(ech
toín ch obort Divadelní apiay aii
wtt yWchsr jel jaoa k dottáaf v rts
mýem aMrkacb PilU ai aeiaaai a
oMrlLtm J tdaxma Adresa jta JaUao-
berlí -
e _ _ V
o
v
- lUSEoywAvCt!C2řOnL ý
BOSTONSTORE
Nabízí tento týden dvě spojené
zásoby zboží Vykoupili jsme zá
sobu dvou velkých a pozoruhod
ných obchodu a nabízíme tento
týden zboží za báječně nízké ceny
kteréž každého překvapiti musí
Zásoby tohoto zboží pocházejí od
firmy JENKINS & JENKINS
velkoobchodníků v střižním zboží
z Chicaga a ERNEST KROPPA
obchodníka v střižním zboží a šat
stvu v Detroit Michigan
V následujícím uvádíme pouze
jen některé druhy zboží a báječně
nízké ceny za jaké se prodává
60c hedbáví pruhované a květované
yard za 15c
75c černé a květované hedvábí po 25c
yard
300 hedvábí po 49 a 59c
85c celovlněně kašmíry Hc
50c celovloěná chaljieg 13c
ti 00 vlněné Útky na šaty po 25c
Pásky a maile az do ceny S150 po 25c
Ženská divčí a dětské rukavičky bez
pntb po 5c
Ženské hedvábné rukavičky po 15c
Šátky bílé s barevným okolkem po
8 rentech
Šátky a indického lawnn po 5c
Hedvábné aávoje černé a jiných bnrev
iwc yaro
Dívčí a dětské černé punčochy 2c
Ženské dírčí a dětské punčochy 6c
Dívčí černé hnědé t modré punčochy
8) centu
Vyšívané kraječky a vložky lc yard
NeJ lepší vyšívání na nainsoocks Jack
onets a cambricu 4c yard
Torcbonské kraječky a vložky &i yard
Orientálské a Jiné importované kraky
7i yard
Dětské krajkové bonýtky 15c
Ženské dívčí a dětské spodní prádlo 5c
Pěkné ženské hedvábím "vroubené
spodní prádlo íi
Dokonale přiléhající letní ínčrovačky
19 centů
Nejpěkněifií sněrovačky z francouzké
bo satinu a j 99c
1200 hlazené rukavičky 69c
Pomačkané aneb sebe nepatrněji po
mazané rukavičky 39
Mužské letni spodní prádlo 15c
Mužské prané bílé košile 59c
Bavlněné challies ceny 5c yard po ljc
Bílé látky kostkované neb pruhové
eany 10e„ po Sic
Všech d a kalika eny ai do 7Jc po 2jc
86 nalcové nerkálv světlé neh tnm
poe: ' "
Nové Jarní luwny po 8J
Zbytky silkólino z továrny po 2Jc
Nsjlepéf museliny ceny až 12ic po 44c
Nebílené museliny všech druha po2}c
Těžké křížové látky na košile 5c
Olejová plátna na stbl 8
Zbytky Organlinft lawnfi adimitft 3ic
Krajkové záclony obyčejné ceny $100
a pár po 15c kni
Záclony prodávané po 1300 nyní 89c
bkvostné záclony krajkové ceny až do
$500 69c
Záclonv do dveH renv ai m
398
Těžké lněné Debílené ubrusy yard 15c
Zbývající červené ubrusy yard 9c
Bufikoviié a křížové látky na ručníky
lc yard
Turecké látkv narnřnfkr ran v Ha Van
do7ic
Všechny 25 a 85c červené ubrusy po
15 centech
roh 16 a Douglus ul
J L Brandejs 1 synové maj
Lesetínský kovář
Před nčkolika lety vydána byla v
Íiluka Čecha "Leictínbk kovář' Lí
eno v ní otryml tahy pončmfovánf
{eakych dédin cizozemakými fhbrikan
ty a vřelá láska lidu čeakého k řeči
otcaavých leíetínaký kovář vzor
iaciiu wcvua Tiuoruje ananam po-
— w TrauT V U J Z1VO
tem neboť za ponřmčovatel t atojí mo
cné rameno "zikona a apravedlnnati"
pioi t iiuna icnaem a prcce
úchvatně ulímavém anAKit ilí
vY?cYh tí tett trT1 krátce!
Vláda il skoniskovjtaf Jen něco málo
vytikku před konfiakací rozprodáních
™ vmi přesvědčeni
te přijdem vstříc přání každého milov
nika dílcchlilé řetby vydali jsme ae
pinii inřnl kontifckované to vydinL
A y očekávání tom jsme se oemuu
Whent prvého roka rozebráno prvé vy
dání' akrovné ovšem a uspořádali jsme
Vydáni druhé v mnohem lepil a doko-
Z V' i Z7 iurmata nei
trenách a prodáváme iipo2ict Do
Cech ae zaručením ta hic s dmhéh
Oaaarast
PTedplácejt na Knihovna Aae
- -7 a tt! T7 tr p
netav esaxa f 100 ret