Pokrok Západu
Naše civilizace
(Arg-a)
II
Chicago 2 října
Souhrn všeho co jsem v před
uvedeném naznačil — a nebo as
poň naznačiti se snažil — pozů
stává v následujícím: NaŠe tak
zvaná "osvěta" rozdělila práci
čímž tato se musela a musí usta
vičně soustřeďovati z lidských ru
kou na stroje tím přišla v záhubu
drobná řemesla a dříve samostatní
řemeslníci se museli proměniti
buďto v továrníky a nebo tovární
dělníky buďto ve vlastníky strojů
a nebo v pouhé jich obsluhovače
buďto v otrokáře a nebo otroky
Nemohu ovšem býti sám sobě
soudcem avšak myslím Že to jest
samo sebou dosti jasné tak abych
na tom základě mohl dále něco
právem budovati
Povstalý tak "pořádek" však se
objevuje býti osudným zlem an
zmenšuje v lidstvu počet jedinců
samostatných a obrovské massy
uvádí v pouhou služebnost jen
malé hrstky vlastníků strojstva a
protož není divu že se ustavičně
bádá a zpytuje jak by se tomu
zlu dalo odpomoci Celé dlouhé
řady nejrůznějších myslitelů se to
mu již věnovalo a tak povstal ve
liký počet rozmanitých soustav a
systémů jak by se tomuto propa
dání povšechného lidstva v bídu
dala konečně učiniti přítrž
Ano snaha po vynalezení spás
ných prostředků dosáhla již tako
vého stupně že neni snad ani je
diného smrtelníka více který by
se v té směsici vyznal Jaká to
zpousta "theorií" "soustav" a
"systémů" a různých "ismů" by
se proud oněch zlých následků
naší "osvěty rozdělené práce" ně
jak zastavil! Však čím více se
těch doktrin líhne tím více v tom
přibývá zmatku a tmy
Dle mého mínění však není také
divu že se to vše mijí dobrého
účinku jelikož se mi zdá že se při
tom vždy spíše odbočuje dále a
dále od přírody než abychom se
k ní hleděli navraceli z čehož pak
povstává ve všech těch sousta
vách přílišná složitost umělost a
zápletenost tak že to nelze uvá
děti v skutečný život Mám za
to že bude třeba na těch cestách
naší velebené "osvěty" vlastně
zhola obrátit bychom se dostali
znovu na trochu výsluní
Co se mne týče přicházím po
třicetiletém pozorevání toho pro
blému k uzávěrku že lidstvo
anebo aspoň národové naší nyněj
ší "osvěty" nebudou moci na
žádný způsob dojiti jakéhosi no
vého klidu jakéhosi spravedlivěj
šího pořádku v svých massách
dokud znovu nezavrhnou onu zá
sadu rozdělení práce z celku své
osvěty tak aby se mohli ponavrá
titi zase trochu k přirozenému po
řádku "barbarství" práce nerozdíle
né Neb ať se Spekuluje počítá
a mudruje jakkoliv z "ničeho" se
"něco" nikdy nevytvoří — a zrov
na tak málo se podaří vyčarovati
umělými prostředky "rozdělení
práce" blahobyt
První a hlavní podmínkou bla
ha jednotlivcův lidstva jest by
každý měl co možná nejdokonalej
Ší míru neodvislosti od svých spolu
lidí jelikož opravdu "šťastným"
a v tomto svém štěstí bezpečným
nemůže nikdo po tak dlouho býti
dokud toto štěstí či blažeoství
jeho jest od něčí dobré vůli závi
slým Abych se mohl cítiti šťast
ným blaženým musím trvání
toho stavu svého mítí sám ve své
vlastní libovůli neb jen v tako
vém pádu mohu státí na zápasišti
života co jedinec tváří v tvář ji
ným u vědomí rovnosti a bez vědo
mí podřízenosti vůči nadřízenému
Abych byl blaženým nesmím býti
vázán žádnou povinností museí
pracovat! pro kohosi jiného co
sluba bych za to bral v odmě u
úhrada některé ze svých potřeb
nezbytných nýbrž musím býti
schopen vystalovatt ve víem víudy
sám sobi Teprvé tím teprvé ta
kovou svojí samostatností mohu
nabývat! vědomí že jsem přestal
býti služebníkem pána Služeb
nost nemaže nikdy blažiti třeba
pln sluhův tomuto kladl na stůl
sebe tučnější jídla za privilej moci
mu divatt rozkazy a pohlavky
Jest ovšem otázkou zdali tako
váto absolutní nezávislost jedince
od jedinců — a tudíž také národa
oi národa — jest vůbec možnou
gin aecfcf torna jakkoli na každý
l' 1 csriToe sonditi l by ji o£la
tj M Unl mlrm která
3 i ZzTtl
touže mírou musí ubývati jakou
kde taková neodvislost vzájemná
mizí a nebo na opak
Z toho tedy vyplývá že sluší
považovat! vše za celkovému bla
hobytu lidí i národů škodné co
kde takovou odvislost jedněch od
jiných vyvolává — a kompasem
nám tudíž při hledání cest z toho
abynntu musí býti záhada vfemoS-
ného umeníovánl a zaíehnáváni tako
vé vzájemné odvislosti
Co pak činí vlastně člověka
"odvislým" totiž služebným tak
že musí volky nevolky poslouchati
něčích rozkazův? Vždy jen jaká
si potřeba jakási nezbytnost kte
rou s dotýčný nevolník nemůže
opatřiti sám tak že ji must uspo
kojovati toliko prostřednictvím
takového svého velitele Rozumí
se ovšem samo sebou že tu o slu
žebnosti vynucované násilím ne
může býti řeči jelikož to náleží v
obor otázek jiných
Následovně: Čím více má kdo
takových potřeb jež sám sobě u
hražovati s to není tím je oďvislej
íim Protož jest chybou ano
přímo hříchem a rafinovanou pod-
skočností když se kde potřeby
uměle vyvolávají Avšak naše
"osvěta" to systematicky činí
tak aby zchytralci mohli tou opra
tí zatahovati ostatní velké massy
lidstva méně rafinovaného v svou
služebnost Mluvi li missionáři
angličtí amerikánští a nebo ně
mečtí o šíření "osvěty" mezi dosud
barbarské lidstvo a provádí-li za
nimi jejich dotýčné vlády kulturá
cké komedie pod heslem křesťan
ství nebo "humanity" kdežto za
tím šíří všude j$n vraždu hrůzu a
násilí děje se to ve skuteč
nosti jen proto aby tam byly vy
volávány "nové trhy" pro výrobky
té naší osvěty a aby se tam po
vyvolání nových potřeb mohly vy
vážeti rozmanité plody naší "roz
dělené práce" Vyvolání těch no-
ých potřeb v onom lidstvu se
neděje tedy z popudu "humanity '
nebo "osvěty" nýbrž aby se ono
lidstvo stávalo od toho našeho
velko-průmyslnictva a velko-ob-chodnictva
odvislým a tudy jeho
otrokem len toto naše velko-
továrnictvo a velko-obchodnictvo
může mít i z podobného otročení
dosud "osvětou" netknutých náro
dů užitek — a vzmáhá-li se kde
blahobyt takového panstva musí
na každý pád všude klesati blaho
byt odvislých jelikož vzrůst síly
otrokáře musí míti vždy za násle
dek příměrné klesání protisil jeho
otroka
Když si roztřídíme všechny po
třeby lidských existencí jež mají
a nebo vůbec míti mohou objevu
je se že jsou vlastně trojího druhu
Máme totiž potřeb které jdou do
tlla dále jiné které jsou určeny
na tlio — a konečně takové které
jsou pro dutha Jsou-li kde my
slitelný ještě nějaké potřeby jiné
jsou příliš nečetny než aby nějak
padaly na váhu A když to ještě
dáleji pozorujeme objeví se nám
že všechny potřeby naše druhu
přednějšího totiž potřeby určené
pro žaludek musí přicházet! buď
přímo nebo nepřímo t půdy z prá
ce "barbarských" rolníků kdežto
všechny ostatní z obou zbývajících
oborů jsou — od pouhé suroviny
dále — výhradně jen ovocem prů
myslu Jest to okolnost která př
rnzřešování takových záhad nesmí
nikdy zůstávati nepovšimnutou
Druh první těch potřeb totiž po
travinovy jest ovsem hlavním co
zatím vše ostatní jest do jisté míry
jen pouhým luxem
Avšak hle: Když jednou do
sáhneme tohoto pohnání když
jednou to připustíme co pravdu —
již se pošineme o valný krok dále
na cestě z onoho nadznačeného
bludiště! Ono nám z toho totiž
zeje že dle požadavků přírody
by vlastně každý llorlk na svité měl
býti rolníkem tak aby si svou ne'
zbytnost životní mohl sám bez
prostredkujícich služeb jinycb o
sob dobývati Neb což pak jest
kdo dle svrchovaných zákonů bož
ské přírody povinen jemu se o to
starati? Kromě povinnosti rod i
čův starati se o dítky v dobách
nedospělosti jejich a kromě po
vinnosti dítek dospělých pracovati
pak pro vetché rodiče neukládá
všematka ' příroda Žádné takové
závazky '
Na dobývání si úžiry přímo t
půdy by měl tudíž míti každý zcela
nezadatelné právo kdo se narodil
nebo narodí Znemožnění toho
někomu zbavení jej takové mož
nosti musí býti na každý pád
jmíno za zločin — jelikož se to
vyskytuje bez výminky jen Um
kde se rozziTila onano nale osvěta
rézdclené práce není snad tfí
cbtm kdjl ji odáaccjL
ťřonrjr=t-Ii vid člllzizX
- -
"iif% l Jf7 re
Živly zotročovací kteréž na jedné
straně "rozdělením práce" vytvo
řily velko-výrobu a panství strojů
aby tím uvrhly lid strojů nemající
svou robotnost — na druhé
zrovna tak horlivě se o to posta
raly aby lid ten již více zpět na
půdu tak snadno nemohl a tudíž
nebyl více s to jim z klecí uprch
nout Učinily totiž velkým zá
stupům svých zotročenců půdu
nepřístupnou Zde ovšem nesmi
býti zapomínáno že mezi "rolni
ctvím" doby naší osvětou rozdč-
ené práce ozářené a rolnictvím
dle oněch mnou naduváděných
požadavků přírody jest vlastně
veliký rozdíl na kterýž ovšem te
prvé později budu moci pouká
zati Hledíme-li tudíž vytvořiti jaký
si oorys k sestaveni pianu pro
konstrukci nějakého lepšího po
řádku mezi sebou nesmíme se při
tom zpouŠtčti oné zásady že
všechno lidstvo patři přirozeně na
půdu co "rolnický barbar" Ono
ovšem není třeba aby se tak do
slovně stalo ale vycházeti se z
takového základu musí jelikož by
každé východisko jiné bylo novým
bludem Zapomenutí na takový
základ by b) lo novým odbočením
na cesty zmatkův Jedině ten
krát když by si každý takovým
způsobem sám svoje Životní po
třeby uhražoval — kromě již
vzpomenuté výminky práce rodi
čův pro dítky a dítek pro rodiče
— by vládnul v lidstvu dokonalý
způsob neodvislosti jedincův ua
vzájem Byl by to z krátká ře
čeno ideální stupeň spravedlnosti
protože by nebyl nikdo nikomu
ani pánem ani sluhou V takovém
pádu by si žádný Rnthschield
Carnegie Astor nebo Vanderbilt
nemohl nechat sloužiti celými sta
tisíci jiných při bídné odměně
aby sám mohl za všechny požíva
ti Nemělť by nikdo nutnost je
poslouchat a nebyli by tudíž žád
nými "pány" '
Ono nemůže býti o tom pochy
bováno že lidstvo někdy na tako
vémto stupni "barbarství" stálo
jelikož to tak samo sebou vysvítá
z přirozených okolnosti Jedině
za takových poměrů bylo by lze
říci že každý jedinec by požíval
plnou míru ovoce s-ojí práce
Zkušenost musela ovšem záhy ob
jevovati že některý člen v rodině
se hodí více pro honbu nebo lov
než pro orbu že dcera některá se
hodí více pro úpravu oděvin než
pro úpravu pokrmů atd — : a
práce se tudíž mezi nimi dle toho
"rozdělovala" Zdravý rozum nám
však praví že bylo-li při takovém
rozdělaní kdy třeba museli přede
víichni buďto na lov nebo ku prá
ci na roucn Když kázala toho
potřeba muselo se spojovati i
mnoho rodin k jedné práci spo
lečné by obstarali společně ja
kousi určitou společnou potřebu a
nebo odvrátiti tak některé společ
né nebezpečenství Jak medle
však takováto společná nutnost
zmizela přestala také i podobná
společná Činnost při čemž každý
opět se vracel na vlastni svůj
úkol
Nemusíme totiž bráti za pravdu
a za samozřejmost že když dcera
na přiklad — dohotovila svoje
úlohy oděvářské nebo kuchařské
když vykonala svou práci domácí
nebo průmyslovou svůj zbývající
čas musela vyplňovali prací tam
kde této bylo třeba? Také její
povinností přirozenou ve stáří do
spělém totiž bylo živiti samu se
be a konala-li kdy práci jinou
by uhradila jakousi jinou potřebu
pro všechny muselo to na každý
pád býti jen dočasným což ovšem
platí o každém členu jiném téže
rodiny ano také ohledně společ
ných prací mezirodinných a mezi
kmenových v lůně jednotlivých
národů
K dobývání si potravy přímo z
půdy — ať jakýmkoli způsobem —
byl tudíž povinen kaldý k práci
však v oboru druhých dvou potřeb
jen nlkteří a to sice ještě jen do
tud pokud toho žádala nutnost
Takový "pořádek" vynucovala to
tiž na lidstvu neúprosná příroda
tak Že mu nebylo lze se vyhnouii
Mám tedy za to že ani moderní
"osvěta" jej neměla rušiti a vyvo
lávat! uměle takové poměry při
nichž lze jednomu uvrhovati svůj
díl povinné práce na bedra jiného
a žiti z jeho mozolů ba dokonce i
konfiskovat! veškeré ovoce prací
jeho nebo tisfeův jiných by jim
sa to libovolně určoval dílce po
žitku To jest proti-přírodním a
tudíž zločinem Nái "pořádek
moderní neměl nikdy opouštěli ta
kový zdravý základ nýbrž měl
úzkostné bledli aby cesta lidstva
od roli k továrnám a od továren k
rc~3
tyla vidy nejen volnou
1 tiLS t=±aon a lákavou
tak aby se na obou těch stranách
mohly síly pracovné dle potřeb
doplfiovati
Kdo pak jest — na příklad — "i
povinen dáti mi potravu za boty
když si těchto nikdo nežádá?
Může se ovšem také namftnouti:
Kdo pak jest povinen dáti mi boty
za potravu když tuto nepotřebu
je? — ale jest v tom přede veliký
rozdíl Rolník totiž při odmítnu
ti potravin řemeslníkem můžecho
diti bos nebo jinak si nohy opa
třiti avšak řemeslník odmítnuté
boty musí povaŽovati na tak dlou
ho za práci úplně zmařenou do
kud by odkupníka nenašel kdežto
potřeba jeho Životní stále pokra
čuje jak slunce na nebi Jeť totiž
potřeba bot zbytnou do jisté míry
pouhým luxem kdežto potřeba
potravin jest holou nezbytnosti tak
že nikdy nemůže býti v pravdě
"zbytečnou" Převýroba bot ne
dovoluje řemeslníku zahálku nebo
pohovu kdežto "převýroba" po
travin umožňuje rolníku oddech
zahálku odpočinek Čili "posvíce
ní" a volnost nakládati veškerým
časem svým dl-chuti
Zde nesmíme ovšem zapomíná
ti že tomu není takto za našeho
"pořádku" nynljiiho vyvinutého
taktéž na základech "osvěty roz
dělené práce" kde i převýroba
potravin znamenající jejich láci
jest pro rolnictvo naše íabriční
dobou bídy Způsob rolničení
našeho vyvolal totiž v rolnictvu
tak nesmírnou spotřebu výrobkův
z oboru průmyslového že jak
medle mu dojdou prostředky k
jich uhražování je zcela na hro
madě Potřeba bezpoČetných stro
jů směnky úroky a celá řada
"osvětou" vyvolaných nezbytnů-
stek z oboru luxu jej v takovém
pádu musí připravovat! o klid
spánek zdraví a blahobyt není-li
sám také "kapitalistou" Náš
rolník nynější není již vlastně
"rolníkem" nýbrž spíše továrním
výrobníkem obilí a masa farma
pak jeho jest spíše továrnou Bě
da tomu uDOŽáku který zůstal
něco dlužen za svou půdu a který
musel vzíti své stroje na směnky!
Ten pak už nepracuje více jen pro
sebe jak jsem to co přirozený po
řádek naznačil nýbrž pro celé
houfy různých parasitů kteří se
mu na kůži usadili ' i
Přirozenou úlohou rolníka totiž
není by vyráběl obilí neb jiné1
produkty půdy co továrník ha
prodej tedy Čím úsilovněji tim
lépe nýbrž aby byl živ a bezpečen
pro případy své vetchosti Na
prodej by měl míti vždy jedině to a
jedině tolik co se žádá ne ale
toho více tak aby se tím musel
ostatnímu světu i přes moc vcuco
vati Nebylo-li by mu při tom
náhodou možno zaopatřiti sobě
výměnou dostatek oněch druhých
dvou potřeb z oboru průmyslu a
ducha musel by ovšem zůstati bez
nich pokud by si sám za ně ne
mohl zjednati surogát leč on by
při tom zůstával přede jen 'svým'
přede jen v dostatku hlavních
spotřeb a neodvislým kdežto člo
věk průmyslný nemající své vlast
ní strojstvo musí za každou cenu
hledati pána aby uhájil v těle ži
vot Je otrokem onoho jehož
prostřednictvím takovou "obživu"
dostává A nastane-li kde zara
žení prodeje takových tovarů ať
z přiČiny té či oné nezbývá mu
žádné cesty aby se spasil před bí
dou Dle biblického líčení původu
člověka byl tento postaven do
"ráje" v kterém mu nebylo třeba
žádné práce a kde mohl toliko po
žívat Však on zhřešil a za trc-st
byl vyhnán z ráje toho by si úži
vu svou dobýval pracně "v potu
tváři" motykou Zdá se mi to
tedy správnějším a rozumnějším
pojmem než ono evangelium no
vých Mojžíšů "osvěty rozdělené
práce" dle něhož se "práce" vele
bí co účel jemuž dělničtí balamu
tiči skládají ódy na počest "Prá
ce" jest dle bible i dle zdravého
rozumu ten nemilou povinností
a protož se ji také každý hledí co
nejvíce zbaviti — třeba ii při tom
í násilím musel vrhati i na bedra
jiných V tom to vězí a hlavně to
jest ve skutečnosti základem naší
"osvěty rozdělené práce" a "pa
tentů" 1
Dle přirozenosti věci — íak
jsem již dříve uvedl — mi každý
zrozený syn matky za doby svých
sil dospělých tolik "oracovati"
nad spotřeby vlastní by splatil
dlub rodičům a sobě k obsluze za
vázal své dítky On ale tedy musí
nevyhnutelně míti k takové práci
nezdolnou příležitost Kdyby ji
nemel a padal by neienom sám
bído nýbrl strhoval by v tuto
sebou i svoje vetché rodiče
voje Mtzrríli dítky Protož se
táži: Kde pak a čím pak nám co
lidstvu zaručuje tato naše velebe
ná "osvěta rozdělené práce" tako
vou možnost dobývání pouze exi
stenčního minima? Ona nám ne
jenom takové Žádné záruky
neposkytuje nýbrž zcela na opak
je dálším postupem 'dělení práce'
a strojové výroby ruší a odklízí!
Jest tedy rušitelkou řádu přiroze
ného na prospěch nespravedlivých
řádů umělých při kterýchž vždy
nové a nové miliony lidských by
tostí pozbývá onu svou samostat
nost Ohromné miliony lidi tak
klesá vždy více a více v zoufalou
bídu by jen jakási malá hrstka si
hroinaditi mohla vše to hromaditi
oč druzf jsou připravováni To
je duchem té naši tak zvané "o
světy" ř
Jistý mudrc amerikánský za dob
Washingtonových se vyslovil že
skutečným dobrodincem člověčen
stva jest jedině ten kdo způsobu
je aby na rostliništi jednoho do
savádního klasu obilí vyrůstaly
klasy dva — a já tedy zase pra
vím zcela v tom samém smyslu že
největším škůdcem člověčenstva
je ten kdo způsobuje aby z desíti
přirozených příležitostí k existen
ční obživě lidí se stala pouze
jedna protože se tím zpřetrhává
a zvrací násilně božský pořádek
přírody Dle mých názorů není
totiž dobrodiním lidstva když se
někde cestou stroje vyrobí denně
ioo párů bot při obsluze pouhých
desíti osob co zatím dříve osoba
jedna jich mohla vyrobiti pouze
jediný pár nýbrž na opak v tom
spatřuii zlo jelikož oněch zmize
lých 90 příležitostí k podobnému
pracování dle práva přírody se
svezlo na liboůli pouze jedinké
ho majitele dotýčného stroje Vý
robník takový ~ ať jednotlivec
nebo korporace — má totiž zcela
v své moci ! aby požíval vše co
oněch 90 na možnostech úživy
ztratili
Kdyby bylo pravdou co senám
v zájmu takových velko-průmysl-níků
velko-finanČníků a velko
kramářů úsilně hlásává musely by
massy obyčejných smrtelníků bez
blahovůle "kapitálu" takřka ze
mříti hlady neboť možnost vý
dělků úživných závisí ortf iedině
od ruchu průmyslového — a tento
nemůže prý zase jinak vvnikati
než když "kapitál" má důvěru a
dobrou vůli aby ta kolesa průmy
slu roztočil Čím pak jest tu tedy
vlastně onen lid na práci takovou
odkázaný když ne otrokem a
pouhým žebrákem před milostí
toho "kapitálu"? Ale hleďme:
Kdyby nebyla "osvěta" rozdělila
práci nebyla by se mohla vyvi-
nouti -taková centralizace vvrobv
pomoci strojů nýbrž byla by se
udržela drobná řemesla po všech
krajinách dle místních potřeb a
okolností Nebyl by tudíž vznikl
žádný všem -houcí "kapitál" a lid
ten by od něho nezávisel
Mé mínění však jest že neni
vlastně třeba aby lidstvo takovým
způsobem leželo před "kapitálem"
na břiše Kdyby dnes neb zftra
celý ten "kapitál" vzal čert lid
stvo by přede nemusilozahynouti
nýbrž právě na opak by tím získa
lo a sebe osvobodilo Ono jest
třeba toliko se navrátiti na tu sa
mou cestu již lidstvo při rozžeh
nutí své nynější tak zvané "osvě
ty rozdělené práce" opustila — a
onine otrokáři kapitalističtí by si
mohli lehnouti na své žoky k věč
nému spánku' protože by jim ne
byly nic platný Bez "rozdělené
práce" by nebyl žádný Roth
schield "pánem světa" protože
by nebylo žádné skoncentrované
výroby Lidstvo by tím však ne
muselo postrádat! ani jedinké z
těch potřeb které mu nyní při
jeho civilizaci povstaly nýbrž
rozdíl by záležel jedině v tom Že
by se výroba takových předmětů
spravedlivěji rozdělila Kaldý by
pracoval více sám pro sebe a mé
ně pro jiného čímž bý na každý
pád vyzfskával na samostatnosti a
blahobytu Na místo klesání mrav
nosti a ušlechtilosti v továrnách
rostla by ušlecbťující práce domá
cí a malého řemeslnici va
Nebyl snad starý kolovrat lepší
školou krásy ušlechtilosti a poesie
celých národů než jest nyní kte
rákoliv velko-Židovská přádelaa?
Lidstvo musí přestat samo u
znávati a věřiti že mu jest "kapi
tálu" právě tak nezbytně třeba
jako potravy - do žaludku neb
"kapitalisté" by museli býti boto
vými blázny a nebo pravými bohy
dobroty kdyby se vzdali dobro
volně svých výhod a přestali tobo
klamu svých spolulidi zneužívati k
svému prospěchu I
J
Úplný seznam knih k jtoatáof
sdarma v knihkupectví Pokrokn
Zí-aia
HGiirdM D - Geo Bicknell M D
zkušení lékaři vsccb eborob
ZRAKU a SLUCHU
TEL 739 1 1404 Fiinin ut
OTM-dm OMAHA NKBR
Dr7GalSaÍ&Loril
provádí prakci tanho jilskou
a lélt íenské nemoce
OFFICE: v Paxton Block na rohu 16 a
Farnnm ul Omaku Neb
Jdou tél k naložen! kaidodenní v St Jocepn
nemocnici 1)10 dt!Min
DrL H SIXTA
SCHUYLER NEBR
Pfeárna t Hollmanovř bločku
V druhém potcbodl
DrE HoloYtcIímer
český lékař
Office na rohu 15 a Howard ul Sfcer -lj's
Block Č dveří 210
Telefon 1438
V plsarné k nalezeni od 10 do 12 hodin témo
tů 8 do 4 odpoledne a od 7 do 8 veíer
Obydlí r iísle 1610 Center ulice
Telefon 10T4
Chas Kauf man
iY pojišťující jednatel n
° a veřejný notář u
Zastuoujo 'eJlepM pojlifnjfd inoletnoML
ppxlává m kupuje mu Ituek nnmviiy vyriárá
pfaplitvni linky a Evropy a do bvropjr utd
wi! na nemovití majfltek
Ba Mu roh 13aDooglanl
Objednejte si bedničku
lahvi
Mi foiiel Mílo
Jest to nejvýtečnřjM pivo
pro domácnost a pro společen
ské pobostčnf Vyrábf
FrelKrDř Brewinř Co
1007 Jaokaon m
Telefon 430
Předplácejte na Knihovnu Ame
rickou pou?e $100 ročně
i -m
Monarch
'BICYKLY"
nejlepší na světé za
1 $35 až $60
na mírné splátky
u klenotníka
AB
tm IStií ft finnrlftfl ni
PIERCE £ HOTEL
ČJesk" Hotel
a přiití domor T8ech Čech i de
Omany laTÍtaTSfch
1320 Herce ul mezi 13 a 14 ulicí
—V ČESKÉ PRAZE—
NovomodnS zařizen a T&fm pobodllm
opatřený — Ceaki kucbyfi
Ceny xxxlxxi m l
FB1XCIS DITláOTA
8 sajikelka
r Dosunec a r
i
na výstavišti
Návštěvníkům výstavy odporu
čuji svůj skvostně zařízený Český
hostinec a restauraci %
ii
tt
vedle Streets of Cairo 3111
Kircl H Stfllcr
Pijete dobré rW _ r
Jestli ano zajděte
si na sklenici
výtečného st louiskčho
ležáku k majiteli
Národní Síně
J Havlíčkovi
aa roba 13 WlIlUm ol
Mimo výtečného leláku nalez
nete u něj vidy hojnou zásobu li
hovin Korbelová vína jemných
doutníka atd
rHraesfatrf sawi
KaŽdíbo a úctou zve
nu i
