Tcy po list rfizaýcta zábal
II
Chicago 6 února 1899
Osud kterýž nastává Kubán
cům a Filipiňanům pod naší nad
vládou je skoro na vlas ten samý
jako stihl rakouské Slovany í
zahynulé jejich bratry v Polabí
Jsouce rozhořčeni na vládu špa
nělskou z přičiň třeba úplně pod
statných zapoměli na své odko-
(enstvt španělské a přivolali si
pomoc osvoboditelskou z cizi
ny Chtíce se zbaviti svých uti-
skovatelů španělských přivolali
sobě za rozhodčí moc autoritu
lidí cizého jazyka jiné víry
povahy — a tento "vysvoboditel
je ovšem vyrval ochotně ze spáru
utiskovatelstva španělského leč
svobodu jim Vyhradil toliko uvnitř
tvého anglosaského Žaludku Maně
mi tu připadá na mysl žertovná
deklamánka Rubešová v které
chytrý kocour Moureček ukradl
selce syreček co zatím moudrý
Morous byl na stráži aby v čas
potřeby dal Mourečkovi výstrahu
Měli tudíž oba "zásluhu'' o získá
ní té lahůdky ale rozděliti se o
ni nedovedli Přivolali tedy na
pomoc opici páně správcovu po
žívající věhlas moudrosti a ta se
podvolila je rozsouditi Rozlo
mila syreček na dvě (arci zúmy
slně nestejné) půlky a položivši
je na váhu počala rozdíl váhyvy
rovnávati ukusováním od dílu
těžšího však ukousla vždy více
než rozdíl obnášel tak Že sě těžší
kus stal lehčím a dříve lehčí na
opak těžším by potřeba kázala
zase od druhého ukusovati Tak
se to opakovalo až i obou půlek
syrečku nezbylo skoro nic načež
opiČák oba vhodil do své vlastní
tlamy a vyskočil na blízký strom
Co tu mohly ubohé kočky dělat
vidouce svůj "blahobyt'' mizeti
an ani jejich spojená síla nevysta
čovala opičáka donutili být pocti
vým a spravedlivým?
Národ český druhdy — před
sta léty — právě tak hřešíval
zvav si německé sousedy aby mu
pomáhali rovnati v domácnosti
bratrské sváry a následky toho
se velmi těžce cítí ještě i dnes v
hnusné porobě a veliké ohroženo
stí života vůbec Polabané tako
vou pošetilost a zaslepenost od
stonali nadobro vyhynutím
Jaké pak vyplyne obyvatelům
těch dosud španělských osad
ovoce když se z drátěné klece
španělský dostanou v naši třeba
zlatou kli amerikánskou a když
budou mít potěšení moci poslóu
chati anglické rozkazy Strýce Sa
ma pro něž si budou muset vy
arzovan "tlumočníky a když je
nebudou' více soužití rozkazy
Spaněla' jimž rozuměli bez tlu
mocníků? Nepochybně záhy
shledají že ta jejich vykýžená
"svoboda" jest hořčím pelyBkem
než bylo jejich dřívější otroctví
x '' - - -
Žádny stroj státní který tam
kdy nebo kde bude zaveden auto
ritou Spojených Států nebude
moci
uŽívati Španělštinu za řeč
jednací nýbrž musí zavésti
svou
jazyk
anglický což tam ovšem
bude
muset vyvolávati neodvrat
nou anglisaci Avšak teprve po
tom budou ti osvobození ex
Španělé poznávati co to vlastně
znamená a že to není daleko věcí
tak lhostejnou nebo nevinnou
jako si to snad dříve ve své ne
zkušenosti a krátkozrakosti před
stavovali Zavádění tam angliíi
ny na místo 'dříve po staletí uží
vaného jazyka španělského musí
nevyhnutelně vyvolávali zrovna
ty samé zbídňující a zoemravňují
cí následky jako je vyvolávala a
posud vyvoiava v Kakousku mezi
slovanským lidem germanisace
Aby se mohl kdo kde povznésti
výše než obyčejný sprostý rob
musí se státi renrgátem musí od
padnouti od té jazykové pásky
která jej dosnd s ostatní rnassou
jeho pokreveoců spojovala a takž
musí onen lid nižší jsa tím usta
vičně zbavován každé vynikající
intelligence klesatí postupně v
opuštěnost v opovržení v bída
v zouíalost ▼ otroctví a konečně
▼ bídný hrob nikoliv jen národní
nýbrž také osobní Kdo pak tam
bode pak mocí kde udržovati svou
existenci živnostní nad vodami
vzniklé soutěže anglické by se do
sáhal podmínek blahobytu a sebe
povxnáiel? Bude li to kdo chtí
ti musí se zřící a zbostiti co nej
rychleji právě tich vlastností vro
zených zděděných kteréž se
jinde povalují za "vznesený pa
trioíiím" čímž se oviem současně
ossí pohroužit! r bahno sprosté
L nateríalismu '
To vlečko mřli orlem kubití
kuti:! Gomezové
Garciové atd vědětí hntd předem
dříve než jim napadlo volatí
anglo-saskou intervenci proti své
mu utiskovači španělskému ano
měli také vědět že když se jednou
dostanou pod jakýsi protektorát
nebo přímo pod vládu Anglo-
Sasů jejith ipanílstvl se musi od-
tvoniti pro vidy umlráíktm
"Anglicky mluvicí lid" — jak
" ví i
se nvni tiká dv to nezneio tax
hrozivě jako "anglo-saská allian
ce" — se ovšem až posavade ni
kdy o takovouto národnostn
stránku oněch lidí nestaral jež si
byl kde co sousto pro svůj vlastní
žaludek národní vyhlédl proto že
to bylo jeho velikým prospéchem
On si z popudů ziskuchtivosti
uvykl znáti jen národy politické
které se ovšem mohou zcela po
hodlně buďto šířiti nebo úžiti
dloužiti nebo krátiti jako tahací
harmonika Co pak bylo kdy
Angličanům po takové záležitosti
citové když se jednalo o výhodné
rozšíření jejich výrobků a panství?
Uvažovali bezpochyby proč že by
neměli jednati jako obyčejný vůl
který také při vyhledávání své
pastvy zašlapává v bahno sta a
sta kvítkův nejrůznějších krás od
chudobky až po růži myslili a
myslí bezpochyby proč že by ne
měli v tom napodobovati ' vzorné
ednání kočky která též pro uko
ení své choutky zmařuje v ubo
hém kanárku líbezného pěvce
Lidu anglicky mluvícímu" by
vlastně bylo nejvítanějším a nej-
tnilejším kdyby všechny ostatní
jazyky světa vyhynuly ve prospěch
jeho vlastního Neboť což by
pak nemohl mnohem pohodlněji a
aciněji obchodovati ze svojí lon
dýnské nebo newyorské "centrál
ky" s veškerým lidstvem bez
obtíží" jazykových a povahových?
Tokové vyrdousení všech národ
ností by jim také zvěčnilo svito-
vládu Jak krásným a velebným
by to byl pak svět pro "anglicky
mluvícího člověka" kdyby vládla
všude jen jedna řeč anglická
kdyby se všude měřilo jen dle
anglické měny míry vážilo jen
dle anglické váhy a počítalo jen
dle anglické měny při platnosti
jen anglických zásad v politice a i
soudnictví! Není tedy vlastně ini
divu Že se Strýček Sam opět za-j
íná tak srdečuě bratříčkovati s
ohněm Bullera by podnikli na
ostatní svět společný útok když
to má tak růžové vyhlídky!
Nedávno zvolený nový senátor
Addison G Foster jehož úlohou
bude zastupovati ve Washingtoně
stát Washington pronesl o tom
před několika dny následující
charakteristická a jasná slova
která ovšem nejsou ojedinělá ný
brž naopak výrazem všech zde
"rozhodujících kruhů" Pravil:
"Je zcela přirozeno že si co
Západník přeji aby se podrže
ly trvale ty ostrovy v Orientě
jež nám Štěstí válečné dalo do
rukou Vyžadmeť toho náš
prospěch obchodní Leč toto
moje přání toto moje toužení
aby se amerikánské svrchova
nost upevnila nad oněmi ostro
vy má také ještě jeden důvod
jiný jeji povaluji ta vylit Dů
vodem tímto jest moje víra že
anglo-saská civilizace je povo
lána zporážeti civilizaci národů
íatmskycn kdy- a kdekoliv se
ta dvě plemena střetnou Kdy
by žádné války naší se Spaněl
skem vůbec ani nebylo bývalo
byla by se nám taková politika
útočná přece vnutila jako holá
nutnost an náš obchod se příliš
rozšiřuje a my tudíž nesmíme
opomenout mít i při řešení vel
kých otázek orientalských moc
ného hlasů"
Budiž mi dovoleno zde říci že
sice s takovou politikou nesouhla
sím ř naopak že bych ji co ob
čan Spojených Státu sád viděl co
zpupné násilnictví a co proti-
přírodní surovost zamítnutou ale
že v skutečné zadržení jí vůbec
nevěřím Spojené Státy iiž ied-
nou svoji loď na takovou Niagaru
příliš daleko nechaly vplouti než
aby mohly zpět a do takového
kataraktu anglo-saského sobectví
neklesly Zdejší národ— ten ná
rod prý svrchovaných občana —
o tom sice ještě nikdy neblamoval
a kdyby to byl mohl byl by snad
se vyslovil proti tomu ale ono
jest přece jen skutkem že máme
celou takovou politiku na hrdlech
a že ji musíme nésti za všech okol
ností pod trestem nesmírných
pokut Kdo za to jest komu
zodpověděn to ovšem nery Setřu-
ji proto ze ty to tyla práce tro
cha nevděčně choulostivá My
již ostrovy hawaiské aanektevali
Porto R1C0 Kuba Filipíny
annektovati již mutime třeba to
ani nebylo nalí sebevědomou velí
— a to 'nás v Sas velict krátkém
neodolatelnou moct osudu (známé
"destiny") dolene k opanováni bud
násilnému nebo smlouvnému středo
americké úliny vůbec Vím dobře
co pravím kanální otázky nám to
učiní neodvratnou nutností
Nemusí však každý badatel při
cházet! k uzávěrku - že když Sp
státy jednou už to vše v moci
na hrdle míti budou tím také
konec Mexika se objeví na obzo
ru? Vždyť jest tam doma také
ten latinism tak že jej tam anglo-
sasism po obou zemských stra
nách rozložený co překážku spo
jitosti by nadlouho nemohl trpěti
A jednou tak daleko ani v ostatn
Americe jižní by dosavadní lati
msm neodolal Nevěřím tudíž
že bychom po "šťastném" zabrá
ní Hawaie Porto Rica Kuby
Filipin už byli tím u konce nýbrž
naopak soudím že to jsou pouhé
začátky
itiegramy dnešní právě ozna
mují že počala kolem Manily řež
aomorodci a senátorům ve
j 1 ě
Washingtoně kteří se vzpírají
politiku annektační schválit! je
spíláno zrádcův vlasti atd bu
dou-lř tudíž pokračovati ve svém
odporu proti pařížské smlouvě
míru povede se jim zle — a po
11:
vuii-11 iomu naiiaku Duoeme u
konce se svojí vyhlášenou svobo
dou mínění což bude také pozo
ruhodným začátkem velikých
konců
Věru ten kdo roztočil ono
kolo války již jsme počali proti
Španělsku z popudů (prý) huma
nity a svobody bude jednou mu
set býti uznán za mistra nad
Bismarckem třeba to dílu Wash
ingtonovu nešlo dvakráte k duhu
Nejpodivnějším ale při tom jest
že se k té zásluze nikdo nepřihlásí
že tudíž nebudeme ani vědět
komu fca to veliké "dobrodiní"
máme stavětí pomník!
Stáří člověčenstva
Pii II H Goodwln -Zasílá Vita ran
Blbley Oklahotna Terr
Dokouíenf
Ještě na jednu okolnost doka
zující vysoké stáří člověka na ze
mi musím upozornit a sice na
jeho vývoj Vývoj a jeho zákony
jsou uznány celým vzdělaným svě
tem a teď už jen některý zakrně
lý bohoslovec ještě pozvedá slabé
ho hlasu svého proti nim však
marně SpíŠ pohne žulovými ska
lami nežli vyvrátí tuto poznanou
pravdu Nauka o vývoji jest už"
uznána a nic není tak pevně do
kázáno jako ona" 'Mezery ve
zprávách zeměvědeckých rychle
se vyplřuií neien mezi iinvmi
druhy ale i mezi člověkem a zví
řaty Pojící články se nalézají
jeden po druhém Řetěz se do
plňuje Člověk jest jediným ži
vočichem majícím bradu Avšak
někteří obyvatelé jeskyň měli pra
malou neb Žádnou bradu Zbyt
ky lidské v jihozápadním Soustátí
jsou ještě podivuhodnější Proí
Cape div nich: Nedávné objeve
ní lidských ostatků doby předin
dianské v Arizoně dokazuje že
původoímu člověku scházela řeč
neb kostry těchto lidí mají na so
bě zřejmé známky které nalézáme
u jiných ssavcú řeči nemajících
totiž že jsou kosti hyoidové od
sebe oddělené V Člověku jak
jej teo známe jsou kosti tyto
spojené v jednu srostitou kosť
Plémě koňské vyvíjelo se z před
ktt jejichž rodokmen máme tď
před sebou úplně dokonalý a do
kázaný až do nižší oceanické
vrstvy a tu vidíme že první před
kové byli o pěti prstcích a menší
o něco nežli naše liška Z těchto
vyvinuli se koně větší a větší stá
le až byli v době ssvců obrovští
a pak zase počali stávati se men
šími a menšími až jsou nynější
velikosti ale krásnější a užiteč
nější nežli kdy dříve Nelze říci
že by se byl Člověk vyvíjel rychle
ji pak li vůbec tak rychle Uka
zuje se novými nálezy že ěda
stavěla některé druhy do světa
příliš pozdě V 1 891 na příklad
nalezl Walcott zbytky ryb v spod
ní silurské vrstvě tak Že přechod
bezpateřnatýcb živočichů v pá-
teřníky musí se přeložili dále zpět
do doby cambrické Jak ohrom
né dlouhé' doby vývoje muselo
plémě lidské procházeli nežli se
vyvinulo k nynější své výší Lidé
před 60000 roky nelišili se ničím
od nynějších Ba plemeno lidské
před 6000 roky bylo novověké
Odborní znalci vyslovují se o stá
ří lidstva na zemi následovně :
Proíesor Le Conte dí: Může člo
věk na zemi býti stár 100000 let
neb jen to 000 lt však spíše jest
pravdou to první nežli to posled
nější Proíesor Joba Fiske dí:
Máme všechny příčiny věřiti le
ledová doba vrstvy pleistocenké
počala 340000 roků před námi a
skončila 80000 let před námi
Avšak na počátku doby té už Žil
člověk v údolí řeky Temže Proí
Marsch bezpochyby nej větší sta
rožitnický učenec vzemi tvrdí že
250000 let jest mírné odhadnutí
délky doby co jest člověk na zemi
této Proíesor Croll a Sir John
Lubbock soudí že je člověk zde
už na 400000 let Alíred Russell
Wallace udává následovně: Mů
žeme se snesitelnou jistotou tvrdi-
ti že člověk musel obývati zemi
tuto asi před sta staletími dříve
nežli toto udání Pozorujíce
skromný původ člověka jeho vy
soké stáří a jeho boje za dlouhou
tu minulou dobu musíme sklonití
hlavy úctou před stářím pokojení
lidského Není divu že tisícové
osvícených mluví o lidskosti a ná
boženství Lidskost tak stará
náboženství teprv od včírka
Druhý projev cara
rnskébo
pokoje
na
obrana míro a
ministr zanranicne pomiky ru
ské hrabě Muravěv z rozkazu
carova sáhl evropskému militari
smu opět na zub Tenkráte už
mnohem důtklivěji než po prvé
Ve svém okružníku z měsíce srpna
roku minulého mluvil jen všeobec
ně o potřebě všeobecného odzbro
enf aby národové mohli hmotně
na dále vůbec existovat a aby ovo
ce jejich práce mohlo prospěti
také potřebám duchovním otáz
kám kulturním Okružník hr
Muravěva z minulého srpna za
zněl světem zvláště světem evrop
ským jako zjevení jako slovo
spásy jako evangelium mfru 1
bratrství mezi národy Také vši
chni národové uvítali jej s velkým
nadšením a jednomyslně velebili
cara ruského pro šlechetný velko
dušný lidumilný v pravdě kře
sťanský skutek že vůbec uznal
záhubnost posavadního ozbrojen
státův a že vyslovil myšlenku c
nevyhnutelné potřebě! aby milita
nsmu zvláště evropskému byla
učiněna přítrž
Opakujeme: všichni národové s
nejupřímnějším povděkem uznali
srpnovém okružoíku hr Mura
věva jenž tlumočil nejvlastnčjší
myšlenku carovu událost význa
mu světodějného událost z níž
se nadáli brzkého osvobození :
úmorného nátlaku nynějších roz
počtův vojenských Tento dojem
jejž svým okružníkem z měsíce
srpna roku minulého způsobil
myslech všech národův v mínění
veřejném hrabě Muravěv v úvodě
svého nového okružníku věnova
ného otázce odzbrojení a vydané
ho dne 30 prosince všem vládám
jež mají v Petrohradě své zástup
ce také se zvláštním důrazem
konstatuje Ale něco jiného jsou
na světě zvláště pak v Evropě ná
rodové aněco jiného jsou — vlády!
Hrabě Muravěv tento rozdíl vy
značuje ve svém okružníku pro
sincovém Z celého světa nejme
nuje ani jediný národ jenž by ne
byl uvítal návrh carův na odzbro
jení s radostí ale z vlád }en malá
většina prý oznamovala přístup
svůj k navržené konferenci Byly
tedy vlády které k tomuto návrhu
ihned se postavily odmítavě které
o otázce odzbrojení nechtěly ani
se radit ani uvažovat Které vlá
dy v Evropě to byly vysvítá z
odstavce nového okružníkn hrab
Muravěva kde se praví: "Vzdor
veliké příchylnosti veřejného mí
nění k myšlence všeobecné paci
hkace změnil se podstatně obraz
politického obzoru za poslední
doby"
Rozumí se samo sebou že hr
Muravěv tlumoče ve svém pro
sincovém okružníku opět jen my
šlenky samého cara při těchto slo
vech měl na mysli hlavně ne-li je
diné politický obzor evropský A
o torrto obzoru veřejně i s výčit
kou praví že poslední dobou pod
statně se změnil jeho obraz
Změnil se nikterak k lepšímu
ale k horšímu Neboť hr Mura
věv dovozuje ihned dále: "Někte
ré mocnosti pustily se do nového
zbrojení a vynasnažují se o další
rozmnožení své moci branné"
Jsouť to tytéž mocnosti které už
k srpnovému návrhu carovu se za
chovaly nesympaticky chladně
odmítavě Nemohlyť přistoupili
na carův návrh všeobecného od
zbrojeni vědouce už v srpnu že v
prosinci téhož roku nebo nejdéle
v letošním lednu vystoupí ve svém
státu se zámysly zbrojení dalšího
rozsáhlejšího Hrabě Muravěv
nemá potřeb] jmenovat! tyto státy
Z určitého fakta kteréž ve svém
nejnovějším okružníku vyznačil
každý ví o kom jest řeč Jestiť
to přední Prusko a za druhé An
glie Ačkoliv tedy za půl roku
po vydání okružníku srpnového
děje se v Prusku a v Anglii přímý
opak toho oč car ruský v iteressu
pravé lidskostí všeobecného míru
mezi národy a skutečné vzdělano
sti usiluje přece dle prosincového
okružníku hr Muravěva "vláda
carská douíá že Živlové zmatku
jež pohybují sférami politickými
záhy ustoupí snahám klidnějším
a proto soudí že teď by bylo
možno přistoupiti k předběžné
výměně myšlenek mezi mocnostmi
v otárce všeobecného odzbroiení
4
Car ruský ústy svého ministra
politiky zahraničně prohlašuje tu
veřejně před celým světem Pru
sko na živel zmatku a naznačuje
že velmi dobře ví a vidí jakými
pro evropské lidstvo záhubnými
zámysly Prusko nynější dobou se
zanáší Proto ve chvíli kdy hrozí
vypuknutí veliké války evropské
na pevnině i na moři car vybízí
hlavně evropské velmoci k před
běžné výměně myšlenek zve je na
poradu které určuje už zároveň
přesný jasně vyslovený a pevně
ohraničený program Pravit' car
ruský v novém okružníku hraběte
Muravěva že předběžná výměna
myšlenek mezi velmocemi bude se
konati za účelem aby předně bez
meškání se vyhledaly prostředky
jimiž by se učinila přítrž zmáhají
címu se zbrojení na zemi i na mo
ři a za druhé aby se připravily
cesty k poradě o otázkách jež tý
kají se možného odvrácení zbroj
ných kofliktů prostředky mírnými
jež má v rukou diplomacie mezi
národní Vzhledem k zmáhající
mu se zbrojení na zemi a na moři
praví car ruský že jest to otázka
jejiž řešení stává se čím dále tím
naléhavější "se zřetelem na rozsah
zbrojení nejnovějšího"
Od okružníku srpnového liší se
prosincový okružník hraběte Mu
ravěva z něhož ovšem mluví sám
car velmi podstatně tím že ná
vrh svůj na všeobecné odzbrojení
už probírá v rysech zcela určitých
Že od theorie přechází k praxi Že
vyznačuje zcela jasný program po
rady k níž zve všechny vlády
mající v Petrohradě své zástupce
Ba pro případ že by mocnostem
na tomto základě "doba nvněiší
byla vhod ke konferenci hrabě
Muravěv jménem carovým zcela
podrobně vypočítává úkoly jimiž
mezinárodní porada by měla se
zabývati A ve vyčtení těchto ú
kolúv teprve vloženo jest hlavní
jádro nejnovějšího projedu carova
na prospěch míru mezi národy a
na obranu pravé lidskosti a vzdě
lanosti
Prosincový okružník hrab Mu
ravěva odhaluje záclonu barbar
ského řemesla válečného jak na
psvnině i na moři hlavně příčině
ním Pruska a Anglie za doby po
sléze minulé se vyvinulo Jen
čtěte co dle nejnovějšího návrhu
ruského z válečnictví hlavně e
vropského bez odkladu má býti
odstraněno a zhrozíte se Širší
vrstvy obyvatelstva nemají ani tu
sem co sirasneno opravdu pe
V - - v
kelného ve válce 1 na pevnině i
na moři bouřlivém nyní se provo
zuje pod titulem práva Vypuk
ne-li válka každý ví už z předu
že mnoho lidí s obou stran v ní
zahyne Tak tomu bylo od po
čátku všech válek Ale veliké
třídy lidstva obyčejně ani se ne
dovědí kolik těch lidí vlastně za
hynulo a jakým způsobem? Vá
lečnictví nynější doby hlavně jest
vypěstováno Pruskem
Prusko využitkovalo všech nej
novějších pokroků vědecké tech
niky a lučby k účelům válečným
na sestavení strojůy které vraždí
idi hromadně a to způsobem nej-
raffinovanějším Třaskaviny hra
ji iu nejveisi uionu 1 na zenu 1 ve
vodě 1 ve vzduchu Jen si pře
čtěte co z tohoto moderního bar
barství vládnoucího na bojištích
vypravuje prosincový okružník hr
Muravěva a zabědujete nad osvě
tou vzdělaností a lidskostí století
devatenáctého Takové strašné
raffioované zločiny provozují se na
bojištích na něž hnán jest národ
proti národu hůře než na jatky I —
A aspoň takovým surovým zlo
ádůtn ve válce nejnovější okruž
ník hraběte Muravěva chce učinili
přítrž pokud se nepodaří najiti
prostředek jímž všechoy spory
mezi státy a národy by se urov
návaly bez prolévání krve pokud
nebude lze aby zlo války zcela
bylo potlačeno
Zůstane na věky neshladitelnou
zásluhou nynějšího cara ruského
že v době kdy militarism evrop
ský působením Pruska národy na
pevnině evropské uvedl na pokraj
záhuby a zoufalství pevně vystou
pil na obrana lidskosti a mírného
spolužití státův i národův
Prosincový okružník hr Mura
věva se svým určitým a přesným
programem je nejtěžší obžalobou
nynější váleSninké surovosti ny
nějšího hromadného vraždínf a
zločinného pustošení lidstva za
účely velice pochybné ceny mrav
ní Můžeme býti připraveni že
nebude míti žádoucího účinku a
výsledku u vlád zvláště ne u těch
proti nimž zcela zjevně jest namí
řen a že nejprvnější nová válka
bude ještě strašnější než kteráko
li předešlá ale třeba uvážiti Že
války na světě přestanou nikoli z
lásky k míru a z úcty k právu ale
proto že samým stálýmjidokona
lováním nástroů vražedných ko
nečně stanou se nemožný že umě
ní vražedné konečně dostoupí své
ho vrcholu ztráví samo sebe
Pak bude jistě konec i válečnictví
— pruskému! Nár Listy
Laciná jízda do Minnesoty
V dnech od i7ho do 27110 úno
ra budou se prodávati jízdné lístky
po všech dráhách z celého západu
za cenu sníženou do Nové Prahy
Minn z kterékoliv železniční sta
nice v Minnesotě Wisconsiňu
severní a jižní Dakotě lowě Ne
brasce Coloradu Kansasu a Okla
home Lístky tyto jak svrchu
uvedeno počnou se prodávati
dnem 17 února a budou platný
k návratu do 2 března tedy
plných čtrnáct dnů
Spůsob iakýmž lístky za tuto
sníženou cenu v oněch dnech do
sáhnouti lze jest následující:
Za lístek do Nové Prahy musí
se zaplatiti plná cena však záro
veň musí se požádali jednatel
kterýž lístek vystaví o certifikát
že vystavil lístek ku jízdě k sjezdu
Západní Cesko-Bratrské Jednoty
(Western Bohemian Brotherhood)
Tyto certifikáty bude povinen
každý po příjezdu do Nové Prahy
ihned předložití k pedpisu výboru
panu F S Vanáskovi a když
jím takto potvrzeny budou obdrží
každý na základě toho certifikátu
jízdu nazpět za jednu třetinu oby
čejné ceny Ušetří tím tedy každý
na jízdě celou třetinu veškeré
jízdní výlohy
Dodáváme že snížených cen
jízdních zúčastnit! se může každý
nechť jest vyslancem aneb ne
neboť snížení platí pro všechny
účastníky bez výminjcy Účastníci
kteří pojedou ze Sev Dakoty neb
Minnesoty po Great Northern
dráze musí vzíti sobě lístky s cer
tifikátem do Minneapolis a pak
z Minneapolis opět do Nové Prahy
U 6vého domácího jednatele musí
si vyzvednouti certifikát a v Min
neapolis opět Účastníci ze zá
padu kterým by sé jednatel vy
staviti lístek a certifikát z domu
až na místo zdráhal nechť vezmou
lístky a certifikáty do Omahy a
odtud obdrží zase lístky a certifi
káty až do Nové Prahy
Řád Čechoslovan při té příleži
tosti uspořádá ve své síni ve stře
du dne 22 února slavnost kteráž
zakončí divadlem Slavnostní pro
gram jest jak následuje:
Uvítání předsedou řádu Čecho
slovan Uvítání hostí mayorem města
Nové Prahy anglicky
Odpověď mayoru za účastníky
sjezdu br [an Rosický z Omahy
anglicky
Krátký proslov předseny Hlavní
Úřadovny br Josefa Žbánka
Slavnostní řeč Česká br Vác
Daniel z Crete Nebr '
Některé opatření a důležitosti u
přijímání členů přednese vrchní
lékař br K II Breuer
Závěreční řeč br Josefa Týry
z Minneapolis
Pak následovati bude divadelní
představení Bratr Honák
Zachrání dítky
Cbambrlain's Cough RfmHr za
chránila tisíce dítek záškrtem trpících
Lék tento nemá sobě rovného v pHp
dech nastuzenln aueb modrého kAla
Lakodafck ankra áiulné awlahr a arua4
J"J'H' ° f" vr?"7 JMHI aaMa
Tb - OTariaa4 Tlilt-
értur rsNioK Piana
Bita ill
IJOi Farmám ul Omak
