Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (July 10, 1917)
VEJCE CO POTRAVA. Pise Dr. Miloslav J Breuer, Lincoln, Nebr. Vejee jsou dobrym jidlem, ale iieinaji takovou eenu jako za ne posledni dobu kupei zadajf. Za lionnahnch okolnosti potravmch zasob. jako existovaly pfcd neko- lika letv. mail pro nas latkv ve ve.ic-i eenu asi dvou eentii. Totiz Icon pili bysine to same mnostv Tyzivy v nekterein iineni tvaru za tuto eenu. Od te doby, zvyse 111 v eene vajee daleko presahova- lo zvyseni v eene jinveh potraviti ku pfikladu mleka a ebleba. Jsou vejee. pnpravovane tun samm spusobem. stejne zazivany y kazdem zdravein zaludku? Xi koli. Vyzkumy. nikoli pouze veicemi, nvbrz se vsemi druliv jidla. dokazuji. ze jsou rozliene druhy zdravych zaludku, Uvoje druhy zaludku s kter.vmi se eas to shledame jsou ty ktere se o- zvou rychle a ureite vchodu po travy, a ty ktere se ozvou zdolu- liave a Ihostejne te same potrave T)va dalsi druby jsou ty ktere se 11 t rycnie vvprazam. a tv Ktere se vyprazdni pomalu. V nejlepsicb kniliaeh na potrav- liictvi ze uve na meicko uvarene vejee vyjdou ze zaludku za bodi nu a tri etvrtinv. avsak ze to tr- va tfi hodiny nezli vyjdou dve vejee na tvrdo vafene. Presnejsi vyzkumy dokazuji ze v nekteryeh zuravycn zaiuacieii roto piati, a ze dve na mekko vafene vejee vy- " jdou za hodinu a tfi etvrtinv. :avsak. jsou jine zdrave zaludky, danlive ve vsem stejne. v kterycb to trva tfi hodiny nezli vyjdou dve na mekko vafene vejee do stfeva Shledimime, ze to trva dele a 1 I 1 V oy se ztravuo na tvrdo varene vejee nezli na mekko vafene. A vsak ten zaludek ktery vyzaduje dloiihou dobu na ztraveni vajee, ztravi vejee pomalu, at' jsou jak- koliv pfipravovane. Kdyz zaludek ztravi potraviny s vejeemi ryehle, tak ztravi kazdou takovou potra- vinu rychle, at si je jakkoliv pri- pravovana, vafena. smazena, pe cena, na mekko ueb na tvrdo: Clo vek ktery ma citlivou. tak zvanou .iiervosni povahu. obyeejue ma ta kovy zaludek kterv se ozve rvehle kdyz do nej vejde potravina. rychle ji ztravi. Zdlouhavy, fleg- maticky clovek miva zaludek, kte ry vyzaduje dlouhou dobu nezli se ozve a ztravi veslou potravinu. Mnoko-li syrovych vajee ma. clovek za den snisti? Kdyz jest clovek nemoenym. tak jest tato otazka pro jeho lekafe k zodpo vezeni. Kdj'z neni nemoenym,tak to zalezi na jeho osobni ehuti. Nektefi lide maji nepfijemne po lity kdyz snedi jedno neb dve sy rove vejee, a tu a tarn se najde o soba ktera jest "otravena" sne denim vejee jednoho. Jest to to same jako kdyz nektefi lide se Toznemohou kdyz piji mleko, neb jine nemohou jisti nektere druhy druhy masa, a jine nemohou za mazeti s npkterym ovocem neb obilhn. Toto se nazyva potravni idiosynkracii. Nekdy byva jiste osobe nektere nepfijemne. aekoliv nikoli skodlive; jest lepe a by to dy toto jidlo z potravv vvnecha la. Jest vypraeovana zkouska s je jiz pomoci se muze lekaf dozvedit j dali jistii potrava jest pacientovi skodliva, Tuze male mnozstvi teto potraviny se oekuje do kuze. a die zmen v tomto okoli lze poznat jakc ea na jeho telo iieinek. Pocet vajee jez nektere osoby mohou snisti bez skodlivyeh nas . ledku muze byti pfekvapujiee vel ky. Vim o rekonvaleseentovi kte ry uzival osmnact sirovyeh vajee a tfi pinty mleka za den mimo tfech plnyeli jidel : a o jednom ne mocneni ktery snedl sest a tfieet vajee a nekolik kvartu mleka. Ty to jsou pfipady neobyeejne. Oby Sejne kdyby clovek snedl tolik vajee a mleka tak by bral do sebe vice jidla nezli jeho telo muze po uziti, a tedy by to bylo plytvanim. V teto dobe vysokyeh cen zivoby- ti, jest nutno dozvediti se mnoho li jidla skutecne potfebujem, a Lychom se odbyli s nejmensim mnozstvim a zaroven udrzeli vsi svou schopiiost. Kdyz jime vice IHiliiliiB ft " Pohodlny sat pro letni odbdobi ve velke oblibe. nezli )otfebujem. jest dvoji sko da : jest to drahota. a pfebytek potravin skodi patrum, srdei, ce vam a jinym ustroji. 3Inoho-li va jee ma jisti zdravi neb nemoeny. jest, otazkou pro jednothvee, za- lezejiei na osobnieh vlastnostech a na okolnosteeh. 01)veeine. kdvz jest toto tfeba. po sesti syrovych vejeieh a tfech pintech mleka. pfibyde eloveku na vaze tolik ja ko po tfikrat tak velkem mnoz stvi. Jsou duvody k domnenee ze bilek syrovelio vejee neni tak du- Kiaune v reie vvuzitKovan laKo z vafeneho vejee. A' padu ze ma clovek vejee ne- rad, jsou-li dostatecne ztraveny v zaludku? Ve zkouskach profesora Hawka na zazivani jidel v zalud ku, mezi vsemi lidmi ktefi tak laskave propujeili sve zaludky na experimenty, nasli pouze jedno ho ktery mel odpor k vejeim. a ktery zadal aby jej pouzili ke zkouskam jineho jidla. Kdyz ran vysvetlili jak by to bylo cenne dozvediti se jak zaehazi zaludek s jidlem ktery je mu odporne, svo- il ke zkouskam s vejeemi, Shle- dalo ze zaludek jeho ztravil vejee prave tak ryehle a dukladne jako zaludek cloveka ktery ve vejeieh mi zalibu. Z tohoto se muze sou dit ze tak zvane ''potravni idio- synkracie" nezalezi uplne na za- udku. Jak maji vejee byti pfipravova- ny aby byly nejlehci k ztraveni? Jest vice nezli sto ruznych spuso- bu pfipravovani vajee. Toto zni jako pfetahovani, ale jsou dvoji hde kten toho dosvedei. Jeden profesionelni 5ef, a druhy jest ne moeiiy clovek ktery pro nejakou pfieinu nesmi jisti maso na delsi dobu. Ileko, vejee. a rostlinna jidla jsou hlavni latky na nez se spolehaji lide ktefi nesmi jisti maso ; a kdyz musi clovek byti ziv rok nebo vice na takove stra ve. musi hospodyne vyuzitkovati vse sve umeni aby pfipravila jid la tak aby byla chutna. Vyzkumy dokazuji ze vejee na mekko vafene jsou nejlehceji ztraveny: avsak rozdil mezi vej eemi na mekko vafenymi, a vejee mi. jinym i spusoby pfipravovany mi jest tak maly ze nestoji za fee. Pi'oe jest smazene vejee tezsi k ztraveni nezli vafene? Jest hlubo ko usazene pfedsudek proti sma zenyjn jidlum. Avsak v tech za ludcich na nichz byly konany vy zkumy, se vejee ztravily zcela do- bfe a snadno. Smazene vejee byly tak dobfe odbyty jako vafene; at" si byly jakkoliv mastne. pfeee je zaludek vfele uvital, a uspoko- jive ztravil. Tof se vi. kdyz jest vejee hodne dlouhou dobu seaze- ne, zevnej m fist ztuhne. Cast te - to tube bilkoviny muze pri jit do stfeva, a koiiec'ii stupne zaziva ni niohlo bvti znacne zdrzenv. Ta- ke jest to pravda ze nektere za ludky nachazeji obtize v ttvp'eni vejee hodne dlouhou dobu smaze Avsak celkein. v uvaze vseeh zi:;i myeh fakt. pfichazime k usudku ze neni zadny zaklad vsebecnemu pfedsevzeti proti smazenym vej eim. Kdyz se smichaji vejee s mle kem, jest zazivanich obojich ji naci nezli kdyz se snedi zvlasf? Ano ! Kdyz je vsak doprovodili do zaludku vejee, jest to jinak. Kdyz jest mleko dobfe s vejeem smicha ne. jiz se nesrazi na velke kusy. Proto, mleko timto spusobem pfi pravene, jest lepsi zazivane nezli syrove samo, bez vejee. Mleko smichane s vejeem jest zalibenou potravou pro nemocne, a pficina toho jest ze vejee nedovoli sraze ni velkych kusu, a mleko jest le-1 pe telem vyuzitkovane. Vejee. z teto smesi. jest stejne ztravene jako vejee samotne. Jsou vejee ze studeneho skladu uspokojive ztravene v zaludku? Ano ; vyzkumy dokazuji ze zalu dek nedava zadnou pfednost co se tyce vajee. Stare vejee z mesta jsou prave tak vfele uvitany jako nejcerstvejsi z venkova. Kdyz to clovek upfimne uvazi, musi uznat ze neni zadneho duvodu k pfed sevzeti ze vejee ze studeneho skla du jsou tezke k ztraveni. Ku pfi kladu. kdyz vezme chemik dve vej ce. jedno cerstve, a druhe jez by lo osm mesicu v studenem skladu, nenajde mezi nimi zadny rozdil. Pot ra vna cena vejee netrpi timto zadnou skodu -Jak se ehovaji zmrzle vejee v zaludku? Slyseli jsme mnoho ne chutnech a netecnych tvrzeni o zmrzlyeh vejeieh ktere jsou v tr zich na prodej. Bakteriologove je prohlizeli. a nasli tolik bakterii, ze je nebylo mozno spocitati. Z iifadi cistych jidel jest prodej techto vajee neschvalovan. Proto jest usudek mezi lidmi ze jidla z techto zmrzlyeh vajee nestoji si dobfe mezi temi ktefi dovedou ro- zeznat dobre vejee od spatneho. Vzdor vsem temto neuctivych vecich ktere byly proti nim vyslo- veny, maji zmrzle vejee jeste jed noho pfitele. a to jest lidsky za ludek. Vyzkumy dokazuji ze za ludek nezna zadneho rozdilu pro ti zmrzlem vejeim. Jidla j)fipra vovana ze zmrlzych vajee jsou v zaludku prave tak dobfe ztravene jako jidla z cerstvych vajee. Ze spravedlnosti musime tvrditi ze nektere ze zmrzlyeh vajee jsou tuze uspokojujicim jidlem. Zmrz le vejee ktere byly ve vyzkumeeh pouzivany neliyly tak spatne jako ty jez prohlizeli feeeni bakterio logove. Kdyby v nich bylo i tolik bakterii. tyto by byly vseehny znieeni pfi peceni neb vafeni. A kdyby i zustali na zivu. a dostal se jim vstup do zaludku. zadostivij bo.ie. toto by zaludek do zadne miry neznepokojovalo. Lidsky za ludek jest sehopen braniti se roti vetsine utoeniku ; kyselina v za- iludeeni st'ave zniei snadno vetsi- liu druhfi bakterii. Nikoli vsak Stfevo. Jiste druhy bakterii ktere nekav oyva.ii v miece. voae, a rostlinnych jidlech, mohou spuso byti smrtelnou skodu jestli pro jdou touto ochrannou blokadou zaludku. Proc jest omeleta stravitelnej si nezli jinak pfijiravovaiie vejee Cim ma jidlo vice povrelmi jilo chy, tim vice pfistupu maj k ileum zazivaei st'avv. tim rvch leji jest ztravene. apravne pri pravena omelta jest lehka. poro vita, jako houba. a nasledkem toho jest vice ploehy pro prist up zazivacich st'av, nezli ku pfikladu u smazenych vajee. Proto se ome let a snazeji ztravi. Mnohoi vafenych vajee m miti rozumny clovek dosti? To za lezi docela na jednotlivei. Jest-1 jest to nejaky hromotluk delnik z lesa, tak jej neuspokoji mene nez KUPUJEME D OBYTEK ! Oznamujeme vsem farmerum j Clarkson a okoli. ze venujeme se nym zivnosti se zivym dobytkem ; Kupujeme veskery hovezi doby tek za nejvyssi trzni eenu ajznvn cujeme kazdemu uplne uspokoje- ni kdo s njimi jednati bude. Mate Ji nejaky dobytek v jakemkoliv mnozstvi na prodej. oznamte nam to bud 'to osobne aneb telefonujte na cislo 133. IStf Krofta Bros., Clarkson, Nebr, "NICITEL" skrkavek u prasat velmi snadno vydela peknou sumu penez a ziska si mno ho pfatel mezi sousedy, kte fi pestuji prasata. Skrkav ky jsou tim nejvetsim hubi telem prasat. 'Nickel' jest ji ty a jednoduchy lek, velmi snadny k upotfebeni a pfinese Vam vzdy dobry vydelek. Ce na pfipraveneho leku jest $1. ex 13 n tunny C" Retail and Manufacturing ff it's made, by Bob' ti coas -the Job Piste cesky aneb anglicky. DODGE, NEBRASKA jest Arabsky lifebec (strakaty) Pekne postavy: 3 roky stary. Stati bude v tuto sezonu pouze doma a sice na farme Adolfa Teplyho. 2 mile jizne a pul zapad n e od Clarkson. Podminky: $15.00 za hfibe kdyz se mil k zivotu. Dobra pozornost bude se vsemu venovati, ale v pa du nejakeho nestesti, nebude ma- jitel hfebce za nic zodpovedny. V padu, ze by kobyla byla prodana aneb odstehovana z okresu, bude poplatek splatny ihned. (20) Frank J. Toman, maj. "Spoddy" Clarkson, Nebraska mydlo. Mydlo na zuSlecht'ovani pleti a ke koupeli ma miti tyto vlastnosti: ma byti 6iste, lecebne, antisepticke a proste ldtek drazdicich. Severovo Lecebne kozni mydlo (Severa's Medicated Skin Soap) spo juje v sob vechny tyto vlastnosti. Jest to vytecne mydlo na koupani ma-lickych- V mnoha rodinach jest kaz dodenne upotfebovano vemi cleny rodiny. Cena 25 centu. 1$1 SEVERA CO., . K . H. Breuer Specialista na zenske nemoce, a operaeni pri'pady. Dr. EVIil. J. Breuer Specialista na vysetrovani a le ceni tezkych vnitrnfch nemoci. Pokoj 216 v Security Mutual budove 12ta a 0 nlice Lincoln, Nebr. Piste nam neb prijed'te. W. B. SadiSek, Cesky pravnik a bondovani abstraktor SCHUYLER, NEBRASKA Room 2. P. O. Building FRANK HAMPL, regis trovany OPT statu Nebraska. Jsem vzdy pfipraven kazdemu poslouziti se vsim co do oboru toho to nalezi. Navstivte nine v mem zlatnickem obehodu v HoweBIs, - Nebraska Dopisujte do tohoto listu. Uci uime jej tim zabavnejsim. IK Mate jiz jistotu ze budete miti provazek na zne? Nedostatek stroju! Nasledkem toho ze vlada potfebuje veskere zelezo a ocel na valecne potfeby, zasoby hospodafskych. stro ju se velmi snizili a protoz jsou obavy, ze bude nedo statek stroju zdali valka v kratkosti nei.konci. Potfebujete-li vazak, senovku aneb jakykoliv stroj kupte si jej hned. Navstivte nas a pro hlednete si nase druhy stroju, ktere jsou hlavne ROCK ISLAND a JOHN DEERE vyroby. Tez si pfejeme vas upozorniti na bleskosvody a zdali je dosud nemate tak si je zaopatfte hned neb letosni rok bude velmi mnoho elektrickych boufi. Mame ten nejlepsi druh bleskosvodu, ktere jsou uplne zarucene. Bukacek Clarkson, Severuv Anti8epsol jest antiseptickou slou deninon k vnitfnimu i zevnejsfmu upotf ebeni, jako ustni vodiSka, vy plachovadlo a k mist nimu upotrebenf. Cena 25 centu. Severuv Prasek na nohy (Severa's Foot Pow der) doporuiuje se na odstranova.ni nepnjem nho zapachu a jako uleva pro potfef se, na behl6, bolavfi, svSdfci a popraskan nohy. Cena 25 centu. Mimo techto jsouJestS jine Ieky8 toiletni prlprav ky pfipravovane a proda vane pod ochrannou znam kou "Severa". Zadejtc pro to vidy a vsude Jen Severo vy pfipravky. Jsou na pro dej vsude v lekarnaeh. Ne-mufete-li je u vas oWr2eti, objednejte si je pKmo od CESAR RAPIDS, IOWA ill Dr. J. W. Koutskf CESKt LEKAR Praksi svou obmezuje vyhradnS na neiuocnici a prostfeuky laboratofe k rozpozndnf a lCenf nemocf vnitrnfch a operaenfeh. Ordinnje dopoledne v npinocnici a odpoledne od 2 do 6 hodin v dfadovul 6. 405 No 24. Str. SO OMAHA. NEBH. DR. 3.3. WART A, cesky specialista v nsmocech oci, usi, nosu, hrdla a upravo vdm brejii. 51 322 Rose Building OMAHA, : : NEBRASKA. i Dr.O.P.Schnetzky lekaf a operator j Ufadovna v budove First Nat. Banku Zkusena oietfovatelka vzdy pri nice. 5 SCHUYLER, NEBRASKA ! 1 WALTER C. HRONEK pravni zastupce Vsem pravnickym zalezitostem venuje se ta nejlepsi pozornost. Telefon 90. (9) Schuyler, Nebraska Zdali ne tak radeji pfijd'te k nam a dejte vasi objednavku neb jak vse nasvedcuje bude velky nedostatek provazku na letosni zne. Cena tento cas jest nejnizsi a protoz neodkladejte s koupi ze po pfipade bude pozdeji levnejsi coz nebude neb bude draz si. Mame tfi druhy provazku, ktere jsou vse obecne zname a sice PLYMOUTH, STAND ARD a INTERNATIONAL. a Zrusf Nebraska,
