Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189?, June 07, 1898, Page 4, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Pokrok Západu
Pokrok Západu
Soml-Wcckly Kdltloa
1'ublikhed by Puk rok Západu Vlff Co
iU OUi IďVIt Ol- -i ti 1UVO
SubKriptloa ty miIL
$250 per yrar
Vychází každá úterý pátek
Vydává
Tiskařské Družstvo
Tlkáraai 1211 jižní IJtá aliwc
Tcltfoa 1UUH
Řídící redaktor:
J Rosický
Předplatní i
V mUt dodávkou do domu bet přílohy §3(0
8 přílohou 13)
1'oímu nro fiKil-n Státy a Kanadu be
Knihovny Americké 1350
Knihovnou Americkou 11 30
!o ČVch be přílohy UU)
prihdiou SlJO
Kaid pfudplatttťl oprávněn Jo k prémii
Ohlášky
Drobní a rfiiní ublářky urcfrlflulem nou
o kdy peníze k ohjednávre pNIoleny Jon
Za ťrohrt uhlky obyeejné VelkoMl neph
ulinjicí palec fitaiua TA renta za třikrál Za
rdí ni ohlajivni blahopřáni úmrtí a jiná řifá-
me tlut za IM palcn ta aatda uveřejněni
Neehť kaídf proto př! lnil objednávce tolik
peněz Jak velkou ohláJku míli fcl přeje Ony
hláfc-k nu dcISi dubu ozuaiul e ochotu na
poiadául
Zásilky peníz
Junu nejliezpeínfjíi kdyl no koupi na poíli
neb expresu "Money Order" a ifl nám o
ale Tri v mrmtrovauem nouino aneb ix-
ukiikou bankovní Jet záwllka Jlta Kdo
rlii-e platltl "checkem" oa hauk nechť zjiIIo
o S centu víre proto to tolik inumuin platit
banku xa kolekci aneb ať koupi fttnenku
(draf t) na Omihu Oilcajro neb Near York Na
místě rirohnvch in-ti'-jt přijmeme tá i 1- a
8 centové kolky Viechny zifcllky nechť Jsou
zasiauy poa juuaouucuou adresou pouze tak
to
Pokrok Západu
Omaha Neb
Omaha ! 7 řervna lhí)S
Strýček Sam vypráší SpanélČm
"i kdyby to vzalo celé leto" a to
"bc-z svolení a přispění kterého
koliv jiného národa na světě"
Zprávy válečné jsou v nynější
době velice zajímavé avšak to co
videti jest na výstavě zamissis
sippské jest ještě zajímavějším
Po CELY- MINULÝ MĚSÍC KVÍLFLI
falešní proroci jak je chleba dra
hý Dejte pozor jak teď budou
zase naříkat Že pšenice klesá
v ceně
Republikánská státní konvente
v Nebrasce bude se odbývati dne
10 srpna v Lincoln a od nomina
cí tu učiněných bude záviseti
zdali půjde vstříc vítězství aneb
porážce
Jak pak to vlastně jE s tím
klondikským zlatem letos? Ještě
jsme neslyšeli o žádném z těch
mnoha milionů jež tam minulou
zimu byly vydobyty a mají letos
přiveženy býti
Vláda ruska prý si poslala pro
stavitele kterýž zbudoval naší vá
lečnou loď Oregon Jestli ještě
také bude Amerika učit ostatní
národy stavětí válečné lodě pak
věru musejí všechny přiznaťi jí
předáctví
Výkazy bankovních clearing
housů podávají svědectví o stálém
zrústu obchodu a to vzdor tomu
že nalézáme se uprostřed války
Jak mnohem více byly by obchody
pokročily kdybychom žili v míru
a pokoji a nebyli vřavou válečnou
vyrušováni!
Tihle Španélové jsou věru snad
no k uspokojení když se mohou
radovat i z toho že americká zá
sobní uhelní loď Merrimac poto
pena byla v ústí zálivu Santiag
ského a zahradila tak cestu špa
nělským lodím uvnitř sc naléza
jícím Známý advokát z Beatrice Col
by ustanoven prý bude brigádním
generálem Co Colby ví o váleč
nictví nestojí ovšem za to aby to
kdo věděl a jestliže pluk v jehož
čele bude stát pan Bryan přijde
pod vrchní velení generála Colby
ho pak Pán Bůh pomoc kmánům
Jiný kraj jiný mrav Máme sice
tentýž zákon jako v Lincoln
ohledně karbanictví a držitelů
heren neboť jest to zákon státní
však tam byl minulý týden odsou
zen držitel herny na tři měsíce do
káznice ačkoliv byly různé po
lehčující okolnoiti U nás e od
sužují karbaníci" ná nejvýía k ně
jaké peněžité pokutě kterouž
ovšem zaplatili musí jejich oběti
Ta okolnost že válečná lod
Oregon musela obeplout! celou
jižní Ameriku jestli sc chtěla do-
stati z pacifického pobřeží na at
lantické povzbudila opět přívr
Žence zřízení průplavu nicaraguan
ského na útraty Spojených Států
k nové Činnosti Průplav nica-
raguanský byl by sice dobrým
ale bylo by k přání aby nejen
průplav nýbrž i země kterou po
vede byla ovládána Spojenými
Státy
Vrchní soud Spojených Státu si
dal říci a uznal že klopýtnul
Když totiž vydal rozsudek ohledně
zákona o železniční sazbě v Ne
brasce zahrnoval týž také opatře
ní v pravdě nesmyslné zakazová
no totiž rozsudkem nejen státu
nýbrž i dráhám samým měniti
dosavadní sazby dovozní To
ovšem byla voda na mlýn dráh
neboť ty nechtěly dojista Žádnou
změnu a smály sc dohrstě kterak
je vrchní soud tak otcovsky chrá
ní Náš státní zástupce podal
soudu žádost o nové slyšení v pří
čině té a přesvědčil brzy vrchní
soud že vyvedl notný kotrmelec a
proto minulý týden byl rozsudek
zmírněn a teď mají již dráhy v na
šem státě povolení aby sazbu do
pravní snížili jestli chtí Hodný
soud hodné dráhy !
Poslední upomínka na občanskou
válku
Minulý týden vymazána byla
kongresem poslední upomínka na
válku občanskou na válku bratrů
3 bratry Byla totiž přijata před-
oha v obou sněmovnách kterouž
odstraněna jest navždy a nadobro
nespůsobilost politická oněch ob
čanů jižních států kteří zbraň
proti Unii pozvedli
Když bylo po válce tedy přijat
byl čtrnáctý dodatek k ústavě
ímžto dáno bylo právo občanské
všem bývalým otrokům a kterýžto
ČláneK vykládán jest soudy že
vztahuje se vůbec na všechny
osoby zde rozené byť i rodiče
jejich nebyli občany Spojených
Států Článek onen ustanovuje
zároveň ve svém odstavci 3 jak
následuje: "Nikdo nebudiž sená
torem nebo zástupcem v kongresu
anebo volitclem presidenta a mí
stopresidenta a nikdo nedržiž ú
řad civilní nebo vojenský pod
Spojenými Státy kdož přísahal
dříve jakožto člen kongresu aneb
akožto úřadník Spojených Států
jakožto člen toho neb onoho stát
ního zákonodárstva aneb jakožto
exekutivní aneb soudní úředník
toho neb onoho státu že podpo
rovati bude ústavu Spoj St
kdo pak účastným se stal povstání
anebo vzpoury proti ním aneb
pomohl aneb nadržoval nepřáte
lům jejím Avšak kongres usne-
šením dvou třetin každé z obou
sněmoven odstraniti může tako
vouto nespůsobilost"
Podle tohoto dodatku ústavního
neměl proto žádný bývalý a dří
vější úřadník aneb vojín aneb
kdokoliv jenž před válkou přísa
hal věrnost ústavě pak ale tutéž
porušil zúčastněním se revoluce
jižních států právo zastávati jaký
koliv politický úřad aneb jakou
koliv službu Spojených Států po
tak dlouho pokud by kongres
usnesením dvou třetin hlasů v
každé z obou sněmoven jinak ne
ustanovil Nuž jestliže byla kdy
doba kdy by zapomenuto mělo
býti poklesku jehož dopustili se
občané států jižních zrádou na
vlasti své pak jest to dojista doba
nynější
V době této kdy Spojené Státy
stojí nepříteli vstříc není znáti
rozdílu smýšlení ani jakého stup
ně vlastenectví mezi severem a ji
hem meci západem a východem
Celý národ ovládán- jest jedním
duchem ' vlaiteatcíu lý ni
rod tvoří nyní vůči nepříteli celek
nerozborný
Jc sice pravda že žádný vítěz
nikdy nebyl tak shovívavým k po
raženému jako byly státy scvern
po minulé válec občanské vůči
státům jižním Nevyhledávaly
žádné pomsty nebraly útočiště ku
právu vítěze donutit poraženého
ku náhradě ztrát jež mu válkou
spůsobil nýbrž velkomyslně při
jaly nazpět bývalé státy rebelské
tak brzo jak tyto byly pohotově
uznati nedílnost společné vlastí a
výsledky války Co jediné výhra
ženo bylo obsaženo jest ve Článku
svrchu uvedeném kterýž ovšem za
těch dob byl nutností Vlak i z
Článku samého vysvítá že předví
dána byla kongresem tuhdejším
doba v kteréž zaceleny budou rá
ny spůsobené a utrpěné válkou a
kdy bude moci národ nejen pro
minouti nýbrž i zapomenouti
Ta doba nadešla nyní a vlastene
cké nadšení v celé zemi panující
jest jejím nevyvratitelným důka
zem a proto i usnesení kongresu
včasným
Véc Kuby a véc Čechů
-6-
Prvé neŽ budeme rcagovati na
repliku 'Arga' měli bychom vylo
Žiti pojem slov subjektivnost a
objektivnost totiž osobní nazírání
a co možná největŠí vymanění se
z tohoto a všech předsudků v zá
jmu všeobecné pravdy kde počí-
tati dlužno jen s fakty kterým
poříditi musíme svá přání a tuž
by posuzujíce chladně a jen rozu
mem zbavivše se VŠÍ vášně lásky
i hněvu
Po naší úvaze ze dne 20 m m
dal Argus náslcdovati replice ve
které svůj subjektivní názor če
ských věcí komentoval subjektiv
ní kritikou naší úvahy
"Jsou naše požadavky méně
mravně oprávněny než kubánské?
Nikdy zde i tam se jedná o své
právné vymanění zcizáckého pod
ručí" Tak my jsme promluvili v uve
deném Článku o paralelle otázky
české a kubské Čímž naše stano
visko nade vše jasně jsme preciso
vali Že přítomné zastoupení čes
kého poselstva na radě říšské po
posledních událostech od sněmov
ní adresy až do přítomné doby
chváliti jsme nemohli leží na
snadě V politickém životě kaž
dého národa který v té či oné for
mě parlamentárních zařízení sc
jeví jsou hlavně dva směry nej
větŠí důležitosti totiž onen radi
kálních zásad a opertunismu Prv
ní jest stranou útočnou a druhý z
pravidla hájí status quo totiž za
chování stávajících institucí Kaž
dý kdo posuzuje objektivně celý
vývoj českých věcí od dob sněmu
kroměříŽského až do dnešních u
dálostí tedy éru ve které opětně
čině jsme se zasadili o dobytí ztrace
ných posicí mezi evropskými ná
rody musil a musí viděti a tomu
přisvědčiti že jedinou správnou
formou našeho zápasu za naši ná
rodní restauraci byl radikalismus
jenž slul mladočcšstvím a kterým
za vedení Havlíčka Sladkovského
Trojana Baráka Nerudy bratří
Grégrů atd připravili jsme době
naše bitevní šiky české armády
Co oddálilo nás od uskutečnění
státoprávní otázky? Dnes jest to
předce nade vše jasným že to byl
oportunismus staročeské strany
jejíž vůdcové prosadili obeslání
rady říšské Tím že jsme se sú
častnili všeho jednání na jmeno
vané říšské radě vzdor vší dekla
raci principielně ve skutečnosti
jsme uznali tonu za 6třcdisko ra
kouského Života národů a nebez
pečně zranili zásady federalismu
Čeho dosáhli jsme na říšské ra
dě? Ve státoprávní otázce ničeho o
krovnýeh národně-kulturetnJcb
vlcích ntmluvínic ponl vadl
forma jakou nám byly poskytnu
ty a našimi zástupci přijaty ni
kdy neodpovídala vědomí naší ná
rodní mohutnosti a síly která tou
kterou vládou a její milostí pod
míněna nebyla
Staročeši byli smeteni punkta
cemi kdy pod vedením Ed Gré-
gra a za pomoci Národních Listů
postavil se český lid proti klau
djnskému jim vídenských úmluv
A dnes po Badenovč pádu opětně
což jest v parlamentních histo
riích bezpříkladným radikální
miadočeská strana sama umírá ra
kouským oportunismem!
To jest faktem jehož nejpád-
nějŠími důkazy jest otevřený list
Ed Grégra proti ministru Kaizlo-
vi vzdání se Herolda mandátu
Engla předsednictví klubu a Škardy
jednatelství nadšení jímž prová
zeny jsou schůze lidu pořádané
radikální stranou
Naše předešlé pojednání bylo
založeno na uvedených skutečných
událostech které jsme objektivně
úvahou opatřili jinak však Činí
Argus který básnicky béře "ars
pro toto" a co mluveno bylo o vý
slovně jmenovaném poselstvu Če
ském uvádí co proslovené o ná
rodě a lidu českém To jest trochu
rozdíl aspoň my myslíme jako
mezi knězem a Bohem a nám se
zdá že říci darebáku knězi: lumpe
není ještě rouháním se božstvu!
A tak jest to i s českou otázkou
v Čechách a poslaneckými předá
ky jimž veřejně sc upírá osobní
nezištnost a kteří jsou obviňováni
a jak zdá se úplně správně —
z osobního prospčehářství jehož
se dopustili ve službách národa
Nepokládáme titul excellence a
ministerský plat který béře ex-
staročech ex realista ex mlado
čech ale bývalý věčný kandidát
portefeuillu t č financí ministr v
Rakousku Dr Kaizl ani za ná
rodní vymoženost ani za stupeň
do nebe naší národní blaženosti
Argus mluví o dollarové a cen
tové otázce kubské věci!
Ač nevíme z čeho k této kon
clusi dospívá předce tážeme se
pokládal-li by kdo ceremonii ko
runovace na Hradčanech za ně
akou národní vymoženost kdyby
tato nebyla počátečním nebo zá
věrečným aktem uznání legitimace
a skutečné sankce státoprávního
utváření a obrody samostatnosti
zemí českých
V naších českých vlastech chce
me naší Českou řeč ale vedle to
ho co je nezbytnou podmínkou
celé státoprávní české otázky u-
znání naší dospělosti ve správě
peněz a výdajů abychom nemohli
jako přítomně byti okradeni přes
polovic yýdaje za jediný rok o ce
lých 30 milionů z bůhdarma pro
mrhaných! Centová a dollarová
otázka kterou bez příčiny Argus
vyvolal jest druhou nezbytnou
podmínkou našeho národního by
tí našeho rozkvětu 1 naší budou
cnosti
Kdo zbudoval Uhry? Idealista
Košut anebo praktik Deak? Jak
by dnes bez Deaka vypadal "Ma-
gyar Orszak?" Byl by vůbec?
Tak i my dnes v Čechách "Ko-
šutů" máme na tucty ale ani jed
noho muže který by rozvrhnout!
dovedl naše potřeby znal pro
středky a z lásky k národu a vla
sti oddolal nástrahám zlata a ti
tulů rakouské macechy
Kubánští černoši nejsou ve
Argově milosti! Praví že nenávidí
bělochy a pochybuje o tom můželi
Kuba finančně obstáti jsouc sa
mostatná? To že kubánští čer
no!!' bělochy tamější nenávidí
není ještě příčinou proč by jim
měla býti odpírána samostatnosť!
Může otrok milovati otrokáře?
Známe Arga co příliš emancipo
vaného a humanistu než abychom
pochybovali že je zastancem the-
orie inferiornfch plemen a že by
žádal aby černochům byla vště
pována civilisace zpňiobem Něm
ců v Kamerun neb Angličanů v
Jilní AfrictV
Když obstála Kuba sc bpanei-
skem obstojí jistě bez něho Spa-í
nělsko peníze uo rvuuy nevinu
Zodpovědnost' a to celou
„„X:ř Kt't n miyr-rii v Ca
chách nesou plně a jen Mladočiši
1 plně a jen Mladočiši
ramařili s naší národní i
ridíme žádnou příčinu í
n sc měli zdržeti kritiy
poněvadž krám:
ctí a my neví
proč bychom
kj lidí ve veřejném postaveni ao
kterého se sami Jrali ucházejíce
L miri Hiv K In
B ť
mu musí býti člověk básníkem a
ohromné obrazotvornosti abv nám
irit'L-3fí n-ilil t řnlm rn imi O
1 j ij nutí IIIVKI M vrw — — — ~ — '
Mladnřf elím nnplrvti mluvili — t
i i % I
nedostatek lásky k vlasti! y jr
1 oze mnono eunru a irny t
zkazí brzo Žaludek a malá di
pelyňku bývá časem dobXintt
Pravdu sobě mluvme dobří spdťx)
buďme
0 alllancl anglo-amcrické
V miniilvrh ilnprh vvvolína nn'
celé Evropě nemalá sensace řečí
lorda Chamberlaina ministra osad
v Birminghamu přednešená v níž
ve prospěch uzavření alliance an-glo-americké
mluvil a jelikož řeč
ta za jakýsi projev polo-úřadnf o
úmyslech vlády považována byla
neváháme onu část řeči Čtenářstvu
našemu v plném znění podati:
"Chci dle svého spůsobu
předložití Váni jasný náčrtek si
tuace jakou se mi býti jeví Vlá
da naše jest vládou demokrati
ckou Veškerou sílu svou čerpá
me z důvěry lidu a nemůžeme
získali síly ani důvěry leč když
důvěrou spláceti ji budeme a pro
to dle náhledu mého není více
místa pro tajnůstkářství a zdržen
livost diplomacie jak před 50Iety
Prvým bodem kterýž objasnit!
chci jest toto: Od války krim
ské téměř již od padesáti let po
litika země naší byla politikou
přísného osamocení Neměli jsme
žádných spojenců a bojím se' žu
neměli jsme ani přátel To neby
lo vinou závistivosti kteráž zbu
zována býti musí naším úspěchem
bylo to vinou Částečně podezříva
vostí že jednáme v sobeckém
vlastním zájmu a že volnými jsme
aby jiní lidé tahali za nás kaštany
ohně že nechceme na se bráti
Žádnou zodpovědnost ač volnými
jsme těžiti z prácí jiného
Leč v posledních letech věci ji
nak se utvářily Nová situace po
vstala a jest jen spravedlivo aby
lid této země věnoval ii náležité
úvahy Všechny mocné státy
Evropy uzavřely spolky a pokud
záviděno nám bylo všemi a pokud
podezříváni jsme byli všemi a po
kud máme zájmy jež dnes neb zí
tra se zájmy všech skřižiti se mo
hou můžeme kteroukoliv chvilku
konfrontováni býti kombinací vel
mocí a to kombinací tak mocnou
Že ani ten nejhorkokrevnějŠÍ stát
ník nemohl by ji pozorovati bez
jistého pocitu nevolnosti
Stojíme osamoceni a můžeme
býti konfrontováni kombinací již
jsem tuto označil Co jest tudiž
prvou poviností vlády za téchto
okolností? Pravím bez váhání
že prvou poviností jest úžeji sblí-f
žiti všechny části říše a nadchnou-
ti je duchem spojeného říšského
vlastenectví Tuto prvou povin-
w#a limv MHMVUVBU V 1 F
a _ A II I " f I 1 t
jsme ji vytrvale a to s výsledl
jez cciemu světu jsou patrn£t fc
Dosud nikdy v dějinách říše nu
glické nebyly svazky jež pojí nás
s zámořskými osadami a država
mi pevnějšími nikdy dosud poci
ty společných zájmů v obchodu
obraně a válce nebyly hlubšími a
nebyly srdečněji pronášeny než
dnes
A co Iv je naší nejbližŠí povin-
ností? Jest to utvoření a udržo
vání trvalých svazků přátelsljéťfi
příbuznými našimi za oceánem
Jsou národem mocným a tle hef
_ x in # i i i
1U Bili krve ftííth tlkenv It
1
I