át%
14
Pokrok západu
'Si
i
i
- ř
'1
'i
r
i
4
4 - ]
1
5 i
ji I
- i I
i
: VI
jf
-v
- I
-
5 ť S i )
' I
í
- i
í ' I
- i
TOIISMIIOBESCT
(Ml UDfcKA AHC1ILEUV
Dějiny Rakouska
Konečně uplynul toužebné očc
kávaný čtvrtý rok dresury a dnes
přestoupí opět as 50 kadeto napo
sledy práh té omšené v úzkých
uličkách velkého města zastrčené
budovy bývalého kláštera na jejíž
průčelní oprýskané zdi nad čer
nožlutě natřenými vraty se stkvěl
říšský znak s nápisem "k k In-
Íanterie-Kadeten-Schule" Uprchl
poslední měsíc týden pak i po
slední noc a nastává poslední ho
dina pobytu v ústavu kdež za pří
sné kázně všech vojenských Čini
telů jako jsou profousové rapor
ty temnice pro změnu někdy kar
cery a želízka s tvrdými prkny
kasárník atd vštěpován jim byl
smysl pro disciplinu a rcglement
JiŽ nestojí nic jich skvělé kariéře
v cestě na límci se leskne na prst
široká zlatá ztuha se stříbrnou
hvězdou — pan kadet-důstojnický
zástupce — neb bez stříbrné sice
však za to s několika hedvábnými
hvězdami — páni kadeti po boku
řinčí z brusu nová šavle se zlato
žlutým když ne ještě zlatým por
te ďépéem a na límci ramenou a
rukávech pestří se egalisační bar
va nového pluku k němuž byli
bývalí (ode dneška již bývalí) frek
ventanti kadetky říšským vojen
ským zákonníkem právě jmenová
ni a přiděleni Tváře jim hoří
vnitřní radostí pýchou a ctižádo
stí spěšně loučí se jeden s dru
hým tisknou si ruce líbají se a
pokřikují na sebe na malém dvor
ku poblíže východu ze Školy ne
boť nevědí kdy a za jakých okol
ností se opět sejdou Čtyři roky
strávili zde pospolu společně
snášely marotty učitelů o nepříje
mnosti domácího řádu a nyní roz
letí se po celé říši
Mezi nimi se procházejí a s ni
mi se rovněž loučí dva pěkně u
rostlí mladíci v oděvu školním s
distinkcí Četařů se zlatým frekven-
tantským páskem na rukávech a s
tvářemi jaksi pobledlými
Jsou to jediní dva v posledním
roce propadlí posluchači kterým
jest čtvrtý ročník opakovati a kte
ří ještě celý dlouhý rok za zdmi
ústavu stráviti musí kdežto jich
šťastnější soudruzi jako orlíci plni
ohně nadšení a nadějí na skvělou
karriéru rozpínají již perutě k letu
za svým cílem ku svým prapo
rům
Venka na ně již čeká řada fia
krú neb první krok kadeta do vel
kého světa musí býti přece 'feš'
Stará rozvrzaná vrata jakoby
byla mrzuta že musela opět pro
pustiti svoji oběť zaskřípala za
nimi stráž se klidně rozložila za
se po lavicích v chladné chodbě
— a v pustém nyní ústavu nastaly
prázdniny
Dústojníci-učitelé také odejeli
a frekventanti prvních tří ročníků
odebrali se ke svým příbuzným již
včera
Jen profous několik vojenských
sluhů a as dvacet propadlých mla
díků z prvních ročních ročníků a
oni dva ze čtvrtého kterým obě
ma starý pedantský setník Gerger
přednášející dějepis pozdrazil no
hy zůstalí v ústavu aby měli čas
dohoniti přes prázdniny zameš
kané předměty z nichž neobstáli
Všichni vtěsnali se do jedné lož
nice a oba nejstarŠÍ mající dohled
umístili svá lůžka ve vedlejším
malém útulném pokojíku Neště
stí a nouze sbližují a tak i mezi
těmito 'vězni na svobodě' kterým
sice v prvních dnech vylouiily
káravé dopisy pečlivých rodičů
několik slziček nastalo brzo přá
telské sdružení Podnikány celo
denní výlety do okolí a jen časně
ráno korrepetováno za dozoru poručíka
Borský a Vodvářka tak se na
zývali naši dva propadlíci ze Čtvr
tého ročníku vycházeli z kasáren
velnu zřídka a to jen pod večer
aby se poněkud prošli ulicemi
Poručík jich nenutil k učení neb
věděl bezpochyby proč 'kápli' U
Gergra museli každoročně dva neb
tři propadnout Letos stali se
obětí jeho raŠi dva Četaři Kdyby
byl někdo se zabýval statistikou
propadlých za posledních deset
let na tomto ústavu byl by užasl
neb by byl napočetl 40 žáků a z
nich — 35 Cechů
II
Setník Gerger byl nejstarším u
Čitelem na ústavě a přednášel dč
jiny Rakouska rok co rok stejně
totiž předčítal je neb jsa již stár
neměl ani za mák paměti Used
vždy za stůl rozevřel své přednáš
ky které tvořily základ jeho slá
vy a četl celou hodinu Během
roku nezkoušel nikdy fle ku kon
ci přinesli dva vojáci ve velkém
koši jeho přednáškové sešity na
čež on je rozložil a počalo zkou
šení Ale ani tu nenamáhal svojí
paměť jejíž zbytky důsledně ničil
jistým oblíbeným druhem likéru
Maně rozevřel některý sešit pře
četl nadpis a — frekventant právě
vyvolaný musil vyprávět dále
Běda mu neŠlo-li to jako když
bičem mrská Posluchači činili
sice pilné poznámky po celý rok
ale nemohli přece opsati plný koš
samých poznámek jen z dějepisu
Rakouska
Poznámky setníka Gergra byly
skutečně obdivuhodný — ale tu a
tam se Škodolibě šeptalo že to
byl vlastně majetek jistého majora
od generálního štábu který sbíral
kdysi materiál k velkému histori
ckému dílu a aniž by je otiskl ze
mřel Gerger poznámky tyto prý
'zdědil' a odtud pocházela jeho
sláva jako historika nad jiné zna
menitého Bez poznámek těch byl Gerger
pouhým smrtelným setníkem — s
košem poznámek těch však — pro
fesorem dějin Rakouska a nesmr
telným historikem Že právě če
ši u něho 'kapali' bylo zcela při
razeno neb jsa sám odrodilcem
četl na Čele každého Čecha němou
výčitku a proto právě nejvíce měl
z vršku na mladíky české národ
nosti
Gerger mohl již dávno jiti do
pense ale jeho příslovím bylo
"když mne měli za živa ať mne
mají i mrtvého" že zemře v aktiv
ní službě a jako dávný historik
Prázdniny v iadetce trvaly pou
ze mčsíc a doba volného vězení
uplynula dosti rychle Scházel
již jen týden a měl počíti opět
denní pravidelný pořádek: Cvi
čení škola a Škola cvičení
Naši dva mučenfei dějepisu oba
synkové chudých úřadnických ro
din jichž otcové r i2leté službě
na vojně a s perně vydobytým
cerlfikátem se stali kancelisty se
šesti sty sedávali nyní spolu mlu
vili o budoucnosti a pili u profou-
sa na křídu neboť s nedostateč
nou známkou z historie dostavil
se také v případech podobných
známý nedostatek financí ježto
doma jim zastavili pro dobu prázd
nin skrovnou apanáži
Jednoho odpoledne procházel
se Borský po chodbách Školního
traktu přemýšleje jak se dostati
k penězům Jsa horkokrevnější
než Vodvářka těžce nesl tuto mi
zérii Co mu je platný zlatý prý
mek na rukávě když ho nikdo
nevidí Ano ven ven jej to tá
hlo mezi lidi do Stromovky kus
cesty vůbec kamkoliv jen pryč z
této samoty Zachtělo se mu ži
vota světla lidí snad i lásky a
obdivu Kdož může prozkoumali
mladé srdce a ledví Maršová syna
vlastně ještě synáčka! Zamyšlen
hleděl do země pak zase ke stro
pu ale ani peníze ani myšlenka
nepřicházela a v zamyšlení máler
by byl zakopl přes nějaký koš na
prádlo který mu stál najednou v
cestě na nejzaŠÍ pološeré chodbě
Vztekle do něho kopl a chtěl jiti
dálevrátil se však a ve svém spra
vedlivém rozhořčení kopl do něho
ještě jednou až víko poskočilo a
z koše vylétl kus popsaného papí
ru Borský zůstal nerozhodně státi
nad košem pak pojednou odhodil
dokouřenou papirosku která jej
počala páliti do rtů a vyvalil oči
jako by měl nějaké vidění
1 Pak spěchal do společného po
kojíka kde ležel Vodvářka oble
čen na kavalctu a četl z dlouhé
chvíle nějaké 'Pikante Geschich
ten' jedinou tu knihu kterou na
lezli v bývalém kláštere zbožných
pannen Tak sc Časy mění!
"Vodvářko poslouchej kdy
přijde naše pradlena?" otázal se
Borský kvapně vstoupiv
"Unes odpoledne přijde si pro
prádlo A já jsem této osobě dlu
žen za třikrát Jaktě živ jsem ne
byl takto na suchu! A to vše na
nás spáchal ten starý bouchoř!"
zlobil se Vodvářka odhodiv pod
postel výkvět 'pruské vojenské li
teratury' která pomáhá otravovati
city a duši naších nejširŠích kruhů
vojenských měrou úžasnou
"Nedurdi se brachu zaplatíš
jí vše a já také!"
"Něvěděl bych zač a jak?"
"Dobře! A co více kamaráde
ještě dnes budeš se mnou nikoliv
sice v ráji ale u Sochůrka na kon
čertě a na dobré večeři jako Že
se jmenuji Borský a chci nosit
zlaté porte ďépée" dušoval se
Borský
"Oho! Našel jsi snad poklad?
A co s tím vším má činit pradle
na?"
"Hned ti povím Jen co si to
v hlavě poněkud urovnám "a Bor
ský postavil se před kolegu na
přáhl svoji pravici dlaní vzhůru a
pravil slavnostně:
"Ale nejprvé mi dej slovo bra
trské Že n prozradíš co zamýšlím
a co také vykonám Pomstím te
be i sebe! Gerger to po čertech
pocítí! Ruku na to!"
"Zde jest! Jedaej máš-lí na
ději že se tomu krahujci pomstí
me ale já stále nechápu " a
Vodvářka celý udiven podával ta
ké jaksi slavnostně naladěn svoji
pravici která měla kdysi třímati
meč se zlatým střapcem
"Tedy komplot!"
"Ano komplot! Jmenuj si to
jak chceš"
A následky?"
'Nebudou žádné Pro nás a-
spoi! žádné Ale ten starý š mo
dr cha nechť pukne jako žalud"
"Tedy platí!"
III
Borský ulehl na svůj kavalet
zapálil si novou cigaretu a založiv
ruce za hlavou kombinoval dílo
pomsty co Vodvářka klidně usí
nal Jednání své ospravedlnil
hned z prvu heslem: "Kdo s ko
ho ten s toho" které Gerger při
přednáškách několikráte citoval
Vzpomínal na všecka příkoří
která po 4 léta od Gergra snášeti
musil Kromě propadnutí zvlá
ště v něm rozněcoval hněv tento
případ: Měl přijít! sborový veli
tel na inspekci a velitel kadetaí
Školy dobromyslný generalmajor
Braun nařídil aby si mladíci co
možná elegantně zařídili své lož
nice každý měl dovoleno nad svo
jí postelí a na svém stolku umísti-
ti si nějaké drobnosti stěny ozdo
bit! obrazy a rozložití vůbec ko
berce vásyatd aby pošmourné
nízké světnice nabyly poněkud ve
selejšího rázu Každý snesl z do
mova co mohl j hezčího a naši
dva četaři vypůjčili si od kolegy
ze studií královské korunovační
nsignie svatováclavské v barvoti-
sku a ve vkusní vyřezávaném rá
mu na němž se skvěl nahoře če
ský znak Byla to odvážná my
šlenka ale důstojná naších mladí
ků kteří v ideálech svých slouží
ce císaři a králi chtěli zůstati ta
ké věrni své vlasti VŠe bylo při
praveno k návštěvě sborový veli
tel přišel prohlédl Školní budovu
pak trakt kde frekventanti bydle
li pochválil vzorný pořádek vkus
nou úpravu bytů a uspokojen ode
Šel Ale starý Gerger zahlédl
'korunovační insignie' a jakmile
generál budovu opustil vletěl do
čísla dvacátého jako drak osopil
se na oba četaře a nařídil okamži
té odstranění obrazu Stalo sc
tak ale účel byl dosažen neb i
generál si obrazu povšimnul po
hlédl s úsměvem tázavě na oba
mladíky pod ním a mlčky Šel dále
Za týden na to počal zkouŠeti
Gerger dějiny Rakouska Hned
první den přišli na řadu Borský a
Vodvářka
Dlouho převracel Gerger své
sešitky pak položil prst na jednu
stránku a dal Borskému otázku —
ze starých politických dějin čes
kých Borský byl na vše připra
ven jen ne na speciální dějiny
Čech neb z těch Gerger co na ú
stavu přednášel nikdy nikoho ne
zkoušel Borský koktal ale ne
šlo to aspofi ne tak jak si Gerger
přál
"Nu povězte mi to vy — Wod-
warschka!" zavolal ironicky — a
ten přes zlatou dobu české vlasti
klopýtl také
"Kdo by byl řekl že páni via
stenci neznají dějiny své 'svatová
clavské koruny?" zařičel škodoli
bě Gerger — a maloval oběma do
klasifikační knihy se zadost iuČině
ním a za smíchu Němců dvě velké
dvojky
Mladíci před celou třídou za
hanbení usedli a jak jim bylo v
jich nadšené ale mělké vlastenec
ké duši lze si představiti
Z myšlének vytrhlo Borského
nesmělé zaklepání na dveře Do
světnice vešlo mladé statné děvče
nesoucí na zádech nůši kterou
nechalo u dveří státi a prosilo klo
níc zrak 'mladé pány' o prádlo
Borský seskočil rovnýma nohama
z kavaletu a vybídl děvče aby se
posadilo že s ní mají něco důleži
tého vyjednati Děvče se zapýři-
lo a drželo se stydlivě kliky
"Poslouchala maličká chtěla
by si vydělati nějaký Šesták? Co?'
otázal se jí Borský bera zdráhají
cí se panenku za bradu a pohlíže
je jí do modrých očí
Baruška ještě více zrudla
"No ví já myslím aby nám —
někam došla?"
"To prosím mileráda A kam
je libo?"
"Poslouchala to snad ví že
páni hokynáři prodávají syrečky
máslo okurky a tak dále že a-
no?"
BaruŠka kývla hlavou a s podi
vením pohlédla na četaře který se
usadil na roh stolu a klátě noha
ma pozoroval dívčici
"No a to také ví že se takové
věci u hokynáře prodávají pěkně v
papíru zaobalené?"
Baruška se usmála
"Tak poslouchala maličká ne
zná nějakého hokynáře kícrý by
podobný pěkný jen po jedné stra
ně popsaný papír potřeboval ?"
Děvče odtušilo že ano
"Tak dobře Já jí dám takový
papír na ukázku s sebou a kdyby
jtj hokynář koupiti hodlal tak
nám to přišla pčkně říci a my by
chom mu asi dvě neb tři nůše mi
hli přenechati máme tu takové
všelijaké zbytečné staré papíry
sešity a knížky rozumí? A opta
la se na cenu! Ano?"
"Ano!"
A Baruška odkvapila
Borský stál u okna a mna si ru
ce deklamoval cosi dodávaje si
kuráže
Za hodnou chvíli přišlo děvče s
úsměvem na rtech
Vyřizovalo že hokynář papír
koupía zaplatí dle váhy a jakosti
Za tohoto odpoledne vyšla Ban
ka 's prádlem' as čtyřikrát z kt"
detky a na !oncc přinesla v papfiC
ku zabalených pět zlatých "To
lik?" vykřikl Vodvářka a vyskočit
do výše div že nestrhl lampfc
sici uprostřed světnice
"Což pak myslíš vždyť toh
byly čtyři plné nůše a jaký pjpírjf
na to Borský a vstrčiv děvčeti aú
rukv nět šestáků slíbil if že Df
Fl4
prázdninách mamince
zaplatí zi
nrádla í s tím riloužkt-m Maiíc:'
I - -v
peníze nechtěli se s nimi ihntf
loučiti vždvť ic na dluhy časv
dost myslili nadějní kadeti
Večer pak seděli "u Sochůrka
_ 1 _ t-t ! 1 __:
oua ireKvcnianii a poKiuujice m
„_f:_:f 1 t_t: i - v
uuwiieíitt: uusiuuLiiaii Kuuteu a ci
kukovali děvčátka
Bože tak nevinná zábava a
stála námahy!
Tu noc přišli poněkud pozděj'
domů ale v té nejlepší náladě ú
IV
Den před početím
školního nf
ku nastal ve staré budově kadetkl
NI l_ JT V J 11 Jř IUUI A1VJ'lVb Y i i
ti matičtí s kufříky a taškami (
nichž vykukovala husí a kachn!
stehýnka buchty koláče a všech
ny ty lahodné malichernosti kter
matinky starostlivé 'o nastávajfj
hrdiny' jimkam jen možno vecpj
ly Malá již nastávající chloulj
armády s tvářemi do černá a vlrl
sy do běla opálenými zaujali
ložnicích svá stará místa pak jj H '
jeli ti starší s distinkcemi a večei
se ukázalo konečně i několik dů
stojníků-učitelů v budově Ránri
obdrží každý opět své knihy f J
zbraň a půjde to od repetice Sk
la cvičení a Škola karcer kac
nik basa Želízka dvojky a mai :
ty pánů učitelů if
Starý Gerger přišel jako íK
čejně poslední přišel až giit y
dne kdy již mělo opět pociií vy-jy
učování On měl času dosti l
setnině nebyl pro své stáří již pf' 1%
dělen a žil jenom ze slávy 'rak' r
ských dějin'
V té vřavě která nastala ješv
přijímacími zkouškami nového
roštu ze škol civilních pýcho
hon
byli málem op amsnuli uvésti
Škola dostala nového velitele Jí
Generalmajor Braun šel o práz?
ninách do pense a na jeho mistr}
nastoupil mladý plukovník býva'f
lý generál-štábník ? f
Hned první den vyučování pro I
lezl všechny třídy a naposledy tí i
zastavil u starého setníka Gergeni %
ve 4 ročníku I
Posluchači 6eděli na lavicích
lomozili a bavili se vypravování-
f i
o feriálních příhodách zdravý ve-' S
selý smích rozléhal se třídou (S
Náhle všichni utihli a povstali — V
do třídy vstoupil plukovník ( J
"Kde jest pan setník?" otázal4
se Borského který přikvapil abf i
dal povinný oznam představenénj' '
jako nejstarší šarže v třídě jT#t
Šel si pro své přednášky jak '}[
nám pravil" ohlášoval Borský
Plukovník odešel s'
Stouoaie do schodech ku svá }M'
kanceláři spatřil starého Gergera
lezoucího po tmavých schodech
půdy A v jakém stavu Kráva fx
ta posunuta visela mu na zádechťj
jako tereziánský cop čepice ovi-J 1
— n li t_i
uuu uuii-iu iMvutiu uiusa a ai
hoty celé počerněné a ruce mě
9 Kw ca nX %KAni
VJ MW M&UUJ JIUUIIUIA T f
musel stvdčti Šedv vous 11Í1
kominík n£=
„
t- - I t
uyi zuarven sazemi ao cerna a
jen jeho nos uprostřed podrželi'
svoji přirozenou pivoňkovou barr
vu Tak lezl se schodů a za ním 1ř
tučný profous a dva umazaní ordo-
nanční vojáci nesoucí velký prou— ?
těný koš na prádlo V
"Ah pan setník! Což u ďá- M
bia tropíte na půdě v čas p ' 1
_! in„)iiir -
plukovník žasna nad jeho loilet
tou "Uf uf mně raní mrtvice!
frftm ln jíním HAnrMIti ?
mně — eh — moje přednášky
na
V
i i