zApadu
oz v n a
ECHO OF
THE WESY
Hocnik-Volume IV.
CLARKSON, NEBRASKA, v utery, dne 26. cervna (June) 1917
cislo-Number 49
Yzhuru do Clarkson ve ctvrtek. dne 5, cervence na
pour
pfi ktere bude odbyvana tanecni zabava, kterou usporada spolek sv. Josefa, K. D. cfslo 80, v sini Z. C. B. J. v Clarkson odpo
ledne a vecer. 0 ruzne zakusky i obcerstveni, jakoz i vzorny poradek bude postarano. O vytecnou hudbu bude postarano p.
Jos. F. Jirovcem. Jedenkazdy jest uctive zvan a o hojnou navsteyu prosi Poradajfcf vybor od Katoiickeho Delm'ka.
CLARKSON
Velky vetfak.
Okoli nase postizeno bylo v no
ci z patku na sobotu silnym ve
"trakein jenz natropil na nekolika
mistech znatelne skody. Sdeluje
se nam, ze na farme Franka D.
Nykodyma, nalezajici se asi osm
mil severne od Clarkson, byly roz
meteny vsechny vystavnosti vyj
ma obydli. Skoda kryta jest eas
tecnym pojistenim. I na nekolika
jinych farmach byly mensi vy
stavnosti rozmeteny a take i
mnoho vetrniku poskozeno. Ye
meste nasem polamano bylo mnoho
siromiui, tez i nenoiiK oKennycn
iabulek bylo vymacknuto. Boufe
byla provazena silnym blyskotem,
ale jen slabj'm pomerne hfmenim
a take kratkou prskou.
Nahly skon pi. Jos. Tomsove.
V sobotu dosla sem z Omahy
telegraficka depese jez zpravila
pfibuzne o nahlem skonu pi. Jos.
Tomsove ml. Zprava ona truchli
ye na nas ueinkovala jezto ztros
kotano bylo rodinne stesti pntele
naseho, ktery v tak mladem veku
pronasledovan jest krutym osu
dem, Zesnula porodila detatko
pfed nekolika dny a ze sveko one
mocneni nedovedla se zkfisiti.
Byla u veku 25 let a pochazela z
v&zne fremontske rodiny. Pohfeb
konal se v nedeli ve Fremont, je
hoz sucastnili se odtud manzele
Alois J. Tomsovi, pi. Emil Tomso
va a pi. Jos. Ruzickova. Manzele
Tomsovi bydleli v Jizni Omaze,
kde p. Tomes zastava vynosne
misto v ufadovng komisafske fir
my Inter-State Co. Bolem zdrasa
memu pfiteli nasemu vyslovujeme
upfimnou soustrast' a doufame. ze
balsam casu rami jeho zase za
celi. K nasi pouti.
Jezto pfipada narodni svatek
neodvislosti Spoj. Statu na den
pfed zdejsi Cyrilo-Metliod. pout,
3est toto posledni cislo naseho ca
sopisu ktere vas dojde pfed timto
dnem, proto cinime vara posledni
pozvani. Pfijd'te co mozno v nej
hojnejsini poctu. Jak jsme jiz mi
nule -hvedli, po vj'konani sluzeb
Bozich, rozproudi se velkolepa
taneeni zabava v sini Z. C. B. J.-
Zaroven prosime aby pamatovano
bylo toho, ze zdejsi odvetvi Cer
veneho Kfize bude pfedpokladati
ruzna jidla ve svem stanu poblize
Foldovy banky za mirny popla
tek Tez ucinena bude cila, agitace
mezi navstevniky ve prospeeh to
hoto dobroeinneho telesa, jak jiz
uvedeno na jinem miste t. 1. Dou
fame, ze venkovni krajane nasi
podaji pomoene ruky, vzdyt' jest
to v zajmu tak sleehetneho.
Statni chemikove zkouseji jakost
prohibicnfho piva.
Chemikove statniho potravniho
oddeleni analysuji vsechny ruzne
druhy prohibieniho piva. aby pak
podali zpravu o torn, zda snad ne
ktere "suehe pivo" neni pfilis sil
n,ym pro stavajiei prohibieni zk
kony. Generalni navladni Reed
prohlasil, ze po dodani rozboru,
ihned zakroui, bude-li shledano,
ze v nekterem napoji jest latka,
kteroa prohibieni zakon nedovo
luje. K vjThlaseni, jez bude sved
citi o "dotrote" nynejsiho piva,
dojde v pristim tydnu.
"JS' Platime nejvyjsi trzni ceny
za prasata. Zkuste nas.
Nye Schneider Fowler Co.,
; Clarkson, Neb.
Obe ramena nasi ozbrojene mo
ei jsou jiz v cinnosti. Nase dela
jiz hrmeji a nase pusky rachoteji
a rozsevaji hruzu do fad nepfa
tel nasich. nepfatel to svobody a
volnosti. Nas hvezdnaty prapor
j: jde ku pfedu na sve ceste ku
osvobozeni celeho sveta od jha ty
.ranstvi a nadvlady, aby lidovlada
byla- vsem lidem zajistena a spe
cetena. Je to nase vee a nase pra
ee, a jak radi si vzpominame na
ty hochy z naselio' stfedu, ktefi
obetovali vsechno; sve zdravi, zi
,vot i jmeni a vstoupili do fady
teto Armady Svobody, jako nas
dil v teto valce. My dodnes raa
me v zive pameti tu chvili ledyz
jsmc je vyprovazeli. A st.vska se
nam po nich jeste. A kdyby nam
bylo mozno aspon na chvilku jim
okusit naseho pohodli a vzit si na
sebe jejich bfemena. je jedeu cte-n:'u-
techto fadku ktery by se roz
pakoval ? Srdce nam mekne v roz
touzeni po rozdeleni si tech utrpe
ni. A my chceme v tomto provo
m jen ukazat cestu, jak bychom
si to utrpeni mohli rozdelit.
i. erveny ivnz jest vzaycky v
)opfedi prace milosrdenstvi a
jlasky. Nase mistni odbocka eita
dnes jiz 217 clenu. Mimo to se na
vyzvani Presidenta Wilsona se
bralo jeste na vseobecny fond v
minulem t.vdnu kolem .$400. a za
slano bylo pfimo do Washingto
nu. To jest jiz cast nasi sebeobeti
a je to nase chlouba a nase ra
dost Za ty penize se budou vydr
zovat lekafi, osetfovatelky a sta
vet nemocnice pro nase ranene.
Ted' nas ale ceka jeste jina pra
ce a jina povinnost a jest to nase
prace a nase povinnost. Cim hu
dou v tech nemocnicich ty osetfo
vatelky a lekafi obvazovat ty vd
ny a bolesti nasich ranenych? Kde
dostanou nasi hosi dost pradla
na sebe i na sva luzka, aby mohli
mit aspon to nejnutnejsi pohodli?
Tu jest nase nova prace starat se
o obvazy a pradlo. Zdejsi odboc
ka mini tyto veci zde pfipravovat
a zasylat je na bojiste a my dnes
cinice toto vyzvani celemu nase
mu okoli zadame, ne ve jmenu
nasem, ale ve jmenu nasich hochu
o fcumu dvou t'isic dollaru, na za
koupeni latek, vaty a jinj'ch po
tfeb. Ujist'ujeme celou nasi vefej
nost, ze kazdeho centu bude upo
tfebeno na skutecne potfeby, prfi
ce bude darovana vsechna.
Pfi zdejsi pouti, dne 5. cerven
ce, bude zde odpoledne konana
dustojna slavnost a povolani fec
nici objasneji praci a poslani spol
ku C'erveneho Kfize v obou jazy
cich. Pfi torn budou prodavjina
jidla v domove naseho spolku
(vedle Foldovy banky) a cisty vy
delek pujde do tohoto fondu. My
jiste mame pravo oeekavat pod
poru vsech lidi v ten den.
Potom budeme objizdet i celou
nasi osadu. A pfed tim klademe
vara vsem na svedomi toto: My
nejdeme zebrat, ale jako zastup
cove nasich spolecnych potfeb
jdeme vam vstfic, abyste nam
mohli pomoci. Rozmyslete si tedy
pfedem svedomite, jak veliky po
dil byste mohli brat na tomto di
le. Vas podil muze zachranit Vase
Znamenity cil zdejsiho odvetvi
Cerveneho Kfize.
Zdejsi Cerveny Kfiz vytknul
sobe v posledni sve schflzi velmi
krasny sil. Heslem nasim nyni
jest dovrsit nas clensky krouzek
na 500 a domaci fond zvysit ale
spon na $1000.00. Tot' vera chva-
lyhodny cil, ze? Cervenemu Kfizi
melo by se dostati podpory kaz
deho cloveka. jemuz pomery to
dovoluji. Penez techto bude zapo
tfebi k umirneni utrpeni na evrop
kych bojistich, dnes jedno peklo,
kam budou v kratkosti posilani
americti vojini ve velkem poctu
a kazdv pfispevek, jenz bude ve-
jnovan Cervenemu Kfizi, pfispeje
k nejslechetnejsim ucelum lid
skosti. Vedle bojujici americke ar
mady jest to ta nejdulezitejsi in
stituee ve valce. Potfebv takove-
! ho kolosalniho podniku ani jeho
.'prace a pusobeni neda se. ani pfi-
blizne odhad)iouti. Musi obstarati
! lekafe. osetfovatelkv. ambulance
a obrovske zasoby pro nemocnicni
' a sanitacni sluzbu v poli, na bo-
jisti vice jak 3000 mil od teto ze
me vzdalenem. Ale Amerika ne
mysli v tomto velkem dile lid
skosti jenom na sebe a svoji ar
badu. ale take dice pomoci vy
datne i druhym spojencum, ktefi
se dlouh.vm zapasem ukonali a vy
cerjDrfli. Valkou postizene kraje
Francie take potfebuji pomoc a
to rychlou. Pfes 1500 mest a ves
nic bylo tam zniceno a kraje zpu
stoseny k nejiopsani. Mimo to fadi
tam tuberkulosa hojne a pochod
teto nakazy musi byti zastaven.
Nase hosi tam take pojedou, na
si povinnosti jest je chraniti sec
mozno nam. Otevfe srdce, dejte
pruchod vasim dobrym citum jez
vime ze nachazeji se ve vasi ko
mofe. V Clarkson vzdy dospeli
jsme vseho kdykoli jednalo se o
neco tak potfebneho a sleehetne
ho. Nuze tedy, neochabujme ve
sve obetavosti. Bylo nam tez u
lozeno abychom upozornili ctene
vyborove jez autorovany jsou
podnikati sbirky, aby hledeli vec
nasi objasniti co nejpodrobneji,
tak aby kazdemu dostalo se nale
ziteho ponauceni. Nechf cil nas se
uskuteeni.
Duvefuje Chamberlainovym tab
letam. "Chamberlainovi Tablety
jsou divem. Nikdy jsem nic ne
prodaval co by je pfekonalo," pi
se F. B. Tressey z Richmond, Ky.
Jste-li souzeni netravenim neb
zacpou, zkuste jich.
dite a jiste pomuze zachranit zi
vot necimu diteti. Te" sebeobeti a
bolestem nasich hochu vyjd'eme
vstfic i sebeobeti nasi i kdyby
nas to bolelo, i kdybychom to hod
ne citili; ta bolest nam bude jed
nou radosti a chloubou. Tedy pro
sime vas, pfemyslejte o te veci,
mluvte o torn doma, pfipravujte
se na navstevu vyboru a bud'te
napfed jiz rozmysleni a pfiprave
ni vzit si podil na tomto svatem
dile. pomoci ho jit rany tech, ktefi
za nas jdou v pole, aby nase jme
ni a svobodu hajili zivoty svymi.
Za financni vybor spolku rer
veneho Kfize v Clarkson
Pani E. Foldova
pan! J J. Pechancova
pani E. II. Slamova
pani Jos. S. Teply
pani Marie Souskovn
Dr. F. J. Kalal, pfed.
Rev. B. A. Fillipi
Emil Folda
W F. Adamek
F. J. Miller
Dr. F. B. Schultz.
Farmafi nejsou z vojenske sluzby
vyfiati.
Generalni marsal Crowder ve
"Washingtonu vysvetluje, ze ne
smi snad nikdo se mylit, ze by far
mafi a farmafsti delnici vj'hrad
ne a vesmes byli zbaveni vojenske
sluzby. Zadny neni zvlaste vyiiat,
jedine ti, kdoz jsou nevyhnutelne
nuni v urcitem oboru prace pro
blaho zeme a tedy jen farmafsti
delnici a farmafi, jichz pfitom
nost a sila pracovni na farme jest
nutnou mohou se povazovat za vy
naty Kdyz nektery delnik jako
pracovnik ve svem oboru muze
slouzit blahu zeme a naroda lepe
nez' ve sluzbe vojenske, ten bude
vynat. Take ti, ktefi snad by za
nechali cetnou rodinu bez pomoci
a brime starosti o rodinu takovou
pfipadlo by spolkove vlade.
V nejblizsi dobe president "Wil
son vyda novou proklamaci, v
niz pfesne uvede, kdo je povinen
slouzit ve vojste a kdo je vynat z
teto povinnosti. Tedy na apelacni
radjy ceka tezkii prace. V kazdem
S)olkovem distriktu soudcovskem
je jeden takovy apelacni soud. te
dy v cele zemi bude jich 84. Pone
vadz pfihh'isen,vch pfi registraci
je pfes 9,000,000 muzu a za zba
veni vojenske povinnosti zjidalo
neco na 3,000,000 lidi, tedy bude
de tfebaSnnoho prace, nez vsecko
bitdc 7'setfeno. President vyda. si
ce v proklamaci povsechna pra
vidla, na zaklade nichz bude sbor
apelacni pracovat a bude se po
dle nich fidit, avsak rozhodnuti o
jednotlivostech bude se fidit je
dine podle dobrozdani techto mu-
ZU.
V pfitomne dobe pracuje se jiz
na techto listinach, ktere budou
odevzdany tem, kdoz budou zba
veni vojenske povinnosti. Bude
tfeba techto listin nekolik milio
nu. Gen. Crowder snazi se nyni,
aby ybral onech 500,000 muzu,
ktefi nijak na zbaveni sluzby vo
jenske nepocitaji jednak a nema-
ji jednak pnivo na neco podobne
ho. Tito po vyberu a po zkousce
lekafske budou okamzite povola
ni k vycviku.
Dvacet sest dobrovolniku z
Clarkson. . .
Odjezdem Leonarda Noha, kte
ry odejel minuleho tj'dne do O
mahy, kdez se dal dobrovolne za
psati do vojenske kapely, stupnul
pocet dobrovolniku z Clarkson
na dvacet sest. coz jiste jest chva
lyhodno. Okolni mestecka jsou
daleko za timto poctem.
Frank J. Miller oznamuje pro
dej pian. druhu Cable-Nelson,
manzelum Fr. R. Rychtigovym a
Chas. Bushovym. Pan Miller ob
drzel m. t. dalsi tfi piana, kterez
nyni vystavuje ve svem obehodu.
Navstevou.
Minuleho tydne tesili se pfate
16 navsteve Rev. V. Losy z Pitts
burg, Pa, ktery dlel zde navste
vou od stfedy do soboty. Cesty sve
zaroven vyuzil p. Losa k obchod
nira zajmum, tak ze spojil Zcibav
ne s uziteenym jak sam nam byl
pravil pfi navsteve naseho zavo
du. Bylo na nam velice milo ne
kolik vtefin v jeho spoleenosti
ztraviti a promluviti jen tak zbez
ne o ruznych zalezitostech tykaji
cich se novinafeni.
$ Dfive nez koupite sobe jakou
koliv zasobu dfivi, poskytnete
nam pfilezitost dati vam nase ce
ny. Nye Schneider Fowler Co.,
18 Clarkson, Neb.
Neztrat'te vas registracni listek.
Valecny odbor z "Washingtonu
upozornuje, aby kazdy kdo se 5.
cervna registroval, bedlive si
uschoval registracni listek a mohl
se jim proukazati kdykoli bude
tfeba. Zadne duplikaty nebudou
vydavany a kdo listek ztrati, do
stane se do velkych nesnazi az
bude muset dokazovati svoji regi
straci a nebude to snadne. Musi
se takovy muz dostavit pfed regi
stracni radu a ta vysetfi zdali
byl registrovan nebo ne. Pakli
byl zapsan, dosvedci to ona rada
pisemnym prohlasenim, na nemz
bude uvedeno, ze ztratil svuj re
gistracni listek, ale duplikat ne-obdrzi.
Nyni, kdyz provedena byla re
gistrace sluzbou vojenskou po
vinnych, jaky bude nasle
dujici krok?
Tato otazka je na mysli 10,000,
000 mladych muzu a jejich 30,
000.000 pfibuzn.vch. Odpoved' na
jiste podrobnosti nebude znama
v pfistich dnech, nebot' obsazena
bude v pravidlech, na kterych
pracuje nyni zvlastni vybor pod
eeneralem Crowderem. Ale na ne
ktere otazky je mozno jiz nyni
poskytnouti odpoved'.
Jak mladi muzi pro vojenskou
sluzbu budou vybirani? V okrou
hlych cislieieh 1,500,000 jmen bu
de vytazeno z 10,000,000 registro
vanych. Po te nasledovati bude
pfesivani a vyjmuti ti, kdoz die
pravidel maji pravo na vyjmuti.
Je doposud tezko fici, do jake
miry ze sluzbj- vojenske budou
vyjmuti zenati anebo ti, kdoz ma
ji na sobe matky a jine pfatele
zavisle. Mohou byti z vojenske
sluzby vyjmuti i ti, kdoz zastava
ji dulezita mista v prumyslu. V
techto otazkach rozhodovati bu
do mistni vyjimkove rady.
Z tech, ktefi uznani budou za
povinne sluzbou vojenskou pak
proveden bude vyber prvniho
kontingentu. Budou povolani k
odvodu, kde jejich telesnemu sta
vu bude venovana pozornost. Je
nom telesne zdatni a zdravi budou
odvedeni a poslani do cvicebnich
taboru. Bude to trvati nepochyb
ne delsi dobu, nez tito vojaci,
shromazdeni die zakona o povin
ne sluzbe vojenske, poslani budou
na bitevni linii. Nejdfive poslani
budou vojaci pravidelni a po te
nepochybne cast milice. Vojensti
odbornici maji za to, ze nove zmo
bilisovane muze nebude mozno
poslati do valeene sluzby dfive,
nez po jednorocnim dokonalem
vycviku zde a po doplnovacim vy
cviku v zamofi.
K mobilisaci prvniho kontin
gentu dojde 1 zafi. ale bylo na
znaeeno, ze muze dojiti k ni po
zdeji nasledkem toho, ze cvicebni
tabory do te doby nebudou hoto
vy. Stavba velkych cvicebnich
taboru ukazala se velky m ukolem
a nahlizi se nyni, ze nebude moz
no je zbudovati v tak kratkem ca
se, jak bylo v puvodnich phinech.
Ale odklad tento nebude pfilis
dlouho trvati, snad nekolik dni a
nebo dva ci tfi tvdnv.
Modry kasel. V teto nemoci je
dulezito udrzet nemocneho, ab'
kasel byl uvolnen a aby snadno
vykashival, coz je mozne dava
nim Chamberlain's Cough Reme
dy. Pani P. H. Martinova z Peru,
Ind., pise: "Moje dve dcery mely
modry kasel, Davala jsem jim
Chamberlain's Cough Remedy a
ta pracovala jako kouzlo."
Nedluzite na tento casopis?
Schuze vzajmu zalozeni odbocky
Ces. Nar. Sdruzeni v Clarkson
Ve stfedu vecer, dne 27. cervna
t. j. zitra odbyvati se bude v
budove Cerveneho Kfize schuze
v nichz dojiti ma k zalozeni
mistni odbocky Ces. Nar Sdruze
ni. Ucast kazdeho upfimneho
vlastence jest zadoucna. Clenem
se muze stati kazdy kdo jiz pfi
spel jakymkoliv obnosem od $1.00
vyse. Schuze zahajena bude o
8:00 hodine. Pfi schuzi zaroveii
zvoleno bude ufednictvo. Kazdy
kdo si pfeje byt za clena prohla
sen nechf se sclmze sucastni
Povsimnete si oznamky J,
Markytana na jinem miste t. I.
Uspofite velke penize budete-li
se die ni fiditi.
Schuze Cerveneho Kfize.
Zdejsi odvetvi Cerveneho Kfize
odbyvati bude schuzi prist! ctvr
tek odpoledne. Schuze zahajena
bude o druhe hodine. Pfedleha du
lezite jednani.
Schuze hfbitovniho spolku!
Timto se oznamuje vsem cle
nuni Ces. Slov. Hfbitovniho spol-'
ku v Clarkson. ze budeme odby
vati pulletni schuzi pfisti nedeli,
dne lho eervence. v sini Z. C. B. J.
Pfitomnost co nejhojnejsi jest za
douci. Sclmze odbyva se dopoled.
J. M. Mundil, pfed.
Petr Zak, tajemnik.
Pohyblive obrazky v Heun!
Pfisti nedeli. dne lho cervence,
uspofadano bude v Heun v sini
Katol. Delnika. velmi krasne di
vadlo s pohyblivymi obrazky.
Prometeno bude pet kol moder
nich filmu. Divadlo zapocne o 8:00
hodine vecerni. Kazdy jest zvan.
Pofadajici.
cervencovy vyprodej obuvi.
Velkou usporu bude miti kazdy
kdo navstivi Markytanuv cerven
covy vyprodej obuvi. Obrat'te se
na oznamku p. Markytana, jez na
chazi se na jinem miste t. 1. Jak
laskavy ctenaf shleda, jsou to ce
ny velmi nizke, zvlaste vezmem-li
na vedomi, ze obuv je njrni uzasne
zdrazena. Dnes jest hadankou co
budeme platit za obuv ode dneska
za rok, pfedpovidii se ze jednou
tolik, proto nemeskejte a nakuptc
si ziisobu teto obuvi za levne ceny.
Musi se setfit!
Kazda rodina a kazdy jednotli
vec musi se ve svych potravino
vych potfebaeh uskrovniti, tak a
by zeme tato mela dosti zasob pro
zdejsi lid i pro spojence. Komisaf
nad potravinami, Herbert C.
Hoover, pravil: "Na Americe ny
ni mnoho zalezi v teto valce. BudT
to budeme s to uziviti spojence,
anebo musime valku tuto vybo
jovati sami. Na americkem lidu
zalezi. aby pozadoval na kongrc
su pfijeti Leverovy pfedlohy o
kontrole cen potravin, jinak sot
va zdrzime teutonske hordy od a
meriekych bfehu." Tato kontrola
je nutna pro usporu a spravne roz
deleni potravin a jest take zavisla
dojiste miry na vlastenectvi lidi
od pestitele az po spotfebovatele.
Neni jeste tfeba, aby zde v Arae
merice musely lidem byti vydava
ny ufedni chlebove listky, ale jest
nutno zastaviti spekulaci v potra
vinach. Za pet minulych mesicu
okraden byl lid americky o 250
millionu dollaru skrze spekulaci s
moukou. Nekdo dostava $5 neza
koniteho zisku z kazdeho sudu
mouky a ty penize patfi lidu.
I
