2
Pokrok Západu
Nápady mého strýčka
Bdiluje Jan dotek
"Tohle přece není žádná vláda
podle vůle lidu" pravil onehdy
saj strýček když přečetl zprávu
o tom bostonském banketu kde
1 president McKinley vykládal
nadšené a úchvatné prý řeči poli
tické rozumy své "neboť kdyby
dbalo se hlasu lidu a jeho mluv
čích nemohla by vláda konat
president mluvit takovéhle věci
Arciť bvlo tam na tom banketu
Sest tisíc lidí kteří mu tleskali
dupali ale prosím tě kdo to byl?
Hlavy lidské to mělo je pravda
i salónní obleky par excellence to
ie také pravda ale srdce dravého
zvířete po lupu a jen lupu dychtí
čího To nebyl lid ale protivníci
lidu netrpělivě čekající na oka
mžik příhodný aby zardousili
mohli aneb v krví utopiti svobo
du vlastního lidu jako to činí ny
ní vláda z oka jejich vypadlá se
svobodou ubohých avšak stateč
ných Filipínců Že taková stvo
ření tleskala a přizvukovala doby
vatelským sentimentům páně pre
sidentovým toť není žádný div
Chtějí předně zkusiti na cizích
jak že se to vládne lidu bez jeho
souhlasu aby až snad vytoužený
okamžik vlastní lid pod nohy jim
smete snáze to dovedli a potom
chtějí míti další a nové a snad i
výnosnější pole pro svoji vydírač
nost Filipínské ostrovy pane
jsou hezky mastné a tam by sc to
papalo pomocí všelijakých těch
"frénčajsú" z jichž boku rodily
by se všelijaké ty civilisační pod
niky pro "spasení" národa na
něž všechen kulturní svět je tolik
bobat a jen ti polobarbarští Fili
pínci ku své škodě dosud je ne
znají Vnukové a pravnukové
nynějšího pokolení na Filipínech
budou prý náramně vděčni Spoj
Státům pravil prý president
když potlučeme nynější rebely a
ostatní válí své podrobíme a pak
zavedeme tam civilisaci t j vzdě
lanost Je prý to naší povinností
kterou uvrhla nám vítězná válka
na bedra My ji prý nehledali
ale když už nám byla nadělena
musíme prý ji náležitě konat My
nešli do války pro Porto Riko
Kubu a Filipíny nýbrž pro svo
bodu a lidskost pravil president
ale když už vrátili jsme se z války
provázeni Porto Rikem Kubou a
Filipíny musíme se o ně postarat
a oblažit je požehnáním civilisace
ať už ji chtějí neb nechtějí však
oni jednou pochopí když ne otcové
ani syni tedy vnukové a pra
vnukové jaké dobrodiní jsme jim
učinili Tak zrovna tak pravil
president pakli pravdou co zde
stojí v novinách I aby ho husa
kopla starého taškáře My šli
na osvoboditelskou výpravu a ne
můžeme za to že vrátili jsme se
s břemenem velikého lupu jehož
však už vzdáti se nesmíme aby
chom nerozhněvali si dobrý svůj
osud Co máme musíme prý po
držet stůj co stůj a povinnost
svou vůči svěřeným nám lidem
statečně vykonat a uvést je na vý
sluní vzdělanosti třeba s puškou
a bodákem v ruce Pravím ti
hochu že president je president
ale vyjímaje peněžních žoků s oci-
lindrovanou lidskou hlavou a s
onucí místo srdce v hrudi a ně
kolika prázdných pytlů-kývalů ji
stě nikdo s uím nesouhlasí To
není hlas dosud zdravého amen
ckého srdce ani vůle národa
Ten tak necítí ani nechce To
hle je řeč hodna starých Germánů
tuhnoucích na Slovany s mečem v
ruce aby je pokřestili a účastný
mi učinili požehnání víry křesťan
ské — náboženství lánky ale ni
koli presidenta Spoj Států Když
tak mluví páše zradu na všem co
až dosud svatého bylo tomuto ná
rodu a běda pověsti jeho pakli i
na dále vládnouti tu bude lid a ne
jak snad president McKioley věří
peněžní íok
"Panující republiky světa po
kud ji je znám" pravil strýček
po smrti Faurově "stojí ve zna
mení prostřed nos ti pokud týče se
jejich předních representativních
hlav Žádné vskutku veliké muže
aa povrch nevynesou a v čelo své
nepostaví Prostřednost jen pro
středoost vládne Blikavé kabin
ky a lidné pořádné světlo aby
národy zahřívala a ozařovalo Či
té době nynější světlo nesvědčí?
Molni hochu možní Je ten
nynější svět republikinský jako
moaarchistický xabředlý ▼ tolika
neřestech lžích a klamech Ze
vtlú nesnese ba Itíii se ho či
stý ryxí opravdový talent liřivý
Cssios j mu postracoem nynej
U r-tsest 2 ji iilafci pří
r - - "5 cr-j UrlíicU po-
dá už světu Žádné velké muže
poněvadž prosta je ideí a ideálů
le na sklonku umírá Lidé ne
uvidí slavných vůdců dokud no
vé ideje mysle lidské neopanují
a cestu dalšímu pokroku nepro-
lomí Neb co prosím tě byl
tenbie raure pravé zesnuly pre
sident francouzské republiky? Byl
to duchovně i karakteruě uherský
"guláš" z hovězího vepřového
skopového i telecího masa Ne
směl býti nic aby mohl býti vše
chno — to jest presidentem fran
couzské republiky A na takové
ho velikána ukazují teď pitomé
noviny a jejich ještě pitomější pa
pouškové jako na vzácný a velko
lepý úkaz naší roztomilé moderní
společnosti umožňující dělníku
státi se i dočasným panovníkem
velikého národa Jaká příležitost
výhoda a sláva ! To prý dříve
nebývalo I ať jdou k šípku ma
ňasové ! Předně to dělnictví
Faurovo je humbuk a za druhé v
každé společnosti snad i v té in
dické kastovní vynikli někdy ně
kteří jednotlivci a domohli se po
vztíešeného postavení To věru
nenadhání žádnou slávu moderní
společnosti Ostatně Faure ne
byl žádným dělníkem ale doma i
Anglii pořádně vystudovaným
Člověkem který v obchodě záhy
zbohatl a i ťňatkem vlivuplné ko-
nekce navázal A pak ne svým
dělnictvím ale svým bohatstvím
tlačil se vzhůru a poněvadž byl
bez vytknutého rázu a takto člo-
věk hodný na ceremonie a po
zlátko si potrpící stal se presi
dentem Bůh uchovej aby se mi
to vykládalo za nějakou kritiku
po smrti člověka ale chci tím jen
říci že ta moderní společnost
byla by o hromadu onačejší a
slavnější kdyby tak dala každé
mu dělníku příležitost ku stálé
práci slušné mzdě duchovnímu a
mravnímu povznesení nezávislo
sti a spravedlnosti všude a ve
všem než jen jednomu z mnoha
mnoha milionů příležitost státi
se presidentem"
"Když už jsem tak u toho po
vídání o tom povšechném blaho
bytu pro dělnictvo" pokračoval
strýček dále "napadá mi co mně
už tak často napadlo že mnoho
štěstí ničí sebe lidé sami a žádná
pod sluncem reforma ve společ
nosti a hospodářství nepřinese jim
spokojenost a blaženost kterou
sami od sebe vypuzují Lehčí a
zajištěnější výživa dobré a pevné
bydlo je ovšem hlavní podmínkou
spokojenosti a štěstí však samo
jím ještě není Všechny výhody
života co jich panující vzděla
nost spojená s přísnou spravedl
ností lidem dáti může jsou jen
prostředky k dosažení štěstí a bla
hobytu které ihned mineu se cíle
jakmile člověk náležitě užívati
jich nedovede Proto se mýlí
všelijací ti reformátoři když my
slí že těmi kterými opravami ve
smyslu spravedlnosti lidi hned
šťastnými učiní Kdyby to pra
vda bylo a důstatek byl zárukou
štěstí bylo by ho už nyní na svě
tě hojně aspoS dost pro příklad
ostatním Avšak ve skutečnosti
co vidíme? Důstatek ba i nadby
tek provázen hroznou lidskou bf
dou vzájemným ztrpčováním si
života až zrovna do každého ner
vu Místo štěstí muka místo
blaŽenství hotové peklo Až vše
se pro lidstvo vymůže co ku ště
stí potřebí budou se muset učit
Jidé jak to užívat a Šťastně žít
Učit pravím učit ! Co pak my
slíš že lidé dovedou být šťastni?
Nedovedou Člověčenstvo ve vše
lijakých uměních vyniklo ale v
tomto umění všech umění zůstává
stále moc pozadu A přece nač
budou ty všechny vymoženosti
světa nedovedeme-li šťastně žít
V mladých svých letech zoufával
jsem nade všemi těmi sny o lid
ském štěstí opírajícími se o ty
které reformy politické sociální a
ekonomické když viděl jsem na
smrt ztrpčovtti si život spolkový
bratry pro věčnou hloupost sou
sedy pro díru v plotě a manžele
k vůli snad zostření lásky Když
viděl jsem jak zrovna z přebytku
svých příjmů hověním všelikým
vilním a křehkostem muži i že
ny se spěchem lepší věci hodným
zakopávali své štěstí a vykopivali
si předčasný hrob Když viděl
jsem vsak darmo mluvit
Panuje mnoho a mnoho zla kři
vdy a bezpráví nespravedlnosti
vyssá viní jednoho druhým a okrá
dání jeden druhého ale vzdor
všemu tomu mohlo by tu být de
setkrát tolik štěstí mezi jednotit
vci než ho skutečně je kdyby lidé
ku šťastnému liti navedeni byli
A proto opravci společenskými
bospodiřskýsaí a politickými měli
rj mlrrr J f-rxeovtd i ctavci
"Ale strýčku" namítl jsem
"to je úkol náboženských církví a
jich knČží jichž je dost a dost
"Ba je" odvětil on "ale on
nekonali nikdy a nebudou konat
svou povinnost Oai nepotřebují
lepších udí ale více hříšníků
tff je to celé neštěstí"
Památná řeč poslance Johnsona
Již minule zmíuili jsme se o
vášnivé řeči poslance Johnsona z
Indiány proti presidentu McKin
leymu Johnson republikán ale
patrně ze "staré školy nemilo
srdně kritizoval řeč presidentovu
na banketu Home Market klubu v
Bostonu kdež McKinley přežilý
mi frásemi pokoušel se omlouvati
smutnou roli jakou Spojené Stá
ty na Filipínách hrají Dnes při
nášíme hlavní body řeči Johnso
novy v plném znění Za hluboké
ho ticha mluvil ohnivý poslanec z
Indiány následovně:
"President prohlásil při té pří
ležitosti když ne slovy aspoH v
účinku že nikdy nezaujal nějaké
ho určitého stanoviska vůči Fili
pinám dokud smlouva míru ne
byla přijata a že držel je pouze
jako vrchní velitel vojska a loď
stva Otázky jak s nimi má býti
naloženo jaké vlády má se jim
dostati že ponechal k rozhodnutí
později kongresu
Zda-li president smýšlí skuteč
ně tak jak prohlásil na tom ban
ketu že totiž osud Filipín roz
hodnut býti má kongresem proč
nesvolá zvláštní zasedání aby věc
ta byla hned odbyta a on se do ní
nemusel plésti?
Nebesa ví že zde třeba jest jed
nání Je-li upřímným proč do
volil svý-n stoupencům v senátu
aby porazili onehdy Bacosovú re
soluci jež prohlašovala výslovně
že Spojené Státy nemají úmyslu
trvale držeti tyto ostrovy Proč
usiloval aby resoluce McEnery
ova byla přijata resoluce která je
podvodem klamem a léčkou ha
nebný úskok kterýž jako vánoční
stromek má něco pro každého?
Resoluce ta má za účel utišití je
dině svědomí amerického lidu u
kolébati opposici ve spánek co
zatím president jde a vede ukrut
nou válku proti Filipíncům a kla
de bezpečné základy pro trvalou
americkou osadu
Pane předsedo já jsem rozhod
nut že president nebude zatem
fiovati poměr mezi ním a těmi re
publikány kteří protiví se jeho
filipínskému směru aniž klamatí
veřejný soud ani vyhýbati se zod
povědnostem za úřadní poklesky
ve spojení s tímto velikým problé
mem Já tvrdím že celý ten směr
není jenom chybou nýbrž že jest
zločinem a Že nejvyšší úřadník to
hoto národa uvrhl na nás ty obtí
že a nesnázejimž nyní čelíme
Já tvrdím Že on nejenom držel
Filipíny jako velitel vojska a loď
stva ponechav konečný osud je
jich kongresu ale že utvářil a v
působnost uvedl útočnou politiku
trvalého přivtělení k této zemi a
prosadil ji v senátu mocí a vlivem
svého vysokého úřadu
Prvním úmyslem presidentovým
bylo požadovati od Filipínců pou
ze uhelnou stanici což by bylo
úplně postačilo našim oprávně
ným účelům a vyklizení ostrovů
Španělskem bez náhrady od po
platníků Spojených Států Kdyby
byl se toho držel všecko mohlo
býti dobře Celý národ byl by jej
radostně následoval a my Žili by
chom v míru s filipiaskou republi
kou a naše armáda a loďstvo jež
vedou nyní válku proti naším dří
vějším spojencům byly by rozpu
štěny "
Žádni předloha na rozmnožení
armidy na 100000 mužů nenalé
zala by se před kongresem a my
mohli bychom se připravovati ku
zmenšování na místě zvětšoviní
břemene našich daní
Avšak president dopustil se o
sodné chyby On vepsal do smlou
vy úplné přenesení španělské svr
chovanosti nad Filipinami nim a
vyplacení $ i o 000000 za toto po
stoupení Potom vydal k lidu fi
lipínskému ona proklamací v níž
oznamoval jim že Spojené Stity
nastoupily místo Španělska pro
hlásil že ovládání a správa jejich
území přináležejí nim nařídil jim
aby platili daně vojenské vládě
kterou nad nimi ustanovil a vyje
vil jim Ze poslání naše mezi nimi
jest aby se nim dobrovolně při
způsobovali {
President prosadil smlouvu se
nátem vynaložením veškeré moci
a vlivu jel vysoký úřad jeho kte
rý zastává rozvinouti mu do vo
laje
ním před těmi kdož shromáždili
se kolem něho na hostině v Bo
stonu že až do schválení smlouvy
držel pouze Filipíny jako nejvyšší
velitel vojska a loďstva bez jaké
hokoli vlastního zámyslu a že po
nechal konečné rozhodnutí kon
gresu? Byl dosti bláhový aby
věřil že tato pouhá jeho výpověď
projde bez odvety? Byl dosti
bláhový věřiti že jeho "ipse di
xit" zakončí celou věc když za
tracující důkaz nepravdy je tak
blízko po ruce?
Pane předsedo proč president
změnil svůj původní úmysl v ná
hledy ve smlouvě obsažené? Jaké
to byly vlivy co změnu tuto při
vodily Já slyšel jsem že potlesk
lidu kterýž jej zdravil na cestách
jeho po západě zrovna když tako
vý obrat věci vzaly byl toho pří
činou Byl to tedy stav veřejné
ho smýšlení spíše než právo neb
křivda věci jež měly vliv na mysl
presidentovu?
Považuje president výsady své
ho velikého úřadu za tak mali
cherné že může s nimi praŠtiti při
každém zavanutí větru dočasné
obliby? Domnívá se že jeho ú
řad nedává mu žádné šíře pro in
dividuální úsudek a neodvislé jed
nání? NepováŽil přechodného vý-j
vinu veřejného smýšlení a přehlédl
všecky ty posvátné tradice naší
vlasti a bál se odvolali se k tomu
poslednímu tribunálu kterýž tak
Často v naší národní historii od
měnil ty kdož neohroženě hájili
právo ve veřejných záležitostech
— střízlivé rozvaze velikého ame
rickéholidu?
A jest jeho excellence úplně
jista že náležitě vycítila stav ve
řejného mínění v otázce filipin
ského přivtělení? Jest jist že
jedna vlašťovka skutečně dělá lé
to? Zdá se že jest tomu skuteč
ně tak neboť ve své řeči při ban
ketu Home Market klubu presi
dent slavně prohlásil že smlousa
prošla v senátu více než dvoutře
tinovou většinou a schválena byla
devíti desetinami jeho krajanů
Jak ta smlouva získala konečně
svoji dvoutřetinovou většinu v
senátu — -s ohromný ten nátlak
nutný k docílení této — kde osud
její visel na nitce až do posledního
okamžiku a potom byla jedině
zachráněna hlasy senátorů kteří
nejvíce proti ní mluvili — nikdo
neví lépe než Mr McKinley
Pochlebenství zajisté bědně za
slepilo presidenta pravdě domní-
vá-li se že většina jeho krajanů
schvalují toto trvalé zakotvení se
na východě Ať jenom nespolé
há se příliš na ty špinavé zájmy
jež do uší mu tolik tleskají Za-
pomene-li hlučného davu který
jej obklopuje a napne sluch dosti
daleko zaslechne odměřené kroky
nejenom 100000 mužů jež žádák
tažení proti svobodě ale ohromné
armády svobodného lidu kterýž
začíná se 'hýbat i k obraně svých
drahých tradic a zhanobené cti
Bylo nám dále řečeno že pre
sident prvně změnil své náhledy
když admirál Dewey odporučoval
podržení Filipín Pane předsedo
president nemůže se skrývati za
zlaté třepení hrdiny manilského
Nikdo nectí upřímněji důstojníky
pravidelné armády a loďstva
nežli já ale jejich náklonnosti
přirozeně tíhnou za zbrojením
Oni nasákli předsudky a výhoda
mi svého povolání My nemůže
me jim míti za zlé že přejí si zve-
ičení hotovosti a důležitosti ar
mády a loďstva a že odporučují
rozpíoavost a nastoupení koloni
zační politiky
A opět jsme ujišťováni že po
žadavek našich mírových komisa
řů v Paříži v zájmu podržení Fi-
ipin přiměl presidenta k povol-
nosti Pokud jednoho komisaře
se týče není to pravda A i kdy
by tvrzení toto bylo pravdivo
právo k sestavení smlouvy náleže
lo jemu nikoli komisařům Oni
byli pouhými jeho nástroji usta
novenými k prosazení jeho vůle
Nikoli pane předsedo tato
omluva jako všecky ostatní ne
obstojí Pravdou jest že všichni
tito komisaři obdrželi své vnuknu
tí a pokyny z Bílého Domu Křiv
dy dopustil se president On a
jedině on je zodpověděn
Pane předsedo dle mého skrom
ného mínění příčinou změny pre
sidentovy politiky byl ústupek so
beckým kapitalistům země jeho
vzdání se jejich požadavkům To
jsou ti pánové kteří poskytli pe
níze na jeho nominaci a zvolení a
kteří o čemž nemám pochybno
sti slíbili mu opětnou nominaci a
znovuzvolenL To jsou ti pánové
kteří jiZ uchvacují cenné výsady v
číoě spola s anglickým syndiká
tem a Cleném parlamentu z Wa
lesa t čele To jsou ti pánové
tt— i Irri ExrecÍjrJ mi aa cydj
ve svém srdečném ale nikoli úpl
ně nezištném pozvání k allianci s
Čínou Britanií Německem a Ja
panskem proti Rusku a Francii
odvěkým nepřátelům jeho země a
odvěkým přátelům našim To
jsou ti pánové kteří již ženou se
za zvláštními výsadami na Filipí
nách Kubě a Porto Ricu
Nemám ničeho proti oprávně
nému obchodu americkému Bro
jím však proti duchu americké
lakoty jež nedbá v nejmenším
ducha americké svobody
A co li pánové zamýšlejí? Na
hromaditi ohromné jmění na těch
ostrovech pomocí jejich výsad a
na laciné práci domorodého oby
vatelstva z čehož ani jediný dol
lar nepřijde do kapes amerického
lidu Aby toho docíliti mohli
náš celý národ má jim zakoupiti
pole působnosti na Filipínách za
okrouhlou sumu ř0000000 a
platiti věčně daně na vydržování
velké armády a loďstva které pře
moci a držeti mají Filipíny v pod
danství a bránili ostrovy ty když
byly nákladně opevněny proti
útokům velikých evropských ná
rodů s nimiž naše přítomná poli
tika přivede nás do Častých sporů
Choďte bez
Rentnntism dna schromnutl ztuhlost
kloubů bolesti ve svalech atd -
vyléčí
Dra Petra Hoboko
Tyluěnje močovou kyselinu ze soaMtary tělesné
a tvoří novou bohatou zdravou krev
Na prodej od místních Jednateli Beto majitele přímo
Adresujte:
DR PETER FAHRNEY 112-114 S Hoyne Av ChÍcagoI1L
Jak neilépc zpeněžíte prázdný nvů 5as
WNM§)LvaBK tr MBm?aBk
5 it ' mÍjŤus1-"' A ' tj I
STÍpl V7LJ
tri ccEiliB
i
Namtný á Co
Trápí-H VáS zácpa máte-li
' žlutou pleť kola pod očima aláb-
nete-li
Severfiv Životní Balsám
Váa uzdraví dodá Vám nové li
votnl íly 75ct-
Bolesti hlavv j™ řato
tak prudké ie nemůžete ani pra
covati Severovy Prášky
proti bolestem hlavy pomohou
vidy 25 ct
PrÚjettl ji mnoho lidí nimrtil
rvláiti pak kletá jím mnoho tisíc
' áiú kaidoročni v hrob
SEVERtV
Lék proti choleře a průjrao
má ryMý a jurt fifinek 25 a 60c
' Boláky a vředy hnisavé rány
čerstvé i raaUralé řezy spáleniny
a opařeniny zhojí nejlépe
SEVEROVA
KUsť ns rány a boláky
25 ct
CerVT p&aobl áitem mnoho
obtaí
Severůr Červokaz
vypudí Červy i tiU Mafií a upraví
taiívad soustavo
33 ct
SmroYi Riiovi Masť
drif pleť čistoa a jasno a 25 ct
ZvliUsí léky za $300
AAAAAAAAA
Co jest ještě na programu těchto
pánů? "Otevřené dvéře" na Fi
lipínách nedovolí nám ukládati
vyšší cla ve prospěch americké
farmy a americké dílny
Jaké jsou ostatní oběti jež jsou
vyžadovány? Že přivtělením Ku
by Porto Rica a Filipin — k ně
muž jistě dojde — uvrženy budou
cukr tabák konopí a jiné laciné
výrobky těch ostrovů a Hawaie
na americký trh ve svobodné a
neobmezené konkurencí s hospo
dářskými a dělnickými živly naší
vlastní země
Tento směr pane byl by svo
bodným obchodem u Williama
Jenningse Bryana Co je u Wil
liama McKinleyho?"
Pak li sklíčeni jste revmatiaraem
zkuste Cbamberlaia' Pain Bilm Ne
má vás státi jediného ceutu kdyi se
znáte ie vám neulevil Jediným natře
ním zmizí bolest Též namoženiny a
obraženiny vyléčí za třetinu času neí
kterýkoliv jiný lék Kiny řezem neb
odřeniny spáleniny oznobeniny bo
lešti žláz bolesti v kyčlích křižl v
prsou otekliny a namoženiny svalů
natřením se rychle zmírní a zhojí
Z-truSujeme každou láhev Ona jedné
25 a 50c K dostání u všech lékárníků
berll -
Prakticky hospodář dovede uspoř Itl peníze
na správce bot a ltav!c& na obuvi li auí ti
koví na řemeni na správce plechového ná
dobí a rozmanitých Jiných věnech kdy opniH
ni náiedu)fc( námi po pHi f jen krátkou dobu
lacino nsbicné nálini Náčiní lo p 5ntivá
Jak níe vyjmenováno te 31 ku"6 a prodá ml Je
po krátkou Jrn dobu za SiOO ai kdyby kupo
váno bylo Jednotliví pHilo by na 6 aiMQO
1 telntn kopyto mufctká I IHi-t kopyto chla
pecká 1 áelei kopyto tenuke 1 telex kopyto
díuká I iolcfnt itojan I áevcovnk kladivo
1 (evcovfikf nikl I ovoková oánda 1 cvokova
idlo 1 kliC na cvokovou náladu I námulu na
iltí 1 Jehlu na iltí 1 náxadu na prorazeni I
picl na proruzení 1 lahvlčau Cementu na ka
fi I lahvlf ku kHufukov cementu lavazetak
itětin t kluhkokonoiwyi h niti lkimvonku
1 lepenku 4-#" hfcbiCko 1 lepen la H" liřebií
kft 1 lepenku t V hh-b!ík6 1 lep hN biíkS do
kramf lekd á rozdílné páry kmoiflckí 4 aedlár
aká lehly I avérák na ( llku m h řemeni 1 le
penka tížných nejtft 1 nejtovák Iprobiják
řemení 1 kulma k letováni 1 rukojeť ke kul
me 1 kua pájedla 1 ku kxlufuiiv I láhev te
kutiny k letování 1 návod apoaobu DOdráiky
1 návod aptaobu letování
NASg ZVLÁŠTNÍ NABÍDKA a pro budou
cích Jen 3udno: Zatlete nári JnienavJrtl avýcb
ounedn a přiložte k tomu poíujvnl poukázku
na II 60 a zalleme vám tento výběr niílnl
hned Mátne lát menií druhy po lltO llUt
Vrátíme vám penize když nenaleznete vie tak
Jak nablz'me v pořádku Adreaojtei th
62-62 Fifth Ave Chicago lil
f
Mají-li děti Vaše ácp
nebo chcete-li ta tni jemného léku
pnjemne cnntt Derte
Severův Laxoton
Účinek pra videi n jako hodiny
25 ct
Prudká bolest' rvm u-
často přijde t nenadáni
Severova Hojivá náplast
zbaví Vát bolestí rychle a trvale
25 ct
Zánét očí neche jest tpw
ben čímkoli odstraní
Severova Zlatá Mast na oči
nejtepií oční lék na světe
25 ct
Svrab (praiinna čili chrást)
zmizí často jediným natřením
Severovoo Mastí
proti smfea a vynieilala
Dobrá na lileje a vyráiky 60 ct
Souchotiny tánčt piic a-
dach počínají nastuzením a kaliem
Severfiv Balsám pro plíce
niívá-Ii se ho včas vyléčí kaldf
kaid 25 a 50 c
Severova Pomáda na vlasy
činí je bebky mi a lesklými 25ct
pc&te-li popis cteod
5
' -V V
— -w' v v ~w "v v'