Pokrok ZAfadu
Zrození naší země
Dle Camilla Flammariona
Zaailá VltaTan Slbley O T
Každého přemýšlejícího obvva
tele této naší zeměkoule zajímá
její osud a rád slyší rozumné vy
pravováoí o ieií vzniku zrození
životu a budoucí smrti neb pře
měně Každé náboženství po
dává o věcech těch nějaké staro
dávné báchorky neb každý tak
zvaný prorok u všech národa o
těch věcech pronášel své náhledy
které se pak během doby u přívr
ženců víry jeho ustálily a zůstaly
platnými pro dlouhé doby aspoň
u těch kdož slepě věříce nebádá
jí a po vědě nepátrají by zvěděli
co tato učí Věda arci neměla
zpravodaje své při povstání země
aby jí podali spolehlivé udání
avšak pátrá po pravdě neustále a
sbírajíc všechny důvody jevící se
▼ životě země soudí rozumem ne
předpojatým o minulosti i budou
cnosti zeměkoule Neříká že její
dnešní náhledy jsou dokonalé a
neomylné íe hotova phimouti kaž
dý nově nalezený důkaz a změniti
dle nebo i opravili náhledy své
Vědy ien může se rozumní člověk
držeti při uvažování o otázkách
těchto a co nás tato naučila
chceme tuto stručně sebrati v jed
notlivý celek Sestrojení země
koule její splošení na točnách se-
faděni ieií útvarů a vrstev v kůře
zemské povaha nižších původních
vrstev její sopek chrlících dým a
hořící lávu její zemětřesení pravi
delné stoupání její teploty přiblí
„ žení se k její středu to vše soubr
ně dokazuje Že země bvla neoby
dlená a neobydlitelná v prvotních
dobách a vybíráme si z toho do
učení že z prvopočátku byla to
koule hořící svítící a neshořavá
jako slunce Na druhé straně za
se když zkoumáme roční její otá
čení se kolem slunce jakož i drá-
hy ostatních oběžnic kolem slunce
našeho seznáme že všechny obí
hají v stejné ploše rovníku sluneč
ního což je zároveS směr v němž
slunce se oiáčí Některé malé o
běžnice uchylují se poněkud od to
hoto všeobecného pravidla avšak
tu počet jejich v jediném pásmu
a jejich maličkost dovolují nám
vyložili si úchylky tyto vlivem je
muž podléhají Nemůžeme iinak
nežli domýšleti se že vznik světů
je ve spojení nějakém se sluncem
V minulém století Buffan Kant
a La pláce byli o tom přesvědčeni
a dnes nám totéž myšlení tane v
duchu stejnou mocí ač nejsou
ještě některé drobnější obtíže toho
vysvětleny NejmožnějŠÍ doměn
ka nejvědečtější zásada iest ta
která představuje nám slunce co
stlačenou mlhovinu která tyla a
hýbala se už v neznámých těch
dobách kdy vypisovala větší ještě
prostor než nynější naše slune
čenstvo Byla to obrovská zdlou
havě se otáčející mlhová čočka
jejíž konec sáhal až do pásma kte
rým obíhá Neptun ba suíše ještě
na konci hranic slunečenstva
Snad ale vzdálenost oběžnic po
stupně se zvýšila Představme si
nezměrnou spoustu plynovodu
prostoru umístěnou Každá či
ateČka látky má v sobě přítaŽli
vost Nejhustší část spoustv té
ponenáhlu přitahuje na sebe ostat
ní částečky z okolí a tímto zdlou
havým padáním neivzdáleněiších
částeček ku středu nejsilněji při
tahujícím vznikne všeobecné hnu
tí směřující nedocela do středu a
to přivede celou spoustu tuto do
kolujícího pohybu Nt jjednoduS
íí tvar v následek přitažlivosti
zmíněné jest koule Jestito tvar
který přijímá krůpěj vody neb krů
pěj rtutě když jest volná v oohv
bu svém je to útvar který neipr-
vé vzala na sebe plynová spousta
zmíněná jakmile počala se otá
četl
Mechanické zákony učí že ko-
lotáni plynové spousty mlhoviny
každé roste dle toho jak plynová
spousta se rozhušťuje a v objemy
svém umenšuje V následek toho
to rychlejšího pohybu sploští se
točny a ponenáhlu celé to těleso
dostává podobu obrovské čočky
Jest také možno ie pohyb stane
se dosti prudkým aby na svém
nejkrajníjíím a od středu nejvzdá
leoějŠím povrchu vyvinula se síla
odstředivá která převáží konečně
sílu přitažlivostí Nevyhnutelný
tobo následek jest rozrušení rov
nováhy která způsobí odtržení se
zevnějšího krabu Plynový tento
krab otáčí se dále stejnou rychlo
stí a v stejné doby aviak jeho
mlhavý rodič nikdy vtec se t ním
?o')U nýbrl stále více se zbu
fcNtj a stíl rychleji m otáčí Po
ČZtzi Ot±j sectjeví ldy kdy i
odstředivá síla povrchu překoná
přitažlivost I to je možné že se
utvoří v mlhovině ohromné ještě
jedno druhé i třetí střediskokolem
něhož páry houstnou a které na
sebe od všech stran přitahuje
Dalekohled ukazuje nám na o
bloze vzdálené mlhoviny v nichž
se právě toto všechno opakuje a
jeví Jednu známe v souhvězdí
honících psů a tu ukazuje zhoust
nutí ústřední kde sluneční středi
sko počíná se tvořiti uprostřed
čočkovité veliké mlhoviny Jiná
mlhovina nalézá se v Aquariu a
ukazuje nám okruh obklíčený pr
stenem podobající se kruhu světa
Jupitera Jiná opět mlhovina ná
leží souhvězdí Pegasa která vyni
ká tím že pásma jsou již odlou
čená od střední zhuštěniny a jest
skutečným sluncem obklíčeným
plynovými kruhy neb prsteny
Spektická analyse dokazuje že
kruhy tyto jsou skutečně plyny v
nichž dusík a vodík převládají
že to nejsou shluklé hvězdy
které by útvar podobný do dálky
na se braly Ba v naší vlastní
soustavě sluneční má Saturn ještě
své kruhy kolem sebe
Postupně utváření se oběžnic
jejich postavení proti slunečnímu
rovníku a jejich otáčení se kolem
středu vysvětlují se zásadou kte
rou tuto vykládáme Neptun neí-
vzdálecější oběžnice kterou zná
me byl nejspíše odtržen od mlho
viny v době kdy se tato rozšiřo
vala od středu svého na bilion líe
a pohyboval se tak zdlouhavě že
105 roků bylo zapotřebí k jeho ie
dinému oběhnutí kol středu Pú
vodní prstenec nemohl podrželi
na vždy tvar svůj leda bv bvl na
všech stranách stejně silný a pev
ný Něco podobného ale není
možno a proto nemohlo nic jiné
ho následovali nežli že prstenec
ten svinul se sám zase do koule
Potom utrhovali se Uranus Sa
turn Jupiter a celá nesčetná řada
malých hvězd a konečně Mars od
dělil se od mlhoviny původní a po
něm následovalo utvoření se ze
měkoule kteréž událo se v oné
době kdy slunce přišlo do nynější
prostory v niž se pohvbuie - Po
zději ještě vytvořily se z mlhoviny
siunecni Venuše a Mercur Ne
víme zda-li slunce ještě nějakou
oběžnici ze sebe vydá a kdv Abv
se tak stalo musilo by se kolotání
unce státi mnohem rvchleiším
než jest tak že by bylo wgkráte
rychlejší nynějšího
oiejnym zpasooem utvořil se
měsíc ze zeměkoule odtrhnuv se
od rovníku zemského dokud ze
mě byla ještě mlhovinou a zauií-
mala prostor který sáhal tak da
leko jest nynější měsíc Možno
že byl někdy měsíc zemi bližší
nežli teď Poměrná houžtka ohf
nic posiluje tento náhled v jeho
pravosti Měsíc jenž byl utvořen
takřka z látek které vznášely se
na povrchu pozemské mlhoviny
jest mnonem lehčí než země
Nižší a slunci bližší oběžnice jako
jsou Mercur Venuše země a
Mars jsou mnohem hustší a těžší
nežh vzdálenější od slunce Jupi
ter baturn Uranus a Nenmn
DáJe pak tytéž hmoty které nalé
zají se na zemi a kteréž nalézáme
také na slunci nalézají se též v
učebním sloučení u ostatních svě
tfl vlasatic padacích hvězd a me
teorů Tak utvořila se země
zdlouhavým houstnutím plynové
ho kruhu odtrženého od slunce
který se stále stahoval a houstl
aby učinil místo a možnost nro
venusi a Mercura Od té doby
měla mlhovice pozemská samo
statný Život pro sebe až z ní se
odtrhl a utvořil zase měsíc co sa
mostatná koule točící se na své
vlastní ose Tato otáčeiící se
koule stále boústla a stávala se
teplejší a vřelejší až se vzejmula
a svítila Naše země v původním
stavu svém probíhala prostor svě
tový svítíc v noci právě tak iako
'
jma slunce Z tohoto stavu piv
nového nastal později stav tekuti
Později ještě z tekutého stavu vv-
vinul se stav tuhý který zůstává
podnes a stahuje a zmenšuje se
zeme houstnouc Ieií velikost
však roste rok po roce padající
čími na ni povětroni neb meteory
jicnz na ni do roka spadne více
K I -i
ocíii bio Diuono Ani rokv ani
věky nelze spočítati kterých spo
třebovala příroda k utvoření a vy
pracování soustavy světové Mi
liony roků sloučeny jinými mili
ony nejsou nic než vteřioy věčno
sti Lidský pomyti vzdělaní kn
é t t
coapaoi aooy 1 prostoru je u-
sebopněn aby viděl světy poviti
vati tvořiti se roditi se i umírali
Vidíme je napřed ziřiti mdlou zá
ří pak se t nich stanou oslňující
slunce později chladnou pokrý
vajl se temnými skvrnami sak
dostanou pevnou kůru sa povrch a
svém jsou podrobeny hrozným
převratům výbuchům a roztrhá
ním kúry své která propadá se
do ohenné peci pod sebou zane
chávajíc nesčetné obrovské jizvy
na povrchu ponenáhlu pak po
vrch tvrdne a stydne a konečně
dostává světlo a teplo od svého
slunce Vidíme je pak obydlené
živoucími bytostmi od nejniŽších
bylin a živočichů k nejvyšŠím na
čež počnou na nich pracovali lid
ské bytosti které přeměňují po
vrch dle své potřeby a pohodlno
sti Rozumné tyto bytosti vyvíjí
se k vyššímu Životu duchovnímu
a myšlénkovému načež světy ztrá
cí svou úrodnost vysílí a vypra
cují se valí se němými a chladný
mi prostory světovými co mrtvé
hroby dokud se nerozbijí srážkou
jiným podobným světem neb
nejsou přitaženy a sloučeny s ně
kterou jinou koulí aby na ní po
máhaly tvořiti život nový Ta
kový je neustálý vývoj nekonečná
přeměna jimž podléhají všechny
věci ať jsou to veliké světové
koule neb živoucí nepatrné by
tosti
Kolikráte byla tvářnost země
naší obnovená od dávné doby kdy
rodila se v ohni a žáru ph hráni
cích rovníkového obzoru sluneční
mlhoviny? Po kolik věků obíhá
la a kutálela se kol slunce? Kolik
věků svítí už slunce? Jelikož nen
pochybnosti že na počátku mlho
vitá látka byla velmi řídká možno
vypočísti mnohost teploty která
se musila vyvinouti padáním všech
těch prvků hmotných do středu
při zhušťování se tělesa sluneční
ho Kdyby teplota zhušťující se
látky byla taková iako u vody
stačila by teplota zhuštění ku po
zvednutí teploty na 28000000
stupňů jak Helmholz a Tyndall
udávají Jesti dávno známo Že
teplota jest pouze vlastnost hnutí
jesti to nekonečné chvějící hýbání
se prvků Dnes veškeré hnutí lze
přeměnit v teplotu a teplotu lze
zmčniti ve hnutí Hnutí zdůso
bené zhuštěním slunce postačilo
aby způsobilo ve slunci ten žár
který se v něm nalézá a původní
teplotu všech oběžnic Když ten
to skvoucí se střed naší soustavy
pokračuje ve svém zhušťování se
ještě dosud a na dále jako že nej
spíše ano bude stále menším až
jeho průměr se zkrátí o dvoutisící
díl nynější jeho délky a následek
toho bude že přibude mu na te
plotě jeho tolik co ze sebe vyzáří
za dva tisíce let Dle nynějších
rozměrů houstnutí a vydávání ze
sebe teploty vyzařováním potrvá-
la by teplota v něm se nalézající
při nej menším ještě asi 20 milionů
let Jak dlouho to trvalo nsžli
někdejší mlhovina sluneční zboust
la v těleso aby z něho mohly se
odtrhnouti a osamotniti oběžnice
nemůžeme ani přibližně vypoČíta-
ti leda tolik můžeme odhadovati
že to trvalo mnoho bilionů věků
Zkoušky Bischaíovy s čedičem
(bastaltem) dokazují Že naše ze
měkoule potřebovala k tomu x
500000000 roků nežli z tekuté
ho stavu proměnila se v pevný a
tuhý a ku vychladnutí ze 2000 na
200 stupňů Slunce arci muselo
stávati mnoho milionů věků před
tím Co jest všechen dějepis člo
věčenstva u porovnání s těmito
nedohlednými věky? Jesti to pou
hé pohnuti krůpěje vody v oce
ánu Zeměkoule naše kolovala
prostorem po mnoho tisíc století
jsouc ve stavu veliké lučební díl
ny Neustálá záplava vařících vod
spadala na zeměkouli která byla
žhavá a proměnivši vody ty v pá
ru odpudila je od sebedo oblaků
odkud znovu a znovu spadaly ve
způsobu deště když teplota po
vrchu zemského stala se menší
nežli ona vařící vody Uprostřed
těch přehrozných bouří neustále
se opakujících byla kůra zemská
tisíckráte po sobě prolomena o-
1 ~
oennymi převraty v ieií středu a
chrlila plameny ze sebe které ulo
meoé Části zase k ní připojily
roztopivše je Později na Hadrech
původní polotekuté sloučeniny u
hlíku vytvořily se prvoživoty neb
vlastně nejoižšf zárodky všeho ž
vota
Jesti to hmota která vlastně
sotva zasluhuje aby se zval 6
strojnou a není ani pouhým ne
rostem ale také ne bylinou neb
živočichem Algy neb řasy jež
nalézáme často plující na mořích
a prvotní živočichové zoophyto
vé původní molusky korále a me
dusy jevily na vývoji svém pokrok
uenstálý ač zdlouhavý Od sto
letí kn století ztrácela koule zem
ski svou hrubost a drsnost pod
mínky života se množily na ní
Živočich A přibývalo a ziroveS se
už počaly Uliti od původních
vzorů výcb z nicbl povstal v
Dostávaly ponenáhlu ostrojí kte
ráž byla na počátku ien nedoko
nalá jednoduchá ale zdokonalo
vala se neustále
Doba primordialní v níž nalé
zaly se rozmanité mechy řasy
korýšové a páteřníci bez hlavy
zdá se že trvala samotná 58 setin
dlouhé doby oné která minula
od způsobilosti země k bydlení
Po ní následovala doba primární
v níž povstaly základy bylinstva
uhlodárného a říše ryb Doba ta
to vyplnila dalších 31 setin doby
zmíněné Sekundární doba v níž
skvostné jehličnaté stromy po
vstaly mezi nimiž se rodila o-
brovská zvířata saunekveh plazů
zaujímala dalších 12 ze sta doby
té Země v oné době byla osí
dlena obrovskými tvory kteříž ne
ustále mezi sebou vedli války na
život a na smrt při čemž hrozně
a nám nepochopitelné bouře živel
ní stale se opakovaly Tak dle
poměrné tlouštky skal utvořených
v rozličných těchto obdobích po
znáváme že během 96 setin doby
stalo se že byl povrch země 00
kryt Živou přírodou to hroznou a
strašnou která se od známé nám
nynější tak lišila jako by byla
zcela jiným světem Kdo by byl
mohl v dobách oněch odvážiti se
sejmouti závoj z tajemství přírod
mho a prorokovati o budoucnosti
kdy na zemi by měl povstali Člo
věk a vlásti přírodě celé? Terci
ární doba přivedla na zemi živo
čichy ssavcovité a zvířata poněkud
se už podobající složením svým
člověku která zaujala místo hy
noucích velikánů dřívější dobv
Trvání doby této nebylo delší
nezlí tři setiny doby naznačené
Pak přišla doba kvarternární
která přivedla sebou pokolení lid
ské a stromy ku pěstování Doba
tato nezabírá více nežli asi ieden
stý díl veliké doby světového vý
voje
KdyŽ o těchto věcech přemýšlí
me jak velice rozšíří se naše oby
čejné pojmy o přírodě Nám se
zdá že zacházíme velmi hluboko
v minulost když postavíme se
před staré pyramidy egyptské
před lehlance pokryté starobvlv
mi hieroglyfy před mlčelivé chrá
my assyrské věkovité paeodv in
dické před modly starého Mexika
a Petuánskaaneb kydž poslouchá
me velebné staré pověsti oronáro
dů aryjských předků našich aneb
vidíme před sebou náčiní lidské
umělosti z doby kamenné kteréž
bylo vytesáno vesměs z oblázků
Vidíme v tom prvopočátky lidské
ho života na zemi v leho jednodu
chosti nedokonalosti surovosti a
divokosti Tu se nám zdá že iest
to mnoho když pomyslíme že to
tiylo před 10 neb 20 tisíci rokv
Však když i připustíme že lidské
plémě které pokračuie velmi
zdlouhavě ku předu žilo statisíce
let což jest to všechno proti bá
ječným milionům věků které
předcházely život lidský na této
zeměkouli nežli se tato utvořila
tak že mohlo lidstvo bvdleti
benediktinští kramáři šachrovati
NÉKTERft zncjhoriíťh nemocí sotva jeví nějaký fiknu ol svou
oběť sklátí Hrozná nemoc Brightovn mťtfe se vyvinovat! po
kta a ukazuje se jen někdy v bolesti v kříži neb změně moče za
iloutlcm obličeji a nedostatečně chuti k jídlu a r
Br J H řícLccno
Livor end Kidrtóy Bolm
jest vyzkoušený lék který zachytí tuto nemoc v každém úkazu
VniAZt H z„i_ i:_í i 1 - i ilil X'
iinujijuu naivnv jme iicuufir icuvin jater a mcinyrc ui uuii
w HMlliaill fAiUV 1UI1CV
THE DR J H McLEAN MEDICÍNĚ CO St Louis Mo
The Chicago Lumber Co of Omaha
kde lze výhodná nakoupit) stavební dřlií
Jctt Jedinou wltíawtí
Pranic FříToorslc
prouavac
14 ti a Marev ulice
OMAHA NEBRASKA
H F ČADY LUMBER COMPANY
roli e a 3Do-agrlas vil
Upozorňují české obecenstvo že lze ti nich dostatí' lenSf dříví
stavební za menší obno3 peněz nežli kdekoliv v městě dt55x8
JOHN BOEKHOFF
VELKOOBCHODNÍK-
dtótf
všeho druhu vínem lihovinami a likéry
413-415 jižní 15 ni Omaha Neb Telefon 805
Nejlepii druhy Jaké t trhu k dostáni Jsoo mim na ildadě Prodávám ja na quarty i gallony
Lee-Glass-Andreesen Hardware Co
prodávají ve velkém
TlaSené vyrážené a lakované plechové náčiní— Cínovaný plech
železný plech a kovové tboiU— Ostnatý drát hřebíky nožířské
zboží bicykly střelné zbraní náboje a aportovské zboží
129-'223 Harney ulice - - OMAHA NEBRASKA
South Omaha Brewing Co
±j wrsTTSie majitel
ví
výtečné pivo obyčejné jakož I zvláštní druh "Pale Export"
Telefon v South Umaže 8
METZŮV ® PIVOVAR
Vyrábí vyhlášený a po celém Elfl+Tiiir 1aÍ1 Objednávkám vSnnje ae
tápadS za nejlepii urnanj
zvláštní pozornost
Omaha Brewing Ass'n Pivovar
vyrábí výtečný ležák '
Ceny naše
Ivždy nejnižší
lOObušlů ovsa po astru
jest zajisté velkou sklizní
míSSrérM'10"! PROBSTIER OVES"!
NA MNORA ViUMlnt-VIHIll lii 11 i-
h"1„J oMIvovl MJatáf To tpo ivá v fotrotě emen a Jedině takoví dbrty dwti-
CZri ' 7"-'"""V1'J'"!"w™niiMiBnycn semenu n jtou dohře vyzknotena
íkfíh I L'in°iíLw"U '±nTMtiK t einch drHhft uemr0 P"lnt-
SEED CO
II91AIIA rv KIIKAHKA
Po dobu minulé zimy panovalo
mnoho nemocí a nyní na základě
vysílení výkon žaludeční tím trpí
V postavení takém není lepSího
léku nad Dra Atic Knnír'a T-Tm
— o o - - - -
burger Tropíen Účinkují na játra
1 žaludek a rychle napomáhali po
zdravení
Jediná dráha do Chicaga
kteri cestujícím poskytuje každo
denní vlaky a jízdu do Chicaga za
světla denního je North Western
dráha Vlak vyjíždí z Oraahv v
6:40 ráno a přijíždí v 8:15 večer
téhož dne do Chicaga Vlak tento
jest v popředí doby nynžjší a jest
u cestujícího obecenstva omažské-
bo nejoblíbenějsím Jiné rychlo
vlaky vyjíždí každodenně do Chi
cago v 4:55 a v 6:55 večer Ce
stovní lístky můžete obdržeti na
Farnara ulici v Čísle 1401 v měst
ské písárně dráhy "THE NORTH
WESTERN LINE
ETTento rok naskytl se pík
ni příležitost podívati se do staré
vlasti poněvadž přeplavní společ
nosti snížily ceny přeplavní ob
zvliStě ceny v první a v druhé
třídě rovněž mezipalubní ceny
jsou mžSL Příští rok za příčinou
pařížské výstavy bude veliký ná
val a tudíž i ceny vylií 1 z Evro
py sem je doprava mnohem lev-
oějšL ťostovnl lístek stačí dozvě
dět! se veíkeré podrobnosti PiSte
na F Brodský & Co Second Ave
cor 7nd St New York N Y
ttici li setí
ktrrt wMrteta nbro mcdaltl na tamlMt
- - u aÁfík I lil ! f i — IkÁ-
M píyl'-a M leC Hl a vaortr kíIh
O D S=Si A £ra U Seta KcS
New Champion
samovazač
1
rt u 1 nur —
Strni fpntn 1it velmi riAmvalnX tnLAMaU -iv j i
druhy obili i trávu tak eiaté Jakožádny inj strot toho dmbu v trhu se altajtoř
L 1 DETI5E
a li Jednatel
CmdcíI Blafh U
The Warder Bostone!! & Clessner Co
CHICAGO ILIi
atmt Táraa SprlncDeld Ohio
BRTOVY LEKY
nnléasají wtYilo včtňí oblibu ponó
vadž jwou Hpólellivé tx léčivé
Brtori araiková a aoatthU aait hoj! ránrfor-
" uiarmn tyrukjr na Ulti I oblib))
TMeaílMeJeoparyapáleniBJ' OaaXic
Brttv Hlcaf eaMa proti kaill picháol na
Srauu wuk luirnorui a pna a ara
a Oaua J a toa
Kmiitthtt Jen potrehnf kaldétaa nbtriUr
jvmaunun nnn rrecanitri lam barvo
trara ountii iriaalla siTttmtl lěf-i rr
ralky aa Ule Urrař a rUL Vaaa (1 láhev
rttT kaháa pro Játra a Wrlny rUi nmiil-
M IxrfrHUma táderh a w ařift 'lokoJlo
M leariny nouta axietml řeaarkal
amfraf krv ptáka a aaraieai aauía Uaaa
Irtww Caacarla plWkv (řrrren jaoa aeiaptv
leblIvtMé rfcrcá pMpadflca aárprV iá
vratt jatmla (rhoroháa aecaati k Jid-
i wvm ujtiMiNU vev na
utiauln Urtuva IKo kfrf ( připrav?
án lákar predpl taa tím Yáhl
Srtav Mf Halaeat i-t od dávna ohllhea
oliváo prnl ucbáisa Umáoi oUkiloánt
p V5ř'í! prnm kH"- HPf pro
5ťicí!i?"""'ckc'' pcí™
liinno plti korkoul neb aervo-nmů v-
aapalalT um-teíaini kr kmlvi
eeatt láóCT
:17"""'?:"' pfijemnf kali
li tádná —náMm
váni tak la Mit 1
dik mIL l — " "n Beán
itky pN-aétlaaaáivai Osa S) rva ta
Krajané pfrjíd si Wh v aaa kde aejtov: k doatánl lékint „_
a pola-lánl řdTI k jeat pHIoUiT AdWjte ™
ORT ů ElALOUPíUl 17ILCER CEDIÍ