Pokrok ZApadu
i
4
r
!
-4
' 1
f 1
i
- ?
31
i'j
J
1
i ?i
V
-3
- #
' 'i
4
-5
t
HSKÉ HDUQBESK7
od LIDÉ K A ARCIILKBi
Ludper"
V čele mladý hezký poručík
V lící ruměný jako panenka s tma
vým knírkem a zlatými tkly která
mu dávala nádech ještě větší buř
šikósnostia a tenounkou šavličkou
jako třtina jež v ranním slunci
jako zlatý meč archandělův bly
skotala za tím v řadě stopadesát
nováčkův obtěŽkaných tlumoky
a vaky nejrůznějšího tvaru půvo
du a obsahu a z pravá i z
jeva
několik Šarží v plné výzbroji Tak
stanuli jsme před nádražím Fran
tiSkovým prvního října x88
všichni ospalí roztřesení a ranním
vlhkem řádně prochvělí
Přijeliť jsme z českého jihu
z našich rodišť Na nádraží oče
kával nás plukovník se vSemi vyš
iími důstojníky prohlédl nás let
mo pochválil "materiál" jako se
chválí dobrý druh koní kynul
nám milostivě rukou jako dělávala
knížata za starých dob a zmizel
opět s družinou svou v nádražní
restauraci k nedopité číši "na zdar
nové práce — s tím materiálem
Poručík náš stál jako svíčka
jen šavhČka se mu bleskem kmi
tala při "salutech" a když páni
odešli postoupil těsně před nás a
s milým úsměvem pravil: "Hoši
půjdeme Prahou děvčata budou
na vás koukat tak tedy hlavy
vzhůru prsa ven a smát se vý
lkát! Ať mi nedělíte hanbu ta
moje se bude také na vás dívat
A obrátiv se k hudbě povelel
ozvaly se tři údery v buben a hro
mové "Ichuchu" zavznělo vzdu
chem zároveň s veselým pocho
dem
Statně jsme si vykračovali ko
lem nás sběhly se a vyšlapovaly si
děti pražské dlažby Zapomenuto
mžikem na loučení na útrapy
transportu a na budoucí časy
hudba prochvívala nám srdce
rozproudila krev a nesla pocit ne
tušeného a ničím neodůvodněného
jakéhos blaha k mozku Nohy
šly jako samy hlava se tyčila a
kufříky tíže neměly
"Božínku to je mladého lidu!"
povzdechla na chodníku starucha
jakás a slza se jí zatřpytila v za
padlém oku
"Schoenes Kanonenfutter")
zabručel kýsi starý pensista v ci
vilu s rudou stuhou v kaoflíkové
dírce
A dvě kypré služky ukazovaly
si obnaženýma pažema na nás:
"Koukej Týno támhlo ten blon
ďák to je hoch tomu bude slušet
až mu dají kabát!"
A každý z nás myslil že je tím
"blonďákem"
Za chvíli na to jsem stáli před
budovou Trinitárských kasáren
tíylo po slávč po volnosti po
ideálech mladých let Po dvou
jsme stoupali do tmavé vlhké
chodby jako odsouzenci Hudba
umlkla poručík zarazil Savličku
v pochvu stíral pot s čela a vešel
poslední Práce jeho byla skon
čena materiál dodán "franco
loco" Velká černožlutá vrata za
námi bouchla s příšerným kosti
pronikajícím zvukem Vojáci sto
jící na stráži prohlíželi si nás zvě
davě pátrajíce nenaleznou-li mezi
námi známou tvář "od nich z ve
snice" My neviděli ničeho ne
zvyklý kasární zápach súžil nám
dech nízké šeré chodby sevřely
nim prsa mozek přestal pracovat
V dům vojanský vešlo stádo no
vého bezmyšléukovitého "materi
álu" DaQ z krve započala Zá
roveň s ní vSak daň z duSe z citu
daň to nepředepsaná nikým a
přece daň nejhroznější stírající
pel mládí pel nezkaženosti a ná
dech milé prostoty našich dobrých
českých synkův
Oblékli nás hned po první me-
nážikterou nám otrávili naši páni
"abrichtři" perspektivou do
uoucna uyia to cháska vybraná
kde který český kout zrodil lidi
ty zůstalo mi hádankou ale Ví-
den kde většina jich byla zedni- řádný voják si čistí zuby jen ko
čila vtlačila jim do duše znamení misárkem Buchty jsou pro staré
bezcitnosti a surovosti "Sístky"
a "weanrisch" němčina je zjevně
klassifikovaly
btáli jsme na malém dvorci ka-
sárním ve čtverci Uprostřed stáli
naši cvtčitelé a bavili se zlehČová-
nim našich v nezvyklém oděvu
skutečné prakomickych zjevů Jak
mohou také roztažené hadry od-
ložené snad od páté voianské ce-
-
nerace slušeti Štíhlému tělu mlá-
deže zvyklé pohybům volným při
práci občanské! Náhle zavznčl
dvorkem povel jehož smysl jsme
ani tak nechápali jako vycítili
btanuli jsme z přímá Do dvorka
vešel muž vysoký kostnatý Širo-
kých ramen Dle hodnosti šiko-
vatel Obličej jeho byl snědý
oči hluboce vpadlé pichlavé a
skryté pod hustým obočím Mo-
1 ' 1 - ' - VI ' VI
uumy luuy mír mci vytočeny az
k očím a ohromné Šístky kryly
jeho spánky Čepice jeho byla
zvláštního střihu a kalhoty úzké
jej činily ještě vyšším než byl
Mlčky pokynul na pozdrav Šarží
vstoupil do středu dvorka a pohlí-
žeje kol sebe zakroutil si knír
ješté výše
"Víte kdo jsem?" zvolal hlubo
kym pivním basem — "Víte kdo
jsem?" otázal se podruhé a oči
mu zasvítily — "Tedy vy nevíte
Kuojsemr uoora ramatuite si
to tedy! Já jsem "Luciper"!'
postoupil k naši radě právě proti
mně "A víte kdo je to Luciper?
Je to feldvébl Zámečník — já!"
I váře nám pobledly takhle
s nami uosua niKao nemiuvu
M : J a -1 1 _ „ I -1
Kdo chce mít dobrou vojnu
musí se bát Lucipera a kdo se ho
nebude bát ten — herrgott chla-
pe nesměj se nic" a šikovatel
přiskoČil ke mně a špička mého
nosu se střetla s jeho narudlým
zobcem Při tom zaskřípěl zuby
až mi seběhla husí kůže po zádech
"Já jsem se ne " koktám
"Mlčet herrgott ucho! Vědí
co je to mluvit v "glídu"? Kdy
bych jim utrh' obě uši nos a čert
ví co nesmějí mi pípnout! Až
potom až se jich zeptám a potom
ještě jen tak — tak aby jich ne-
bylo moc slyšet A teď pošlou-
chejte vížlata Já jsem feldvébl
Zámečník váš pán Pan hejtman
batóry mi vás daroval abych z
vás udělal lidi! Tak si toho važte
1 I 1 ilt 1 I
ia uí ueiam z osiu leios avacei
et 'di a mám pět kufrů psaní od
""" uc uac "ckuji za moje vy-
cnovanl vy mi budete také jed-
nou psát a děkovat ale nejdřív
vás budu učit Praha není náves!
Tady z vás musejí být samí fešáci
abyste neděli regimentu ostudu
Taky jsem s vámi nemluvil dokud
jste byli v těch civilních plenách
ale teď jste páni vojáci a nesmíte
dělat hanbu vojanskému stavu prostředek starších vojáků k docí
který je první ná světě Já my- lení vedlejšího výdělku
slím že mne teď znáte a víte co s jakou obavou potěžkávali
chci! Já chci mít z vás dobré jsrae pušky a s obdivem hleděli na
vojsko aby vás při zkoušce za cvičení která nám s bravúrou
osm neděl nezavžel pan obršt do předváděli naši cvičitelé aby vzbu
chlívka! Rozumíte?" „ nxc b „„a™
několik chlapců
"Co je to takhle? Tak mluví
voják za kterého jsme dali tři
zlatky? Nahlas herrgot! Až
támhle ten holub na třeše se lekne
a uletí! No!"
"Rozumíme!"
rozkřikli isme se
a holub uletěl
Šarže se smály a
šikovatel též
"Tak se mi to líbí! Osm neděl
výcviku není věčnost a to ostatní
je hračka a kdybych vám dal
ucho na tu dobu pod kavalec tak
to musíte vydržet Nikdo vás tu
nesní ale poslouchat herrgot
poslouchat se musí Voják musí
jen poslouchat a byt jako ze žele
za cit nesmí mít srdce nesmí mít
smát se smí výskat smí ale bečet
— to je pro ženské a to netrpím
Jako že se jmenuju Luciper Zá-
bu-lmečník! Večer je Škola I Teď si
jděte dojíst ty buchty z ranců
Zejtra ať nevidím ani drobeček po
nějakém lívanci nebo buchtě! Po
panny a pro kadety Voják má
Čtvrt libry masa dva knedlíky a
půl litru polívky k obědu docpat
se mftžc láblíkem! Co dostane
z domova to dá svým představě
ným kromě peněz za ty si koupí
v neděli virŽínko a jde k muzice
Tancuje se všemi děvčaty ale
nikdy se neváže na jednu! Vojna
fe nóbl stav iá bvch neměnil ani
i ' -
s panem půlmistrem z Prahy ale
taky se mu na ulici nevyhnu! My
jsme stav který hájí vlast před
nepřítelem ve válce a proto ať se
nám každý v míru vyhne: když
hdem' po ulici tak je ulice naše!
Rozumíte? Vy jste páni! Výkvět
zdravého lidu! Kdo má těch bu
chet a lívanců víc tak mi to při
neste do "íélcimry" já to pošl
do "brigády" na přilepšenou vašim
V „
nesrasmym kamarádům kterl se
zpronevěřili nějak ve slabé chvíli
disciplině a teď bručí za mřížema
Tak a teď dostanete ručnice
bajonety To je naše čestná zbraň
Kdo ji zneuctí je syn smrti
Ručnice je vaše žena tu si musíte
držet v Čistotě sice se popadnem
"Abtreten"!"
Nějak se nám po této řeči ule
vilo ale strach a naděje se v du
Ších našich střídala "Luciper'
byl dobré jádro v hrubé skořepině
#
Večer ležela u postele "Luci
pera" veliká hromada buchet
vdolkúv a lívanců také kouskv
uzeného a drůbeže vykukovaly
z pomaštčných papírů
I i M + a W a
"Luciper ležel z noia na no
steli dýmal z dlouhého troubele a
a hrál na tahací harmoniku
"To jsi dobrý chlapec" řek
každému kdo přinesl dárek bra-
třím uvězněným ale mnohého
který vešel do jizby bez vojenské
ho pozdravu hnal třeba pětkráte
zpět s hrozným rámusem
Rozdělili nás do nízkých vj bí
lených jizeb s černými trámovými
stropy a malými okénky
Pak nás svolali do největší jizby
a podělovali věcmi Každý jsme
dostali dva barvené šátky kapesní
dva ručníky dvě režné košile
dvoje podvláčky dvoje onuce asi
pět různých kartáčův a různé ple
chové krabice na omastek nůžky
jehelníček černé a bílé nité ná-
prstek nůž vidličku a lŽice
v i w
množství maličkosti o íicnz upo
třebení jsme neměli na potuchy
vypaaaio ro vse rozloženo na po
steh jako kramářský stánek Pak
stajily naše kufříky všechnu tu
krásu a jediné bohatství naše až
na to co nám ošemetné prsty
starších vojáků s iednč stranv
uzmuly aby nám to jako velice
potřebnou věc za drahý peníz
opět prodaly To jest ustálený
ttslrt n4m rrtA £ j r %%ts} A
w u
všemu jsme se obdivovali
'Ale teď do první práce" volal
desátník ode dne do světnice
když se seŠeřilo a my jakž takž
rukou neumělou vyspravili sobě
scházející sponky knoflíky a po
volené švy na vetchém "mundúru"
Lekli jsme se Teď to začne!
Co budeme dělat?
Vstali jsme a šouráme se ke
dveřím
"Vemte si lžíce a kudly s se
bou" volá za námi velitel světnice
jakýs desátník nemluvka který
stále četl v malých sešitech nějaký
hrozný krvavý román
"Co to bude as?" ptáme se
jeden druhého a desátník ode
dne nás vedl dolů do kuchvně
0
kde na nás čekala hromada bram
bor "Loubad loubad regrut satra-
cený! Jist j a loubad nyc?" vo
lal na nás umolousaný kuchtík a
honil nás k lavicím kolem Škopků
s vodou
Loupán isme tedy sedlec se
hnuti nad Škopky a tu poprvé my
sicnky moje octly se venku za
kasárnami — daleko tam u mati
Čky u sester které by se byly
zakuckaly smíchy kdyby mne byly
kdy v této situaci spatřily Tak
mne to popadlo za srdce až mi
z OČÍ vytryskly dvě velké slzy
t soused moj zavalitý hoch z
něhož čpěla ještě stáj si povzdechl
a loktem si přejel přes oči Po
hlédli jsme na sebe a porozuměli
si
Veselý hoch krejčíř povoláním
který se stále usmíval popadnul
největší brambor a dal se náhle
jako by se nutil k nějakému hrdin
skému skutku do zpěvu Chvíli
00 t
zpíval sam pak isme se přidali a
učouzenou kuchyní znělo: "Ho
leslav Boleslav to krásné město
nepiac noika nenaříkej — moje
nevěsto "
A kuchař sedící jako na trůně
na ohništi se usmíval
"Krejší máš doma neíěsta?
Ten já si femem sám ! Já jím sejtra
doma Ty tu bejt eště celej čry
rok O Jésasl" Všichni jsme se
dali do smíchu a zvuk do
škopku lítajících žlutých brambor
zněl tak jako když za léta skáče
hejno vyplašených žabek do poto
ka Nad hladinou pak lžíce a
kudly zvučely jako tam dole na
jihu našem pod mezí koncertující
cvrččí rodina Pak nás pustil
do kantýny — k večeři Peníze
byly ale chuti málo: Kantýnská
nabízela a nutila a nasi páni cvi
čitelé se domlouvali ve svém ví
defíském dialektu v přízeň naší
prozatím po dobrém Dusno bylo
tom ovzduší zápach sýrcův a
staré slaniny se mísil s kouřem
komisního tabáku a surový vtip
šarší odrážel se bez úspěchu o
bojácné tváře venkovských hochů
jez tísnily nejen komisní boty a
kravata ze Žíní ale i nezvyklost
celé situace a novost okolí —
Seznamovali jsme se pomalu a
když jsme vešli po osmé do jizby
byla tato osvětlena a zdála se nám
příjemnější takže i hovor se stal
hlasnějším a sdílnějším
Do světnice vešel "Luciper"
Každý z nás stanul u svého lůžka
jak bylo nařízeno a nejbližší zvo-
al hlasitě "Pozor!"
To se panu "Luciperovi" líbilo
vešel a prohlížel si nás
Jak se jmunuješ ty ty kudr
natý" zavznčl jeho hluboký bas
až zařinčela okna a jeho pádná
pravice se zabořila v rekrutovy
kučery
"Václav Rádlo z Radobčic!"
"Odkud? Cos povídal?"
"Z Radobčic!"
"Jak u vás říkají na chalupě?
U "Vondrušků" ne? Herrgott!"
"Ano pane šikovateli"
Šikovatel přistoupil blízko ke
kudrnáči jehož modré oči hleděly
prostotou nezkaženého hocha
klidně do jeho pichlavých zřítel
nic
'Tvoje maminka ie tedy Von-
druŠková co? Mluv herrgott
čerstvěji!"
"Ano!"
"Tys její mazánek viď chla-
pisko kudrnaté co? Má vás moc?"
Hoch se tklivě usmál a šeptl:
Šest!"
"Herrgott to bych byl měl fa-
milii No jaká pomoc! Kluku
budeš-li hodný budeš za půl léta
'fýrem" jako že se jmenuju Lu
ciper Zámečník — JseS celá má
ma herrgott Pojď se mnou
ukážu ti její fotografii co mi dala
— když — "
Šikovateli se zatřásl hlas jako
hrom tříštící se v horách a vyšel
Václavem Rádlem ze světnice
Ten večer jsme ho více neviděli
Když jsme už leželi na tvrdých
slamnících a upravovali si co mož
no vysoký polštář slaměný pod
hlavu vešel Rádlo potmě do jizby
Ulehnul vedle mne a šeptal mi
v důvěře opuštěné duše: "Po
slechni ten "Luciper" není ani
za mák zlý Člověk Měl mou ma
minku za svobodna rád a přebral
mu ji jiný jeho tehdejší kamarád
— můj tatík — nebožtíkl Budeme
se mít prý dobře"
Za chvíli oddychoval jako člo
věk s něhož spadla velká tíže
Ze spaní volal: "Maminko ma
minko pan Šikovatel tě pozdra
vuje" — Ale já jsem spal Špatně
stále jsem se probouzel: po půl
noci jsem viděl jak vešel šikovatel
s noční inspekcí a obcházel kolem
postelí U Rádla se zastavil a
řekl německy: "Na toho chlapce
mi dáte — vy šarže — pozor kdo
by se opovážil naň sáhnout
herrgott — "
Soused sebou pohnul a noční
přehlídka se vzdalovala Nastalo
ticho v jizbě kde snilo poprvé
tolik mladých synkův o budoucích
dnech vojanského života
První den daně z krve byl od
veden
Na chodbě re rozléhal opět hro
mový hlas "Lucipera" — dobráka
Česká povaha ztvrdlá pod ne
úprosnou rukou soudu Draho
cenný kámen který nepřišel do
rukou brusiče a zůstal zahozen na
cestě ve štěrku — votrhlém Životě
soldatesky
Ráno nás budil hlas jeho opět
k životu
Hej bola hoši — povinnost
volá! Celou noc jste byli u ma
minek tak teď do toho! Vojna
není žádný špás! Herrgott! —
Jak jsi se vyspal ty kudrnatý?
Vstávej ať jsi mi při všem první
sice to budu psát mamancc!" A
Šikovatel sc zasmál až se okna
třásla
My vylítli zpod pokrývek osvě
žení a oddaní do nezbytnosti dnů
příštích se srdcem lehčím
Nalezli jsme Lucipera-člověka
Do ŘU Pil í Alasce
no novjrh F-MPIHK LINIÍCH o S tunárh
'Olilo""Pennjlvanl""llllniiU""lndln"
"CniMMnmtiffh" Owitftmr ihMalml atnill
eluktria svitly moderním! sdokoiutleoiuii
Za Sattl do St axietxataa
lodí vyjedou b-rrna IS 22 řnrvco 13 30 i7
Velké tyto orcjmtiké parníky mám v dopra
vním olx-hodu upili! n miAíin novm loďHtvcm
nťnUvaJícim x iH lodi k dopravě po Yukon
r okftaji ncjlrpii contu do iMWMin City
jiných itanlc na Yukon tvec
Caatai t iplja po -roi
Pamatuite £ oo Ulo ltnif dimáhncte nitrid
klatjch poli aniž hynut tiyll vytttstrent útra
pám namáháni a ntOzpWí na duté poxumni
lllaito
Empire Transportation Co
CQ7 Flxat Jrm BMittX Wli
aneb na
aneb na
39 6 13 I-qll St Ciiicmfr XII
neb Jich JednatolQ ve Bp Htátoch a Kanad
nejstarU ieský Ukárnik v Nebrasce
má Ukárnu v Prague Neb
Je vždy čerstvě eáaoben všemi do
mácími hojivými prostředky Byliny
květy kořínky kapky olejíěky iťá
vlčky prášky mastě pro různé bolest
jako podlom (fellonj mast pro otravu
krve začínající v končetinách mastě
pro kofiské boláky léky pro kofiskou
koliku různá mazání pro lidi i pro do
mácí zvířata to vie připravuji dle
dlouholetých osvědčených rkušeností
Prostředky skoro okamžitě účinkující
proti píchání v uších proti rýmě pro
ti bolení zubů a tolení hlavy mast
proti kuřím okám užívání pro játra
a ledviny Elexir pro změnu Života u
ženských a kdo ví co Jiných věcí
Tím ml ovšem zásoba léků vzrostla
tak že mohu vyplnit každý recept aC
ho psal kterýkoliv doktor Dovolává
je se Vaší přízně doufám in v čaa
potřeby navitivíte vždy
A MAfllWDU ( jjCj
NAVŠTÍVÍTE 03IAHU?
Jedli ano nczaponvflU m tutavitl Ve rkvoit-
niuKacnein bortině! a butcla
v iít 1232 Jlíní 13 alire
Mino tín lihoviny dostatky obdriiU ta
vetter pabodll jako v thUém bolela prvé tří
dy Jldl pf Ipravovioa Jxa dle rpbnoba 6wkéko
I amcrlckaho Iloatftm vtoková vína] M
tvlaftaf po Kornout a podobbOio pohodli Jako
'Jokna"DtDlda aikda
1
áí