Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189?, June 07, 1898, Page 4, Image 4
Pokrok Západu Pokrok Západu Soml-Wcckly Kdltloa 1'ublikhed by Puk rok Západu Vlff Co iU OUi IďVIt Ol- -i ti 1UVO SubKriptloa ty miIL $250 per yrar Vychází každá úterý pátek Vydává Tiskařské Družstvo Tlkáraai 1211 jižní IJtá aliwc Tcltfoa 1UUH Řídící redaktor: J Rosický Předplatní i V mUt dodávkou do domu bet přílohy §3(0 8 přílohou 13) 1'oímu nro fiKil-n Státy a Kanadu be Knihovny Americké 1350 Knihovnou Americkou 11 30 !o ČVch be přílohy UU) prihdiou SlJO Kaid pfudplatttťl oprávněn Jo k prémii Ohlášky Drobní a rfiiní ublářky urcfrlflulem nou o kdy peníze k ohjednávre pNIoleny Jon Za ťrohrt uhlky obyeejné VelkoMl neph ulinjicí palec fitaiua TA renta za třikrál Za rdí ni ohlajivni blahopřáni úmrtí a jiná řifá- me tlut za IM palcn ta aatda uveřejněni Neehť kaídf proto př! lnil objednávce tolik peněz Jak velkou ohláJku míli fcl přeje Ony hláfc-k nu dcISi dubu ozuaiul e ochotu na poiadául Zásilky peníz Junu nejliezpeínfjíi kdyl no koupi na poíli neb expresu "Money Order" a ifl nám o ale Tri v mrmtrovauem nouino aneb ix- ukiikou bankovní Jet záwllka Jlta Kdo rlii-e platltl "checkem" oa hauk nechť zjiIIo o S centu víre proto to tolik inumuin platit banku xa kolekci aneb ať koupi fttnenku (draf t) na Omihu Oilcajro neb Near York Na místě rirohnvch in-ti'-jt přijmeme tá i 1- a 8 centové kolky Viechny zifcllky nechť Jsou zasiauy poa juuaouucuou adresou pouze tak to Pokrok Západu Omaha Neb Omaha ! 7 řervna lhí)S Strýček Sam vypráší SpanélČm "i kdyby to vzalo celé leto" a to "bc-z svolení a přispění kterého koliv jiného národa na světě" Zprávy válečné jsou v nynější době velice zajímavé avšak to co videti jest na výstavě zamissis sippské jest ještě zajímavějším Po CELY- MINULÝ MĚSÍC KVÍLFLI falešní proroci jak je chleba dra hý Dejte pozor jak teď budou zase naříkat Že pšenice klesá v ceně Republikánská státní konvente v Nebrasce bude se odbývati dne 10 srpna v Lincoln a od nomina cí tu učiněných bude záviseti zdali půjde vstříc vítězství aneb porážce Jak pak to vlastně jE s tím klondikským zlatem letos? Ještě jsme neslyšeli o žádném z těch mnoha milionů jež tam minulou zimu byly vydobyty a mají letos přiveženy býti Vláda ruska prý si poslala pro stavitele kterýž zbudoval naší vá lečnou loď Oregon Jestli ještě také bude Amerika učit ostatní národy stavětí válečné lodě pak věru musejí všechny přiznaťi jí předáctví Výkazy bankovních clearing housů podávají svědectví o stálém zrústu obchodu a to vzdor tomu že nalézáme se uprostřed války Jak mnohem více byly by obchody pokročily kdybychom žili v míru a pokoji a nebyli vřavou válečnou vyrušováni! Tihle Španélové jsou věru snad no k uspokojení když se mohou radovat i z toho že americká zá sobní uhelní loď Merrimac poto pena byla v ústí zálivu Santiag ského a zahradila tak cestu špa nělským lodím uvnitř sc naléza jícím Známý advokát z Beatrice Col by ustanoven prý bude brigádním generálem Co Colby ví o váleč nictví nestojí ovšem za to aby to kdo věděl a jestliže pluk v jehož čele bude stát pan Bryan přijde pod vrchní velení generála Colby ho pak Pán Bůh pomoc kmánům Jiný kraj jiný mrav Máme sice tentýž zákon jako v Lincoln ohledně karbanictví a držitelů heren neboť jest to zákon státní však tam byl minulý týden odsou zen držitel herny na tři měsíce do káznice ačkoliv byly různé po lehčující okolnoiti U nás e od sužují karbaníci" ná nejvýía k ně jaké peněžité pokutě kterouž ovšem zaplatili musí jejich oběti Ta okolnost že válečná lod Oregon musela obeplout! celou jižní Ameriku jestli sc chtěla do- stati z pacifického pobřeží na at lantické povzbudila opět přívr Žence zřízení průplavu nicaraguan ského na útraty Spojených Států k nové Činnosti Průplav nica- raguanský byl by sice dobrým ale bylo by k přání aby nejen průplav nýbrž i země kterou po vede byla ovládána Spojenými Státy Vrchní soud Spojených Státu si dal říci a uznal že klopýtnul Když totiž vydal rozsudek ohledně zákona o železniční sazbě v Ne brasce zahrnoval týž také opatře ní v pravdě nesmyslné zakazová no totiž rozsudkem nejen státu nýbrž i dráhám samým měniti dosavadní sazby dovozní To ovšem byla voda na mlýn dráh neboť ty nechtěly dojista Žádnou změnu a smály sc dohrstě kterak je vrchní soud tak otcovsky chrá ní Náš státní zástupce podal soudu žádost o nové slyšení v pří čině té a přesvědčil brzy vrchní soud že vyvedl notný kotrmelec a proto minulý týden byl rozsudek zmírněn a teď mají již dráhy v na šem státě povolení aby sazbu do pravní snížili jestli chtí Hodný soud hodné dráhy ! Poslední upomínka na občanskou válku Minulý týden vymazána byla kongresem poslední upomínka na válku občanskou na válku bratrů 3 bratry Byla totiž přijata před- oha v obou sněmovnách kterouž odstraněna jest navždy a nadobro nespůsobilost politická oněch ob čanů jižních států kteří zbraň proti Unii pozvedli Když bylo po válce tedy přijat byl čtrnáctý dodatek k ústavě ímžto dáno bylo právo občanské všem bývalým otrokům a kterýžto ČláneK vykládán jest soudy že vztahuje se vůbec na všechny osoby zde rozené byť i rodiče jejich nebyli občany Spojených Států Článek onen ustanovuje zároveň ve svém odstavci 3 jak následuje: "Nikdo nebudiž sená torem nebo zástupcem v kongresu anebo volitclem presidenta a mí stopresidenta a nikdo nedržiž ú řad civilní nebo vojenský pod Spojenými Státy kdož přísahal dříve jakožto člen kongresu aneb akožto úřadník Spojených Států jakožto člen toho neb onoho stát ního zákonodárstva aneb jakožto exekutivní aneb soudní úředník toho neb onoho státu že podpo rovati bude ústavu Spoj St kdo pak účastným se stal povstání anebo vzpoury proti ním aneb pomohl aneb nadržoval nepřáte lům jejím Avšak kongres usne- šením dvou třetin každé z obou sněmoven odstraniti může tako vouto nespůsobilost" Podle tohoto dodatku ústavního neměl proto žádný bývalý a dří vější úřadník aneb vojín aneb kdokoliv jenž před válkou přísa hal věrnost ústavě pak ale tutéž porušil zúčastněním se revoluce jižních států právo zastávati jaký koliv politický úřad aneb jakou koliv službu Spojených Států po tak dlouho pokud by kongres usnesením dvou třetin hlasů v každé z obou sněmoven jinak ne ustanovil Nuž jestliže byla kdy doba kdy by zapomenuto mělo býti poklesku jehož dopustili se občané států jižních zrádou na vlasti své pak jest to dojista doba nynější V době této kdy Spojené Státy stojí nepříteli vstříc není znáti rozdílu smýšlení ani jakého stup ně vlastenectví mezi severem a ji hem meci západem a východem Celý národ ovládán- jest jedním duchem ' vlaiteatcíu lý ni rod tvoří nyní vůči nepříteli celek nerozborný Jc sice pravda že žádný vítěz nikdy nebyl tak shovívavým k po raženému jako byly státy scvern po minulé válec občanské vůči státům jižním Nevyhledávaly žádné pomsty nebraly útočiště ku právu vítěze donutit poraženého ku náhradě ztrát jež mu válkou spůsobil nýbrž velkomyslně při jaly nazpět bývalé státy rebelské tak brzo jak tyto byly pohotově uznati nedílnost společné vlastí a výsledky války Co jediné výhra ženo bylo obsaženo jest ve Článku svrchu uvedeném kterýž ovšem za těch dob byl nutností Vlak i z Článku samého vysvítá že předví dána byla kongresem tuhdejším doba v kteréž zaceleny budou rá ny spůsobené a utrpěné válkou a kdy bude moci národ nejen pro minouti nýbrž i zapomenouti Ta doba nadešla nyní a vlastene cké nadšení v celé zemi panující jest jejím nevyvratitelným důka zem a proto i usnesení kongresu včasným Véc Kuby a véc Čechů -6- Prvé neŽ budeme rcagovati na repliku 'Arga' měli bychom vylo Žiti pojem slov subjektivnost a objektivnost totiž osobní nazírání a co možná největŠí vymanění se z tohoto a všech předsudků v zá jmu všeobecné pravdy kde počí- tati dlužno jen s fakty kterým poříditi musíme svá přání a tuž by posuzujíce chladně a jen rozu mem zbavivše se VŠÍ vášně lásky i hněvu Po naší úvaze ze dne 20 m m dal Argus náslcdovati replice ve které svůj subjektivní názor če ských věcí komentoval subjektiv ní kritikou naší úvahy "Jsou naše požadavky méně mravně oprávněny než kubánské? Nikdy zde i tam se jedná o své právné vymanění zcizáckého pod ručí" Tak my jsme promluvili v uve deném Článku o paralelle otázky české a kubské Čímž naše stano visko nade vše jasně jsme preciso vali Že přítomné zastoupení čes kého poselstva na radě říšské po posledních událostech od sněmov ní adresy až do přítomné doby chváliti jsme nemohli leží na snadě V politickém životě kaž dého národa který v té či oné for mě parlamentárních zařízení sc jeví jsou hlavně dva směry nej větŠí důležitosti totiž onen radi kálních zásad a opertunismu Prv ní jest stranou útočnou a druhý z pravidla hájí status quo totiž za chování stávajících institucí Kaž dý kdo posuzuje objektivně celý vývoj českých věcí od dob sněmu kroměříŽského až do dnešních u dálostí tedy éru ve které opětně čině jsme se zasadili o dobytí ztrace ných posicí mezi evropskými ná rody musil a musí viděti a tomu přisvědčiti že jedinou správnou formou našeho zápasu za naši ná rodní restauraci byl radikalismus jenž slul mladočcšstvím a kterým za vedení Havlíčka Sladkovského Trojana Baráka Nerudy bratří Grégrů atd připravili jsme době naše bitevní šiky české armády Co oddálilo nás od uskutečnění státoprávní otázky? Dnes jest to předce nade vše jasným že to byl oportunismus staročeské strany jejíž vůdcové prosadili obeslání rady říšské Tím že jsme se sú častnili všeho jednání na jmeno vané říšské radě vzdor vší dekla raci principielně ve skutečnosti jsme uznali tonu za 6třcdisko ra kouského Života národů a nebez pečně zranili zásady federalismu Čeho dosáhli jsme na říšské ra dě? Ve státoprávní otázce ničeho o krovnýeh národně-kulturetnJcb vlcích ntmluvínic ponl vadl forma jakou nám byly poskytnu ty a našimi zástupci přijaty ni kdy neodpovídala vědomí naší ná rodní mohutnosti a síly která tou kterou vládou a její milostí pod míněna nebyla Staročeši byli smeteni punkta cemi kdy pod vedením Ed Gré- gra a za pomoci Národních Listů postavil se český lid proti klau djnskému jim vídenských úmluv A dnes po Badenovč pádu opětně což jest v parlamentních histo riích bezpříkladným radikální miadočeská strana sama umírá ra kouským oportunismem! To jest faktem jehož nejpád- nějŠími důkazy jest otevřený list Ed Grégra proti ministru Kaizlo- vi vzdání se Herolda mandátu Engla předsednictví klubu a Škardy jednatelství nadšení jímž prová zeny jsou schůze lidu pořádané radikální stranou Naše předešlé pojednání bylo založeno na uvedených skutečných událostech které jsme objektivně úvahou opatřili jinak však Činí Argus který básnicky béře "ars pro toto" a co mluveno bylo o vý slovně jmenovaném poselstvu Če ském uvádí co proslovené o ná rodě a lidu českém To jest trochu rozdíl aspoň my myslíme jako mezi knězem a Bohem a nám se zdá že říci darebáku knězi: lumpe není ještě rouháním se božstvu! A tak jest to i s českou otázkou v Čechách a poslaneckými předá ky jimž veřejně sc upírá osobní nezištnost a kteří jsou obviňováni a jak zdá se úplně správně — z osobního prospčehářství jehož se dopustili ve službách národa Nepokládáme titul excellence a ministerský plat který béře ex- staročech ex realista ex mlado čech ale bývalý věčný kandidát portefeuillu t č financí ministr v Rakousku Dr Kaizl ani za ná rodní vymoženost ani za stupeň do nebe naší národní blaženosti Argus mluví o dollarové a cen tové otázce kubské věci! Ač nevíme z čeho k této kon clusi dospívá předce tážeme se pokládal-li by kdo ceremonii ko runovace na Hradčanech za ně akou národní vymoženost kdyby tato nebyla počátečním nebo zá věrečným aktem uznání legitimace a skutečné sankce státoprávního utváření a obrody samostatnosti zemí českých V naších českých vlastech chce me naší Českou řeč ale vedle to ho co je nezbytnou podmínkou celé státoprávní české otázky u- znání naší dospělosti ve správě peněz a výdajů abychom nemohli jako přítomně byti okradeni přes polovic yýdaje za jediný rok o ce lých 30 milionů z bůhdarma pro mrhaných! Centová a dollarová otázka kterou bez příčiny Argus vyvolal jest druhou nezbytnou podmínkou našeho národního by tí našeho rozkvětu 1 naší budou cnosti Kdo zbudoval Uhry? Idealista Košut anebo praktik Deak? Jak by dnes bez Deaka vypadal "Ma- gyar Orszak?" Byl by vůbec? Tak i my dnes v Čechách "Ko- šutů" máme na tucty ale ani jed noho muže který by rozvrhnout! dovedl naše potřeby znal pro středky a z lásky k národu a vla sti oddolal nástrahám zlata a ti tulů rakouské macechy Kubánští černoši nejsou ve Argově milosti! Praví že nenávidí bělochy a pochybuje o tom můželi Kuba finančně obstáti jsouc sa mostatná? To že kubánští čer no!!' bělochy tamější nenávidí není ještě příčinou proč by jim měla býti odpírána samostatnosť! Může otrok milovati otrokáře? Známe Arga co příliš emancipo vaného a humanistu než abychom pochybovali že je zastancem the- orie inferiornfch plemen a že by žádal aby černochům byla vště pována civilisace zpňiobem Něm ců v Kamerun neb Angličanů v Jilní AfrictV Když obstála Kuba sc bpanei- skem obstojí jistě bez něho Spa-í nělsko peníze uo rvuuy nevinu Zodpovědnost' a to celou „„X:ř Kt't n miyr-rii v Ca chách nesou plně a jen Mladočiši 1 plně a jen Mladočiši ramařili s naší národní i ridíme žádnou příčinu í n sc měli zdržeti kritiy poněvadž krám: ctí a my neví proč bychom kj lidí ve veřejném postaveni ao kterého se sami Jrali ucházejíce L miri Hiv K In B ť mu musí býti člověk básníkem a ohromné obrazotvornosti abv nám irit'L-3fí n-ilil t řnlm rn imi O 1 j ij nutí IIIVKI M vrw — — — ~ — ' Mladnřf elím nnplrvti mluvili — t i i % I nedostatek lásky k vlasti! y jr 1 oze mnono eunru a irny t zkazí brzo Žaludek a malá di pelyňku bývá časem dobXintt Pravdu sobě mluvme dobří spdťx) buďme 0 alllancl anglo-amcrické V miniilvrh ilnprh vvvolína nn' celé Evropě nemalá sensace řečí lorda Chamberlaina ministra osad v Birminghamu přednešená v níž ve prospěch uzavření alliance an-glo-americké mluvil a jelikož řeč ta za jakýsi projev polo-úřadnf o úmyslech vlády považována byla neváháme onu část řeči Čtenářstvu našemu v plném znění podati: "Chci dle svého spůsobu předložití Váni jasný náčrtek si tuace jakou se mi býti jeví Vlá da naše jest vládou demokrati ckou Veškerou sílu svou čerpá me z důvěry lidu a nemůžeme získali síly ani důvěry leč když důvěrou spláceti ji budeme a pro to dle náhledu mého není více místa pro tajnůstkářství a zdržen livost diplomacie jak před 50Iety Prvým bodem kterýž objasnit! chci jest toto: Od války krim ské téměř již od padesáti let po litika země naší byla politikou přísného osamocení Neměli jsme žádných spojenců a bojím se' žu neměli jsme ani přátel To neby lo vinou závistivosti kteráž zbu zována býti musí naším úspěchem bylo to vinou Částečně podezříva vostí že jednáme v sobeckém vlastním zájmu a že volnými jsme aby jiní lidé tahali za nás kaštany ohně že nechceme na se bráti Žádnou zodpovědnost ač volnými jsme těžiti z prácí jiného Leč v posledních letech věci ji nak se utvářily Nová situace po vstala a jest jen spravedlivo aby lid této země věnoval ii náležité úvahy Všechny mocné státy Evropy uzavřely spolky a pokud záviděno nám bylo všemi a pokud podezříváni jsme byli všemi a po kud máme zájmy jež dnes neb zí tra se zájmy všech skřižiti se mo hou můžeme kteroukoliv chvilku konfrontováni býti kombinací vel mocí a to kombinací tak mocnou Že ani ten nejhorkokrevnějŠÍ stát ník nemohl by ji pozorovati bez jistého pocitu nevolnosti Stojíme osamoceni a můžeme býti konfrontováni kombinací již jsem tuto označil Co jest tudiž prvou poviností vlády za téchto okolností? Pravím bez váhání že prvou poviností jest úžeji sblí-f žiti všechny části říše a nadchnou- ti je duchem spojeného říšského vlastenectví Tuto prvou povin- w#a limv MHMVUVBU V 1 F a _ A II I " f I 1 t jsme ji vytrvale a to s výsledl jez cciemu světu jsou patrn£t fc Dosud nikdy v dějinách říše nu glické nebyly svazky jež pojí nás s zámořskými osadami a država mi pevnějšími nikdy dosud poci ty společných zájmů v obchodu obraně a válce nebyly hlubšími a nebyly srdečněji pronášeny než dnes A co Iv je naší nejbližŠí povin- ností? Jest to utvoření a udržo vání trvalých svazků přátelsljéťfi příbuznými našimi za oceánem Jsou národem mocným a tle hef _ x in # i i i 1U Bili krve ftííth tlkenv It 1 I