Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (Oct. 11, 1898)
Pokrok Západu Naše civilizace (Arg-a) II Chicago 2 října Souhrn všeho co jsem v před uvedeném naznačil — a nebo as poň naznačiti se snažil — pozů stává v následujícím: NaŠe tak zvaná "osvěta" rozdělila práci čímž tato se musela a musí usta vičně soustřeďovati z lidských ru kou na stroje tím přišla v záhubu drobná řemesla a dříve samostatní řemeslníci se museli proměniti buďto v továrníky a nebo tovární dělníky buďto ve vlastníky strojů a nebo v pouhé jich obsluhovače buďto v otrokáře a nebo otroky Nemohu ovšem býti sám sobě soudcem avšak myslím Že to jest samo sebou dosti jasné tak abych na tom základě mohl dále něco právem budovati Povstalý tak "pořádek" však se objevuje býti osudným zlem an zmenšuje v lidstvu počet jedinců samostatných a obrovské massy uvádí v pouhou služebnost jen malé hrstky vlastníků strojstva a protož není divu že se ustavičně bádá a zpytuje jak by se tomu zlu dalo odpomoci Celé dlouhé řady nejrůznějších myslitelů se to mu již věnovalo a tak povstal ve liký počet rozmanitých soustav a systémů jak by se tomuto propa dání povšechného lidstva v bídu dala konečně učiniti přítrž Ano snaha po vynalezení spás ných prostředků dosáhla již tako vého stupně že neni snad ani je diného smrtelníka více který by se v té směsici vyznal Jaká to zpousta "theorií" "soustav" a "systémů" a různých "ismů" by se proud oněch zlých následků naší "osvěty rozdělené práce" ně jak zastavil! Však čím více se těch doktrin líhne tím více v tom přibývá zmatku a tmy Dle mého mínění však není také divu že se to vše mijí dobrého účinku jelikož se mi zdá že se při tom vždy spíše odbočuje dále a dále od přírody než abychom se k ní hleděli navraceli z čehož pak povstává ve všech těch sousta vách přílišná složitost umělost a zápletenost tak že to nelze uvá děti v skutečný život Mám za to že bude třeba na těch cestách naší velebené "osvěty" vlastně zhola obrátit bychom se dostali znovu na trochu výsluní Co se mne týče přicházím po třicetiletém pozorevání toho pro blému k uzávěrku že lidstvo anebo aspoň národové naší nyněj ší "osvěty" nebudou moci na žádný způsob dojiti jakéhosi no vého klidu jakéhosi spravedlivěj šího pořádku v svých massách dokud znovu nezavrhnou onu zá sadu rozdělení práce z celku své osvěty tak aby se mohli ponavrá titi zase trochu k přirozenému po řádku "barbarství" práce nerozdíle né Neb ať se Spekuluje počítá a mudruje jakkoliv z "ničeho" se "něco" nikdy nevytvoří — a zrov na tak málo se podaří vyčarovati umělými prostředky "rozdělení práce" blahobyt První a hlavní podmínkou bla ha jednotlivcův lidstva jest by každý měl co možná nejdokonalej Ší míru neodvislosti od svých spolu lidí jelikož opravdu "šťastným" a v tomto svém štěstí bezpečným nemůže nikdo po tak dlouho býti dokud toto štěstí či blažeoství jeho jest od něčí dobré vůli závi slým Abych se mohl cítiti šťast ným blaženým musím trvání toho stavu svého mítí sám ve své vlastní libovůli neb jen v tako vém pádu mohu státí na zápasišti života co jedinec tváří v tvář ji ným u vědomí rovnosti a bez vědo mí podřízenosti vůči nadřízenému Abych byl blaženým nesmím býti vázán žádnou povinností museí pracovat! pro kohosi jiného co sluba bych za to bral v odmě u úhrada některé ze svých potřeb nezbytných nýbrž musím býti schopen vystalovatt ve víem víudy sám sobi Teprvé tím teprvé ta kovou svojí samostatností mohu nabývat! vědomí že jsem přestal býti služebníkem pána Služeb nost nemaže nikdy blažiti třeba pln sluhův tomuto kladl na stůl sebe tučnější jídla za privilej moci mu divatt rozkazy a pohlavky Jest ovšem otázkou zdali tako váto absolutní nezávislost jedince od jedinců — a tudíž také národa oi národa — jest vůbec možnou gin aecfcf torna jakkoli na každý l' 1 csriToe sonditi l by ji o£la tj M Unl mlrm která 3 i ZzTtl touže mírou musí ubývati jakou kde taková neodvislost vzájemná mizí a nebo na opak Z toho tedy vyplývá že sluší považovat! vše za celkovému bla hobytu lidí i národů škodné co kde takovou odvislost jedněch od jiných vyvolává — a kompasem nám tudíž při hledání cest z toho abynntu musí býti záhada vfemoS- ného umeníovánl a zaíehnáváni tako vé vzájemné odvislosti Co pak činí vlastně člověka "odvislým" totiž služebným tak že musí volky nevolky poslouchati něčích rozkazův? Vždy jen jaká si potřeba jakási nezbytnost kte rou s dotýčný nevolník nemůže opatřiti sám tak že ji must uspo kojovati toliko prostřednictvím takového svého velitele Rozumí se ovšem samo sebou že tu o slu žebnosti vynucované násilím ne může býti řeči jelikož to náleží v obor otázek jiných Následovně: Čím více má kdo takových potřeb jež sám sobě u hražovati s to není tím je oďvislej íim Protož jest chybou ano přímo hříchem a rafinovanou pod- skočností když se kde potřeby uměle vyvolávají Avšak naše "osvěta" to systematicky činí tak aby zchytralci mohli tou opra tí zatahovati ostatní velké massy lidstva méně rafinovaného v svou služebnost Mluvi li missionáři angličtí amerikánští a nebo ně mečtí o šíření "osvěty" mezi dosud barbarské lidstvo a provádí-li za nimi jejich dotýčné vlády kulturá cké komedie pod heslem křesťan ství nebo "humanity" kdežto za tím šíří všude j$n vraždu hrůzu a násilí děje se to ve skuteč nosti jen proto aby tam byly vy volávány "nové trhy" pro výrobky té naší osvěty a aby se tam po vyvolání nových potřeb mohly vy vážeti rozmanité plody naší "roz dělené práce" Vyvolání těch no- ých potřeb v onom lidstvu se neděje tedy z popudu "humanity ' nebo "osvěty" nýbrž aby se ono lidstvo stávalo od toho našeho velko-průmyslnictva a velko-ob-chodnictva odvislým a tudy jeho otrokem len toto naše velko- továrnictvo a velko-obchodnictvo může mít i z podobného otročení dosud "osvětou" netknutých náro dů užitek — a vzmáhá-li se kde blahobyt takového panstva musí na každý pád všude klesati blaho byt odvislých jelikož vzrůst síly otrokáře musí míti vždy za násle dek příměrné klesání protisil jeho otroka Když si roztřídíme všechny po třeby lidských existencí jež mají a nebo vůbec míti mohou objevu je se že jsou vlastně trojího druhu Máme totiž potřeb které jdou do tlla dále jiné které jsou určeny na tlio — a konečně takové které jsou pro dutha Jsou-li kde my slitelný ještě nějaké potřeby jiné jsou příliš nečetny než aby nějak padaly na váhu A když to ještě dáleji pozorujeme objeví se nám že všechny potřeby naše druhu přednějšího totiž potřeby určené pro žaludek musí přicházet! buď přímo nebo nepřímo t půdy z prá ce "barbarských" rolníků kdežto všechny ostatní z obou zbývajících oborů jsou — od pouhé suroviny dále — výhradně jen ovocem prů myslu Jest to okolnost která př rnzřešování takových záhad nesmí nikdy zůstávati nepovšimnutou Druh první těch potřeb totiž po travinovy jest ovsem hlavním co zatím vše ostatní jest do jisté míry jen pouhým luxem Avšak hle: Když jednou do sáhneme tohoto pohnání když jednou to připustíme co pravdu — již se pošineme o valný krok dále na cestě z onoho nadznačeného bludiště! Ono nám z toho totiž zeje že dle požadavků přírody by vlastně každý llorlk na svité měl býti rolníkem tak aby si svou ne' zbytnost životní mohl sám bez prostredkujícich služeb jinycb o sob dobývati Neb což pak jest kdo dle svrchovaných zákonů bož ské přírody povinen jemu se o to starati? Kromě povinnosti rod i čův starati se o dítky v dobách nedospělosti jejich a kromě po vinnosti dítek dospělých pracovati pak pro vetché rodiče neukládá všematka ' příroda Žádné takové závazky ' Na dobývání si úžiry přímo t půdy by měl tudíž míti každý zcela nezadatelné právo kdo se narodil nebo narodí Znemožnění toho někomu zbavení jej takové mož nosti musí býti na každý pád jmíno za zločin — jelikož se to vyskytuje bez výminky jen Um kde se rozziTila onano nale osvěta rézdclené práce není snad tfí cbtm kdjl ji odáaccjL ťřonrjr=t-Ii vid člllzizX - - "iif% l Jf7 re Živly zotročovací kteréž na jedné straně "rozdělením práce" vytvo řily velko-výrobu a panství strojů aby tím uvrhly lid strojů nemající svou robotnost — na druhé zrovna tak horlivě se o to posta raly aby lid ten již více zpět na půdu tak snadno nemohl a tudíž nebyl více s to jim z klecí uprch nout Učinily totiž velkým zá stupům svých zotročenců půdu nepřístupnou Zde ovšem nesmi býti zapomínáno že mezi "rolni ctvím" doby naší osvětou rozdč- ené práce ozářené a rolnictvím dle oněch mnou naduváděných požadavků přírody jest vlastně veliký rozdíl na kterýž ovšem te prvé později budu moci pouká zati Hledíme-li tudíž vytvořiti jaký si oorys k sestaveni pianu pro konstrukci nějakého lepšího po řádku mezi sebou nesmíme se při tom zpouŠtčti oné zásady že všechno lidstvo patři přirozeně na půdu co "rolnický barbar" Ono ovšem není třeba aby se tak do slovně stalo ale vycházeti se z takového základu musí jelikož by každé východisko jiné bylo novým bludem Zapomenutí na takový základ by b) lo novým odbočením na cesty zmatkův Jedině ten krát když by si každý takovým způsobem sám svoje Životní po třeby uhražoval — kromě již vzpomenuté výminky práce rodi čův pro dítky a dítek pro rodiče — by vládnul v lidstvu dokonalý způsob neodvislosti jedincův ua vzájem Byl by to z krátká ře čeno ideální stupeň spravedlnosti protože by nebyl nikdo nikomu ani pánem ani sluhou V takovém pádu by si žádný Rnthschield Carnegie Astor nebo Vanderbilt nemohl nechat sloužiti celými sta tisíci jiných při bídné odměně aby sám mohl za všechny požíva ti Nemělť by nikdo nutnost je poslouchat a nebyli by tudíž žád nými "pány" ' Ono nemůže býti o tom pochy bováno že lidstvo někdy na tako vémto stupni "barbarství" stálo jelikož to tak samo sebou vysvítá z přirozených okolnosti Jedině za takových poměrů bylo by lze říci že každý jedinec by požíval plnou míru ovoce s-ojí práce Zkušenost musela ovšem záhy ob jevovati že některý člen v rodině se hodí více pro honbu nebo lov než pro orbu že dcera některá se hodí více pro úpravu oděvin než pro úpravu pokrmů atd — : a práce se tudíž mezi nimi dle toho "rozdělovala" Zdravý rozum nám však praví že bylo-li při takovém rozdělaní kdy třeba museli přede víichni buďto na lov nebo ku prá ci na roucn Když kázala toho potřeba muselo se spojovati i mnoho rodin k jedné práci spo lečné by obstarali společně ja kousi určitou společnou potřebu a nebo odvrátiti tak některé společ né nebezpečenství Jak medle však takováto společná nutnost zmizela přestala také i podobná společná Činnost při čemž každý opět se vracel na vlastni svůj úkol Nemusíme totiž bráti za pravdu a za samozřejmost že když dcera na přiklad — dohotovila svoje úlohy oděvářské nebo kuchařské když vykonala svou práci domácí nebo průmyslovou svůj zbývající čas musela vyplňovali prací tam kde této bylo třeba? Také její povinností přirozenou ve stáří do spělém totiž bylo živiti samu se be a konala-li kdy práci jinou by uhradila jakousi jinou potřebu pro všechny muselo to na každý pád býti jen dočasným což ovšem platí o každém členu jiném téže rodiny ano také ohledně společ ných prací mezirodinných a mezi kmenových v lůně jednotlivých národů K dobývání si potravy přímo z půdy — ať jakýmkoli způsobem — byl tudíž povinen kaldý k práci však v oboru druhých dvou potřeb jen nlkteří a to sice ještě jen do tud pokud toho žádala nutnost Takový "pořádek" vynucovala to tiž na lidstvu neúprosná příroda tak Že mu nebylo lze se vyhnouii Mám tedy za to že ani moderní "osvěta" jej neměla rušiti a vyvo lávat! uměle takové poměry při nichž lze jednomu uvrhovati svůj díl povinné práce na bedra jiného a žiti z jeho mozolů ba dokonce i konfiskovat! veškeré ovoce prací jeho nebo tisfeův jiných by jim sa to libovolně určoval dílce po žitku To jest proti-přírodním a tudíž zločinem Nái "pořádek moderní neměl nikdy opouštěli ta kový zdravý základ nýbrž měl úzkostné bledli aby cesta lidstva od roli k továrnám a od továren k rc~3 tyla vidy nejen volnou 1 tiLS t=±aon a lákavou tak aby se na obou těch stranách mohly síly pracovné dle potřeb doplfiovati Kdo pak jest — na příklad — "i povinen dáti mi potravu za boty když si těchto nikdo nežádá? Může se ovšem také namftnouti: Kdo pak jest povinen dáti mi boty za potravu když tuto nepotřebu je? — ale jest v tom přede veliký rozdíl Rolník totiž při odmítnu ti potravin řemeslníkem můžecho diti bos nebo jinak si nohy opa třiti avšak řemeslník odmítnuté boty musí povaŽovati na tak dlou ho za práci úplně zmařenou do kud by odkupníka nenašel kdežto potřeba jeho Životní stále pokra čuje jak slunce na nebi Jeť totiž potřeba bot zbytnou do jisté míry pouhým luxem kdežto potřeba potravin jest holou nezbytnosti tak že nikdy nemůže býti v pravdě "zbytečnou" Převýroba bot ne dovoluje řemeslníku zahálku nebo pohovu kdežto "převýroba" po travin umožňuje rolníku oddech zahálku odpočinek Čili "posvíce ní" a volnost nakládati veškerým časem svým dl-chuti Zde nesmíme ovšem zapomíná ti že tomu není takto za našeho "pořádku" nynljiiho vyvinutého taktéž na základech "osvěty roz dělené práce" kde i převýroba potravin znamenající jejich láci jest pro rolnictvo naše íabriční dobou bídy Způsob rolničení našeho vyvolal totiž v rolnictvu tak nesmírnou spotřebu výrobkův z oboru průmyslového že jak medle mu dojdou prostředky k jich uhražování je zcela na hro madě Potřeba bezpoČetných stro jů směnky úroky a celá řada "osvětou" vyvolaných nezbytnů- stek z oboru luxu jej v takovém pádu musí připravovat! o klid spánek zdraví a blahobyt není-li sám také "kapitalistou" Náš rolník nynější není již vlastně "rolníkem" nýbrž spíše továrním výrobníkem obilí a masa farma pak jeho jest spíše továrnou Bě da tomu uDOŽáku který zůstal něco dlužen za svou půdu a který musel vzíti své stroje na směnky! Ten pak už nepracuje více jen pro sebe jak jsem to co přirozený po řádek naznačil nýbrž pro celé houfy různých parasitů kteří se mu na kůži usadili ' i Přirozenou úlohou rolníka totiž není by vyráběl obilí neb jiné1 produkty půdy co továrník ha prodej tedy Čím úsilovněji tim lépe nýbrž aby byl živ a bezpečen pro případy své vetchosti Na prodej by měl míti vždy jedině to a jedině tolik co se žádá ne ale toho více tak aby se tím musel ostatnímu světu i přes moc vcuco vati Nebylo-li by mu při tom náhodou možno zaopatřiti sobě výměnou dostatek oněch druhých dvou potřeb z oboru průmyslu a ducha musel by ovšem zůstati bez nich pokud by si sám za ně ne mohl zjednati surogát leč on by při tom zůstával přede jen 'svým' přede jen v dostatku hlavních spotřeb a neodvislým kdežto člo věk průmyslný nemající své vlast ní strojstvo musí za každou cenu hledati pána aby uhájil v těle ži vot Je otrokem onoho jehož prostřednictvím takovou "obživu" dostává A nastane-li kde zara žení prodeje takových tovarů ať z přiČiny té či oné nezbývá mu žádné cesty aby se spasil před bí dou Dle biblického líčení původu člověka byl tento postaven do "ráje" v kterém mu nebylo třeba žádné práce a kde mohl toliko po žívat Však on zhřešil a za trc-st byl vyhnán z ráje toho by si úži vu svou dobýval pracně "v potu tváři" motykou Zdá se mi to tedy správnějším a rozumnějším pojmem než ono evangelium no vých Mojžíšů "osvěty rozdělené práce" dle něhož se "práce" vele bí co účel jemuž dělničtí balamu tiči skládají ódy na počest "Prá ce" jest dle bible i dle zdravého rozumu ten nemilou povinností a protož se ji také každý hledí co nejvíce zbaviti — třeba ii při tom í násilím musel vrhati i na bedra jiných V tom to vězí a hlavně to jest ve skutečnosti základem naší "osvěty rozdělené práce" a "pa tentů" 1 Dle přirozenosti věci — íak jsem již dříve uvedl — mi každý zrozený syn matky za doby svých sil dospělých tolik "oracovati" nad spotřeby vlastní by splatil dlub rodičům a sobě k obsluze za vázal své dítky On ale tedy musí nevyhnutelně míti k takové práci nezdolnou příležitost Kdyby ji nemel a padal by neienom sám bído nýbrl strhoval by v tuto sebou i svoje vetché rodiče voje Mtzrríli dítky Protož se táži: Kde pak a čím pak nám co lidstvu zaručuje tato naše velebe ná "osvěta rozdělené práce" tako vou možnost dobývání pouze exi stenčního minima? Ona nám ne jenom takové Žádné záruky neposkytuje nýbrž zcela na opak je dálším postupem 'dělení práce' a strojové výroby ruší a odklízí! Jest tedy rušitelkou řádu přiroze ného na prospěch nespravedlivých řádů umělých při kterýchž vždy nové a nové miliony lidských by tostí pozbývá onu svou samostat nost Ohromné miliony lidi tak klesá vždy více a více v zoufalou bídu by jen jakási malá hrstka si hroinaditi mohla vše to hromaditi oč druzf jsou připravováni To je duchem té naši tak zvané "o světy" ř Jistý mudrc amerikánský za dob Washingtonových se vyslovil že skutečným dobrodincem člověčen stva jest jedině ten kdo způsobu je aby na rostliništi jednoho do savádního klasu obilí vyrůstaly klasy dva — a já tedy zase pra vím zcela v tom samém smyslu že největším škůdcem člověčenstva je ten kdo způsobuje aby z desíti přirozených příležitostí k existen ční obživě lidí se stala pouze jedna protože se tím zpřetrhává a zvrací násilně božský pořádek přírody Dle mých názorů není totiž dobrodiním lidstva když se někde cestou stroje vyrobí denně ioo párů bot při obsluze pouhých desíti osob co zatím dříve osoba jedna jich mohla vyrobiti pouze jediný pár nýbrž na opak v tom spatřuii zlo jelikož oněch zmize lých 90 příležitostí k podobnému pracování dle práva přírody se svezlo na liboůli pouze jedinké ho majitele dotýčného stroje Vý robník takový ~ ať jednotlivec nebo korporace — má totiž zcela v své moci ! aby požíval vše co oněch 90 na možnostech úživy ztratili Kdyby bylo pravdou co senám v zájmu takových velko-průmysl-níků velko-finanČníků a velko kramářů úsilně hlásává musely by massy obyčejných smrtelníků bez blahovůle "kapitálu" takřka ze mříti hlady neboť možnost vý dělků úživných závisí ortf iedině od ruchu průmyslového — a tento nemůže prý zase jinak vvnikati než když "kapitál" má důvěru a dobrou vůli aby ta kolesa průmy slu roztočil Čím pak jest tu tedy vlastně onen lid na práci takovou odkázaný když ne otrokem a pouhým žebrákem před milostí toho "kapitálu"? Ale hleďme: Kdyby nebyla "osvěta" rozdělila práci nebyla by se mohla vyvi- nouti -taková centralizace vvrobv pomoci strojů nýbrž byla by se udržela drobná řemesla po všech krajinách dle místních potřeb a okolností Nebyl by tudíž vznikl žádný všem -houcí "kapitál" a lid ten by od něho nezávisel Mé mínění však jest že neni vlastně třeba aby lidstvo takovým způsobem leželo před "kapitálem" na břiše Kdyby dnes neb zftra celý ten "kapitál" vzal čert lid stvo by přede nemusilozahynouti nýbrž právě na opak by tím získa lo a sebe osvobodilo Ono jest třeba toliko se navrátiti na tu sa mou cestu již lidstvo při rozžeh nutí své nynější tak zvané "osvě ty rozdělené práce" opustila — a onine otrokáři kapitalističtí by si mohli lehnouti na své žoky k věč nému spánku' protože by jim ne byly nic platný Bez "rozdělené práce" by nebyl žádný Roth schield "pánem světa" protože by nebylo žádné skoncentrované výroby Lidstvo by tím však ne muselo postrádat! ani jedinké z těch potřeb které mu nyní při jeho civilizaci povstaly nýbrž rozdíl by záležel jedině v tom Že by se výroba takových předmětů spravedlivěji rozdělila Kaldý by pracoval více sám pro sebe a mé ně pro jiného čímž bý na každý pád vyzfskával na samostatnosti a blahobytu Na místo klesání mrav nosti a ušlechtilosti v továrnách rostla by ušlecbťující práce domá cí a malého řemeslnici va Nebyl snad starý kolovrat lepší školou krásy ušlechtilosti a poesie celých národů než jest nyní kte rákoliv velko-Židovská přádelaa? Lidstvo musí přestat samo u znávati a věřiti že mu jest "kapi tálu" právě tak nezbytně třeba jako potravy - do žaludku neb "kapitalisté" by museli býti boto vými blázny a nebo pravými bohy dobroty kdyby se vzdali dobro volně svých výhod a přestali tobo klamu svých spolulidi zneužívati k svému prospěchu I J Úplný seznam knih k jtoatáof sdarma v knihkupectví Pokrokn Zí-aia HGiirdM D - Geo Bicknell M D zkušení lékaři vsccb eborob ZRAKU a SLUCHU TEL 739 1 1404 Fiinin ut OTM-dm OMAHA NKBR Dr7GalSaÍ&Loril provádí prakci tanho jilskou a lélt íenské nemoce OFFICE: v Paxton Block na rohu 16 a Farnnm ul Omaku Neb Jdou tél k naložen! kaidodenní v St Jocepn nemocnici 1)10 dt!Min DrL H SIXTA SCHUYLER NEBR Pfeárna t Hollmanovř bločku V druhém potcbodl DrE HoloYtcIímer český lékař Office na rohu 15 a Howard ul Sfcer -lj's Block Č dveří 210 Telefon 1438 V plsarné k nalezeni od 10 do 12 hodin témo tů 8 do 4 odpoledne a od 7 do 8 veíer Obydlí r iísle 1610 Center ulice Telefon 10T4 Chas Kauf man iY pojišťující jednatel n ° a veřejný notář u Zastuoujo 'eJlepM pojlifnjfd inoletnoML ppxlává m kupuje mu Ituek nnmviiy vyriárá pfaplitvni linky a Evropy a do bvropjr utd wi! na nemovití majfltek Ba Mu roh 13aDooglanl Objednejte si bedničku lahvi Mi foiiel Mílo Jest to nejvýtečnřjM pivo pro domácnost a pro společen ské pobostčnf Vyrábf FrelKrDř Brewinř Co 1007 Jaokaon m Telefon 430 Předplácejte na Knihovnu Ame rickou pou?e $100 ročně i -m Monarch 'BICYKLY" nejlepší na světé za 1 $35 až $60 na mírné splátky u klenotníka AB tm IStií ft finnrlftfl ni PIERCE £ HOTEL ČJesk" Hotel a přiití domor T8ech Čech i de Omany laTÍtaTSfch 1320 Herce ul mezi 13 a 14 ulicí —V ČESKÉ PRAZE— NovomodnS zařizen a T&fm pobodllm opatřený — Ceaki kucbyfi Ceny xxxlxxi m l FB1XCIS DITláOTA 8 sajikelka r Dosunec a r i na výstavišti Návštěvníkům výstavy odporu čuji svůj skvostně zařízený Český hostinec a restauraci % ii tt vedle Streets of Cairo 3111 Kircl H Stfllcr Pijete dobré rW _ r Jestli ano zajděte si na sklenici výtečného st louiskčho ležáku k majiteli Národní Síně J Havlíčkovi aa roba 13 WlIlUm ol Mimo výtečného leláku nalez nete u něj vidy hojnou zásobu li hovin Korbelová vína jemných doutníka atd rHraesfatrf sawi KaŽdíbo a úctou zve nu i