ÍO
Pokrok ZApadu
1
Véda a blahobyt
Ve vydaném nedávno 6 Čísle
pfíroUnického časopisu "Zva" na
lézáme mimo Četné jiné zajímavé
Články též následující pozoruhod
ný Článek jenž jest velice případ
ný i pro naše pomČry
Stoupá-li blahobyt národa pro
pukne veselá lidová nálada la
Škující posud jen v národní písni
u vysokém umční a chcc-li národ
u ostatních složití visitku své rov
ní svojí vědou obyčejně však ro
ste i věda teprve tam kde jest
jakýsi blahobyt Vědy přírodu
vedou se své strany samy národ
ku blahobytu: ve Španělsku ne-
kvetou v Norsku a Švédsku kvet
ly záhy a i kvetou s uměním spo
lečně i dnes
Holandská vláda pořídila na
Javě lékařskou Školu aby bylo
domácích lékařů Škola byla o
tevřena residenti povzbuzoval
otce aby syny vyslali do Škamen
Otcové rodin milují školy všech
ny školy ne snad k vůli tomu Že
by se znepokojovali otázkami
zdaž a čemu se tam ti synkové
učí nikterak moudří ti otcové
vědí Že se tam v té Škole syn sta
ne Čtenářem i písařem a že jedno
ho dne vláda povolá jej do svého
úřadu ke cti a profitu celé rodiny
Tak tedy poslali syny do med i
cinské Školy Škola je přijala
naučila je holandsky fysice che
mií botanice anatomii léčení ne
mocí ba i chirurgii Hoši seděli
pořád dále I řekli jim po šesti
letech: "teď umíte dosti jděte
domů !" Vyděšení a rozhorlen
přišli ctcové rodin: "Co Že jste
učinili z mého syna?" Učitelé
odpověděli: "NaŠe úloha je skon
čena hle on je lékařem nechť jde
a hojí" "Tak" na to otcové
"ať jde a hojí!" a jakou přilbici
t smí nositi která by vyjadřovala
jeho hodnost úřadní jeho funkci!"
— "Není přilbice není hodnosti
úřadní" — "To je pěkné šest let
ztratil života a teď aby seděl mezi
dělníky!" — Vláda chtíc nechtíc
musila lékařům dáti hodnost i
kaŠket podprefekta a pak šli teprv
léčit
Zrovna tolik pořídila s hospo
dářskou školou v Buitenzorgu
- t w
idiunerau ausoiventu necmeio se
jiti domů a zde vědomostmi získá
ti dvojnásobnou žeB i zde chtěli
kaŠket! Nemaií bezoochvbv do
třeb: Číňan opatří detailní ob
chod Arab záležitosti peněžní
Evropan průmysl a rolnictví !
Státní funkcionarismus jakožto cíl
studia vylučuje pravý cíl vědy
ten ideálný i ten plodný výnos
ný
Není většíhc kontrastu hledíc
ke dvěma naším slovům nápiso
vým jako mezi Židy! Vedle nej-
vySSího vzácného idealismu čistě
vědeckého najednou ta divná
vlastnost race nic ve prospěch
obecný maximum jen své frukti
fikaci Vizme velký počet časem
prospívajících průmyslníků židov
ských prostých jakéhokoli vědění
vědeckého Ani neví jak ten líh
vzniká co to je a pustí se do li
hovarnictví a kdyby zejtra líh me
zinárodními konjunkturami špatně
platil začne dělat ultramarín !
Ovšem jeho snahou musí býti pak
í jinými cestami podporovati prů
mysl svůj a zde bere původ mno
há ona moderní stránka na té
půdě která jménem "průmyslu''
'asvěcena měla býti myšlence
Když zemřel Pasteur zanechal
jakési neveliké jmění výsledek to
prací které mimo zisk ideální i
lidský v hedvábnictví vinařství i
pivovarnictví zplodilo ve vlasti
jeho a v Evropě sta miliony pe
něz Pařížský zubní lékař Tho
mas Evans brzo na to zemřelý
zanechal svému rodišti Filadelfii
dvacet milionů franků Není zná
má nižádná vědecká činnost pana
Evansa avšak výška intelektuálná
patrna jest ze závěti: dědicové
musí pořídití museum jež ponese
jméno Evansovo i krýti bude me-
daille a dekorace které mu věno
vali vznešení patronové za zkrá
cené bolesti zubní A před mu
seem vypínati se bude pomník ne
smrtelného Evansc ne dražší
dvou milionů Ubohá Filadelfie
jeho dědic!
Během tohoto století vědy pří
rodní mechanika i chemie vykou
zlily nové zdroje obecných příjmů
průmyslu v míře veliké Podle
statistiky za rok 1896 jsou na hod
notě produkce průmyslové účastny
země jeduotlivé v podílech těch
to:
lux] nota v dolarech vfroba oclrn
1 tli In Jeho
Hpojun Htaty (Mliuill IISS tm
Velká llrllaukj 41uU " MO 301
Nimwko 9)15 " SUO 1M
Franciu 2M5 " m 175
Hlinko 1HI5 3K1 130
Itakouxko Uti5 iao
lUlla 6U8 " 2M
IlolKle 610 " buO 105
ApaiiíUko tSt lau
švjeary IflU " 133 150
Týž jest asi poměr mezi hodno
tou výroby a mezi pomocí strojů
vedle práce lidské
Nejnápadnější vyšinutí průmy
slu i naprostá jeho souvislost s vě
dami přírodními ukázaly se v Ně
mecku ono dětinsky koketujíc
bombastické cvičení s učenými
hlubokými frázemi filosofickými
ustoupilo na universitách něme
ckých experimentu věd přírod
nich Němci přičítají své úspěchy
výchově této a ostatní národové
rozumějí jich pokrokům též tak a
nápodobí je u pěstování věd pří
rodních Jiní národové též roz
umní opatřují strojvedoucím u
dráh také červené kožené kabelky
jako je nosí v Prusku Koku 1872
v Německu 1706000 vkladatelů
mělo ve spořitelnách 725 milionů
dnes jest těch vkladatelů 5773-
000 1 vloženo jest ve spořitelnách
4 miliardy 250 milionů marek
Abych náladu českého čtenáře do
razil prozradím že roku 1870
vypito v Evropě 9 milionů lahví
francouzského šampaHského dnes
však 25776194 butylek! Také
Číslo!
Ze Amerika jest zemí dollarů
je fráze stará ošumělá V Paříži
vyšla nedávno zajímavá kniha: "A
quoi In supériorité des Anglo
Saxons" pas Ed Demolin V
knize té rozvinul autor mapu svě
ta před krajany svými i ukázal
jim jak jsou předstiženi národy
jinými zvláště racou anglosas
skou — Z rodiny anglické vychá
zí klidný nervc?ě normálný čer-
venolící jinoch který sice hexa-
metr neseskanduje ale dívá se
přes vlny moře do světa jako muž
ulízaný mladík francouzský ho
raunculus vypiplaný jen v latině a
řečtině baví duchaplně celou spo
lečnost dam má světoborné pře
vratné myšlenky a dostává za od
měnu blaseovanou nervosnost
Vezměte oba ty jinochy a po
stavte je do prérie Francouz se
upláče v nedůstojné situaci plá
čem svých básníků Angličan vy
kasá rukávy vymýtí les založí si
dům rodinu snad kolonii stane
se starostou v osadě nad níž vztý
čí vlajku britskou
V nejelegantnčjším restaurantu
bostonském seděli tři mladí velmi
bohatí páni u opulentní večeře
Extra dry šumělo řeč kolem děv
čat a koní Najednou zabočeno v
krutý rozdíl mezi bohatými a chu
dými "A co" pravil Paul Jones
eden z hodovníků jenž zvolil
mezi všemi otci zcela opatrně nej-
bohatšího nej rozšafnějšího í nej-
energičtějšíbo: "jen ten dřepí v
bídě u nás kdo nepamětliv své sí-
y energii svalů nechává vysýchá-
ti v nečinnosti" Slovo a sázka
ak v Americe: Jones bez groše
nab měl nastoupili cestu z Bo
stonu kolem světa Živiti se pocti
vě prací a po roce se vrátili s
úsporou 1000 dolarů Kontrasáz
ka deset tisíc dolarů uložena u
firmy Jonathan a spolek V potu
tváři vyšel z prní lázně kde nah
cídil šaty a třel ttla byl sklepní
kem tlumočníkem posluhou ku
poval zboží a roznišel je předná
šel o Indiánech atd Noviny o
tom přinesly zprávy kterak syn
millionáře po roce zdráv a vesel
vjel do Bostonu s jedinou jen líto
stí že v sázku vešel tak malou
Ve Francii na Javě i jinde je
první devisou: jen klid pokoj te
plé místo v kanceláři pense
Kluci bičují sc do učení neboť
examen jest cílem nikoliv otuže
ním k boji o život 1 Kantoři cho
dí s úřadní vážnou tváří neboť
bez nich nebylo by světa! V An
glii v Americe kolik lidí tolik vy
chovatelů! Na universitě yalské podle New
Havenu byl professorem semit
ských jazyků Harper jenž umínil
si založiti nejvčtŠÍ universitu ve
Spojených Státech v níž by uči
telé povznášet! pomáhali vědu
pracemi svými Jen ten jenž sám
kráčel panenskými luhy nauk
může jako učitel vyššího vzdělání
mládeži poskytnouti myslil si
Harper Učinil plán přikročil ke
skutku Odebrav se do Chicaga
vyložil myšlenky své Rockfellero
vi a ten mu po amerikánsku dal
půl druhého milionu zlatých aby
poloŽiti mohl základy a dvé pod
mínek k tomu Prvá Že Harper
člověk myšlenky bude presiden
tem universitního podniku a dru
há že město Chicago dá k tomu
též milion zlatých na pořízení la
boratoří A skutečně i dobrý pří-
4ms r
GENERÁL EMILJG AfílTINALDO
vůdce povstalcli domorodců na ostrovech
-"""'"" u'icuaui jiamiiy q a nim se siane a jak cpolene
bláty vMl nímu se zachovají v pHpodé že by pro sebe Filipíny podrželi
chtčiy Jest ov&em záhadou a to tím větSÍ an dle posledních zpráv se strany
povstaleft pod vedením Aguinalda neodvislost ostrovů oučch prohlášena byla
klad jest nakažlivý: pan Marshall
Field dal pozemek za 300 tisíc
zJatých pan Kent uvolil se vysta
věn laboratoř chemickou Rock-
ieller potěšen ze soutěže přidal
2l2 milionu zlatých popuzuje spo
luobčany k dostihům Ti neme
škali dostavili se a tak šla zají
mavá ta hra až do prosince i8os
upsal Rockíeller 19 a Chicagští 12
milionů zlatých A žádný z dár
ců nemínil se za to státi rekto
rem! Starý Harper mnul si potě
šením ruce
Učitel hebrejštiny kladl základy
a vypisoval místa professorů jež
volal ze všech stran za těmi hr
nuli se studenti A že nebyly
stavby hotovy najímány zatím
byty soukromé a v nich pořízeny
laboratoře Jako na universitě
české ovšem bez vyhlídky na sta
leté ušlechtilé provisorium!
Vedle university postaveny do
my pro studenty domy veselé
zdravé vzdušné a svČťé a vysta
věna jsou gymnasia která k té
universitě vedou a sály v nichž
proíessoři význam vědy sdílejí i s
kruhy Širšími Chápete těch 25
tisíc posluchačů Připojte k to
mu časopisy zde k účelům školy
vycházející jichž jest deset a
společnosti vědecké i literární a
máte tu nejmladšf republik-u věde
ckou Pan Harper dostává za to
ročně 30 tisíc zlatých náhrady a
pracuje celý den od čtyr z rána do
pozdní noci
Školní rok jest rozdělen na Čty
ry semestry po 12 týdnech mezi
každým semestrem jest týden
prázdnin Největší nával jest v
měsících letních kdež sejdou se v
universitě lidé různých zaměstná
ní toužící prožiti dovolenou v
práci vědecké Studenti platí po
80 zlatých za trojměsíční kurs
Že Američan nedoprošuje se al
mužný jsou jednotlivci zaměstná
ní pracemi ručními: ten chodí roz
svěcovat plyn jiný obsluhuje v
hotelu třetí vaří a slouží kolegům
majetnějším Jiný vynechá druhý
semestr a uspořiv a od úst si utrh
nuv jde a hledí dosíci diplomu
university "Jak rádi by naši
studenti Šli na vaše university
evropské aby mohli odtamtud si
přinést doktorát ale vaše formy
jim toho nedovolují!" pravil pan
Harper Moissanovi Náš Evro
pan sc zalekl té řeči rouhavé: do
ktoráty máme dávati my jim a ten
americký divoch se svým prakti
ckým smyslem neví kolik měla
řecká Helena dětí a s kým neví
co soudil Hegel o absolutném ne
bytí Jamais !
Kockefeller a jeho průmyslní
krajané chicagští nejsou v té příči
ně osamoceni po Americe V No
vým Yorku potřebuje universita
bibliotheku president jídá 5 milí
filipínských Jak známo spoluposobí
franků theologické a literární uni
versitě v Princetownu postavil
Green laboratoře s jemným štul
cem pánům spekulantům John
Hopkins zanechal Baltimoru osm
milionů zlatých k účelům univer
sitním Manželé Leland Staníor
dovi ztratili jediného syna a umí
nili si založiti universitu pro rodi
ny Šťastnější jímž zůstaly děti
zdárné "dáme vše aby byly pra
meny k výzkumům i aby vědy a
literatura mohly býti vedeny k
výšce co možná největší dejte
jméno universitě po dítěti našem
zde k disposici státu výtěžek naší
práce celoživotní" Suma byla
pěkná: 70 mill zlatých
Jest ovšem pravdou základnou
že za peníze vystaví se palác ne
pak laboratoř ta vyžaduje intclli
gentní mládež pracovitou vede
nou pilným neúnavně pracujícím
profesorem jenž umí ke skutečné
vědě vésti a nemá principy na ja
zyku Doba jest v Evropě vážná
university a vysoké Školy s napsa
nými tisíci Žáky a prázdými Škam
nami neplní svoje poslání národ
ní Přírodní vědy aplikované Žá
dají zodpovědnost od adeptů ne
pěkně tištěných jen diplomů a ta
zodpovědnost dá se kontrolovati!
Zde neplatí fráse o práci ale o
pravdová práce Nár L
Frank DoležalÁ
fiiemUf prAvnik
FREMONT
NEUKAbriAť
a a
Vvrizttle veškerá soudní a trávnizáj
žitosti rf! vrrh ním aneb kraískenrsnudi
v kterémkoliv okresu Majů dokladn'
znalosti práv nabízí služeb svVeh cl
EI AJWI 111 01 iř i
amjauum Tg tdvlu vuinu awitu
Krajané navŠtívivŠÍ Omahu í
xf::
hicu vy upuiiiviiuuii uav&iivm
I _ _ J_ - J
nosíme: j'
1
rub t'A6 a Pacific ul
ťpouze block a pul výcbodnS od
nádraží)
IIfIIJ 1 j AUTA IV bdi
Vyteřný Omažský ležák dobrá vín
doutníky ald naleznou tu IiokIÓ v hoJiA
bezpečni 28tf p
loMtiircjte ho
lII4l0114I10Mt
Mvýli rodin
0
1)flMlMIM!lím
i riivilTonéinu
rfalu
JrnJ vyplácl poJMuť
lr&vii£ a rychle
JEDNÁNI V ŘEČI ČESKÉ
Hledají m Jednatelé řj
k taluMtii nových táiHiru VIhm1o poU-'
minky
ml!ílii o xxlrolinitl fesky nh anpll- K
cky tm vrcltiiilio velitelů '
J C lUMYT $
311 Hlm-ly Itlock UMA1U NKiy
KltANK E ULWS
imxl
K O IU1SS
pnxnynt ImW-i doliy
uhnI ovci a Kcn li
JOS HUWÍ
J II HLIiM
prtxiitrac utio y
Ku-rykollv tnlrh priuruJe v (ájmu J
tvfch xíktiin
Joseph Bliks
VOODHH W0RLDí
ImM se fitti íQWkem 'ft
230 Xew Exrhanice Bld
SOUTH OMAHA
Nři
Vfrrmdná pifn vřnuje s vlem xánylkďVi
laj-ýlau-lutn lHw-n Viiíe Junt uctivé UdáunE'
Tržní cmj na požádání
Franc VVelmitnn víwliwně v Oolfax Co
xnimý ro láilný a svřdmnlty tnut suchoto
oimhiuci krajany v rt-ci Ctk
IsTové založená
ČESKA OSADA
ve íillow JRiver
vzrostá velmi úspéáné Následující jsou i
jména osadníků jež zabrali si pozemky !
od 1 listopadu 18U7 doby to kdy osada
uyia založena
- - &
JoM-f lialva lowa inu
(l HurcMt Iowa ISO
(ieo Vlíňuvec Iowa 180
Jof Mrxlrf Minnesota 40
H V a v IM
JM'f KoiMtcký "
I ' L' I - I m
40 h
TlíU i
130 k
r niuM
K Ilonxa -
Jolm iUlfk Nebr&Hka
Krank Hák
vi-lav fcrl MlnnuatHa
i ( chytil Iowa
Alíhytll -
W Uchytil "
VrmhHcíf "
Knamida Mlnniota
ittr
Iiu "
i
m
m
N
m
m
m
m
m
V HevUa "
A Hyda
JoM-f KoviHk
fif
LUka Iowa
mt
K Klllpek Mlnnsota 15760
oHlbr Ulluols
kiu fithr
KtWtkal WlacrioMln
J Iluvml MlnniMiu
m f
m
m 1
sn a
K J Charvát Nlnuka
Mairk Wúícoiiklii
ohn Hnby
ohn Musik "
lakMUw isu
v
~ M
ln " A m
liroták Indiána
o Kučera Ni lirjuikm iin
K Vodriika " ' wi
1'ou'inky ikII1 iloHikr L
Ui muu U) b)Uvé a f lo nttni pH 8 pru éro
u khkiiiiM'ii v aura poďiiika po t-l akr
{'ruimky ukiieinv vám ulurma
1 110 o mapy a elrk ul
jamu KirrXif
tekf vytčÍM)valm:kŤ Jmi na tel
antn na:
IIOI'KWEI1 tiAKKK
Laail UutntalaMloner Ht I" II H K 4
MT 1'AL'L MlSti
Pánům úřadníkOm spoltf
Úřetní (obchodní) knihy Jako Ktirir-
era Journal denní knihy a jiní od
oaooru u iokroku Nápadu
_ rředplárjt na "Hospodář
Cech pouza %M ron ' 4 J
j
'I
4
i
