Fokrok Západu
Tesily po lese různycb lAhad
Argus
Chicago 12 března 1899
Manilskv ieden úředník Spoj
Států oznamuje že nejjoénž deset
procent dobrovolníka našeho voj
ska tam dlícího má rozhodnou vů
li zůstali tam po svém propuštění
na dobro K tomu pak podotýká
dále že bv bvlo nejvýše záhodno
aby to bylo se strany vlády naší
všemožně podporováno pakli ž
si neDřeieme aby tam byla vlajk
Spojených Států svinuta a poslána
domů Přijde prý čas Že Ame-
rikáné ocení jak velkou hodnotu
mají ty ostrovy v ohledu rolni
ckém hornickém a lesnickém a
když by prý dobrovolníkům těm
po jich propuštění byla dána jaká
si náhrada za uzbytečněnou zpá
teční cestu nabyli by tím možnost
se tam zakoupitt a trvale usaditi
Zároveň by prý se také nechali
pohnout aby za jisté odměny v
čas potřeby na novo co dobrovol
níci tam konali služby vojenské
Není prý správným to mínění že
člověk z chladnějšího pásma tam
nemůže pracovati a takž by prý
bylo nejlépe prováděli zamerika
nisování Co se mne týče nepo
chvbuii ani v neimenším že to
jest vše zcela pravdivým ale za to
pozastavuji se nad tou zvláštností
že i naší vlastní lidé již tak roz
sáhle přestávají považoyati své
Spojené Státy za svůj ráj a že si
tak záhy slibuji někde jinde roz
bíjeti své stánky Vždyť jsme
dosud slýchali zevšud celými sbo
ry jak nevyrovnatelným Eldora
dem iest tato naše nová vlast' a
jak nevyčerpatelnými jsou její
zdroje — a hle tu nám to chce
pojednou" utíkati houfně v daleké
světadíly přímo z kruhů nej vla
stenečtějších Což ty již naše
"nevyčerpatelné'' zdroje jsou pou
hým paběrkem že se ihned vše
chystá k odletu jako motýlové
když někde jinde se objevil nový
kvítek? Dle toho bychom již tedy
ubohou Ameriku byli hezky vy
čerpali? Za volunteery se bude
valiti odtud amerikánský kapitál
— a až se tak vyčerpají dosud
pannenské Filipíny potáhne se
znovu o dům dále" Skoda tedy
že je měsíc tak daleko a tak ne
přístupným jakou by nám pro ta
kové účele mohl býti "zálohou"!
Ohledně Kuby se nám naproti
tomu zase oznamuje že proslulý
senátor Hanna pořádá v Novém
Yorku syndikát který půjčí kub
ské vládě 20 milionů dolarů a
Spojené Státy že za tu půjčku bu
dou "ručitl'' Za "vládu" kub
skou kteréž se obnos půjčky té
svěří nebude prý však považová
na ta nyní existující jejíž zákla
dem jest nynější kubský sněm
nýbrž provede se tam prý ještě
před ukončením tohoto roku cen
sus a pak se prý obyvatelstvo ne
chá projeviti komu dá přednost
býti presidentem a vice-presiden-tem
Teprvé tím prý se utvoří
"vláda" již dají Spojené Státy
uznání — a teprvé té se přiřkne
právo aby mohla vystaviti syndi
kátu Hannovu mortgage na Kubu
Nu — šťastní Kubánci: po dlou
holeté revoluci se tedy konečně
přece dočkali tono blaha moci dě
lati "národní" dluhy a Strýček
Sam co bohatý soused jim bude
při tom směnky blahovolně ga
rantovat! Mám však za to že ta
vláda kubská která tím způso
bem začne bude sotva kdy schop
na vyklouznout! tomu našemu
Rothschildovi ze spárů Strýc
Sam bude muset dluh ten zaplatit
který poroste jako lavina a — ko
nečně si musí vzíti celý ten "ma
jetek" VáS dopisovatel pražský — p
— ica dochází v svém posledním
liste k poznání že to as ohledně
zdaru politiky českého národa ne
vyhlíží právě růžově a že snad se
ministr Thun venkoncem- přede
jen přikloní zase k Němcům bez
kterých prý v Rakousku naprosto
vládnouti nelze Před jistou do
bou mne jaksi okřiknul když jsem
dával ▼ tom ohledu "nepovolané
dobré rady" ale musím před jen
zase vše opakovati co jsem tehdy
uváděl a co tam na každý pád mě
lo býti jii dávno uvažaváno Zrov
na tak jako bylo roku 1860 ne
upřímností a zúmyslnou komedií
císařské slovo říjnového diplomu
by se tím zalepil českému národu
zrak před jedovatinou únorových
patentů z roka 1861 byl pověst
mf "zlřiotý reskript" Hohenwar
tiv % roka 1871 novou přetvář
tr ts oblouzení Českého národa
f -y t- "_zxl ledovatou pilulka
frtdacovi čsttvy A
nástrahou aby se přiloudil Český
lid na lep rozdělení Čech známý
mi punktacemi nastražený byl
narafičen Badeni s "jazykovými
výnosy'' aby dal Němcům zámin
ku k prohlášení pro Německo
Cílem bylo při tom vždy jen dora
žení Čecha třeba se to jevilo v
různých formách — a vláda Thu
nova nemá žádného určení jiného
třeba v ní zasedal také český mi
nistr Odhodlávám se takřka s
jistotou předpovídati jako jsem to
činil již dříve že všechny ty nyní
rozpoutané Skandály rakouské ú
stavnosti budou končití obnove
ním vlády Němců a při nejmen
ším aspoň pokusem o administra
vní rozdělení Čech které bude
však valně zostřené při porovnání
s pochovanými "punktacemi" mi
nistra Taaífe Vzepřou li se Če
chové takovému skutku nepřij-mou-li
jej dobrovolně a nebo as
pofi trpně provede se amputace a
země cislajtanské se vrhnou do
spárů v Německa protože Maďarie
nebude více chtíti k takovému Ra
kousku náležeti a ono samo nebu
de moci tam pořádek jiný zavést
Dle mého pozorování — a čtenáři
Pokroku Západu zajistě ví že má
dobrých základů! — nadchází ry
chle doba mnou vždy obávaného
smíru Německa s Francií při němž
bude kladen beránek Český národ
na oltář co oběť Německo vrátí
Francii Elsasy a Lotrinky když
mu bude vydána Cislajtanie ra
kouská v náhradu — a Rusko tím
pozbude veškerou možnost odpo
ru protože se tím celá konstelace
oněch velmocí valně v jeho nepro
spěch změní Dynastie rakouská
k tomu přivolení své vůbec dáti
musí třeba ani nechtěla ač se
zdá že je s tím již dávno srozu
měna a Maďarie se rozpne dále
na východ při vládě Habsburgů a
při "blahovůli" Hobenzollerů
Neobjevují všechny známky že
takové "sblížení" mezi Francií a
Německem jest vysoko na obzoru
— a není současné sbližování me
zi Německem a Aglií toho dokla
dem že se to neděje na škodu této
a že tedy musí vyplývati na ško
du vlivu ruského? Národ český
zkládal svou bezpečnost příliš
dlouho na celistvost Rakouska
aniž by byl konal kde něco pro
ten případ že by se tato stala ne
možnou a tím se dopustil nesmír
né chyby kterouž bude velmi těž
ko napraviti pakli se to vůbec
nestalo již nemožným Kéž bych
se mýlil! Našinci v Rakousku
měli vždy na zřeteli jen vnitřní u
spořádání toho státu a zcela nic si
toho nevšímali že samo soustavně
své vlastní základy podrývá tak
aby jeho půlka západní do Něme
cka padla a český národ tam sse-
bou strhla Dle mého přesvědče
ní — založeného na velmi opatr
ném pozorování nebyla politika
rakouská za posledních padesáti
roků nikdy' hloupou nýbrž na
opak nesmírní bystrozrakou ač se
to státníkům rakouských Slovanů
zdálo "převráceností zdravého
rozumu" a "pravděnepodobností"
Neb ta politika věděla vždy kam
směřuje a co chce však Slované ra
kouští se tou zdánlivou hloupostí
její nechávali trochu příliš dobrá
cky vésti a klamati Jak to skon
čí to ovšem jest otázkou těžkou
ale bojím se že nikoliv dobře pro
náš ubohý národ Býval jsem
jak víte v- tom ohledu "optimi
stou' ale nyní se mne už počíná
skoro cbytati "pessimisra"
Jak mládek Karel napálil
finanční stráž
Pro Pokrok Západu napsal F Franci
Asi dvě hodiny cesty od Čásla
vi leží městečko Jeníkov kde jest
pěkný vrchnostenský pivovar v
němž bylo v létech 1873 — 75
vždy veselo Pivo vařeno bylo
dle starého poctivého způsobu
mezi personálem panovaly pomě
ry nejsrdečnějŠf a o nějakou legra
ci nikdy nebyla nouze Pan starý
Jedlička byl trochu tlustší nežli
nějaká jedlička z mladého lesa
ale hodný člověk který potrpěl
si na černé pivo (ne ale barvené)
a na dobré Kuba za 4 lir — —
Bylo to někdy ▼ měsíci listopa
du — rovna měli jsme várku a
sladovalo se — když pan starý
vyšel si za humna podívat se na
sklep kterýž tam se nalézal Na
právo o maltale byla veliká hro
mada kompostu a na tu pan starý
nějak zasmušile se zadíval
"Pane starý ten kompost už
tady leží dlouho snad pamatuje
ol Žižku také mohli by to už vy
vézti na pole" ozve se tu za ním
mládek Karel jenž s korbelem lei
do sklepa pro pivo
Paa starý se otočí a praví
"To ne Karle ale přehodit by
potřeboval"
"To se také může stát" ua to
mládek "Je to trochu větší hro
mada ale neškodí Co mi dají
když jim to do rána přehodím?''
"Pár facek!" odsekl sládek
Myslil totiž Že si z něho ferina
tropí žert
Karel však vysvětlil že to míní
do opravdy a konec konců pan
starý vsadil se o půl sudu piva 50
viržinek a šunku že mládek do
rána hromadu kompostu nepře-
hází
Karel běžel do sklepa natočil
korbel přihnul si důkladně a so
tva že ocitnul se v šalandě vytáhl
ze zásuvky obálku a papír a začal
psáti
Adresa zněla:
Pan J Pitt
c k komisař finanční stráže
v Čáslavi
Když byl hotov odnesl psaní
asi v jednu hodinu odpoledne na
poštu "To bude švanda" libo
val si když se vracel
Bylo asi 11 hodin v noci když
tu tryskem přihrčel k pivovaru
vůz a sotva že zastavil u sklepa
seskočil s něho c k pan komi
sař respicient tři finanční stráž
níci a vozka Beze slova téměř
chopili se lopat a motyk jež s se
bou přinesli vedle postavili roz
žatou svítilnu a pustili se chutě
do hromady kompostu Karel
pozoroval je ze sušárny a přihý
bal si z korbílku kterýž dal si po
zdě večer naplniti Finančníci
začali kopati uprostřed ale komi
sař nařídil jim aby to vzali z kra
je a nenechali jedinou hroudu ne
přehozenou Než ponocný od
troubil třetí hodinu ranní byl
kompost přeházen a to s důklad
ností jaké se pan starý jistě při
uzavírání sázky nenadál
Karel přemožen dřímotou
usnul tvrdě když tu probudily jej
pádné rány na vrata
"Kdo to?" ptá se nevinně
"My c k finanční stráž" ozve
se podrážděný hlas
Karel otevře a sotva že shlédl
noční návštěvníky vybuchne v
nehorázný smích
} "Prosím vás pánové co jste
dělali vždyť jste celí uříceni a za
bláceni jako byste řepu vybírali
Na tu jest už přec pozdě" che
chtá se Karel ?
"Kde jest sládek?" za
hřměl komisař "Musíme prohle
dat pivovar a sklep"
"Beztoho mají pánové po té
práci žízefi" prohodil Karel když
se chystal jiti pro sládka
"Buďte zticha!" zařval zrovna
respicient "sice vás zatknu pro
urážku o k finanční stráže"
"A to by byla legrace" na to
Karel a už běžel panu starému
oznámit návštěvu
Pan starý přehodil přes sebe
župan a vyjde ven
"Co vás sem vede tak časně
ráno pánové?" táže se komisaře
"Neptejte se" odsekl suše ko
misař a ukažte nám celý závod
musíme všecko prohlédnoutL" #
Prohlídka trvala opět dvě hodi
ny a když c k finančnici ničeho
nenašli odebrali se do kanceláře
podepsat knihu Při odchodu
hodil komisař sládkovi nějaké psa
ní se slovy:
"Buď jste byli hodně chytří
anebo ten holomek si ze mne
ztropil žert" A c k finanční
stráž odešla dopálena na cejvyšší
míru
Sládek rozevře psaní a čte:
Slav c k finanční stráži
▼ Čáslavi
Věděti Vám dávám že v pi
vovaře v Jeníkově se vařily dvě
várky za sebou a při druhé jsem
žádného finančníka neviděl
Myslím že to byla várka černá
bez palety a jak sám vím Šest
sudů ukryli ▼ kompostu za pi
vovarem kde je najdete
S úctou Franc Protiva
Tu teprvé se sládkovi rozbře
sklo v hlavě Běží hned do ša
landy na Karla ale sotva Že feri
na ten ho shlédl volal: "Dobré
jitro pane starý už nesou tu šun
ku a ta virŽínka?"
A tak příští neděli měli jsme
pitku a znamenitou zábavu při
níž jsem byl též přítomen
Jak obmezitf últj od lékaře
"My uspořili jsme tak mnohých 16
kafských účtC upotřebením v domác
nosti natí Cbambt-rlaitťs Cougb Bne
ůj Máme labev léku tohoto vidy po
roce a kdykoliv of který člen rodiny
mé jeví příznaky nachlazení ihned
opotřebím Chambftrlaio' (Joagb Ba
ledy Následkem toho nikdy nemá
ním podat pro lékaře a tak vyhoa m
velkým Jeho litům Lék ten ví ly po
mohl a má v každé domácnosti ti
měno hojivou mne D & Ifartfe
Gco Esrenant Farsscr Nattie
Clxi Oo Fa" — Ka fotei Je
Pozemky v KanaděY
Rev j Jelínek z Braddock Pa
navštívil loni Manitobu a západní
territorii a píše o tom co tam viděl
a shledal jak následuje:
M V Mclnnes R 1 Merril Blk
Detroit Mich Ctěný pane Mi
nulého jara obdržel jsem od Vás
český oběžník popisující západní
Kanadu a za nedlouho na to vyda
li jsme se s přítelem Andrew Ta-
kobern na cestu abychom ptohlé
dli si toto území 6 července vy
jeli jsme z Detroit C P R dráhou
ubírali jsme se k Winnipeg skrze
Ontario do Manitoby Byli jsme
vskutku až mile překvapeni ma
lebnými pohledy a bohatou úrodou
polních plodin právě dozrávají
cích jež před našimi zraky daleko
široko se rozkládaly Půda jest
tu vskutku bohatá dobrá a plod
ná '
Město Winnipeg je v zdravé po
loze a honosí se krásnými stavba
mi Dobytek a kofistvo kanadské
jest silné a velké nejlepší jaké
jsme kde viděli Žije tu asi 10
českých rodin nejvíce při dráze
zaměstnaných Z Winnipeg vy
dali jsme se 10 července po drá
ze Manitoba & North Western io
Yorkton v Assiniboia Vzrůstají
cí městečko toto obydleno již po
pět uplynulých let a jelikož kol
kolem obklíčeno bohatými farma
mi stává se stále důležitějším
střediskem obchodním Farmáři
přijíždí do městečka tohoto každé
ho dne však v den tržní v sobotu
jest městečko farmery a prodavači
přímo přeplněno KoHstva do
bytka ovcí zahradních a polních
farmářských plodin lze tu koupiti
v hojnosti a za ceny obstojné
Myslím že tu jest nejlepší krajina
pro české osadníky a obchodníci
poohlížející se po úspěšném askvé
tajícím městečku učiní dobře když
usadí se v Yorkton Pak-li by si
někdo přál dalších yvsvětlení o
krajinách neb místech ' jež jsme
procestovali s ochotou mu vše
zodpovídám
Pozemky západní Kanady tak
dalece jak jsem prohlédnul jsou
úrodné a třídy první Viděl jsem
rozlohu 1000 akrů vlnící se boha
tou úrodou pšenice první třídy
Krávy vepřový dobytek a ovce
jsou tu tučné a zrostlé a pro české
osadníky není snad kýženější kra
jiny nad severovýchodní Assini-
boiu
Navštívili jsme též město Ebe-
nezer ' nazvíce obydlené Němci
Město to jest asi 10 roků staré
jest několik mil sever od Yorkton
a kolkolem obydleno dobrými a
zámožnými farmery Dobrých
polních strojů tu prodáno do roka
značný počet V jedno-n hospo
dářském obchodě tu letošního roku
prodáno 40 žácích strojů V
okrsku tomto usazen jesj značný
počet Rusů a Poláků a některý by
učinil velmi dobře kdyby se v
okrsku tomto usadil V Yorkton
jsou tři velké hotely a daří se jim
znamenitě Mimo to bude tu sta
věna nová dráha která zasáhati
bude do vůkolního tu pozemkové
ho území a lze tedy nadíti se tu
zdaru a zkvétajícího pokroku Váš
v úctě oddaný
Rev J Jelínek
11 16 Halket Ave Braddock Pa
Osadat chyby Jest moabo těch
kteří provazují lékařství že akoro při
každé příležitosti nerozpakují se po
dat! tnor'(m kokain a jiné omamující
léky Nepováží ie utiíujíce bolest
takovými způsoby podporují větší zlo
Nemocní nemohou býti dosti opatroi
v tom co ožívají a shledajf-ii ie jsou
užíváním takových léků na nejlepší
cestě přisvojiti si nebezpečny svyb
mají ihned ustati Jako (Ilustraci
bořeofbo ovllíme případ paní B
Budy-ové 625 4tb 8t Fargo N Dak
Paní Budyová píse Dru Petra Fahr
Dey-l z Chicaga 111 uáaledovni: "Ne
mohu vám dostatecui dř kovat! ta
vaše léky ivláite vaše Dra Petra
Uoboko jež jsme v naif rodině déle
než dva roky oiivali Byla jsem ne
mocnou po 10 roků a měla všechny
lékaře v tomto okolí a v Mianeapolis
ale nepiospélo mi to Viicbni s nich
se mne vlastně vtdali Jedině co sol
dávali a co ml bolesti olevovalo byl
morffn Věděla jsem ie bych tieměla
onen lék britl Počala jsem mysleli
na Dra Petra Ilobcka o oěmi jsem
tolik byla slyšela a rozhodla se tkusiti
je Využívala jsem dvě láhve a'e
jeiti jsem nebyla jista (dali ml po
máhá nebo ne nei pokračovala jsem
v oiíváoí ho a nyní jsem s to vyko
cávati vlečko svoji práci nevyjímaje
ani prádlo atd Je nás lest v rodině
takie mám dostt práce Jsem nyní
úplné zdráva"
Dra Petra Hobokn jest éitt! ro
stifoným lékem rotbodné prostým
tiech Debezpeénýeh omamojících soo
éáVek Neof lékem lékárnickým ale
prodává se lidem přímo škrte místní
jednatele Dra Petra Fahraey 113 -114
8 Horné Ave Chicago lil
rtes£ru svým stttalfm o čseh
r
1
j
o
Nejsnazšim způsobem
na světě lse ll ubnati
Bolesti V zádech a kyčlích
y : : — '-v"
víak rovnří tuk snadno lze se jich
zbavili upotřebením
ST JACOBS OIL
ZahHvit ulehčuje a hojí
o
o
o
OOO
New Champion samovazač
Stroj tento Jest velmi dfimyslně a
druby obilí i trávu tak čistí jako žádný
L A DEVINE
bl Jednatel
Cooncil Illuffg la
Tbe
nnn
zuu diu u sii uiuum
Naše stromky rostou
Zaručujeme oi nás lnuujíci! íplofi
zkuleooat H století a mft&íte d&včřbvat ie
LMiJHi HUMBOLDT NURSERY CO Humboldt Ncbr Box 502
Ceny naše
vždy nejnižší
112x2 Ulml
xut xxxxxaixmí frmcl& — Vldřll Jste ten krásny paílt na omalski výstavě? Vypěstován
byl téhol Jara a obdivoval Jej ktUdf —To spoCivá v dobrotě semen a Jediné takové dobroty
dostanete o nás a vždy poctiví dle jména semen íádanýcb Semena noie jsou dobré vyzkou
šena a Jsou bujného vrribttu Máme nejrozsáhleji! obnos výteftoych drulift semen polních te
Mnárky£b I kvetfnářgkycb a ealleme kaldému Dál krásný lllustrovaný katalog zdarma Kdo
by o věrohodnosti nailcb zásad pochyboval nechť tile se vydavatelstva t listu a bude pře
svědčen Ie hodláme zUkatl ni vaií pKzeC cestou záslužnou a poctivou a na dále JI udrletl
ITBBRASKA SEED CO
Bsssa0:b£XXwk XTSBZSZC
Trópí-H Vás ácpa mátiijMají-li děti Vaše ácpa#
ílutou pleť kola pod očima sláb- nebo chcete-li sami jemného léku W
nete-li příjemné chuti berte Q
Severfiv Životní Balsám Severftv Laxoton
v Vás uzdraví dodá Vám nové li- Účinek pravidelný jako hodiny
votnísfly 75ct 25ct X
Bolesti hlavy json taató Prudká bolest t kra ?a- ě
tak prudké ie nemůiete ani pra- často přijde c nenadání
covati
Severovy Prášky Severova Hojivá náplast V
w proti bolestem lila vy pomoboa tbmri Vás bolestí rychle a trvale JP
vždy 2Sct 2Sct
Prfjem jii mnoho lidí nsTflrtil ZátlČt OČÍ nhť jest tp4so- €
v tvláiti pak klesá jím mnoho tiafc i i- j
dttl kaidoročne v hrob amko1'' odstraní O
— sbverCv — Severova Zlatá Masť na oft V
lik troti cnoleře a prfijmn tmiepHciéknaavtti 1ř
£ má rychty a j ist účinek 25 a 60c - 25 ct X
Boláky Tredy hnisavé rány Sviab (praf ivina čili chrást) V
čerstTé i zastaralé řezy spáleniny tmia faio jediným natřením O
v opaietuny zhojí nejlépe A
: severova Severovoo Mastí Y
Masť na rány a boláky íroti vribn a vyralísiaázt Y
25 ct Dobrá na liieje a vyráiky 50 ct
CeiVy pásobí detem maobo Souchotiny sánčt plic a tá-X
obtiU doch počínají nastuzením a kaliem
l u'1 Severfiv Balsám pro plíce f
v vyptKlí řerry t tčla aeani a opraví
taiívacf soustavu uíívá-li ae ho v čaa vyléčí kaid
33 ct kaieL 25 a 50 c A
Severova Ráiová Masť Severova Pomáda na vlasy A
adrií pleť čistoa a jasnou 25 ct činí je bebkymi a lesklmL 25ct
Zvlištsí léky za S300
£3
o o
O
O
O
dokonale zbudován a seče a váže v&echnv
liný stroi tobn drubu v trhu se nalézající
Warder Busbnell & Clessner Co
CHICAGO ILIi
Továrna ve Sprlngfleld Ohio
pěstováno spolehlivou 4elefrnostf
jde iiumboldtNursery
a nesou hojné ovoce
Mv platíme sínllky dopraml ař po exprexs aneb llnať Plité
náu a zaileme varn idarma nový katalog pro r 10 otwahu
i!l popisy a vyobrazeni a ceny vlebo ::::!::
uspotojení B&tóífi?A3!r
přičiníme 86 udr2ti si vait príz&
100 bušlii ovsa po akru
jest zajisté velkou sklizní
a takou sklízeli poskytnul nBASCTICD AVCCI
minulého roku IsW ná rKUBolltK UVtďl
pošlete li popis cecod
