W
-iíít'w'
N
j
Pokrok Západu
NOVINKY Z ČECH
F&vodnt Informace od spravodaje "Pok Zip"
Mnoho povyku pro nic ta olc Uherský stát
nautizoru Uhersky sněm Hak (il ra
da Jak se chystáme k opposici Šlehy
Droboty Praha 6 září
Mnoho povyku pro nic a za nic
České německé maďarské listy
jsou plny sloupců telegramů a
telefonických zpráv úvah a soudů
o tom co v Rakousku bude a ne
bude Kolikrát už jsme psali:
Blázni! Bude to co bylo: nad
ržování v Trans Maďarům a v
Cis Němcům Čechům a Slova
nům hodí se na oko tu a tam kost
a o tu se ještě soupeři s nimi po
perou aby se zdálo že to byla
kosť plná masa Co se sta
lo dnes že listy všech jazyků a
odstínů lomcuje referentská hore
čka? — Pro čtenáře Pokroku Zá
padu nestalo se nic nečekaného
Konference v Pešti i v Išlu a nej
nověji ve Vídni rozešly se bez vý
sledku V čem pak docíleno sho
dy tam vyhráli Maďaři Teď po
konferencích mají slovo říšské
sněmy
Uhersky" sním právě zasedl Za
číná na oko bouřlivě Opposice
haraší že Banffy zradil v konfe
rencích v Išlu a v Pešti i ve Vídni
Uhry že povolil příliš Cislajtanii
atd Ale nebojte se ten
lomoz je líčeDý Banffy
vyjde z něho jako vítěz který u
káže že celní rozluka s Cislajtanii
by zatím Uhry finančně zabila
Ale to co on s Thunem a Kaiz
lem — vlastně už před tím s Ba
denem vyjednal to že je finanční
úspěch maďarský který potrvá
pár let a až se Uhry z mozolů Ci
slajtanie obohatí (ale nesmí tolik
utrácet) pak že nadejde doba k
zařízení uherského samostatného
státu jen nitkou k Rakousku spo
jeného Říšská rada rakouská ve Vídn'
sejde se 26 září Ta má situaci
horší Především ví se o Thuno
vě akci vyrovnávací tolik že je
nadobro prohraná že Thun i
Kaizl couvli před maďarským du
pem a ví se že kdyby vůbec došlo
na říšské radě k jednání o vyrov
návacích předlohách že zázrakem
sněmovna stala by se jednomysl
nou: y jejich zamítnutí Ale to
se nestane a v tom leží zas kus
maďarský zchytralosti a lstivosti
již na lep jde koruna i hr Thun
Banffy dělal se autonomistou
chtěje aby vyrovnání odhlasovala
říšská rada a nepovolil
věděl šelma že obstrukce zmaří i
— volbu výboru I Kdyby tušil
jen že obstrukce povolí a že do
jde k jednání dostal by strach o
cenné své zboží a byl by se spojil
s§i4- Thun jak vidno a
jak jsme psali už tedy prohloupil
Leč neuvažujme více co mohl a
měl učiniti a prostě počítejme co
bude Thun nemá ve sněmovně
žádné většiny Stávající většina
je dle zkušeností minulých kolísá- j
táV bez progťámu l — není vládě
oddaná Obstrukce není sic také
pevně semknuta ale k rozbití jed
nání stačí tím spíš že je to ob
strukce mazánek Počítejte tudíž
co se stane Bude od 26 září
trochu kravalů bouře a Skandálů
a pak slavný a teď už hanbou
proslavený parlament rakouský
půjde domů Že by byl rozpu
štěn nečekáme aspo5 ne letos
Po neplodné kampani parlament
ní nastoupí absolustický § 14 dá
Uhrům kořisť Cislajtanii zjařmí
víc než dřív kvótu ustanoví císař
a tak osvícené Rakousko vpluje
rokem 1899 na břeh století 20 v
poutech absolutismu To
k jubileu svého císaře!
Manévry K slastem rakouským
a k slastem jeho poplatnictva pa
tří vojáčkování — Manévry —
Připomínají nám z dětství písni
čku: "Zahrajem si na vojáky
máme flinty a bodáky!" Je to
opravdu tak Sejdou se — seže
nou se vlastně tisícové vojáků ti
boní se jako dobytek celé dny i
noci spějí po polích í v blátě pa
dají únavou horkem Žízní neb
zimou (dle pohody) zahrají si na
vojáky svedou bitvu a — jdou
domů Sedláku zničí pole a stát
ní finance stojí do roka miliony
Letos máme inanevrft jako máku
▼ Cislajtanii i Translajtanu
To ▼ době kdy svobodni Amerí
ka okázala fkutkem i výpraskem
Španilům že to plané vojáčková
ní nestojí za nic a to v době kdy
despota ruský (tak ho vídenské li
sty zvou) voli vznesené heslo:
Odzbrojit!" Marné na-
Hft na to n nás Proč tulíte
KS
Jzl u c}ttlMi m mát k efPtUL
ce naší s Uhry a čekaje další z toho
plynoucí útisk pro nynější bezto
ho tak zbědované fiaanlní poměry
"do opposice!'' volá voličstvo své
poslance vidouc to stálé nadržo
vání Maďarům a Němcům vzdor
naší "státnické umíraěnosti" Tu
i tam zabouří opposičně i některý
poslanec (ale málokterý) a —
dost ! — Dost 11 — V tom volání
končí už naše akce
Proto vláda se té naší opposice
tak bojí a proto Němci o ní tak
píší jak jsme posledně uvedli
Jak se ostatně chystáme k tuhé
opposici dokážeme některými u
kázkami: Jsme proti nadržování
Uhrům ale nekupujeme než uher
ské mouky uherských bagounů
uherských vín a likérů a uherské
losy mají u nás báječný kurs!
Jsme proti Němcům ale něme
cké zboží losy pojišťovny jsou u
nás v první řadě hledány!
Chystáme se proti vládě ale
dobrovolně dáváme eráru mili
ony! A to nečiní jen lid ale i celé
korporace a města to činí i naše
listy to činí i naši předáci a po
slanci Na příklad:
Máme prý baštu národní so
kolstvo české ale aj v řa
dách jeho bují internacionála
Matička Praha má svou tramway
dnes a její zřízenci po Češích v
zlaté české Praze ohrnují nos !
Politické kluby české kandidují
poslance židy kteří mezi svými
jen německy mluví á la drScharp
dr Žalud dr Moric Baštýř a
nebožtíci Innvald Freund Ditt
rich ! — Naše české závody ač
máme dnes vyvinutý vysoce tisk
tisknou na příklad illustrace a
noty ve Vídni v Lipsku! — Máme
proti německým demonstrační líst
ky pohledové tištěné — v Dráž
ďanech! — Máme sirky s českým
textem který nelze přečíst ! —
Bojujeme s internacionálou kleri
kální a zástupcové měst i Prahy
klerikály vítají a přejí jim zdaru!
— Durdíme se na roztahování se
německého průmyslu a zadáváme
milionové podniky á la Praha
Němcům Židům a cizincům — V
divadle jsme samý cizácký ballet
a přelejvání cizích škvárů v lite
ratuře samý překlad naše úřední
akta jsou němccko-česká naše
zcela české ústavy dopisují něme
cky — — A naše listy? Čtěte
je jen! V úvodních Článcích bou
ří na Němce Maďary židy a —
obraťte ínseráty a žasnete jak ná
padně a vřele tam odporučují ma
ďarské a německo-židovské švind
ly a podniky ba oznamují i tingl
tangly (á la Varieté) kde se z
Čechů tropí posměch! Pře
dáci pak naši? Hrozná kronika:
děti mají v německých školách a
nedávno právě jistý poslanec če
ský marně se vytáčel z usvědčení
že činí také tak!!! Tak se chystá
me do opposice
Dle toho ona také dopadne a
dle ní naše příští politické úspě
chy!
Šlehy
Humbiig š reklamou vyčítaly
naše české listy Americe A —
ejhle dnesmámer v našich listech
reklamu non plus ultra! Přiklad:
"Vražda! se Destala ale právě vy
šel Vilímkův humoristický kalen
dář " Nebo: "Koho zatýka
jí že je taký sběh lidu? I nikoho
to se lidé ženou pro Caivasův
prášek" atd Hezké
že?—
Kachny novinářské rovněž psány
byly dosud jen na vrub Američa
nům Ale co profesor Wagner J
sbásní a "přeloží i upraví" do
"Národních Listů" to je přece
unikum!
Slavnosti máme v Fráze plno a v
Čechách teprv Není dne aby
nebylo schůze oslavy nebo večír
ku a slavnosti ale úspěchů máme
věru málo ! Jsme národ — slav
ností Činu? Stále voláme "K
činu" — ale slavaostí nenechává
me a jen jimi ▼ době velkých činfl
síly drobíme — O slavnostech
proto už ani — nepíšeme
Ministr Kaizl je pašák Přec
jako poslanec za Karlín chtěl se
mermomocí města volebnímu od
měnit a tak jmenoval do odhadní
komisse pro osobni dafi v Karlíne
— nejnenávidčnějšího staročecha
a známého hrabala Topinku! Pak
Ze není — upřímný Mladočech
Či to byl "ministerský tah?"
Droboty
Pršet ui letos asi nebude Po
ohromných vedrech se ochladilo
ale — neprtt Sucho je že nelze
ani oratl
Žatečtí chmelaři usnesli se Za
tecký chmel známkovat jen něme
cky Ale nati četu sládkové mo
hou si prcí nohy u běhat To
je ta "vLziíxeckl chasa!" Žilka
- r-t r -rivl
Obchod našich nových držav
Vyhláška kanceláře Amerických
republik pro srpen vydaná z vlád
ní tiskárny obsahuje včasný sta
tistický ' článek o podstatných
zdrojích poměrech průmyslu a
obchodních vztazích našich no
vých držav Kuby Porto Rica
Hawajských ostrovů Filipín a
Ladronů Ježto informace je ú
řadního rázu ta část její jež týká
se obchodu je zvláště zajímavou
v přítomné době
Ostrov Kuba má asi 35000000
akrů půdy z čehož v r 1868 pou
ze 2689400 bylo vzděláno kdež
to 9074134 bylo používáno pro
chov dobytka a téměř 16000000
byly pannenské lesy Za deset
let později značně půdy bylo vy
čištěno následkem vzrůstu pěsto
vání cukru avšak dosud zbývá
nejméně 20000000 akrů očekáva
jících americký důmysl a kapitál
Zhoubné účinky Španělské zlovlá
dy nejlépe jeví se tím že kdežto
výroba cukru od 1894 do 1895
byla více než 1000000 od 1895
do 1896 byla pouze 225000 tun
Tabáková sklizen" v distriktu Vuel
ta Abajo nedostoupí 30000 žoků
čili ani jednu desetinu obvyklé ú
rody kdežto sklizeň kávy sotva
vyhoví místní spotřebě Dovoz
ostrova pro berní rok 1896 obná
šel $66166754 a vývoz £94495
536 Jak kubánská válka zasáhla
náš vlastní obchod s Kubou do
kazuje to že v 1893 kubánský
dovoz byl 178706506 a vývoz
$24157698 Za berní rok skon
čivší za červen 1897 dovoz byl
pouze 118506815 vývoz $8259
776 Americké peníze na Kubě
uloženy byly v cukerních statcích
železných a měděných dolech v
Juragua a Baiquiri Celkový ka
pitál obnášel asi $6000000 za
městnáváno bylo přes 2000 mužů
a měsíčně vyváženo bylo 20000
až 75000 tun rudy
Hlavními výrobky Porto Rica
jsou cukr syrob káva a tabák a
po těchto kukuřice rýže bavlna
kůže barvitá dřeva a klády Cu
krová třtina pěstuje sena 61000
akrech a roční sklizeň obnáší 67
000 tun Káva je obecným výrob
kem a její sklizeň je 16000 tun
ročně Tabák pěstuje se na více
než 2000 akrech v jakosti násle
duje hned za kubánským a za pří
znivých okolností pěstování jeho
mohlo by býti nesmírně rozmno
ženo Cena úhrnného dovozu
Porto Rica za 1895 kdy vydán
byl poslední výkaz byla $16155
056 a vývoz $14629494 — úbytek
asi $2000000 v každém u poro
vnání s rokem předešlým Obchod
Spojených Států s Porto Ricem
během sedmi posledních let byl
průměrně asi následující: Dovoz
$2791509 vývoz $2309554
nejvyšŠí ceny dosáhl v roce 1893
jako v případě Kuby
Spojené Státy skutečně mono
polizují obchod s Hawajskem V
1895 z úhrnného vývozu 1 těchto
Ostrovů my obdrželi jsme 9904
procent Z dovozu za tentýž rok
7904 procent bylo ze Spojených
Států Během štsti měsíců skon
čivších 30 červnem 1 897 byl
značný úbytek ve vývozu u poro
vnání s tímtéž obdobím v r 1896
kdežto dovoz vzrostl přes $750-
000 Hlavni vyvoz za tecn sest
měsíců byl: Cukr $11027352
rýže $87378 banány $44072
káva $36121 vlna $40119 ků
že $8970 Z tohoto vývozu ti
chomořské přístavy Spoj Států
obdržely 6150 procent atlantické
přístavy 3822 procent Austrálie
a Nový Zéland 007 procent a
Kanada o 1 1 procent Dcvoz za
totéž období obnášel $3908489
z čehož $3058380 šlo ve zboží
ze Spojených Států
Hospodářskými výrobky Filipín
jsou hlavně konopí bavlna rýže
kukuřice tabák a káva konopí je
ovšem nejdůležitěji! Pouze jedna
pětina rozlohy těchto podivuhodní
úrodných ostrovů je vzdělávána
Pěstování rýže a bavlny ubylo
cukr ponenáhlu se vyvíjí a tabák
za patřičného řízení byl by velí
kým zdrojem bohatství Obchod
ostrovů za 1896 a 1897 odhadován
byl na $10000000 v dovozu a
$20000000 ve vývozu z čehož
téměř jedna třetina Ha do Velké
Britanie a čtvrtina dovozu přichá
zela z té země Obchod Španělska
byl asi tentýž pro dovoz i vývoz
totiZ asi $5000000 pro každý
Spojené Státy Francie a Německo
následují v řadě důležitosti obcho
du Dovoz do Spojených Států za
1897 obnáSel $4383740 (hlavně
konopí a cukr) a vývoz z této ze
mi $94597 téměř výhradně mine
rálních olejů a pokostn
hmátwulki ostrovy nikdy nebo
á3 r "i ebehodní důležitosti ale
ježto přešly v naše držení a budou
upotřebeny pro námořní stanici
je to zájímavo včděti že jest jich
patnáct počtem ačkoli pouze čtyři
jsou obývány a zaujímají rozlohu
417 čtverečních mil Hlavním
ostrovem kterýž my zaujmeme
je Guam 1700 mil od Manily asi
tutéž vzdálenost od Yokohamy a
něco méně než 4000 od Honolulu
Je 24 mil dlouhý a různí se v Šířce
od tří do deseti mil a jeho hlavním
městem jest San Ignacio de Aga
ňa je téměř obklíčen skalisky a
půda jeho je suchá málo úrodná
rodící pouze rýži a něco ovoce
Toto jsou hlavní fakta týkající
se obchodních zdrojů našich no
vých držav Dříve než některou z
nich odevzdáme zpět Španělsku
měli bychom důkladně uvažovati
o Číslicích uvedených
Peněžní mohutnění Spoj Státu
Bankovnictví oběhová měna a
těžba drahých kovů ve Spojených
Státech během posledního století
podány jsou v podrobnostech sku
pinou tabulek právě vydaných po
kladniční statistickou kanceláří
jako čásť červencového přehledu
obchodu a financí
Tabulky tyto obsahující více
než sto stránek tohoto neobyčejně
velikého svazku představují velmi
úplný obrázek vzrůstu bankovního
systému a oběhové měny kovové
1 papírové a k tomu přidán jest
pro srovnávací účele krátký výkaz
bankovních a peněžních poměrů a
těžby zlata a stříbra v jiných Čá
stech světa
Zkoumání těchto číslic vyliču-
jících bankovní a peněžní historií
země objevuje některá zajímavá
fakta Nejprvnější číslice jsou z
1774 jež udávají kovovou mě
nu té doby na $4000000 Tentýž
výkaz udává kovovou měnu v 1 784
na $10000000 počet bank tři s
kapitálem $2100000 a cirkulací
$2000000 Do roku 1797 počet
bank vzrostl na 25 kapitál na $19
200000 bankovní cirkulace na
$10000000 a kovová měna na
$14000000
Historie století 1797 — 1897 jeví
se ve skupině tabulek o bankách
a jich měně a těžbě zlata a stříbra
a ražbě Počet bank v 1797 byl
25 v 1897 9457 Kapitál v 1797
byl $19200000 v 1897 $1027
493653 Bankovní cirkulace v
1797 byla $10000000 v 1897
$198920670 Vklady v První
bance Spoj Států v 1806 nejprv-
nějším to datu kdy zprávy o vkla
dech lze obdržet! obnášely $8
500000 vklady jednotlivců ozná
mené 9457 bankami v 1897 obná
šely $5193 755 8o7 z čeho2
íi93937&°35 bylo řáděno jako
úspory
Vzrůst počtu státních bank před
válkou byl velmi rychlý bylo jich
totiž v 1830 329 v 1840 241 v
1850 809 v 18601562 Ubývá
ní od 1860 bylo rovněž tak rychlé
R 1863 bylo 1023 státních bank
v 1864 349 a v 1868 248 kdežto
počet národních bank sorganiso
váných v 1803 1804 a 1005 Dyi
1601 Státních bank opět přibý
valo po 1868 bylo jich totiž v r
1872 566 v 185 975 v 1888
1403 v 1890 2101 v r 1894
3586 a v 1897 počet ten i s ban
kami soukromými oznámen byl
3073 Do roku 1860 vklady ve
státních bankách obnášely pouze
o něco více nežli polovička zá
kladního kapitálu kdežto od r
1877 vklady byly vždycky více
nežli dvakráte tak velké jako zá
kladní kapitál a v 1897 obnášely
$723640795 proti základnímu
kapitálu $228677oá8
Výkaz ohledně peněz v oběhu
ve Spojených Státech v různých
dobách je rovněž tak zajímavý
Obnos v obfehu v 1800 udáván je
$499 na blavu v 1010 S700 v
1820 $606 v 1820 $669 v
1840 $1091 v 1850 $1202 v
1860 $1385 v 1865 $2057 v
1870 $1750 v 1880 $1941 v
1890 $2282 a v 1898 2474 Vý
kaz ohledně těžby zlata a ražby ve
Spojených Státech a ve světě po
dává svědectví že z dolů ve Spoj
Státech vytíženo bylo více zlata v
roce 1897 nežli v kterémkoli pře
dešlém s výjimkou velikých objevů
zlata v Kalifornii v étech 1852-3
A Těžba zlata ve Spoj Státech
v 1897 je udáoa na $57363000
kdežto v roce 1852 byla $60000
000 v 1853 $65000000 a v 1854
$60000000 Colorado zaujímá
v 1897 první místo v řadě zlato
nosných států těžba jeho v roce
tom byla $19104200 proti $14-
618300 v Kalifornii kdeZto al
do té doby Kalifornie stála v čele
zlatonosných států
RaZba zlata v mincovnách Spo
jených Států v 1897 byla $64634
865 což jest téměř o 50 proc více
nežli průměrná výroční ražba od
r 1820
Výkazy o těžbě zlata ve světě
jsou také zajímavé Ukazují v u
daných obdobích obnos zlata vy
těženého od objevení Ameriky Ce
na tohoto kovu dobytého z hlubin
země od 1492 do 1898 (s odhadem
$240000000 pro 1897) je $9023
320600 z kteréhožto obnosu $6
065007600 bylo vytěženo od r
1850 Vidíme tedy že těžba za
poslední půlstoletí byla dvakráte
tak velká jako za předcházejících
350 roků
AbUESÁŘ
ČESKÝCH SPOLKŮ
OMAHA
Řád Palacký ě 1 ZČIJJ
odt)ívisvS pravidelní schfiie vžily í otěry v
mísící o 8 h veíerni v S 1303 JI Ifl al 1'red
K W Kurto tnj ADt Kment 127 ju 1"
al účelDÍk éimonHokusek 1618 Williams ul
Tři Jeti Sokol v Omaha
jdbŤvl své DravUtelné nohftie kaidý druh
řtvrtek v rneslcl veter ve uvé místnosti SBK8
8o 18Bt ťfods Bud Havelka 14S7 So 14th
8t tajemník H W BHrtoS 1418 rear 1'upplehin
ave úfetník Kr J Fkilu 1418 1'nppletun ave
ťokladuik Ant Kmeti! 1217 so it Btr
l'odp Sokol Tjrš ě 1 r
odbývá flvé Bcb&ie dvakrát mtnííně každou
1 nedřít a 3 pondíli v niMci v siní Metiově
Celoroini uch Cize odbývá e 1 nodOll v říjnu
palletnl nenutě 1 neuon v aunnu a čtvrtletní
v lednu a Brunu 1'redaeda Fr Svojtek mi-
stoufedsodaVr Svoboda taj John Cnleborád
13 í lbUuJ OCotnlk Jower Haftpar 1401
12 14 ul Pokladník v Kunci íaio bo a
Hr
Jan Hus Lože i 5 Ryt Pythla
odbývá neboze každou prvn! a třetí středu v
mt-sicl v Národní síni na 13 a Wllllam al Ve
licí kancléř Kd Helcb 4018 ho lijtb Btr tHráíce
archivu a pečeti F Vodítka 104 N 15tb ntr
Strážce flnanci V Přibyl 1211 Již lsti ul Po
kladnu Jos Novák 1310 Již 13tá ul
Bohemia Lože i 814 AOUW
odbývá své pravidelné acháte v Národní ainl
xazaou a a - atreau večer v w nanonauer
M W V Bláha K„ 1704 o 18 8t„ J V Vacek
V ftilO Ho 14 8t C Uosewater spol lékař
ta Bee lluildlng
Tábor Columbus l 6 WOW
jdbývá ucti lze každé 2bé úterý v mísící v Ná
rodní síni v 8 h veier Předseda Fr Svoboda
1834 Již 13 nl Mistopředsoda Fr Somin Taj
F J Fltle 22nd Bt bet o P South Oma-ia
Pokladník V i Nepodal Vt!A Již 14 ul
Sbor YlaHtiftlava ř 20 J Č D
Ddbývá schbze každou 1 nedřu v tnřgiol v Ná
rodní síni o vit hod odp Předsedkyní pi A
Kalinová Tajemnice E Bandhauerová m
t-o 12- Ht ňietnlce K Bartoi Pokladnice
Josefa Moučková
Sbor BoleIara l CO JČI)
odbývá scbfize každou 9 nedt-ll v mřicl v Ná
rodní síni o í b odp Předsedka Anna KreJ
íová 1340 liž 13U ul tajemnice Fratitiíks Ca
p&i 3iiS Již 14 uU Ofetnlce Antonie Mucho
vi 24 Ho 16 8t pokladnice Antonie Kmen
tová W47 JIŽ Unl
Sbor Hrezda Koré Boby í 86 J C V
sdbývá své schnze každou t nodřu v mísící ve
i hod odp v síni Mettoví Předsedkyní Apo
lena Kunclová 4IJSM 8o 13 8tr taj Vtlhemí
na Bartoňová l£t4 Ho 13tb St ncetnlce Em
VliicDoraa iziv so id str
Sbor Marina Grove i 10
odbývá své pravidelné tebtte vidy 4 tiedřll v
milici v Národní ainl Předsedkyní Marie
Mavucaova li a wuiiatn ul misiopreuaa
ayní Lena Kunclova tajemnice Nellle Svobo
da 13341 13tá ul pokladnice M Koukalová
1301— 14tá ul průvodkyni Anna Krejčí
Sbor Čechie D oMI 1C1 A O U W
odbývá Dra videi né schůze každý druhý a 4tý
řtvrtek v mřslcl re i bod odpoledne v mÍHt-
nosti pana J iiavncxa v naroum siní preo
sedka Anna Žižkovský místo před Kosy Ml-
kuiss ooraanice Anna naviiceK tajemnice
Ludmila Mlaskač číslo ViiX ližni 14tá ulice
ačetnice Marie Strukel Dokladnlce Joale Va
cek průvodkyní Kažena Havlíček vnitřní
straž Mano Majer venkov stráž Anna Černý
Sbor Lilie l 9 Kruhu Dřerařek
odbývá své pravidelné scbfitc idy r ftvrtou
neděli v mísící v místnosti o 3 Hrocha Před
sedkyní Marie Jiráková IW1IŽ 1ti ul mÍHto-př-dsedkrné
Julie Horáková ISty Již 1 ul„
tajemnice Marie Samcové Již 13 ul po
aiaanice aaus nou ou-ti
SOUTH OMAHA
T J Sokol v So Omaha
odbývá své schfize každý 1 řtvrtek v niřsicl v
síni Koutský Uros Starosta Jan Kontnký
m aQ ulice místostarosta J M Tobiáš 18 a
U ul tajemník řrantlek Kadil 16 a S ul
ořetnik Jan Vomářka 18 a U ul pokladník
rran-iK nsjí-a u ujbzi 1 m j ul uaceiuia
Alois Krajiiek
Praha loie t 328 AOťW
sdbývá své pravidelné schoxa 1 a X středu v
mřslcl v síni p KouUikýho Jowph Maiín
P M W Thomas Lvsec M WF J Fltle taj
tZ i-et O P St J KrauiulUh očetník 18 a P
Tábor Cedar Wood ř 19 WOW
xlbývá své srhbze dvakrát ta miste každou 3
sobota o 8 h veřnr a každou 4 neděli ve t b
dp v siní Koitský Bros Předseda Krant Vo
rásek 7 So 23 W str místopředseda Anton
Kem S taj J M Tobiáš 'jut 18lh & V st á
Celník Jan Zavřel pokladník Fr Koutaký
Tábor Žižkův Dub t 115 W Ó W
odbývá sve schni každou třetí neděli v misi
cl Předseda Doni Hlávka místopředseda
řrank Hrabik tajemník Jame Formánek
& th St bel N M pokladník Anton Pi
voňka
Dtůr Prokop Velký i 830 IOF
Ddbývá své arbhxe ksždý první a třetí řtrrtí k
v mísici v síni Fraňkové v So Omase POK
John Kubát & UJos T-wnohlídek V C K
Václav Bobota K H Joseph Hrown xna Ifcu
Ixvard ave: F H Fr Vaíák 17 a Berrv:
Tn-ausurer J Halný 10 a 8: 8W J Kosík 23
a Wyman Jw Joba Bárta I O Joa Stanek
i a u A U Aio i esooniideit
fUi Palmové Dřeva l 7
Kruh Dřevařek v South Omate odbývá acna
své každé pmleda! pondřil v mřuiel v místno
sti Hr ftouisKTcn Mane vomaesa irainina
noruřntac Klennora Fberl mísUipřrdMMlka
Katie V ocásek 387 Bo Ustr tajemnice Fran
tlíka Pivuoka bankérka Františka Svoboda
soukromnhM Barbora Kaček pr vodil Katie
Votnářaa vnitřní strái Frantukst Bárta ven
koral stráž
Léto přichází navštivte
(bála stoTB m W
1207 Daaglaa aL
Majff na raea itasol lnová kaana vtecbay
právky a vábes rte oo v obor Jejich sudá
O D Kplhigeiv
a roba 13t a Faraau
smiasfrtUI rfVtt
doutnf búj tefcálin
a rtb rtteb fottak kaMck#ea r
Jediná dráha do Chicago
která cestujícím poskytuje každo
denní vlaky a jízdu do Chicago za
světla denního jest North Western
dráha Vlak vyjíždí z Omaha
v 6:40 ráno a přijíždí v 8:15 večer
téhož dne do Chicago Vlak tento
jest v popředí doby nynější a jest
u cestujícího obecenstva omažské
ho nejoblíbenějSím Jiné rychlo
vlaky vyjíždí každodenně do Chi
cago v 4:55 a v 6:55 večer Ce
stovní lístky mažete obdržeti na
Farnam ulici v Čísle I40iv měst
ské písárně dráhy "The North
Western Line"
JOSEF SLÁMA
zařídil skvostný
HOSTINEC
v čísle 612 jižní 18
Výtečný Metzfiv ležák pravá KorbeU
va vína Dravý francouzsky coenac zna
menitá stará whieka jakož i pravá im
portovaná slivovice a doutníky ve vfitSl
zásobě nežli kdekoliv finde nr-tf
PIERCE I HOTEL
Óesls Hotel
a příští domov všech Čechů do
Omany zavítavších
1320 Pierce ul mezi 13 a 14 ulicí
—V ČESKÉ FRÁZE
Novomódní zařízený a vším pohodlím
opatřený — Česká kuchyB
Cenjr mlxaaé s ŮT
FRAXCIS 1HVIŠ0YA
3 majitelka
a
na výstavišti
Návštěvníkům výstavy odporu
čuji svůj skvostně zařízený český
hostinec a restauraci ' ' ' ' '
vedle Streets of Cairo 3m
Karel H Stillen
Oiba Brewina isiiaii
Hudba každý večer a každou sobotu
celé odpoledne
Rodiny uctivě zve
Jos Klepetka řiditel
Pijete dobré pivo?
Jestli ano zajděte
si na sklenici
výtečného 6t louiského
ležáku k majiteli
Národní Síně
J Havlíčkovi
na rohu 13 a Williuiii ul
Mimo výtečného ležáku nalez
nete u něj vždy hojnou zásobu li
hovin Korbelová vína jemných
doutníka atd
Tři ruce dobrý zákusek
Každého s úctou zve
Josef Havlíček
Výstavku Union Pacific dráhy
umístněnou v budově dopravní
neměl by nikdo opomenout si pro
hlédnout! Fotografie proslulé ká
ry věhlasného našeho presidenta
Lincoln-a můžete obdržeti zdarma
od prodavače cestovních lístku v
městské písárně dráhy Union Pa
cific Farnam ul č 1302 gitf
nir -a BB
JfLonarch
"BICYKLY"
nejlepsí na svété za
$35 az $60
na mírné splátky
u klcnotnllca
A B EUBEliN
na 13té a Donglas ul
Chas Kaufman
u a veřejný notář u
ZaaraM MjltpM poJHfnM sVoWanrtl
pfndsv4aktta)eina)řtk smtoMtf vrUv
ptrpiavaí IWU s Kvropf a do Kviwp aul
rKsJl pmím m aeaorltf (sajdek
to?
1 i
i
i
4
