6
Pokrok Západu
od LIDÉ K A ARCBUCBA
Jizva
Byl jsem teprvé asi rok v civilní
službě a vyuŽitkovával jsem ob
čanské svobody a voluosti své po
dlouholetém "vojákování" plnými
doušky'
Poznenáhlu jsem zapomínal na
všechny nepřítomnosti let minu
lých a žil jsem jen přítomnosti
v kruhu své malé domácnosti Na
vojenskou dobu jsme vzpomínali
pramálo jen někdy nějaká naho
dilá reminiscence vzrušila mysl
nad obyčej tak jako ku příkladu
tato
Bylo takové klidné nedělní od
půldne kde tělo i duch sobě po
trochu lepším obědě hoví a vše
v pokoji nějak tak útulně a pří
jemně na člověka pohlíží Venku
mrzne okna jsou zpola ozdobena
květy ledovými v kamnech po
praskává uhlí a kanár poskakuje
v kleci a v jeho klidném tikotu
slyšíte otázky rozumíte mu takřka:
"Čím? Čím? Ták!? Mluvte něco!
Kam myslím lidé?"
Doutník voní tak příjemně v
tom vyhřátém vzduchu a člověk
pohlíží do arabesek a ornamentu
na stropě neuměle a pestře nama
lovaných a myšlenky letí — letí
Na druhém konci pohovky sedí
žínka a prohlíží noviny celý týden
si jich nevšimne ale v neděli od
poledne přečte si f euilletonek a
v příloze obsažené povídky
"Ach ten Neruda!" povzdychne
najednou
"Copak?" táži se
"Jaké to bylo vždycky hezké
co on napsal Jak nám uměl po
lichotit jak znal ženy Ani bych
nevěřila že byl starým panicem
tak nás znal A také nám neslevil
ničehož uěkdy se do nás pustil
zcela do opravdy" rozhovořila se
žínka a odložila no vinny
"Snad tak někdy zasluhujete"
směji se
"Jen ty mlč vy nejste také tvo
ry nejdokonalejšími víš A přečti
mi něco od Nerudy — jdi starý"
"Co "starý" Řekni pěkně:
Mužíčku prosím "
"Hahat "Mužíčku" a abych
snad před tebou klekla na kolena
nechceš mflj pane a veliteli?"
škádlí ženuška
"Inu byla by to jen odplata
klečel jsem také před tebou pa
matuješ tenkrát 7"
"Ale mlč to již není ani pravda
Teď bys to již neučinil viď? Ten
kráte jsi byl jiným rytířem"
"A snad by mně to již ani tak
neslušelo" — míním
"Ty myslíš že ti to tenkrát slu
šelo? Hahaha" směje se žínka
až jí v tváře nach vstoupil
"Aspoň jsi se nesmála tenkráte
naopak" hájím se
"Ale měla jsem se co zdržovat
Vy mnži jste tak komičtí když
chcete býti elegickými ani nevíte
Kdybyste řekli rozumně: "chcete
se vdávat?" tak vám každé děvče
řekne: "ano" a na otázku "vzala
byste si mne?" — řekne jistě po
lovička "ano" hned"
"A druhá polovička?" táži se
zvědavě
"Ta by řekla sice také "ano"
ale dříve by se zeptala maminky"
"A ta řekne vždy ano že?"
směji se
"Inu předpokládá se ovšem že
bude děvče jen poněkud zaopatře
no totiž Že 'má muž sebe menší
jisté postavení"
"Já neměl ale nic jistého —
když opět namítám
"U nás to bylo něco jiného my
jsme se měli rádi jako lidé roz
oraní a já měla důvěru v tvoji
upřímnost vzdor tomu žes tehdy
nosil pouze dvě plátěné hvězdičky
na límci" švitoří žínka a v malých
rozpacích že dala se unésti také
jednou k sentimentálnosti — pro
hlíží si konce prstů kladouc je co
ne j blíže k očím Pohyb tento jí
tak slušel nebo toho hyla vinna
moje povznesená nálada nedělní
f — že jsem k ní přesedl blíže a —
neratte se smát že my se ještě po
jedenáctiletém manželství láská
me — hodlám si v zíti opravdu
jeden polibek z úst která tak ne
sčíslněkráte jsem líbal v mladi
ckém zanícení a která jako muž
vážný — za takového se pokládám
jil — ještě tak rád celujL Ne
smějte se vy blaseovaní mladí
páni já jsem ještě z té staré Školy
lišky a proto se nestydím líbat
fena která celý svůj život věno
vala tané roní který jsem jii mý
le nepoznám pravé lásky
X jja oirašován kde jakým
r— i tib I-Jským mrzoutem
" - - ♦ i r" y
zákona ženského se zdráhajíc
přitiskla ruce k líci a na mně bylo
si polibek vydobýti že věc s ná
mahou vydobytá jest cennější a
vzácnější to ví žena každá a dle
toho také řídí celou svoji srdeční
politiku A při tom obyčejně jako
rozumnější tvor sama povolí po
nechávajíc na konec muži sladké
vítězství Ale jen na chvíli Aby
jej při nejbližší příležitosti ve sla
bé posici opět zaskočila Tak po
hrávají ženy svými koketností na
puštěnými zbraněmi s námi cproti
nepříteli tomuto úplně bezbranný
mi ubožáky
Uchopiv v zápěstí ruce Ženu
šky s táhl jsem je s obličeje dolů
Nezdráhaly se mnoho vítězství
bylo velké — jako obyčejně ale
oko moje postřehlo na prstě nad
snubním prstenem malou bílou
jizvu Věc na pohled nepatrná
ale vše má své fátum
Políbiv žínku svoji na rty do
sud kypré vzpomenul jsem si
opět na jizvu a vezma ji za levici
která spočívala na mém rameni
ukázal jsem na bílé to znamémko
vinoucí se od kraje ruky až k me
zenci jako bílá na první pohled
nepozorovatelná nitka
"Co si prohlížíš moje ruce tak
bedlivě chceš je snad přiměřeně
okrášlit nějakým zlatým důkazem
své královské přízně?" tázala se
žínka zcela klidně "či prohlížíš
si kroužek který tvoří část řetězu
pojícího nás na vidy k sobě?" -
"I toto" pravím "ale nepo
střehl jsem dosud nikdy této jizvy
na ruce tvé: To's byla jistě jed
nou velice Šikovnou a zajela's do
svého vlastního masíčka místo do
nějaké pečínky viď? Ale to musí
již být dávno Jizva je otva vi
ditelná ale rána musela býti po
řádná Bolelo to?"
Žínka pohlédla na svoji ruku
posunula poněkud snubní prsten
a pak pohlédla na mne takovým
zvláštním pohledem který se člo
věku nevymazatelně vtiskne v pa
měť V oku zračila se nejistota
jakás a obličej jevil vážnost a klid
až mrazivý Bylo vidět že se
v ní vzbuzuje nějaká nemilá vzpo
mínka kterouž nerada budí ze
zapomnění a o níž je trapno hovo
řit Tento rychlý přechod z lehké
veselé nálady do tak vážné situace
mne znepokojil vždyť jsem člo
věk velmi sensitivní ano ve sla
bých chvílích velmi zvědavý a ne
důvěřivý jak snad každý Člověk
který nazývá výlučně svým nějaký
milý předmět kterýž střeží a oše
třuje jako svoji zřítelnici a o nějž
jest stále ve strachu Vždyť jest
štěstí tak prchavé a na světě je ho
tak málo že střežiti je dlužno
stále Pohled ženin vzbudil ve
mně celý roj myšlének a já jaksi
instinktivně podržev její měkkou
teplou ruku ve své naklonil jsem
se k ní blíže a tázal se hlasem co
možná něžným (jde-li to u mne
vůbec) dotkl-li jsem se nějaké
bolné vzpomínky by odpustila že
by se mi ale zavděčila velmi kdyby
mi sdělila příčinu svého zasmu
šeni A žínka neočekávaně slavnost
ně jakoby měla odhaliti těžkou
nějakou vinu která ji po leta tíži
la přitiskla lichotně hlavu svoji
k mé a povzdechnouc mluvila
hlasem sice klidným ale v tonu
rozechvěném nejprve urývavě po
zději ale úplně plynně
"Znáš mne od maličkosti víš
takřka o každém mém kroku a já
nikdy neměla před tebou žádných
tajností ale něco smlčela jsem ti
přece Není to nic co by tě mohlo
uraziti neb co by mne v očích
tvých mohlo snížiti ale kdykoliv
sama chtěla jsem ti vše sdčliti
nenalézala jsen k tomu ani vhodné
příležitosti ani vhodných slov A
ostatně bude přece dobře když ti
to povím neb st někdy dělám
přece výčitky že nejednala jsem
úplně správně Nechtěla jsem tě
připraviti opět o jednu illusi tvoji
— beztoho máš podivný názor o
lidech ale buďsi Vždyť bych
byla se octla v hrozném postavení
kdyby vše nebylo samo dobře
skončilo"
"Ty napínáš moji zvědavost
prosím tě mluv již o věci samé"
— pobízím skutečně zvědav na
záhadné odhalení
"Měli jsme spolu již rok zná
most když jsi byl po odbyté účetní
důstojnické zkoušce přeložen k
husarskému pluku do Uher pa
matuješ?" počala opět žínka vy
pravovali "Inu ovšem že pamatuji byl
to ten nejdelší rok v mém živobytí
sestávající ze samých skutečných
uherských měsíců A těch dopi
sů vždyť jsem je ondy viděl
v tvém prádelníku — pal krych
lového metra proč to schovává!
rtB? ť~il fi ríilji" nčim
— : J
"Jsou tam i mé a nespálím je
— jednou budou milou upomín
kou Nevíš kdo dříve zemřeme
pak bude pozůstalý ještě rád pro
čítati ty milé posly mladé lásky
naší "
"Ale ale jen ne tak sentimen
tálně Myslíš to opravdu?"
"Ano zcela opravdu Však
poslyš nyní a nevytrhuj mne
nebo se budu hněvat "
Neviděl jsem dosud ženu svoji
v tak vážné náladě a proto jsem
se usadil v koutku pohovky a dý
maje svůj doutník poslouchal
jsem klidně dále
"Ty jsi byl tehdy v Uhrách a
jedině tvé dopisy byly mi zde po
těšením Psal jsi dlouhé listy sice
ale ještě krátké pro osmnáctileté
zamilované děvče Čtením jich
nabývala jsem vždy větší jistoty o
tvé lásce a umínila jsem si tehdáž
pevně že raději posečkám několik
let než bych upustila vzdor růz
ným nesnázím — od tebe Nyní
se dopisům těm směješ vyhazuješ
je ale kdybys věděl že ony právě
jsou příčinou mé tehdejší stálosti
nechal bys jich na pokoji v jejich
růžových a modrých svazečkách
seřaděné dle data jak jsem je
tehdy uspořádala
Docházívala jsem do rodiny
tvého nebohého přítele Jaromíra
kam jsi mne sám uvedl a s jehož
sestrou jsem uzavřela tehdáž dosti
přátelský svazek vždi ť milující
srdce tolik potřebuje důvěrníka
nějakého — a maminku jsem již
tehdy neměla
Znala jsem tvoje vřelé přátelství
k Jaromírovi a vážila jsem si ho
velmi ale kde jsem mohla se vy
hnouti bych s ním nezůstala o
samotě učinila jsem tak Bylť již
tenkráte churav ale pohled jeho
černých očí jsem nesnesla Viděla
jsem v nich zradu vašeho přátel
ství a pohled jeho byl tak po
divný a významný že nemohla
jsem nikdy zůstati v pochybnosti
o jeho vášni Ano vášni neb oči
jeho nemluvily nikdy o klidném
nějakém citu ale o bouři v nitra
nejhlubším Nebyl nikdy dotěr
ným naopak velmi se zdržoval
rozhovoru v mé přítomnosti a jen
z povzdálí když myslel že je
nepozorován pohlížel na mne tím
svým hlubokým pohledem plným
rozrušení Jednou jsem byl s
Emmou v divadle a po předsta
vení na nás čekal Jaromír se ženi
chem Emmy panem Sládkem
— víš? Nabídl mně rámě musela
jsem přijmouti Nemluvil ale
chvění jeho páže a jeho pohled
byl výmluvnější všech vyznání
Nemohla jsem se dočkat až bude
me doma a počala jsem mluvit o
tobě Pustil mé rámě a uchopiv
mne za ruku zašeptal: — "Milujete
jej opravdu tak vřele? Věříte mu
že přijde z Uher zpět? Víte co
jsou Uhry pro mladého člověka]
obzvláště pro člověka nosícího
kroj husarský? Víte co je to míti
přeď sebou karriéru důstojníka a
míti známost "
Chtěl patrně říci s chudým dě
včetem — já mu však ryhle vsko
čila do řeči
"Nechci to vědět" odvětila
jsem "věřím mu a důvěru mou
v něho nezklamete A proč takto
mluvíte vy jeho přítel?"
Zamlčel se Došli jeme k mému
bytu a on mi stiskl ruku a pravil:
Rozmyslete se slečno přijdu"' si
pro odpověď
Od té doby jsem více k Emmě
nešla
Asi za týden jsem jej potkala
na ulici Obličej jeho byl ještě
bledší tvář vyhublá uši odstáva
ly a černý jeho vlas a rozháraný
plnovous bledost jeho ještě zvýšo
valy Oko jeho sálalo ohněm
chorobným Nebylo vyhnutí Po
zdravil a zastavil se
Mně bylo nevýslovně úzko při
pohledu na člověka propadšího
v nadějném mládí neúprosné smrtí
a myslícího dosud na světské mar
nosti Pravil že jsi mu psal a že je
v "Uhrách velmi veselý až lehko
myslný život a významně podotkl
že myslíš v Uhrách vůbec zůstati
O dopisu tvém v němž mně sdě
luješ že bys letíce nalezl posta
vení v Uhrách Že bys nereflekto
val na povýšení za důstojníka a
mne si tam odvezl nevěděl Pra
vila jsem Že ti přeji zábavy a on
zval mne k sestře Slíbila jsem
sice ale opět nešla — Záchvat
kašle jím zalomcoval a já Šla dále
v duší pocit odporu Nejprve
jsem tě chtěla o proradě tvého pří
tele uvědomiti ale nechtěla jsem
tě v cizině olupovati o důvěru
v tvé přátely Mlčela jsem tedy
Za několik dlí přišla ke mně
Emma a vyprávěla že Jaromír
ulehl jde to prý ním rychle ku
konci Lékař matce oznámil že
v několika dnech syn její dotr
pí Prosila mne snažně bych
přišla k nim že tak často o mně
Jaromír mluví a v záchvatech ho
rečky volá jméno mé Bylo mí
ho líto věř tak jak jako litujeme
krásný bujný keř obsypaný kvě
tem a rukou ničemnou vytržený
z klínu živící jej země Ještě
květe a již umírá
Šla jsem s Emmou Srdce mi
bušilo silně při vzpomínce na tebe
a na účel mé cesty Cítila jsem
že se prohřešuji proti své lásce
ale doufala jsem že pevně obsto
jím Vždyť se pravá láska tříbí
nebezpečenstvím
Když jsem vstoupila seděl Ja
romír poduškami opřen na pohov
ce a jeho oči byly obráceny přímo
ke dveřím Patrně mne očekával
Úsměv se rozlil po jeho suché
protnodralé tváři v níž byly roz
loženy tmavé stíny smrti Prsty
se mu chvěly na bílé podušce a
oči se rozšířily aŽ nepřirozeně
Zdálo se že mne pohledem hltá
Nemohla jsem ze sebe vypraviti
slova a Emma mne vedla blíže
Podala jsem mu ruku Dotkl se
jí svými dlouhými tenkými takřka
průhlednými a vlhce studenými
prsty a rty jeho se pohybovaly
Slov jsem neslyšela
Matka jeho stojící za pohovkou
pobízela mne pokynem bych jej
potěšila
Ah jak vítaná je všední fráze
když nedostává se citům slov
Slzy mi vstoupily do očí při po
hledu na oběť neúprosné smrti —
na tvého přítele
Pronesla jsem několik slov On
se jaksi vzpružil a namáhavě pra
vil: "I mně již je lépe Mně nic
nechybí — za několik dnů —
budu zdráv Nesete mi odpo
věď slečno?"
Pochopila jsem jej ihned a krev
vstoupila mi k srdci a odkud vali
la se k hlavě Cítila jsem oběh
krve ve všech tepnách
Prsty jeho hledaly mou ruku
podala jsem mu jL Matka stojící
za ním sepjala na prsou ruce a
pohled její lpěl na rtech mých I
od pohlížel upřeně na mne a rty
jeho se chvěly U okna stojící
Emma tiše plakala
Trpěla jsem velmi a přec situ
ace byla tak jasná Umírající
takřka člověk jehož život visí na
niti a tu nit drtím já v rukou
Mám ji rázem přetí? Nelze Ko
nečně jsem vyhrkla nesouvisle že
mu sdělím vše Ale on prosebně
pohlédl na mne a zašeptal:
"Bez vás nemohu žiti
Po mé lásce se neptal jen jeho
vlastní sobecké já opanovalo jej
Chtěla jsem tuto trapnou scénu
přerušiti a vymlouvajíc se na ně
jakou nezbytnou pochůzku po
roučela jsem se přejíc mu brzkého
uzdravení
"Mně neschází nic — jen tako
vá žena jakou vy jste" pravil a
nepouštěl podanou mu ruku ze
své
"Slibte mi až se uzdravím že
si mne vezmete — slečno" šeptal
Zaslzela jsem srdce se mi se
vřelo nad veškerou tou bídou a
když jsem pohlédla skrze slzy na
jeho zuboženou matku lomící bo
lestně rukama za zády svého
takřka umírajícího syna tu jsem
se odhodlala ke skutku na oko
velmi jednoduchému ale vyžadu
jícímu veškeré mé mravní síly
Pravila jsem mu aby se šetřil a
až se uzdraví že — budu jeho
ženou!
On se zachvěl v poduškách a
suchým hrdlem vydral se podivný
ton:
"A na něho zapomenete viďte?"
Toho jsem více nesnesla Pře
tvářky neznám i spěchala jsem
kynouc rukou ze světnice
Doma vyňala jsem tvé dopisy
tvoji podobenku a tu tváří v tvář
jsem tě odprošovala z nevěry úmy
slně spáchané Pak jsem ti psala
Ale to vše mne neupokojovalo
Což jestli se Jaromír uzdraví? Co
potom? Strachem a úzkostí jsem
plakala A tu poprvé jsem přála
svému bližnímu skutečně smrti
Ano jedině zpráva Že Jaromír
zemřel mne mohla z muk těch
vymaniti — Hrozné to přání! Ale
jakáž pomoc jsme lidé slabí
V rozechvění prožila jsem dva
dny ve kterých jsem se modlila
aby Jaromír dotrpěl myslela jsem
ty dny na něho více než na tebe
Nejodporněji! mně byla ale zráda
tvého přítele Konečně zaklepáno
u mne na dveře a veši Emma již
ve smutku Oddechla jsem si
hrozně takže bych jf byla málem
poskočila vstříc Pláčíc sdělila
mi že Jaromír v noci zemřel a
děkovala mi srdečně za moji útě
chu kterou jsem bratru jejfmu
poskytla Žil v naději že se splní
jeho tužby a stále mne očekával
Poslední jeho pohled byl prý na
dveře a poslední jeho slova: já ji
již nespatřím více
Od té doby byla Emma mojí
nejdúvěrnější přítelkyní uznala
jediná moji oběť Ale prosím tě
mužíčku odpusť Jaromírovi jako
já mu odpustila Ty jsi jej podnes
ctil já nechci býti příčinou bys mu
po smrti klnul Vše dopadlo dobře
konečně I smrť je přece spásou
pro člověka tuberkulemi stížené
ho a jsem přece jen tvou"
A vřelý polibek tentokráte ni
čím nevymáhaný svezl se na moje
ústa Mlčel jsem
"Nu nemrač se mužíčku vše
již je odbyto Měla jsem ti to
přece dříve sděliti viď?"
"Hra"' zamumlal jsem posud
zadumán nad zprávou své ženy
Měl jsem toho hocha kdys tak
rád a hle i on mne sklamal
Žena měla pravdu byl jsem o
jednu illusi chudší zklamal jsem
se v příteli jediném Mám jí říci
Že v jejích rukou leží poslední má
důvěra v lidstvo důvěra v lásku
ženy kterou jsem si dosud vzdor
všem negacím moderních nevěrců
zachoval? Nevím O tom pomy
slím jindy A pohlédna opět na
mezenec její levé ruky pravil jsem
dosti ironicky:
"Vidíš jak vy ženy máte logiku
v hrsti Mluvíš hodinu a o jizvě
jsi se ani slůvkem nezmínila Ne
chala's umřít svého ženicha a jak
přišla jizva na tvůj prst? Po
smrti ti ji snad neudělal?"
"Ano po smrtil Ano!" zvolala
Žínka takřka rozčileně "To jest
právě ta památka kterou mně po
sobě zanechal Na prstě na němž
snubní prsten se nosí mne pozna
menal abych nemohla zapome
nout do smrti na něho když jsem
jej za živa podvedla "
"Ale já nechápu drahá!?" roz
čiluji se i já
"Zcela jednoduše Za tři dny
jeli jsme na pohřeb Ani jsem se
na jeho mrtvolu podívat nemohla
Nebyla bych toho pohledu snesla
Zdálo se mi že by na mne i po
smrti ten horečný pohled svůj
upřeL Když jsem vstoupala před
domem do povozu kde již seděla
sestra Emma přirazil sluha po
hřební tak nehorázně a rychle dvé
ře že mi tam zůstala část ruky
jíž jsem se opírala při vstupování
do vozu
Omdlela jsem bolestí a místo
na pohřeb odvezli mne domů Mě
la jsem ruku velmi oteklou neb
právě železná závěrka rozrazila mi
ruku od čehož zůstala mi tato
jizva — "
"Ale ale ženuško s tím nemá
přece Jaromír co činit?" namítám
sklamán
"Jak pak ne? Jest to památka
na Jaromíra Zdálo se mi to jeho
pomstou že právě na prstě na
němž nosím znamení svého spoje
ní s tebou mám i památku na "
"Ano památku na svoji dobro
srdečnou povahu" dokončil jsem
její pověrečné námitky
V pokoji zavládlo ticho a jakýsi
zvláštní nedělní klid Po chvíli
spustil opět kanár svůj tikot: Čím
čím Ták! Mluvte něco kam
mvslfte lidé?
A myšlenky naše letí dále
letí
Výletní
snížené ceny
pro domoviny hledající jakož pro
obcodaíky te SU Paul a Mlnneapolis
Minn po North-Western tratích
budou společností dráhy C St P M
& O ustanoveny na následující dny:
6 září 20 září 4 října a 18 ífjoa a
sice do viwh následujících států
a territorif:
COliORADO NEnRÁSKA
NOIITII DiKOTAi
OKLAIIOMA IN01APC TY
IDAIIO
IOWA OREGOPr KANSAJS
HOTJTII D A KOTA
MINNEHOTA aflCIIIOAPr
TJTAK WI8CONHI1
HIH80DIII a WYOMIVO
Na v j letní tjto cestovní líatky
může se kafdý vrititi kterýkoliv
Gterý aneb pátek v Wbu 21 dno
po koupi téhoi Tyto sofiené
ceny jakoi Jiná kýíená vysvét
lení budou vám sděleny t násle
dujících písáren:
1'aioa Ift 13 k Webatrr Kt
Oauba Xrbr
I9i !Ub-rt Kt eer ftlk
SU Psal Mmm
41S SIclM ivraaf
liaaeapolla Mlam
40i Wrt Sastriar St
opp Ppaldla
Balata Ilaa
aneb doplite:
T W TEASDALE
oTjas-m c r An si ruLMUna i
AbHESÁŘ
ČESKÝXHJPOLKŮ
OMAHA
ítád Palacký t 1 ZČBJ
adbfváavé pravidelné schniee vidy 2 Qterý v
mosiol o 8 h večerní v 1 Ji ul Před
K W Bartoi taj Ant Kment 1217 til 16
ul (Kotník Blmon Bokusck 1518 Williams ul
Těl Jed Hokol v Omaha
jdbývá své pravidelné sohlize každý druhý
čtvrtek v mettícl večer ve své uiitttiotl
So 13 Ht Přods Kud Havelka 1457 Bo 14tb
Bt tajemník H W Bitrtoft 1418 rear Popploton
ave dčetník Kr J Vlnit 1418 Poppleton ave
Pokladník Ant Ktnonl 1217 Ho 10 Btr
Podp Hokol Tyrš i 1
odbýv sví gchdzfl dvakrát mřuífnř kaidou
1 nedřll a 3 pondílf v rnfsícl v nínl Metzovi
Oliirom DChůze odbývá ge 1 ticiKI 1 v říjnu
púlletní RChlue I nudMI v dubnu a Čtvrtletní
v lednu a srpnu 1'řediteda Fr Svoitek mí
stouředneda Kr Svolxjda taj John CnleuorAd
1256 Již Iftté ul dfotník Jottef Kaftpar 14M
112 14 ul ťokladnik V V Kunci 1318 So 13
Btr
Jau Has Lože ě 5 Kyt Pytli ia
odbývá se hlíze kuídou první a třetí středu v
mycí v Národní síni na 13 a Wllllam ul Ve
lící kancléř Bd Kt-lcb 40IA 8o lnh etr Htrážce
archivu a peieii K Vodička 104 N lótb etr
Strážce financi V Přibyl 1211 Již 13tá ul Po
kladnu Joa Novák 131tí (12 13ti ul
Bohemia Lože ě 814 AOUW
odbfvásvé pravidelná aoh&ze v Národní síni
každou 9 a 4 atředu vefer V W liandhauer
M W V Bláha B„ 1704 So 18 8t„ J V Vacek
K 3210 Ho 14 Ht C Itoaewater spol lékař
mBea Bulldlng
Tábor Columbii L G9 WOW
odbývá acbfize každá 2hé litery v měsíci v Ná
rodní HÍnl v 8 h večer PředHeda Kr Bvoboda
1384 Jl 13 ul Míatopředfieda Fr Hemin Taj
V 3 Fitle 82nd Sl bet o P Houtb Omalia
Pokladník V J Nepodal 1U24 Jit 14 ul
Sbor VlastiHlava i 29 J £ I)
Oébfvk schftze každou I nedíll y mísící v Ná
rodní iínl o tfVi bod odp Předsedkyní pí A
Kalinová Tajemnice K Bandbauerová 1WH
Ho 12 Ht áífeinfce K Bartoi Pokladnice
Josefa Moučková
Sbor Boleslava L 60 JČB
odoývi achfize každou 2 nedřít v mfsícl v Ná
rodní síni o 8 h odp Předaedka Anna Krej
čová 12W Již 13tá ul tajemnice Frantíka Ča
pek 2U18 Již 14 ul Qčntnloe Antonie Macho
vá 1221 So 15 Ht pokladnice Antonie Kmene
tová 1847 JIŽ 18 ul
Sbor Hvězda Nové Duby ř 8tt J £ D
adbývá své schoze každou 3 neděli v mčsicl ve
2 hod odp v slul Metzove Předsedkyní Apo
lena Kunclová 4023 Ho 13 Str taj Vllhemi
na BartoSová 1SI4 Ho 13th Ht ůčetnlce Em
Ciileburád 1218 80 15 str
Sbor Martha Grore JL 10
odbývá své pravidelné schoze vždy 4 neděli v
městci t Národní siní Předsedkyni Marie
Havlíčková: 13 a Wllllam ul místopředsed
kyně Lťna Kunclová tajemnice Nellle Svobo
da 1334 1 13ti ul pokladnice M Koukalová
1301— 14tá ul pr&vodkyni Anna Krejčí
Sbor Čechle B oř II 161 A 0 U W
odbývá pravidelné schfiie každý druhý a 4tý
čtvrtek v mísící ve 2 bod odpoledne v míst
nosti pana J Havlíčka v Národní síni Před
Hod ku Anna Žižkovsky místo před Bosy Mi
kuláš obřadnlce Anna Havlíček tajemnice
Ludmila Mlaskač číslo 1223 Jižní 14tá ulice
áčetolce Marie Htrukel pokladnice Josie Va
cek prfivodktné Kažena Havlíček rnltřnt
stráž Mario Majer venkov stráž Anna černý
Sbor Lilie i 9 Kruhu Dřevařek
odbývá své pravidelné srh6zt ždy v čtvrtou
neděli v měsíci v místnost) o J Hrocha Před
sedkyni Marie Jiráková I34A 112 18 ul místo
př dsedkyně Julie Horáková 1249 Již 16 ul
tajemnice Marie flatnoová 1255 Již 13 ul po
kladoice Katle Wolf a£tf
SOUTH OMAHA
T J Sokol v So Omaha
odbývá své schoze každý 1 čtvrtek v mísící v
síni Kouuký Bros Starosta Jan Kouteký
20 a Q ulice místostarosta J M Tobiáš 18 a
V ul tajemník František Radil U a S ul
dcetnik Jan Vomáčka 18 a Q ul pokladník
František Hájek 20 mezi N aOui náčelník
Alois Krajíček
Praha loie 2 828 A0TJW
odbývá ivé pravidelné schose I a 3 středu
městci v síní p Koutakýho Joseph MaAín
P MW Thomas LysecM WF J Fitle taj!
B net O P St J KrauiulUh účetní k 18 a P
ulice
Tábor Cedar Wood i 19 WOW
odbývá avé schoze dvakrát st misie každou 2
sobota o 8 b večet t každou 4 nedill ve t h
dp v síni Koiký Bros Předseda Frant Vo
cásek 387 Bo 23 W str místopředseda Anton
Kemel taj J M Toblil ur 18th tc U st- o
četnlk Jan Zavřel pokladník Fr Kouuký
Tábor Žlžkáv Bub i 1U W 0 W
odbývá sve scbfize každou třetí neděli v misi
cl Předseda Dum Hlávka místopředseda
Frank Hrtbík tajemník James Formánek
26 tn Ht bet R 4 M pokladník Anton ťl
vo&kt Bili- Prokop Velký i SS80 IOF
DdLývá své sebou každý první a třetí čtvrtek
vmésírl vslnl Frankovi v Bo Omaze PCtt
Joba Kubát C U Joa Tsnoblidek V C B
Václav Sobota K B Joseph Hrown HSSi Bou
lovard ave: I S Fr Vaáák 17 a Berry:
Treauaurer J Hajný 19 a 8 HW J Kosík U
a Wynun JW John Bána I O Joa Stanek
K a q AO Alb TeenohlWek
Řád PalaioTá Břevo 17
Kruh Dřevařek v South Omaze odbývá scnaM
své každé poslední poodíll v niíxícl v místno
sti Br Koutskýcb Martě Vomáčka Dfotojni
poručoice Eleonora Kberl místopředsedka
Katle Vocásek 887 Bo ísstr tajemnice Fran
tiška Pivoňka bankérka Frantllka Hvohoda
soukromnice Barbora Kaček prtvodčl Katla
Vomáčka vnitřní atrii Františka Bárta ven
kova! stráž
Dráha s poMíýi vozy
BO TEXAS
?a£&eraTj BaSetoré Spací Toza rou
' Jíejlepií dráha do všech miit
Kaasas Iaaiaakéai éseaí Teiasa
Mexika a aa Pacifickém potřeli
Jda pfimo do
Dnͣon Cfcinnaa Brnarflla
Dallas H VortÍIIinjbcrft
WaxahichÍ0Vica Tm!
Baltea Tajlar Oilnmília
— — — '
