ř
10
Pokrok Západu
Zdvihání utonulých lodí
Co rok ztráci se z obchodu a
průmyslu na miliony dolarů tím
Že se rozličnými nehodami draho
cenné lodi s bohatým nákladem
do hlubin mořských ponořují V
poslední době zuřila dne 4 a 5
prosince roku 1897 zlá bouře na
březích Anglie kteréž padlo 87
korábů za oběť mezi nimi též ně
kolik velikých lodí až 80 8000
tun
Není tudíž divu že se ode dáv
na objevuje snaha nejen lodi proti
možnému ztroskotání ochrániti
nýbrž když se již nehoda stala
alespoň část ceny opětným zdvi
žením lodi zase do obchodu vráti
ti Za tím účelem užito bylo roz
manitých prostředků mezi nimiž
jest potápěčská práce neznámější
byť i nebyla nej vydatnější
Předem sluší podotknouti že
dosud naprosto nebylo možno
pokoušeti se o zdvižení lodí které
se byly ponořily do hloubky více
než 50 m
V takové značné hloubce nemo
hou totiž potápěči pro přílišný tlak
pracovati ba ani dýchati Snad
tomu budoucně bude pomoženo na
základě zásad podle níž sestroje
na jest potápěcí koule hraběte
Piatti del Pozzo
Dtfsud omezovaly se zdvihací
práce výlučně na mělké břehy
mořské a na sladké vody nitro
zemské kde potápěči měli k po
íořené lodi snadný přístup
Zvedací postup byl rozmanitý
avšak nejlépe osvědčil se ten
způsob že se ponořená loď pokud
možno zbavila vší přítěže aby se
jí ulehčilo načež buď sama napl
něna byla vzduchem nebo k ní
připevněny byly sudy a kádě do
nichž vtlačen byl vzduch :
Mimo to užíváno bylo jeřábův a
zdvihadel dílem ke vzpřímení dí
lem i k samotnému vyzdvižení u
tonulé lodi '
Pomocí sudů zdvihl roku 1862
inženýr Bauer bavorský parník
Koenig Ludwig ode dna Bodam
ského jezera
Postup prací byl ten že se nej
prve po obou bocích lodi která
vzpřímeně seděla na" dně jezera
připevnily sudy jichž otvory se
nalézaly dole Po té vtlačován
byl současně do všech sudů
vzduch jenž se v nich nahoře hro
madil a zároveň vodu dolejšími
otvory vypuzoval Když pak no
sivost sudů dostoupila dostatečné
míry vystoupila loď na povrch
vody načež byla do vlečena do
přístavu Lindavského
Od oněch dob pokročilo toto
námořnické odvětví značnou mě
rou Pro severské vody evrop
ské zařízeny jsou dvě společnosti
které se výlučně zabývají zdvihá
ním ponořených lodí a zachraňo
váním utonulého zboží Jedna
jest německá a má své sídlo v
Hamburku a druhá pak jest dán
ská a sídlí v Kodani Obě pracu
jí z pravidla společně aby se jed
nak soutěží nepoškozovaly jed
nak aby společným úsilím spíše
četným požadavkům vyhověti do
vedly Za tím účelem vydržují
společným nákladem několik zá
chranných lodí také ve Středo
zemním moři a to německý spo
lek tři parníky na Maltě v Pieru
Cařihradě nebo Oděsse kdežto
loď dánská obyčejně se v Marsilii
nalézá
Výzbroj obou společností sklá
dá se dílem se záchranných par
níků s velmi výkonnými čerpadly
dílem ze zdvihacích pontonů jichž
stěžně po obou stranách opatřeny
- jsou silnými jeřáby
S jakým výsledkem tyto společ
nosti pracují poznáme nejlépe vy
líčením jednoho případu jenž se
koncem září roku 1896 v Balti-cko-labském
průplavu přihodil
Dánská nákladní loď Johan
Sizm plavila se s nákladem ovsa z
rctrcííu il j£=jbarfcv pil
ka lodi byla 844 m šířka 1235
m a obsah 1775 tun Když plu
la kanálem vyhýbala se při 83
km poblíže Koenigsfoerde jinému
parníku a přiblížila se při tom tak
značně k nábřeží že tam ve
hloubce 6 m' o veliký kámen zadrhla
Tím utrpěla loduí stěna takové
ho poranění že se voda otvorem
1 "5 m dlouhým do vnitra valila
Ačkoli Johan Siem ještě dále jel
kladl se ponenáhlu stále více na
levou stranu až se po 65 km
náhle do vody položil a tím celý
kanál napříč uzavřel Mužstvo
jen stěží se na břeh zachránilo
Ježto pak loď měla 12 m šířky a
kanál jen 8 m hloubky vyčnívala
loď svými boky dosti vysoko nd
hladinu vodní
Průplavní úřad jemuŽnadešla
starost o obnovení splavnosti ka
nálu odevzdal zvedací práci ham
burské společnosti Úkol to byl
velmi nesnadný a tím značně ztí
žený že pio nedostatek místa ne
bylo od obou stran přístupu k
utonulé lodi Tím zamezen byl
obvyklý a nejsnadnější způsob
zvedací totiž nejprve loď vztyčiti
pak jí odlehčiti a konečně zdvih
hnouti Nad utonulou lodí sjely se obě
nejvýkonnější lodi obou společ
ností totiž ponton Ostsee z Ham
burku a parník Kattegat z Koda
ně Již příštím dnem započala
práce která nejprve v tom záleže
la že parními čerpadly vybírán
byl lodní náklad (oves) a převá
děn do prámů k tomu připrave
ných Čerpána byla voda s ov
sem prámy pak byly tak uprave
ny že voda prosakovala do spod
ního prostoru odkud čerpadlem
zase byla do průplavu zpět vylé
vána tak že se nabývalo Čistého
obilí _ ač úplně promočeného
Když pak tato práce byla pokud
možno dokončena odstraňován
byl ostatní náklad potápěči až se
zdála býti loď tak lehkou že se
mohlo přikročiti ke zvednutí je
jímu Za tím účelem ucpány byly
všechny otvory lodní pod vodou
aby vyčerpaná voda se do lodi ne
mohla zase vraceti Kromě "toho
odstraněny byly stožáry při samé
palubě aby nebyly při vztyčování
lodi svou váhou na překážku
Mezi tím dostavil se také druhý
ponton Nordsee ku práci a sou
časně pracovalo 7 až 10 potápěčů
na upravování lodního tělesa ke
zdvižení Nejprv upevněna byla
lana pomocí silných ocelových
skob na pravé (spodní) straně lodi
a na zbytcích stěžňů pak počala
čerpadla parníků pracovati na od
straňování z Johana Siema a zá
roveň zataženo na pontonech za
lana aby se loď vztýčila Bylo
1 října o 3 hodině ranní když
se loď počala zdvihati tak že i
paluba se již nad vodou objevo
vala Ale při tom povolilo upev
nění pontonu Ostsee tak že se
část utonulé lodi o boky tohoto
pontonu opřela načež ovšem ne
bylo lze ve zdvihání dále pokra
čovat! Loď musila býti opět na dno
spuštěna Po té učiněn byl po
kus přitáhnouti ji blíže k jižnímu
břehu průplavu Za tím účelem
zapuštěno bylo několik silných
kotev na břehu do země na ně
připevněny kladkostroje a při
spěním parolodí zavlečena byla
loď o 21 m blíže ku břehu tak
že se plavební cesta uvolnila
Když pak opětně znova všech
ny přípravy co nejpečlivěji byly
učiněny podařilo se 4 října nad
zvednonti loď palubou nad vodu
načež ještě téhož dne úplné vzpří
mení se provedlo Dokonalá rov
nováha obnovena byla tím že se
zbývající náklad v podpalubí sou
měrně rozdělil načež nebylo již
obavy že by parník snad opět se
převrátil -
Vyšetřováním bylo zjištěno Že
celí strojovna Siesjova zfittiU
naprosto nepoškozena tak že se
hned mohlo pod kotly zatopiti
načež loď vlastní silou další cestu
nastoupila provázena jsouc ještě
ovšem pro možný případ nehody
Kattegatem jehož hadice stále
zapuštěny byly do nitra lodě Sie
mova Poškozená loď měla se přede
vším vrátiti do Kielu na loděnici
ke správě Ale v průplavu obrá
titi nebylo možno pro přílišnou
délku lodi proto musila' nejprve
vplouti do Schirnavského jezera
kdež obrátila načež se zase prů
plavem zpět do Kielu navrátila
Tam dorazila dne 6 října
Náklad spojený se zdvižením
této lodi účtován byl hambur
skou společností na 125000
Vzhledem k tomu- že tato společ
nost má měsíčně provozovací vy
dání £20000 nezdá se onen po
žadavek ani býti příliš přemrště
ným '
Pád Santiaga
Vlastí Washingtonovou letí ra
dostí zvěsť jedna z nejsilnějších
posic Španělska na ostrově Kubě
jest v rukou statečných dobrovol
níků amerických: dne 14 červen
ce musil Španělský velitel silně
opevněného Santiaga vztýčiti bí
lou korouhev a vzdáti se s 15000
ISíWitWT UNI
OBLÉHÁNÍ
Mapka znázorňuje nám položení útočného i obléhaného vojska na Manilo Brigád
ník Anderson rozdělil voje své ve dva díly a oddfl druhý postaven pod velení
brigádníka Qreena
muži španělského vojska v zajetí
vítězův Američanův " —
Řekne se nyní: "to se dalo od
katastroíy španělského loďstva u
zátoky santiagské očekávat"
Avšak což nehonosil se Španělé
ještě po katastroíě té že jsou na
Kubě nepřemožitelni? Což ne
chvástal se španělský premiér Sa
gasta že tam má Španělsko re
kovnou armádu 100000 mužů
která smete americkou milici z
ostrova do moře? Kde zůstala ta
armáda?
- Proč nezabránila americkým do
brovolníkům přistáti na pobřeží
proč nepřichvátala ku osvobození
sevřeného Santiaga? Měla k tomu
přece jedenácte dní času Tak
dlouho otáleli Američané se vše
obecným útokem Dle všeho' také
velící generál v Santiagu Toral
do poslední chvíle očekával slíbe
nou pomoc a proto tak heroicky
odpověděl ještě před týdnem arci
biskupu domlouvajícímu mu ke
kapitulaci : "Raději smrt nežli
kapitulaci !" Ale po týdnu si hr
dina přece jen tu smrt rozmyslil a
vztýčil na hradbách Santiaga bílý
prapor Slouží ke cti americkým
státníkům i generálům že dosáhli
tohoto úspěchu bez krveprolití a
ipousty kruté Mohli zajisté svý
mi děly sevřené Santiago obrátiti
v ssutiny a po způsobě evropských
dobyvatelů bravurní stéci rozstří
lí"} j? kxtibj tztxiiizi tto-
NĚKTERÉ znejhorších nemocí sotva jeví nějaký úkaz aí svou
oběť zklátí Hrozná nemoc Brightova můře se vyvinovat! po
Jeta a ukazuje se jen někdy v bolesti v kříži neb zmeně-moče za
žloutlém obličeji a nedostatečné chuti k jídlu
Efo J H KcLean
Lívof qnd Kidnoy Bolm
jest vyzkoušeny ieK Který zacnyti tuto nemoc v Kazaem ukhzu
Vyléčí ji jakož všecky jiné neduhy ledvin jater a měchýře Na prodej
v lékárnách — $100 láhev l ' J
THE DR J H McLEAN MEDICÍNĚ CO St Louis Mo i
kena nešetříce při tom životů lid
ských Oni toho neučinili jakož vůbec
za celé války nynější nebažili po
zbytečném krveprolití Budiž jim
za to čest a sláva
I to se nám líbí že nedbali po
způsobě německém o kruté poko
ření nepřítele alébrž propustí
těch 15000 zajatých vojákův špa
nělských na lodích neutrálních
mocností bez úhony domů To
jest mrav svobodného v pravdě
vzdělaného národa -
Pádem Santiaga asi válka špa-nělsko-americká
dobouří
Šílený hildagism španělský bu
de snad ještě i nyní velkohubně si
namlouvati že Santiago nemělo
tak valné strategické důležitosti
že pád jeho neznamená ještě ztrá
tu Kuby kteráž stojí a padá toli-
8AI
LAKE
MANILY
ko svým hlavním městem Hava
nou kteréž však Američané ještě
tak hned nedostihnou poněvadž
je zatím cestou zaskočí a zničí
"nejlepší generál" Španělů: "Vo
mito negro" — černá zimnice
Jakoby tento strašný "generál"
Vomito negro stejně neohrožoval
a nehubil vojska španělského I
Avšak dlouholiž mohlo by se Špa
nělsko nyní ještě po zničení všeho
svého loďstva válečného po ztrá
tě celé východní polovice Kuby
pod zdrcujícím dojmem takých
porážek se svou zdecimovanou
armádou na Kubě vůči vítězným
Američanům a povstalým domo
rodcům držet?
Nikoliv pád Santiaga znamená
pro Španěly tolik co znamenal
pád Plevna pro Turky: konec
zpupného jejich panství nad jiný
mi národy ztrátu Kuby a Filipín
ských ostrovů a tím ztrátu po
sledních zbytků někdejší hrozné
své moci světové
i Krutý ale zasloužený soud dě
jin stihá tu před očima našima
opět zatvrzelou pýchu a panství
lačnost národů vychovávaoých od
staletí zlými pěstouny v duchu
nehumanním barbarském jaký
dýše z historie španělských králů
oď vyhubení Maurů až do posled
ního toho Bourbona dona Carlo
sa který dnes ještě rozpaluje zbi
tou vlast k novému krvelačnému
rezetchu za Kubu Filiphy
o
1
w v n - '
stavu velkého národa na sklonku
XIX století on se domnívá le y
má svaté rjrávo Jařmit cizí náro
dy třeba tito od let neustálými
zoufalými odboji svými mu ohla
šují že jest jim to jařmo cizovlá
dy nesnesitelným že chtějí býti
svými ve vlastech svých nepod
jaicy to trapný zjev ausevmno s
lehlými cizí vůli cizímu panství r
Žádný Emilio Castellar nevyvsta-
ne aby řekl:
'Ti Kubánci a Malajci filipínští
mají pravdu a právo na své stra-
ně Příroda nestvořila národů v
panujících a zotročených Pusťme i
Kubu pusťme Filipiny vzdejme
se té pošetilé pychy a hrabivosti
ona jestiť křivdou a mrzkostí !"
Naopak: ten Emilio Castellar de
klamuje ohnivě o uražené cti ná
roda španělského o svatém jeho
právu na Kubu i na Filipiny a
vzývá národ ve svatý rekovný boj
má se kubánských rebellů a chy
stá se osvoboditi je 1
Jako v býčí zápas vrbá se hrdý
Španěl nemohoucí zapomenout
že v říši jeho druhdy slunce neza
padalo v nerovný boj s mlaďlu
demokratickou republikou zaoce
ánskou k vůli uhájení své tyranie
nad Kubou
_ a 1 _ 1 J _ 1 1 _
Všechna sláva polní tráva W' -
- - t o- £
stvu kterým tirozu pfepadnouti
New York — ono leží na dně
obou oceánů Veta po jeho ar
mádě na Kubě 1 na Filipínách
veta po jeho financích Co učiní
nyní? i
XT X t X f-l- i
zmítat počne zlořečit špatné vlá-C
dě že ho vehnala do války nejsouc
na ni připravena že vedla syny í
jeho na jatky vláda odpoví na to
stavem výmipečným — - jako že již i
odpověděla — z toho nastane te-1
prv vření a křečovité revoluční
škubání převraty a zmatky plné J
útrap a zkoušení těžkých Takoy
vý osud kyne Španělsku po pro'
hrané vojně to bude pokutal
svévolnosti národa zbloudivšího 1
od cesty lidskosti spravedlivosti
a pravdy 3
Oč neskonale veselejší a útěše- j
nčjší od tohoto starého národa
evropského jest pohled na národ v
svobodné federace americké kte
rý nezná ani absolutismu ani ink- 1
visice ani militarismu který ale'
nicméně v čas potřeby dovede v V)
několika nedělích překvapit ne-
přítele tak velkolepým válečná
loďstvem tak znamenitým dělo-
stfclectvem tak udatnými vojsky
isky
rede
dobrovolníků Hle čeho dovede
svoboda 1
Ano poražené Španělsko
soudruha losu svého: jest to e
vropský militarism ' I on jest v
osobě Španělska poražen tou'
americkou milicí která již před
třiceti pěti léty za války Severu a
i:t_ :_--!-_ _ v
jmu Buiťritjteno preavapua ive %
úžasnou silou svou a která dr
honosí se bitvami námořními jiío'
ony 11 Manily a Santiaga neslý
chaným zničením všeho válečného
loďstva velestátu evropského a
zlomením jeho světové moci ně
kolika ranami ovšem zdrcujícími 1
N L
~7
ers Jonraala denní kninr a jií&c- —
t r:rrrf z:rz?
i
t