Pokrok Západu
0 životě společenském
V jiné nádobí vaří se současně
do steinou dobu hrst chmelu asi
"Život nás čechft v této zem v i kvartu vody Tou měrou
je velmi rozdílný od Českého ve jakou se tato voda vyvařuje dopl-
taré vlasti lak slyšíme stále nuje se z Kotle vodou medovou
▼olati ty kteří přistáli na této pů- potom slijí se obě směsi a nechají
dě ať tiž z těch neb oněch příčin
A každý takový přistěhovalý kra-
jaa nemá pro nic jiného smyslu
nez pro hanobeni poměru zemé v
které pomýšlí zbudovati svou exi
atenci lest sice pravda že evroD
ské poměry společenské jsou da-
se ještě povařiti Na konec napl
níme touto tekutinou čistě připra
vený soudek jejž do sklepa dáme
a nahoře jen mírně přikryjeme
Záhy tu medovina začne kysati
načež se po 4 — 6 týdnech čistým
plátnem procedí do jiného sudu
Kyslíkaté nápoje
leko lepší než americké avšak Tak učiní se ve stejných obdobích
tamti 70 Hiviti nphnť A ma_ I třilf rátp nn snH£ nři řpm¥ co v%Ai
rika která teprve vyzouvá se ze I sud musí ze zásoby doplnili neboť
střevíčků anglického puritaství I jest nezbytnou podmfakou dobré
aemůže soutěžiti s vytříbenými medoviny aby sud byl vždy
názory společenskými v Evropě plným Z té příčiny naplníme
lfladá nnmírní Amprilra nomi liž nřl várce nčknlilí MYv( mrAn-
rafinovanost společenského života vinou které pak k dolévání sudův
11 I i!ř_l-#
evropsKeno a vysKytuje-u se tu a upoireDime
lam nAialrá "Avrnncka manýra'' I Kil trprim crárpnf mfttoryie ma
jest pouze výmínka mezi pravi- dovinu kořenití Brává se k tomu
uieiu íc íivui Američana lesí afcma icuuwiiu autu&a uveiu a
inohem mravnější než Evropana a zázvoru Koření toto na hrubo
- _ 1 _ ji iv ImrtliiAn A ivi ca A n )-ictAUn
lesí DiazKa ztiau rpn snn prpn- i - ~— — — " — jvuu
ský život v Evropě jest skutečně vácku Íenž se do medoviny zavě
tak závidění hodnv abv každtf sí Pačež se sud pevně uzátkuje
rfistěhovalec litoval svého kroku Cím déle tuto medovinu nechá-
i_x_: í 1 xř t-y
ka vystehovaní se do této "divo- uc icpsi c siava jiz
1x" a :i3C- I DO roce iest: nánoiVm vúhnrnúm
u nuicimjfi jcDiduuvis&auiiav- r i — i — j — - j
n(ho vzato jest každý na omylu — Není-li dobrého sklepu musí
kqo ivrui ze zaeisi společensky "w mu uiuurau v
livot jest pozadu za evropským láhvích do nichž se z jara stočí
Evropský obyvatel není nikterak tMy ? neJeQ nyorz
intelieentněišírnamerickéhoavšak "smolíme a pak ]e převráceně
má tu vvhodu že rafinovanost do- 1° chladného písku postavíme
I Tím t O mo7imo nřicfnn rA V
íyUUJVtillUV L101UU Y ULil LI
vede využitkovati ku svým požit
kam nehledě na mravní zásady
kdežto Američan prvně ve společ
osti hledí na slušný průběh zá
bavy ar již té neb oné To co
považuje Evropan za společenskou
jímž by medovina zkysala
Uleželá medovina podobá se
starému vínu madeirskému nebo
starému koHaku čím je pak starší
tím silnější se stává
Hromadnou výrobou medoviny
aibavu jest u Američana podně- Hromadnou výrobou medovQy
cováním ku nemravnosti Zábavv d?1 bY se vSak doJsta nenaly Pod"
r x nět k vydatněišnnu včelaření
-iu„ „ xi- nyní značně zanedbávanému-
fvutu y wuut v auí Ll V UJU&C tlU"
věk ve volné přírodě vvoíti DÍva °"ak nepřepínáme pravíce že
mnoho-li chce a může vvslechnou- dostatečným včelařením ztrácíse
ti ▼ sedě hudbu-někdy také šu- " f abradách sadech a je-
zlatých jež by rolníci prostřed
nictvím včel výborně mohli za ho
tové peníze vyměniti
Tčlo lidské
aaře — jsou nejhlavněiším bodem
okolo kterého každý takový při
stěhovalý pavouk se motá A v
čem vlastně spočívá ta zábava za
hradní toho kterého hostince vel
korněstského? Či jedině v tom že
setkáme se tam s cizími lidmi iež
niVriv Ttffň Hm icma nevířili a n!- I V národním trilCfll vplVlshinn
níme si s nimi známost a s nimi tonu nalézá se mezi jinými zna
se bavíme? Zkušenost učí že ta- menitostmi počet lahví které lu-
kové známosti nemají valné ceny čební součástky člověka vážícího
ano ie jsou mnohdy na velkou 1 54 liber snadno pochopitelně
závadu ukazují Největší láhev obsahuje
lak rozdílné isoii nanrnu' tomu vodu — 94 liber V jiných ná-
zábavy Američanů kteří jsou šma- lézaÍ{ se 3 ry bílku 10 lb klihu
lem odsuzováni pro své šábes- 34S lb tuku % fosforečHa
uciv) iNecnceme se dotykati teto
otázky přímo ale poukážeme na
spflsob života amerického který
se valné liší od evropského
Američan v povaze své jest
gentlemanem vůči ženě ať již
styk mezi ní neb ním je jakýkoliv
a následkem toho také celé spole-
lenství jest přizpůsobeno tomuto
jednaní Evropan naproti tomu
echová vůči ženě tu úctu a váž-
snst— míníme totiž tak dokonalou
— aby na mravní základ zábavy
jeno smýšlení nepůsobilo Tím
vysvětlili se dá celý morální zá
klad přednosti zábav amerických
vočt evropským Žádný muž
americké společnosti nepronese
slovo jež nesrovnávalo by se se
ctí gentlemana kdežto Evropan i
ten neinteligentnější při všeo
becném rozjaření a způsobu života
aenbrání se mnohdy slůvku iež v
sjnerícké společnosti pronésti by
aesměl Toto respektování ženy
v Americe jest charakteristickou
známkou amerických zábav na
rozdíl od evropských
0 medoviné
Medovina skoro úplně přišla 1
zapomenutí ačkoli jest nápoi vel
mi lahodný a zdravý a býval na
šich předků nápojem oblíbeným a
všeobecným
Příprava medoviny jest dosti
ucha a dá se v každé do
ssácnosti snadno provéstL
' Do měděného kotlíku nalijeme
teuk vody kolik medoviny chceme
vyrobiti na každý kvart vody při
dáme pak soo eramft medu načež
tato směs vaříme klokotem asi po
tn feodmy stále )í míchajíce Vy
chladlou tekutinou naplníme lá-
hve dobře je uzátkujeme a uloží
ane do sklepa
Složitějším ale lepším jest tento
starší způsob úpravy
Na desetikvartový soudek me
tfovÍDT vezme se 10 kvartů praroe
itý vody a 5 5 kvartů čistého
tvfiého medu kterjf byl na slunci
aebo na kamnech roztopen Voda
zahřejeme y kotli al do varn na
ti se přidá "rozpuštěný med
£=Zm vaří a míchá se po 3 hodiny
l"i bal je autno státe ji piay
nu vápenatého 10 lb uhličitanu
vápenatého 3 unce cukru a škro
bu 7 uncí fluoridu vápenatého
6 uncí fosforčanu horečnatého a
něco málo obyčejné kuchyňské
soli
V těle lidském nalézá se 150
rozličných kostí které činí celkem
1 pětinu celé tělesné váhy Svalů
počítá se asi 500 Hlavní střevo
vyplňující větší část břišní dutiny
má 5 — ónásobnou délku výšky
těla Krev váží u dorostlého 1 1
— 13 1b či i třináctinu váhy těla
a průměrná její teplota obnáší 37
— 375 st C Srďce udeří za mi
nutu 60 — 8okráte za hodinu
420okrátedo roka 36772 oookrá
te Každým úderem uvede se v
oběh il2 unce krve za hodinu na
265 lb Oběh krve celvm tělem
trvá 3 minuty myslíme-li si srdce
jakožto východiště Jsou-li plíce
zdravé obsahují na 5 lb vzduchu
iejrycnieji roste člevěk v
prvním roce svého věku přibude
ho v době té až 22 cm Až do
stáří tří let jest vzrůst nepatrnější
Ud 5 do 16 roku obnáší přírů
sie prnmerne 5 cm Do 18 ro
ku vyroste člověk jen asi o % cm
a 18 ds 20 skoro 3 cm S 2
rokem vzrůst z pravidla přestává
O prostřední velikosti lidí 1
rožličných zemích Evropy shledá
ny následující číslice: NeivětŠími
lidmi jsou Angličané dosahují
průměrné výšky 1 ta 74 cm
a nepočítá-li se dělnictvo vypadá
f r ten 1 70 m : tutéž vvšku
mají Norvéžané Dánové Holan
ďané a severní Němci: Švýcaři
Rusové Poláci a čechoslované
maj t '66 ni Francouz jest oby
čejně menší: nejmenší ze všech
národů evropských jsou však Vla
ši a Spanélové jich prostřední
velikost obnáší sotva 1 '60 m
Délka těla lidského mění se
denně Největší rozdíl činí 4
centimetry Páteř skládá se to
tiž až ke kříži ze 24 obratlů mezi
jejicbi jádra vloženy jsou pružné
kotouče (destičky) chrupavčité
Držíme-li tělo vzpřímeno tlakem
váhy a trapu stále na páteř půso
bícím isoa poněkud stlačeny a
to tak že bývají tím více stlačeny
čím déle tělo jest vzpřímena Za
klidu těla v poloze vodorovné
todíž za nočního odpočinku roz
43 vzniklý se zase vyrovná -
Když slavný anglický lučebník
joset ťnestley roku 1774 nalez
kyslík do té doby neznámý tuši
jiz tehdy budoucí jeho užití mno
bostranné Nadšen zajímavými
vlastnostmi kyslíku napsal tehdy
řvdo múze tvrdit) že se tento
čistý plyn nestane v budoucnosti
předmětem užitečným i zábav
ným?' — A již r 1777 Igenhouz
y Kotterdamě seznal že vdecho
váním kyslíku stal se čilejším že
se mu zvýšila chuť k jídlu a Že mu
přibylo spánku Mozzo pak roku
1784 provedl tytéž pokusy před
královskou společností v Turině
Od té doby zmocnili se lékaři
kyslíku jakožto důležitého léku
při nemccech plicních a později
v něm seznali též výborný pro
středek proti hnilobě prostředek
antiseptickv Zejména doporučují
jej nemocným kteří trpí úplavicí
cukrovou nebo bílkovou Avšak
dosud působilo užívání kyslíku
nemocným i lékařům značných
obtíží Buď se ho užívalo ve
stavu plynném inhalací (vdecho
váním) nebo ve stavu rozpuště
ném ve vodě jako nápoje Ale
ani jeden ani druhý způsob ne
vyhovuje požadavkům denního ži
vota a proto se užívání kyslíku
dosud tak málo rozšířilo aťknli
by ho lékaři velmi rádi v četných
případech svým pacientům předpisovali
Vdechování kyslíku musí býti
velmi pečlivě regulováno neboť
přílišným užitím kyslíku urvchluie
se příliš rychlé okysličování tka
niv v těle lidském a nastaly bv
snadno nebezpečné záněty Léčivé
vdechování kyslíku dá se prováděti
enom v místnostech zvláště k
tomu upravených které se záso
bují vhodnou smíšeninou vzdu
chu s kyslíkem Takové místnosti
nalézají se však toliko v některých
léčebných ústavech velikým ná
kladem zařízených
Kyslík jest sice velice rozšířen
na zemi 1 ve stavu nesloučeném
neboť tvoří 2317 procent všeho
vzduchu dle váhy jest i hojně ve
vodách pohlcen: ale nedá se
těchto smíšenin levným způsobem
vyprostiti Proto dobývá se ho
raději ze sloučenin hlavně zahří
váním kyslíkatých sloučeninkteré
horkem část svého kyslíku pou
štějí K tomu slouží kysličník
rtuťnatý chlorečnan draselnatý
burel prostý nebo smíšený s kyse
mou sirovou dusičnan sodnatý s
kysličníkem zinečnatým manga-
nan sodnatý s přehřátou vodní
parou a jiné sloučeniny kyslíkaté
V praxi jedná se ovšem nejen o
výrobu čistého kyslíku v dostateč
ném množství nýbrž hlavně též o
lácitvýroby té Kyslík takto vy
robený vtlačuje se pak podobně
jako kyselina uhličitá do různých
osvěžujících nápojů zejména do
limonád citronád neb oranžád
Tyto kyslíkaté nápoje jsou ve
řrancii již velmi rozšířeny a pů
sobí ve zdravotním ohledu velmi
úspěšně hlavně v létě Doporu
čují se zejména osobám chůdo
krevným a úplavičným jak již
výše uvedeno Zažívání se jimi
vydatně podporuje
Sibiřská dráha
Po tichu a bez hluku provádí se
Asii velkolepé dílo: stavba
sibiřské dráhy Al bude hotova
předstihne svojí délkou všecky
dráhy světa Trať počíná u Cel
jabinska a sahajíc až do Vladivo
stoku měří 7560 km Jediná drá
ha jež se s ní může měřiti jest
kanadská mající mezi Montrea
lem a Vancouverem 4600 km
Sibiřská dráha bude míti též v ho
spodářském i politickém ohledu
veliký vliv na EvropuAsii i Ame
riku Tento obrovský podnik za
—
slouží právem abychom mu věno
vali zmínku
Roku 1579 překročili Rusové
poprvé Urál a sice byl to kozák
Jermak jenž v čele sboru asi 850
mužů pronikl vítězně až k řece
Obu svému caru Ivanu Hroznému
zavděčil se tím že připojil toto
území k ruské říši Od té doby
postupovali Rusové v Sibiři zvol
na sice avšak jistě až dosáhli r
1858 pobřeží Tichého oceánu
První velká silnice jež spojovala
východní Sibiř s Evropou bvla
ona jež vede z Permu do Kiacbty
na čínské bránici Ale další roz
květ kolonisace v Sibiři vyžadoval
spojení s Evropou pomocí železné
dráhy O tuto zasazovali se pak
nejvíce kníže Muravěv generál
BogdanoviČ a obchodník Ljubi
nov V posledních třiceti letech
bylo množství návrhů předloženo
carském schválení ai se Koneční
car Alexandr IIL dne ai února
1891 rozhodl pro projekt který
se nyní provádí
Sibiřská dráha nřinnim m
i — r ~ j „„
Celjabinsku ke tratím ruské říše
a sice jest pokračováním trati
Moskva-Rjazan— Rjajsk-Samara-
Uía Z počátku ide ořímo k vý
chodu přes planiny kterým proté
kaji řeky Tobol Irtvš a Ob:
Krasnojarska do Irkutska sklání
se pak náhle k jihovýchdou Potom
obchází jižní cíp jezera Baikalské
ho po jehož východním břehu
vede k severu načež se obrací
ořímo k severovtfrhivlii Tn voAo
údolími Ingody Šilky a Amuru
u Chabarovky je opouští a přechá
zí do údolí Usury a konečně do
stihuje Vladivostoku na pobřeží
Velkého Oceánu Pozoruhodno
jest že tato dráha vede výlučně
ruským územím Původně byla
projektována též částečně na čín
ském území čímž by se bvla uše
třila oklika okolo Bajkalského je
žera na sever Poněvadž byly
styky dvorů Petrohradského a Pe
kingského právě přátelské mysli
lo se z počátku Že bude tento pů
vodní projekt uskutečněn: avšak
strategické ohledy rozhodly tu ve
prospěch nynějšího provedení
tím se stalo že zvolena bvla trať
sice delší ale úplně ruská
Dráha dčlí Sibiř na dvě nesteiné
polovice rozkládajíc se výhradně
v jižních krajích a značná část
vede dokonce po samé čínské hra
nici Tato užni poloha bvla zvo-
- j
lena s ohledem na sibiřské dolv a
au
kromě toho by stavba dráhy byla
bývala spojena s ohromnými ob
tížemi v končinách severnějších
kde jest půda po většině roku
zmrzlá a jen na krátký čas se v
létě přeměňuje v řídké bláto
Toto ohromné dílo vyžadovalo
umělých nesnadných a drahých
prací Zakaspická dráha vyžado
vala pouze jediného podniku to
tiž mostu ořes řeku A mu Daria n
Čardžuje Sibiřská dráha však
překračuje několik veletoků totiž
Tobol Irtyš Ob Jenisej a Amur
tyto řeky vznikají na severním
svahu Altaje a hor Sajanských
Poněvadž se všecky na iaře silně
rozvodňují jest třeba zřizovati
ohromné mosty kromě toho pů
sobí značné potíže překročení Sa-
lanskéch hor táhnoucích se kolmo
na směr trati z Krasnojarska do
Irkutska
Se stavbou dráhy bylo započato
koncem r 1891 a sice bvlo poča
to od obou konců trati Koncem
1894 byla západní trať hotova
až do Omska a trať Vladivostok-
urafskaja se právě dokončovala
Vydání na tuto dráhu iest roz
v v _
poctěno na 350020500 rublův a
tento náklad není hražen Žádnou
společností nýbrž státem samým
ťohnutky ke stavbě této obrovské
dráhy byly jak hospodářské tak i
politické Krymská válka ukáza
la nedostatečnost drab ruských a
tvrdí se dosud že mohl býti Se
bastopol osvobozen kdyby byla
bývala rvchleiší doprava voiska
- m — - — t
Zničení arsenálu Petropavlovské-
ho na poloostrově Kamčatce an
glo-írancouzským loďstvem uká
zalo nebezpečí osamocenosti těch
to posádek ve vvchodni Sihih
Poslední válka Čínsko-iuponská
dokázala pak znova jak důležito
ba nevyhnutelno iest oro Rusko
aby mohlo v krátké době dopraviti
velké roassy vojska do východn
bibiře Kromě těchto strategi
ckých ohledů jsou tu též velice
důležité národohospodářské záj
my které tuto trať činí přímo
nezbytnou- Velká většina Sibiře
jest totiž dosud panenskou půdou
skrývající v sobě ještě namnoze
neznámá bohatství jež čekají- na
svoje objevitele Od jižní hráni
ce až po 59 utupefi severní šířky
rozkládá se úrodná půda rodící
obilí všech druhů
Dále na sever počínají iehlična-
té lesy táhnoucí se skoro až k sa
motnému polárnímu kruhu Lo
žiska rud a drahých kovů nacháze
jí se tu na velmi mnohých místech
est známo ze rnačná část veške
ré výroby zlata připadá na sibiřské
doly jež bo roku 1890 vytěžily
30000 kg
Jest samozřejmo že sibiřská
dráha vyžadovala též značných
průkopů Sibiřské dolování ne
bylo dosud racionelně provozová
no poněvadž scházely dokonalé
evropské stroje Tomuto zlu
jimi trpěla ostatně skoro všecka
odvětví tamnějŠfho průmyslu bu
de oyní Železniční dopravou rá
zem odpomoŽeno Rovněž douíá
ruská vláda ie se bude nyní Sibiř
rychleji zalidfiovati neboť má při
stejném počtu obyvatel rozloha
třistasedmdesátkráte větší než
Hollandsko Očekává se tu po
dobný zjev jaký opětovně se udál
ve Spojených b tátech kde dala
3SSSSSSSSS3SSSSSSSSSí
Bledé ženy
Chřadnoucí matky
Chorobné dívky
Mletflon zdraví a blaženost ckusl-il
M Mkárníeh bo Mni Ponte cvMItot
" Jednateli Je piodfoji O podrob
il octi tdreiujte:
DR PETER FAHRNEY
112-114 80 Hoyac Ave Cbluto in
essssssssssssssssssssssssS
Dra Petra
Hoboko
dráha vznik nesčetným městům
jež rostla jako houby po dešti
Náš bratrský ruský národ může se
bez obavy po několik století roz-
mnoŽovati nežli tuto" ohromnou
zemi zalidní
Provedením této obchodní a
dovozné tepny bude však zárovefl
značně seslaben převládající vliv
Anglie na východě a hlavně v Čí
ně Obchod čajem a hedvábím
přejde ještě více do ruských ru
kou a sibiřské doly budou míti
pro svoje výrobky otevřenou ce
stu do nebeské říše Knnpřnř
bude tím provedeno nejkratší spo
jení Evropy s nejzazším výcho
dem Pojedou-li vlaky průměrnou
rvchlostf 11 lim a t h Anri( -
-j J — " A W
Čeljabinska do Vladivostoku za
io do Japanu za 15 a do Šane-
baie za 20 dní i
Tímto velkolepým dílem bude
naše století důstojně zakončenol
Ze života maličkých '
Děti odříkávaly z paměti: "Budu
se umývati"
"leŠtě nám tn tv nnuíí
'] ť- '-i
ko!' pfavím k jedné velice pilné
školačce Povstává všecka za
mračena a náhle vyhrkne: "lá
se nejmenuji Mařenka"
Co v tom vězí? Vímeť doiista
že její křestní jméno je Marie
"A jak se jmenuješ?"
"Já se jmenuji Márinka '
Ve druhém oddělení pročítá
jsem jednou úkol za úkolem Ve
světnici ticho Pojednou slyše!
jsem dětský smích "Která se tu
tak neslušně zasnála?" pravím
vraceje se
i~nviu pyio ticho nikomu se
nechtělo s barvou ven ale když
jsem přísným zrakem přehlédl
celou třídu povstala jedna z dí
vek a řekla:
"Doubravská povídala že kdo
tadyhle (ukazuje) má dolíček že
má rád hoši
Dětem jsem ukazoval obrázky z
nejútlejšího věku A že potřeby
naváděti je ke všímavosti vy
světluji:
"Tady sedí babička zde chla
peček tady holčička a ta někoho
drží aby neupadl drží chlapečka
babička vypravuje —
A ne vždyť ji není slyšet 1"
přerušil můj výklad čiperný klu
Čína
Bylo nedělní odpoledne U do
mu isou dvě holčičkv: vvbíraif
' — j ' i 1
pod okapem kaménky Do školy
ještě ani nechodily menší z nich
jde na pátý větší asi na šestý
Milý pohled na tu drobotinu V
dáli viděl jsem muže jemuž celá
šíře cesty nedostačovala Zdálo
se mi že každou chvíli bude na
hromadě Tu pojednou mladší
z obou dívek se vzpřímila ohlédlaj
se a viděla vrávorajícíbo Chvilku
se naS dívala potom zatáhla svou
družku za sukničku a řekla:
"Koukej Kačko takovei vel
kej a eště neumí chodit "
"Co se mně kdys nepřihodilo '
rozhovořil se náš pan íarář "led
nou vypravoval jsem dětemkterak
Pánbůh učinil tělo Adamovo z
hlíny Chlapec poslouchá: ústa
má otevřená oíi vyvalené tu na
jednou z něho vyhrkne:]
"A von se nerozsypal?!"
Epidemické řádřní modrého
kašle
"Minolé tlcDT káil modr kiUl tu
tak n# kailivě lidi' byly I dítky mé
oíe tacbvicenr Z oroiilá
dHvěJéí v době ziikrta velkébo ds-jě
cha dodělal lnem m nnrtFhnfn
Chstnbtrlin's Cougb Bemedy FH
roceni I v nynějším DfÍMdt nodrtfha
kalle vtal ms atočiiU k léta torna
ta a nejen ie éftkám slevil aleUi I
v krátce Aploě kaiel vybojiL — Joba
K Clifford saalitel Monrood Boom
Honrood Jí T" Ha podej ve t Iseh
KUraása
BOSTONSTORE
Nabízí tento týden dvě spojené
zásoby zboží Vykoupili jsme zá
sobu dvou velkých a pozoruhod
ných obchodů a nabízíme tento
týden zboží za báječně nízké ceny
kteréž každého překvapiti musí
Zásoby tohoto zboží pocházejí od
firmy JENKINS & JENKINS '
velkoobchodníků v střižním zboží
z Chicaga a ERNEST KROPPA
obchodníka v střižním zboží a šat
stvu v Detroit Michigan
V následujícím uvádíme pouze
jen některé druhy zboží a báječně
nízké ceny za jaké se prodává
50c hedbáví Druhované a kvítivaní
yard za 15c
75c Černé a květované hedvábí po 25c
yard
$2 00 hedvábí po 49 a 59c
85c celovlnřnď kašmíry 9c
50c celovluěné challies 12c
$1 00 vlněné látky na Saty po 25c
Pásky a mašle až do ceny $150 po 25c
Žengké dívM A HřtabíS mlrnirilro h
pwtft po 5c '
Ženské hedvábné rukaviíky po 15c
Šátky bflé s barevným okolkem po
2 centech
Bátky z indického lawnu po 5c
Hedvábné závoje Černé a jiných bwev
10c yard
Dívčí a dětské černé punčochy 2c '
Ženaké dívčí a dětské punčochv 6c
Dívčí černé hnědé k modré ni nJWhir
Si centu
Vyšívané kraječky a vložky ljc yard
Nejlepšl vyšívání na naingoocks jack
onets a cambricu 6Jc yard
Torcbonské kraječky a vložhy8i yard
OrientálSké a Siná fmnnrtnvanii krallrtr
7e yard
Dětské krajkové bonýtky 15c
Ženské dívčí a dětské spodní prádlo 5c
Pěkné ženské hedvábím vroubené
spodní prádlo 8}c
Dokonale přiléhalící letní iněrovačky
19 centů
Nejpiknější šněrovačky z írancouzké-
saunu aj Wc
po
ho
12 00 hlazené rnknvtf bv A)
Pomačkané aneb uh n
mazané ruKavicKy sv
jnuzsKe letni spodol prádlo 15c
Mužské prané bílé košile 59c
Bavlněné challies ceny 5c yard po lc
Bflé látky kostkované neb pruhové
ceny 10c po 8Jc
Všechna kalika reny až do 7Jc po 2Jc
36 palcové nerkálv avětlé nh tmavá
p°t
Nové jarní uwny po 8J
Zbytky silkolinů z továrny po 2$c
Nsjlepší museliny ceny až 121c po 41c
Nebílené museliny všech druhů po 21c
Těžké křížové látky na košile 5c
Olejová plátna na stul 81
Zbytky Organllnů lawnft adlmitftSic
Er&lkové záclon v obvfelué unr ti 00
za pár po 15c kus
Záclony prodávané po 200 nyní 39c
bkvostné záclonv kralknvé mat An
1500 69c
Záclonv do dveří cenv ai tl2 50 no
3 98
Těžké lněné nebílené ubrusy yard 15c
OZbývající červené ubrusy yard 9c
Bufikovité a křížové látkv na ručníkv
lc yard
Turecké látkv na ručníkv rnv HnWv
do7éc '
V šech n v 25 a 85c červené uhnuv nn
15 centech
roh 16 a Donglas ul
J L Brandejs a synové maj
Drala i pMrfoii vozy
00 TEXAS
'aíiercTTEQffetoTÉjpacíTOZTToli
fiiuTi!c riu u tuch Tiaiacn
Nejle pií dráha do všech míst
Kaaaa ladláankéai áztaL Tui
lk# a aa ťaclflckéai brwtí
Jde přímo do
PYrricvttV3t Tssf!a
